books : GB, USA, Irsko, Austrálie

Populární spisovatel a komiksový scenárista Dan Abnett se vrací k sérii Horovo kacířství. Čtenářům nabízí jeden z dosud nejzajímavějších a nejlépe napsaných dílů. A také poodhaluje jedno z největších tajemství světa Warhammeru 40K.

Instagramové stripy s mimozemsky vyhlížejícími bytostmi, které o věcech denní potřeby rozmlouvají přehnaně vědeckým jazykem, si rychle získaly miliony čtenářů. Stejně jako knižní vydání, jehož český překlad ve středu získal cenu Muriel.

V rámci knižního čtvrtku 2020 vyšlo deníkové svědectví polské dívky Renii Spiegel, dokumentující dospívání „ve stínu holokaustu“, jak avizuje podtitul. Spíš než o velkých dějinách však deník gymnazistky pojednává o jejích intimních pocitech, které zažívá ve městě okupovaném nejdříve sovětskou a posléze nacistickou armádou.

Ve svém zatím posledním románu svedl kalifornský detektivkář dohromady všechny tři své hrdiny. Skvěle rozvinutý děj však bohužel končí nevěrohodnou akční scénou.

Vladimir Nabokov ve svých pamětech nechává ožít fascinující svět ruské šlechty přelomu 19. a 20. století, vzpomíná na studia v Cambridge i emigrantskou existenci v Paříži a hitlerovském Berlíně, kde se však v jeho podání spíše než hajlování a pochodování esesmanů ozývají první slova a krůčky jeho jediného syna.

Podle autorů nové knihy o patogenních organismech, která vznikla ještě před příchodem covidu-19, jsou infekční choroby vedle jaderné války, srážky s asteroidem a globální změny klimatu jednou ze čtyř věcí, které mají potenciál negativně ovlivnit celou planetu. A po současných zkušenostech jim nelze než dát za pravdu.

V novém komiksu pokračuje americká autorka v mapování drobných i vážnějších traumat svého dětství. Opět převážně humorným stylem, v němž tentokrát citelněji zaznívají temnější odstíny.

Radikální feministka Germaine Greerová svých dílech dekonstruuje stereotypní rozdíly mezi ženskou a mužskou identitou. Rozsáhlá esej Eunuška provokativně poukazuje na tradiční role ženy ve společnosti a detailně rozebírá proces, kterým je žena od narození zbavována své přirozené identity. Ačkoli se od doby vydání eseje mnohé výrazně změnilo k lepšímu, některé pasáže rezonují dodnes.

Podařený policejní thriller těží zejména z nejednoznačného hlavního hrdiny, zkorumpovaného policisty. Vyostřenou hru mezi policisty, gangstery a politiky bohužel sráží akční závěr, který jako by patřil do jiného žánru.

Skotský spisovatel se po čtyřech letech vrátil do světa své průlomové fantasy trilogie Stín krkavce. Svým fanouškům naservíroval profesionálně sepsané dobrodružství, které nabízí to nejlepší z autorova psaní… a které je vlastně úplně zbytečné.

Kdykoli se Jake Horner má pro něco rozhodnout, nemůže se hnout z místa. Metaforicky ani doslova. Dočká se pomoci od tajemného Doktora? Když na jeho radu začne učit gramatiku na vysoké škole, nově navázané přátelství s kolegou Joem Morganem a jeho ženou se rozvine v román idejí, jež se autor nezdráhá ironicky podrývat.

Příběhů o vítězství člověka nad předsudky díky síle vzdělání známe tolik, že to zkušenému čtenáři může připadat jako příliš obehraná a nudná písnička. Tara Westoverová nicméně dokazuje, že tímto bolestivým procesem, který mnohdy znamená rozchod s nejbližším okolím, si někteří musejí procházet i dnes. A navíc o tom umí napsat i poutavou knihu.

U nás dosud neznámého velikána americké sci-fi českým čtenářům představuje rozsáhlý soubor povídek, za které byl Harlan Ellison oceněn rozličnými žánrovými cenami.

Každodenní, jemně humorné příhody mladé ženy, které ke štěstí stačí kniha a šálek čaje, dospěly v nejnovějším svazku stripů do chvíle, kdy jí do života vstupuje partner. Humoru tak ubývá a přibývá sentimentality.

Dům u hřbitova je druhý svazek edice Halloweenská knihovna, kterou zahájil v roce 2018 román Děti Halloweenu. Není to však další z řady hutně psychologických komorních próz s postupně budovanou hrůzou, ale přímočará jízda, plná gore atrakcí a popkulturních odkazů.

Pandemie více než cokoli jiného obnažila chronické problémy americké společnosti. I když v některých přirovnáních současných Spojených států k hitlerovskému Německu historik Snyder jistě přehání, v lecčems má jeho diagnóza obecnější platnost.

Židovský právník Fred Uhlman se ve své adoptivní ostrovní vlasti prosadil především jako malíř, ale v novele z roku 1971 projevil i spisovatelský talent. Působivý příběh ze školních škamen ukazuje, jak namáhavé může být udržet zdánlivě neotřesitelné přátelství a jak snadné je naopak podlehnout ve světě zbaveném tradičních jistot zjednodušujícím ideologiím.

Čeho a jak se snažili dosáhnout vědci za Stalinovy hrůzovlády? Proč jsou některé jejich projekty dnes už jen pro smích? Britský popularizátor dějin přírodních věd se nesnaží jen o bulvární přehled nejpodivnějších kuriozit, jeho analýza tehdejší atmosféry může být v lecčems poučná i dnes.

Malá modrovlasá holčička žijící v krajině pozoruhodných magických stvoření se původně zrodila v komiksovém světě. Její věrní fanoušci se možná budou podivovat nad tím, kde se postava tak těsně spjatá se svou vizuální stránkou vzala ve světě audioknih. O smysluplnosti zvukového zpracování však svědčí ocenění v soutěži, jejímiž porotci jsou samy děti.

Evoluce nás vybavila nezměrnou představivostí, díky níž si můžeme v mysli modelovat různé problémy či situace, aniž bychom je museli skutečně prožívat, což by bylo nákladné a leckdy i nebezpečné. Při hledání odpovědí na nejrozmanitější otázky tak není nutné postupovat metodou pokusu a omylu, nýbrž stačí uvážit všemožná řešení a vybrat to nejvhodnější. Opravdu si ale ta ostatní naši pozornost nezaslouží? Podle amerického kreslíře a spisovatele rozhodně zaslouží, a čím pitomější jsou, tím lépe.

Světem zmítá pandemie, ekonomiky se bortí a společnost se ukazuje z té nejhorší stránky. Ne, to není další zpráva o pandemii koronaviru, nýbrž děj románu amerického spisovatele, kterému se podařilo pozoruhodně přesně předpovědět řadu problémů, které přijdou, až pandemie nastane. Do napínavého příběhu, lemovaného miliony mrtvých, navíc dokázal zakomponovat i řadu faktických zajímavostí o patogenech, kteří lidstvo sužují odjakživa a ani přes úžasné pokroky medicíny s tím jen tak nepřestanou.

Vyznání Frannie Langtonové je román o lásce a vraždě, ale hlavně kniha, u které budete víc přemýšlet o morálce než o vrahovi. Sara Collinsová navíc dokázala román, jehož děj se odehrává v první polovině devatenáctého století, naplnit mnoha aktuálními otázkami.

Nakladatelství specializované na detektivky se vrátilo k prvnímu románu ceněného australského spisovatele. Jde o místy až staromódní drsnou školu – a právě to je na knize sympatické.

Podobně jako nebyla po druhé světové válce potrestána většina zločinců podílejících se na zločinech proti lidskosti, nedočkali se ocenění svých zásluh ani všichni hrdinové, mnozí naopak upadli na dlouhá léta v zapomnění. Proč mezi ně patřil i organizátor odbojové sítě uvnitř koncentračního tábora Osvětim a proč jeho úsilí nebylo ve své době korunováno úspěchem, na to se snaží odpovědět ve své knize britský novinář, fascinovaný jedním lidským osudem na samé hranici uvěřitelnosti.

Překročením technologického prahu, za nímž umělá inteligence už nikdy nebude taková, jakou ji zatím známe, se jako lidstvo rozhodně nedostaneme do světa Cameronova Terminátora. Spekulativních scénářů možného vývoje ovšem existuje nespočet. Americký popularizátor vědy důkladně rozebírá přidružená rizika i výhody a na detailních příkladech s pomocí logických argumentů přesvědčuje čtenáře o nutnosti zabývat se daným tématem jako jednou z klíčových výzev blízké budoucnosti.

Stephen Chbosky vydává dvacet let po svém debutu druhý román. Rozsáhlý horor, nepřehlédnutelně inspirovaný Stephenem Kingem. Má čím oslovit čtenáře, nebo se autor jen dopouští prázdného epigonství?

Proč existuje smutek, žal nebo žárlivost? Jsou špatná nálada či úzkost opravdu něčím, čemu je nutné se vždy a za každou cenu bránit? Co je příčinou duševních poruch a proč jsou tak časté? Jaký význam hrají v našem životě emoce a jak vznikly? Zodpovězení těchto otázek není důležité jen pro hlubší porozumění lidské mysli, ale mohlo by přispět také k lepší psychiatrické péči. Ve snaze je vyřešit se však často zapomíná na jeden důležitý faktor: evoluci.

Americká spisovatelka N. K. Jemisinová je první Afroameričanka, která získala cenu Hugo v kategorii románů. Vítězství následně unikátně zopakovala i s oběma dalšími díly trilogie Zlomená země – Branou z obelisků a Kamenným nebem, které nedávno vyšlo v češtině.

Jak ve známém citátu o bingu pro snoby poznamenal Julian Barnes, vyhlášení Bookerovy ceny provází každoročně šílenství na všech frontách: vydavatelé se můžou zbláznit z naděje, že jejich autor uspěje, knihkupci z vidiny astronomických výdělků, porotci se opájejí mocí, která jim byla svěřena, vítězům stoupá pýcha do hlavy a poraženými cloumá závist a zklamání. Všichni pak samozřejmě nalézají různé mouchy na nejužším výběru šestice nominovaných i vítězi samotném.

Letošní Bookerovu cenu si vysloužil srdcervoucí autobiografický příběh o dospívání ve skotském Glasgow v thatcherovských 80. letech s matkou alkoholičkou a menšinovou sexuální orientací na krku.