books : GB, USA, Irsko, Austrálie

Sigrid je jednou z tisíců žen, které přežívají v šedi válečného Berlína, zatímco jejich manželé bojují v jednotkách wehrmachtu na východní frontě. Každé ráno usedá k psacímu stroji na patentovém úřadě, odpoledne se vrací do bytu sdíleného s tchyní a večer si občas zajde do kina. Tam ji ale jednou z každodenní rutiny vyruší mladá dívka s prosbou o pomoc a její poklidný život se doslova obrací naruby.

Svět zasáhlo pandemické onemocnění chřipkového typu. Velká města se izolovala, obchody zavřely a ulice ovládá strach – podání ruky se stalo nebezpečnější zbraní než puška. Toto není perex novinového článku o koronaviru, ale stručný popis fikčního světa nejnovějšího a vysoce aktuálního románu Petera Maye.

I když se v povídkách Lucii Berlinové možná objevuje stále tatáž hrdinka, prostorově její sbírka obsáhne úctyhodný kus Severní a Jižní Ameriky. Vždy se však jedná o svět bez pozlátka, plný špatně placených zaměstnání a různých sociálních patologií. Pro Berlinovou však žádná situace není zcela bezvýchodná.

Druhý svazek Lovecraftových revizí cizích textů a spoluprací na nich přináší fanouškům pána z Providence i všem příznivcům hrůzostrašných a fantastických příběhů novou nálož povídek, v nichž se dostane na prastaré bohy, ještěří Venušany, šílené vědecké pokusy i záležitosti, jež měly lidskému oku zůstat navždy skryty.

Američan Varian Fry umožnil svým osobním nasazením řadě předních intelektuálů opustit Evropu po porážce Francie v roce 1940. Jeho vzpomínky jsou výmluvné svědectví o odvaze, zbabělosti, prospěchářství i alibismu napříč státními hranicemi. A jako u jiných událostí v dějinách, ani zde nechybí výrazná česká stopa.

Za vraždu svého stalkera dostala Romy Hallová dva doživotní tresty. V románu Noční klub Mars Američanky Rachel Kushnerové se její příběh živelně prolíná s kritikou vězeňského systému i s reportážním vhledem do útrob ženské věznice.

Malá Mája se s rodiči přestěhuje z venkova do velkého města. Stýská se jí po zahradě, a tak v novém bydlišti neúnavně pátrá po kusu zeleně. Pro Májinu zahradu Australanky Anny Walkerové jsou určující pozoruhodné ilustrace, zatímco ostatní složky knihy za nimi poněkud pokulhávají.

Příběh fiktivní americké fotografky Lillian Prestonové je chytlavý a dotýká se hned několika důležitých témat. Jen je škoda, že forma románu má místy podobný efekt, jako když se člověk levou rukou škrábe za pravým uchem.

Po povídkovém svazku se čtvrté pokračování hororové série vrací k ústřednímu příběhu, který dospěl na počátek devadesátých let. V centru děje je tentokrát grunge kapela.

Nový dobrodružný román Marka Haddona s antickými a fantaskními prvky se jmenuje Sviňucha. Jedním z jeho základních pilířů je ztráta milovaného člověka. Vrstvení jednotlivých odkazů a motivů způsobuje, že román hutným způsobem pojednává o vyrovnávání se se smrtí blízkých nejen v dobách antiky.

Po reedici původních tří románů z obsáhlého fantasy cyklu Shannara se k českým čtenářům dostává konečně zase jednou nový příběh Terryho Brookse. S tou novostí je to však problematické: shannarovské knihy nikdy nestavěly na originalitě.

Kniha slavného britského biologa ukazuje, že věda objasňováním podstaty různých dříve záhadných jevů nebere světu jeho kouzlo, ale sama může sloužit jako zdroj básnické inspirace a naplňovat touhu po „zázraku“. A to mnohem lépe i bezpečněji než astrologové a podobní šarlatáni.

Čtivě sepsaná kniha o tématu, které se jeví jako stále aktuálnější. I když za životů současníků asi zatím nerealizovatelné.

Mikrobi nás na naší evoluční cestě provázejí již miliony let a stále jasněji se ukazuje, že různými způsoby, známými i neznámými, ovlivňují mnoho aspektů našeho zdraví. Poslední výzkumy naznačují, že zdravý mikrobiom není důležitý jen pro správnou funkci střev, jak už ostatně poměrně dlouho víme, ale pokud dojde k jeho vychýlení z rovnováhy, může to vést k rozvoji mnoha nemocí, od rakoviny a kardiovaskulárních onemocnění po Parkinsonovu chorobu či žaludeční vředy.

Úsporná próza světoznámého anglického spisovatele polského původu Josepha Conrada Souboj vyšla poprvé roku 1908, ale českého překladu se dočkala až v roce 2017. Přestože je komorní příběh o šestnáct let dlouhém sporu dvou důstojníků Napoleonovy armády více než století starý, jeho téma i pojetí lze bez skrupulí označit za nadčasové.

Deník z Konga Josepha Conrada přináší zajímavé svědectví o autorově cestě, která se stala materiálem pro světoznámou, kanonizovanou novelu Srdce temnoty. Je dokladem Conradovy civilní zkušenosti a aktivní spolupráce s koloniální mocností a jako nezamýšlené doplnění novely ukazuje proměnu spisovatelova názorového horizontu.

Třetí dobrodružství ze světa poháněného párou a hodinovými strojky zavede čtenáře do zdánlivě veselého prostředí jednoho neobyčejného cirkusu. Ten však před nedávnem spadl do klína dvojici bezcitných mamonářů, kteří pro halíř neváhají spáchat sebeohavnější čin. A když právě do tohoto cirkusu dostane volnou vstupenku pro sebe a své přátele malá darebačka Lily, je na průšvih zaděláno.

Co víme o temné hmotě a temné energii? Kterou planetu obíhají měsíce pojmenované po postavách ze Shakespearových her? Kdo poprvé zaznamenal existenci infračerveného záření? A co nám o minulosti vesmíru prozrazuje reliktní záření? Odpovědi poskytuje sympatická knížka známého amerického astrofyzika.

Komiks americké ilustrátorky ukazuje, že zkušenost života s bipolární poruchou lze velmi dobře předat pomocí kresby. Autorka na to jde intimně, informovaně i s humorem.

Sex může posloužit jako lakmusový papírek stavu společnosti. Americká etnografka Kristen R. Ghodseeová ho metaforicky noří do „roztoků“ kapitalismu a socialismu a hledá prvky socialistického zřízení využitelné pro zmenšení nerovností, které vytváří kapitalismus. Ekonomická nezávislost žen se přitom ukazuje jako jedna z odpovědí na otázku: proč mají ženy za socialismu lepší sex?

Komiksový životopis jednoho nejpozoruhodnějších, nejgeniálnějších a nejzarputilejších fyziků posledních několika desetiletí potěší příjemnou kresbou i velkým množstvím faktických informací o vědeckých úspěších i s humorem přijímaných nezdarech, jež jsou nedílnou součástí každého poctivého bádání.

V trilogii Kniha Předkova, z níž v českém překladu právě vyšel druhý díl Šedá sestra, opouští americko-britský spisovatel svůj dosavadní fikční svět i hrdiny. Udržet pozornost čtenářů se nicméně snaží pomocí starých oblíbených triků.

Sebelepší škola člověka nikdy na všechno nepřipraví ani mu nezajistí zářnou budoucnost. V humorném počinu britského spisovatele Mikea Gayla zakoušejí bývalí spolužáci z elitní chlapecké střední školy, co je na tom pravdy.

Třetí román série drsných kriminálek z nepokoji zmítaného Severního Irska osmdesátých let má překvapivě konzervativní zápletku. Řeší se tu záhada zamčeného pokoje.

Soubor brilantních esejů nejvýznačnější prozaičky amerického Jihu, v nichž nešetří ironií a sarkasmem, skýtá pohled pod pokličku autorčina řemesla a přístupu k umění, ale funguje i jako manuál pro začínající spisovatele, a řadu jejích postřehů lze chápat ještě obecněji.

Letadlo se čtyřmi dětmi na palubě se vrací do brazilského Manausu. Pilot však zkolabuje a ztratí nad strojem kontrolu. Děti ze spořádaných anglických rodin se tak ocitnou uprostřed amazonského pralesa a nemají ani ponětí, jak v divočině přežijí. Zanedlouho však potkají podivínského dobrodruha...

Jsou lidé přirozeně hierarchické, nebo rovnostářské bytosti? Na tuto otázku hledá odpověď zevrubná monografie amerického antropologa, která čtenáře provede evolucí politického uspořádání hominidů, od jeho despotických počátků u šimpanzů a dalších afrických primátů přes rovnostářskou mezihru lovců a sběračů po flexibilní současnost.

Čtveřice románů na motivy kultovního komediálního sci-fi seriálu Červený trpaslík vychází poprvé v jednom svazku. Scenáristům v roli romanopisců se přitom podařilo vytvořit díla, která mohou oslovit jak fanoušky seriálu, tak ty, kteří se s jeho hrdiny setkají poprvé.

Krizové momenty mohou jednotlivce i národy potkat náhle a neočekávaně. Dají se pro jejich řešení najít nějaké obecné rady? Podle polyhistora Diamonda ano. Kniha, kterou na toto téma sepsal, rozhodně stojí za přečtení.

Providence potěší všechny skalní fanoušky díla Howarda P. Lovecrafta. Ti ostatní se budou v tomto opulentním a komplikovaném pastiši asi dost ztrácet.