books : GB, USA, Irsko, Austrálie

Proč existuje smutek, žal nebo žárlivost? Jsou špatná nálada či úzkost opravdu něčím, čemu je nutné se vždy a za každou cenu bránit? Co je příčinou duševních poruch a proč jsou tak časté? Jaký význam hrají v našem životě emoce a jak vznikly? Zodpovězení těchto otázek není důležité jen pro hlubší porozumění lidské mysli, ale mohlo by přispět také k lepší psychiatrické péči. Ve snaze je vyřešit se však často zapomíná na jeden důležitý faktor: evoluci.

Americká spisovatelka N. K. Jemisinová je první Afroameričanka, která získala cenu Hugo v kategorii románů. Vítězství následně unikátně zopakovala i s oběma dalšími díly trilogie Zlomená země – Branou z obelisků a Kamenným nebem, které nedávno vyšlo v češtině.

Jak ve známém citátu o bingu pro snoby poznamenal Julian Barnes, vyhlášení Bookerovy ceny provází každoročně šílenství na všech frontách: vydavatelé se můžou zbláznit z naděje, že jejich autor uspěje, knihkupci z vidiny astronomických výdělků, porotci se opájejí mocí, která jim byla svěřena, vítězům stoupá pýcha do hlavy a poraženými cloumá závist a zklamání. Všichni pak samozřejmě nalézají různé mouchy na nejužším výběru šestice nominovaných i vítězi samotném.

Letošní Bookerovu cenu si vysloužil srdcervoucí autobiografický příběh o dospívání ve skotském Glasgow v thatcherovských 80. letech s matkou alkoholičkou a menšinovou sexuální orientací na krku.

Stárnutí a smrt jsou nedílnou součástí života a tak to prostě je. Můžeme o tom diskutovat, můžeme o tom vést spory, můžeme s tím i nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat, jak by řekl klasik. Je však stárnutí skutečně nezvratné? Podle australského biologa nikoli a zanícenost, s níž obhajuje své přesvědčení, patrně nalomí i ty, kdo tuto myšlenku dosud zavrhovali jako pošetilou.

Duo Brubaker a Phillips opět pokračuje v oživování tradice komiksového noiru. Tentokrát se vrací do té pravé noirové doby – do čtyřicátých let. Tehdejší politické i ekonomické střety v Hollywoodu přitom skvěle zapojuje do chytré zápletky.

Výprava čtyř přátel do švédské divočiny se změní v boj o přežití. V prastarém lese se totiž skrývá něco, co běžná lidská zkušenost dokáže pojmout jen stěží, a s každým dalším krokem se ukazuje, že hrůza může nabývat vskutku mnoha podob. Oceňovaný hororový román, který si v roce 2017 našel cestu i na televizní obrazovky, se konečně dočkal českého překladu.

Virginia Woolfová je známá hlavně jako autorka modernistických románů. Vrcholem její neprávem opomíjené esejistické tvorby jsou texty Vlastní pokoj a Tři guineje, v nichž autorka rozvíjí úvahy o roli žen ve společnosti, nepoměru vlastnictví finančních prostředků mezi pohlavími, právu žen na seberealizaci nebo vzdělávacím systému. První esej byla napsána krátce po tom, co Britky získaly volební právo, a druhá těsně před druhou světovou válkou, ale jejich témata rezonují společností dodnes.

Detektivka renomované britské spisovatelky osloví spíše čtenáře jejích postmoderně vynalézavých románů než milovníky kriminálního žánru. Děj tu plyne pomalu a je plný retrospektiv a úvah.

Proč mají lanýže tak pronikavou vůni? Jak na nás působí psilocybin? Kolik je na světě druhů hub? Proč jsou lišejníky tak odolné? A jak nám mohou houby pomoct s hromadami odpadů? To je jen několik otázek, na něž odpovídá knižní prvotina britského vědce a vášnivého mykologa, který ukazuje, že význam hub pro pozemský život je mnohem větší, než by se na první pohled mohlo zdát.

Robert Jackson Bennett patří k nejzajímavějším autorům fantastiky poslední dekády. Ve svém novém cyklu pokračuje (na pozadí tradičního příběhu o zlodějce, která si ukousla příliš velké sousto) ve své polemice s žánrem a s dědictvím kolonialismu a kapitalismu.

Padesát kapitol z převážně angloamerických dějin ukazuje soužití člověka a psa ze všech možných úhlů. Dojem z místy škobrtajícího textu zachraňují povedené ilustrace.

Zápletkou Normálních lidí je sám život, jeho uplývání a boj o nalezení sebe sama v podobě, která bude kompatibilní s milovanou osobou. Autorka neváhá postavit se zpříma k tématu první lásky a přiznat mu jeho důležitost. Její „normální“ protagonisté čtenáře vytrhávají z reality a nutí ho vracet se k emocím dávno zatlačeným do podvědomí.

Zavedením pojmu design fiction se populární autor science fiction odpoutává od utopických představ daleké budoucnosti a přivádí čtenáře do období právě započaté technosociální proměny. Kniha je věnovaná těm, kteří chtějí do tvorby zítřka konstruktivně zasahovat, a motivuje ty, kterým schází odhodlání se do procesu jejího navrhování pustit.

Divoká symfonie dobře mísí všechny osvědčené ingredience z knížek pro nejmenší: je o zvířátkách, je rýmovaná, štědře a vtipně ilustrovaná, ukrývá pro děti zábavné hry v podobě oblíbených hledaček, ponaučení naopak příliš neskrývá – a doopravdy hraje!

Přední americká básnířka Louise Glücková se stala držitelkou letošní Nobelovy ceny za literaturu. Nobelův výbor ocenil „strohou krásu“ jejího „nezaměnitelného básnického hlasu“, který „dodává existenci jednotlivce univerzální rozměry“.

Až po třiceti letech se českého překladu dočkal slavný britský undergroundový komiks Tank Girl. Potěší, že vychází v původní syrové černobílé verzi a s invenčním překladem, který nezaostává za rozvernou vulgaritou originálu.

Brandon Sanderson patří k nejvýraznějším autorům moderní epické fantasy. Ovšem občas si odskočí i do jiných žánrů. Výhled na hvězdy je druhý díl jeho sci-fi série pro mladistvé čtenáře. Hrdinové jsou zde… mladiství a mají inteligentní vesmírnou stíhačku.

Sigrid je jednou z tisíců žen, které přežívají v šedi válečného Berlína, zatímco jejich manželé bojují v jednotkách wehrmachtu na východní frontě. Každé ráno usedá k psacímu stroji na patentovém úřadě, odpoledne se vrací do bytu sdíleného s tchyní a večer si občas zajde do kina. Tam ji ale jednou z každodenní rutiny vyruší mladá dívka s prosbou o pomoc a její poklidný život se doslova obrací naruby.

Svět zasáhlo pandemické onemocnění chřipkového typu. Velká města se izolovala, obchody zavřely a ulice ovládá strach – podání ruky se stalo nebezpečnější zbraní než puška. Toto není perex novinového článku o koronaviru, ale stručný popis fikčního světa nejnovějšího a vysoce aktuálního románu Petera Maye.

I když se v povídkách Lucii Berlinové možná objevuje stále tatáž hrdinka, prostorově její sbírka obsáhne úctyhodný kus Severní a Jižní Ameriky. Vždy se však jedná o svět bez pozlátka, plný špatně placených zaměstnání a různých sociálních patologií. Pro Berlinovou však žádná situace není zcela bezvýchodná.

Druhý svazek Lovecraftových revizí cizích textů a spoluprací na nich přináší fanouškům pána z Providence i všem příznivcům hrůzostrašných a fantastických příběhů novou nálož povídek, v nichž se dostane na prastaré bohy, ještěří Venušany, šílené vědecké pokusy i záležitosti, jež měly lidskému oku zůstat navždy skryty.

Američan Varian Fry umožnil svým osobním nasazením řadě předních intelektuálů opustit Evropu po porážce Francie v roce 1940. Jeho vzpomínky jsou výmluvné svědectví o odvaze, zbabělosti, prospěchářství i alibismu napříč státními hranicemi. A jako u jiných událostí v dějinách, ani zde nechybí výrazná česká stopa.

Za vraždu svého stalkera dostala Romy Hallová dva doživotní tresty. V románu Noční klub Mars Američanky Rachel Kushnerové se její příběh živelně prolíná s kritikou vězeňského systému i s reportážním vhledem do útrob ženské věznice.

Malá Mája se s rodiči přestěhuje z venkova do velkého města. Stýská se jí po zahradě, a tak v novém bydlišti neúnavně pátrá po kusu zeleně. Pro Májinu zahradu Australanky Anny Walkerové jsou určující pozoruhodné ilustrace, zatímco ostatní složky knihy za nimi poněkud pokulhávají.

Příběh fiktivní americké fotografky Lillian Prestonové je chytlavý a dotýká se hned několika důležitých témat. Jen je škoda, že forma románu má místy podobný efekt, jako když se člověk levou rukou škrábe za pravým uchem.

Po povídkovém svazku se čtvrté pokračování hororové série vrací k ústřednímu příběhu, který dospěl na počátek devadesátých let. V centru děje je tentokrát grunge kapela.

Nový dobrodružný román Marka Haddona s antickými a fantaskními prvky se jmenuje Sviňucha. Jedním z jeho základních pilířů je ztráta milovaného člověka. Vrstvení jednotlivých odkazů a motivů způsobuje, že román hutným způsobem pojednává o vyrovnávání se se smrtí blízkých nejen v dobách antiky.

Po reedici původních tří románů z obsáhlého fantasy cyklu Shannara se k českým čtenářům dostává konečně zase jednou nový příběh Terryho Brookse. S tou novostí je to však problematické: shannarovské knihy nikdy nestavěly na originalitě.

Kniha slavného britského biologa ukazuje, že věda objasňováním podstaty různých dříve záhadných jevů nebere světu jeho kouzlo, ale sama může sloužit jako zdroj básnické inspirace a naplňovat touhu po „zázraku“. A to mnohem lépe i bezpečněji než astrologové a podobní šarlatáni.