books : GB, USA, Irsko, Austrálie

Příběhy statečných odbojářů a partyzánů židovské národnosti působících v podstatě po celé okupované Evropě tvoří pestrou mozaiku, které však chybí pevnější rámec.

Téměř devět stovek stran bojů, intrik, odhodlaného patosu hrdinů i zbabělosti padouchů. To je podstata dalšího z mnoha románů od Davida Webera, který žánr military sci-fi ovládá téměř dokonale.

V netradičním úvodu do stavitelského řemesla, který problematiku přibližuje i pomocí analogií k vaření, nechybí přemítání starověkých filosofů o tom, z které látky je náš svět vybudován, ani autorčino soukromé vyznání lásky k betonu.

Liberální demokracie je v krizi. Nadešla doba postpravdy, populismu, fake news a velká část společnosti se přiklání k autoritářství. Jak ale čelit této palčivé výzvě? Podaří se v budoucnosti vůbec uhájit demokratické ideály vybojované v krvavém 20. století? Na to se snaží odpovědět také Yascha Mounk ve své knize Lid versus demokracie.

Bizarní příhody policisty se psí hlavou využívají triviální kresby i dějové rozvernosti amatérských dětských komiksů. A v domovské Americe slaví ohromující úspěchy.

O druhé světové válce byla napsána dlouhá řada titulů, ale téma nepřestává vybízet k literárnímu zpracování stále další a další autory. Američanka R. M. Romerová ho zkusila uchopit z pohledu panenek žijících ve vlastní pohádkové zemi.

Román láká na suchý humor a líčení životních peripetií sympatické intelektuální hrdinky ve dvou slibných prostředích: na Harvardu v polovině 90. let minulého století a na maďarském venkově v téže době. Jako bizarnější z toho jednoznačně vychází to první.

Zkušená autorka biografií nás seznamuje s několika nejslavnějšími filozofy dvacátého století, kteří nám zanechali vzácný odkaz v podobě filozofického směru existencialismu.

V rychlém sledu již druhá česky vydaná kniha britského matematika a autora řady populárně naučných publikací, který však protentokrát opouští dobře známé matematické vody a ptá se na samotnou podstatu lidského vědění. V pozoruhodné výpravě na hranice současného poznání se na základě toho, co už víme, pokouší vymezit, co patrně nikdy odhalit nedokážeme.

Knihkupec z antikvariátu na jihu Skotska začal psát deník o svém podnikání. Zalidňují ho postavy kamarádů, zaměstnankyň a zákazníků, jejichž bizarním formám lakomosti a bezohlednosti se autor věnuje nejraději.

Projevem největší úcty k zemřelému autorovi by bylo sesbírat počmárané a proškrtané stránky rozepsaného rukopisu a škrtnout sirkou. To ale nikdo nedokáže, zvědavost a materiální ohledy jsou příliš mocné. A ne že by například torzo románu, v němž se kronikář jazzového věku Fitzgerald vydává do Hollywoodu, nestálo za přečtení.

Spojení fotbalisty Cristiana Ronalda se superhrdinským týmem je sice bizarní, ale ne nezábavné. Škoda jen, že scenárista častěji nezapojil fotbalové prvky.

Myšlenkově originální a argumentačně i informačně precizně vystavěné dílo, které má potenciál obohatit a podnítit k přemýšlení i ty čtenáře, kteří s jeho autorem nebudou ve všem souhlasit.

Pokračování dětské steampunkové série přináší nové dobrodružství oblíbených hrdinů, okořeněné trochou páry, hledáním obřího diamantu a procházkou londýnským podzemím. Svět představený v prvním díle se sice žádného výraznějšího rozvoje nedočkal, to však neplatí o protagonistech, kteří si své role tentokrát skoro dokonale prohodili.

Jokerova cesta přes oceán se letos neomezila na vyzvednutí filmové ceny v Benátkách. Spolu s Batmanem si komiksový žertéř prodloužil pobyt o turné po velkoměstech starého kontinentu, včetně Prahy. Svědectví o tom přináší komiks Batman: Evropa.

Co je to temná hmota? Lze překonat rychlost světla? Kam se rozpíná vesmír? Proč hledáme teorii všeho? Existuje jinde ve vesmíru život? A proč běží čas pořád dopředu? Odpovědi na tyto a mnohé další otázky sice neznáme, ale proč si to nepřiznat. Alespoň tak na to jdou autoři (trochu infantilně nazvané) knihy o vesmíru, která na příkladu toho, co všechno nevíme, ukazuje, že naše současné znalosti jsou i přesto úchvatné a jejich prohlubování nám v budoucnu bezpochyby přinese ještě spoustu zábavy.

V knižním shrnutí svého mnohaletého výzkumu zve autor na dlouhou a křivolakou cestu obecnými i kulturními dějinami od šílenců a bláznů k duševně nemocným pacientům. Dokáže se na ní sám neztratit?

Po více než třiceti letech u nás vychází jeden z nejzásadnějších britských románů osmdesátých let. Přestože kniha dnes zdaleka nepůsobí tak novátorsky jako v době vzniku, díky časovému odstupu si můžeme uvědomit, že román stojí na pevnějších základech, než jaké představují neobvyklé vyprávěcí postupy.

Proslulá sbírka děsivých historek, her a písniček vycházejících převážně z amerického folkloru má co nabídnout i tuzemskému čtenáři, ačkoli možná nenaplní představy evokované anotací či obálkou, která odkazuje na stejnojmenný film.

Čtvrtý díl populární série uzavírá příběh rozpracovaný v předchozím albu. Činí tak promyšleně, napínavě a v závěru přímo velkolepě.

Edwarda St Aubyna z britské aristokratické rodiny v dětství zneužíval otec a matka tomu tiše přihlížela. Později se s traumatickými zážitky zkoušel vyrovnat jednak za pomoci drog, jednak tím, že je popsal – mistrovským jazykem, který jiskří wildeovskými bonmoty, a s notnou dávkou neúprosného humoru.

Jaké by to asi bylo žít ve světě páry, kde na každém kroku potkáte mechanické bytosti a nebe brázdí velkolepé vzducholodě? Třináctiletá Lily v takovém světě žije, ale místo obdivování jeho krás se musí na cestě k poznání vlastní minulosti vyrovnat se ztrátou otce a bojovat o holý život. První díl úspěšné knižní série a zábavné seznámení se světem steampunku ocení čtenáři prvního i druhého stupně základní školy.

Autor je oslněný až nekritickou úctou k politikům, jimž sloužil, Obamovi a Clintonové, a jeho výhled do budoucnosti civilizace je přehnaně optimistický. Tím hůře pro medúzy.

Tom Sweterlitch je zatím znám spíše svou účastí na krátkých filmech, na nichž se podílel režisér Neill Blomkamp. Ten by měl zfilmovat i autorův druhý román – Terminus. Jedná se o ukázkový příklad moderní fúze sci-fi a temného, až hororově laděného trhilleru, který by neměl uniknout pozornosti fanouškům obou žánrů.

Clayův most je most přes propast, která vznikla v rodině bratrů Dunbarových. Zusak ve svém románu pomalým tempem líčí jejich nijak růžovou rodinnou historii. Mnohdy drsná skutečnost zajímavě kontrastuje s poetickým jazykem, který je mimo jiné inspirován Homérovými eposy, jež mají v Dunbarovic životě zvláštní místo.

Kniha, která v zahraničí zaznamenala obrovský úspěch, si i v českém překladu zachovává ryzí emoce, humor a plynulost. Popisuje několik měsíců v životě hlavní hrdinky plné protikladů, se kterou na jedné stránce musí člověk soucítit, ale hned vzápětí mu asi trochu poleze na nervy. První román Sally Rooneyové je vtipný, osobní, čtivý, nekonvenční a na debut nezvykle sebevědomý.

Pádem Gondolinu zřejmě končí vydávání Tolkienovy pozůstalosti. A vše se tak vrací na začátek, protože právě tento příběh byl první, který Tolkien o Středozemi napsal.

Kéž by šlo takto naložit i s výsledky referenda o Brexitu. Panel letošních porotců Bookerovy ceny se nedohodl na jednom vítězi, a tak si ocenění rozdělily Margaret Atwoodová s pokračováním světoznámého Příběhu služebnice a Bernardine Evaristo s knihou Girl, Woman, Other.

Stephen King se v posledních letech opakovaně vrací do Castle Rocku – do městečka, v němž se jeho čtenáři mohou pohybovat již minimálně od vydání románu Mrtvá zóna v roce 1979 a jehož epilogem měl být „výprodejový“ román Nezbytné věci.

I v éře počítačů mohou humanitní vědy vzkvétat… jen se přitom radikálně změní jejich podoba: autorství bude spíše kolektivní. A univerzitní katedry se možná budou remixovat „jako digitální hudební samply“.