books : GB, USA, Irsko, Austrálie

Pokud někdo dokáže s lehkostí analyzovat bulvár i filozofické směry, je to George Orwell. Jeho postřehy ze 40. let 20. století týkající se politické situace jsou stále podnětné a navíc je lze vztáhnout i na aktuální dění. Orwell si též vždy dával záležet, aby vysoké hodnoty jako intelektuální svoboda, kritické myšlení a sociální spravedlnost zprostředkoval svým čtenářům přístupnou formou.

Čelenka z ptačích per, vítr ve vlasech, když člověk na věrném oři vyráží pro pár bělošských skalpů… Američan indiánského původu James Welch ve své novele nastiňuje, jak romantickou existenci vede ve skutečnosti indián žijící ve druhé polovině dvacátého století.

Novinka nejprodávanější spisovatelky na světě, napsaná opět pod pseudonymem, trpí především neúnosnou délkou. Autorka píšící pod jménem Robert Galbraith si sice dala práci se zápletkou a opět potěší dobře diferencovanými postavami, avšak do průměru text srážejí únavné dialogy i romantická linka.

Vůbec poprvé se v češtině objevila kniha o ortorexii – téma sice přibližuje jen v jednom kontextu, ale zato celkem důkladně a poctivě. Jde ovšem o pojem, jehož historie je krátká a význam ne zcela ustálený, takže budoucí vývoj jej ještě může modifikovat.

Když se skupina mladých lidí koncem šedesátých let rozhodne zúčastnit tajného psychologického experimentu, nikdo z nich netuší, že počáteční idylka se záhy nemilosrdně zvrtne. Poutavý příběh předcházející událostem populárního seriálu prozrazuje, jak to všechno začalo, avšak na své si přijdou i čtenáři, kteří televizní předlohu neznají.

Leckdo zná odstrašující příběh Leni Riefenstahlové, ale jak tváří v tvář nacistickému režimu obstáli další nadaní umělci? Jaké motivy měli ti, kteří se s ním pokoušeli koexistovat i dlouhodobě spolupracovat? Případně jaká legenda se ohledně tohoto tématu po válce vytvářela?

Kniha popisující filmařské zákulisí a analyzující technické i umělecké postupy a triky při vzniku filmu může být cennou učebnicí pro většinu filmařských profesí. Adoruje však především hollywoodský film – tedy dokonale opracovaný spotřební výrobek.

Umíte si představit hlubokou tragiku toho, když se uprostřed intenzivního boje snažíte přeskočit z jedné virtuální skály na druhou, uklouznete a umřete jen kvůli stisknutí špatného tlačítka? Pokud patříte mezi zapálené hráče, pak nejspíš ano a informace ze zákulisí vzniku videoher patrně oceníte. Je ovšem otázka, zda si kniha dokáže získat i zatím nezaujatého čtenáře.

Poutavý průvodce periodickou tabulkou prvků pro malé i větší přírodovědce neservíruje jen suchopárná fakta. Přináší též zajímavé náměty pro vlastní pokusy a díky střídání ilustrace s komiksovou kresbou chytře předchází jednotvárnosti, která by se mohla přinejmenším u mladších čtenářů proměnit v nudu.

Úsporné zavlažování, ochrana kybernetického prostoru, protiraketový systém, dobrovolnická záchranka operující v minisanitkách. O inovacích vznikajících v současném Izraeli pojednává kniha, jež se místy pohybuje na hranici propagandy, ale i tak může být velmi inspirativní.

Třetí do češtiny přeložený román rodáka z Aljašky Davida Vanna se odehrává v Seattlu, kde žijí dvanáctiletá Caitlin a její matka samoživitelka Sheri. Rutinně ubíhající dny obou žen naruší vpád staříka, s nímž se Caitlin potká v budově akvária, kde každý den po škole čeká na pracující matku. Nejenže se stařík vyzná v rybách, čímž Caitlin učaruje, ale také otevře některé rány z minulosti, které už se zdály být zapomenuté.

Série válečných konfliktů na konci dvacátého století zasáhla všechny země bývalé Jugoslávie, tedy i Chorvatsko. Příčiny vzniku těchto konfliktů byly až bizarní; autorka knihy Sara Novićová napovídá, že v chorvatském případě začal o krabičku cigaret. Chorvatských, či srbských? Odpověď na tuto otázku hledá očima desetileté Any v knize Dcera války.

Barnes ve svém posledním románu opět zavítal do anglického maloměšťáckého prostředí a rozvíjí svá již tradiční témata – funkci paměti, úlohu vzpomínek v našem životě, nešťastné manželství a osudovou lásku –, avšak přidal k nim jedno téma nové: alkoholismus. Struktura románu rovněž kopíruje Barnesovy obvyklé tři narativní celky vyprávěné z jiných časových perspektiv, přičemž tentokrát je jejich styčným bodem definice lásky, o kterou autor od počátku do konce románu usiluje.

Nakladatelství Dokořán ve své edici Pergamen přináší kratičké, výtvarně zaměřené ochutnávky velkých témat. Jsou postaveny na atraktivním grafickém zpracování, půvabných ilustracích a náznacích mystiky, a mohou být díky tomu vítaným dárkem pro milovníky krásných knih. Čtenář, který však hledá více než jen líbivou formu, může být někdy zklamán.

Špionážní thriller od pseudonymního amerického autora ruského původu o tom, jak se ruská rozvědka snaží překroutit pravdu ve svůj prospěch, je vrcholně aktuální. Jen tu ještě stále vyhrává ta poctivější, západní strana.

Potraviny – jejich produkce, distribuce, prodej a spotřeba – v ekonomických a mocenských kontextech. Zpráva z dosavadního průběhu lidských dějin není povzbudivá a místy vyznívá až fatalisticky, přesto se autoři snaží do budoucna hledat cesty ke spravedlivějšímu a ekologicky šetrnějšímu nakládání s jídlem.

Populární komiksová série se dostala do své poloviny. Dlouho se nic převratného neděje, ale potom se ukáže, že se scenárista rozhodl pro odstranění dvou klíčových postav.

Na samotě v lese, kde žije Daniel se sestrou a otcem, vládne poeticky zachycená mystická atmosféra, která vytváří dojem jakéhosi bezčasí. Autorka, která byla v roce 2017 nominována na Man Bookerovu cenu, propojuje topos raně středověkého keltského království s tématy vlastnictví půdy, nebo dokonce genderové identity.

Malý průvodce historií lidských omylů a selhání přináší řadu zábavně podaných historek. Ty v souhrnu varují, že našich zásadních omezení a sklonů k iracionálnímu jednání se nikdy nezbavíme.

Nejpodrobnější a nejzásadnější monografii o skladateli Leoši Janáčkovi, který je v posledních desetiletích častěji uváděný a populárnější ve světě než u nás, nenapsal český, ale britský muzikolog John Tyrrell. Nedávného českého vydání prvního ze dvou svazků se však autor již bohužel nedožil.

Sbírka nejrůznějších omylů, podvodů a slepých uliček v cestě za poznáním je poměrně inspirativní a snad bude lákat k občasnému zalistování – ať už pro pobavení, či pro rychlé dohledání stručných argumentů.

Debut britské autorky napodobuje prózy o zločinech a dětství od Stephena Kinga, ale chybí mu jejich propracovanost i napětí. Jako jednorázové oddechové čtení však uspokojí.

Povídky Janet Frameové, patrně nejslavnější novozélandské autorky, se po téměř sedmdesáti letech konečně dočkaly českého překladu. Autorka v nich věrohodně popisuje chudobu novozélandských rodin v první polovině 20. století, krutou realitu tehdejších psychiatrických zařízení, pocit izolace či jinakosti a strach ze smrti. To vše líčí z perspektivy ženy, muže, dítěte, ale i sněhuláka, přičemž tyto úhly pohledu plynule střídá.

Třetí pokračování fantasy série má převážně akční děj a ústřední příběh zamotává jen málo. Cílová skupina – tedy starší školní děti – však bude spokojena.

Nejnovější česky vydaný román Stephena Kinga propojuje dva jeho oblíbené žánry – detektivku a horor. A přestože v obou nabízí mnoho příslibů, kýžené prolnutí se nakonec nedostaví a kniha přináší dvojnásobné zklamání.

Kniha je poučná v tom, že poskytuje hlubší vhled do myšlení lidí, kteří dnes lamentují nad údajným rozvratem západní civilizace. Celkové autorovo pojetí ale působí až příliš černobíle.

S notným zpožděním se v českém překladu objevuje jeden z nejslavnějších komiksů devadesátých let. Starosti dvou dospívajících slečen jsou ale platné i dnes, přestože v rukách nesvírají mobilní telefony.

Učitel jako Jean Brodieová může zásadně ovlivnit život svých žáků. Slečna Brodieová kolem sebe soustředí šestici dívek, ve kterých spatřuje určitý potenciál, a učiní z nich své důvěrnice. Třebaže její vliv nesahá za práh prvního stupně základní školy, dívky se i posléze odlišují od ostatních; zůstávají ve všeobecném povědomí zapsány jako „slečnina skupinka“ a svou neortodoxní mentorku pravidelně navštěvují. Až dokud nejlepší léta slečny Jean Brodieové nedospějí ke konci.

Jeden z mnoha pyskatých Habsburků, despota posílající své manželky pravidelně na popraviště, džihádista a ten, kdo do Francie pozval Leonarda da Vinci. Právě čtenářům, kteří se s takto zjednodušující a v mnohém zavádějící charakteristikou nejvýznamnějších evropských panovníků první poloviny 16. století nespokojí, je určena kniha loni bohužel zesnulého britského historika.

Pozoruhodná výprava do světa, který sice dobře známe, ale jen málokdy nahlížíme jeho fyzikální podstatu. Nezáleží, jestli si právě opékáme topinku nebo cestujeme zaoceánskou lodí; každý náš krok je provázen řadou úžasných fyzikálních jevů. Stačí se jen zastavit a pořádně se rozhlédnout.