books : GB, USA, Irsko, Austrálie

Nový český překlad (tentokrát) Listů trávy od jednoho z praotců moderní poezie Walta Whitmana vznikl na základě původního vydání knihy. Sbírka přišla s revolučním pojetím individua v duchu transcendentalismu i vizí rovnostářského společenství. Do té doby nevídaná oslava tělesnosti vynesla autorovi vyhazov z práce.

Povídky jednoho z nejvýraznějších autorů angloamerické fantasy budou mimořádným zážitkem pro ty, kteří už mají přečtené jeho romány. Ostatní budou ochuzeni o kontext a často i o pointy příběhů.

Druhý díl pamětí proslulého novináře, spisovatele a myslitele nabízí i pohled za kulisy, do vnitřního světa komunistických institucí, kde hybnou silou bylo často nepřátelství a soupeření mezi sekcemi téhož úřadu. A pozoruhodný je především pohled do vlastní mysli komunistického „odpadlíka“.

Vzpomínky evangelického pastora Richarda Wurmbranda, který strávil čtrnáct let v komunistických vězeních a dostal se až na pokraj života a smrti, vynikají v rámci rozsáhlé rumunské lágrové literatury svým optimismem, vírou i humorem.

Maddy je čerstvá absolventka střední školy a měla by jít na vysokou, budovat si kariéru, zažívat první vážný vztah a osamostatnit se od rodiny. Kvůli opatrování své mladší autistické sestry se však všech těchto samozřejmostí rozhodne dobrovolně vzdát. Tammy Robinsonová barvitě vykresluje nejen život člověka s handicapem, ale především příkoří, která zakouší okolí postiženého.

Kniha o budoucnosti neurologického ovlivňování našeho mozku je podnětná: vždyť debaty o tom, zda demokratický stát může občanům jemně doporučovat jistý typ chování a kde leží hranice, za níž už by neurovědci (třeba i ku prospěchu druhých) neměli realizovat to, čeho by teoreticky byli schopní, budou stále aktuálnější.

Kunsthistorička Hannah za sebou v Bostonu nechává stíny minulosti a vydává se do Florencie, která jí učaruje. Začne studovat osudy mystiček italského středověku a renesance, které si v rámci své sebetrýznivé duchovní cesty odpíraly jídlo a měly tak s Hannah mnoho společného.

Proč se debutový román Jessie Chaffeeové odehrává ve Florencii? V čem tkvěla svoboda středověkých mučednic? A umějí být ženy vůbec šťastné? S Jessie Chaffee o jejím literárním debutu Florencie v extázi, který právě vyšel v češtině, ale také o situaci překladové literatury v USA a překládání obecně. Rozhovor vznikl těsně před autorčiným odjezdem do Ostravy na letošní Meltingpot, kde vystoupila spolu se svým manželem, taktéž spisovatelem Brendanem Kielym.

Britský historik připomíná, že intelektuálové rozhodně nemají patent na neomylnost. Kritickou sondu tentokrát spustil do myšlení generace francouzských intelektuálů, publicistů a spisovatelů, jež byla silně zasažena vírou v komunismus.

Autorka románu Amerikána píše také čtivé eseje o feminismu, prostoupené pro ni typickým vtipem a nadhledem. Úvahy plné jednoduchých, ale ne hloupých závěrů jsou založeny na vlastní zkušenosti, pocházejí přímo ze života. A tam také naleznou uplatnění.

Teprve po více než šedesáti letech od úmrtí jednoho z předních autorů děsuplných a fantastických příběhů první poloviny 20. století se nám konečně do rukou dostává ucelený výbor jeho dvaadvaceti povídek v českém překladu. Nutno dodat, že se jedná o výbor nadmíru zdařilý a dílo C. A. Smithe prezentuje v tom nejlepším světle.

Současné vztahy mezi Čínou a Spojenými státy připomínají dle amerického politologa situaci, ke které již v historii mnohokrát došlo a která mnohokrát skončila válkou. Máme se tedy v blízké budoucnosti obávat nového ničivého konfliktu?

Román bývalého pankáče a alternativce a následně policisty má mimořádnou dynamiku a skvělou ústřední postavu drogově závislého detektiva. Přesto se však při dočtení neubráníme pocitu, že mohl být lepší.

Pokud hledáte text o umění, Landscapes Johna Bergera vám představí literaturu. Pokud hledáte literaturu, v knize Landscapes objevíte svět umění. John Berger, který v roce 1972 publikoval zásadní Ways of Seeing (v češtině Způsoby vidění), o sobě prohlašuje, že je pouhý vypravěč.

Quinnova kniha je přínosná v tom, že přináší pohled z obou stran studené války, nahlíží ji z globální perspektivy. Odhaluje tak souvislosti, jež z hlediska čistě národních literatur nemusejí být patrné.

Kdo je bezmocnější než dítě v děloze? V posledním románu Iana McEwana, ve kterém se britský žijící klasik částečně vrací do svých dekadentnějších let, glosuje nenarozený Hamlet kromě pijáckých zálib své matky také stav britské společnosti nebo poezii.

Duševní trénink zaměřený na plné prožívání přítomného okamžiku má mít podle řady vědeckých experimentů blahodárný vliv na zdraví a duševní pohodu. Přední propagátor meditace všímavosti tuto metodu postupně zasazuje do stále širšího kontextu: od všímavosti vlastnímu tělu i myšlenkám až k všímavosti k přírodě (uchování ekosystémů), budoucnosti, politice a světu (přijetí různorodosti jako cesty k míru).

Kdo z nás občas nepocítí nutkavou touhu postavit si v hloubi divočiny, někde daleko od lidí svůj vlastní skromný příbytek, mezi jehož hrubě tesanými stěnami bychom slyšeli jen ševelení listů, stékající kapky vody a své myšlenky? Cílem obrazové publikace, představující nejpozoruhodnější chaty, chýše a boudy celého světa, je ukázat, že tento sen si může splnit každý, jen je k tomu zapotřebí pevná vůle, pozitivní vztah k fyzické práci a láska k přírodě.

Tři roky stará americká série Netvora zatím doma sklízí úspěchy. Důvodů je víc, tím hlavním je doširoka rozkročený fantasy příběh s rozporuplnými postavami, vycházející ze současných literárních trendů v žánru. A jistěže je důležitá i dominance ženských postav.

Knih o spánku u nás vychází nemálo. Walkerova kniha je z nich asi nejobsáhlejší a také nejobecnější, i když třeba kulturní aspekty spánku zmiňuje jen okrajově.

Čtveřice delších povídek hororového mistra se tentokrát obejde bez nadpřirozených strašidelných monster a lekacích scén. A občas dokonce opatrně zamíří i k vážnější literatuře.

Místo tíhnutí k univerzalismu, typického pro devadesátá léta, nyní po celé Evropě nastupuje nacionalismus. Snyderova práce z roku 2003 je paradoxně velmi aktuální.

„Miř výš. Per se s vervou. Popusť uzdu svým snům.“ Tato slova najdete na zadní straně knihy i v úvodním věnování malým čtenářkám. Velmi dobře ilustrují záměr výpravného titulu dvou autorek a šedesáti ilustrátorek, které předkládají stovku medailonků žen z celého světa, aby ukázaly, že s odvahou a odhodláním se ženy navzdory překážkám mohou zapsat do historie.

Týká se evoluce jen živé přírody, nebo ji lze aplikovat i na systémy neživé? A lze-li, jedná se o povrchní analogizování dvou odlišných procesů, nebo za vším stojí v jádru totožný princip? Jak může evoluční smýšlení přispět k řešení problémů táhnoucích se od ekonomických záležitostí přes reformu školství až po palčivé otázky typu rychle rostoucí lidské populace? Nejen tím se ve své nové knize zabývá známý britský popularizátor. Výsledek je i přes jisté výhrady v mnoha směrech (r)evoluční.

Třebaže má posmrtně vydaná Crichtonova novinka poměrně daleko k tomu, aby odpovídala označení uváděnému v anotaci, tedy že jde o jakýsi prequel k Jurskému parku, rozhodně se jedná o poutavé dílko, zasazené do ještě poutavějšího prostředí Divokého západu. Navíc vystavěné kolem jedné z pozoruhodných etap dějin paleontologie, takzvané „války o kosti“.

David doufá, že na Harvardu najde nové přátele a životní lásku. Bude mu štěstěna přát, nebo bude muset být sám svého štěstí strůjcem? A jak může vypadat milostný univerzitní román moderního věku?

Román Podzemní železnice Colsona Whiteheada sleduje cestu patnáctileté otrokyně Cory za svobodou. Bez servítků popisuje život na americkém Jihu v 19. století a nevyhýbá se ani líčení vztahů mezi otroky na plantáži nebo situace osvobozených otroků, které rovněž čekaly různé formy útlaku. Román loni obdržel Pulitzerovu cenu.

Název knihy je ve své neutrálnosti a mírnosti možná až zavádějící, protože ve skutečnosti jde spíše o historii ekologické zkázy. Publikace vyznívá jako drsná obžaloba lidstva ze skutečně dlouhodobého ničení přírody a ústí v ostrou kritiku sobectví a nezodpovědnosti zvláště nejbohatších států současnosti.

Sedmý svazek dlouhodobě nejoslavovanější americké sešitové série je sevřenější než většina předchozích. A taky ještě o něco depresivnější, než byli čtenáři dosud zvyklí.

Mezi teology, kteří se zabývají vztahem lidí ke zvířatům, zaujímá významné místo anglikánský kněz Andrew Linzey. Jeho kniha Teologie zvířat je sice například v oblasti genetického inženýrství sporná, celkově však ukazuje přívětivější, otevřenější a soucitnější tvář soudobého křesťanství.