books : GB, USA, Irsko, Austrálie

Román zve na procházku po nejtemnějších zákoutích irských dějin. Pečlivě prokreslené postavy v něm však nejsou pouze pasivními pozorovateli; autor jim dává šanci skoncovat se sebelítostí a začarovaný kruh nezdaru jednou provždy opustit.

Každý rok v polovině června joyceovští nadšenci po celém světě slaví tzv. „Bloomsday“, ale letošek je pro slavnou parafrázi Homérova eposu obzvlášť významný – připomínáme si totiž sto let od jejího prvního vydání. Zájemci tak mohou učinit za pomoci dvou studií, které ocení Joyceovi čtenáři i nečtenáři.

Přestože klimatickou změnu většina z nás pokládá za zásadní celosvětový problém, ochota se s ní vypořádat je obvykle dosti vlažná. Co je na ní tak zvláštního, že jí nepřikládáme stejnou váhu jako například hrozbám vojenským a raději ji ignorujeme? Britský odborník na komunikaci ukazuje, že je to nejspíš ještě složitější, než jsme si mysleli, ale řešení existuje.

Objemná a pozoruhodná antologie v šestadvaceti povídkách známých i téměř zapomenutých britských a amerických autorek představuje bezmála devadesát let vývoje duchařské povídky, od jejích gotických počátků po psychologický horor či parodii.

Britský bestsellerista se v rozsáhlém novém románu vrátil z historie do současnosti a kombinuje špionážní thriller se spekulativní fikcí. Bohužel ne moc přesvědčivě.

Cvičení důvěry se pohybuje v několika časových rovinách a nabízí pohled na děj množstvím perspektiv, na něž však není radno se spoléhat. Na první pohled román o lásce dospívajících přechází v hutný příběh o událostech inspirovaných hnutím MeToo. O tom, jak středoškoláci můžou predátory vidět úplně jinak než dospělí a jak je v uměleckém školním prostředí lehké sklouznout od „cvičení důvěry“ ke zneužití důvěry.

Pokračování drsné série o uzavřeném městečku na americkém Jihu, které žije bifteky, alkoholem a americkým fotbalem, má překvapivého hlavního hrdinu: největšího padoucha série.

V českém překladu konečně vyšel zásadní román jedné z nejdůležitějších spisovatelek science fiction. Podobenství o rozsévači je strhující a vrcholně znepokojivá kniha, která nestárne, ale naopak je rok od roku aktuálnější.

Pašijová adaptace básnické ikony environmentálního hnutí Robinsona Jefferse vychází v česko-anglickém vydání. V příběhu poutnice Klárky ožívá pobřežní krajina, která zde vystupuje jako svébytný hrdina. Klárka je s touto krajinou pevně spjata, ale namísto brojení proti civilizačním výdobytkům vyzývá k respektujícímu spolubytí.

V oblasti sexu očividně panuje a panovalo obrovské množství mylných předpokladů, mýtů i bizarních projevů lidské pověrčivosti. V systematicky pojaté knize o historii sexu se dostane nejen na ně – autorce se totiž v poutavém vyprávění podařilo skloubit odlehčený tón se zaujetím a poučeností.

Další rozsáhlá komiksová reportáž amerického kreslíře je obdivuhodná tentokrát spíše novinářským zápalem, důkladností a poctivostí než samotným komiksovým zpracováním.

Na osamělou Sheilu připadne obstarání pohřbu jejího bývalého manžela. Ale mrtvola skrývá jedno tajemství. Citlivě napsaná novela má prvky hororu i bizarní erotiky.

Třetí román australské autorky britského původu opět fascinuje popisy nehostinné, ale krásné krajiny, která trestá každou slabost. Z detektivního půdorysu se však posouvá k rodinnému dramatu. Nutno říct, že úspěšně.

Někdy by člověk mohl mít dojem, že kultivovaně diskutovat v Česku o politice snad ani není možné. Kniha dvou amerických badatelů – i navzdory určitým odlišnostem mezi oběma kulturami – podává návody a rady, jak tyto debaty vést s úctou a jak se nechat lidmi s odlišnými postoji i obohatit.

Sbírka Dopisy k narozeninám přináší básně-vzpomínky, básně-momentky i básně-výčitky. Jejich adresátem i objektem je Hughesova žena, americká spisovatelka Sylvia Plathová, jejíž poezie tak stojí v pozadí jako memento i měřítko.

Humorná, poučná a nadmíru čtivá kniha zachycuje počátky kariéry Davida Attenborougha a ukazuje, jak se z britského televizního producenta stala legenda dokumentárních filmů o přírodě, která za více než půlstoletí představila divákům nejpodivuhodnější tvory ze všech koutů naší úžasné planety.

Kdy se lékaři začali zabývat významem larvální terapie pro čištění ran a záchranu životů? Skutečně akupunktura a sérum pravdy fungují? Kdy byla provedena první operace oka? A bude někdy možné zmrazit člověka a oživit ho o sto let později? Poučná sonda do dějin lékařství nenechá stranou ani psychoterapii či dilemata lidské nesmrtelnosti.

Poslední do češtiny přeložený román Adama Nevilla jeho příznivce určitě nezklame. Nechybí přitažlivé prostředí, pár překvapivých zvratů, trocha folkloru ani několik mimořádně krvavých scén. Samotný příběh a děj, jímž se hlavní postavy probíjejí, však nepřesahují standardy žánru.

Představuje další rozvoj umělé inteligence pro lidstvo spásu, která nám pomůže vyřešit řadu globálních problémů, nebo naopak smrtelné nebezpečí, které je třeba bez ohledu na jeho potenciál zadusit hned v zárodku? Ačkoli druhá možnost, tedy ukončit vývoj AI, není jen zbytečná, nýbrž i nereálná, ani ta první není zcela ideální. Pokud nechceme riskovat, že se naplní nejčernější scénáře známé z tolika filmů a knih, budeme muset současný, příliš benevolentní přístup přehodnotit.

Michael Connelly umí vedle případů detektiva Bosche psát také právnické thrillery. Zákon neviny je zajímavý hlavně tím, že hlavní hrdina, advokát Mickey Haller, tentokrát musí hájit sám sebe před obviněním z vraždy.

Třetí svazek noirových kriminálek přináší šest povídek volně propojených s předchozími příběhy série. Autoři přitom víc než dříve spoléhají na to, že čtenáři jejich děj a postavy znají.

Internetová influencerka, která se stane tetou smrtelně nemocné holčičky, popisuje, jak internet zdeformoval naše chování i vnímání, a ptá se, jestli ještě existuje opravdový život. Břitké, fragmentární komentáře Patricie Lockwoodové vyvolají u čtenářů salvy smíchu i hluboké pohnutí.

Výbor z povídek několika žánrovými cenami ověnčené americké autorky je úzkým průřezem z dvou dekád její povídkové tvorby. Ač jsou hlavními tématy sex a násilí (ideálně v kombinaci), výsledkem je často překvapivě pojatá a nijak prvoplánová próza.

Co si vlastně máme (nebo můžeme) pod leckdy zprofanovaným či vyprázdněným pojmem liberalismus představit a nakolik se od sebe liší liberalismus 19., 20. a 21. století, nad tím se v době, kdy Donald Trump pevně držel v rukou opratě, zamyslel americký novinář, který se hrdě hlásí k tomu, že vyrostl ve světě konsenzuálního liberalismu.

Milovník starých hororů Richard Corben se vedle kreslení cizích scénářů občas pouštěl i do autorských komiksů. Bůh krys je koncentrací toho, co najdeme skoro ve všech jeho komiksech. Neznamená to ale, že je lepší než ty ostatní.

Druhý díl trilogie Záhutí amerického spisovatele Roberta J. Bennetta rozvíjí přísliby předchozího románu. Stejně jako v případě autorovy předchozí trilogie má i nová série prudce vzestupnou úroveň.

Gertruda Steinová je spolu s Virginií Woolfovou jednou z čelních představitelek anglosaského modernismu, ale jejich přístupy k tvorbě se radikálně liší. Na rozdíl od anglické spisovatelky se Steinová pouštěla do daleko odvážnějších experimentů na hranici srozumitelnosti, kvůli čemuž byla často svými současníky zesměšňována a odmítána. Výbor Mluvit a naslouchat obsahuje česky dosud nevydané texty, které mapují vývoj autorčiny poetiky a pomáhají čtenáři pochopit její komplexní a osobité dílo.

Zevrubně vylíčený a mimořádně čtivý příběh jednoho z nejrevolučnějších objevů biologie za posledních několik desetiletí i všech badatelů, kteří se o něj zasloužili. Hlavní hvězdou knihy je však americká biochemička Jennifer Doudnaová, která za tento mimořádný počin získala v roce 2020 Nobelovu cenu.

Perník oceňované britské spisovatelky Helen Oyeyemi není sladký ani úhledně zabalený jako perníkové srdce, které si odnesete z pouti. Magický svět této prózy klade před čtenáře množství otázek. První z nich zní: co to vlastně čteme?

Výběr povídek z tvorby nesmírně plodného amerického spisovatele nabízí silnou kolekci přemýšlivé sci-fi tradičního ražení. Oblíbeným motivem povídek je cestování v čase.