books : GB, USA, Irsko, Austrálie

Sebelepší škola člověka nikdy na všechno nepřipraví ani mu nezajistí zářnou budoucnost. V humorném počinu britského spisovatele Mikea Gayla zakoušejí bývalí spolužáci z elitní chlapecké střední školy, co je na tom pravdy.

Třetí román série drsných kriminálek z nepokoji zmítaného Severního Irska osmdesátých let má překvapivě konzervativní zápletku. Řeší se tu záhada zamčeného pokoje.

Soubor brilantních esejů nejvýznačnější prozaičky amerického Jihu, v nichž nešetří ironií a sarkasmem, skýtá pohled pod pokličku autorčina řemesla a přístupu k umění, ale funguje i jako manuál pro začínající spisovatele, a řadu jejích postřehů lze chápat ještě obecněji.

Letadlo se čtyřmi dětmi na palubě se vrací do brazilského Manausu. Pilot však zkolabuje a ztratí nad strojem kontrolu. Děti ze spořádaných anglických rodin se tak ocitnou uprostřed amazonského pralesa a nemají ani ponětí, jak v divočině přežijí. Zanedlouho však potkají podivínského dobrodruha...

Jsou lidé přirozeně hierarchické, nebo rovnostářské bytosti? Na tuto otázku hledá odpověď zevrubná monografie amerického antropologa, která čtenáře provede evolucí politického uspořádání hominidů, od jeho despotických počátků u šimpanzů a dalších afrických primátů přes rovnostářskou mezihru lovců a sběračů po flexibilní současnost.

Čtveřice románů na motivy kultovního komediálního sci-fi seriálu Červený trpaslík vychází poprvé v jednom svazku. Scenáristům v roli romanopisců se přitom podařilo vytvořit díla, která mohou oslovit jak fanoušky seriálu, tak ty, kteří se s jeho hrdiny setkají poprvé.

Krizové momenty mohou jednotlivce i národy potkat náhle a neočekávaně. Dají se pro jejich řešení najít nějaké obecné rady? Podle polyhistora Diamonda ano. Kniha, kterou na toto téma sepsal, rozhodně stojí za přečtení.

Providence potěší všechny skalní fanoušky díla Howarda P. Lovecrafta. Ti ostatní se budou v tomto opulentním a komplikovaném pastiši asi dost ztrácet.

Profesorka jedné z nejprestižnějších škol mezikulturního managementu pomáhá rozklíčovat, jak lidé přemýšlejí, pracují a jednají v různých koutech světa. Zároveň přitom radí, co můžeme v době sílící globalizace udělat pro úspěšnou komunikaci se svými kolegy a přáteli z odlišných kultur.

Ukázka z nově přeložené povídky A. C. Doylea, jejímž hrdinou je „megaloman s vražednými sklony a zájmem o vědu“, profesor George Edward Challenger.

Pět vědeckofantastických děl A. C. Doyla, jejichž protagonistou je tvrdošíjný profesor Challenger, nabízí vedle dobrodružné zábavy v podobě druhohorní fauny, vražedného éteru či oživlé Země i autorovu výpověď o závažnějších tématech, zejména jeho příklonu ke spiritismu.

Větrný přístav je souborné vydání povídek vzniklých ve spolupráci George R. R. Martina a Lisy Tuttleové, doplněné o několik propojovacích textů a předmluvu, popisující okolnosti vzniku. Ani pro jednoho z autorů to není nejlepší dílo jejich kariéry, i tak si ale zaslouží pozornost.

Příběh agenta KGB, kterému se podařilo uprchnout z Moskvy poté, co byla odhalena jeho zrada, slibuje napínavé čtení. Autor ale hledá odpovědi i na otázku, co může člověka přimět k tomu, aby se postavil proti režimu, kterému přísahal věrnost, a jakou cenu za to musí být ochoten zaplatit.

Jim Sams se jednoho dne probudí a zjistí, že se ze zcela bezvýznamného a titěrného švába přes noc proměnil v člověka, a to dokonce v britského ministerského předsedu, který má před sebou těžký úkol – zavést v zemi zcela absurdní reversalismus neboli obrácený finanční tok ekonomiky. Autor známých románů Pokání nebo Betonová zahrada se již nemohl nečinně dívat na bezvýchodnou politickou situaci Británie a rozhodl se ze svého rozčarování brexitem vypsat v kafkovské politické satiře.

Čtrnáct povídek, jež se zrodily v rámci Lovecraftovy placené výpomoci jiným kolegům, přináší i motivy, s nimiž by si jeho jméno spojil málokdo. O postavy zmítající se na hranici příčetnosti, zvrácené a nepopsatelné tvory či prastará božstva přesto není nouze, takže příznivci staré dobré hrůzy, sem tam okořeněné černým humorem, si nepochybně přijdou na své.

Otázka „Jak vznikl život?“ je jednou z nejdůležitějších, bohužel však také nejnepřístupnějších, jaké si dnes může věda položit. Nepokládá si ji ale jen současná věda. Za více než dva tisíce let se ji pokoušeli z různých úhlů uchopit mnozí, a byť nikdo s definitivní odpovědí dosud nepřišel, samo její hledání nám pomáhá lépe porozumět povaze života jako takového, jak dokládá nevšední kniha dvou amerických autorů.

Až dojde ke zfilmování tohoto komiksu, dostane se do škatulky takzvané rodinné zábavy. Thompsonovi Kosmo knedlíci jsou totiž určeni školním dětem, ale s chutí si je přečtou i jejich rodiče.

Intimní příběh dlouholetého mileneckého páru, který se naposledy setkává v rozklížených kulisách opuštěného zábavního parku, by mohl být depresivní. Konečnost je však zvláštním způsobem konejšivá, život obou milenců se jeví jako naplněný. Náš Coney Island není próza plná nečekaných zvratů, nýbrž silná výpověď o základních skutečnostech lidského života.

Více než dvě třetiny zemského povrchu pokrývá oceán. Ten je domovem nespočtu pozoruhodných tvorů, jež svým vhledem a schopnostmi leckdy zastíní i nejbizarnější organismy ze stránek vědeckofantastických románů. Jedním z úžasných příkladů mořské fauny jsou chobotnice. Pro někoho snad na první pohled nevzhledná oslizlá monstra, na ten druhý však inteligentní tvorové, kteří nás mohou naučit mnohé o evoluci, ale i o nás samotných, jak ukazuje nejnovější kniha známé americké autorky knih o přírodě.

Z těhotenství se někdy může stát horor. Letošní audioknižní zpracování kultovního příběhu o mladém novomanželském páru nicméně ukazuje, jak se lze interpretačně vypořádat s hororem o těhotenství.

Britská spisovatelka si v mezičase mezi dvěma díly své populární young adult série Kostičas začala hrát s motivem draků a několika alžbětinskými prvky. Výsledkem je opulentní fantasy román s výraznými vlivy dálněvýchodních kultur.

Knihu o tom, jak se z Pixaru v devadesátých letech stalo slavné studio animovaných filmů, napsal sám jeho tehdejší ředitel. Na textu je to znát – pro autora je nejdůležitější zejména to, kolik snímky z Pixaru vydělaly.

V Sýrii propuká válečný konflikt a dvanáctiletá Jude s těhotnou matkou opouštějí část rodiny, aby ještě nenarozené dítě a dospívající dívka měly šanci na lepší a bezpečnější život. Jasmine Wargaová pro tento uprchlický příběh zvolila zajímavou vyprávěcí techniku: románové vyprávění ve volném verši.

Láska k přírodě a samotě hnala mladou dívku z anglické vesnice přes půl světa. Opuštěný ostrov pro ni nebyl noční můra, ale zhmotněný sen. Ten si splnila díky své tvrdohlavosti a urputnosti. Ochrana přírody se pro Janet Whiteovou stala životním posláním. Pastýřka je malé nahlédnutí do světa jedné farmařící ekoložky.

Autorka dvou povedených psychologických thrillerů se ve svém třetím románu vydala směrem k jiným žánrům. Název románu odkazuje k H. P. Lovecraftovi, a tedy hororu, ve skutečnosti však jde spíše o romanci.

Omnibus sebraných povídek Dana Abnetta ze světa Warhammeru 40K spojených s jeho slavnými „inkvizitorskými“ trilogiemi Eisenhorn a Ravenor je ideální, více než šest set stran dlouhé pozvání do tohoto temného univerza.

Střet přítomnosti s rozvalinami dob minulých a hluboce důvěrný vhled do nitra lidské duše v podání jednoho z nejosobitějších romanopisců současnosti. Michel Faber ve svých dvou novelách dokazuje, že i kratší prózu zvládá s přehledem a na relativně skromném prostoru dokáže svým čtenářům poskytnout dostatek podnětů k zamyšlení.

Když se Toby Hemenway, původem biolog a výzkumník na poli genetiky a mikrobiologie, setkal s permakulturou, ocenil ji jako skutečný, smysluplný obor, který má velký potenciál změnit svět k lepšímu. Původní myšlenky Billa Mollisona a Davida Holmgrena obohatil o praktická vylepšení a pomohl jejich popularizaci a rozšíření do povědomí těch čtenářů a zájemců, jimž není osud planety lhostejný. A zrodila se Zahrada Gaii.

Piloti jsou oblíbenými postavami autorů i čtenářů dobrodružných příběhů, neboť životu nebezpečné situace jsou jejich denním chlebem. Jak sluší nový český kabát jednomu z klasických děl tohoto subžánru?

V rozhovoru s britskou autorkou románu Melmoth, který se odehrává v Praze a který měla Sarah Perryová v Praze také uvést, přišla řeč na to, co je to vlastně gotický román a jak v něm funguje směs hrůzy a krásy, proč faustovský motiv zaprodání duše umístila právě do Prahy a zda je možné o globální pandemii, která jí znemožnila přijet, uvažovat jako o nějaké formě trestu za předešlá selhání lidstva.