books : GB, USA, Irsko, Austrálie

Americká rodina ze střední třídy znenadání zjišťuje, že je „chudá“. Stačí poděděný dům v havarijním stavu, těžce nemocný tchán, děti obtěžkané studentskými půjčkami, ztráta zaměstnání a jedno nenadálé úmrtí. Píše se rok 2016, prezidentská kampaň je v plném proudu a z rádia se line hlas „Bullhorna“. A jak do toho všeho navíc zapadají obránce evoluční teorie Thatcher Greenwood a emancipovaná bioložka Mary Treatová z druhé poloviny 19. století?

České publikum se dočkalo překladu dnes už klasického díla kulturálních studií, které vychází z analýzy divácké obliby slavného seriálu. Leccos z toho, o čem kniha pojednává, nám dnes připadá jako samozřejmost, ale přesto (a třeba v případě studentů právě proto) stále stojí za přečtení.

V šestnácti letech si připadá jako exot kdekdo. Když ale Evie zjistí, že se jí výstřednost trochu vymkla z rukou a nese symptomy toho, co lékaři označují jako obsedantně-kompulzivní poruchu (OCD), nezbývá jí nic jiného, než se se svým duševním hendikepem vypořádat. A my jí v jejím každodenním boji, který na stránkách knihy Už jsem normální?!? vtipně glosuje, můžeme jen fandit.

Jak si naši předci vysvětlovali vznik Měsíce a původ zatmění? Jak měsíční fáze souvisí s lidskou či ptačí plodností nebo velikostí jam mravkolvů? A přívrženci kterého náboženství dnes vnímají tyto fáze jako příležitost rozvíjet svůj duchovní život? Kniha britské autorky Hannah Pang zaujme multidisciplinárním přístupem a nečekanými ilustracemi.

Nejnovější kniha Salmana Rushdieho Zlatý dům byla mimo jiné označena za první velký román trumpovské éry, což vzbuzuje nemalá očekávání. Dá se již vysledovat existence něčeho jako „trumpovská literatura“? A jak se s osobností současného amerického prezidenta popasoval jeden z nejlepších spisovatelů poslední doby? Zlatý dům je v tomto ohledu spíše zklamání a příliš neoslní ani další aspekty knihy.

Zatím poslední česky vydaný román populárního autora představuje zbrusu novou postavu – a navíc ženu. Ty zatím Michael Connelly držel striktně ve vedlejších rolích obětí, svědků, dcer, partnerek a parťáků. Pokus o ozvláštnění dosavadních schémat se však moc nepovedl.

Debut Američana Gabriela Tallenta láká kromě jiného na velice svéhlavou protagonistku. Čtrnáctiletá Turtle žije v kopcích s ovdovělým otcem, jehož výchova spočívá převážně ve výcviku střelby pestrou škálou zbraní. Román toho však nabízí mnohem víc a zbraně zdaleka nejsou tím, co je na příběhu nejvíce znepokojivé.

Román Richarda Powerse The Overstory zaznamenal první velký úspěch loni na podzim, kdy se objevil v užších nominacích na Man Bookerovu cenu. Vítězství v převážně novinářském klání, jakým je Pulitzerova cena, lze vysvětlit mimo jiné aktivistickým rozměrem díla.

Kapitoly z dějin typografie a zároveň přehledná příručka k rozlišení písem a fontů, k tomu základy typografických pravidel. A spousta, spousta historek spojených s písmenky, jejich návrháři, aktivními uživateli i pouhými konzumenty. Kniha Ten můj font od britského novináře Simona Garfielda je doslova nevyčerpatelná studnice informací.

Nejobsáhlejší kniha o penisu, která u nás zatím vyšla. Autora, profesí urologa, zajímají hlavně lékařské aspekty věci. Jeho přístup je kvůli tomu žel trochu fyziologicky jednostranný, a navíc místy možná až příliš bulvárně lascivní.

Stručné, avšak ilustračně velmi zdařilé seznámení s jedním z největších přírodovědců historie čtenáři nepřibližuje jen jeho život, nýbrž i dílo, jehož výsledkem byla teorie, která nadobro změnila nazírání člověka na živou přírodu, včetně sebe sama.

Čtrnáct povídek americko-britského spisovatele nabízí nový pohled na některé z postav jeho trilogie Roztříštěná říše. Pro příznivce dobrodružství prince Jorga Ankrata se jedná o milé střípky, plné skrytých „velikonočních vajíček“, pro ostatní je to soubor místy zbytečných jednohubek.

Román, v jehož centru stojí osudy jedné konkrétní rodiny, je v americké literatuře oblíbeným žánrem. Po knize Union Atlantic, v níž se Adam Haslett strefoval do praktik, které zapříčinily globální ekonomickou krizi, se přesouvá do této intimnější polohy a předkládá čtenářům obraz rodiny poznamenané duševní nemocí.

Kniha představuje variace na témata, o kterých už u nás pojednaly některé starší tituly. Za přečtení stojí, v některých bodech se ale autoři vyjadřují až příliš sebejistě, přestože ke „kritickému myšlení“ by mělo patřit i stálé (sebe)zpochybňování.

Rok 1965 byl pro básníka Allena Ginsberga hodně hektický: navštívil Kubu, Prahu, Moskvu, Leningrad, Varšavu a Krakov. V Praze byl zvolen králem majálesu, byl vyhoštěn a skončil v Londýně. Celou dobu si psal deníky, které nyní vycházejí pod příznačným názvem Deníky zpoza železné opony.

Dívka zdědí prastarý dům po tetě, o jejíž existenci neměla ani tušení. Ale kdo byla ta teta a proč si lidé ve městě myslí, že se s domem pojí temné síly? Odpověď na sebe nenechá dlouho čekat a hlavní hrdinka zjišťuje, že prokletým domům neodzvonilo ani v jednadvacátém století.

„Devátá hodina“ je ve skutečnosti třetí hodina odpolední, čas modlitby Božího milosrdenství, čas, kdy údajně zemřel Ježíš. A Annie, která v klášteře pere prádlo, dostává v tu dobu od jeptišek volno, aby si odpočinula. Namísto nákupů se však v tu dobu schází s ženatým mužem.

Povídková sbírka představuje několik příběhů ze světů amerického spisovatele fantastiky. Ale jde spíše o střípky jeho schopnosti vystavět funkční magické systémy, určené nejvíce stávajícím fanouškům.

Simon Mawer se ve svém nejnovějším románu Pražské jaro opět vrací do českého prostředí a z pohledu pracovníka britské ambasády a páru mladých cestovatelů předkládá čtenáři příběh o zmařených nadějích první poloviny roku 1968, vášnivé lásce a nezapomenutelném dobrodružství, které následuje po překročení železné opony ze svobodného Západu do totalitou přiškrceného Východu.

Co nového na letošním Londýnském knižním veletrhu? Kdo byl hostem a jaké aktuální otázky se na něm probíraly?

Je Bernièresova novinka příliš tradiční? Chybí v ní jeho oblíbené postmoderní hrátky, exotické lokace i typický humor. Rodinná sága zachycující přerod anglické společnosti od zlaté viktoriánské éry po první desetiletí 20. století je však strhující. Mnohost rozličných hlasů, deníkových záznamů či dopisů jí dodává nebývalou energii a autentičnost.

Pakliže vás zajímá, proč nakrojené avokádo tak rychle hnědne, jestli absint způsobuje halucinace nebo proč někomu po chřestu zapáchá moč, výběru této sympatické příručky, která jednoduše a zábavně popisuje chemické procesy stojící v pozadí mnoha otázek spjatých s nejrůznějšími potravinami, určitě litovat nebudete.

Krátký příběh vypráví banální historku o dívce, které byla svěřena velká zodpovědnost. Přestože se jedná pouze o hříčku, je to paradoxně jeden z nejděsivějších příběhů, jaké v poslední době Stephen King napsal – a ne náhodou ve spolupráci s u nás zatím neznámým Richardem Chizmarem.

Chceme-li pochytit něco z dovedností, jak se orientovat v přírodě bez navigačních přístrojů, Tristan Gooley bude jistě tím nejlepším průvodcem, který nám prozradí, jak si poradit za každé situace. Vedl horské expedice po celém světě, sám se plavil přes oceány a pilotoval malé letadlo do Afriky, na Antarktidu, přes Atlantik. Jaké jsou možnosti orientace v přírodě, ukazuje na svých kurzech a ve velmi podrobné a ucelené podobě nyní také v této publikaci.

Proč a jak stárneme? Jak to, že některé buňky stárnou, a jiné nikoli? Je stárnutí skutečně nevyhnutelné, nebo existuje nějaký prostředek, který by tento proces, považovaný za nedílnou součást života, dokázal zvrátit? Nedávné výzkumy ukazují, že určitá naděje existuje, a souvislost s praxí nemusí být tak daleko, jak se na první pohled zdá.

Shakespearovská hrdinka i mladá kalifornská self-made woman, která si po americku buduje novou identitu. Hlavní postava románu Godsend spisovatele Johna Wraye se přestrojí za muslimského chlapce Suleymana a vydá se do Afghánistánu s cílem připojit se k hnutí Tálibán. Wray se při psaní inspiroval skutečným příběhem Američana, který totéž udělal tři měsíce před útoky na Světové obchodní centrum.

Jednoduchá, až naivní kresba a neokoukaný, chytrý humor, ať už je tématem láska ke knihám, feminismus, prokrastinace či rozdělená společnost. Právě takové stripy kreslí Tom Gauld pro britské a americké noviny.

Pětiletá holčička z Východního Německa, japonský rybář, jihoafrický voják – těm všem zasáhla do života studená válka. Mohou ale další publikované vzpomínky zásadně změnit představu, kterou o studené válce široká veřejnost má?

Do bohaté kolekce českých překladů publikací o slavném filmovém režisérovi přibyla další. Faktograficky i obrazově je zajímavá, ale zásadních nových zjištění nebo přehodnocení se od ní nedočkáme.

Kniha slavného sociologa a litevského filozofa je napsána brilantní, esejisticko-dialogickou formou a obsahuje řadu podnětných postřehů. Některé její soudy jsou však možná příliš paušalizující či přehnaně alarmistické.