books : GB, USA, Irsko, Austrálie

Nejpodrobnější a nejzásadnější monografii o skladateli Leoši Janáčkovi, který je v posledních desetiletích častěji uváděný a populárnější ve světě než u nás, nenapsal český, ale britský muzikolog John Tyrrell. Nedávného českého vydání prvního ze dvou svazků se však autor již bohužel nedožil.

Sbírka nejrůznějších omylů, podvodů a slepých uliček v cestě za poznáním je poměrně inspirativní a snad bude lákat k občasnému zalistování – ať už pro pobavení, či pro rychlé dohledání stručných argumentů.

Debut britské autorky napodobuje prózy o zločinech a dětství od Stephena Kinga, ale chybí mu jejich propracovanost i napětí. Jako jednorázové oddechové čtení však uspokojí.

Povídky Janet Frameové, patrně nejslavnější novozélandské autorky, se po téměř sedmdesáti letech konečně dočkaly českého překladu. Autorka v nich věrohodně popisuje chudobu novozélandských rodin v první polovině 20. století, krutou realitu tehdejších psychiatrických zařízení, pocit izolace či jinakosti a strach ze smrti. To vše líčí z perspektivy ženy, muže, dítěte, ale i sněhuláka, přičemž tyto úhly pohledu plynule střídá.

Třetí pokračování fantasy série má převážně akční děj a ústřední příběh zamotává jen málo. Cílová skupina – tedy starší školní děti – však bude spokojena.

Nejnovější česky vydaný román Stephena Kinga propojuje dva jeho oblíbené žánry – detektivku a horor. A přestože v obou nabízí mnoho příslibů, kýžené prolnutí se nakonec nedostaví a kniha přináší dvojnásobné zklamání.

Kniha je poučná v tom, že poskytuje hlubší vhled do myšlení lidí, kteří dnes lamentují nad údajným rozvratem západní civilizace. Celkové autorovo pojetí ale působí až příliš černobíle.

S notným zpožděním se v českém překladu objevuje jeden z nejslavnějších komiksů devadesátých let. Starosti dvou dospívajících slečen jsou ale platné i dnes, přestože v rukách nesvírají mobilní telefony.

Učitel jako Jean Brodieová může zásadně ovlivnit život svých žáků. Slečna Brodieová kolem sebe soustředí šestici dívek, ve kterých spatřuje určitý potenciál, a učiní z nich své důvěrnice. Třebaže její vliv nesahá za práh prvního stupně základní školy, dívky se i posléze odlišují od ostatních; zůstávají ve všeobecném povědomí zapsány jako „slečnina skupinka“ a svou neortodoxní mentorku pravidelně navštěvují. Až dokud nejlepší léta slečny Jean Brodieové nedospějí ke konci.

Jeden z mnoha pyskatých Habsburků, despota posílající své manželky pravidelně na popraviště, džihádista a ten, kdo do Francie pozval Leonarda da Vinci. Právě čtenářům, kteří se s takto zjednodušující a v mnohém zavádějící charakteristikou nejvýznamnějších evropských panovníků první poloviny 16. století nespokojí, je určena kniha loni bohužel zesnulého britského historika.

Pozoruhodná výprava do světa, který sice dobře známe, ale jen málokdy nahlížíme jeho fyzikální podstatu. Nezáleží, jestli si právě opékáme topinku nebo cestujeme zaoceánskou lodí; každý náš krok je provázen řadou úžasných fyzikálních jevů. Stačí se jen zastavit a pořádně se rozhlédnout.

Období dospívání není pro nikoho snadné, ale někteří to mají ještě o něco těžší. Na první pohled se nepozná, že problémové dítě je problémové, protože se od útlého věku muselo vychovávat de facto samo. A jak pomoci dceři, které zemřela matka? Contemporary YA román Brigid Kemmererové začíná ve chvíli, kdy dva osamělí mladí lidé najdou způsob, jakým se vypsat ze svých pocitů.

Kniha zkoumá digitální data a ukazuje, že jejich prostřednictvím se můžeme dozvědět leccos z toho, co o sobě ani my sami nevíme. Radí také, jak s daty coby nebezpečně dvousečnou zbraní náležitě zacházet. Autorovy interpretace jsou někdy příliš přímočaré, ale celkově jde o potřebnou a užitečnou publikaci.

Nakladatelství Mystery Presss, jehož portfolio tvoří především detektivky a thrillery, udělalo další krok stranou a vydalo román jednoho z nejvýraznějších spisovatelů fantastiky posledních třiceti let. V autorově bibliografii nepatří k nejdůležitějším, přesto si zaslouží pozornost nejen fanoušků science fiction.

Jediný román Zeldy Fitzgeraldové je výrazně autobiografický a zaujme neotřelými stylistickými prvky. Příběh o zrání Alabamy Knightové a její opožděné touze stát se baletkou a získat nezávislost se však vyznačuje i řadou problematických rysů. Opravdu stál Zeldin talent neprávem ve stínu jejího slavnějšího chotě?

Autor přichází s další evolucionistickou teorií o vzniku představy boha. Přívržence prvotního „prvobytného monoteismu“ asi jeho čtivá kniha přiměje k rozhořčené polemice, ale u čtenáře ideologicky nevyprofilovaného by mohla vzbudit touhu vytvořit si svoji vlastní teorii vzniku náboženství, tak říkajíc sobě na tělo.

První díl z plánované trilogie sebraných povídek H. G. Wellse představuje autorovu tvorbu z let 1888 až 1896. Nabízí přepestrou směsici příběhů, mezi nimiž nechybí vědeckofantastické, dobrodružné, temné i tragikomické povídky, jež reflektují tehdy nové vědecké poznatky, populární teorie i autorovy politické názory.

Druhý díl sebraných povídek anglického prozaika H. G. Wellse představuje autorovu tvorbu z let 1897 až 1903. Nechybí žádné z jeho oblíbených témat, ať už jsou to úvahy o budoucnosti vědy a techniky, tragikomické příběhy z každodenního života, nahlížení do jiných světů – minulých, budoucích i paralelních –, či povídky ryze, byť stále „wellsovsky“ dobrodružné.

Debut Anuka Arudpragasama se odehrává na Srí Lance v době občanské války, ale má univerzální platnost. Oproti většině válečné literatury je to kniha úsporná, zachycuje pouhý jeden den, ale to jí nikterak neubírá na síle. Nejprve se spolu s hrdinou necháme otupit hrůzami války a pak začne svítat.

Slovo gen se v poslední době stalo nedílnou součástí naší každodenní řeči, ale jen málokdo skutečně ví, co to gen je, v čem je historie jeho objevu zajímavá, jak se vyvíjelo jeho pojetí nebo kterak se geny vztahují k tomu, jací doopravdy jsme. Rozsáhlá publikace indicko-amerického onkologa a spisovatele tuto problematiku objasňuje vyčerpávajícím způsobem a přitom srozumitelně. Zaručeně tak osloví široké spektrum čtenáře, od naprostých laiků až po profesionální přírodovědce.

Americký kreslíř a scenárista třetím dílem uzavřel sérii o životě v meziválečném Berlíně. Dohromady jde o silné a úctyhodné dílo, byť poslední díl je z trojice nejslabší.

Když se zkrachovalý burzovní makléř s dcerou setkají na Manhattan Beach s gangsterem Stylesem, fatálně to ovlivní zbytek jejich životů. Držitelka Pulitzerovy ceny Jennifer Eganová přišla s kvalitním historickým románem. Nic víc, nic míň.

Bohatě ilustrovaný průvodce noční oblohou, který krom nejvýznamnějších souhvězdí a legend s nimi spjatých představí i důležité objekty sluneční soustavy a jenž v malých i velkých čtenářích vzbudí chuť zhasnout světla a znovu obdivovat to, nač lidé s údivem hledí už tisíce let.

V blízké budoucnosti, kdy jsou potraty opět nelegální, se pět zcela odlišných hrdinek každá po svém potýká s ženským údělem. Red Clocks Američanky Leni Zumasové jsou propracovaná vypravěčská mozaika, zahalená do melancholické atmosféry.

Americká rodina ze střední třídy znenadání zjišťuje, že je „chudá“. Stačí poděděný dům v havarijním stavu, těžce nemocný tchán, děti obtěžkané studentskými půjčkami, ztráta zaměstnání a jedno nenadálé úmrtí. Píše se rok 2016, prezidentská kampaň je v plném proudu a z rádia se line hlas „Bullhorna“. A jak do toho všeho navíc zapadají obránce evoluční teorie Thatcher Greenwood a emancipovaná bioložka Mary Treatová z druhé poloviny 19. století?

České publikum se dočkalo překladu dnes už klasického díla kulturálních studií, které vychází z analýzy divácké obliby slavného seriálu. Leccos z toho, o čem kniha pojednává, nám dnes připadá jako samozřejmost, ale přesto (a třeba v případě studentů právě proto) stále stojí za přečtení.

V šestnácti letech si připadá jako exot kdekdo. Když ale Evie zjistí, že se jí výstřednost trochu vymkla z rukou a nese symptomy toho, co lékaři označují jako obsedantně-kompulzivní poruchu (OCD), nezbývá jí nic jiného, než se se svým duševním hendikepem vypořádat. A my jí v jejím každodenním boji, který na stránkách knihy Už jsem normální?!? vtipně glosuje, můžeme jen fandit.

Jak si naši předci vysvětlovali vznik Měsíce a původ zatmění? Jak měsíční fáze souvisí s lidskou či ptačí plodností nebo velikostí jam mravkolvů? A přívrženci kterého náboženství dnes vnímají tyto fáze jako příležitost rozvíjet svůj duchovní život? Kniha britské autorky Hannah Pang zaujme multidisciplinárním přístupem a nečekanými ilustracemi.

Nejnovější kniha Salmana Rushdieho Zlatý dům byla mimo jiné označena za první velký román trumpovské éry, což vzbuzuje nemalá očekávání. Dá se již vysledovat existence něčeho jako „trumpovská literatura“? A jak se s osobností současného amerického prezidenta popasoval jeden z nejlepších spisovatelů poslední doby? Zlatý dům je v tomto ohledu spíše zklamání a příliš neoslní ani další aspekty knihy.

Zatím poslední česky vydaný román populárního autora představuje zbrusu novou postavu – a navíc ženu. Ty zatím Michael Connelly držel striktně ve vedlejších rolích obětí, svědků, dcer, partnerek a parťáků. Pokus o ozvláštnění dosavadních schémat se však moc nepovedl.