books : Velká Británie

Nadřazené:

Poslední články

Nejčtenější články

Všechny články

Zobrazení:
Strana 1 / 25:
1

Poslední komentáře

Vložil: pepe, 10.01.2017 20:38
Galbraith, Robert: Ve službách zla
Mně se na té knize nelíbí logika celé zápletky. Strike a Robin horečně celou knihu pátrají po ničem jiném, než kde tři podezřelí bydlí, toť vše. Něco, co si policie může zjistit obratem ruky. A když to zjistí, pak tímto samotným faktem je záhada kdo je vrahem vyřešena. Přitom Strike policii ty podezřelé... nahlásil, takže bych očekával, že policie podezřelé navštíví, udělá u nich domovní prohlídku a pátrání je u konce. Je to tedy spíše konverzační thriller, než detektivka. V jádru knihy je hlavně to, zda se Robin vdá, nebo ne. Za sebe bych spíše nedoporučil.
Vložil: hnidopich, 09.01.2017 21:09
McEwan, Ian: Černí psi
Nechci být šťouravá, nevím, jestli to není třeba jen překladem, ale není Jeremyho neteř Sally? Jinak super článek, pomohl mi ke zpracování knihy k maturitě. :)
Vložil: Alain, 05.12.2016 08:40
Botton, Alain de: Umění cestovat
Přitom stačilo místo celé recenze napsat jen: Dokázal bych to napsat lépe, kdybych to uměl. :-P
Vložil: Markéta Musilová, 04.12.2016 17:10
Hardy, Thomas: Tess z d’Urbervillů
Máte samozřejmě pravdu. Je to špatně formulováno. Nemělo se to týkat konkrétně Tess, ta je samozřejmě v překladu starém a výborném, ale spíš klasiků obecně a jejich nových vydání a případně nových překladů u těch, kde to je potřeba. Upravíme a děkujeme za upozornění.
Vložil: Milan, 04.12.2016 14:51
Hardy, Thomas: Tess z d’Urbervillů
Pěkně napsáno, ale otázku v úvodu ohledně nového překladu nechápu. Překlad Marty Staňkové není nový, mám doma vydání Tess z roku 1975 (Odeon) ve stejném překladu...
Vložil: Jitka J., 07.11.2016 10:33
Brown, George Mackay: Magnus
Recenze je vcelku důkladná a pochvalná, o to více mě překvapuje hodnocení 60 %. Tato kniha by si jistě zasloužila víc. Nevím, jak český překlad, ale anglický originál umně navozuje ostrovně středověkou atmosféru jako málokterá kniha. Zajímavé je taky její srovnání s Orknejskou ságou, která autora nepochybně... inspirovala.
Vložil: JanaH, 05.08.2016 21:56
Orwell, George: Na dně v Paříži a Londýně
Vynikající knížka! Jak paní recenzentka předpokládá, knižka změnila můj pohled na Orwella. A vlastně změnila i můj pohled na bezdomovce. Též na luxusní restaurace.
Vložil: Ladislav Nagy, 03.08.2016 10:09
Ackroyd, Peter: Hawksmoor
Já bych se též rád překladatelky zastal. Rozhodně si nemyslím, že její překlad je neerudovaný, naopak jsem přesvědčen, že odvedla skvělou práci. O „jasných odkazech“ na Svobodné zednáře bych si dovolil pochybovat – už jen proto, že tato sekta vznikla v době, kdy Hawkswmoor byl na sklonku své dráhy a... většinu kostelů měl postavených. Zas bych z toho nedělal takovou esoteriku. Ten román je především hravý a – jak píše výše Antonín Kudláč – jde především o pastiš. Ten se v historizující angličtině pochopitelně píše líp než v češtině. A myslím si, že Johana Labanczová odvedla maximum možného. Není to faktografická kniha, je to především hříčka, a jako takovou je ji třeba brát. Studii o Blakeovi bych zde vůbec nezmiňoval: ta je jednak strašlivě přeložená, jednak i v originále je spousta nejen chyb, ale bohužel i zcela zjevných výmyslů. Mně osobně se Hawksmoor líbí z Ackroydova díla nejvíc – asi společně s románem Chatterton –, protože Ackroyd si v něm může hrát a vymýšlet. V dalších románech mi přijde už strašně národovecky patetický.
Vložil: Antonín Kudláč, 31.07.2016 09:47
Ackroyd, Peter: Hawksmoor
Musím se překladatelky zastat, já naopak považuji překlad za výborný, ba vynikající. Argument s historickou češtinou neobstojí, protože u Ackroyda nejde o historickou angličtinu, nýbrž o její pastiš, ostatně autor, jestli se nemýlím, to kdysi sám přiznal.
Vložil: Jan , 30.07.2016 16:34
Ackroyd, Peter: Hawksmoor
Souhlasím plně s panem Milanem! Ackroyda mám velice rád - léta se ve své knihovně pyšním jeho studií o Blakeovi a užil jsem si též jeho Dějiny Anglie. Ty sice byly opravdu hrubě populárně-naučné, ale místy do nich Ackroyd propašoval neuvěřitelně suchý humor. Hawksmoor mi strašlivě nesedl hlavně... svým překladem. Popravdě ani nemám pocit, že je skutečnou vědeckou nápodobou historické češtiny. Když si vzpomenu třeba na četbu Labyrintu světa, neměl jsem ani z poloviny takové potíže jako s Hawksmoorem. To samé platí s ještě starší korespondencí Jana Husa. Při četbě jsem měl neustále pocit, že Hawksmoorova verze češtiny je disharmonická, nerytmická, těžkopádná. Když jsem pak ještě nahlédl do originálu Ackroydova románu, získal jsem pocit, že překlad J. Labanczové je především neerudovaný. V prvních větách na mě vykoukly pojmy (Shape, Matter), které byly jasným odkazem na svobodné zednáře (jak se s touto problematikou skvěle popral třeba Janiš při překladu Z pekla od Moora!) a přesto se do překladu nijak nedostaly.
Vložil: Milan, 29.07.2016 09:36
Ackroyd, Peter: Hawksmoor
Mne tedy Hawksmoor hodně zklamal. Na to, kolik chvály se o tomto románu napsalo a jak jsem se na jeho český překlad těšil. Jednak ta archaická čeština v linii Nicholase Dyera se skoro nedá číst - při vší úctě k překladu, který je jistě skvělý a musel být velmi pracný, myslím, že mohla být zvolena trochu... "čtenářštější" verze. A pak na mne román příliš nedýchal nějakou mysteriózností, tajemnem, magií... Navíc na konci zůstává až příliš mnoho hádanek jak o Dyerovi, tak o pachateli vražd v současné linii... Zajímal by mne názor dalších čtenářů.
Vložil: Jitka J., 16.07.2016 17:19
Mawer, Simon: Skleněný pokoj
Tak to jsem se přehlédla. Trochu jsem si oddechla. :)
Vložil: Jiří F., 14.07.2016 16:45
Mawer, Simon: Skleněný pokoj
Skleněný pokoj Man Booker Prize nezískal, byl pouze v shortlistu.
Vložil: Jitka J., 14.07.2016 14:27
Mawer, Simon: Skleněný pokoj
Úplně nechápu, jak mohl autor dostat The Man Booker Prize. Čte se to dobře a pasáže s vilou Tugendhat jsou zajímavé, ale literární styl nijaký a milostné linie korunované osudovými náhodami přinejmenším ujeté.
Vložil: Daniela Uherková, 13.07.2016 15:23
Faber, Michel: Kvítek karmínový a bílý
Já tu knihu četla až teď. Ve veřejných knihovnách nedostupná. Je to veledílo. Mně v něčem pořád připomíná Tolstého Annu Kareninovou. Bilanční společenský román, až po takové detaily, jako opakující se charakteristiky: olupující se suché rty Sugar, její rozpraskané ruce, Agnesim melodický hlas vracející... se sny , tak psal Tolstoj... Váš překlad, pane Janiši je také veledílo, je důležité, že má čeština tuhle knihu včas a mistrně přeloženou!!!
Vložil: Nakladatelství Leda, 22.06.2016 15:44
Ishiguro, Kazuo: Soumrak dne
Dobrý den. Rádi bychom zpřesnili údaje uváděné v bibliografické kolonce i v textu vlastní recenze, a to s vírou, že nepůsobíme puntičkářsky jako Stevens nebo někteří místní glosátoři. Recenzované vydání (z roku 2016) je celkově třetí české vydání, druhé v nakladatelství LEDA (totéž uvádí tiráž). Pro... účely našeho předchozího vydání v roce 2010 (fakticky druhého českého) byl text jemně revidován, údaj "přejalo" tedy není zcela přesný. Tiráž druhého vydání tuto informaci koneckonců obsahuje.
Vložil: Jan Rejžek, 07.06.2016 07:00
Atkinson, Kate: Bůh v troskách
Není co, dodat, jak jsem napsal jinde na sítích. Jeden z nej románů posledni pětiletky!
Vložil: admin, 06.06.2016 08:47
Atkinson, Kate: Bůh v troskách
Opraveno, děkujeme za upozornění
Vložil: Jan Vaněk jr., 05.06.2016 23:48
Atkinson, Kate: Bůh v troskách
"Sága rogu Forsythů" se (na rozdíl od Galsworthyho) píše bez H, neboť příjmení hrdinů je Forsyte.
Vložil: ., 05.06.2016 18:46
Kipling, Rudyard: Bajky a nebajky
Krááása
Vložil: redakce, 04.06.2016 22:16
Dawson, James: Jak být klukem; Long, Hayley: Jak být holkou
Obálku jsme přidali a jméno překladatelky opravili, děkujeme za upozornění.
Vložil: Jan Vaněk jr., 03.06.2016 17:51
Dawson, James: Jak být klukem; Long, Hayley: Jak být holkou
Přeložila Michala Marková, nikoli Michaela. (Mimochodem, proč nejen obrázek obálky, ale i odkazy vpravo upřednostňují jen klučičí titul a holky vytěsňují?)
Vložil: , 23.05.2016 13:56
Mawer, Simon: Pád
Vložil: Viktor Janiš, 10.05.2016 00:49
Winterson, Jeanette: Trhlina v čase
Pan Hérakleus z Džímejlu dal obratu "střelit se do vlastní nohy" zcela nový rozměr.
Vložil: JMH, 09.05.2016 19:02
Winterson, Jeanette: Trhlina v čase
Héraklea je správně. Je pravda, že klsické vzdělání se podceňuje, jak je bohužel vidět i v této diskusi. Zdraví Vás e-/i-redaktor.
Vložil: Vojtěch Matocha, 09.05.2016 14:03
Winterson, Jeanette: Trhlina v čase
... když to navíc ani není překlep. Díky za odkaz na příručku :-)!
Vložil: Vojtěch Matocha, 09.05.2016 14:01
Winterson, Jeanette: Trhlina v čase
Vyvodit z jednoho překlepu závěr o celé generaci mi přijde, ehm, poněkud unáhlené. Jak překlep souvisí s neznalostí Ezopa, nechápu vůbec. Můžete to prosím rozvést?
Vložil: Jakub Ehrenberger, 09.05.2016 13:04
Winterson, Jeanette: Trhlina v čase
Vložil: Hérakleus, 09.05.2016 12:19
Winterson, Jeanette: Trhlina v čase
"Héraklea"? Co je to s tou generací WHAT?, co u maturity nezná Jidáše, popřípadě Ezopa a skloňuje jako pazdrát? Čte to tady redakčně někdo, nebo je to jenom e-redaktor, popřípadě i-redaktor?
Vložil: Johana Labanczová, 06.05.2016 18:33
Mantel, Hilary: Zavraždění Margaret Thatcherové
Děkujeme za upozornění! Překlep opraven.
Vložil: Valda, 06.05.2016 10:38
Mantel, Hilary: Zavraždění Margaret Thatcherové
Mám pocit, že knihu Stolek s citróny nenapsal Michel Faber, nýbrž Julian Barnes.
Vložil: Antonín Kudláč, 03.05.2016 19:40
Galbraith, Robert: Ve službách zla
Ano, na Moravě jsem to slyšel, ale myslím, že to na věci příliš nemění. Mezi mluvenou řečí a řekněme publicistickým stylem je přece stále ještě nějaký rozdíl.
Vložil: Vojta, 03.05.2016 12:05
Galbraith, Robert: Ve službách zla
"Odsýpání" versus "odsejpání" je do značné míry záležitost regionu. Na Moravě se běžně v hovoru používá "odsýpat" i "výška", rozhodně častěji než varianty s "ej", které by tam nikdo nepovažoval za přirozenější nebo snad "šmrncovnější".
Vložil: honza, 03.05.2016 08:57
Galbraith, Robert: Ve službách zla
To máte jako s rejpáním. Do někoho rýpat – to je poloviční.
Vložil: Antonín Kudláč, 02.05.2016 22:19
Galbraith, Robert: Ve službách zla
Práce možná (někde) odsýpá, ale dialog nebo děj - zní to opravdu komicky. Nic proti dotyčném jazykovému ústavu, ale kodifikace je věc jedna a určitý jazykový cit věc druhá. Je mi to prostě proti srsti, podobně jako když slyším, jak někdo líčí, že studoval na "výšce". Brr. Nemůžu si pomoct, to odsýpání... považuju spíše za módní výstřelek, ještě před pár lety nikdo neodsýpal. Ale když Vás to baví... Konec starcova skuhrání :-)
Vložil: Pavel Mandys, 02.05.2016 21:07
Galbraith, Robert: Ve službách zla
Ad Antonín Kudláč: Nedalo mi to a zabrousil jsem na Internetovou jazykovou příručku Ústavu pro jazyk český a výraz odsejpat tam - zřejmě jako hovorový a tudíž nepřípustný - neznají. Naopak odsýpat tam je a to i ve zde použitém smyslu, s příkladem "Práce nám odsýpala."
Vložil: Antonín Kudláč, 02.05.2016 16:50
Galbraith, Robert: Ve službách zla
Že se vměšuji do debaty o pozoruhodných dějových zákrutech díla poznámkou povýtce lingvistickou: stalo se nějak módním používat podivné sloveso "odsýpat". Připadá mi to jako ta anekdota, v níž kdosi chtěl pejska zespisovnit na "píska". Proč, bohové, ta absurdní snaha měnit krásné hovorové "odsejpat"... v takovou obludu? Je to nutné, pane redaktore? Kdybyste tu Vaši větu četl nahlas, budou dialogy v té detektivce trpět těžkým astmatem...
Vložil: Pavel Mandys, 02.05.2016 14:57
Galbraith, Robert: Ve službách zla
Ono je to s těmi kurzy sebeobrany dost zmatené. Na začátku Strike přizná, že Robin sám zaplatil skvělý kurz, ale později je najednou překvapený, že nějaké kurzy absolvovala a navíc z toho vyplývá, že ne ty, které jí objednal on, ale už nějaké dávno předtím.
Vložil: Wopi, 02.05.2016 13:50
Galbraith, Robert: Ve službách zla
Když někdo míní psát recenzi, neměl by přeskakovat odstavce. O tom, že Robin skvěle absolvovala kurs sebeobrany se píše už na začátku, kdy ji Strike varuje. :( Ach jo, ještě jsem nepřečetl víc než dvě kapitoly, ale bojím se, že to není recenze, nýbrž dojmologie.
Vložil: Filip, 02.05.2016 10:44
Pearson, Luke: Hilda
Vidím to stejně jako Jitka, Na Kosmasu byla Hilda docela dlouho v popředí, to svědčí o velkém zájmu.
Vložil: Jitka J., 30.04.2016 12:58
Pearson, Luke: Hilda
Zatím to rozhodně nevypadá, že by Hilda neměla mít úspěch. :)
Vložil: Vinický Karel, 05.04.2016 17:01
Tzouliadis, Tim: Opuštění
Už je to déle co jsem dočet tuto knihu, bylo to pro mne jako zlý sen.Něco neuvěřitelného a smutného, hromada beznaděje.Mimořádná kniha, která vypovídá o tom jaká zvířata jsou komunisti!
Vložil: jAROSLAV šVIHLÍK, 11.03.2016 18:25
Amis, Martin: Zóna zájmu
Oceňuji kvalitu čtivého (a zřejmě nesnadného) překladu do češtiny.
Vložil: redakce, 01.03.2016 09:40
Thomas, Dylan: Vánoce jednoho kluka z Walesu
Děkujeme za upozornění, chyby jsme opravili.
Vložil: Jan Vaněk jr., 29.02.2016 21:02
Thomas, Dylan: Vánoce jednoho kluka z Walesu
Zákonodárce nevyšel v Albatrosu, nýbrž Argu. Místo "dětské knihy o [kurzívu otevřít] Kočkách a Kodani" má být O kočkách a Kodani. (Mimochodem oba tituly, jakož i další jmenované, jsou ne ILiteratuře recenzovány.)
Vložil: Karel Srp, 22.02.2016 01:18
Clarke, Stephen: Obnažená Paříž
Kniha skvělá, ale doporučuji před ní, nebo v průběhu přečíst všechny(MERDE) je to dost inspirativní a příjemné. Karel Srp
Vložil: Tomáš, 11.02.2016 17:00
Carter, Angela: Magické hračkářství
Ahoj rád by som sa dozvedel,čo sa stalo z Margaret,Jonatánom,Franciem a Viktoriou ?Prežili ?A čo bolo dalej pretože koniec románu mi pripadá ako otvorený koniec
Vložil: Jan Č, 23.11.2015 10:35
Faber, Michel: Kvítek karmínový a bílý
Pro pořádek snad dodejme, že pozoruhodný rozbor tohoto píárově tolik opěvovaného překladu i současných mezí překladatelské profese podává revue Souvislosti 2/2015.
Vložil: Tomáš Kuboušek, 22.10.2015 18:50
Tzouliadis, Tim: Opuštění
Před týdnem jsem dočetl tuto skvěle napsanou knihu.Měl jsem nějaké informace o Američanech,kteří odešli za krize do SSSR,takto detailněji sepsané dílo mi ale o dost rozšířilo obzory.Byl jsem velice nemile překvapený postojem úřadů USA,pokud se týkalo jejich občanů na území SSSR.Neuvěřitelné,co dokázal... napáchat škody jeden člověk-Stalin,ještě se dožít poměrně pokročilého věku. Velmi bych uvítal,pokud bych od tohoto autora četl ještě něco na toto téma.Kdybych hodnotil,tak u mě 10/10!!!
Vložil: jan lukavec , 12.10.2015 09:32
Morpurgo, Michael: Válečný kůň
Co se týká místa vydání, situace je komplikovaná. V záznamu Národní knihovny stojí Hodkovičky [i.e. Praha]: Pragma, adresa nakladatele je V Hodkovičkách 2/20, 147 00 Praha 4. Hodkovičky vyškrtáváme a všem tamním patriotům se tímto omlouváme.
Vložil: jan lukavec , 12.10.2015 09:18
Morpurgo, Michael: Válečný kůň
Válečný kůň se v textu vyskytuje několikrát na více místech a jedná se o dílo relativně známé i díky filmové verzi. Proto bylo vybráno, nepochybně by ale bývalo bylo možné zvolit i jiný titul, o tom není sporu.
Vložil: Jan Vaněk jr., 11.10.2015 22:56
Morpurgo, Michael: Válečný kůň
Při vší úctě k tradiční šíři záběru dr. Lukavce i náročné a ne vždy zcela zvládnutelné práci redakce (viz bibliografický údaj "Hodkovičky Pragma, Praha, 2011") si dovolím dát průchod pochybnostem, jaký smysl má vybrat z excerpovaných knih do titulku právě "Morpurgo, Michael: Válečný kůň", když je mu... v textu věnováno jen půl věty.
Vložil: Johana Labanczová, 21.09.2015 08:16
Carter, Angela: Moudré děti
V textu je to už opraveno.
Vložil: Veronika Geyerová, 20.09.2015 23:22
Carter, Angela: Moudré děti
Jako autorka článku se omlouvám, uvedla jsem špatně autora překladu knihy Vášně nové Evy, tu samozřejmě přeložil Martin König. Neměla jsem v úmyslu se někoho dotknout ani mu upřít autorství překladu. Děkuji.
Vložil: Vojta Matocha, 20.09.2015 09:56
Rowling, Joanne K.: Harry Potter and the Deathly Hallows
HP a kámen mudrců, souhlasím s recenzentkou, je ve srovnání se zbytkem série trochu naivní a pohádkový - zabezpečení klíčového artefaktu pomocí obřích šachů a rostliny, kterou bez větších potíží překonají studenti prvního ročníku... Finální díl dle mého názoru trpí spíše vytržením z cyklu školního roku... a prostředí Bradavic, v jehož popisu byla Rowlingová vždycky silná: pravidelná setkávání s jednotlivými postavami (učiteli a studenty z ostatních kolejí) podle rozvrhu hodin, famfrpálový turnaj, návštěvy Prasinek, čaj u Hagrida, Vánoce... Sedmý díl je ve srovnání s předchozími spíš takové "potloukání se po lese" - dynamika školního roku schází. Jediné, kde si dovolím recenzentce oponovat, je opěvování "ohnivého poháru": ano, po stránce budování napětí je skvělý (závěrečná scéna na hřbitově!), ale jeho zápletka moc nedává smysl - proč Moody/Skrk Harrymu složitě pomáhal vyhrát v turnaji, když mu jako přenášedlo mohl podstrčit libovolný předmět během školního roku? Nicméně: HP je jako celek dílo nepochybně geniální, přivedl tisíce dětí ke knihám jako takovým a patří mezi nejlepší dětské knihy vůbec.
Vložil: Wulfwaera, 20.09.2015 04:02
Rowling, Joanne K.: Harry Potter and the Deathly Hallows
Káýmen Mudrců byl "dětsky naivní"? Ženská, vzpamatuj se - začínbá smrtí dvou lidí, to je Ti málo?
Vložil: Jana H., 11.09.2015 18:37
Saki: Vůl v chryzantémách
Skvělá práce překladatelů i jejich pedagogů, krásná knížka, a to jak obsahem, tak zpracováním. Malý klenot.
Vložil: Jitka J., 11.09.2015 12:58
Saki: Vůl v chryzantémách
Mně se knížka líbila i proto, že se jedná o autora staršího, který ale není až tak obecně známý mezi většinovými čtenáři. Sakiho povídky jsou dle mého názoru pořád vtipné, i když ne všechny si drží stejně vysokou úroveň (v tomto vydání zejména ty ke konci sbírky). Studenti-překladatelé si myslím zaslouží... velkou pochvalu, odvedli dobrou práci.
Vložil: Martin Dolejský, 24.08.2015 17:19
Lowe, Keith: Zdivočelý kontinent. Evropa zasažená druhou světovou válkou
Keith Lowe hned v úvodu zmiňuje, že se najdou jedno či dvě historiografická díla, která prezentují širší pohled na poválečný kontinent jako celek. Mezi ně patří i Poválečná Evropa Tonyho Judta. Nicméně tím, že mají mnohem větší časový rozsah, jsou tato díla nucena shrnout události doby poválečné v pouhých... několika kapitolách. Podle něj tedy neexistuje žádná kniha, která by detailně popisovala celý kontinent, od východu po západ, během tohoto zlomového a bouřlivého období (1944 až 1949). Kniha Zdivočelý kontinent má tuto situaci napravit.
Vložil: Ela, 11.08.2015 22:40
Sugg, Zoe: Girl Online
Už len by sa patrilo dodať, že román vôbec nepísala Zoella ale efitorský tím vydavateľa http://www.telegraph.co.uk/books/girl-online/zoella-girl-online-ghostwritten-zoe-sugg/
Vložil: Alice Lesáková, 10.08.2015 11:40
Lowe, Keith: Zdivočelý kontinent. Evropa zasažená druhou světovou válkou
"Práce kommpletně analyzující situaci v poválečné Evropě dosud chyběla..." A co Tony Judt: Postwar, česky jako Poválečná Evropa v překladu Dalibora Výborného?
Vložil: Veronika Geyerová, 21.07.2015 21:33
Durrell, Lawrence: Černá kniha
Dobrý den, moc děkuji, na to jsem zapomněla.
Vložil: Milan Valden, 21.07.2015 08:56
Durrell, Lawrence: Černá kniha
Dovolím si doplnit, že v češtině vyšel ještě Durrellův román Temný labyrint (The Dark Labyrinth) z roku 1947 (Odeon 1971, přel. Eva Kondrysová).
Vložil: viorica sováková, 17.07.2015 21:49
Johnston, Paul: Temný odstín modři; Poslední rudá smrt; Mlčeti zlato
doporučuji
Vložil: MK, 15.03.2015 10:45
Hannah, Sophie: Vraždy s monogramem
A tak stejně na mne působí nová řada v Knižním klubu - nové překlady, kde Poirot má snad v každém druhém slovu buď 'mon dieu' nebo 'mon ami'. Nedá se to vůbec číst. Chápu, že je to úlitba televiznímu seriálu, ale v tištěné podobě, je to neúnosné.
Vložil: Katka Hájková, 15.03.2015 08:33
Hannah, Sophie: Vraždy s monogramem
Mluvíte mi z duše, když už vůbec ( i když si myslím, že je to rouhání) musí pokračovat v příbězích s Herculem, tak proč kruci neosloví aspoň někoho kdo umí psát detektivky????? A že by takových bylo! I v Anglii i v USA. To co nevíme a asi se nikdy nedozvíme je to, že třeba oslovili někoho kdo detektivky... umí a ten nebo ta měl natolik rozum a soudnoust, že odmítl. Juane, souhlasím, ale spíš to vidím na láhev nebo dobrý oběd.....
Vložil: Night ProwlingCat, 13.03.2015 12:30
Hannah, Sophie: Vraždy s monogramem
Překlad je bohužel další slabinou tohoto díla. Paní překladatelce se daří použiváním literátských výrazů jednak přimět čtenáře k pochybám o její hlubší znalosti češtiny a za druhé k znepokojivé nejistotě ke smyslu vět, které konstruuje se zručností vysokoškolského absolventa strojírenské fakulty. Za... to se jí naprosto nedaří navodit dobovou autentičnost textu (pokud tou dobou rozumíme meziválečnou nepo poválečnou). Tato dovednost se zdá v posledních 20 letech pěstována s téměř fanatickou oddaností skupinou překladatelů, asi stejné věkové kategorie, kteří věří v pravost a modernost současného Newspeaku. Výsledkem je blábol napsaný v hatmatilce.
Vložil: Hana Doubková, 13.03.2015 09:27
Hannah, Sophie: Vraždy s monogramem
Naprostý souhlas s panem Lipčíkem a klidně bych ještě přitvrdila. Kniha je rozvláčná a natolik nudná, že jsem přeskakovala stránky a vlastně mě ani nezajímalo, z koho se vyklube vrah.I přes bombastickou reklamu to byl stoprocentní propadák a nechápu dědice autorských práv, kteří knihu ještě před vydáním... určitě četli, jak vůbec mohli takový paskvil schválit.
Vložil: Juan Zamora, 12.03.2015 17:11
Hannah, Sophie: Vraždy s monogramem
Pane Lipčíku, za tenhle článek máte u nás ve Společnosti Agathy Christie panáka! ;)
Vložil: PetrS, 08.03.2015 20:47
Rowling, Joanne K.: Prázdné místo
Dobrá recenze. Kniha se mi však zdále lepší než Pavlu Mandysovi, je však třeba překousat prvních 200 stran, a pro jistoru si udělat grafy osob a vztahů, protože (třeba) Shirley a Samanta se mi dost pletly. Dlouho jsem si nevšímal Gavina, a tak jsem také asi přišel o nějaké nuance...Posledních cca 120... stran je strhujících a čtou se jedním dechem. Rowlingová má ale problém, že píše o lidech, kterými "ona není", proto je tam několik typových klišé: rozvrácená rodina, podivíni dospělí i pubertální, dojde i na domácí násilí, druhou "dámskou" mízu, a dokonce i na incest (potencionální). Na druhou stranu se autorka nebojí prolomit některé holywůdská tabu, což je osvěžující, i když v příběhu nastane tragédie. Podobně jako v HP, dokázala Rowlingová i tady zvládnout velkolepé scény, přičemž jejich aranžmá je plynulé a nenápadné. Přesto jedna výtka: Od HP4 mám dojem, že Rowlingová nadbytečně používá vizuální styl vyprávění - jako kdyby psala tak, aby se to pak snadno převedlo na plátna - tady to však ruší, např. detail s ukradenými hodinkami v samém závěru příběhu. Závěr: Nebojte se to přečíst a vydržte prvbní polovinu, pak vás čeká velká odměna!
Vložil: Marie Krajíčková, 23.02.2015 17:49
Galbraith, Robert: Hedvábník
Předchozí kniha příliš ukazovala na to, že je psaná na počet stran, takže se velmi rozmýšlím, jestli do této knihy jít. (CTRL+C, CTRL+V je taky hojně používáno). Asi si raději počkám, až bude v knihovně.
Vložil: Pavel Mandys, 19.02.2015 20:14
Galbraith, Robert: Hedvábník
Přece jen, je to recenze na jinou knihu. A ubohost té zápletky je natolik frustrující, že jsem to zmínit musel, zvláště vzhledem k podařenější zápletce Hedvábníka.
Vložil: Vojta Matocha, 19.02.2015 19:47
Galbraith, Robert: Hedvábník
Není škoda takhle naplno prozradit rozuzlení předchozího dílu? Já ho teda naštěstí už četl, ale i tak...
Vložil: ondatras, 16.01.2015 07:38
Bond, Michael: Medvídek Paddington. Příběhy medvěda z nejtemnějšího Peru
super kniha!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Vložil: Petr, 14.01.2015 21:21
Fowles, John: Sběratel
Hornátová + Linek = min. 3 překladatelé?
Vložil: marketa musilova, 13.01.2015 23:07
Fowles, John: Sběratel
ano,ano,ano.Ps.ta chyba s Josefem Linkem byla na netu mmch.puvodne i u planovaneho unoroveho vydani Francouzovy milenky.Jeste na zac. prosince,kdy byla tato recenze psana.Jiz opravena.Odtud vychazi cely zmatek.Cili to vypadalo,ze Linek nove preklada dalsi F.roman.Jen na vysvetlenou.Neco podobne je i... ve vasem komentari,jestli jsem ho,pane Vanku,spravne pochopila.Kazdopadne jsou informace na internetu mylne.
Vložil: Jan Vaněk jr., 13.01.2015 22:09
Fowles, John: Sběratel
(Opět těsně předběhnut, kdyby to snad nebylo jasné.)
Vložil: Jan Vaněk jr., 13.01.2015 22:07
Fowles, John: Sběratel
Na tohle je sarkasmu škoda… ne, musím poctivě přiznat porážku: jsou hroší kůže a dlouhá vedení, na něž má sžíravost nestačí.
Vložil: Markéta Musilova, 13.01.2015 22:03
Fowles, John: Sběratel
Tak, ted uz jste me uplne zblbli, ze prejimam věci napsane webových strankach nakladatelství a ne fakta v knize. Dvakrat mer, jednou rez. Nez jsem se pri psani komentare do diskuse dosla podivat fyzicky na knihu, použila jsem bibliogr. udaje ze stranek knihy Zlin a z Kosmasu, kde je evidentne chyba.... Cili oprava: jde samozrejme o dalsi reedici textu Elisky Hornatove. Z nejakeho neznámého duvodu Kniha Zlin uvadi na strankach preklad od Josefa Linka. Ale není tomu tak. Cili je to cele nejake zmatene. Ale zavazna je samozrejme tiraz knihy. Tedy Eliska Hornatova: Odeon 1988, Volvox 2004, Kniha Zlin 2014.Howgh. Trikrat stejný autor.O x Josef Línek
Vložil: Marketa Musilova, 13.01.2015 21:43
Fowles, John: Sběratel
Předem děkuji za komentáře. Ano, aktivujte zásoby sarkasmu...V první řadě. Autorka nejen viděla fyzicky daný román (konkrétně v překladu Josefa Línka pro upřesnění knihazlin.cz ), ale i ho četla (v čj podruhé, plus dvakrát v AJ). Za nepřesnosti se... tímto hluboce omlouvám, jde spíš o nepřesnou formulaci. V případě Sběratele nejde samozřejmě o třetí překlad, ale spíš třetí vydání (dvakrát v překladu Elišky Hornátové 1988 a 2004) a teď Josefa Línka). Jinak jde spíše o několikátou reedici. Zde se snad shodneme. Tato recenze nebyla v žádném případě míněna jako kritika aktivity nakladatelství Kniha Zlín (naopak). Spíš jde o jakýsi podiv/překvapení nad tím, že dnes, tedy v době, kdy mnohá vydání "klasiků" anglické prózy stěží prodají náklad někdy jen pár desítek kusů velmi náročného překladu, se některý nakladatel vůbec pustí do nových překladů/reedic známého autora. Určitou výhodou může být to, že za onu relativně krátkou dobu (zdánlivě) již přece jen dospěla nová generace čtenářů, kteří neměli možnost se dostat buď k Volvox edicím, případně ani starším (pokud tedy neovládají aj natolik, že by si přečetli Fowlese v originále). Můj podiv je založen na osobní zkušenosti s tím, že je mnohdy nemožné protlačit překlad byť renomovaného současného autora, a to právě s odkazem na nejistou finanční návratnost takového počinu. Jinak k Fowlesovi, například zjednodušeně zde cs.wikipedia.org samozřejmě Klementinum nebo cbdb.cz.
Vložil: m p, 13.01.2015 21:14
Fowles, John: Sběratel
Pokud poslední ostavec začíná "Ve většině případů jde o již minimálně třetí český překlad jednotlivých textů" (navíc uvozeno "Pokud si uděláme podrobnou rešerši dosud vydaných Fowlesových knih") a rychlé pátrání nenajde jediný titul, který by byl přeložen třeba jen dvakrát, tak bych ty zásoby sarkasmu... klidně ještě aktivoval.
Vložil: Michal Sýkora, 13.01.2015 15:57
Fowles, John: Sběratel
V tomto bodě máte zcela pravdu, v podstatě s Vámi názor, že Fowles je typem "poctivého" autora, sdílím. Jen jsem chtěl upozornit, že v tomto případě nešlo o akt volby. Po Larvě začal připravovat další román, ale současně jej postihla řada událostí, která se neblaze podepsala na jeho psychickém stavu... - jeho dům vykradli a poničili zloději, bezohlední sousedé poškodili stromy na jeho milované zahradě, spolu s ženou se stal obětí loupežného přepadení, zemřel mu přítel - a vše vyvrcholila právě mozkovou mrtvicí, takže ten další román už prostě nedokázal napsat.
Vložil: Oto Horák, 13.01.2015 15:40
Fowles, John: Sběratel
Děkuji za reakci. Vím o této nešťastné události, jež měla jistě vliv na rázné ukončení Fowlesovy literární tvorby. Nicméně podle řady spisovatelových zmínek (např. že "psaní nemusí být programem na celý život") i tempu jeho tvorby, častému přepracovávání textů, faktu, že Fowles i v letech své literární... kariéry mnoho let učil a věnoval se i jiným činnostem, mi vychází, že slova o neopakování se a neochotě psát za každou cenu nejsou v jeho případě nemístná.
Vložil: Michal Sýkora, 13.01.2015 14:52
Fowles, John: Sběratel
Dovolím si jen opravit pana Horáka. To, že se Fowles po vydání Larvy odmlčel, nebylo projevem jeho umělecké poctivosti, ale mělo to příčiny mnohem prozaičtější (a pro Fowlese i smutnější). V únoru 1988 jej stihla mozková mrtvice, v důsledku které ztratil schopnost psát, tedy ve smyslu kreativní tvorby....
Vložil: Jan Vaněk jr., 13.01.2015 11:56
Fowles, John: Sběratel
Děkuji oběma M.-ům za předběhnutí (pro jistotu jsem byl ještě ověřit, že i ve fyzické knize je Hornátová) a ušetření mých zásob sarkasmu. Dodám tedy jen, že 1) na knihazlin.cz vzniklo "Překlad: Josef Línek" (odkud to Kosmas a podobní kopírují, protože... na rozdíl od ukázek z knihy to je v jednoduše zkopírovatelném textu) evidentně chybným zkopírováním z Mága 2) kdo nechce prohledávat bibliografie, může využít přehledové databaze-prekladu.cz nebo bez záruky i cs.wikipedia.org 3) na knihazlin.cz je již uvedeno "Překlad: Hana Žantovská" jak v úvodní tabulce, tak ukázce sazby.
Vložil: m p, 12.01.2015 22:12
Fowles, John: Sběratel
A stejně v tiráži: https://books.google.cz/books?id=I4KOBAAAQBAJ&lpg=PA1&pg=PA321
Vložil: Milan, 12.01.2015 17:41
Fowles, John: Sběratel
V posledním odstavci recenze je několik nepřesností. V žádném případě se u Fowlese nejedná "o již minimálně třetí český překlad jednotlivých textů" - to by přece jen u současného autora, který zemřel v roce 2005, bylo asi poněkud přehnané... Mág vyšel dvakrát (Volvox 1999, Kniha Zlín 2014) a pokaždé... v překladu Josefa Línka. Romány Daniel Martin, Larva a Mantissa, soubor povídek a novel Věž z ebenu i esej Strom vyšly zatím jen jednou. Francouzova milenka vyšla česky dosud třikrát (MF 1976, Mht 1995, Volvox 2003) a pokaždé v překladu Hany Žantovské. Nové vydání chystá Kniha Zlín, ale zatím nevíme, zda půjde i o nový překlad. A Sběratel vyšel dvakrát v překladu Elišky Hornátové (Odeon 1988, Volvox 2004). U nového vydání Sběratele v Knize Zlín jsou s autorem překladu nějaké zmatky (nové vydání bohužel nemám fyzicky v ruce): na webu nakladatele i na Kosmasu je uváděn Josef Línek (šlo by tedy o nový, druhý český překlad), ale když si na webu nakladatele kliknu na ukázku z knihy ("listování v knize"), je v copyrightu opět uvedena Eliška Hornátová 1988, 2014. Také v katalogu Národní knihovny na internetu je u 3. vydání Sběratele uváděna jako překladatelka Eliška Hornátová. Měla autorka recenze nové vydání vůbec v ruce? Jak to tedy je? - A ještě bych dodal, že i Sběratel byl poměrně zdařile zfilmován, a to v roce 1965 režisérem Williamem Wylerem. Hlavní role vytvořili Terrence Stamp a Samantha Eggar. Film měl 3 nominace na Oscara (režie, scénář a herečka).
Vložil: Oto Horák, 12.01.2015 16:13
Fowles, John: Sběratel
Naprosto souhlasím s autorkou recenze, že nové vydání Fowlesova Sběratele nebylo potřebné, neboť starší výborně přeložená vydání jsou snadno dostupná v knihovnách i antikvariátech. Tedy z hlediska kulturního určitě vydání nespěchalo, ale pravděpodobně i komerčního. Zvlášť překvapivý je tento postup... u nakladatele, který z orientace na původní náročnou současnou prózu "přesedlal" na bestsellery, především "severská krimi". Jinak samozřejmě Fowles je prvotřídní autor, jeden z mála, kterému jeho experimenty a "postmodernismus" bezezbytku věřím a o němž si myslím, že literárně přečká většinu svých "postmoderních" kolegů. Ostatně opravdovost svého literárního usilování, to, že mu jím nešlo hlavně o obživu, slávu apod., stvrdil i svým literárním odmlčením. Neopakoval se - na rozdíl od tolika přeceňovaných "hvězd".
Vložil: Antonín Kudláč, 28.12.2014 22:34
Faber, Michel: Kvítek karmínový a bílý
To je moudrý pohled na věc, jest jen otázkou, nakolik se mu to daří v jeho tvorbě. Na tomhle ostatně pohořela řada postmodernistů. Ale děkuji za upozornění, o tohle přesně mi šlo.
Vložil: Viktor Janiš, 28.12.2014 22:30
Faber, Michel: Kvítek karmínový a bílý
K těm jeho vlastním kritériím se vztahuje otázka, kterou Michelovi položila Petra Poncarová: "To, co mi na Kvítku přišlo skutečně mimořádné, byla kombinace poutavého příběhu, který čtenáře nutí číst dál a dál, a vysoké úrovně obrazného jazyka, zejména vašich vynalézavých přirovnání, která používáte,... když popisujete zvuky, pocity, pohledy, výrazy obličeje. A několikrát jsem se přistihla při myšlence, že by vážná literatura vlastně jaksi neměla být takto poutavá…" Michel Faber: "V anglicky mluvících zemích, možná i v České republice, se ujal velmi nešťastný názor, že vážná literatura by nám měla prospívat. Něco jako když jíme müsli – možná to nechutná zrovna skvěle, ale je to prospěšné zdraví. A pak si provinile dojdeme koupit čokoládovou tyčinku, i když víme, že to našemu zdraví vůbec neprospěje: chceme zkrátka svoji dávku cukru. Já chci, aby čtenáři mé knihy hladově zhltli, protože je to prostě dobrota! A cokoliv hlubšího, co z nich získají, si odnesou prakticky mimoděk. Hlavní impulsem při čtení by mělo být, že vás zajímají postavy, že chcete vědět, co se s nimi stane, a proto čtete dál, i když už jsou tři hodiny ráno. Tak by to podle mého názoru mělo fungovat, když čtete knihu."
Vložil: Antonín Kudláč, 28.12.2014 22:18
Faber, Michel: Kvítek karmínový a bílý
To mne mrzí, musela to být pozoruhodná žena. Každopádně děkuji za osvětlení souvislostí, teď to vidím trochu jinak. Snad jen úplně na okraj: měl jsem opravdu na mysli jeho vlastní pohled na vlastní tvorbu, tj. to, co zde označujete za "náročná kritéria", nikoli co tomu řeknou třeba kritikové, ale... to už je teď vcelku vedlejší.
Vložil: Viktor Janiš, 28.12.2014 21:46
Faber, Michel: Kvítek karmínový a bílý
Hmmm, to tak není. Jednak si Michel psal víc než dvacet let do šuplíku a vůbec neočekával, že za svého života bude mít nějaké čtenáře. Kdyby nebylo jeho ženy Evy, která ho přesvědčila, že literatura neexistuje, pokud nemá čtenáře, nikdy bychom se nebavili pod recenzí jeho románu. Za druhé je mu vcelku... jedno, co si o něm lidé myslí; recenze svých děl nesleduje a ani by ho nenapadlo podívat se na Amazon, co se tam o něm píše. Literární ceny jsou mu volné (nepodlehl nátlaku svého nakladatele Jamieho Bynga a nepožádal o britské občanství, i když by Kvítek měl velkou šanci), záleželo mu jen na tom, zda kniha vyhoví jeho náročným kritériím a jak ji přijme Eva. Jenže Eva je už mrtvá.
Vložil: Antonín Kudláč, 28.12.2014 19:51
Faber, Michel: Kvítek karmínový a bílý
No vidíte, Viktore, a přitom jsem četl dvě jeho knihy. U Fabera vidím neustálý zápas mezi konvencemi žánrové literatury, kterou má evidentně rád, a strachem z toho, že když bude dodržovat žánrové konvence, nebude "opravdový spisovatel" (umělec). Samozřejmě, je to jen moje čtenářská konstrukce, já panu... Faberovi do hlavy nevidím, tady jsem reagoval přímo na to, co zaznělo ve Vašem rozhovoru, a ostatně i v tom přechozím, zde publikovaném interview. Samozřejmě se můžu fatálně mýlit.
Vložil: Viktor Janiš, 28.12.2014 19:06
Faber, Michel: Kvítek karmínový a bílý
Janě H.: z interview už mám přeložených tak osm stránek, mělo by vyjít v Respektu, patrně na jeho webu. Hodím sem pak odkaz, pokud to Jovance Šotolové nebude proti mysli.
Vložil: Viktor Janiš, 28.12.2014 18:52
Faber, Michel: Kvítek karmínový a bílý
No a já opět pochybuji, zda jste vůbec něco od Michela Fabera četl, Antoníne. Tvrdit o Michelovi, že není vypravěč, má zhruba stejný smysl jako tvrdit o lachtanovi, že neumí plavat. Jeho vypravěčská suverenita je patrná z každé jeho povídky, notabene románu. V diskusi mezi Michelem a Evou nešlo o Umění,... ale o světonázor. A nakonec zvítězil ten optimističtější: Sugar dostala svobodnou vůli a chopila se příležitosti za pačesy.
Vložil: Jana H., 28.12.2014 18:45
Faber, Michel: Kvítek karmínový a bílý
Proboha, a není to úplně jedno, kým se autor románu cítí být? Pro mě je to pan spisovatel, kniha je nádherná. V tomhle je mi líto mé kamarádky, vystudovala literaturu a říká mi, že už neumí knihy jen tak číst, ale musí je (i jejich autory) pitvat. Nepitvejte, čtěte! :) A pane Janiši, děkuji za skvělý... překlad. A prosím, můžete prozradit, kdy a kde vyjde zmíněné interview?
Vložil: Antonín Kudláč, 28.12.2014 12:39
Faber, Michel: Kvítek karmínový a bílý
Mýlí se především sama krásná věštkyně, neboť má poznámka o "umělci, nikoli vypravěči" mířila k autorovi a ne ke konkrétnímu dílu. Pokud v interview Mr Faber přiznává, že jeho artistní sklony zkrotila až jeho manželka, potvrzuje se tím mé temné podezření, že pan romanopisec se cítí být spíše umělcem.... Nebo se mýlím zas pro změnu já? :-)
Vložil: Viktor Janiš, 28.12.2014 11:50
Faber, Michel: Kvítek karmínový a bílý
A mýlí se snad má křišťálová koule? :)
Vložil: Antonín Kudláč, 28.12.2014 11:18
Faber, Michel: Kvítek karmínový a bílý
Viktor Vševědoucí?
Vložil: Viktor Janiš, 28.12.2014 10:49
Faber, Michel: Kvítek karmínový a bílý
Toho dne byl AK tak blízko odhalení, že dotyčnou knihu nečetl, jako ještě nikdy...
Vložil: Antonín Kudláč, 28.12.2014 08:59
Faber, Michel: Kvítek karmínový a bílý
Aha, takže autor je umělec, nikoli vypravěč.
Vložil: Viktor Janiš, 27.12.2014 13:40
Faber, Michel: Kvítek karmínový a bílý
OK, beztak s Michelem dělám po mailu interview, takže sem odložím relevantní pasáž: ...Ale když jsem přepisoval knihu potřetí, došlo v mém životě ke změně. Poznal jsem báječnou ženu, která se stala mou manželkou. Eva se celý život se snažila svět kultivovat a na nějaké zoufalství prostě neměla trpělivost.... Obdivovala stylistické kvality Kvítku, ale chtěla, abych jí vysvětlil, proč mám tak bezútěšný náhled na lidskou povahu, proč v něm není místo pro naději. Podle ní by byla kniha zajímavější, kdyby postavy nebyly tak v pasti. Konec románu pokládala za naprosto nespravedlivý. Nespravedlivý vůči Sugar a nespravedlivý vůči čtenářům. Nejdřív jsem její kritiku odmítal. Naznačoval jsem, že nechápe formální požadavky tragédie či esenci viktoriánského románu. Namítal jsem, že mě tlačí do hezkého, uhlazeného, šťastného konce, jakými nás Američané krmí ve filmech. „Život není takový,“ tvrdil jsem jí. Eva měla dost slušnosti, aby mi neodsekla, že ona mnohem lépe než já ví, jak dokáže být život krutý. Ona po mé próze chtěla, aby byla komplexnější a měla velkorysejšího ducha; chtěla, aby čtenáři měli pocit, že je ta kniha „reálná“, a ne vykonstruovaná. A žádala mě o to znovu a znovu. A mě nakonec došlo, že se původního konce držím z jediného důvodu: z odhodlání přesvědčit čtenáře, že život je krutý a zrádný – čemuž jsem sám věřil, když jsem ten koncipoval osnovu románu. Hájil jsem negativitu. Seriózní umělci jsou často jako teroristé: drtí je vědomí, že svět není dokonalý, a tak chtějí všechno zničit a ventilovat tak smutek nad ztracenými ideály. Nic nedokáže postihnout intenzitu jejich rozčarování – nic krom tragédie tak brutální, že se vypálí do paměti všech přihlížejících. Vyrobit takovou tragédii je pro autora snadné a pro čtenáře je zase snadné takovým tragédiím uvěřit. Všichni víme, že lidský život je orgií stupidity a smutku, v němž silní vykořisťují slabé a nevinní padnou za oběť brutalitě, že? Nebo že by ne? Mně došlo, že takový náhled je moc zjednodušující. Lidé jsou zvláštní tvorové a skoro nejzvláštnější je na nich to, jak usilovně se jeden druhému někdy snaží pomáhat. I když je náš život plný utrpení a naše síly jsou omezené, jsme schopni vykonat velmi šlechetné, láskyplné, moudré skutky. Můžeme si vybrat. Náš osud neosnují žádní zlovolní bohové, kteří se s chmurným uspokojení usmívají, když klopýtáme po předem určené cestě ke katastrofě. To my sami pracujeme na svých katastrofách – či na své spáse. Proto jsem změnil konec Kvítku karmínového a bílého a spoustu dalších věcí. Nechci nezasvěcené nudit podrobným výčtem změn, tak jen pro ty, kdo už mají přečteno: William býval ukázkový padouch a stal se z něj člověk. Henry býval karikaturou zbožného sebeklamu; dal jsem mu důstojnost. Agnes bývala klišovitým ztělesněním bezmocné oběti; obdařil jsem ji ostrým jazykem a šílenou energií. Moje obavy, že se mi román rozpadne na kusy, když do něj vdechnu trochu optimismu, se ukázaly jako neopodstatněné. Naopak, román byl pak lepší, přesvědčivější a působivější dílo, přesně jak to moje manželka předpověděla.
Vložil: Milan, 27.12.2014 09:44
Faber, Michel: Kvítek karmínový a bílý
Tak mně osobně by se takový krásně sklenutý konec, jak píše Viktor Janiš, velice líbil. Škoda, že to tak nezůstalo i v konečné verzi románu...
Vložil: Antonín Kudláč, 27.12.2014 09:37
Faber, Michel: Kvítek karmínový a bílý
A proč by jej přijmout neměli?
Vložil: Viktor Janiš, 27.12.2014 00:21
Faber, Michel: Kvítek karmínový a bílý
Tak v první verzi románu konec Kvítku uzavřený byl: Sugar na útěku porazí dostavník a rozdrtí ji pod koly. Najednou všechny ty zmínky o smrtelných nehodách, roztroušené po celém románu, začnou dávat smysl. A ta krásná symetrie: v první kapitole skončí pod koly valníku bezejmenná žena, na konci románu... Sugar. Pravá řecká tragédie, pravé viktoriánské melodrama. A román, který Sugar píše, najde její kamarádka Caroline. Jenže ta neumí číst, tak si s ním jednou zatopí... Jen tedy nevím, jak by tenhle krásně sklenutý konec přijali čtenáři :)
Vložil: Milan, 25.12.2014 10:13
Faber, Michel: Kvítek karmínový a bílý
Kniha dobrá, přesto lehké zklamání po těch pověstech kolem ní, zejména z otevřeného konce - po tolika stránkách je to trochu nefér vůči čtenáři. Chvála překladateli za skvělý výkon. Nemohu se ale zbavit dojmu, že těch 920 stran (v českém vydání) je poněkud přehnaných. I když se kniha dobře čte a čtenář... je stále zvědavý, co bude dál, je děj vlastně dost jednoduchý a postav poměrně málo. Marně přemýšlím, kde se těch 900 stran autorovi vzalo... Postavy ale čtenáři utkví v paměti nadlouho a rozhodně je "Kvítek" tím nejlepším, co Faber zatím napsal (vše ostatní - četl jsem vše česky vydané - mě spíše zklamalo).
Vložil: Martin Bedeč, 23.12.2014 17:39
Faber, Michel: Kvítek karmínový a bílý
Skvělá recenze na výbornou knihu. Musím zakoupit. A chvála Viktorovi, že to nakonec dotáhl :) Díky.
Vložil: Jan Vaněk jr., 22.12.2014 17:55
Faber, Michel: Kvítek karmínový a bílý
Dalších 12 odstavců, jakžtakž završujících scénu, najde zvídavý čtenář na art.ihned.cz.
Vložil: Barry, 15.12.2014 00:50
Sounes, Howard: Život Boba Dylana
Bylo to něco, když jsem dostal v roce 1967 první LP Dylanovo.Jak sedi s manzelkou u krbu,kudrnatý mladíček. Byl to poklad, něco takového dostat z USA.Dnes když si řeknu,že něco chci podívám se na Youtube,kde je snad všechno.Nakonec se nechá sehnat i film - FESTIVAL Newport z roku 1963 kde společně... hraje s J.Baezovou. JE TO PROSTĚ FESTIVAL. Ahoj Barry
Vložil: Jana H., 29.09.2014 19:41
Botton, Alain de; Armstrong, John: Umění jako terapie
Nádherná kniha, inspirující pohled na umění. Pro mne je každá kniha Alaina de Bottona malým skvostem a její čtení svátkem.
Vložil: Petr Svoreň, 22.04.2014 15:45
Zápisky z Londýnského knižního veletrhu 2014
Díky za hezkou informaci o letošním knižním veletrhu v Londýně. Mohu vše jenom potvrdit, neboť se ho Millennium Publishing také zúčastnilo a odnesli jsme si stejné pocity. Snad jenom, že český stánek byl ještě více ztracen, než se dá při čtení vycítit.
Vložil: anonim, 10.04.2014 12:07
Haddon, Mark: Spudveč! aneb 70000 světelných let
co znamena to slovo spudveč prosim
Vložil: Oto Horák, 06.04.2014 12:08
Jacobson, Howard: Finklerovská otázka
Román Howarda Jacobsona Finklerovská otázka je cenný z několika důvodů. Jeden z nich je řekněme poněkud mimoliterární, spíše tematický. Upozornit na zaujatost intelektuálních elit proti Izraeli, na dvojí metr, s nímž je počínání armády židovského státu posuzováno, na vzrůstající a stále nebezpečněji... se projevující antisemitismus v Evropě, je velmi důležité. Nemusíme být nekritičtí zastánci politiky izraelských vlád – a zejména pak rozšiřování osad na západním břehu Jordánu –, avšak není spravedlivé vydávat za genocidu (např. americká spisovatelka Alice Walkerová) částečnou blokádu Gazy – při níž jde o omezení pašování zbraní a při níž nikdo neumírá hlady –, či jakkoli problematické, ale vyprovokované a cílené útoky na předáky Hamasu, oficiálně schvalující zabíjení civilistů. (Když Izrael roku 2004 zabil Ahmada Jasína západní demonstranti se hned “vyrojili” do ulic, když však měsíc předtím provedlo Rusko přesně totéž v případě čečenského politika v katarském exilu Zelimchana Jandarbijeva nikoho to nezvedlo ani ze židle...) Různí vědci (včetně Stephena Hawkinga), novináři i politici, kteří vyzývají k sankcím na izraelské zboží a bojkotu izraelských institucí - často kritických vůči politice vlastní vlády - a umělců (včetně filharmonických orchestrů) nejsou bohužel tolik slyšet v jiných, často otřesnějších případech násilí. Není to Izrael, který plošně bombarduje civilní čtvrti měst (nýbrž Asad v Sýrii a Putinovo Rusko v případě druhé čečenské války). Howard Jacobson upozorňuje na fakt, že této protiizraelské náladě (občas přecházející až do kolektivní psychózy) a rétorice podléhají také mnozí “zahanbení” západoevropští Židé, stydící se za “svůj” stát a podbízející se většinovým postojům. V nelichotivém zrcadle, které spisovatel britské společnosti nastavil (včetně “národních” institucí jako je BBC), se asi mnozí poznali: ocenění knihy nejvýznamější literární cenou Man Booker Prize svědčí však o tradiční "ostrovní" demokratičnosti a velkorysosti... Aktuální, politickou rovinou se naštěstí význam románu Finklerovská otázka nevyčerpává. Spisovatel poukazuje na pozici Židů v dnešní majoritní liberální společnosti i z hlediska náboženství – respektive ztrácející se víry – a sexuálního života. Sarkasmus, s jakým Jacobson odhaluje různé mýty, k “židovskému sexu” se připínajícímu, si nijak nezadá s přístupem Philipa Rotha (a to nejen v Portnoyově komplexu). Scéna, v níž Žid Alvin Poliakov bojuje proti “zločinu” obřízky na vlastním těle (snaží se “vytáhnout” ztracenou předkožku a své úsili zvěčňuje na webu), přičemž to spojuje s Gazou a zločiny na Palestincích (aniž by mu vadilo, že muslimové provozují stejný “zločin” obřízky), je vrcholem Jacobsonova umění karikatury a demaskování židovského masochismu – a současně mesianismu. Sympatické na spisovatelově přístupu přitom je, že není černobílý, ideologicky podbarvený. Zdůrazňuje typicky židovskou relativizaci, vyjádřenou slovy “z jedné strany sice, ale z druhé strany naopak”. Relativizace je ve Finklerovské otázce vyjádřena už volbou tří hlavních hrdinů. Na jedné straně je názorově konzervativní, umírněně proizraelský a monogamně založený český emigrant Libor Ševčík, na straně druhé Samuel Finkler, Izrael vehementně kritizující (byť nakonec svůj postoj částečně přehodnocující), s promiskuitními sklony. Jejich přítelem je Julian Treslove, který není Žid, ale chtěl by jím být (proto také vyhledává židovské partnerky). Jeho až hysterická zakomplexovanost, neurastenie, nachází odraz ve všech vztazích, které navazuje. Treslovova a Finklerova “hassliebe” vůči Židům je vzpourou vůči “vnucenému” údělu, marnou snahou překročit svůj stín. Snad nejpozitivnější postavou Jacobsonova románu (kromě Ševčíka, jenž však – po smrti manželky Malkie – se už oddává melancholii a nostalgii opuštěnosti a přicházejícího konce života) je Hephzibah, která se pokusí žít s Julianem. Jde o prakticky založenou ženu, byť nikoli bezchybnou (mj. nepořádek po jejím vaření), jež místo rozervaného bolestínství, exhibicionismu a žvanění - vyhrazeného v románu příznačně mužům – něco účelného dělá (zakládá židovské muzeum). Je nábožensky vlažná, ale nedemonstruje to okázalými gesty, do synagogy občas chodí. Touží po rovnocenném vztahu s mužem, v němž se společný život ani sex masochisticky nepitvá (Julianova obava, že jí překáží jeho “neobřezanost”), nýbrž samozřejmě, a současně vděčně užívá. Závěr Jacobsonova románu je příznačně neuzavřený a neutěšený: Ševčík páchá sebevraždu, ale jeho přátelé se rozcházejí do různých stran. “Finklerův (čti: židovský – pozn. OH) zármutek je bezmezný.” Triumf románu Finklerovská otázka spočívá v tom, že je tak komplexní, ambivalentní a sofistikovaný. V nasvícení problému z mnoha stran. V postavě filosemity Juliana, jehož “moderní”, nejistá identita, vykořeněnost, je ztvárněna bravurními tahy spisovatelova “štětce”. Škoda jen, že spisovatel neodhalil klišé o “automatické” židovské úspěšnosti. Všichni hlavní hrdinové románu jsou úspěšní – signifikantně převážně v oblasti bulváru – a tudíž se kýžený kontrast mezi nimi nekoná. (Ale třeba se dočkáme v jiném spisovatelově románu...) Jedna přednost je zde však navíc: Jacobson vše zpracovává s humorem, tu drsnějším, tu tlumenějším (a občas ovšem i poněkud násilným). Pokud v tomto směru srovnáme Finklerovskou otázku s (i u nás) populárními romány Davida Lodge, s jejich – ne vždy účelnou – syžetovou a formální konstruovaností, s jejich – občas prvoplánovými, příliš avizovanými a podbízivými – gagy, vychází z toho Howard Jacobson znatelně lépe. On pouze vypráví staré, složité a smutné příběhy. A proto je zpracovává nově, jednoduše a s humorem. Jde o správný recept.
Vložil: Nela Knapová, 15.03.2014 22:34
Mayle, Peter: Podfuk jako víno
Děkuji za zpřesnění příkladu na str. 159 - i pro tuto polovětnou konstrukci nicméně platí, že je poloviční interferencí (použití infinitivu namísto funkčního převedení na vedlejší větu se slovesem v určitém tvaru), její stávající překlad je nepřijatelný a lze opravit mnou navrhovaným řešením (bez dalšího... komplikování větné stavby). Jsem ráda, že v případě pasáže ze str. 162 jsem se nemýlila.
Vložil: Jan Vaněk jr., 15.03.2014 18:04
Mayle, Peter: Podfuk jako víno
Dobrá práce, ale originál (není až tak nedostupný) ve skutečnosti zní "He pushed open a low door in the corner and reached for the light switch, causing whatever it was in the cellar to scurry back to its hole." (159), respektive "You might be spotted in Marseille, so that’s out, and you don’t want... to stay anywhere around here." (162)
Vložil: Pavel Mandys, 23.02.2014 17:21
Galbraith, Robert (Joanne Rowlingová): Volání Kukačky
Kukačka je přezdívka oběti zmíněná v románu vlastně jen jedinkrát. Z obálky ani v knize nikde není jasné, zda se píše s velkým či malým písmenem (na obálce to může být jen typografický prvek), nakonec jsem vycházel z Kosmasu. Chyba, na webu Albatrosu to je s velkým, takže už je to opraveno.
Vložil: Magda de Bruin, 23.02.2014 13:50
Galbraith, Robert (Joanne Rowlingová): Volání Kukačky
Ad kukačka: jen drobný dotaz k pravopisu: je kukačka v názvu vlastní jméno? Na obálce se píše velkým písmenem a zřejmě pod vlivem toho se na internetu najde v obou podobách.
Vložil: Pavel Mandys, 20.02.2014 20:41
Galbraith, Robert (Joanne Rowlingová): Volání Kukačky
K té Sayersové: budiž, použít v souvislosti s předválečnou érou v Británii výraz showbyznys, je možná trochu nepatřičné, ale nenapadlo mne, jak jednoduše charakterizovat propojený svět lidí od filmu, módy, pop music, reklamy či obchodu s uměním. Měl jsem samozřejmě na mysli Vražda potřebuje reklamu,... byť zde jde trochu o opačný postup, totiž že bohatý šlechtic se vydává mezi řadové pracovníky reklamní agentury; ale zlatá mládež je tu podobná. A pak třeba také méně známý román Pět nepravých stop plný více či méně proslulých a bohatých malířů. Překlepy opraveny.
Vložil: Jan Vaněk jr., 20.02.2014 15:02
Galbraith, Robert (Joanne Rowlingová): Volání Kukačky
Které klasické detektivky Dorothy L. Sayersové se odehrávají v "polosvětě showbyznysu"? Whodunit se standardně píše s U a Joanne s "-ne" (jako v textu a velkém titulku, nikoli malém názvu recenze a bbibliografickém údaji).
Vložil: Magda de Bruin, 15.01.2014 12:00
Smith, Zadie: Bílé zuby
Jako obyvatelka národnostně také velmi smíšeného Amsterdamu bych chtěla podotknout, že existence takových čtvrtí nebo tabulka nejpopulárnějších jmen o toleranci původního obyvatelstva nic nevypovídají.
Vložil: Garry, 15.01.2014 11:10
Smith, Zadie: Bílé zuby
Jak jsem poznal Londýňany tak jejich tolerance je nebetyčná. Jsou čtvrti kde potkáte více Pákistánců a Indů než Angličanů. Proto nepřekvapí, že nejčastější křestní jméno dávané novorozencům ve Velké Británii je Mohamed.
Vložil: Crocuta, 29.12.2013 16:25
Amis, Martin: Koba the Dread
Právě jsem dočetl Amisův román "Návštěvní barák", (anglické vydání 2006, české 2008), který na "Kobu" tematicky částečně navazuje - hlavními hrdiny jsou bratři po léta věznění v pekle stalinského gulagu. Pokud se na "Kobu" Amis připravoval stejně pečlivě jako na "Návštěvní barák" byla by pro mne jeho... četba ztrátou času (o tom ostatně svědčí i zmiňované banální a ze Stalinova bonmotu opsané srovnání smrti milionů a jednotlivce). "Návštěvní barák" šustí papírem oněch "metrů literatury", které Amis o stalinismu přečetl, ale každý z uváděných pramenů (za všechny "Gulag" Anne Applebaumové) jej daleko předčí, jakkoliv v jejich případě nejde o fikci, ale historická díla. Zobecňování, jehož se Amis často dopouští ve vztahu k Rusku a jeho dějinám není ani tak provokativní jako spíš pitomé, když si autor třeba nedokázal zjistit ani to, že Jekatěrinburg se po celou komunistickou éru jmenoval Sverdlovsk (a pokud to záměrně ignoruje, pak to ještě více znevěrohodňuje už tak značně nereálně působící postavu vypravěče - starého Rusa, který se po letech vrací na místa, kde byl před padesáti lety vězněn.) Suma sumárum - mé první setkání s Amisem mi na dlouhou dobu stačilo a nevím jestli kdy najdu dost chuti a času k dalšímu.
Vložil: Uzin, 08.12.2013 07:35
McAuley, Paul: Tichá válka
Plejáda zřejmě nemá na korektora: na téměř každé stránce je několik hrubých prohřešků proti češtině. Úplně to kazí potěšení z četby. Ještě nikdy jsem neměl v ruce knihu s tolika hrubkami. Fuj !
Vložil: Karel Petráň, 16.10.2013 10:09
Jones, Stephen (ed.): Kniha hrůzy
Antologií je jako šafránu. A proto by si Roman Lipčík mohl všimnout, že na české literární scéně již vyšla 4. antologie českého hororu. Tudíž: české hororové luhy a stráně nejsou tak prýzdné, jak to vypadá. Stačí si novinky jen tzv. vygooglovat...
Vložil: Marie Lehocka, 08.09.2013 16:24
Mawer, Simon: Mendelův trpaslík
Dobrý den, právě čtu Mawerův román, nejsem hnidopich, ale trochu mě zklamalo, že jsem v recenzi pana Mandyse našla dvě drobné nedostatky. V knize se uvádí, že Benedict měří 127 centimetrů a knihovnice se jmenuje Jean. Nekontrolovala jsem s originálem, vycházím jen z překladu Lukáše Nováka (Kniha Zlín).... Tolik jen malé upřesnění. Jinak děkuji za recenze vaší redakce a držím palce do další práce! :-) S pozdravem Marie
Vložil: Viktor Janiš, 15.08.2013 01:32
Faber, Michel: Pod kůží
To je zajímavé, já to bral jako útok na autenticitu citace, tedy že si Richard dovolil v zájmu plynulejšího překladu přehodit pořadí vět. Samotné chyby jsem si tenkrát nevšiml, respektive četl jsem to tak, jak to autor zamýšlel. Jinak ač Richard doslov pro druhé vydání upravil, tahle chyba bohužel zůstala....
Vložil: Jan Vaněk jr., 12.08.2013 21:09
Faber, Michel: Pod kůží
Běda, v knížce (odpovědný redaktor Jindřich Jůzl) to je černé na bílém vytištěno přesně takto. Ale ještě zbývá naděje v druhé vydání, které Odeon loni anoncoval na červen, Kosmas nyní na září.
Vložil: Jan Vaněk jr., 10.08.2013 22:12
Faber, Michel: Pod kůží
Z čehož pozorný čtenář snadno nahlédne, že zejména pasáž "se doktor Hyde měnil v pana Hyda" vskutku není citována správně. Pořád však lze doufat, že redakce v tištěné knize takto frapantní přehlédnutí zachytila a opravila; bohužel se mi to v týdnu nepodařilo ověřit, neboť Městská knihovna v Praze měla... celozávodní dovolenou.
Vložil: Viktor Janiš, 09.08.2013 20:53
Faber, Michel: Pod kůží
ORLY? "The monster without is the monster within. That's been a theme of literature since Beowulf fought Grendel, since Frankenstein animated a collection of loose body parts, since Dr. Jekyll turned into Mr. Hyde."
Vložil: Michaela Langová, 07.08.2013 16:57
Faber, Michel: Pod kůží
Dobrý den, nevěřím, že je citace pana Soyky uvedena správně. M.L.
Vložil: MP, 07.07.2013 23:29
Rowling, Joanne K.: Prázdné místo
Výborná recenze. Nicméně z mnoha českých recenzí v médiích mám pocit, že tu jde o nějaké velké nedorozumění. Také jsem přemýšlela, kdo je vlastně hlavním hrdinou knihy - možná je to jeden z klíčů ke čtení toho textu. Například jediná Samantha Mollisonová je v knize obdařena vývojem, prochází proměnou,... zdá se mi tedy, že právě ona je vlastně hlavní "hrdinkou" knihy - se vší banalitou svých "problémů" středního věku. Možná se JKR v téhle knize snaží oslovit právě ono středostavovské publikum otázkami, které jsou nepříjemné a právě v této společenské vrstvě vytěsňované. Pokud byla tahle ambice splněna, je třeba Rowlingové uznat, že umí něco, co neumí každý.
Vložil: Johana, 07.06.2013 20:45
Bellos, David: Is That a Fish in Your Ear?
Kniha je úžasná...jen mě trochu mrzela autorova faktická chyba (když je řeč o faktických připomínkách).Knihu jsem četla v originále a tudíž předpokládám,že se nejednalo o faktickou chybu vzniklou překladem:). Autor jaksi opomenul zahrnout mezi 9 "vehicular languages" portugalštinu se svými více než... 250 milion mluvčími. ..jakožto mluvčí portugalštiny jsem tedy překvapená...
Vložil: jmh, 14.05.2013 12:23
Naipaul, Vidiadhar Surajprasad: Pouť (část 1)
Davide, to záleží na tom, co Vás zajímá - jestli Afrika, Indie nebo ještě jiná exotika. Pokud se chystáte číst v originále, zkuste A Bend in the River, ale chce to trochu soustředění. Lahůdka je Dům pro pana Biswase, je přeložený do češtiny, ale s originálem pozor, má trochu hodně stránek.
Vložil: David, 14.05.2013 11:58
Naipaul, Vidiadhar Surajprasad: Pouť (část 1)
Dobrý den, Prosím poraďte mi s jakým naipaulovým románem začít? A proč? (Chystám se číst v originále, tak nemusíte brát ohled na to co je přeloženo) Napište prosím na mail. Předem moc děkuji..:-) S pozdravem David
Vložil: Terezian, 14.05.2013 07:45
Clarke, Stephen: Obnažená Paříž
Kniha byla báječná, úžasně se čte a dozvíte se spoustu nových inforací o Paříži a životě v něm... opravdu fascinujcí poznání města nad Seinou.Vřele doporučuji. Hodnotila bych 100%
Vložil: mihulka, 05.05.2013 21:59
Rowling, Joanne K.: Prázdné místo
Předesílám, nejsem " směroplatný." Nedovedl jsem pochopit zájem vnuků o knihu Harryho Pottera. V záchvatu sebekritiky a sebezpytování jsem si jednou předsevzal, že se "nezaujatě" podívám na pouhý celý filmový díl, ale ani ne po patnácti minutách jsem to vzdal. Tak nevím, buď jsem ještě k onomu žánru... nedospěl, nebo naopak dospěl předčasně, bez onoho blouznivého okouzlení nelogičností. Klasické pohádky mně nevadí, ale tento druh literatury jsem nesnášel i v "přiměřeném" věku. Chápu, koho to ze zdejších čtenářů může tak zajímat. Pokud kniha pro dospělé od téže autorky stojí za recenzi, přiznávám, nemám ani odvahu to ještě s autorkou zkoušet. Ke kontrolní otázce, stav ještě před prací na cirkulárce ?
Vložil: Veronika Cosculluela, 22.04.2013 13:31
Bellos, David: Is That a Fish in Your Ear?
Zdravím, Ďakujem za faktické.Je pravda, že som si mala pozrieť banánovník, predtým, ako som ho zaradila do nesprávnej rastlinnej kategórie. A o rybke som čerpala iba z Bellosovho rozhovoru v Le Figaro, kde spomenul, že išlo o seriál. Ďakujem preto za poznámky, verím, že čitateľ si ich pozrie.
Vložil: Petra Diestlerová, 22.04.2013 08:03
Bellos, David: Is That a Fish in Your Ear?
Druhá technická připomínka - babylonská rybka není ze žádného seriálu, ze ze Stopařova průvodce po galaxii, knihy (a původně rozhlasové hry) Douglase Adamse.
Vložil: Jiří Valíček, 19.04.2013 09:27
Bellos, David: Is That a Fish in Your Ear?
Jedna technická připomínka - banánovník není strom, ale bylina, která dorůstá neobvyklých rozměrů.
Vložil: Nasťa, 14.04.2013 12:14
Clarke, Stephen: Obnažená Paříž
Paříž miluju a tahle knížka je krásně pařížská. Nikdo neumí psát o tomhle městě tak zábavně a zajímavě jako Clarke. Já bych to hodnotila i na 90%... :-)
Vložil: Iva, 21.01.2013 20:47
Clarke, Stephen: Obnažená Paříž
Inspirující - znám knihu - máme ji ve fondu knihovny a tato recenze mě nalákala k jejímu přečtení. Dík za tip!!!! Iva
Vložil: Errain, 11.11.2012 19:17
Mitchell, David: Atlas mraků
Sháním tuto knihu. Toto vydání od BBartu z roku 2006. Pokud by někdo prodával nebo věděl, kde ji sehnat, prosím ozvěte se na errain@seznam.cz.
Vložil: zuzka, 08.11.2012 16:41
Rushdie, Salman: Děti půlnoci
vynikajúca kniha, jedna z najlepších...kto má rád magický realizmus a jeho odtienky, príde si na svoje!
Vložil: iLiteratura, 17.10.2012 12:00
Mantel, Hilary: Wolf Hall
Chyba opravena, děkujeme za upozornění.
Vložil: DaViD´82, 17.10.2012 09:27
Mantel, Hilary: Wolf Hall
"My si můžeme být jisti jen tím, že na jeho konci se dočkáme Cromwellovy popravy roku 1640." Pokud Mantelová výrazně neupraví svou verzi dějin, tak jsem si jist, že i v její verzi se poprava uděje "již" roku 1540, tak jako ve skutečnosti a nikoli roku 1640... Pěkný den.
Vložil: Jan Vaněk jr., 09.10.2012 18:17
Mawer, Simon: Dívka, která spadla z nebe
"Když přijede letadlo z Anglie"? Co je to za podivuhodnou operaci?
Vložil: Jan Kysela, 13.09.2012 20:58
Mantel, Hilary: Wolf Hall
Absolutní souhlas s recenzí, je to strhující, fantastická kniha,s takovým podáním jsem se ještě nesetkal. Trvalo mi 120 stran, než jsem se tím prokousal, ale stálo to za to.Nikdy jsem neměl chuť toho nechat,protožel jsem cítil, že to musí přijít - a přišlo. Čtu to všude v posteli, nazáchodě, ve stoje,... v leže. Doufám, že Hilary dostane Bookerovu cenu znova.
Vložil: RAB, 28.06.2012 12:53
Rowling, J. K.
souhlasím s většinou: tento článek příliš zveličuje jen náznaky. už mnoho lidí přirovnávalo HP k jiným, a mnohdy o dost více podobnějším příběhům. Dost pochybuju, že by Rowlingová parafrázovala zrovna svatý Grál. Všímáte si pouze maličkostí, ale celkové hlavní motivy vám unikají. A tvrdit, že proměna... Lupina symbolizuje fyzické změny v pubertě je podle mě dost nechutné. Je totiž jasné, že Rowlingová využívá mnoho mýtů o různých bájných zvířatech, mezi něž patří např. i vlkodlak.
Vložil: Petra Poncarová, 30.05.2012 22:09
Rushdie, Salman: Satanské verše
V tom případě se omlouvám a děkuji za upozornění. Měla jsem si tento příklad lépe ověřit.
Vložil: Jan Vaněk jr., 30.05.2012 00:01
Rushdie, Salman: Satanské verše
Máte pravdu, prirucka.ujc.cas.cz (ověřil jsem to i v akademické Mluvnici češtiny).
Vložil: Magda de Bruin, 29.05.2012 20:05
Rushdie, Salman: Satanské verše
Je věta "dostali se příliš vysoko, až nad sebe samy" skutečně příkladem genderové fluktuace v rámci jedné věty? Nehraje tu náhodou roli, že "nad" se pojí se 4. pádem, takže stejně jako říkáme "nad všechny muže" (v 1. pádě "všichni muži"), píšeme i "samy" v tomto případě s ypsilonem, přestože je to mužský... rod životný?
Vložil: Petra Poncarová, 29.05.2012 11:45
Rushdie, Salman: Satanské verše
Dobrý den, mnohokrát děkuji za komentář - autorství jsem si vědoma, ale nechtěla jsem, aby můj článek vyzníval jako záměrný útok na zesnulého dr. Miltnera, jehož počiny v oblasti indologie mi připadají úctyhodné. Mým hlavním cílem bylo upozornit na problematickou kvalitu překladu, navíc o motivaci dr.... Miltnera pro překládání Satanských veršů a o podmínkách, za nichž překlad vznikal, nemám bohužel dostatek informací.
Vložil: Jan Vaněk jr., 28.05.2012 16:29
Rushdie, Salman: Satanské verše
Anonymním překladatelem byl indolog Vladimír Miltner (1933–97).
Vložil: Dan, 19.03.2012 13:36
Waters, Sarah: The Night Watch
MM, proč jste prozradila, jak ten příběh skončí? Mohla jste jen naznačovat a ne vše napsat, Pokazila jste mi katarzi :(
Vložil: Mruk, 02.03.2012 16:03
Rubin, Miri: Corpus Christi: the Eucharist in Late Medieval Culture (in LN)
Barunko, píšeš mně, Polepsisemu nebo nám oběma? Mruk
Vložil: Barbora, 02.03.2012 15:33
Rubin, Miri: Corpus Christi: the Eucharist in Late Medieval Culture (in LN)
Stále mi bohužel ve Vašich urážkách chybí, co Vám konkrétně na recenzi vadí. Budeme rádi, pokud se s námi o to podělíte a budeme moci začít opravdu diskutovat.
Vložil: Mruk, 02.03.2012 15:10
Rubin, Miri: Corpus Christi: the Eucharist in Late Medieval Culture (in LN)
Ó ano, konečně někdo s kým se shodnu: Pukavec je škodná. Maruško, přečetla sis tu slátaninu (v případě Slintavcovy tvorby je to termín, nikoli invektiva)? Pokud ano a nic tě netrklo, tak asi nemá cenu ti to vysvětlovat, pusinko. Zkus třebas ňákej jeho jinej výpotek, nejspíš nějakou čtvernou "recenzi".... Dávit. Zapojíš se, Jovanko?
Vložil: Marie, 01.03.2012 14:02
Rubin, Miri: Corpus Christi: the Eucharist in Late Medieval Culture (in LN)
Co třeba místo urážek nějaké konkrétní připomínky? Co přesně Vám vadí?
Vložil: Polepsi Se, 29.02.2012 22:01
Rubin, Miri: Corpus Christi: the Eucharist in Late Medieval Culture (in LN)
Takové bláboly... strašný ubožák, co tohle napsal
Vložil: květa, 22.01.2012 08:34
Woolf, Virginia: Smyčcový kvartet
Tato autorka mě dostala už dávno a je mou nejoblíbenější.Moc bych si přála přečíst si i její nepřeložené romány, hlavně román Roky a Plavba. Pro nás, co neumíme anglicky,to je jen marná touha......
Vložil: Jan Vaněk jr., 21.12.2011 10:18
Butler-Bowdon, Tom: Nic není nemožné: 50 klíčových knih motivační literatury
Můj ty smutku, musím zrovna tady a vám vysvětlovat spolehlivost Wikipedie? -- A co hůř, práci s prameny a kritické čtení? Ano, současná podoba hesla na Wikipedii začíná nesmyslným "spisovatelka žánru sci-fi a fantasy", ovšem to rozhodně není totéž jako "autorka sci-fi románů"; dále se o sci-fi zmiňuje... jen v souvislosti s ranými povídkami. Kdo zná primární nebo aspoň spolehlivé sekundární zdroje (viz i z Wikipedie odkazované interkom.vecnost.cz), nikdy by ji nemohl takto označit. -- Musím ovšem přiznat, že jsem si prve neuvědomil, že přispěla i do brakových sérií Mark Stone a JFK, jejichž žánr je primárně SF a rozměr by se dal s jistým oprávněním brát za krátký román stejně dobře jako novelu.
Vložil: jan lukavec, 20.12.2011 11:31
Butler-Bowdon, Tom: Nic není nemožné: 50 klíčových knih motivační literatury
Za Arkham se omlouvám, nicméně u F. Vrbenské uvádí třeba Wikipedie sci-fi i fantasy.
Vložil: Jan Vaněk jr., 19.12.2011 11:27
Butler-Bowdon, Tom: Nic není nemožné: 50 klíčových knih motivační literatury
Ale fuj. Arkham není fiktivní země, nýbrž město; Vrbenská není autorkou románů sci-fi, nýbrž fantasy (a Škvorecký napsal "konvertity", nikoli "konverity".) A pro pořádek, jeho stať vyšla už ve výboru HPL Šepot ve tmě, Mladá fronta 1992.
Vložil: Jan Jenka, 09.12.2011 11:20
Ishiguro, Kazuo: Nokturna: Pět příběhů o lásce a noci
qswdgfrhj
Vložil: iLiteratura, 08.12.2011 21:44
McCarthy, Tom: C
Myšlenka "schovávat text do .pdf" vznikla proto, že v převzatém textu nemůžeme dělat opravy: má tedy dát najevo, že jde o text, který na iLiteratura.cz neprošel redakcí.
Vložil: administrace, 06.12.2011 17:03
McCarthy, Tom: C
Odkaz už funguje, děkujeme za upozornění.
Vložil: Jan Vaněk jr., 06.12.2011 13:52
McCarthy, Tom: C
Odkaz je špatně a myšlenka schovávat celý text do PDF taky.
Vložil: Oto Horák, 05.12.2011 11:01
Boxall, Peter (ed.): 1001 knih, které musíte přečíst, než zemřete
Podobné tituly jako 1001 knih by dle mého názoru neměli seriózní zájemci o literaturu brát příliš vážně. Pokud Peter Boxall a spol. zpopularizují některé dobré knihy, budiž... Otázka výběru je vždycky problematická, ale nejapné je si hrát na to, že byla použita nějaká "objektivní" kritéria. Opravdu... čím více zúčastněných "expertů" tím lépe? Poctivější je zcela otevřeně se držet subjektivního názoru sestavovatele. Pak by ovšem to nebyl výběr "nejznámějších" knih, nýbrž těch, které dotyčný považuje za nejcennější, nejpodnětnější. Třeba Harold Bloom se o to kdysi pokusil u anglosaské literatury, vzhledem k jeho (pochopitelně) skrovnější znalosti u menších literatur zde zůstal u těch "profláklých" mezinárodně úspěšných titulů. Abychom zůstali doma a jen u novější literatury, opravdu jsou některé prózy Jiřího Šotoly, Karla Michala, Jana Žáčka, J. R. Picka, Ivana Vyskočila, Františka Vinanta, Evy Petrové, Marie Stryjové, ale i "režimního" Jiřího Marka či Václava Erbena o tolik horší než v knize uváděný Kundera, Hrabal, J. Topol či Klíma. Nejsou v některých případech naopak lepší? Jenže je málokdo, a v zahraničí (snad z výjimkou pár bohemistů) nikdo nezná. Smysl mají pouze osobní výběry toho nejlepšího. Musí být podloženy četbou a studiem, a nikoli tím, že nás to naučili ve škole, či nám kdosi řekl, že "tohle" je nejlepší. Dalším problémem je "populární" literatura. Nic proti (namátkou) Agatě Christie, Astrid Lindgrenové, Emiliu Salgarimu či Rayi Bradburymu, jde však o žánrové tituly, které si zaslouží zvláštní kritéria. To neznamená, že tyto knihy musí být nutně horší než tzv. vážná literatura, jsou však jiné. Detektivky opravdu plní v lidských kulturních potřebách jinou funkci než třeba Joyceovy či Proustovy knihy. "Postmoderně" lze tento fakt zakrývat, nikoli však potlačit.
Vložil: Jan Vaněk jr., 02.12.2011 11:43
Boxall, Peter (ed.): 1001 knih, které musíte přečíst, než zemřete
Inu, každému co jeho jest, worth is in the eye of the beholder, jakej šel, takovou potkal (mimochodem Salgari byl Emilio, nikoli Emiliano, Art Spiegelman nekončí na dvě N a Strážce kreslil Gibbons, nikoli Gibbs): já jsem do očí bijící chyby našel ihned po zkusmém otevření. (Anti)hrdina le Carrého Špióna,... který se vrátil z chladu, se jmenuje Leamas, nikoli Lamas jako televizní bijec; protivník Smileyho lidí zase Karla po německu, nikoli Carla. Pravda, obojí je pietně opsáno z originálu, takže to svědčí i o důvěryhodnosti Boxalla a jeho stáje/chlívku/hutě/dílny a ne jen o kvalitách českých překladatelů a redakce (jež by zasloužila být uvedena, ale nemám její jméno po ruce), kteří sice dohledali česká vydání, ale evidentně je ani nevzali do ruky, natož aby o nich něco věděli sami od sebe. Nicméně nakladatelství Plus navíc ještě z K/"C"arly udělalo ženu, anglickému textu navzdor.
Vložil: Peter Uličný, 01.12.2011 18:00
Boxall, Peter (ed.): 1001 knih, které musíte přečíst, než zemřete
Encyklopédiu, ktorá si "nevšimne" jeden z najdôležitejších románov 20. storočia - a síce Cortázarovu Rayuelu (čes. Nebe, peklo, ráj) nemožno brať vážne. No vážne...
Vložil: Pavel Mandys, 01.12.2011 11:25
Boxall, Peter (ed.): 1001 knih, které musíte přečíst, než zemřete
Moje z Arga má 216, ale to nemusí nic znamenat, někteří nakladatelé umějí povídku natáhnout i do většího rozsahu... Ale jinak máš Viktore pravdu. Neověřil jsem to a (asi vlivem dalších Dickovských adaptací, které vycházely z povídek) jsem žil v domnění, že původně to bylo součástí sborníku povídek.... Tu závorku o povídce odstraňuji, aby to nemátlo.
Vložil: Viktor Janiš, 30.11.2011 21:56
Boxall, Peter (ed.): 1001 knih, které musíte přečíst, než zemřete
Jen drobná korekce: "Sní androidi o elektrických ovečkách" JE román, nikoli povídka (třeba moje české vydání má 256 stran).
Vložil: dan, 30.11.2011 17:59
Kristian, Giles: Havran - Krvavé oko
i spisovatele se prezentuji http://iluxus.cz/2011/11/30/giles-kristian-nosi-ikonicke-hodinky-graham/
Vložil: jana, 14.11.2011 09:35
Murdoch, Iris
Prosím - nechtěl by někdo prodat Pod sítí? (Sháním po antikvariátech marně.)
Vložil: Ján Blažovský, 13.11.2011 19:17
Buruma, Ian: Vražda v Amsterodamu
Ďakujem za upozornenie a vysvetlenie. Priznávam, že v tomto prípade som bol nedôsledný čitateľ.
Vložil: Magda de Bruin, 12.11.2011 12:42
Buruma, Ian: Vražda v Amsterodamu
V anglickém vydání zní ta věta: "Alltogether 71 percent of all Jews in the Netherlands ended up in death camps, the highest percentage in Europe outside Poland." Takže je za tím "kreativní" český překladatel (plus redaktor a další čtenáři, kteří se nad absurditou českého překladu ani nepozastavili).... Vtírá se otázka, jak spolehlivý ten český překlad vůbec je.
Vložil: Magda de Bruin, 12.11.2011 12:19
Buruma, Ian: Vražda v Amsterodamu
Děkuji za rychlou odpověď. Z informací o jmenovaných třech táborech (dají se najít i v angličtině např. na wiki) a o počtu lidí, kteří zahynuli přímo v nich (řádově jde o stovky lidí, nejen Židé, ale i členové odboje apod.) vyplývá, že je to chybná formulace. Těch 71 procent nizozemských Židů, kteří... válku nepřežili, rozhodně nezahynulo na území Nizozemska, ale převážně v táborech "na východě" - takže v Německu, Polsku, u nás (Terezín) či na Ukrajině. Burumova kniha vyšla i v nizozemštině (navíc má Buruma nizozemské kořeny) - nemám ji sice k dispozici, ale taková formulace by v Nizozemsku jistě vyvolala rozruch. Buď je tedy v nizozemském vydání opravená podle skutečnosti, nebo tady došlo ke zkratu v překladu z angličtiny do češtiny.
Vložil: Ján Blažovský, 12.11.2011 10:26
Buruma, Ian: Vražda v Amsterodamu
Vychádzam zo samotného Burumu: "Celkem pak v táborech smrti působicích na území Nizozemska zahynulo 71 % procent Židů, což je, s výjimkou Polska, najvyšší procento v Evropě". Konkrétne išlo o koncentračné tábory Westerbork, Vught, Amersfoort.
Vložil: Magda de Bruin, 11.11.2011 10:17
Buruma, Ian: Vražda v Amsterodamu
Zaujala mě formulace "masové vyvražďovanie Židov na holandskom území" (za druhé světové války). Mohl by to autor nějak blíž osvětlit?
Vložil: Minnetonka, 08.09.2011 10:58
Forsyth, Frederick: Kobra
Další recenzi knihy Kobra od Fredericka Forsytha najdete zde: http://www.bizy-bee.com/kultura/knihy/213-frederick-forsyth-kobra
Vložil: M. Pokorný, 18.08.2011 21:09
Foulds, Adam: Vířící bludiště
Nemůžu tu už najít příspěvek toho čtenáře, jehož podráždilo, že některá jména jsou ponechána v původní formě, některá přeložena a Clare je někdy John, někdy Jan, tedy to lepím sem. Na vysvětlenou: -- Za postup zodpovídám jen já, redakce jej jen přijala. Nicméně bez snahy o alibismus podotýkám, že to... prošlo to přes všechny redakční čtenáře bez námitek. -- Hlavní podněty jsou dva: Fouldsova próza je vysoce poetická a ve Vířícím bludišti je hlavním motivem intimita, přirozenost, spontánnost. Jméno "John", obával jsem se, bude znít českým uším vždy trochu exoticky, nikdy ne tak prostě a přímočaře, jak by Fouldsova próza vyžadovala. Za druhé, jedna významná postava se jmenuje Mary / Marie, a biblické konotace tu jsou zcela klíčové -- zatímco anglická Mary, myslím, prostě Čechovi tímto tónem nikdy nezazní. Počeštit jen tyto dva ovšem nešlo. Pokud na nic nezapomínám, nakonec jsou (u jmen, kde to lze) počeštěni blázni, děti, dívky a Janovy manželky: všechno postavy, u nichž lze s dobrým odůvodněním tvrdit, že stojí "na Janově straně". -- Když je Jan oslovován oficiálně, celým jménem, je John Clare. Jistě to není ideální, ale odpovídá to rozpolcenosti, kterou hlavní postava cítí mezi pohledem zevnitř a pohledem zvenčí. -- Samozřejmě je mi líto, pokud tento postup někomu knížku otrávil. Mou nadějí bylo, že jej čtenář přijme takříkajíc podvědomě, proto bych jej také zcela jistě nechtěl objasňovat přímo v knize -- to bych se raději vrátil ke standardnímu řešení. překladatel
Vložil: Monika Michalkova, 10.08.2011 15:59
Murphy, Peter: Sezona v pekle
skvely vhled do nitra od detstvi do dospivani, vykreslení postav, (nejen Johna a Jameyho, ale i Johnovy matky), atmosfery irskeho malomesta, tizivosti dospivani...na poli minimalniho deje siroka skala momentu k zamysleni... poklona autorpvi i prekladatelce! bajecne cteni
Vložil: nereknu, 10.08.2011 13:03
Fowles, John: Mág
nic moc, milostný román...
Vložil: karel, 06.06.2011 15:03
Kirwan, Michael: René Girard. Uvedení do díla
Podle me pan Kirwan bude mozna casem take odsouvan na okraj akademického establishmentu na zaklade jeho explicitne vyjadrovane loajalite vuci cemukoli, nebo take kvuli jeho explicitne nevyjadrovane loajalite vuci nicemu ...
Vložil: Vojtěch Vaner , 17.05.2011 14:30
Lebrecht, Norman: Píseň jmen
Sdílím nadšení nad tímto románem, je skvělý. Naštěstí jsem si jej ale přečetl dřív než recenzi. Autor článku opět jako mnoho jiných neumí popsat knihu aniž by prozradil většinu peripetií. Vždyť jste to tu celé odvyprávěl a připravil čtenáře o tolik zážitků...
Vložil: Hana, 14.03.2011 22:47
Rowling, J. K.
Celý ten článek je naprostý nesmysl. Kromě výše zmíněných chyb (autor knihu rozhodně nečetl) je velmi směšná i vykonstruovaná teorie o spojitosti s hledáním Grálu - hůlky a meče - které uzdravují nebo zabíjí na koho míří? Haha! A nebo nádoba na hřbitově? No a tak v čem měli potřebný lektvar uvařit,... když ne v nádobě? : ) Autor musel projevit hodně troufalosti, aby na sebe tyto detaily našrouboval... No nic, škoda slov. Jen se divím, že to někomu stál za to překládat!
Vložil: Roman Ferstl, 23.02.2011 20:50
Haddon, Mark: Spudveč! aneb 70000 světelných let
Lépe jsme se společně se starším synem při čtení knížky nepobavili!
Vložil: Marek Sewiora, 12.01.2011 21:09
Mitchell, David: Atlas mraků
Kniha mne totálně nadchla,můžu jen doporučit.Fascinující.
Vložil: Pavel Mandys, 02.01.2011 15:53
Haddon, Mark: Podivný případ se psem 2
To Lukáš Skácel: Tato kniha je o vyšetřování vraždy psa, dvojka za názvem označuje, že jde o druhou recenzi této knihy (po pravé straně najdete proklik i na recenzi první). V nové grafice to trochu mate, omlouváme se.
Vložil: Lukáš Skácel, 02.01.2011 11:49
Haddon, Mark: Podivný případ se psem 2
Chtěl bych se zeptat má tato kniha dva nebo jeden díl ?? A jestli je tento díl o tom jak se snaží Christopher višetřit vraždu psa od sousedů ?? :-)
Vložil: sid, 25.12.2010 13:53
Durrell, Lawrence: Monsieur aneb Kníže temnot
Mně se hrozně líbí knihy od Gerryho Durrella:) Je zajímavé jejich tvorbu srovnávat...
Vložil: Antonin, 10.12.2010 16:53
Coe, Jonathan: Dům spánku
Váženě vynikající kniha, snad jestě o trochu lepsí než Pár trotlů. Vtipné, trefné a krásně napsané!
Vložil: Petra, 09.12.2010 22:45
Coe, Jonathan: Dům spánku
Je mi 15 a tahle kniha je opravdu dobrá. Doporučuji i mým vrstevníkům. Podobná je i kniha také od odeonu Osamělost prvočísel. Tyhle knihy jsou moje oblíbené u vydavatelství Odeon.
Vložil: redakce, 22.11.2010 15:48
Burgess, Anthony: Mechanický pomeranč
Další vydání Mechanického pomeranče chystá nakladatelství Odeon na prosinec 2010.
Vložil: editace, 24.10.2010 12:58
Mawer, Simon: Skleněný pokoj
Děkujeme za upřesnění, opravuji.
Vložil: Anna Dytrtová, 22.10.2010 10:23
Mawer, Simon: Skleněný pokoj
Žofo, děkuji za upřesnění! Tamara de Lempicka se podle některých zdrojů narodila v Moskvě, podle jiných ve Varšavě a v Petrohradě nějakou dobu žila a studovala, nicméně je to bezpochyby polská malířka, nikoliv ruská.
Vložil: žofa, 05.10.2010 14:06
Mawer, Simon: Skleněný pokoj
Tamara de Lempicka je polská malířka, ne ruská.
Vložil: asperia, 19.09.2010 15:49
Mawer, Simon: Skleněný pokoj
380 kapitol je snad trochu moc:-)
Vložil: Jan Vaněk jr., 08.09.2010 23:04
Holdstock, Robert: Avilion
Pokud Holdstock vstoupil do literatury v roce 1984 (románem Mythago Wood, nikoli Woods), dodejme pro pořádek, že v SF debutoval už roku 1967 časopisecky a první knihy mu vyšly r. 1976.
Vložil: Pavel Mandys, 17.08.2010 22:57
Atkinson, Kate: Neuzavřené případy
Zcela určitě jsem ho četl. Které prvky toho románu podle vás neodpovídají žánru sci-fi thrilleru?
Vložil: alanP, 12.08.2010 06:11
Atkinson, Kate: Neuzavřené případy
jestli pokladate chabonuv zidovsky policejni klub za zanrove cisty sci-fi thriller, tak jste to ale urcite nemohl cist
Vložil: Bára, 05.08.2010 13:32
McEwan, Ian: Pokání
výborný rozbor díla, takhle bych taky chtěla umět psát :)
Vložil: Jan Vaněk jr., 04.08.2010 03:15
McEwan, Ian: Nevinný
Pro pořádek, v knize samé je uvedeno, že přihlížení jen doplňovalo originál z nakladatelství Jonathan Cape, 1990. A vybrané věty v něm znějí: He wanted to set out the events, and make known to those whose job it was to have truths officially established how one thing had led to another, and how,... despite appearances, he was no monster, he was not a deranged chopper-up of citizens, and that it was not insanity that had caused him to haul his victim around Berlin in two suitcases. ¶ He had brought into being a barrister, an authoritative presence, who would invoke the hopes and love of this young couple who had turned their backs on the violent pasts of their respective countries and were planning a life together. ¶ There were moments, minutes on end, of lucidity, when the repetitions and convolutions of his fantasies sickened him.
Vložil: Romana, 24.07.2010 10:20
Tofield, Simon: Simonův kocour
Snad jen k větičce: "oba kocouři své pány ovládají"... Myslím, že každá kočka si umí svého pána omotat kolem prstu. Hezká recenze, zábavná kniha i videa. Na rozdíl od Garfielda, který spíš útočí vtipy, Simon jen připomíná vlastní zážitky s vlastní kočkou. A já zjišťuji, že všechny kočky na světě jsou... stejné potvory, jako ta moje.
Vložil: Jan Tomeš, 23.07.2010 20:44
Murphy, Peter: Sezona v pekle
Kniha se mi velmi líbila, dnešní irská próza má zkrátka něco do sebe (předtím mě nadchly Claire Keeganová a Anne Enrigtová). Už podruhé se ale setkávám s názorem (poprvé v doslovu knihy), že Jamey může být jen projekcí Johna. Přiznám se, že mě tohle při čtení vůbec nenapadlo. Ani když se nad tím zamýšlím... zpětně, nevidím to tam. Kolem Jameyho se toho hodně točí, je významnou součástí maloměsta a dost se liší od Johna. Tak nevím.
Vložil: HK, 16.07.2010 19:22
Mawer, Simon: Skleněný pokoj
za životní příběh hany hanákové mawerovi pět hvězd z pěti. glasraum nutno vidět, teprve pak je autorem zprostředkovaný glastraum dokonalý...
Vložil: Gomez, 12.05.2010 21:40
Welsh, Irvine
Extaze se mi libila nejvic, ale necetl jsem jeste porno a lepidlo.
Vložil: Yoker, 05.05.2010 00:35
McEwan, Ian: Na Chesilské pláži 1
Knihu jsem četl někdy před rokem. Výstižná a pěkná recenze.
Vložil: Ivo Fencl, 01.05.2010 23:22
Carroll, Lewis; Burton, Tim: Alenka v říši divů
Marná ilustrace. Samoúčel
Vložil: Mruk, 01.05.2010 22:36
Carroll, Lewis; Burton, Tim: Alenka v říši divů
jedním slovem: nuda.
Vložil: editace, 13.04.2010 00:20
McEwan, Ian: Černí psi
děkujeme za upozornění, čtenářům se omlouváme, opraveno
Vložil: češtin, 10.04.2010 21:48
McEwan, Ian: Černí psi
"S Černými psi"...?
Vložil: Johana Labanczová, 26.03.2010 13:16
Barnes, Julian: Žádný důvod k obavám
Každý z toho závěru může mít jiný dojem, ale já jsem škodolibost při jeho psaní rozhodně necítila. Spíš jsem si asi dovolila určité zestručnění (které zas měl zdůraznit šílenost, neuchopitelnost toho, co se stalo); závěr měl vyjádřit, že smrt člověka, který byl autorovi nejbližší - navíc krátce po vydání... "Žádného důvodu k obavám" a náhle - mohla pravděpodobně jeho vztah ke smrti ovlivnit.
Vložil: Pavel Tomeš, 25.03.2010 16:18
Barnes, Julian: Žádný důvod k obavám
Poslední dvě věty recenze J.L. mi připadají pěkně jedovatý, takový dost škodolibý. Každopádně pro každýho, kdo knihu četl, úplně mimo.
Vložil: Michal Procházka, 24.03.2010 22:36
Carroll, Lewis; Burton, Tim: Alenka v říši divů
Podle mě disneyovka je více v nějakém žánru, s hrdinským, líbezným příběhem o... Ale tady je Alenka jaksi převrácená naruby.
Vložil: Ivo Fencl, 24.03.2010 14:34
Barnes, Julian: Žádný důvod k obavám
"Nikdy jsem netoužil, abych už nebyl sebou. Po zapomnění. Nejsem natolik přesvědčen o nicotnosti života, že by třeba příslib nového románu ve mně pořád dokola nevyvolával nový zájem." Roku 2008 se Julian Barnes (nar. 1946) místo dalšího románu spokojil s knihou úvah napsaných v letech 2005-07. Do češtiny... je přeložil Petr Fantys, knihu redigoval Petr Matoušek. Autor účtuje se vzpomínkami, traumaty, strachy, zklamáním i zesnulými rodiči, kteří se už bránit nemohou (máti by si četné fasety za rámeček nedala). Snaze o absolutní pravdu se tu po právu podřizuje vše, tedy až po hranici danou právě specifičností vnímání toho kterého spisovatele. Také Barnese. Vnímání nelze jistě zvát u psavců chorobou a nijak nezavádí, smiřme se však především s vypravěčem jako bytostným intelektuálem. Jen takový mohl slátat Obavy a taky je slátal, ve finále ale měla končit i pisatelova autoterapie. Nestalo se tak a ani stát nemohlo, byla přec hotova dávno a proběhla už tvorbou předchozích opusů vč. Flaubertova papouška a Arthura a George. A právě posledně zmíněný román - o tvůrci Sherlocka Holmese, který konal dobro tak snaživě, až se "usnažil", dere se na mysl při četbě Obav, figuru Arthura lze vnímat ve splynutí se zdejším vypravěčem a toho ztotožnit s Barnesem, jak si sám říká, když autobiografičnost i proklamuje (a Obavy se ostatně právě pro status non-fiction nemohli ucházet o literární cenu). V Boha nevěřím, ale schází mi, začíná Barnes. V Irvingově stylu pak vede životem plným nástrach a hrozby smrti - i strachu z ní, až se ve finále sami smíme rozhodnout, zda věřit či nevěřit v Boha. Tedy žádná demagogie? Ne, nicméně Barnes je opravdu oním Doylem ze svého nejlepšího románu, a tedy i tím, kdo Georgeovi dokázal... sice pomoci v rovině X, v té osobnější a podstatnější rovině Y už ale ne. Tak ho i zneužil a lze dnes s nepatrnou nadsázkou říct, že i sám Barnes zneužil novým esejem všechny čtenáře. Nebo ne? Odpoví každý sám, za sebe, ale Milan Kundera, dejme tomu, by tento čtivý konglomerát smetl. Se stolu. Pravda, je plný asociací. Jak z Jamese Joyce. Stimuluje. Klade otázky. Bohužel ale ne formou románu. To nelze vyčítat, ano. Příběhu měl Barnes dost, příběh si odpustil, to je i jeho právem, ale... Možná to vadí. Víc než u Flaubertova papouška. Jen laciný výprodej myšlenek naštěstí nenalézáme. Životopisných titěrností a povzdechů ovšem až moc. Nelze neuznat, že rezonují s ústředními tématy smrti a Boha, ale probírání rodinné korespondence podle mého názoru už leží za čarou. Barnesova skvělá metoda autoprůzkumu a průzkumu blízkých (která připomene našeho Ludvíka Vaculíka) je plně regulérním aktem, nelze však se zbavit podezření, že jde ve výsledku ponejvíc o umnou knihu pro bídně dnešní "lidi letu", o výpověď "éry nedostatku času". Jako bibli lze otevřít kdekoli, začíst se, ale... Efekt, pravda, bude menší než při postupu od začátku, i tak je však výstavba úvahy poněkud simulovaná. U většiny pasáží je, nemýlím-li se, až frapantně jedno, jestli k nim dorazíte až na samém konci nebo už na začátku. Přesto jsme zasaženi a... Jak postřehl Kierkegaard, subjektivita je jediným druhem pravdy, který stojí za poznání, nicméně Obavy, obávám se, naznačují řešení potyčky se smrtí a Bohem jen těm, co se našli v umění, zatímco smrt, to není umělec, jak se - naštěstí – také tady dočítáme. Není – a není ani povinností díla poskytovat recept na život, jenže... Autor možná až moc často jen poukazuje na myšlenkovou prázdnotu a beckettovskou absurditu světa, aniž do války postaví víc figurek než uspokojení z vlastního snění. Výsledek? Umná šedesátníkova zpověď, jež se ale měla jmenovat Žádný důvod k obavám pro mne. I navzdory tomu je, uznejme, zachycena tragika všelidské a speciálně, ba programově britské vlažnosti, tak jako pokrytectví a pruderní potlačování emocí pozůstalých, kdy smutek bývá i v krematoriu vnímán jako neostrovní slabost. A strach ze smrti? Strach ze smrti tak typický pro celý dnešní Západ? Barnes ho přesně vnímá. A jak? Vlitý v téže číši, z které zrovna vytekl strach z Boha a sexu. Přesné metafory a také postavy Julese Renarda a skutečného autorova bratra knihu, dá se říct, už vyloženě zachraňují. Druhá z figur, i když opět britsky odměřená, umenšuje i samožernost celku a pohledu, i tak ale chybí větší důraz na jaksi jednoduše ženské pojetí života ve smyslu péče o dítě i prapotomstvo. A Renard? I zde jde o bystrý literárně historický portrétem tvůrce, který podobně jako Barnes disponoval silnou empatií pro smrt a který úplně po právu váhal, zda lidé s velmi dobrou pamětí mohou vůbec myslet obecně. Vedle něj dojde ale opět i na Flauberta - a hlavně Montaigna. Na poli literatury ostrovní i třeba na Maughama. Jako jedenadvacátý opus v kontextu Obavy obstojí, ale proč je anketa týdeníku New York Times Book Rewiew řadí mezi deset nejpozoruhodnějších knih roku 2008, stojí za diskusi. Snad že my všichni v první řadě myslíme denně na smrt hrozící našim blízkým? Že ona opravdu není umělec a ani by to o sobě nikdy netvrdila? Snad. Umělci jsou nespolehliví, dodává koneckonců Barnes. Zato ona vás ve štychu nikdy nenechá.
Vložil: Peter F. 'Rius Jílek, 22.03.2010 05:17
Carroll, Lewis; Burton, Tim: Alenka v říši divů
Burton jednoducho natočil disneyovku. :-) www.peterfriusjilek.eu
Vložil: hana, 25.01.2010 20:10
Faber, Michel: Fahrenheitova dvojčata
K povídkám jsem se dostala až teď, dlouho mě nic tak nechytlo. Vynikající, zneklidňující, jdou "pod povrch".
Vložil: Jan Vaněk jr., 08.01.2010 14:20
Chamberlain, Lesley: Parník filozofů. Lenin a vyhnání inteligence
I z této ukázky je zjevné, co musel uznat dokonce deník E15, který vydává Mladá fronta sama (Milan Ducháček: Kniha o Leninem deportovaných intelektuálech místy dosti tápe, 4. srpna 2009; s. 16-17 třímegabytového PDF): "Přes nespornou přitažlivost... tématu kniha značně utrpěla překladem Jaroslava Kubrychta. Kulhající syntax činí především úvodní kapitolu téměř nečitelnou a překladatelská torpéda jako obviňující zákaz, emigrovaný historik, mořská pobřežní hráz, populární smysl filozofie či generace Irise Murdocha posílají Parník inteligence bohužel spolehlivě ke dnu." Jaroslav Kubrycht získal Skřipec za rok 2000 a v poslední době se podílel na nechvalně proslulém překladu Encyklopedie Jamese Bonda (také MF). Kdo je odpovědný redaktor, jsem nedohledával - nemá někdo z iLiteratury knihu po ruce?
Vložil: Magda de Bruin, 08.01.2010 13:50
Clarke, Susanna: Dámy z Grace Adieu
Já tedy poznámkami za textem rozumím taky třeba slovníček indonéských výrazů vyskytujících se v určitém románu, tedy bez hvězdiček přímo v textu (vzpomínám si, že se to tak dělalo i v dětské edici Knihy odvahy a dobrodružství, kde se např. u Plavčíků kapitána Bontekoea nebo u Vinnetoua vzadu uváděla... i výslovnost cizích jmen apod.). Vychází se z toho, že než se člověk pustí do čtení, knihu si obvykle prolistuje celou, takže se o poznámkách dozví včas (a je na něm, zda a ve kterém stádiu čtení - průběžně, najednou předběžně, najednou dodatečně - do nich nahlédne, případně zda při čtení v duchu vyslovuje Vinnetoua s "ou" nebo s "u").
Vložil: Jan Vaněk jr., 08.01.2010 00:08
Clarke, Susanna: Dámy z Grace Adieu
Separátní poznámky za textem vytrhují už nutností listovat pořád sem tam,* čtenář musí hlídat, kdy vlastně narazí na něco dalšího, k čemu si má přečíst vysvětlivku,** když to udělá, tak ho ruší, že si zároveň přečte ty okolní, v principu by mohl úplně přehlédnout, že v knize jsou, dokud nedočte...

Vysvětlení,... která si překladatel připíše přímo do textu, pohříchu namnoze vedou k tomu, že vypravěč nebo dokonce postava objasňuje něco, co by v daném kontextu neměli potřebu artikulovat a co by sám autor nenapsal - a však to opravdu nenapsal; což citlivého čtenáře ruší také.*** A jakkoli nepochybuji, že přítomní to dovedou subtilněji, pořád si myslím, že použitelnost této metody je značně omezená.

* To jsem viděl pěkně vyřešeno jedinkrát v životě - v Boydově životopise V. V. Nabokova, kde je nad každou stránkou "Notes to pages XXX-YYY". Pravda, tam si se živými záhlavími vůbec vyhráli - ve vlastním textu zase obsahují kalendářní rok, který se právě píše, a věk subjektu.
** Na rozdíl od hvězdiček pod čarou se odkazy na poznámky vzadu dávají do textu (až na pár výjimek, samozřejmě) jen u publikací akademičtějšího ražení - mimochodem v USA prý schválně preferují tento styl, aby se ztěžovalo xeroxování kapitol jako materiálu rozdaného studentům, při kterém nakladatelství přijde zkrátka.
*** Příklad ze života, který mi utkvěl: (v delší přímé řeči) "Pure zero-sum mercantilism, red in tooth and nail" - "Čistý merkantilizmus, který považuje za základ bohatství směnu výrobků a obchod". Pravda, dotyčný překlad byl mizerný v každém jiném myslitelném ohledu (jak je vidět už jen z tohohle úryvku), ale stejně...

Vložil: Viktor Janiš, 07.01.2010 20:17
Clarke, Susanna: Dámy z Grace Adieu
O poznámkách pod čarou jsem coby neopřené anglistické mládě sepsal příšerně dlouhou seminární práci. Aby z ní měl potěšení ještě někdo krom dr. Jettmarové a Bc. Nemejovského, nahrál jsem ji sem. Myslím, že i po letech je zajímavá, přinejmenším kvůli... té excerpční práci. Jinak si společně s Magdou myslím, že není nad intertextovou vysvětlivku, byť různým slovníčkům na konci knihy se vůbec nebráním, třeba Bernieresova latinskoamerická trilogie by bez nich byla výrazně ochuzena.
Vložil: Petra, 06.01.2010 17:54
Clarke, Susanna: Dámy z Grace Adieu
A co poznámky za textem? Kdo je nepotřebuje, toho neruší, a komu naopak v pohodlném čtení brání cizí prvky, může si najít vysvětlení...
Vložil: Magda de Bruin, 06.01.2010 12:08
Clarke, Susanna: Dámy z Grace Adieu
To je asi osobní, mně poznámky pod čarou v beletrii vadí (vždycky si vzpomenu na Wericha, jak mluvil o novém vydání Švejka, kde bylo u Řeznické ulice pod čarou napsáno: "ulice v Praze 2": "A člověk tu ulici vidí!", volal Werich ironicky). Někteří NL nakladatelé se v předinternetových dobách řídili pravidlem,... že se má vysvětlovat jen to, co není k nalezení v encyklopedii. Ve svých překladech jsem zastáncem drobných, nenápadných upřesnění přímo v textu, nebo prostě pořádného doslovu, pokud knize prospěje zásadnější vysvětlení (včetně určitých překladatelských řešení). Je na čtenáři, zda si to chce přečíst (kdežto poznámka pod čarou se vnucuje a vytrhuje z příběhu).
Vložil: jovanka, 05.01.2010 18:13
Clarke, Susanna: Dámy z Grace Adieu
to Merazim: mám dojem, že to s poznámkami pod čarou je jen takový předsudek, který se prostě traduje. Mně osobně vůbec nevadí, naopak, a setkala jsem se s jedním mladým fr spisovatelem, který tvrdil, že by v překladu mělo být vysvětleno pod čarou úplně všechno, co nejde adekvátně převést... (možná trochu... jiný extrém)
Vložil: Merazim, 05.01.2010 14:37
Clarke, Susanna: Dámy z Grace Adieu
Hmm tak to mě tedy nedošlo, že se jedná o Tuatha Dé Danann. To mi,zvlášť ve spojení s knihou, kterou jsem teď dočet -James MacKillop, Keltské bájesloví -, poněkud mění pohled na román.:) Nemohu si pomoct, ikdyž znam argument, že to kazí požitek z četby, občasné vysvětlivky by nebyly vůbec špatné. Jinak... děkuji za skvělý překlad. Nemohl jsem se vůbec odtrhnout.
Vložil: Viktor Janiš, 04.01.2010 15:28
Clarke, Susanna: Dámy z Grace Adieu
Janu Lafferovi: Díky za obohacení, žádného z té synonymní řady (plevel/ prašivec / křístek / anciáš / bazalíček / špírek / škrat) jsem neznal, to se ještě může někdy hodit. Jediný problém spočívá v tom, že povědomí o křístcích a bazalíčcích (jakkoli jsou to krásná slova) je mizivé, takže bych musel... spoléhat, že si význam odvodí čtenáři z kontextu. A ten je samozřejmě grimmovský, jen tomu anglickému Rampelníkovi se říká Tom Tit Tot.
Vložil: Viktor Janiš, 04.01.2010 15:21
Clarke, Susanna: Dámy z Grace Adieu
Neldemu: Neříkej, že jsi nečetl moji stať v Magazínu SF a F, sousede :) Překopíruju ti sem relevantní pasáž: Jedním z těch nejpalčivějších [překladatelských problémů v JSaPN] byli fairies, neboli Daoine Sidhe, jinak též Tuatha Dé Danann v Irsku, Tylwyth Teg ve Walesu, Fay... a se synonymy bychom mohli... ještě dlouho pokračovat. V češtině je to už horší: nabízejí se Malincí lidé, Dobří sousedé, skřítkové, případně lárové a penáti, kdybychom zabrousili do antiky. Jenže fairies u Clarkové nejsou žádní pidimužíci, ba ani křehké bytosti s křidélky, leč sošné bytosti stejně vysoké jako lidé. Bytosti mocné, nebezpečné a marnivé, jimž magie přijde velmi jednoduchá, ale které jsou podle lidských měřítek sotva příčetné. Tedy žádní skřítkové a přirozeně ani skřeti. Nezbývalo mi než uchýlit se k výrazu, který použil již Shakespeare ve Snu noci svatojánské, tedy k elfům (víly, které ve Snu rovněž najdeme, jsem po dlouhém váhání zavrhl). I s tím rizikem, že si čtenáři budou hlavního zloducha románu, elfího gentlemana s vlasy jako chmýří bodláčí, v první chvíli představovat jako Legolase se špičatýma ouškama."
Vložil: Jan Luffer, 04.01.2010 15:05
Clarke, Susanna: Dámy z Grace Adieu
Pro překladatele i další zájemce pár drobtů z lidové démonologie: 1. rarach, 2. rarášek a 3. permoník jsou tři zcela odlišné bytosti, které se často pletou. 1. je čert, 2. je skřítek jakožto domovní duch, 3. je bytost z podzemí, démon, s nímž se setkávají havíři. Čerta necháme stranou, permoníka (skarbnika,... perkmona, bergmana) raději též (do tohoto překladu se v rámci kontextu opravdu nehodí, mimochodem plete se i kolega z komentáře níže, když tvrdí, že jde pouze o dobrého ducha, mohl bych mu dát dost příkladů z lidové tradice, kde to tak není) a zůstaneme u skřítka. Bude to pro tento účel nejlepší významový překlad termínu fairies, což nejsou jen víly, ale spolu s elfy spletitý komplex představ, který tu nemá smysl rozebírat. Naštěstí pro překladatele, termín skřítek má v češtině desítky synonym: plevel/ prašivec / křístek / anciáš / bazalíček / špírek / škrat atd. Stačí si jen vybrat. Mimochodem, nečetl jsem sice povídky paní Clarkeové, ale podle recenzentova náčrtu děje druhé povídky bych tipoval, že jde o autorskou verzi mezinárodní pohádky o nadpřirozeném pomocníku při předení lnu, jehož jméno se musí uhodnout. V literatuře se obvykle nazývá Rumpelstilzchen (AT 500) a onen pomocník je nespecifikovaná nadpřirozená bytost.
Vložil: Nelde, 04.01.2010 09:41
Clarke, Susanna: Dámy z Grace Adieu
Ehm, fairy není elf ale víla, což už se komolit dá poměrně dobře. Třeba jako pvilník nebo svilník.
Vložil: Richard Klíčník, 03.01.2010 11:21
Clarke, Susanna: Dámy z Grace Adieu
O kvalitě překladů paní Vojtkové netřeba diskutovat, mně by se pochopitelně líbilo, kdyby celého Gaimana znovu přeložil někdo kompetentní... Faktem ale je, že vesnice se jmenovala Zeď i v titulcích k filmu a myslím, že i v dabované verzi (ve slovenské zcela jistě Múr). A co se týče permoníků - permnoníci... jsou v českých zemích, a zejména mezi havíři, bráni jako dobří duchové, kteří jim pomáhají. O nesympatičnosti ani zmínka. Proto bych sám zřejmě volil cestu někde mezi rarachem, rarášem, v úvahu by připadal plivník, i když ten už by se neslučoval s ilustrací. V každém případě mi to nedalo a musel jsem se zastat dobrého jména všech permnoníků a permonů, kteří se tímto mohou cítit dotčeni.
Vložil: Viktor Janiš, 03.01.2010 01:18
Clarke, Susanna: Dámy z Grace Adieu
Na vysvětlenou pro Richarda i kohokoli jiného, koho by to snad zajímalo: 1) Ve světě JSaPN se toponyma nepřekládají, proto jsem vesničku Wall nechal v originále. Samozřejmě vím, že paní Vojtková si tuhle vesničku počeštila... a diplomaticky řečeno, není to jediné její překladatelské rozhodnutí, které... mi je proti srsti. 2) Permoníci jsou v originálu "Pharisees", tedy "farizejové", což může být zkomolená verze slova slova fairies. A teď babo raď - slovo elf moc dobře komolit nejde, navíc musí znít z úst nářečím mluvící venkovanky přirozeně. Permoník je plus minus autobus nejbližší ekvivalent, protože elfové u Clarkové většinou žijí pod zemí (v brughu) a jsou poměrně nesympatičtí (až tak, že dítěti jednoho elfa se v Panu Simonellim říká "gliblin child, tedy "skřítě").
Vložil: Viktor Janiš, 03.01.2010 01:18
Clarke, Susanna: Dámy z Grace Adieu
Ech, samozřejmě "goblin child".
Vložil: Jan Vaněk jr., 31.10.2009 17:14
Service, Robert: Soudruzi!
Autorem textu není "Pavek" Kaas. Chaotické mezery (opakované "U SA") se dají pochopit jako zanedbatelný následek importování zaslané ukázky; divné ovšem je, že v originále (dostupný na books.google.com/books?id=Frgm5QodnFoC ) jsou podstatně kratší, smysluplnější odstavce, nemíchající několik úplně... různých témat. Jak je to v českém vydání, budu muset dohledat, ovšem překlad je tradičně ztuhlý a nepřesný: ne-transkripce "Ehrenburg" a "Intourist", komicky otrocký obraz, že skauti by se učili "kapacitu" jednomístných stíhaček...
Vložil: jirka, 26.10.2009 20:19
Rushdie, Salman: Děti půlnoci
no no článek je výborný je v něm mnoho informací děkuji za ten článek
Vložil: Ana, 26.10.2009 11:05
Smith, Zadie: On Beauty
K Forsterovi: nejedná se samozřejmě o "Panské sídlo" (tak se v češtině jmenuje Faulknerův román), ale o "Rodinné sídlo" (2. české vydání pak vyšlo dokonce pod názvem "Rodinné sídlo Howards End" s filmovou obálkou).
Vložil: David , 18.10.2009 20:03
Woolf, Virginia: Paní Dallowayová
Zcela jistě k zamyšlení...je tento krásný a skvostně napsaný příběh(ostatně stejně jako i její jiné romány)na oslavu aristokracie,který si V.W. v době kdy jej psala,soustředěná na dějové linie,snad ani neuvědomovala.
Vložil: Ondřej , 07.10.2009 20:25
The Man Booker Prize 2009
Na několika českých zpravodajských serverech se opakuje tato informace: "Vydání knihy v překladu Zuzany Dejmkové připravuje nakladatelství Argo, plánuje ho na druhou polovinu roku 2010."
Vložil: artur, 07.10.2009 18:24
The Man Booker Prize 2009
Možná je brzy, ale chystá už někdo české vydání?
Vložil: Jan Vaněk jr., 03.09.2009 16:52
Waters, Sarah: The Night Watch
A jaký že "odkaz" konkrétně to má být? Na stránce knihy na webu nakladatelství http://argo.cz/knihy/134821/zlodejka/ je (pravda, z tiráže zkopírované) "Rok vydání: 2008" a úryvek z recenze v LN 4. prosince 2008; "4. 2. 2009" jsem nikde nenašel. V MF DNES (6. prosince) byla Zlodějka mezi doporučovanými... tituly pod stromeček a koneckonců v narvaných předvánočních knihkupectvích se nedala přehlédnout.
Vložil: m.m., 01.09.2009 13:39
Waters, Sarah: The Night Watch
V jednom z odkazu Arga figuruje toto datum. Krom toho, kniha jiz vysla a na tom jsme se shodli. A poznamku zase jednou se mylite jsem radsi nepochopila. Z jineho soudku. Nechce si nekdo ze stouralu treba napsat na Zlodejku recenzi? Hodila by se.Chystam recenzi na Little S., tak by to mohlo byt aktualne... k tomu.
Vložil: M.Musilova, 01.09.2009 13:14
Waters, Sarah: The Night Watch
Tak to ma asi Argo na svych vlastnich strankach spatne.Jestli ano, prudte je. Kdo jiny uz by to mel mit spravne nez nakladatelstvi. A tim uzaviram tuto velmi podnetnou diskuzi.A opravte si jmeno autorky, kdyz uz jsme u toho hnidopisstvi.
Vložil: Strakoničák, 31.08.2009 22:20
Waters, Sarah: The Night Watch
m.musilová: Hnidopich Vaněk má zase jednou pravdu, vy se zase jednou mýlíte. Zlodějka Sarah Waterová vyšla loni na podzim.
Vložil: m.musilova, 30.08.2009 12:55
Waters, Sarah: The Night Watch
Chyba, pardon. Ale kdyztak az od 4.2.2009, abychom byli presni.A oproti puvodnimu planu se dost zpozdila.
Vložil: Jan Vaněk jr., 30.08.2009 01:33
Waters, Sarah: The Night Watch
Ehm: od roku 2008 má Argo a každé větší knihkupectví Zlodějku v sortimentu. V současnosti anoncuje http://argo.cz/knihy/147796/na-spicce-jazyka/ tak to možná chtějí brát popořadě...
Vložil: M.Musilova, 29.08.2009 10:59
Waters, Sarah: The Night Watch
Zatim ne a asi, co tedy vim, to ani nevypada. Argo ma v planu starsi roman Fingersmith, Zlodejka, ale uz dlouho. Jinak docela doporucuji nejnovejsi roman Little Stranger, ktery je na longlistu Bookera. V dohledne dobe se snad dostanu k napsani recenze. m.
Vložil: Aneta, 26.08.2009 20:23
Waters, Sarah: The Night Watch
Tato kniha asi ještě nebyla přeložena do češtiny, že?
Vložil: os, 29.07.2009 13:08
Enright, Anne: The Gathering
Tato recenze je zcela mimo. Její autorka knihu nepochopila.
Vložil: NoLu, 04.07.2009 12:32
Lodge, David: Hostující profesoři
To Johana Labanczová: pro srovnání, takto o Hostujících profesorech referuje v Plavu právě Jan Vaněk jr.: http://svetovka.cz/archiv/2009/05-2009-kritika.htm
Vložil: Jasalia, 01.07.2009 02:02
Forster, Edward Morgan: Maurice 1
Priznávam. Knihu som nečítala, bo u nás nie je nikde, zato ako viem, film sa knižnej predlohy hodje pridržiaval. A, Bohužiaľ, je to pravda. Clivov prerod je dosť... málo spracovaný a aj záver je v štýle: A žili šťastne, až kým... Až kým im na to neprišli. V snahe o šťastný koniec za každú cenu je do... neprepracované. Bohužiaľ. A to napriek tomu, že ja si na šťastné konce potrpým. Ale rozhodne sa nedajte odradiť. Aj tak je to zaujímavý príbeh hodný prečítania či vzhliadnutia.
Vložil: Johana Labanczová, 22.05.2009 11:55
Lodge, David: Hostující profesoři
Ano, redakce zrevidovala jen pár slov. Co se týče Lodge a románů z válečného prostředí, výše zmíněné je naprostá pravda. Užití původního "Rummidge" skutečně mate. Přestože se v překladech dalších románů od této Přidalovy varianty upustilo, měla by být uvedena. V dohledné době chyby a překlepy opravím.
Vložil: Jan Vaněk jr., 12.05.2009 14:18
Lodge, David: Hostující profesoři
Popořádku: Překlad není revidovaný; redakce nového vydání pozměnila pár slov, to je vše. Stejně tak není pravda "V raném stadiu své spisovatelské dráhy se Lodge věnoval románům z válečného prostředí"; pouze jeho čtvrtý z roku 1970 začíná vylíčením dětství v bombardovaném Londýně (a ty dvě hry napsal... až v 90. letech, aby neobratná formulace neuváděla v omyl). Philip se píše (jako v citovaném úryvku) pouze s jedním L. Rummidge je v překladu přejmenována na Papridge - znamená ta nadbytečná závorka, že nějaká poznámka v tom smyslu vypadla? Na překladu Deaf Sentence (jako Nejtišší trest) prý už pracuje Richard Podaný. K pravopisu/gramatice, stylistice a analytickým schopnostem je marné se vyjadřovat (snad jen zaúpění nad "Lodgeovy stačí" jsem nedokázal potlačit); netušil jsem, že spolupráce iLiteratury se servery pro studentské referáty už došla tak daleko.
Vložil: k, 02.04.2009 08:18
Adichie, Chimamanda Ngozi: Půl žlutého slunce
Hajk: Asi jazyková bariéra. Môj pôvod som zľahka (v skutočnosti je ešte komplikovanejší, obohatený napríklad o násilné medzištátne presídlenie) načrtol, aby bolo zrejmé, že dokážem posúdiť citlivosť témy, o ktorej diskutujeme, a zároveň aby som naznačil, že napriek našim dejinám sa v tomto regióne neposudzuje... tak citlivo a automaticky v negatívnych súvislostiach ako v JAR, keď sa hovorí (diskutuje) o pôvode a (národnej, štátnej) príslušnosti spisovateľa (človeka). To by ste potom museli požadovať, aby sa odstránili všetky zmienky o pôvode autora v recenziách a profiloch, a to už vôbec nehovorím napríklad o pojme "Americká židovská literatúra". === Škoda, čakal som, že mi dáte tip na zaujímavé romány afrických spisovateľov. Tak vám dám ja, skúste napríklad: Mia Couto - Naměsíčná země, Ben Okri - Hladová cesta. === Koniec, môj posledný príspevok na túto tému. === PS (pre všetkých): Ak ste nečítali Rothov román Lidská skvrna, určite tak urobte. Po tejto diskusii je zrejmé, že je to jeho najdôležitejšie dielo.
Vložil: Hajk, 01.04.2009 16:17
Adichie, Chimamanda Ngozi: Půl žlutého slunce
Aha, takže teď se pro změnu oháníte svým vlastním původem, a zase je to zcela od věci. Když chybí racionální argumenty, utíkat se k emocionálním výkřikům nepomůže. Těžko ostatně testovat moje znalosti afrických autorů, když nevíme, jak černý musí africký spisovatel být, aby prošel vaším sítem. Vaše... dedukční schopnosti mě fascinují - jak víte, že nejsem třeba "nachgedunkelte nordische element" nebo převlečený/á Jihoafričan(ka), který/á nepřechyluje prostě proto, že zná svou krajanku Nadine Gordimerovou v nepřechýlené podobě?
Vložil: k, 01.04.2009 14:16
Adichie, Chimamanda Ngozi: Půl žlutého slunce
Hajk: Máte pravdu, oficiálna interpretácia symbolu prepojených kruhov nehovorí o konkrétnej farbe pre konkrétny kontinent. Keďže som si to len tak nevymyslel, niekde sa takáto interpretácia objaviť musela, s najväčšou pravdepodobnosťou som ju zachytil počas niektorého z otváracích ceremoniálov, ktoré... som kedysi dávno zvykol sledovať, a moderátor si to pravdepodobne tiež nevymyslel. Keby som nebol lenivý, možno by som našiel túto interpretáciu aj v niektorej z kníh o olympiáde. Ani neviem, či sa mám vyjadrovať k tomu zvyšku. Napriek holokaustu, napriek komunizmu s jeho kádrovými posudkami, ktoré spôsobili, že žiadne z detí človeka, ktorý si nejaký čas odkrútil v Jáchymove, nemohlo študovať, a teraz hovorím o svojej rodine, napriek tomu, že na Slovensku je nesmierne citlivá téma Slovákov a Maďarov, a to hovorím ako človek, ktorý má časť rodiny na národnostne zmiešanom juhu Slovenska a má veľmi pestrý rodokmeň, tvrdím, že sloboda vyjadrovať sa, a teda aj povedať, že ten alebo onen je Slovák, Maďar alebo Žid, že ten alebo onen človek má taký alebo onaký pôvod, že ten alebo onen bol komunista, fašista by nemala byť obmedzovaná. Zároveň tvrdím, že v našom stredoeurópskom regióne sa nemáme riadiť normami a pravidlami, ktoré si vyžiadalo zrušenie extrémneho spoločenského zriadenia niekde na druhom konci sveta. Podobne ako odmietam ukameňovať moslimku žijúcu na Slovensku, ak ju niekto znásilní, hoci o niekoľko stoviek kilometrov juhovýchodne by ju to neminulo. Na druhej strane, ak sa niekedy vyberiem do Afriky, budem rešpektovať ich kultúru a ich pravidlá. Len tak medzi nami, typický banán je žltý, a červené a zelené môžu od zlosti aj zhnednúť, nič s tým nespravia. Takže vás žiadam, neokliešťujte jazyk a nebráňte mi povedať, že čierna je čierna. A opatrne narábajte aj s označením za rasistu, lebo ak vo svojej zaslepenosti desaťkrát neprávom označíte niekoho za rasistu, tak vám už nikto neuverí, keď ukážete prstom na skutočného. Špeciálne pre vás, v teste si nahraďte Japonku Aziatkou a Švédku Severankou (týmto hnidopišstvom ste iba dokázali, že nedokážete uvažovať nad zmyslom napísaného a text vnímate doslovne). Mimochodom, ktoré knihy od afrických spisovateľov a spisovateliek (pre istotu, človek nikdy nevie, či nie ste aj feministka, ale asi áno, keďže neprechyľujete) ste prečítali?
Vložil: Hajk, 01.04.2009 12:36
Adichie, Chimamanda Ngozi: Půl žlutého slunce
Jsem pro odstranění uvozovek. Jako celoživotní obyvatelka světadílu Afrika je Nadine Gordimer prostě Afričanka. Nebo snad Jižní Afrika v Africe neleží? Zpochybňovat tenhle fakt s odůvodněním, že běloška "židovského původu" není "typická Afričanka" (čímž "k" rozumí "černoška"), zavání rasismem. Je pochybené... vycházet ze stereotypního obrazu Afričanky, Švédky nebo Japonky (nehledě na to, že tu "k" směšuje obyvatele světadílu s příslušníky národa). To je prostě chyba v uvažování - ani vágní narážky na domnělou politickou korektnost nebo nekorektnost na tom nic nezmění. Mimochodem: černý kruh v symbolu olympijských her nepředstavuje Afriku.
Vložil: Magda de Bruin, 31.03.2009 13:10
Adichie, Chimamanda Ngozi: Půl žlutého slunce
Snad jen na upřesněnou: když jsem psala o situaci v Amsterodamu, uváděla jsem prostě fakta, bez jakéhokoliv povýšeného podtónu v duchu „každé malé dítě ví“, jak jste si to možná vyložil. Konstatovala jsem na základě vlastní zkušenosti, že se tu děti minimálně od čtyř let (kdy začíná povinná školní docházka)... pohybují v etnicky smíšené společnosti a mají kamarády nejrůznějšího původu i barev. Když jsem zmínila Maroko, souviselo to se silnou marockou menšinou, které se věnuje velký prostor v médiích a v rámci lepšího soužití jezdí například policisté ze čtvrtí s vysokým procentem Maročanů na studijní cesty do Maroka: v tom smyslu používám formulaci „všichni tady vědí“. Ze zkušeností přátel vím, že podobně to chodí např. i ve velkých britských nebo francouzských městech. I použití spojení „u nás“, když už se na ně tak fixujete, záleží na kontextu – po téměř 27 letech v cizině ho zjevně vnímám jinak než vy (nebo Jan Čulík). Co se týče Búrů (netvrdila jsem ostatně, že by byli prvními bělochy v jižní Africe, na rozdíl od Portugalců tam ale jejich potomci žijí dodnes), opírám se o diplomovou práci Rachelle Conradieové z Leidenské univerzity (psanou v afrikánštině): „Jižní Afrika nikdy nebyla skutečnou nizozemskou kolonií v pravém smyslu slova. Nizozemci založili v Kapském Městě takzvanou občerstvovací stanici pro lodi plující na Východ (t.j. do nynější Indonésie, stanici také nezaložil nizozemský stát, ale Východoindická společnost – pozn. M.d.B.), z níž se postupem času stala osada nově příchozích (nejen Holanďanů, ale i Němců, Skotů atd. – pozn. M.d.B.). Prvním kolonizátorem, který vnutil svou moc místnímu obyvatelstvu, byla Británie.“ Z dříve zmíněné knihy Franka Westermana El Negro vyplývá, že v 19. století byla i situace mezi jednotlivými domorodými kmeny napjatá – zmiňuje např. „smíšené skupiny jako kmen Grikwa (pod vedením jistého Adama Koka), kmen Korana (napůl Prusa a napůl Hotentota Jana Bloema)“, z nichž Grikwové „lovili Křováky, jako by to byla divá zvěř“. Střety Búrů se Zuluy je třeba vidět i v tom světle.
Vložil: Jan Vaněk jr., 31.03.2009 12:12
Adichie, Chimamanda Ngozi: Půl žlutého slunce
O interpretační posuny tu jde od samého začátku; a ano, také bych nerad, aby byl nesouhlas zaměněn za osočování.
Opravdu jsem vás citoval bez vyznačení vynechávky přívlastku, pro určení místa nepodstatného, a z nepozornosti nahradiv "každý ví" plurálem "všichni vědí", za což se omlouvám. (Pavel... Mikeš zase ve svém počátečním komentáři ani nepoužil slovo "typická", ani se tím konceptem, který přinesl až k po něm, nezabýval.)
Kdyby k žil třeba v Tramtárii, tím spíš by to znamenalo, že není správné ho paušálně strkat do jakékoli geografické škatulky, když o něm nic nevíme. (Nicméně to 30. 3. v 18:05 víceméně nečiníte, takže vaše dnešní argumentace z 9:43 mi přijde protismyslná; asi si zase nerozumíme.)
O Búrech jsme se (já a spolužáci, ale myslím, že mohu mluvit za většinu přítomných) skutečně mnoho neučili, ale dočítám se, že oblast mysu Dobré naděje byla osídlena již před připlutím Holanďanů, jejichž přibývání brzo vedlo k porobení domorodců, stejně jako Velký trek Búrů na nová území vyvolal krvavé střety se Zuluy.
Jsem pro ponechání uvozovek; jako doplňkovou četbu k otázkám naneseným k(-em?) pak doporučuji How to Write about Africa.
Vložil: Magda de Bruin, 31.03.2009 11:40
Adichie, Chimamanda Ngozi: Půl žlutého slunce
Uvozovky tu přece od samého začátku byly jen záminkou k širším úvahám. Takže splnily svůj účel. Přesto bych chtěla poznamenat, že srovnání Nadine Gordimer (rodem, životem i tvorbou Jihoafričanky píšící jedním z úředních jazyků, tedy anglicky) s Rushdiem trochu kulhá.
Vložil: k, 31.03.2009 11:26
Adichie, Chimamanda Ngozi: Půl žlutého slunce
m.musilova: Presne. Raz sa mi snívalo, že som na poslednej otázke v Milionárovi a pýtajú sa ma, či je Rushdie indický alebo britský spisovateľ. Strašný sen. :-)
Vložil: m.musilova, 31.03.2009 10:51
Adichie, Chimamanda Ngozi: Půl žlutého slunce
V tom pripade snad davam hlasovat, kdo je pro odstraneni uvozovek a kdo pro ponechani. Trebaze chapu, jake nevhodne interpretace mohou tyto uvozovky vyvolavat, pripada mi cela tato diskuse trochu malicherna. Mnohem zajimavejsi (a pro ctenare iliteratury i prinosnejsi) by byla vecna diskuse na tema africke... literatury jako takove, analyza duvodu, proc je stale v ceskem prostredi do znacne miry opomijena apod.Vsichni zucastneni mohou prispet i nejakym clankem, recenzi nebo studii na dane tema, britska i jiny sekce zde na iliterature je privitaji. P.S. Podobne by se dalo polemizovat i nad jinymi nalepkami typu, britska literatura, anglicka, indicka apod. Zadne z techto oznaceni neni politicky korektni a presne. Podivejme se treba na Rushdieho? je autorem anglickym, britskym, indickym , pakistanskym, nebo dnes snad uz americkym? Jakou jsou vlastne kriteria? Misto narozeni, puvod, trvale bydliste, jazyk lit. del? A takto bychom mohli pokracovat.
Vložil: Magda de Bruin, 31.03.2009 09:59
Adichie, Chimamanda Ngozi: Půl žlutého slunce
Než jsem text vložila, "k" se ozval. Dodala bych jen, že tu přece nikdo Afriku jako kontinent nepřebarvuje nabílo - jde tu jen o to, že si neuvědomujeme tamní etnickou pestrost a historické složitosti (jen drobný příklad: ne každý běloch v Africe je potomek kolonizátorů - Búrové o moc nad nějakým územím... neusilovali a stali se naopak - společně s domorodými národy - jednou ze skupin, kterou později kolonizovali Angličani). Je to prostě velmi složité (a zajímavé) téma, do jisté míry srovnatelné třeba s problematikou českých Němců.
Vložil: Magda de Bruin, 31.03.2009 09:43
Adichie, Chimamanda Ngozi: Půl žlutého slunce
Škoda, že se neozval také „k“ – jádro je tu přece v tom, že z nitra Evropy, bez zkušenosti se skutečně etnicky smíšenou společností (a bez koloniální minulosti) rozhodujeme za spisovatelku, zda je nebo není Afričanka, případně „typická Afričanka“, jak na to upozornil Pavel Mikeš. A s jistotou tvrdíme,... že tak reaguje 95 procent Evropanů. Dotklo se vás (a necitujete mě ani přesně, takže tón, jakým jsem to napsala – a jak jsem to myslela – přizpůsobujete tomu, jak si tu poznámku přejete interpretovat vy), že se snažím upozornit i na jiný pohled na věc založený na jiné zkušenosti. Co se týče formulace „u nás“, volila jsem ji z toho důvodu, že jediné, co o „k“ víme, je, že píše slovensky (měla jsem raději napsat „od Šumavy k Tatrám“? „V ČR i na Slovensku“? Co když „k“ žije třeba v Maďarsku nebo úplně jinde?) Byla by škoda, kdyby tahle – dosud celkem věcná - diskuse sklouzla k nějakému osočování na základě interpretačních posunů, nemyslíte?
Vložil: k, 31.03.2009 09:34
Adichie, Chimamanda Ngozi: Půl žlutého slunce
Ak by ste čítali spomínaný román, tak by ste vedeli, že Philip Roth by si myslel, že pozastavenie sa nad úvodzovkami je v danom kontexte nezmyselný, zbytočný a predovšetkým prehnaný výkrik politckej korektnosti. Dovolím si predpokladať, že každý z diskutujúcich veľmi dobre vie, že aj bez kolonizátorov... a prisťahovalcov nadobúda farba pleti (pôvodných) obyvateľov Afriky mnoho odtieňov. Pokiaľ ide o prisťahovalcov a minimálne prvé dve generácie ich potomkov, nielen v Afrike, kdekoľvek, ak by to s ich získaním novej príslušnosti bolo také jednoznačné, tak by nepísali stovky a stovky kníh o svojej, ehm, vykorenenosti a neukotvenosti. A to ešte nehovorím o ich (ne)prijatí pôvodným obyvateľstvom. Nikto nehovoril, že Afričan nemôže mať svetlú pleť a, naopak, musí mať tmavú, a podobne v Európe, čo však neznamená, že Afrika sa zbaví prívlastku čierny kontinent, čo by určite ani nechcela, to by ste len videli tie reakcie, keby ste chceli povedať, že Afrika nie je čierna ale napríklad biela. Môžete to skúsiť, osobne sa veľmi teším na rozruch, keď sa bude meniť čierny kruh v symbole olympiády na biely.:-)) === Máte pravdu, aj mňa by viac ako diskusia o úvodzovkách (a keď na nich tak záleží, pre mňa za mňa sa pokojne môžu zrušiť) potešilo, keby niekto napísal, čo je africká literatúra a ako ju odlíšiť od literatúry o Afrike, či možno považovať za africkú literatúru knihu európskeho autora odohrávajúcu sa v Afrike alebo knihu afrického spisovateľa napísanú v duchu európskej (západnej) literárnej tradície a založenú na európskom (západnom) vnímaní sveta. Ale poprosím vyvážený text, to znamená, aby rešpektoval pohľad afrických autorov od juhu až po sever a aj rôzne náboženstvá. === A spomínaný test, ideálne medzi škôlkarmi napríklad v Prahe, by bol zaujímavý a určite aj prínosný. A pre (ne)jedného z nás aj prekvapujúci.
Vložil: Jan Vaněk jr., 30.03.2009 23:15
Adichie, Chimamanda Ngozi: Půl žlutého slunce
Ne, nerozumíte: teprve kdyby ona spisovatelka byla potomkem kolonizátorů, psala jejich jazykem a vyrůstala v jejich kultuře spojené se zámořskou mateřskou zemí a nadřazované té domorodé, pak by někteří vnitroevropané počátku 21. století _mohli_ brát jednu z úrovní jejího švédství v potaz nebo aspoň... do uvozovek, jakkoli politicky nekorektní se to jeví jiným. Mimochodem, Jan Čulík kdysi hrozně brojil proti používání "u nás" ve smyslu "v Česku", že prý je to provinčně rasistické nebo tak něco. Ne že bych s jeho černobílým viděním plně souhlasil, ale musím říci, že v jednom odstavci s "bydlím totiž v Amsterodamu a tady všichni vědí" mi to přijde... zamyšleníhodné.
Vložil: symy, 30.03.2009 19:35
Rowling, J. K.
tak väcsiu blbost som asi este necitala. jak niekto mohol napisat nieco take, sak to vobec nedava zmysel... cital to vobec ten dotycny, ktory to pisal??? ale zrejme to tak vidi, tak to dost o nom vypoveda...
Vložil: Magda de Bruin, 30.03.2009 18:05
Adichie, Chimamanda Ngozi: Půl žlutého slunce
Nevím, co by této diskusi říkal Philip Roth. Já si myslím, že je zajímavá a – jak se ukazuje – i potřebná. Jestli tomu rozumím, tmavovlasá švédská spisovatelka by se tedy podle vás měla označovat jako „Švédka“ v uvozovkách? (Jakou barvu vlasů vlastně měla třeba Astrid Lindgren?) O výsledku testu bych... si ostatně dovolila pochybovat – bydlím totiž v národnostně velmi pestrém Amsterodamu a tady každý už od předškolního věku moc dobře ví, že Afričan se nerovná černoch (třeba už jen proto, že tu víc černochů pochází ze Surinamu nebo z Antil než přímo z Afriky). A všichni tady vědí, že třeba Maroko taky leží v Africe (i když tam nežijí černoši). Vzhledem ke spřízněnosti Holanďanů s jihoafrickými Búry tu je obecné povědomí o tom, jak smíšené obyvatelstvo jižní Afriky je. A totéž jistě platí i pro další evropské země s pestrým složením obyvatelstva a koloniální minulostí. Píše o tom např. Frank Westerman v knize El Negro. Momentálně zpracovávám materiál k nizozemsko-jihoafrickému autorovi Henku van Woerdenovi: jedním z příznaků apartheidu bylo, že se velmi přesně evidovalo, kdo je jakého původu, a podle toho se lidé řadili do rasově vymezených skupin. Mám tak trochu dojem, že váš přístup (a je to možná pohled více lidí u nás, z neznalosti poměrů v Africe – od tohoto konstatování se nakonec celá tahle diskuse začala odvíjet) vychází ze stejného principu. V tom případě je nejvyšší čas, aby se i u nás pohled na to, kdo je a kdo není Afričan, co je a co není africká literatura, odstínil a zpřesnil.
Vložil: k, 30.03.2009 10:17
Adichie, Chimamanda Ngozi: Půl žlutého slunce
Philip Roth (autor románu Lidská skvrna) by asi smutne pokyvkával hlavou nad touto diskusiou. === Typická Afričanka?, hmm, skúsme malý test, obľúbený u psychológov: Nakreslite Japonku, nakreslite Švédku, nakreslite Afričanku. Ak tento test dáte 100 ľuďom v Európe, minimálne 95% obrázkov vystihne našu... predstavu typickej Afričanky (a nezamiešajú sa medzi ne obrázky Švédky :-)), a trúfam si tvrdiť, že to nebudú obrázky potomkov židovských prisťahovalcov. === Hľadanie osobnej identity je už trochu iná téma, a pokojne by sa mohlo stať, že z dvoch detí prisťahovalcov by sa jedno mohlo cítiť ako Afričan a druhé ako, hmm, druhé by v tom nemuselo mať jasno.
Vložil: Magda de Bruin, 28.03.2009 12:00
Adichie, Chimamanda Ngozi: Půl žlutého slunce
Jaká je definice "typické Afričanky"? Když se někdo narodí a vyroste v určité zemi (kde ostatně - v případě Jižní Afriky - žijí běloši už po staletí), má na něj tato skutečnost rozhodně větší vliv než původ rodičů. Rozhodující tady je, jak svou identitu cítí ten člověk sám. (Camusova matka byla ostatně... původem Španělka, on sám patřil k tzv. pieds-noirs - příklady nemám pohotově, ale nebyla bych si tak jistá, že by se sám označoval prostě za Francouze.)
Vložil: k, 27.03.2009 09:13
Adichie, Chimamanda Ngozi: Půl žlutého slunce
Navrhujem úvodzovky ponechať, keďže naznačujú, že spomínané dve autorky nie sú typické Afričanky ani podľa našich predstáv, ani pôvodom, hoci Gordimerová sa narodila v Afrike, ale potom je Afričan aj Albert Camus. === wiki: Lessing was born to Captain Alfred Tayler and Emily Maude Tayler (née McVeagh),... who were both English and of British nationality. === She was born in Springs, Gauteng, an East Rand mining town outside Johannesburg, the daughter of Isidore and Nan Gordimer. Her parents were both Jewish immigrants, her father a watchmaker from Lithuania near the Latvian border, and her mother from London.
Vložil: jovanka, 26.03.2009 23:43
Adichie, Chimamanda Ngozi: Půl žlutého slunce
Pavel Mikeš má pravdu, navrhuji uvozovky zrušit...
Vložil: M.Musilova, 18.03.2009 21:19
Adichie, Chimamanda Ngozi: Půl žlutého slunce
Je bohuzel smutnou skutecnosti,ze je vetsinovemu ceskemu ctenari mnohem znamejsi masova zahranicni produkce, a to predevsim z anglofonnich zemi, popripadne nemecky, spanelsky ci francoouzsky hovoricich. Aniz bych chtela nekomu sahat do svedomi, pochybuji, (a z vlastni zkusenosti vim)ze co se tyce jinych... jazyku a kultur, je povedomi jiz velice chatrne. A to nemusime chodit ani do Afriky. Taktez se obavam, ze vetsine nereknou nic ani vyse zminovana jmena, natoz nejaka nova.neni se ostatne cemu divit, podivame-li se na edicni plany nakladatelstvi, najdeme tam z techto oblasti jen opravdu minimum knih. Navic se tato literatura neuci, a pokud, jen velmi okrajove v podobe vyberoveho seminare pro par fandu (viz treba FFUk apod.)
Vložil: Mikes, 18.03.2009 18:24
Adichie, Chimamanda Ngozi: Půl žlutého slunce
Recenze M.Musilove ukazuje hloubku kulturni izolace, ve ktere se Ceske zeme diky pred 20 lety spadle Zelezne opone ocitly. Africti autori at uz pisi anglicky, francouzsky ci africkymi jazyky vychazeji ve stovkach titulu. Staci navstivit jakekoliv britske ci francouzske knihkupectvi, kde Africane bude... prevazovat nad autory vychodni Evropy. Godimerova a Lessingova jsou Africanky bez uvozovek a zduraznovani jejich bile pleti hned v prvnim odstavci by tu bylo pokladano za urcity nevkus. Nechce se verit, ze by se sectelost ceskeho ctenare omezovala na autory, kteri zacali tvorit v sedesatych letech minuleho stoleti Achebeho a Soyinku. I Svet knihy 2005 v Praze, venovany africkym literaturam, snad ukazal mnohem vice. Pavel Mikes, Addis Abeba
Vložil: toncek, 23.02.2009 12:19
The Man Booker Prize 2008
"Tygra" jsem právě dočetl - indická realita je opravdu mrazivá (pokud můžu Adigově popisu věřit...no, švagr se odtamtud právě vrátil a popisuje Indii ve velice podobných barvách:). Oj, vy čeští lidičkové, zvyklí nadávat všude a pořád na naši bídu a korupci, tam by vás naučili, co je to chudoba... Jinak... nevím, jakou knihu citovaný M. Portillo četl - já jsem si nevšiml, že by se Balram zbláznil, právě naopak, konečně si zařídil spokojený život. Měl k tomu jedinou možnost a příležitost v životě, proto bych ani jeho konání neviděl v tak černých barvách, jako autor tohoto článku. "Skrznaskrz prohnilý padouch" je snad ta nejnevhodnější charakteristika. Doporučuji přečíst.
Vložil: Richard Olehla, 12.02.2009 01:32
McEwan, Ian: Pokání
Ugh, tak jo. Pokusím se to přepsat tak, aby tajemství závěru neuniklo... Pardon všem, zatěch pár let jsem se ale snad přece jen něco naučil.
Vložil: martina, 29.01.2009 15:42
McEwan, Ian: Pokání
polepšete. schválně jsem si chtěla přečíst knihu dřív, než uvidím film - a udělala jsem tu chybu, že jsem si Vaši recenzi přečetla před koncem.... bohužel se to nedalo vrátit.
Vložil: , 20.01.2009 12:16
Carey, Peter: Pravdivý příběh Neda Kelleyho a jeho bandy
Daniel: Je. A skvely.
Vložil: Daniel, 18.01.2009 19:46
Carey, Peter: Pravdivý příběh Neda Kelleyho a jeho bandy
Trochu sem to nepochoppil ale je to jako o něm příběh nebo ne ?
Vložil: Crocuta, 16.01.2009 23:44
Bernières, Louis de: Ptáci bez křídel 3
Berniéresova latinskoamerická trilogie patří k mým nejoblíbenějším knihám a tak jsem se i do četby Ptáků bez křídel pustil s nadšením. Kniha je to svým způsobem fascinující, skvěle napsaná, výborně přeložená. V průběhu četby mi ale čím dál více vadila zřetelná jednostrannost pohledu na dějiny Osmanské... říše. Ta je zde líčena téměř idilicky, jako ideální prostor pro soužití různých etnik a náboženství a kdokoliv kdo zaútočí na její zájmy je zobrazen v nejhorších barvách - v lepším případě jako nezodpovědný avanturista, v horším jako sadista, skrývající své pohnutky pod rouškou nacionalismu. Autor kritizuje ty, kteří nenechávají minulost spát a mstí se za staré křivdy a přitom sám (např. v kapitole "Výměna", ale i mnohde jinde) podrobně vyjmenovává dávné násilí páchané Rusy, Řeky a dalšími etniky na muslimském obyvatelstvu, aby téměř zcela pominul zvěrstva, jichž se dopouštěli v téže době v Řecku a na Balkáně Turci na křesťanech. Není zde místo pro rozsáhlejší diskuzi, ale aby bylo jasno - Turky rozhodně nepovažuji za horší než Řeky, Srby či Bulhary (či kohokoliv jiného, včetně Čechů), nemohu se ale zbavit dojmu, že Louis de Berniéres se je snažil vylíčit jako oběti, jejichž vina spočívá maximálně v přehnané reakci na příkoří páchaná na nich samých. S tím nesouhlasím. V čem se ale s autorem shodnu bez výhrad je názor, že vypjatý nacionalismus je nakonec vždycky zhoubný - ať už jde o nacionalismus řecký, arménský nebo turecký.
Vložil: Kamil , 02.01.2009 11:08
Woolf, Virginia: Paní Dallowayová
Četl jsem PANÍ DOLOWEYOVOU už devětkrát a devětkrát mi ten zžíravý,velmi intimní příběh,dokázal rozložit mou duši na více malých kousků,přičemž každý ten malý kousek mé duše nesl něco jiného. Smutek nad prchavosti života,životní energii pro další žití,úctu k ženě i obdiv ke květinam. Spisovatelka WOOLFOVÁ,aniž... by možná zamýšlela,odhalila ze svého nemocného,slabého těla,více než předpokládala a tento román není radno brát jen jako obyčejnou beletrii,ale zejména jako osobní studii,výpověď umělkyně na pokraji svých sil,jako výkřik o pomoc bez vyslyšení a zejména jako zoufalý pláč beze slz. WOOLFOVÁ žije!
Vložil: krush, 27.12.2008 16:59
Barnes, Julian: Arthur & George
No já zírám, copak jste se tady zbláznili? Nechtěli byste náhodou p. Fenclovi zakázat publikovat úplně?
Vložil: magda, 02.12.2008 10:34
Coe, Jonathan: Dům spánku
Jedna z nejlepších knížek, co jsem kdy četla...taková, kterou nepustíte z ruky, dokud ji nedočtete.Objevila jsem ji náhodou v knihovně, kde si půjčuji téměř všechny knihy z této edice a musím říct, že jen málokdy jsem byla zklamaná.Takže dík patří i Odeonu.
Vložil: Viktor Janiš, 04.11.2008 19:27
Faber, Michel: Fahrenheitova dvojčata
MF Atwoodovou nakonec na vánoce nechtěla, takže bude někdy na jaře.
Vložil: Ana, 04.11.2008 17:46
Faber, Michel: Fahrenheitova dvojčata
To Viktor Janiš: To jsou skvělé zprávy, díky! Ještě mám jeden dotaz - před časem, když byla v Praze Margaret Atwoodová, tak Mladá fronta rozdávala leták s reklamou na české vydání románu Paní Pýthie ve vašem překladu a že má kniha vyjít na podzim. V jejich edičním plánu ale není. Vyjde tedy nebo ne?... (Jinak poznámka na okraj: BBart vydá v polovině listopadu konečně její román Příběh služebnice!) Děkuji.
Vložil: Viktor Janiš, 04.11.2008 12:15
Faber, Michel: Fahrenheitova dvojčata
Kvítek vyjde v Argu, příští rok před vánoci. Ovšem už na jaře vyjde ve stejném nakladatelství Faberovo "Evangelium ohně"; aby ne, když má oproti Kvítku rozsah tak desetinový ;-)
Vložil: Blanka, 04.11.2008 12:09
Faber, Michel: Fahrenheitova dvojčata
Poradil byste mi zde někdo, jakému nakladatelství by se dala nabídnout kniha (spíše naučná) o Santinim (rukopis+fotografie) od jednoho kreativního klienta naší knihovny (k posouzení a popř. vydání?) Děkuji
Vložil: Ana, 04.11.2008 08:38
Faber, Michel: Fahrenheitova dvojčata
A kdy a kde ten dlouho slibovaný "Kvítek" konečně vyjde?
Vložil: Lukáš Novosad, 03.11.2008 23:52
Faber, Michel: Fahrenheitova dvojčata
dříve publikovaná verze: http://sumar.bloguje.cz/732208-knizka-obycejna-jako-fahrenheitova-dvojcata.php
Vložil: Viktor Janiš, 22.10.2008 18:40
The Man Booker Prize 2008
Barryho vydá Odeon.
Vložil: Ana, 17.10.2008 12:33
The Man Booker Prize 2008
Škoda, že nevyhrál S. Barry - ale prý jeho kniha The Secret Scripture vyjde česky - jako zatím jediná z nominovaných je v edičním plánu. Bylo to v MF Dnes 16.10. Nakladatel však uveden nebyl.
Vložil: pety, 05.10.2008 13:04
Lively, Penelope: The Photograph
dost málo na tak významnou autorku
Vložil: Dana šalatová, 10.09.2008 22:20
Caddel, Richard: Psaní v temnotě
Každý máme právo psát si co chceme a jak chceme tak co!??
Vložil: Dana šalatova, 10.09.2008 22:16
Bunting, Basil: Hledisko básníka
V poezii je síla myšlenek a jejich působivost důležitá.Jen hezká slova rozhodně nestačí.
Vložil: , 10.09.2008 22:12
Bunting, Basil: Hledisko básníka
Pro poezii jsou myšlenky a jejich působivost tím hlavním. Alespoň pro mne.
Vložil: Mark., 06.09.2008 13:58
McEwan, Ian: Na Chesilské pláži 1
Souhlas, nejdřív jsem přečetla knížku, pak recenzi, a přijde mi, že opravdu sedí.
Vložil: Václav, 10.07.2008 11:42
Rushdie, Salman: Shalimar the Clown
viz HOST 2006, č. 4
Vložil: Hrdia, 01.07.2008 00:06
Welsh, Irvine
V roce 2001 vydal Glue (u nás Lepidlo - 2003). Tato kniha protíná příběhy několika skotských generací a objevují se zde i dříve známé postavy z Traispottingu a Porna a dle mého názoru je nejlepší a nejvyzrálejší knihou.
Vložil: Gábi, 05.06.2008 19:43
Rowling, J. K.
Ano, nejradši mám kritiky, kteří si ani nepřečtou knihu, kterou kritizují.
Vložil: Gábi, 05.06.2008 19:37
Rowling, Joanne K.: Harry Potter and the Deathly Hallows
Ne každý píše názory na dětské weby o HP. Mně je 21 a poslední knihu považuju za jednu z nejlepších z celé série. Každý má právo na svůj názor, i paní recenzentka, nevím, proč by se měla řídit kritikou "malých" čtenářů, když má svou vlastní :) A věta "toto není recenze, ale jedno velké klišé" je nadmíru... hloupá. Recenze se přece neřídí tím, zda ostatním připadá její obsah jako klišé.
Vložil: CML 11, 13.05.2008 21:08
Coetzee, J. M.: Diary of a Bad Year
Pravda je, že překlad Hanebnosti je špatný, takže to na vyznění knihy bohužel nepřidá. Co bych si ale od Coetzeeho rád přečetl, tak to jsou romány Foe (kde si pohrává s robinsonovskými motivy) a Master of Peterburg (o Dostojevském) - ale těch se asi nedočkáme...
Vložil: KV, 12.05.2008 09:24
Coetzee, J. M.: Diary of a Bad Year
Coetzeeho Hanebnost, anebo spíše Disgrace je ale v originále výborná, mnohovrstevná kniha, a jistě by si ji zde v češtině přečetlo více lidí, nebýt zcela nepodařeného překladu, který musel odrazovat už při zkoumání knihy v knihkupectví. Od koupě mohla odradit i řada velmi kritických recenzí překladu.... Výborná, skvělá (!) je také Coetzeeho Age of Iron, kterou se snad ani nikdo do čj přeložit nepokoušel ... Škoda, že všechny dobře přeložené tituly (s vyjímkou staršího a také skvělého Život a doba Josefa K. a poněkud nečitelné Elizabeth Costello) jsou spíše drobnější, ne tak myšlenkově významná díla ....
Vložil: CML 11, 11.05.2008 09:01
Coetzee, J. M.: Diary of a Bad Year
Coetzee píše o Austrálii, protože zde již pár let žije a pracuje a má dokonce i australské občanství. Proč tu není ani zmínka o tom, že román vyšel před pár týdny i česky - Deník špatného roku - v nakladatelství Metafora (v překladu Z. Duška)? Jde již o čtvrtou Coetzeeho knihu v tomto nakladatelství... (předtím Pomalý muž, Chlapectví a Mládí). - Jinak souhlasím s tím, že to není špatná, ale ani skvělá kniha. Coetzeemu jsem na chuť nikdy moc nepřišel, Nobelovu cenu měl podle mě dostat někdo jiný - je tu přece řada mnohem lepších, výraznějších autorů, Philip Roth, Mario Vargas Llosa, Ismail Kadaré, Salman Rushdie, Margaret Atwoodová - ale už jsem si zvykl (a nejsem jistě sám), že nobelovka většinou přinese spíš zklamání výběrem vítěze (viz loňská Doris Lessingová...). Jen s výběrem předloňského Orhana Pamuka jsem navýsost spokojen!
Vložil: Ivo Fencl, 01.05.2008 16:28
McEwan, Ian: Na Chesilské pláži 1
Jo, to jste napsala hezky.
Vložil: Petra, 26.04.2008 21:20
Rowling, Joanne K.: Harry Potter and the Deathly Hallows
Tak toto není recenze, ale jedno veliké klišé. Kniha zklamala miliony fanoušků a v Čechách se pěje óda? Paní recenzentka by se měla dnes s odstupem skoro roku podívat na dětské weby o HP. Žádné nadšení z HP.
Vložil: Aragorn, 11.04.2008 10:24
Murdoch, Iris
Autorka u nás nedoceněná. Film Iris uváděla asi před rokem a půl ČT s J. Denchovou v hlavní roli, dokonce na 1. kanále. A kupodivu v době, kdy nebdí jen intelektuálové.
Vložil: dana, 09.04.2008 14:54
Murdoch, Iris
Znáš tuto obdivuhodnou ženu? Nemáš náhodou DVD - Příběh jedné ženy?
Vložil: Ante, 24.03.2008 23:31
Parsons, Tony: Man and Wife
Pán Jiří Hanuš je blb, ktorý svoju blbosť predvádza s pýchou jak doga škvrny. Chváli sa, že nečítal Parsonovu knihu Muž a chlapec, ale jasnozrivo usudzuje, že je to limonáda. Ako je možné, že takýto idiot dostane priestor k recenzii?
Vložil: darken, 12.03.2008 06:44
Forster, Edward Morgan: Maurice 1
Naše knihovna je naprosto zaostalá a nemá ji. Kam ten svět spěje... Regionální knihovna a nemá tuhle knihu...
Vložil: lacium, 07.03.2008 13:54
McEwan, Ian: Na Chesilské pláži 1
Parádní recenze, opravdu se mi velice líbí... MOžná ještě o to víc, že je to z pohledu ženy...
Vložil: jana, 07.03.2008 09:59
Orwell, George: Nadechnout se 2
Knihu veľmi odporúčam. Autor príspevku to v svojom príspevku vystihol, hneď v úvode knihy som si pomyslela, že autor píše o našej dobe, a nie o časoch pred prvou svetovou vojnou (kniha myslím vyšla v 1939).
Vložil: jay, 06.03.2008 17:42
Welsh, Irvine
Behem posledniho pul roku jsem precetl vsechny popsany tituly i s chybejici extazi a musim uznat, ze fakt super!! souhlasim s Mis5kou, Porno mozna i nejlepsi dilo!!
Vložil: Langer, 11.02.2008 16:55
Burke, Peter: Společnost a vědění: od Gutenberga k Diderotovi
Výborná kniha, kterou doporučuji Jedním dechem...
Vložil: nika, 06.02.2008 22:30
McEwan, Ian: Pokání
krasna kniha, a vyborne napisany clanok pan Nagy. Paci sa mi aj cely uvod, kedze McEwan bol pre mna neznamy.
Vložil: Irma, 05.02.2008 10:06
Orwell, George: Nadechnout se 3
Báječná kniha, aťsi jen pro poučení. Překlad Petra Kopeckého snese přísnější měřítka, tak jen pár poznámek: "dehtový makadam" se označuje spíš spojením asfaltová živice, vřesovcové lulce říkají naši kuřáci bryerka, souslednost časů se v češtině řeší jinak než v angličtině a korektura se příliš nevěnovala... předponám s/z.
Vložil: iliteratura, 30.01.2008 23:36
Clarke, Susanna: Jonathan Strange & pan Norrell
jméno v databázi opraveno, děkujeme za upozornění. jš
Vložil: Jan Vaněk jr., 29.01.2008 10:17
Clarke, Susanna: Jonathan Strange & pan Norrell
Titulek je špatně, bez přechýlení se píše jen Clarke, ne Clark (takže, nakolik si vzpomínám na Mluvnici češtiny, by dost možná i česky měla být Clarkeová, ať si nakladatel tvrdí, co chce).
Vložil: asperia http:asperia.blog.cz, 28.01.2008 21:00
Pears, Iain: The Dream of Scipio
tohle je moc pěkná kniha, a výborná "detektivka" je román NEviditelná chvíle rozhodnutí. Čte se jak detektivka, napínavé a rozhodně ne blbé, když už myslíte, že víte, jak to bylo, začne svůj příběh vykládat další vypravěč a zase je to jinak:-)))
Vložil: jet, 22.01.2008 11:54
McEwan, Ian: Na Chesilské pláži 2
Táto recenzia podľa mňa predzrádza až prílíš veľa z príbehu. Ak to niekto nečítal, tak po prečítaní tohto ani veľmi nemusí. Skor by sa hodilo slovo rozbor miesto recenzia. Autor by rozhodne mohol pristupovať citlivejľšie a nie prezradiť ako sa všetko skončí.
Vložil: Jana Tománková, 28.12.2007 17:49
Haddon, Mark: Podivný případ se psem 2
Kniha je neocenitelným pohledem do světa autistických lidí.Autor zde brilantně konfrontuje život "normáních" lidí s lidmi s tímto postižením.Tato kniha mi určitě pomohla leccos z života autistických lidí pochopit.
Vložil: Žasnu, 07.12.2007 12:35
Jones, Lloyd
Na tohle copyright? No to snad ne. Vy jste se snad zbláznili.
Vložil: everyman, 03.12.2007 18:00
Hardcover, nebo paperback? (2007)
Ak by cena išla dolu, tak by mi to urobilo radosť. Kupujem mesačne viac než desať kníh (beletriu i odborné) a začínam mať problémy to zvládať pri mojom učiteľskom príjme. Ceny kníh idú totiž ticho a nebadane z roka na rok hore. Dnes som prešla na druhú stranu chodníka, aby som nevidela do výkladu,je... pred výplatou :)
Vložil: Jan Vaněk jr., 03.12.2007 14:29
Překlad v Británii (2007)
Aha: Lost: Translation, pátek 16. listopadu. Upřímně řečeno myšlenka dělat z iLiteratury literární sekci Britských listů mě moc neláká; a oni aspoň odkaz přiloží rovnou.
Vložil: Dana, 30.11.2007 21:48
Barnes, Julian: Arthur & George
Božemůj, co to tady řešíte za nesmysly? Proč by někdo nemohl publikovat o jedné knížce víc článků? A třeba i jeden článek ve více časopisech? Zvlášt když honoráře jsou naprosto směšné nebo vůbec žádné.
Vložil: Jana Matějková, 29.11.2007 09:22
Barnes, Julian: Arthur & George
Příjemné překvapení - třeba konečně někdo panu Fenclovi vysvětlí, že publikovat tentýž text na šesti místech najednou je chucpe:)
Vložil: k, 28.11.2007 07:57
Hardcover, nebo paperback? (2007)
Markétko, nemôžete písať takéto články. :-) Čo keď si ho prečítajú naši vydavatelia a zistia, že môžu predávať PB za cenu HC. Aj keď niektorí to už dávno zistili. Inak, ja sa na to pozerám tak, že remeselné spracovanie vyjadruje názor vydavateľa na danú knihu. Ak vydá PB, použije nekvalitný papier,... odflákne obálku pravdepodobne ide o spotrebný tovar, pri ktorom predpokladá krátkodobé použitie, žiadne umelecké dielo, ktoré by malo vydržať desiatky rokov a mnoho čítaní. Ale aj PB sa dajú robiť kvalitne, Jean-Marie Gustave Le Clézio - Bludná hvězda, EWA Edition, 1996 je krásne graficky spracovaný a papier aj po jedenástich rokoch vonia.
Vložil: Ivo Fencl, 20.11.2007 23:10
Barnes, Julian: Arthur & George
Ivo Fencl (jenom pro upřesnění). Kupříkladu román Smíš zůstat mrtev (oceněný 16. 11. 2007 ČESTNÝM UZNÁNÍM Polanovy ceny) není jenom o Ivaně, ale stejně tak o jejím manželovi Ivanovi. Tito hrdinové jsou líčeni z perspektivy neviditelného ducha, který jim sice pomáhá, ale nemůže se jich ani dotknout.... Ano, už byly napsány i hezčí romány. Takovýhle jenom jeden.
Vložil: Ivo Fencl, 20.11.2007 22:58
Barnes, Julian: Arthur & George
Ivo Fencl: Nevím, kdo je "květák", ale snad by bylo rozumnější si přečíst, CO o dotyčné Ivaně píšu ve svých románech, a zamyslet se nad tím, co mne k tomu asi vedlo a zda jsem si to volil a vybíral sám. Květák se na mém místě nikdy neocitl, tak ať tady neblábolí, je to ubohé.
Vložil: květák, 20.11.2007 17:48
Barnes, Julian: Arthur & George
Teď, pane Fencle, lžete. Ivana se vaším uctíváním cítila ohrožená, proto se přece obrátila i na policii. A je trochu rozdíl mezi starou adresou a fiktivní adresou. Toť květákovo poslední slovo.
Vložil: Ivo Fencl, 18.11.2007 19:35
Barnes, Julian: Arthur & George
Ad "reálná předloha paní Ivany". Od Iva Fencla. "Květák" nepíše pravdu. Ivana má sice reálnou předlohu, ale ta je povahově dost jiná. Pravda je, že jsem v knihách "Smí zůstat, Kynžvart" a "Smíš zůstat mrtev" a ještě v jedné knize a zrovna tak v porůznu uveřejněných prózách používal její křestní jméno,... ale NIKDY ne příjmení. Navíc je Ivana velmi časté jméno! Co se pak týče oné adresy, lze si snadno ověřit, že je fiktivní. Ano, byl bych rád "monogamním" autorem pro jedinou Ivanu, ale lze si zrovna tak ověřit, že píši také o dalších hrdinkách, a to především o jisté Juditě a jisté Zuzaně. Tak to zkrátka chodí. Ivo
Vložil: květák, 18.11.2007 14:55
Barnes, Julian: Arthur & George
Dovolávat se etiky u pana Fencla je naprosto zbytečné. O tom by mohla vyprávět hlavně paní Ivana, ke které se Fencl většinu života modlí... Píše o ní, budiž, ale ve svých povídkách používá její skutečné jméno a dokonce na net vyvěsil její plnou adresu. Úchylové všech zemí spojte se a přijďte na čaj!
Vložil: Jen tak na okraj, 16.11.2007 12:38
Barnes, Julian: Arthur & George
Čeněk Hubáček et al.: Myslím, že tahle debata je poněkud bezpředmětná. Tohle se v našich médiích děje poměrně běžně a pro příklady nemusíme chodit daleko. Například i uznávaná odbornice na anglickou a americkou literaturu a spolupracovnice iliteratury.cz Hana Ulmanová publikuje docela pravidelně úvahy... o jedné a téže knize ve dvou médiích: konkrétně jde o MF Dnes a Český rozhlas 3 Vltava. Tam je to obojí za peníze, kdežto pokud vím, Tvar a Literárky za recenze zrovna nehýří valutou a ubohý Ivo Fencl asi nemůže být nařčen z mamonářství. Lískovku doporučuji obrátit spíš proti posledním spravedlivým proutkařům, cha, a elektronické diskuse na skutečné problémy, mes dames et messieurs.
Vložil: Franny, 10.11.2007 10:30
Trevor, William: Děti z Dynmouthu
Hodně zajímavá knížka!
Vložil: Lilie, 10.11.2007 09:45
Coe, Jonathan: Pár trotlů
Čtivé, umě zasazené do tehdejší doby, zajímavé. Ale přesto - Dům spánku mě osobně oslovil mnohem více.. Ale Pár trotlů se líbilo, můžu doporučit!
Vložil: Lilie, 10.11.2007 09:40
Ishiguro, Kazuo: Neopouštěj mě
Úplně souhlasím s předchozím názorem. V tom, že jakmile se vyjasní, že jde o klony, ztrácí to kouzlo. Mě osobně to tedy hodně moc zklamalo. Možná přehnaná očekávání po všech těch pochvalných kritikách, ale možná jen slabší kousek..? Zákazníkovi bych to tedy nedoporučila :(
Vložil: iliteratura, 05.11.2007 09:55
Britské literární weby - Book Crossing
Kontaktujeme vás přes uvedený mail. jš
Vložil: Josef, 02.11.2007 15:45
Britské literární weby - Book Crossing
Dobrý den, nemáte kontakt na někoho kdo dělá knihotoč? Nemůžu si zadat vyhledávat knihy podle místa jako je to na bookcrossing. Potřeboval bych poradit. Stránkám Knihotoče chybí na kvalitě bohužel víc, než jen chybějící kontakty. Škoda... Díky Josef
Vložil: k, 31.10.2007 07:19
Barnes, Julian: Arthur & George
Asi všetci sa zhodneme, že recenzentov je málo, preto vítam každý text (všetkým, ehm, pobúreným diskutérom môžem dodať zoznam mimoriadne zaujímavých kníh, o ktorých nenapísali:-)). Ak autor napíše dva rôzne texty (navyše pravdepodobne výrazne rozdielnym spôsobom, z rôzneho uhla pohľadu, nie názoru),... veď do niektorých časopisov sa hodí podrobnejšia úvaha, do iných "len" recenzia, tak ich s čistým svedomím môže ponúknuť dvom rôznym periodikám, nevidím v tom nič neetické. Rovnako nevidím nič čudné na tom, ak autor recenzie vyjadrí svoj názor na recenziu iného recenzenta, samozrejme, s konkrétnymi výhradami, a zároveň musí byť pripravený na rovnakú kritiku svojho textu. Veď o tom je diskusia! Snáď nechcete niekomu zakázať vyjadriť názor?!
Vložil: Čeněk Hubáček, 30.10.2007 22:46
Barnes, Julian: Arthur & George
to Ivo Fencl: Což jste možná měl. Netuším, proč byste měl dvěma různými způsoby oblažovat publikum dvou různých periodik. Krom toho, to si myslíte o knize dvě různé věci? Díky Tvaru za reakci - mám pocit, že takové jednání je třeba vymýtit!
Vložil: Ivo Fencl, 30.10.2007 19:01
Barnes, Julian: Arthur & George
Ve Tvaru a Literárkách ale jde o dva různé texty. Ve Tvaru najdete regulérní recenzi, jejíž je redaktorka Anna Cermanová de fakto spoluautorkou. V Literárkách se uvolili otisknout moje volné převyprávění knihy doplněné různými úvahami. Samozřejmě jsem to také mohl dát přečíst mamince a jinak si to nechat... v počítači.
Vložil: Fringilla C., 30.10.2007 16:19
Barnes, Julian: Arthur & George
To Turdus... no to neni ouplně přesný... jeden článek vydají jedny noviny v určitým počtu vydání... cédo taky vydá jedna společnost v určitym počtu vydání.. to by bylo spíš jako by jedno konkrétní cédo vydaly dva labely a oba by na něj měly stejný práva...což je přeci jen nesmysl; na ten text má právo... jeden nakladatel a pokud ho vydá druhej, je to porušení minimálně nějaké vydavatelské etiky...
Vložil: Turdus M., 30.10.2007 11:48
Barnes, Julian: Arthur & George
Je stejně zajímavý, co humbuku se nadělá kolem dvojího publikování textu. To je jako by kapela musela dělat pro každý rádio jinou verzi téže písničky. Když už jsem jednou něco napsal, tak proč bych to nemohl publikovat třeba ve sto časopisech a stokrát za to dostat zaplaceno stejně jako berou hudebníci... tantiémy? Je to všechno komix... ;-)
Vložil: Anna Cermanová, 29.10.2007 14:20
Barnes, Julian: Arthur & George
Na okraj diskuze poznamenávám, že o dvojím publikování páně Fenclovy recenze Tvar nic nevěděl a jde si vyhrnout rukávy a panu Fenclovi říct něco pěkně od podlahy. Anna Cermanová z recenzní rubriky Tvaru
Vložil: Skatcha, 29.10.2007 11:24
Fowles, John: Mág
Tuhle knížku sem začala číst kvůli povinné četbě na SŠ, čtu dost ráda ale ještě jsem se jaksi "nevžila" do literatury z dorostu do tý "dospělácký?" vím že jsem to napsala blbě ale tak nějak to cítím. No ještě mám úřečíst 50 strábek tak uvidím, myslím že tady v této knížce jde o ůplně jiný principy.... Tahle knížka je prostě super no i když ¨jsem nejdednou nevěděla vůbec sem do toho byla nějaká zamotaná ně že bych nevnímala při čtení ale protože se to tam všechno tak strašně zamotalo že ani Nicholas něvěděl o co jde. No ze začátku mi byl Nicholas dost nesypmatický proto jak se choval a tak, s holkama si jenom hrál a nic neuznával, nejzajímavě¨jší podle mě bylo jak se na Fraxu začal průběžně měnit k nepoznání a jaký z něho byl najednou člověk. Na druhou stranu mi ho nakonci bylo dost líto když se vrátil do Anglie jaký jsou ty angličani suchyři a že si to uvědomil. Protože věděl že tam už musí zůstat a na Frax se už vrátit nemůže. Teda může ale bolelo by ho to no tak to půjdu dočíst a uvidím jak dál. Přijde mi od Maurice dost hnusný co všechno udělal. Jo a jinak mi nedávno bylo 15 takže možná podle toho moje názory vypadaj tak se nezlobte :x))))
Vložil: Jan Vaněk jr., 24.10.2007 10:49
Barnes, Julian: Arthur & George
Pro úplnost, Ivo Fencl: Barnesova pravda o siru Doylovi, Literární noviny č. 42, 15. října 2007, s. 10. Tvar bohužel webové stránky nepěstuje.
Vložil: alzbeta, 23.10.2007 14:03
Barnes, Julian
Mam referat o cachticke pani od andreje stiavnickeho a nemuzu o nem nic najit porad tam je neco o jeo knizkach, ale o nem nic. Nemate nekdo nahodou nejaky odkaz na nejake sranky abych mohla neco rict nasemu uciteli????
Vložil: mm, 23.10.2007 09:23
The Man Booker Prize 2007
Viz komentar v Guardian:

Nicola Barker's Darkmans, one judge's favourite, was the subject of much comment. There can't be very many other people on the planet who have read this long, dense novel as many times as us. While... Barker's choice of subject matter and setting were thought to be original, indeed urgently necessary, the general impression was that not enough thought had been given to the reader. It seemed a book written for the author, whose evident zeal for language could only take one so far. But some stylistic adoptions from Pop Art and computer games added to a novel which, with much more disciplined handling, could have been a Middlemarch for our times. A number of judges had difficulty with italic interjections, broken out of the main text, as a way of presenting a character's thoughts.

Vložil: jonas, 23.10.2007 05:08
The Man Booker Prize 2007
a proč cenu nedostala Barkerová, nevíte? velmi by mě zajímalo, jak si stojí...
Vložil: Ivo Fencl, 22.10.2007 21:36
Barnes, Julian: Arthur & George
Beru v úvahu či rovnou na vědomí... I.
Vložil: Čeněk Hubáček, 22.10.2007 01:22
Barnes, Julian: Arthur & George
Pak pana Fencla prosím, aby příště opravdu upřednostnil pouze jediný kanál, jímž hodlá komunikovat se svým čtenářstvem. Cokoliv jiného je totiž prohřeškem proti recenzentské etice (pokud tedy něco takového existuje :-).
Vložil: Ivo Fencl, 21.10.2007 18:26
Barnes, Julian: Arthur & George
V Literárkách nejde o regulérní recenzi, ale o rozvedení některých myšlenek a bližší přiblížení knihy. Přiznávám ale, že dávám přednost Tvaru. Ivo Fencl (ročník 1964)
Vložil: Veronika Udatná, 21.10.2007 15:45
Woolf, Virginia: Paní Dallowayová
Knihu Paní Dallowayová od Virginie Woolfové jsem četla již několikrát.Byla jsem touto knihou naprosto uchvácena!Musím ale říct,že po několika přečteních se čtení jaksi změnilo ve studium knihy,což se mi momentálně velice hodí,vzhledem k tomu,že píší seminární práci o díle Virginie Woolfové.Jinak i Hodiny... patří mezi mé nejoblíbenější jak knihy, tak i filmy.Nejspíš i mě postihla vlna Dallowayománie...a jsem za to velice ráda.
Vložil: Čeněk Hubáček, 21.10.2007 11:54
Barnes, Julian: Arthur & George
Vy se dokonce sám přiznáváte k tomu, že jste napsal recenzi na jednu knihu do DVOU různých literárních periodik? Věděly o tom redakce, že jste se umělecky vyjádřil i jinde? Takže ke komentování recenzí ostatních pro jistotu přidáváte tohle? Vás bych tedy jako recenzenta nebral. Možná jako nosiče proutků,... cha.
Vložil: Ivo Fencl, 19.10.2007 21:11
Barnes, Julian: Arthur & George
Ne recenze v Literárkách (to ani není skutečná recenze), ale recenze ve Tvaru 16 ze 4. října. Jenže teď jsem si přečetl VŠECHNY recenze ZNOVU a nemůžu než konstatovat, že nejlépe knihu vystihují dohromady, protože mi tam taky plno "procent" (když už jsem začal s těmi nesmyslnými procenty)... jaksi chybí.... Tj. postřehů. Za to laciné přirovnání k režisérovi se omlouvám. Ivo Fencl
Vložil: Čeněk Hubáček, 19.10.2007 20:42
Barnes, Julian: Arthur & George
No, tak za toto by Monsieur Fencl - Menzel zasloužil pěkných pár ran lískovkou. A přitlačit!
Vložil: , 19.10.2007 18:33
Barnes, Julian: Arthur & George
Že dávají kritici hvězdičky dílům, to už tu bylo. Ale aby dával jeden recenzent procenta druhému recenzentovi... co tím chce můj vážený předkomentářník říct? Že jeho vlastní recenze v Literárkách tutéž knihu vystihuje na 100 %? Nic ve zlém, ale nepřijde mi to zrovna promyšlené a vlastně ani moc vkusné.
Vložil: Ivo Fencl, 18.10.2007 21:52
Barnes, Julian: Arthur & George
Paní Markéto, kdybych nebyl Fencl ale Menzel, tak byste za tuto hezky napsanou, ale knihu vůbec nevystihující recenzi dostala (zlehka) lískovkou. No comment! Ivo
Vložil: Ivo Fencl, 18.10.2007 21:40
Barnes, Julian: Arthur & George
Hezká recenze, která ale knihu vystihuje sotva z padesáti procent. SKUTEČNĚ jde o nejlepší Barnesův román. Ivo Fencl
Vložil: janulle, 02.10.2007 18:56
Woolf, Virginia: Paní Dallowayová
cetla jsem na film hodiny skvelou recenzi a musela jsem ho hned videt film jsem pochopila spise napul,momentalne mam mnoho uceni a mnoho knizek..mohla bychva holky poprosit o stucne vysvetleni??predem dekuji
Vložil: Ada, 15.09.2007 11:38
Grenville, Kate: The Secret River
Tato kniha mě velmi oslovila. Snad se jí brzy dočkáme na knižním trhu. Nezná někdo podobnou knihu, která by u nás vyšla česky? Zajímalo by mne, jak se vůbec rozhoduje o tom, kolik a jaké knihy u nás vyjdou? Na těchto stránkách se dočítám o spoustě krásných knih, které bych si určitě chtěla přečíst,... ale představa, že se jich dočkám za hodně dlouho, nebo se jich nedočkám vůbec, mě mrzí.
Vložil: s, 15.09.2007 08:06
Ishiguro, Kazuo: Neopouštěj mě
"Neopoustej me" je skvela kniha, ktera skrze hlavni tema poklada mnoho otazek o nas, nasich zivotech. Hlavni dejova linie tvori jen kulisu pro celou knihu, jejimz cilem neni odvypraved zajimavy pribeh, ale klast otazky a upozornovat na nektere sporne spolecenske jevy a nazory. Roman navic zprvu pusobi... tajemne a podivne, nicmene pomerne zahy je 'zahada' vyzrazena, pokud mohu soudit, naprosto zbytecne. Podle meho nazoru by si cela kniha vystacila jen s narazkami na smysl vytvoreni a osud hlavnich hrdinu,cimz by si udrzela ono napeti az do konce, ctenar by tusil, ale nevedel. V okamziku kdy se na strance poprve objevi slovo "klon" veskere napeti a tajemno okamzite mizi...
Vložil: pavla micova, 04.09.2007 14:48
Hyland, M. J.: Carry me Down
mam vas moc rada muj tata když je opilej tak vaše pisničky porad spíva ja chodím do tanecní a tancuju pouze na vaše pisne nejsem fanynka co jsi určíte myslíte ja vas mam proste rada od srdce a jste nejlepší spevačka na svete a jse lebší než janifer lopey janifer lopez je piča mam rada vas film stat... se hvězdou prosím odepište byla bych moc rada dekuji svato a miloši
Vložil: marwin, 25.08.2007 14:55
Mason, Richard: Tonoucí
ve většině potřehů se s Vámi shodnu - také jsem se musel usmívat nad nevěrohodnou psychologií postav, které dělají dramatická gesta hodná postpubertálního věku, schematické zápletce a vůbec nedostatkům, které v recenzi zmiňujete - přesto mi román jako celek přišel velmi živě a čtivě napsaný. pokud vezmeme... v úvahu ten zdůrazňovaný fakt, že autor začal psát toto dílko v osmnácti letech, myslím že potenciál v něm nesporně je..
Vložil: Daniela Bojtarová, 23.08.2007 15:21
Mason, Richard: Tonoucí
Byla to velmi zajimava cetba, do deje vtahujici styl psani me oslovil. Snad tedy autor jeste neco napise ..
Vložil: Franny, 06.08.2007 18:32
Clarke, Susanna: Jonathan Strange & pan Norrell
Já tedy nevím, ale po té masivní kampani, co probíhala, jsem čekala mnohem víc - a ve finále mě knížka celkem zklamala. Není určitě špatná, ale není ani fascinující.
Vložil: Franny, 06.08.2007 18:24
Coe, Jonathan: Dům spánku
jedním slovem: úchvatná. O tom,že knížka existuje jsem zjistila náhodou právě díky iliteratuře (díky Vám za to) bylo to po dlouhé době něco, co mě TAKHLE zaujalo. Vřele doporučuju. Čtivá, tragikomická, geniální.
Vložil: Vrátník, 30.07.2007 08:31
Forster, Edward Morgan
Kde je Forsterův výrok: Kybych měl volit mezi přítelem a vlastí, snad bych měl tolik odvahy a volil přítele.
Vložil: Jan Vaněk jr., 26.07.2007 13:59
King, Charles: Černé moře. Historie 1
Celkem náhodou jsem na knihu narazil, ale než jsem se dostal ke komentáři, tohle mě předběhlo. Ano, poznámkový aparát v knize zůstal, akorát že zrovna odkaz na 4. k 2. kapitole z textu vypadl - na stránce je trojka a po ní až pětka. Pěkný nedodělek...

"Snad všechny české encyklopedie" nezahrnují... například Universum, o předválečných nemluvě.

Ještě pár náhodných citací: "Proč však 'černé'? Nikdo nezná jasnou odpověď, ale existují na tuto věc přinejmenším tři hlavní názory. (No one knows for sure, but there are at least three major speculations.) [...] Třetí možné vysvětlení vychází z barevných kódů, které používali nomádi (A third explanation is related to the color-coded geography of Eurasian steppe peoples.) V tomto schématu [...] je každé světové straně přisouzena konkrétní barva. (...) Tento systém přirozeně pracuje v závislosti na subjektivním postavení pozorovatele" (s. 12).
"Před dvacátým stoletím je problematické mluvit o národu, který bychom nyní označili za turecky mluvící, jako o Turcích." (s. 13)
"Během tohoto období byl černomořský bazén tu propojen s oceány, jindy zase s budoucím Kaspickým mořem a opět jindy existoval jako izolované poloslané jezero." (...and at still other times isolated as a tiny, semi-saline lake; s. 38). "Francouzský přírodopisec Joseph Pitton de Tournefort, propočítal biblické rodokmeny (...)"; s. 39. "Po první světové válce byly všechny čtyři státy ležící kolem Černého moře mladými státy, i když každý ve svém smyslu." (After the First World War, all four states around the Black Sea were, in different ways, young countries; s. 292)


A co se OT dotazu paní Evy týče, stručná odpověď zní: v nakladatelstvích; soustavným rozesíláním přesvědčivých dokladů o své překladatelské kvalifikaci, praxi, úspěších a plánech, dokud člověk nenarazí na nějaké, jehož potřebám vyhovuje.
Vložil: Eva, 23.07.2007 03:22
King, Charles: Černé moře. Historie 1
Dobry den, prominte, ze Vam vstupuji do diskuze s otazkou, ktera se ji temer netyka. Mohl by mi nekdo poradit, jak a kde je mozne ziskat praci jako prekladatelka knih z Aj do Cj. At hledam jak hledam, nachazim pouze prekladatelske firmy. Moc Vam dekuji i za drobe rady.
Vložil: S, 21.07.2007 19:21
King, Charles: Černé moře. Historie 1
Pro recensentku: 1. spojeni "orthodoxni katolici" neni tak zcela absurdni. Recka pravoslavna cirkev se bezne sama oznacuje za "katholiki", tj. za universalni. Je zcela nepochybne, ze jde o matouci preklad, ale ten ma svuj racionalni duvod (i kdyz neverim, ze autor ma odpovidajici znalosti, aby se teto... nepresnosti dopustil vedome). Reseni je konvencni preklad a poznamka pod carou. 2. Bezny vyraz pro "recky ohen" je v soudobych pramenech vedle "thalassion" (prosim ne s y!!!)spise "ygron", cf. thalassion, Theophanes 542; ygron ibid., 609, 17, etiam "skeuaston" Nikephoros Kallistos 60,23 etc. etc. 3.Na nektere namitky prekladatele zde uvedene nelze reagovat jinak nez poukazem na to, ze mu zcela chybi byt jen zaklady klasickeho vzdelani (preklad "od Trapezu k Bosporu" povazuji za drzost), tudiz by se nemel stydet pozadat o radu odbornika. 4. Prekladateli vsak nelze vycitat vecne chyby originalu. Resenim je (pokud prekladatel disponuje odpovidajicim vzdelanim, tj. ve zhruba 0,001% procent vsech prekladu) verny preklad originalu a poznamka pod carou. 5. Toponymum Kerasos neexistuje. Spravny nazev je Kerasous/Kerasus (je to contractum!), gen. Kerasountos. 6. "Lode z jednoho kmene" povazuji za absurdni. Jedna se o zcela bezny vyraz "monoxylon", pl. "monoxyla". Pokud s nim ctenar nebo prekladatel nejsou obeznameni, maji se podivat do slovniku.
Vložil: RitaK., 18.07.2007 16:40
King, Charles: Černé moře. Historie 1
Reakce na dopisy překladatele a redaktora, které jsem dostala z nakladatelství BBart.

Vážení pánové, ráda bych se vyjádřila k Vašim dotčeným dopisům ohledně mé recenze na knihu Černé moře. Napadáte mne, že nerozlišuji mezi textem a překladem, což není pravda. Jak jsem v recenzi uvedla, knihu nepovažuji... za nejlepší, ale to neznamená, že překlad je také špatný. Celkový dojem z překladu vyznívá normálně (v knize nenajdeme češtinské lapsy), ale nepřesnosti, o kterých píši, by se v něm vyskytovat neměly. Dále píšete, že jsem knihu nečetla. Každou recenzovanou knihu čtu s největší pozorností, a proto si též nevybírám k recenzi knihy, kterým bych nerozuměla. Knihu jsem přečetla od začátku do konce maximálně pozorně a opravdu jsem se na ni těšila.

Co se týče sporné Xenofóntovy věty, pak děkuji panu Vaňkovi za vyhledání. Bohužel, v knize u ní nebyl odkaz ani poznámka, takže jsem ji nemohla dohledat. Jinak se skutečně v anglickém překladu vyskytuje slovo „kánoe“ které dle mého evokuje spíše prostředí indiánské než antické. Pro Vaši informaci, v řeckém originále najdeme slovo „lodě z jednoho kmene“. Nejedná se zde o přesnou citaci, takže si myslím, že je na překladateli, jakou variantu zvolí.

Ohledně mořského ohně souhlasím s tím, že v řečtině se používá název „thalassyon pyr“, což znamená mořský oheň, ale vžitý termín v češtině je opravdu řecký oheň a myslím, že se to dalo v textu bez problémů vysvětlit. O tom, zda byl metán či šplíchán, ať si nakonec rozhodne čtenář; popis v knize je dosti vágní a příliš byzantským popisům této zbraně neodpovídá.

U jmen musím trvat na tom, že není vhodné použít spojení Kastór a Pollux, neb Kastór je z řečtiny a Pollux z latiny – buď můžeme použít jména z řečtiny: Kastór a Polydeukés nebo z latiny: Castor a Pollux – viz Slovník antické kultury nebo Encyklopedický slovník. Pokud jsou jména uváděna promíchaně, je to špatně. Stejně u dalších. Uvádíte, že záleží na referenční literatuře. Myslím, že u antiky lze brát za bernou minci již zmíněný Slovník antické kultury, který je nejobsáhlejší encyklopedií svého druhu a nabízí i různé varianty. Text v knize vysvětlující používání názvů a toponym je dosti nepřehledný a nejsem si jista, zda naopak čtenáře nezmate. Na výtku, že jsou latinizované formy řeckých názvů běžnější, odpovídám, že v českém prostředí tomu tak není. Je to velmi individuální. Latinizované formy se používají výhradně v anglosaském světě. A to by překladatel měl změnit, popř. v knize vysvětlit, proč se tak úzce držel anglického originálu. Pokud má překladatel pocit, že by tím měnil záměr autora, pak by se s autorem měl domluvit.

Píšete o „drzosti Kindlerové“, když Vám vytýkám nedohledání citací. Na s. 49 opravdu uvádíte u citátu, kdo přeložil Ovidia do češtiny, ale to je všechno. Uvedu příklady z Prokopiových válek, které jsou přeloženy do češtiny a běžně dostupné. Na s. 99 a 104 nejsou sice přímé citace, ale v poznámkách je uveden odkaz. Bohužel, pouze anglického překladu, takže by českému čtenáři dalo trochu práce si informaci v českém překladu dohledat, neboť české vydání Prokopia není děleno stejně jako anglické. A stejně je to i u dalších zdrojů. Přitom je to záležitostí několika minut zjistit si, zda dotyčné dílo v češtině vyšlo a usnadnit tak čtenáři práci. Nejen literární, ale i populárně naučné knihy by měly zájemce navést na další publikace, a to i odkazy na knihy v jazyce, do kterého je kniha přeložena. A to u této chybí zcela. Kromě toho není standardní překládat již přeložené, a to ani u populárně naučných či vědeckých děl. Úzus praví, že je vždy povinností překladatele dohledat všechny možné překlady citací, které je schopen nalézt. Autor této knihy většinou uvádí přesný údaj, takže není problém v českých překladech zmíněné pasáže najít. Navíc do češtiny z citovaných děl toho zase tolik přeloženo nebylo.

Ještě k názvu ortodoxní katolíci. Žádná podobná denominace ani církev tohoto názvu neexistuje. Nejznámějšími křesťanskými církvemi jsou katolíci – římští nebo řečtí (=uniaté nebo jak je zvykem v USA – Byzantine Catholics, ale pozor, nejde o Řeky, nýbrž o odnož katolické církve vyskytující se na západní Ukrajině, ve východním Polsku či na východním Slovensku a s Řeckem nemající nic společného) a ortodoxní (=pravoslavní). Pokud autor v originále použil spojení „Orthodox Catholics“, pak jde o nonsens, který by se v překladu vyskytnout neměl. Ještě je možné, že chtěl nějakým způsobem použít slovo „katolický“, které za blahé jednoty křesťanů do r. 1054 mělo význam „univerzální“.

Omlouvám se překladateli za poněkud ostrou výtku ohledně vypisování dat. Uznávám, že nařčení ze snahy dostat více zaplaceno, je absurdní (pro Vaši informaci – já za recenze na www.iliteratura.cz placena nejsem). Jinak se rozhodně nesnažím hájit žádnou vědu, ať americkou nebo balkánskou či ukrajinskou. Pokud to z mé recenze vyplývá, nebylo to mým účelem, stejně jako snaha knihu a její tvůrce poškodit i urážet.

Rita Kindlerová

Vložil: iliteratura, 18.07.2007 00:45
King, Charles: Černé moře. Historie 1
Vážený pane překladateli, požádala jsem recenzentku o odpověď na Váš příspěvek. jovanka šotolová
Vložil: Václav Viták, 16.07.2007 09:18
King, Charles: Černé moře. Historie 1
Na serveru Iliteratura se v souvislosti s knihou Černé moře amerického autora Charlese Kinga objevila podle mého nejhlubšího přesvědčení zcela nekvalifikovaná recenze, jejíž autorkou je paní Rita Kindlerová. Jako překladatel této knihy – paní Kindlerovou nevybíravě kritizovaný – se musím k jejím tvrzením... vyjádřit.

Především mám velmi nepříjemný dojem, že zmíněná dáma knihu vůbec nečetla. Zřejmě ji pouze zběžně prolistovala, a proto čtenářům nezprostředkovává fakta, ale pouze své dojmy. Mimořádnou ignorancí je z tohoto hlediska její výhrada k výrazu „mořský oheň“, který skutečně v knize používám, a dále její rozhořčení nad údajnou formulací „mořský oheň vyšplíchl na nepřítele“, která ovšem ani v originále textu ani v mém překladu jednoduše nefiguruje. Paní Kindlerová si ji totiž vymyslela, což považuji za naprostou nestoudnost. Zcela stručně: pokud jde o výrazy „mořský“ či „řecký oheň“, pak platí, že jsou oba správné. Autor to všem čtenářům také korektně vysvětluje. Uvádí, že této tajné zbrani Byzantinců se řecky říkalo thalassion pyr neboli mořský oheň (thalassa – řecky moře) a že cizinci ji nazývali „řecký oheň“. Stačí si přečíst příslušnou pasáž. Nyní k údajné formulaci „mořský oheň vyšplíchl na nepřítele“. Opakuji, žádná taková věta se v knize nevyskytuje. Autor jen popisuje mechanismus, jakým se mořský oheň vrhal na nepřítele a v originále píše: „… while men at the other end worked the pump to send the flaming liquid arching toward enemy.“ V mém překladu: „…a muži u pumpy mezitím natlakovali hlaveň, aby hořící tekutina obloukem vyšplíchla na nepřítele.“ Takže mám-li tento bod uzavřít, musím jen konstatovat, že skutečně není důvod se omlouvat za něco, co existuje jen v hlavě paní Kindlerové, a že tekutiny, ať se nám to líbí nebo ne, opravdu mohou vyšplíchnout. Metat se totiž nedají.

Dalším bodem jsou citace. Tady s paní Kindlerovou souhlasím v tom, že by se o této věci, dostupnosti či nedostupnosti potřebných děl a použitelnosti nebo naopak nepoužitelnosti příslušných citátů při překladech knih dal napsat elaborát. Její tvrzení, že jsem ani jedinou citaci nedohledal, mne ovšem opět utvrzuje v názoru, že knihu vůbec nečetla. Pak by totiž nemohla například prohlašovat, že jsem citát z Ovidia překládal z angličtiny. Lze si to jednoduše ověřit na s. 49. Jinak platí zhruba tato zásada: citace z uměleckého díla by se měla dohledat, pokud samozřejmě bylo přeloženo do češtiny (což, lituji, vůbec není pravidlem). Nejde-li o umělecké dílo, není zakázáno přeložit citaci použitou v textu.

Co se týče některých názvů a jmen, které tak rozhořčily paní Kindlerovou, musím opět vyslovit názor, že knihu nečetla. Jinak by věděla, že autor v kapitole O názvech uvádí, že pro názvy míst „používá formu odpovídající příslušnému historickému období“. Proto je na s. 51 „od Trapezu k Bosporu“, neboť Xenofón nemohl mluvit o Trapezuntu – v jeho době žádný Trapezunt jednoduše neexistoval. Autor dále uvádí, že „existuje-li více názvů pro jedno místo, sahá po tom známějším a že se řecké názvy v knize například obvykle objevují v latinizované formě“. Jinými slovy, chce-li to tak mít, je to jeho rozhodnutí a ani překladatel ani redaktor nemají právo na tom něco měnit. Totéž platí v případě polobohů Kastóra a Polluxe (anglicky Castor and Pollux). Autor nepoužívá řecké jméno Polydeukés, ale volí jeho latinizovanou formu Pollux, protože ji považuje za známější. Jeho svaté právo. Nevím ovšem, kde paní Kindlerová přišla k ruskému knížeti Vladimírovi. Opět platí, že v knize žádný ruský kníže toho jména nevystupuje. Má-li ovšem na mysli Vladimira I., velikého knížete kyjevského (s. 113), pak se ohledně jeho jména dostává do sporu snad se všemi českými encyklopediemi, neboť ty o něm vždy mluví jako o Vladimirovi. Pokud se chce přít, nechť si to vyříká s autory příslušného hesla.

Paní Kindlerová také s ironií mluví o faktických chybách v knize a tady mně jako překladateli dává určitou šanci, neboť blahosklonně konstatuje, že je může mít na svědomí autor. Musím však znovu konstatovat, že logika této dámy mi dělá potíže. Dovídáme se od ní například, že „Basileios nebyl tak ohleduplný, aby ponechal vojákovi ‚zrak‘, tomu jednomu ze sta nechal pouze jedno oko!“ Nechápu. Chce tím snad říci, že dotyčný z tohoto důvodu zcela oslepl? Chce tvrdit, že jednooký člověk nemá zrak? A jak tedy vidí? Autor v originále skutečně neuvádí, zda Basileios jednomu z každého sta zajatých Bulharů ponechal jedno oko či obě. Píše pouze: „Basil blinded ninety-nine of every hundred prisoners, leaving one sighted captain to lead the rest back to the Bulgar encampment. Co by na tom vzhledem ke shora zmíněnému mělo být fakticky chybného mi však zcela uniká. Paní Kindlerová dále ironizuje použití slova kánoe v textu a píše: „… kde se za antiky v Černém moři objevily kánoe, to ví Bůh.“ Tady zapomněla, že autor je Američan a tento výraz mu nevadí a že výraz kánoe každému poskytuje velmi dobrou představu o tom, o jak velký typ plavidla asi šlo, což je nejdůležitější.

Nemohu a nechci se dál zabývat povrchností pohledu paní Kindlerové, jejími spornými, mylnými či lživými tvrzeními a jejími pokusy nakazovat autorovi, jak psát, a překladateli, jak překládat. O jedné věci se však musím zmínit. Vadí mi zjevný a primitivní antiamerický postoj této dámy. Stěžuje si například, že autor nečerpal z prací evropských historiků s výjimkou rumunských. Tím prý „deklaruje, že kromě rumunštiny zřejmě žádný jiný jazyk z oblasti Černomoří neovládá, což je ovšem pro americké badatele mnohdy pravidlem“. Nevím, zda tomu mám rozumět tak, že se zmínění američtí badatelé zlovolně učí z nějakého záhadného důvodu vždy jen rumunsky, nebo zda tím paní Kindlerová chce říci, že američtí badatelé umějí obvykle jen jeden cizí jazyk. Nevím, kolik jazyků z Černomoří umí ona a na jaké úrovni, ale nemohu se zbavit dojmu, že si s autorem (a s jeho překladatelem) vyřizuje účty z jiného důvodu. Charles King se na několika místech své knihy vyjadřuje s určitým despektem o pracích balkánských, ruských a ukrajinských historiků, kterým vytýká nacionalismus a tedy nekompetentnost. Činí to s vkusem, přesto se tím zřejmě velmi dotkl paní Kindlerové, jež se asi cítí povolána hájit východoevropskou a balkánskou vědu před názory Američanů, kteří by přece o Černém moři vůbec psát neměli. Úplně na závěr, kniha není nedodělek a paní Kindlerová svou nekvalifikovanou recenzí poškodila autora, překladatele i nakladatelství.

Václav Viták

Vložil: René, 11.07.2007 23:07
Clarke, Susanna: Jonathan Strange & pan Norrell
S článkem se nedá než souhlasit. Mě Clarková nadchla i když fantasy téměř nečtu. Možná právě díky ní se to změnilo a já si koupila i Naomi Novikovou - Draka Jeho Veličenstva. V něčem jsou si obě autorky hodně podobné, mistrně mísí žánr historického románu s fantasy, nemilosrdně nás vtáhnou do svých... světů. Každopádně z nich odcházíme okouzleni..
Vložil: Jan Vaněk jr., 04.07.2007 13:53
King, Charles: Černé moře. Historie 1
Amazon Search Inside je náš přítel:

On the south coast, Xenophon reported that one warlike tribe, the Mossynoeci, could muster a raiding fleet of 300 dug-out canoes. (s. 27, následuje bibliografická poznámka č. 4 ke 2. kapitole odkazující na Xenophon, Anabasis, 5.4 - máte ji po ruce? A... chcete říct, že poznámky v českém vydání chybějí?!)

The chronicles recorded that Basil blinded ninety-nine of every hundred prisoners, leaving one sighted captain to lead the rest back to the Bulgar encampment. (s. 78; citováno dle hardcoveru Oxford University Press, USA, květen 2004, ISBN 0-19-924161-9)

"Orthodox" se zdá být používáno vždy jen samostatně nebo následováno s "Christian", kde se poblíž vyskytují i Catholics, jde jednoznačně o odlišnou denominaci; rovněž datace se zdá jednotná na BC bez užívání "b. c. e."

Válí se mi doma (a koukám, že je dostupné i ve dvou pobočkách Městské knihovny v Praze) Black Sea od Neala Aschersona (Kingem samým doporučované), tak doufám, že to je lepší (i když bych si od něj radši přečetl historii Skotska; tohle že je prý spíš esej říznutá cestopisem).

Vložil: Slimi, 21.06.2007 10:02
Brook, Peter
Koldo, dnes se v HK odehraje velká událost divadelní sezóny. Bude se hrát Velký inkvizitor v režii významné osobnosti světového divadla Petera Brooka. Už teď se na to psychicky připravuji. Tak ti o něm posílám pár info pro zajímavost. Bude to Velký inkvizitor od F. M. Dostojevského. sL.
Vložil: mm, 19.06.2007 12:13
Coe, Jonathan: Pár trotlů
Nikde není napsáno, že by se román odehrával ze vlády Thatcherové, je jen zmíněna v souvislosti s dobou, která bezprostředně následovala.Ostatní výtky beru - a pro Jana Vaňka jr. - za apostrof si sypu popel na hlavu a slibuji, ze se to uz nikdy, ale opravdu nikdy nestane. A co se tyce pokracovani,... The Closed Circle, co takhle necekat, az se to nekde objevi, a objednat si to tak, jak to delaji vsichni ostatni. Zrovna v Luxoru to neni problem, ceny vcelku prijatelne.
Vložil: Jan F., 19.06.2007 10:45
Coe, Jonathan: Pár trotlů
Nemluvě o tom, že jsem celou knížku prožíval s tím, že se odehrává právě před nástupem konzervativců k moci - a vítězstvím Thatcherové (1979) ona "hnědá" doba končí... Jinak kniha je samozřejmě skvělá a vřele ji doporučuji!
Vložil: Jan Vaněk jr., 18.06.2007 18:10
Coe, Jonathan: Pár trotlů
Zrovna věc, v knize nepřehlédnutelně znázorněná v tom "rockovém rodokmenu", v českém vydání na s. 223, a přímém líčení oněch událostí na s. 160-2: Ben zakládá pouze rádoby-progresivněrockovou ("jeho hrdinové - do jednoho se specializovali na čtvrthodinové instrumentálky, do nichž zpravidla z legrace... vrazili trochu klasické mytologie a sólo na elektrické housle", s. 223; Jethro Tull i Pink Floyd jsou už poněkud jinde a v knize zmíněny jen okrajově v jiných souvislostech) Gandalfovu hůl, která se ovšem rozpadne na první zkoušce a Chřtán záhuby vytvoří punkově cítící tvrdé jádro už bez něj (a Philipa). Hudební kritice se pak věnuje Philip, ne Ben.

A tongue-in-cheek deadpan satira, potažmo "anarchistické šaškování" (syna z rozpadlého manželství Ira a "skrznaskrz Angličanky") Seana Hardinga jako symbol rostoucího konservatismu, ba "ztělesnění opačné strany barikády"? Herdek, budu si to muset přečíst znova a pozorněji; nu, jedině dobře, Coe je brilantní autor (myslím, že i lepší než Toby Litt) a The Rotters' Club (samozřejmě ne "The Rotter's", jak stojí v článku ještě s akcentem místo apostrofu) skvělá kniha. Už aby se v městské knihovně nebo aspoň Luxoru objevilo pokračování, pojednávající mj. o 80. letech a členech školní "tajné společnosti" Benova mladšího bratra Paula, doopravdy konzervativní až reakční.

P. S. Označit Thatcherovou za "nejdéle sloužící předsedkyni kabinetu v britských dějinách" je dosti zjednodušené - viz např. wikipedia: List of Prime Ministers of the United Kingdom by term length

Vložil: Vlad, 16.06.2007 23:46
Rushdie, Salman
Nechci upírat autorovi portrétu vlastní názor, ale chtěl bych ho jen zkritizovat - on totiž moc vlastní není. Naprosto nesouhlasím s neustálým přežvykováním určitých tezí, které se o autorech objeví někdy na začátku kariéry (a tehdy snad měly nějáký smysl), ale dnes se míjejí se skutečností. Rushdie... je zcela vyjímečný autor, kterého nelze přidobňovat ani experimentátorům, ani magickým realistům. Řeči o nevěrohodné verzi dějin v Dětech půlnoci jsou jen plácání - mnohem zajímavější by bylo srovnání s pojetím dějin v Zemi pod jejíma nohama. Ovšem jako nejlepší vtip mi přijde věta o přirovnání Zběsilosti s romány Pynchona a DeLilla, že však nedosahuje jejich přesvědčivosti. Oba ti autoři jsou též výluční a mám k nim respekt. Avšak jejich romány jsou ryze intelektuálně odtažité, zatímco Rushdie je intelektuálně přitažlivý. Jsou to stejné polopravdy, jaké prezentuje třeba Markéta Musilová v recenzi na Klauna Šalímara, když říká že je to to "přesně ten Rushdie, kterého všichni čtou a chtějí číst". Připomíná mi to psaní o Satanských verších v době, kdy je ještě nikdo nečetl. Myslím že by si S.R. zasloužil trochu více invence a vypíchnutí věcí, kterými převyšuje ostatní spisovatele a ne jen věčné opisování vět o tom komu je podobný. Rushdie není nikomu podobný. Podobnost mezi Márquézem a Rushdiem je zcela povrchní. Zkrátka, když píšete o někom výlučném a originálním, zkuste to i vy, nebo si raději naostřete pero na někoho, kdo je mu podobný.
Vložil: vlad, 16.06.2007 22:57
Rushdie, Salman: Shalimar the Clown
Už je známo, kdy román vyjde česky? Nemohu se dočkat!
Vložil: Radoslav Valkovič, 14.06.2007 16:19
Rushdie, Salman: Děti půlnoci
Výnimočná kniha; práve som ju dočítal (zhltol so ju za necelé štyri dni) a zanechala vo mne pozoruhodný dojem, aký sa dá prirovnať asi len k Márquezovým Sto rokom samoty. Magický realizmus v podaní Rudshieho je proste pecka, a to nepreháňam. Musím sa priznať, že v češtine veľmi málo čítam (okrem stránok... iliteratury.cz :)), ale tento krát som si v našom okresnom meste v knižnici vybral dobre. Je pravda, že som sa niekdedy strácal v množstve indických reálií, ale ten skutočný zážitok stál za to. Týmto chcem poďakovať Knihomilovi zo Slovenska a jeho webovským stránkam (kde som našiel odporúcčanie), pre ktorého je to najlepšia kniha, akú kedy čítal (a nebolo ich málo) a musím zároveň dodať, že Deti pulnoci sa zaradili aj v mojom rebríčku medzi desať najlepších, aké som kedy držal v rukách. Proste nemám slov - stopercentne to stojí za prečítanie. Ďakujem českému vydavateľstvu, že zaradila tento skvost do svojej edície.
Vložil: Josefa Cihelková, 03.06.2007 22:08
Parsons, Tony: Man and Wife
Parsons je autor, kterému jeho poněkud nestřídmou míru sentimentu a ty "nechutně" sexy bezchybné partnerky prostě musím odpustit, protože se na rozdíl od celé řady "hodnotných" (tj. více či méně nečitelných) literárních opusů ve svých knihách skutečně dotýká něčeho "živého" (ok, jsem matka a scény s... malým Patrikem mě skutečně dojaly, no a co). Bohužel, jeho postavy nejsou ani úchylné, ani nihilistické ani jakýmkoli způsobem sociálně inhibované, a (sodoma Gomora!) mají city! To ovšem dnešní literární kritici neodpouštějí a tak nebohého Parsonse vláčí na kopytech. Jak prvoplánové ...
Vložil: ..., 31.05.2007 16:47
Kipling, Rudyard: Bajky a nebajky
Z toho píšem slohovku :-)
Vložil: Sveta, 27.05.2007 18:27
Mason, Richard: Tonoucí
To je až moc drsný, mě se ta knížka dost líbila, ta profesionalita mi někdy až dost vadí u jiných a myslim si, že on je fakt příslib, takže tak. To je muj názor.
Vložil: bara, 16.05.2007 20:58
Ford, Madox Ford: Nejsmutnější příběh
bezva, tohle mi moc pomuze)
Vložil: Berry, 06.05.2007 22:03
Welsh, Irvine
Irvine Welsh je nejlepší spisovatel.
Vložil: L., 22.03.2007 10:27
Welsh, Louise: The Cutting Room
super
Vložil: bětka, 12.03.2007 21:01
Kipling, Rudyard
jsem rada ze nekdo tyto stranky dal na google dik umoznilo mi napsat referat na 4 stranky
Vložil: Magumi, 12.03.2007 20:40
Carter, Angela: Noci v cirkuse 1
Díky za pěknou recenzi, Angela Carterová mi na iliteratuře chyběla.
Vložil: ???, 01.03.2007 18:54
Rowling, J. K.
jakou literaturou se zabívá J.K.Rowlingová
Vložil: iliteratura, 24.02.2007 21:49
Ishiguro, Kazuo: Když jsme byli sirotci 2
Děkujeme za upozornění, sídlo nakladatelství jsem opravila. jš
Vložil: Cehún, 24.02.2007 18:30
Ishiguro, Kazuo: Když jsme byli sirotci 2
Barrister & Principal sídlí v Brně, paní Musilová.
Vložil: , 23.02.2007 17:53
Ishiguro, Kazuo: Když jsme byli sirotci 2
To je samozrejme pravda, ale uz jen to graficke provedeni na prvni pohled odpuzuje. A to si Ishiguro fakt nezaslouzi.
Vložil: camca, 22.02.2007 16:12
Ishiguro, Kazuo: Když jsme byli sirotci 2
Na nakladatelstvi Barrister & Principal jeste velmi pekne udelana kniha, srovnejte s jejich prisernym provedenim dvou knih Williama Trevora.
Vložil: Kamil, 20.02.2007 10:40
Forster, Edward Morgan: Maurice 1
Krásný román, ale nikdo ho neredigoval, nekorigoval, je tam víc chyb než v prvňákově písance. Nakladatel by se měl stydět, že za něco takového chce peníze. :( Zůstanu u anglické verze a tuhle zase vrátím knihovně.
Vložil: Iva, 16.02.2007 12:45
Welsh, Louise: The Cutting Room
Nenechte se zmást recenzí.Skvělá kniha.
Vložil: eva měrková, 13.02.2007 07:15
Britské literární weby - Ask-a-Librarian
Mám prosbu M. Ticulin - kdo to byl, kde žil... Vím o něm pouze, že žil v I.pol. 20.stol. a jeden jeho obraz - Praca com mercado de rua visí v galerii asi v Lisabonu. Děkuji.
Vložil: Muk, 24.01.2007 12:14
Ishiguro, Kazuo
Román Never Let Me Go z r. 2005 vydá pod názvem Neopouštěj mě nakladatelství BB/art tento rok v květnu.
Vložil: Alča, 14.01.2007 16:07
Kipling, Rudyard
Díla nalezena, moc děkujem..:)
Vložil: Šárka Grauová, 10.01.2007 11:26
Steiner, George: Grammars of Creation
Steinerovo Babel v titulu knihy After Babel odkazuje k biblickému Bábelu, tedy zmatení jazyků během stavby tzv. babylonské věže. Překlad do češtiny tedy musí být Po Bábelu, nikoli po Bábelovi. (Pardon.)
Vložil: viva, 05.01.2007 13:13
Barnes, Julian: Something to Declare
Talking it over je uzasne pravdiva kniha o vztahu medzi muzom a zenou...
Vložil: janina, 16.12.2006 09:55
Woolf, Virginia: Paní Dallowayová
přečetla jsem knihu a jsem z ní nadšená, jen se bojím že napsat něco o jejím ději bude více méně těžké,dalo by se říct, že se v knize jen míjí úchvatně zapsané postřehy a vzpomínky. I tak ale doporučuji
Vložil: Jan Vaněk jr., 08.11.2006 18:29
Coe, Jonathan: Dům spánku
Já byl nadšen Coeovým The Rotters' Clubem (česky má vyjít do vánoc) i What a Carve Up!; a Johnsonův životopis (nedávno dostupný v pražské distribuci) také vypadá velmi lákavě.
Vložil: Kaax, 08.11.2006 15:28
Coe, Jonathan: Dům spánku
Mám to rozečteno, jsem nadšen. Při ledabylém čtení by se mohly plést postavy obou časových pásem, předpokládám ale že v tom bude do jisté míry i záměr či vtip. Všem odvážlivcům doporučuji dále i výše zmíněný román B.S. Johnsona !
Vložil: Viktor Janiš, 07.11.2006 01:15
Bernières, Louis de: Ptáci bez křídel 3
Neviděl bych to tak ostře. Proč by měli "Ptáci bez křídel" narazit ve Francii, když Bernieres přesně popisuje mechanismus arménské genocidy a dodává: "Není možné spočítat, kolik Arménů zahynulo za těchto ostrých pochodů. Roku 1915 se počet obětí odhadoval na 300 000, a toto číslo se od té doby díky... úsilí rozezlených propagandistů postupně zvyšovalo. Hádat se o tom, zdali zahynulo 300 000 či 2 000 000 lidí je ovšem svým způsobem nepodstatné a nechutné, neboť obě cifry jsou dost vysoké na to, aby byly stejně hrozivé, a utrpení jednotlivých obětí spějících ke smrti bylo v obou případech nezměrné." Stejně tak se domnívám, že Bernieres Turkům nenadržuje, viz například 85. kapitola o vypálení Smyrny. Louis k tomu řekl: "I am trying to offend everybody with perfect fairness, so it should be offensive to Turks, Greeks and Armenians." Přinejhorším bude tedy Bernieresovo líčení příjemnou protiváhou stereotypu krvežíznivého Turka z bitvy u Moháče ;-)
Vložil: TomG, 06.11.2006 10:47
Bernières, Louis de: Ptáci bez křídel 3
Skvělá kniha, ale nemohl jsem se ubránit dojmu, že je silně proturecká. Překvapilo mě, jak silně je autor kritický k Arménům, Řekům, Kurdům a britské vládě, oproti nim - podle románu - jsou Turci nevinní. Jako turkofil jsem se obával dalšího kydání hnoje na Turky, a dočkal jsem se opaku, ale nevím,... zda z toho můžu mít radost. Tato kniha například asi těžko vyjde v Arménii a nevím, zda nenarazí ve Francii na nový zákon odsuzující popírání genocidy Arménů. I když je záslužné, když se Turky takto někdo pokusil očistit. Kvalita knihy si jistě zasloužila tolik recenzí, ale zmínka o pohledu na historii ne z nadhledu, ale pohledem tureckého "ptáka bez křídel" by měla zaznít také. V románu jsem nenašel zmínku o tom, že by Atatürk, jak se tvrdí v recenzi, "preventivně vykázal z vlasti milión svých spoluobčanů". Naopak, podle románu výměna křesťanského a muslimského obyvatelstva vyjde z návrhu řeků (str. 370). Stejně tak mezi "vypatlanci, blbečky a pitomci prvního řádu", na které se stěžuje v recenzi zmíněný řecký obchodník, nejsou - překvapivě - žádní Turci.
Vložil: fanda, 03.11.2006 12:49
Fronek, Josef
hledám na internetu slovník vulgarizmů ke stažení.kdo by něco věděl tak dík za radu.
Vložil: janiska, 14.10.2006 23:18
Fowles, John: Mág
taky nesouhlasím, že se s hlavním hrdinou nelze ztotožnit. naopak docela pěkně zapadá do dnes velice oblíbené skupiny mladých intelektuálů.
Vložil: Jan Vaněk jr., 21.09.2006 15:25
Ishiguro, Kazuo: Never Let me Go
Vaší poslední větě prostě nerozumím: ano, Atwoodová je podle mojí definice i naprosté většiny ostatních, s nimiž jsem obeznámen (Peter Nicholls v Encyclopedia of Science Fiction: "When used of literature, the term mainstream refers in its narrowest application to the tradition of the realistic novel... of human character; in a wider application commonly employed by the sf community, it denotes all serious prose fiction outside the market genres; in its widest and perhaps most regrettable sense it refers to practically any fiction, serious or otherwise (including Jackie-Collins-style lowbrow bestsellers), outside sf, fantasy, the thriller and the Western. As a piece of jargon, not yet fully accepted into the language, "mainstream" lacks precision; nonetheless, there is a useful distinction to be drawn between writers of GENRE SF, who think of themselves as writing sf and whose books and stories are marketed as sf, and those writers of sf works who think of themselves (or are marketed) as simply writing fiction, without adopting either the protection or the stigma of a genre label."), ukázkovou mainstreamovou autorkou. Proti mainstreamu per se nemám absolutně nic (a proti jeho nedostatkům a excesům o nic víc než proti těm žánrovým), i když se přiznám k jisté nelibosti, když jeho autorky pronášejí "Science fiction is rockets, chemicals and talking squids in outer space", případně "Oryx and Crake is a speculative fiction, not a science fiction proper. It contains no intergalactic space travel, no teleportation, no Martians. As with The Handmaid's Tale, it invents nothing we haven't already invented or started to invent." Reagoval jsem na větu (a příklady) o "poslední době". Příběh Služebnice je starý 21 let a opět je v její ostatní tvorbě jedinečný (nebo naopak ukotvený) způsobem, jakým Banksova SF tvorba zdaleka ne (John Clute v ESF: "some of [her] poetry, like Speeches for Doctor Frankenstein (1966 US), hints at sf content; but her interest as a prose writer in the form was minimal until the publication of The Handmaid's Tale ... occasional infelicity -- MA's attempts at the language of genre SF are not unembarrassing").
Vložil: janulka, 20.09.2006 18:33
Woolf, Virginia: Paní Dallowayová
Je to úžasná kniha, donutí vás přemýšlet nad věcmi, nad kterými by jste nikdy nepřemýšleli... Viděla jsem i film a ten mě donutil přečíst si knihu a vůbec nelituji... Doporučuji
Vložil: Miranda, 19.09.2006 16:16
Ishiguro, Kazuo: Never Let me Go
Jednorázová Atwoodová vypravující se do SF? Pane Vaňku? 1) Příběh služebnice, 2) román v románu ve Slepém vrahovi (a další vedlejší zápletky třeba v Robberbride, teď 3) Přežívá nejsmustnější, 4) taky napsala na to téma pár esejů. Co je na tom za "výpravy"? Já jen, že jste takový inkvizitor na přesnost...... nebo spíš jen nepřítel mainstreamu? Atwoodová jako mainstream, úžasné. :-)
Vložil: Viktor Janiš, 11.07.2006 17:47
Faber, Michel
Příští rok vyjdou hned dvě jeho knihy: viktoriánský román "Kvítek karmínový a bílý" (nakl. Odeon) a sbírka povídek "Fahrenheitova dvojčata". (nakl. Marek Turňa) A opravdu se vynasnažím, abychom měli Fabera v češtině celého.
Vložil: Jan Vaněk jr., 04.07.2006 13:05
Ishiguro, Kazuo: Never Let me Go
Za prvé, je Banks je Iain; za druhé, "sci-fi romány v pravém slova smyslu" tvoří polovinu jeho produkce už skoro 20 let - takže v tom srovnání nedává pražádný smysl.

Relevantnější by byly nedávnější jednorázové výpravy mainstreamových autorů do SF (jejíž žánrové konvence a pravidla ovšem... neznají a často i odsuzují): Margaret Atwoodové "Přežívá nejsmutnější" (nedávno zde recenzované právě z tohoto hlediska, Rothovo Spiknutí proti Americe, Updikovo Toward the End of Time, rovina odehrávající se v budoucnosti v Cloud Atlasu Davida Mitchella...

Vložil: ginA, 27.06.2006 15:05
Coe, Jonathan: Dům spánku
musím souhlasit....je vážně dobrá.
Vložil: mia, 27.06.2006 15:04
Coe, Jonathan: Dům spánku
Tohle je opravdu dobrá kniha!je velmi zajímavá a čtivá,opravdu doporučuji....
Vložil: mis5ka, 19.06.2006 21:16
Welsh, Irvine
No jo Extáze tu chybí.a s tim Pornem naprosto souhlasim,drogy berou..a mimochodem vřele doporučuju,ta knížka je fakt skvělá :-)
Vložil: R, 16.06.2006 19:04
McEwan, Ian: Sobota
Tak nějak nevím. Jistě se dá v každé knize najít nějaká chyba, záleží, kolik tomu může obětovat času, případně co tím sleduje (obecně platí, že v knize je nejméně jedna taková chyba.) Pak nám zase člověk, který sám překládá a dost slušně, tvrdí pravý opak. Objektivní pravda asi neexistuje. zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?v=140&r=umeni_a_kritikah&c=522208
Vložil: Adam Zbiejczuk, 16.06.2006 13:24
McEwan, Ian: Sobota
nebylo letadlo schované v ledničce? :) ale jestli mohu ještě poznámku - kdo nechal projít takový paskvil? to používám mozillu jen já a J.V.jr? mě se ten nový design nelibí nijak extra ani v IE, ale ve Firefoxu to hraničí s nepoužitelností, to už jsem dlouho neviděl...
Vložil: PetrPintér, 02.06.2006 21:45
Pinter, Harold (Nobelova cena za literaturu 2005)
Zajimavý člověk,dnes si poprve čtu něco víc a rad bych osobně viděl nějakou hru ,nebo četl nějakou knihu tohoto autora.Často si pišu vlastni uvahy, kratke basně a snad pravě proto bych rad věděl něco víc..
Vložil: Jan Vaněk jr., 23.05.2006 18:23
McEwan, Ian: Sobota
A letadlo, které má "k zemi třináct tisíc kilometrů" (přitom forty thousand feet je blíž - o 616 m - ke dvanácti), je na přejetí dlaní pod krkem, nebo zakroužení ukazovákem po čele, pro redaktora (totožný s autorem doslovu)
O... korektorce a vůbec personálu Odeonu nemluvě.
Vložil: Richard Olehla, 18.05.2006 19:19
McEwan, Ian: Sobota
Palec nahoru pro Honzu, palec dolu pro prekladatelku. Tohle je opravdu prekladatelsky skvost.
Vložil: Jan Vaněk jr., 17.05.2006 17:05
McEwan, Ian: Sobota
Mimochodem, porovnáním úryvku s originálem shledáme, že ta pasáž o letadle, které "brzy vpluje (...) za Post Office... Tower, na úroveň těch nejlacinějších hotových jídel určených k ohřevu v mikrovlnce" zní at the level of the lowest microwave dishes a znamená tedy "v úrovni těch nejnižších mikrovlnných mis/talířů" (tj. parabolických antén na telekomunikačním věžáku). Atd. atd., tenhle překlad je fakt výstavně neuvěřitelný.
Vložil: waylon, 11.05.2006 17:03
Norfolk, Laurence: Lemprierův slovník
... prosím, prosím... "psi rozsápali !!!" Jednou bych to považoval za podivný překlep, leč podruhé o pár řádků níže je to poněkud podezřelé...Děkuji
Vložil: inela@centrum.cz, 10.05.2006 11:59
Faber, Michel
Četla jsem POd Kůží a naprosto mě uchvátil a šokoval. Chtěla jsem další romány, ale zřejmě nebyly přeloženy. Co s tím? Dají se někde sehnat, byly přeloženy nebo budou.....? Zdravím Inela
Vložil: www.utkejsevrapu.cz, 19.04.2006 01:33
Pinter, Harold (Nobelova cena za literaturu 2005)
vynikající web, zacneme k vam chodit!
Vložil: , 16.03.2006 08:08
Miéville, China: Nádraží Perdido
Všimli jste si jak knihou prostupuje aspekt změny? Už v samotném začátku se Izák přírovnává k Nádraží Perdido. Jako je Perdido směsí všech architektonických stylů tvořící jeden celek, tak je Izák dan der Grimnebulin směsí všech vědeckých odvětví Bas-Lagu tvořící dohromady jeden nepochopitelný celek.... Mám za to že se v tom odráží spojení SF/fantasy a horroru, nebot Nádraží Perdido bezpochyby spojuje tyto žánry v jeden nový a tak se vrací zpět ke kořenům tzv. Podivné literatury (Weird fiction).
Vložil: Jan Vaněk jr., 09.03.2006 17:49
Banks, Iain: Most
No prosím, já to říkám celou dobu; i když podle mého by se muselo sáhnout nejmíň k hantecu nebo laštině.
Vložil: Tomáš Tománek, 06.03.2006 08:41
Britské literární weby - Ask-a-Librarian
U nás tato služba funguje také pod označením Ptejte se knihovny.
Vložil: gp, 03.03.2006 10:29
Banks, Iain: Most
musím říct, že hatmatilka barbarského válečníka je ve skutečnosti pěkná pruda, skoro se nedá číst; snad jakákoli jiná stylizace by byla lepší... i kdyby to snad byla bodrá hanáčtina...
Vložil: Koudis, 25.02.2006 12:49
Welsh, Irvine
V Pornu berou drogy furt,sice míň a slabší,ale berou....
Vložil: eurydike, 24.02.2006 21:03
Faber, Michel: The Crimson Petal & The White
cetla jsem sice v anglictine a je to silene tlusta kniha, ale drzelo me to lip nez kdejaka kniha v cestine, myslim, ze v cestine, az a jestli vyjde, se to proste nebude dat odlozit (v cizi reci spousta veci unikne), kazdemu doporucuju. a jestli se k tomu dostanu, tak si prectu i v cestine.
Vložil: Koki, 22.02.2006 08:45
Kipling, Rudyard: Bajky a nebajky
Je to hezké a je to polobajka.
Vložil: Milan Valden, 07.02.2006 09:15
Rushdie, Salman
Omlouvám se, P. Dominik přeložil pět románů.
Vložil: k, 06.02.2006 15:55
Rushdie, Salman
Urcite prelozil P.Dominik 6 romanov? Mne vychadza len 5 + niektore poviedky z Vychod, Zapad. Podla NKP: Hárún a moře příběhů / Salman Rushdie ; z angl. přel. Michal Strenk, Pavel Šrut. Este ostavaju Satanske verse, ale vrabce cvirikaju, ze tie prekladal niekto iny.
Vložil: Sofi, 06.02.2006 14:11
Rushdie, Salman: Shalimar the Clown
Je to super autor.Niet co dodat
Vložil: aurora, 06.02.2006 12:32
Woolf, Virginia: Paní Dallowayová
Film byl fascinující. Pokud si něco o W.W. přečtete, tak ho snadno pochopíte.
Vložil: pavlacv, 05.02.2006 11:26
Woolf, Virginia: Paní Dallowayová
Přispěvěk byl moc hezký,ale pochopit film je už poměrně těžké.Vyděla jsem tento film poprvé v kině a byla jsem unešena.Tento film i kniha se vreje do paměti každému kdo se pokusí trochu o tom přemýšlet.Viděla jsem i dvdčko s bonusy tohoto filmu a myslím si,že byl propracovaný a hlavně řežisér nasadil... výborné herce.Ty tomu dodali opravdu fenomenální výkon.
Vložil: Adela T., 05.02.2006 10:15
Woolf, Virginia: Paní Dallowayová
Tento prispevek se mi moc libil.Vcera jsem videla film a myslim, ze jsem ho moc nepochopila, presto se mi tak nejak vryl do pameti..Myslim proto, ze bych si urcite tuto knihu precist mela..Tento prispevek me utvrdil v tom, ze jsem se rozhodla spravne.
Vložil: Věrka, 04.02.2006 11:09
Kipling, Rudyard
Díky, našla jsem to, co jsem hledala..
Vložil: k, 03.02.2006 08:11
Rushdie, Salman: Klaun Šalímar
Mne sa to paci. Velmi. Kedy vyjde preklad? Dufam, ze uz tento rok.:-)
Vložil: Teruš, 02.02.2006 15:26
Pratchett, Terry: Divadlo krutosti
Myslíte, že pro mě je vhodný přečíst si Divadlo krutosti, když jsem od Terryho ještě žádnou knížku nečetla? Nebo co byste mi doporučili přečíst jako první?
Vložil: galis, 01.12.2005 19:23
Fowles, John: Mág
Vyborne propracovany roman. Dokonalost sama. Cetl jsem ho v dobe, kdy jsem prozival podobna dilemata jako Nicolas. Fowlesuv styl je vynikajici nejen v tomto romanu. Bohuzel 9.11. nas navzdy opustil:-(((
Vložil: Jana, 28.11.2005 17:13
Kipling, Rudyard
Hezký dík!Moc mi to pomohlo :-)
Vložil: darkart, 17.11.2005 11:20
Bunting, Basil: Hledisko básníka
Se spoustou věcí se dá souhlasit. Ale nemůžu souhlasit s tvrzením, že báseň se nedá číst analyticky, že v básni je význam nepodstatný. Myslím, že to byl Nietzche, kdo řekl, že nejdříve byla poezie a pak teprve filosofie. Já si nejlépe prožiju báseň potichu. Tak to mám já.
Vložil: Narkit, 12.11.2005 15:07
Rowling, J. K.
Musím reagovat na váš článek. Nechápu jak při čtení této knihy můžete vidět nějakou sexualitu která se odráží v dnešních dětech, je tam dán vývoj dítěte, ale tímto vývojem prochází každý z nás. A jak můžete mluvit o pomsty-chtivosti mladého chlapce? On chce jen dobro pro svět "ve kterém nyní žije" uvědomuje... si hrozbu danou Voldemortem! smířil se se smrtí svých rodičů a chápe že díky jeho matce je s Lordem něčím zpoután z toho vyplívá že Harry se stává jeho potenciálně "rovným" protivníkem. Pokud jde o proměnu Lupina ve vlkodlaka, jeho prátele ho nechtěli ochraňovat nýbrž jen chtěli být s ním, dokázat že přátelství nemá hranic! a že jej "neodsuzují" za to čím se za úplňku stává!! Četl ste vůbec tu knihu? vždyť autorka dokonale popisuje svět ve kterém Harry žije - sám byste pochopil, proč čtenáři kterí knihu četli si dokonale vše umí představit. Probůh přečtětě si ty knihy! Ve třetím díle se Nezjeví jelen-jako Harryho otec nýbrž je to "Patron" který vykouzlil Harry! Další takový detail Mozkomorové - Stráčci Azbakanu - nezabíjejí-jen člověku vysají duši a člověk pak bloumá bez jakéko-li štastné vzpomínky.. Jizva na čele jako vzpomínka? Ne! je to znamení na člověku který se nějak ubránil smrtelnému kouzlu!! Podle mě jen autorka znázorňuje svět takový jaký je dnes, jen jej v sadila do kouzelného světa fantazie. Nicméně podle mě Harry Potter rozhodně není pohádku pro nejmenší. Jsou tam dány úvahy a myšlenky které děti jen tak nepochopí! Snad první a druhý díl můžeme pokládat za pohádku a s růstem Harryho se vše komplikuje a dostává úkoly úměrně rostoucí jeho věku. PS: pozdě jsem si všimla že článek je od Francouze=)
Vložil: k, 24.10.2005 13:49
Britské literární weby - Opening the Book
"snad bude dělat aspoň stovku" Mozno pri hrubej knihe, aj to iba teoreticky, lebo v praxi to vyzera tak, ze rozdiel medzi PB na nekvalitnom papieri a HC na kvalitnom je pri 500 stranovej knihe cca 50Kc, pri knihe s rozsahom 250 stran takych 20Kc, a casom sa tie rozdiely zmensuju a zmensuju, az nakoniec... stoja rovnako. Takto to dopadlo na Slovensku. Len vzyvajte boha lacnych paperbackov a budete lutovat, ze ste to slovo vypustili do siete, ale uz bude neskoro.
Vložil: Richard Olehla, 20.10.2005 22:34
Britské literární weby - Opening the Book
S těmi paperbacky jsem to samozřejmě myslel jako ironii :-) Taky mám pocit, že kult oslavy odeonovských vázaných vydání by už měl konečně skončit. Zavedená česká nakladatelství (namátkou Argo, Odeon, Volvox, Maťa) mají sice grafickou úpravu pěknou, ale co je to platné, když edice AAA u Arga stojí v... průměru hodně přes tři stovky. Přitom by stačilo udělat první vydání hardback a po roce, když už je jasné, že se toho za tu cenu tolik neprodá, vydat paperback. Neorientuji se úplně v cenách za tisk, ale autorská práva se zaplatí prvním vydáním a rozdíl mezi šitou a brožovanou vazbou - a kvalitním a míň kvalitním papírem - snad bude dělat aspoň stovku. A další věc: do knihoven v Čechách má cenu chodit snad jen pro vykopávky, protože nové věci v prvních týdnech po vydání tam jsou nesehnatelné.
Vložil: Jan Vaněk jr., 20.10.2005 11:16
Britské literární weby - Opening the Book
darkart 19. 10. 9:34: Nepleť si honoráře s exempláři; o obojí nakladatelství autory natahují, ale rozdíl v tom je ;-)

Mimochodem když byla řeč o pěkných knížkách: za úpravu průměrného britského paperbacku, nebo teda mass-market z velkého nakladatelství, bych vyměnil 95 % české produkce.

Vložil: k, 20.10.2005 08:20
Britské literární weby - Opening the Book
Zial, je to tak, ze dobra kniha sa nepreda sama, a do ludi treba neustale hucat mena kvalitnych autorov a diel (a teraz sa nebudem zaoberat povodnou tvorbou, lebo to je samostatna kapitola a riadi sa inymi pravidlami). Niekde je chyba, ak sa vo vypredaji ocitnu knihy od autorov ako Dostojevskij, Tolstoj,... Saroyan, Nabokov ci Bellow. Propagacia mozno nie je vseliekom na predajnost, ale moja skusenost je taka, ze ludia jednoducho mnostvo vyznamnych autorov nepoznaju, a potom sa nemozeme cudovat, ze vo vypredaji sa ocitnu aj skvosty relativne menej znamych autorov, len tak namatkovo: Robert Schneider - Sestra spanku (v cestine Bratr spanku), Andrej Platonov - Cevengur, Natan Sacham - Rosendorfovo kvarteto, Christoph Ransmayr - Morbus Kitahara, Arundhati Royova - Buh malickosti, J. M. Coetzee - Cekani na barbary (este pred nobelom), co maju jednoznacne na svedomi recenzenti (ano, viem, za take nizke honorare sa neoplati namahat, ale potom sa automaticky straca moznost nadavat, rozculovat sa, kritizovat, plakat). Ludia okolo iliteratura.cz robia obrovsky kus prace, za co im patri vdaka, a v dalsom zivote sa im to urcite vrati :-)) ale predsa nie je mozne, aby sa taky roman ako Katerina, pav a jezuita od Draga Jancara dostal na jej stranky az rok po vydani, aj to len preto, lebo knizny veltrh sa zameral na slovinsku literaturu, Hlas hory od Kawabatu akoby ani nevysiel. Rovnako sa netreba bat pisat o novych vydaniach. Ludia skutocne nepoznaju mena ako Fowles, Rushdie, Kazantzakis. Viem to, lebo uz niekolko rokov s nimi komunikujem v diskusnych forach alebo prostrednictvom mailov a nestacia sa cudovat, ake skvele knihy obchadzali. Kym sa nezlepsi informovanost, tak sa to nezmeni. Ano, viem, to cele nie je take jednoduche, a aj tak je to v prvom rade o peniazoch, lebo ked nie su peniaze (a ked aj su, tak tie statne su vyuzivane podivnym sposobom), nie su ludia, ale aj tak...
Vložil: Richard Olehla, 20.10.2005 04:11
Britské literární weby - Opening the Book
Já jsem ale nikde nenapsal, že česká knižní kultura má katastrofální úroveň, jenjsem poznamenal, že britská je na tom nepoměrně lépe. Nemyslím, že vše je jen záležitostí propagace a že díla, o nichž lidé nevědí, prstě nečtou. Tak to možná funguje v případě rychlokvašek a bestsellerů (Coelho, Brown),... které se na chvíli stanou módou, takže si je všichni nakoupí, pofilozofují si o tom, jak to mohlo být s Ježíšem všechno jinak, popř. jak máme všichni nějaký ten osobní příběh a dobro v sobě, a jede se dál. Myslím, že součástí kvality díla je i jeho prodejnost. Vydávat věci, které nikdo nekupuje, za státní subvence, mi přijde neproduktivní. To už bych ty peníze vrazil do zmíněné propagace - tedy (an act of shameless self-promotion) do lidí a projektů kolem literatury - a nejenom české (viz podivný projekt MKČR www.czlit.cz).
Vložil: darkart, 19.10.2005 09:34
Britské literární weby - Opening the Book
S tím je možné souhlasit. Vím, jak to v nakladatelstvích vypadá s kvalitní tuzemskou literaturou vypadá. Nakladatelství autorům neplatí (ani ve většině literaárních periodik), za poezii vůbec ne (jen autorskými honoráři), za prózu nic nebo pakatel. Jak mají mít ještě peníze na propagaci. Z grantů se... kniha maximálně vydá, na víc nezbyde.
Vložil: k, 19.10.2005 08:03
Britské literární weby - Opening the Book
Ci sa na knizny trh pozriem z hladiska poctu "umelecky hodnotnych titulov" (aspon predpokladam, ze sa bavime o beletrii), kvality prevedenia, ceny (vyplyva aj z vysky DPH, u nas 19%), CR je na tom este stale lepsie ako SR. Podpora statu by vzdy mohla byt vyssia :-), ale podstatna je propagacia. (Myslite... si, ze keby sa na ludi zo vsetkych stran nevalila reklama na Da Vinciho kod, ze by ho ludia citali? Spominam si, ze zo zaciatku sa prave v CR absolutne nepredaval, lebo ludia o nom nevedeli, zial, uz vedia:-)). Hlavu hore, treba propagovat kvalitnu literaturu a citatelia si ju najdu, aj ked narocne diela nikdy neboli a nebudu masovou zalezitostou.
Vložil: darkart, 17.10.2005 08:18
Britské literární weby - Opening the Book
Nejsem takový skeptik, abych si myslel, že knižní kultura u nás je na katastrofální úrovni. Záleží na tom, s kým se porovnáváme. (Souhlasím, že bychom se měli srovnávat s těmi nejlepšími.) Ale jsou tu i jiné faktory, které čtenářskou kulturu podporují. Třeba knížky stojí v UK zhruba 1,5 až 2 x více,... přičemž mzdy jsou tam 4,5 x větší.
Vložil: Richard Olehla, 16.10.2005 07:26
Britské literární weby - Opening the Book
Lide, kteri ctou v metru, ve vlaku, kteri se sami mezi sebou domluvi, ze si prectou stejnou knizku a pak si o ni podiskutuji? Nikoli intelektualove, kteri to maji mit v popisu prace, ale treba ekonomove nebo nedej boze inzenyri? A co prodane vytisky? V Britanii treba 500 000 vytisku (a je jich 6x vic),... u nas je 10 000 takrka zazrak? Ze si ty knihy kupuji jen proto, ze je to moda? A proc tomu tak neni v CR? Knizni kultura se podle meho urcuje podle toho, jak lide ctou a kolik jich je, ne jak pekny prebal kniha ma! V CR je literatura na okraji zajmu, o cemz svedci o podpora od MK CR. Podivejte se na aktivity British Council v CR a na to, jak je se tu podporuje ceska literatura. Tento web poziva rocni podpory MK CR, ktery nestaci ani na tretinu slusneho platu jednoho redaktora. Tak jakapak knizni kultura. Utesovat se tim, ze v Cechach vydavame jen pekne knizky (a zadne paperbacky, proboha!), moc nepomuze.
Vložil: darkart, 15.10.2005 08:34
Britské literární weby - Opening the Book
Knižní kultura je ve Velké Británii na nepoměrně vyšší úrovni - to "vyšší" je srovnání s Českou republikou? Co vás vede k takovému tvrzení. Rozhodně se v UK mnoho dělá pro čtenářstvo, knižní kultura je na nepoměrně vyšší úrovni, ale nejsem si jistý, zda se tam čte víc než jindy, protože mám velmi odlišnou... zkušenost.
Vložil: darkart, 15.10.2005 08:34
Britské literární weby - Opening the Book
pardon ne jindy, ale jinde
Vložil: Jeník, 08.10.2005 13:59
Fowles, John: Mág
Nemyslím si, že by se Nicholas výrazně provinil vůči Alison. Z dopisů, které mu psala ještě v první části románu je patrné, že i ona se provinila(pokud teda v dopisech psala pravdu:-) Podle mě je nejdůležitějším prvkem románu otázka Boha a lidské svobody a jejich vzájemné "soupeření"
Vložil: , 02.10.2005 17:09
Durrell, Lawrence: Avignonský kvintet
moc dlouhý,ale něco se tam nalde
Vložil: Richard Olehla, 24.09.2005 06:55
Britské literární weby - Literary Conferences
Pozor, Englishness je momentálně dost v kurzu, studuje se hlavně jako jeden z aspektů multikulti a postkolonialismu. Kdežto textovost textu mi přijde klasická intelektuální samohana.
Vložil: Jan Vaněk jr., 07.09.2005 10:10
Britské literární weby - Literary Conferences
International Institute for the Study of Englishness! :-)))) To je skoro tak dobré jako kolokvium ÚČL věnované problematice textovosti textu.
Vložil: von banhoff, 29.08.2005 21:28
Thirlwell, Adam: Politics
možná že moc hulím, ale zdá se mi, že tatin nezemře, tedy né že y byl nesmrtelný, ale neodehraje se to v ději knihy, ale je v nemocnici a má namále
Vložil: Phoboss, 08.07.2005 00:18
Miéville, China: Nádraží Perdido
Bezesporu jeden z těch hodně dobrý románu ve SteamPunkovém podání..Nemužu hledat chyby tam kde nejsou..Tedy až na ty gramatické co v překladu sem tam nalézám.Jizvy nevijímaje...Každopádně se těším na třetí knihu..Jelikož v Angličtině sem ji trochu nepobral...
Vložil: Irena Mitrengová, 01.07.2005 12:28
Forster, Edward Morgan: Maurice 1
Z některých recenzí na iliteratuře by se dala sestavit příručka Komentované obsahy děl pro přípravu na maturitu :-) Naštěstí jsou to jenom výjimky.
Vložil: kulio, 26.06.2005 22:35
Forster, Edward Morgan: Maurice 1
Věta do památníku: "...První dvě části... obsahují mnoho nejkrásnějších pasáží z celé knihy." Ech-))
Vložil: Kret33n, 04.06.2005 14:45
Pratchett, Terry: Divadlo krutosti
No ja nevim, zda to jsou koniny, ale zatim jsem necetl nic co by nebylo super od Pratchetta ... :-(
Vložil: Gunnar Woltering, 04.05.2005 06:52
Selvon, Samuel: The Lonely Londoners
Hi there, do you have a good and detailed summary of Lonely Londoners by Sam Selvon in English? Or do you know where to find one? Thank you very much for your help! Best wishes, Gunnar Woltering
Vložil: jurek, 10.03.2005 08:21
Kipling, Rudyard
Hezké a přehledné. Díky
Vložil: Jana Chmelíková, 03.03.2005 17:36
Faber, Michel: Pod kůží (in LtN)
Kniha na mě zapůsobila stejným způsobem. Přestože většinou tento žánr nečtu, zaujala mě myšlenka. Musím říci, že jsem o knize po přečtení příliš neuvažovala, mé myšlenky zavedla k jinému tématu, než který se odehrával v knize. Ani tak se mi nezdál zajímavý text, ale způsob psaní M. Fabera - nedává vám... totiž přímo vědět, o čem přesně vypráví děj a tak čtete dál a podle indicií si musíte utvořit obraz toho, co se v knize doopravdy děje. Velmi zajímavé jsou skutečně vnitřní monology, kdy autor podává čtenářům k nahlédnutí myšlenkové pochody dvou rozdílných tvorů, sedících vedle sebe.
Vložil: Eliška, 27.02.2005 12:16
Pratchett, Terry: Divadlo krutosti
Já cí tu knííížkůůůůůů..... Terry je the best!!!!!!!
Vložil: , 07.02.2005 20:22
Banks, Iain: Píseň kamene 2
Sháním na internetu všechny Pavly Horákové. Vlastně pouze jednu, která byla před lety na rekreaci ROH Brčálník. Jsem její kamarád 723417081. Jestliže toto není ta Pavla Horáková za kterou jí považuju tak je tato zpráva bezpředmětná a velice se omlouvám
Vložil: , 09.01.2005 15:47
Gunn, Kirsty: Rain, recenze
To vypada skvele! Preklad?
Vložil: Severis, 27.12.2004 15:19
Rowling, J. K.
Jen taková malá připomínka : Píšete, že "se jedna postava proměňuje proti své vůli ve vlkodlaka a jeho kamarádi, aby jej ochránili, se mění na psy: dobří proti špatným... ". Pes je z těch kamarádů jen jeden - Sirius. Další z nich je jelen a poslední krysa - ta mi nepříjde zrovna jako "dobrá"....
Vložil: Ivee, 15.12.2004 20:14
Welsh, Irvine
Tak to jako každopádně souhlasim :o)
Vložil: mucker, 04.12.2004 16:08
Fowles, John: Mág
neměl jsem problém se ztotožnit se s hrdinou. naopak, ztotožnil jsem s ním až moc. možná to bude mým mládím, naivitou a nezkušeností, stejným profilem, jaký dal fowles svýmu hrdinovi (v případě, že relativizujem hodnoty a pravdu, těžko ho pak nazývat antihrdinou)
Vložil: , 01.11.2004 15:13
Pratchett, Terry: Divadlo krutosti
Koniny, které se vezou s reklamou.
Vložil: Dairwen, 08.10.2004 22:16
Orwell, George
Musim rict, ze jsem se dozvedela presne tolik informaci, kolik ke svemu uternimu 15ti minutovemu "speech" na AJ potrebuju. :) Diky, diky, diky!!!
Vložil: švexa, 30.09.2004 09:51
Welsh, Irvine
At´ čtu jak čtu, nevidím v článku Extázi.
Vložil: Jakub Racek, 30.09.2004 02:34
Amis, Martin: Peníze 1
Ahoj Ladislave, pěkná recenzička, jen mi je líto, že jsi se víc nezmínil o překladu, nakonec titul je "recenze překladu." Píšeš jen o obdivuhodné odvaze překladatelky se do tak těžkého díla pustit, což o to, odvahu má - a pořádnou, ale nic obdivuhodného na ni nevidím, spíš se jedná o megalomanství... překladatelské nuly. Žádný slušný překladatel by neměl odvahu něco takového vydat. Takže dovol mi tě ve zkratce doplnit: Překlad je naprosto trystní a degraduje celé Amisovské elektrizující slovní jiskření na křečovité spasmy blouznivějící rádoby překladatelky. Tato jazyková bulimička - přežvýkávající originál jen aby ho zas obratem vyzvrátila do svého zvratkovitého patvaru - nedokázala slušně přeložit ani název knihy. "A Suicide Note," podtitul knihy, opravdu neznamená "zápisky o sebevraždě," jak se nás přezpotvořitelka - překladatelka snaží i v Amisově předslově přesvědčit, ale běžně česky "dopis na rozloučenou." Stačí si to autorské předeslání, které je v mnoha směrech klíčové pro celou knihu, přečíst v angličtině a srovnat ho z cela nefunkčním převodem do češtiny. Amis rozhodně neříká, že každý z nás občas píše zápisky o sebevraždě, ale právě dopisy na rozloučenou (se světem). Paní překladatelka nám ve svém překladu knihy doufám předvádí svou překladatelskou sebevraždu; kéž její překladatelství spočine v hodně hlubokém hrobě.
Vložil: Jakub Racek, 30.09.2004 02:21
Amis, Martin: Peníze 2
Vážený pane Kapoune, píšete o "zdařilém překladu Věry Porové," a očividně si nevidíte do pusy. Překlad je naprosto trystní a degraduje celé Amisovské elektrizující slovní jiskření na křečovité spasmy blouznivějící rádoby překladatelky. Vždyť tato jazyková bulimička - přežvýkávající originál jen aby... ho zas obratem vyzvrátila do svého zvratkovitého patvaru - nedokázala slušně přeložit ani název knihy. "A Suicide Note," podtitul knihy, opravdu neznamená "zápisky o sebevraždě," jak se nás přezpotvořitelka - překladatelka snaží i v Amisově předslově přesvědčit, ale běžně česky "dopis na rozloučenou." Stačí si to autorské předeslání, které je v mnoha směrech klíčové pro celou knihu, přečíst v angličtině a srovnat ho z cela nefunkčním převodem do češtiny. Amis rozhodně neříká, že každý z nás občas píše zápisky o sebevraždě, ale právě dopisy na rozloučenou (se světem). Paní překladatelka nám ve svém překladu knihy pak doufám předvádí svou překladatelskou sebevraždu; kéž její překladatelství spočine v hodně hlubokém hrobě.
Vložil: k, 27.09.2004 14:49
Mills, Magnus: Three To See The King
Musim sa priznat, ze ja som vobec netusil, ako to dopadne, lepsie povedane, nevedel som, ktoru z dvoch moznosti vlastneho smerovania si nakoniec hlavna postava vyberie. Ako (ne)skonci Michael Hawkins a skoncia jeho priaznivci :-), sa predpokladat, samozrejme, dalo. Kniha prijemna, hlavne jazykovo,... ale prirovnanie k Beckettovi je podla mojho neskromneho nazoru skor zelanim, ako odrazom Millsovych kvalit. To by som nebol ja, keby som nerypal. :-)
Vložil: Sam A, 27.09.2004 10:33
Amis, Martin: Yellow Dog
Ted ctu ten titul v anglictinu, a prisel tady aby se mohu videt jestli byl prekladany do cestiny. Musim rict ze je mezi nejlepsich jeho titulech, s Lonynskym Polim a Penezum - v kterem pripade je mezi nejlepsich knih moderniho britske literature. Doporucim toho knihu pro vsichni - a pokud muzete... ctete to v anglictinu, je asi tezky anglictinu ale barevny jak od nikoho jineho. Sam Omlouvam se pro moje spatne cestinu.
Vložil: Katka Girgensohn, 07.09.2004 09:22
Haddon, Mark: Podivný případ se psem 2
OK, beru :o) Stejne si to doctu! :o)
Vložil: Richard Olehla, 06.09.2004 17:20
Haddon, Mark: Podivný případ se psem 2
Jméno překladatelky jsem opravil, za to se omlouvám. Za prozrazení pachatele mě už tady nejeden čtenář pranýřoval, ale tady mi to opravdu nepřijde tak důležité. Naopak,potřeboval jsem to využít k vysvětlení důvodu Christopherova strachu vůči otci.
Vložil: Katerina Girgensohn, 06.09.2004 10:38
Haddon, Mark: Podivný případ se psem 2
Prekladatelka knihy se jmenuje Katerina Novotna! Ne Markova. Knihu jsem prave zacala cist (moc se mi libi!), ale trosku me zklamalo, ze mi pan Olehla v recenzi dopredu prozradil zapletku :o( Nebo to, kdo je vrah, v takovehle knize neni tak dulezite?
Vložil: Anna, 22.07.2004 11:16
Doughty, Louise: Fires In The Dark
Mohl by mi autor recenze objasnit, z čeho soudí, že García Lorca byl šovinista? A že psal, kromě jiného, o cikánech? Myslím, že ty důvody, které autor zmiňuje byly úplně jiné. Vždyť Andalusie, o níž psal především, je mnohakulturní a cikanský prvek je nedílnou součástí této bohaté a jedinečné kultury.... Ještě dnes, když do Andalusie přijedete, vnímáte to cikánské na první pohled, není to žádný mrtvý artefakt, ale stále živá součást života Andalusanů(fiesty, hudba). García Lorca šovinista? Spíš romantik, ne?
Vložil: Richard Olehla, 15.06.2004 12:32
McEwan, Ian: Pokání
Uznávám, že jsem mohl prozradit méně. Příště se polepším. RO
Vložil: martin, 13.06.2004 10:44
McEwan, Ian: Pokání
Úžasná kniha, nezapomenutelný čtenářský zážitek. Kdo knihu nečetl, udělal velikou chybu. PS.: Plně souhlasím s Mahavishnem (je to skloňování správné?)
Vložil: , 19.05.2004 18:53
McEwan, Ian: Pokání
to zrovna čítám.)
Vložil: , 18.05.2004 18:38
Gray, Alasdair: Něco z kůže
Doslova hrozná kniha, román...
Vložil: Téma, 18.05.2004 18:34
Miéville, China: Nádraží Perdido
Tolkien je proti Mievillovi úplný břídil, to se vůbec nedá srovnat!!!!!!!!!!
Vložil: Katky Olivíkové, 18.05.2004 15:57
Fowles, John: Mág
je to příšerné
Vložil: Jan Vaněk jr., 17.05.2004 13:51
Seminář současné britské literatury 2004, Kostelec nad Černými lesy
Není, autorskoprávní komplikace (resp. požadavky agentky) to znemožnily. Dostali ho pouze ostatní soutěžící pro interní potřebu.
Vložil: Vojtěch Němec, 05.05.2004 21:37
Miéville, China: Nádraží Perdido
Já v tom nevidím Londýn. Já v tom vidím celý náš svět. Chaos, manipulace, korupce, bída, zločin atakdál vládne světem amněsechcebrečet, nicméně tato kniha, bezesporu impresivní, i když na některých místech vcelku dost škrobeně napsaná, má podle mého názoru co říci, i přesto, že totálně nevyhovuje mému... ideálu krásy v literatuře - možná, že přílišná inspirace šablonovostí a podbízivostí počítačových her žánru RPG není pro fantasy literaturu jistý krok do budoucnosti. Je to spíše šátrání s nádechem černého pachu slepeckého psa. Ale pokus dobrej.
Vložil: , 05.05.2004 21:29
Miéville, China: Nádraží Perdido
Hrozná recenze na hrozivou a varující knihu.
Vložil: Michaela Šefčíková, 05.05.2004 15:33
Seminář současné britské literatury 2004, Kostelec nad Černými lesy
Rada bych se dozvedela, je-li nekde zverejnen preklad povidky The Lables od Jany Vorechovske. Diky, Preji pekny den.
Vložil: ***, 04.05.2004 08:39
Bernières, Louis de
Marek je sdausage!
Vložil: , 03.05.2004 16:17
Heaney, Seamus
hi friend! ????
Vložil: , 22.04.2004 12:26
Winterson, Jeanette: Na světě nejsou jen pomeranče
blbost
Vložil: Hana Petrikova, 29.03.2004 15:56
Seminář současné britské literatury 2004, Kostelec nad Černými lesy
Je vitezny text zverejnen nekde na webu? Souteze jsem se take ucastnila a moc rada bych si verzi Jany Vorechovske precetla. Dekuji a pozdravuji.
Vložil: Denisky, 19.03.2004 10:26
Rowling, J. K.
nestačila jsem jej přečíst.
Vložil: , 17.03.2004 19:14
Lodge, David
Vložil: Richard Olehla, 01.03.2004 17:16
Naipaul, Vidiadhar Surajprasad: Pouť (část 1)
Jan Vaněk: Chalupský překlad zgruntu přepracoval, takže takové minely jako absentující Lissajousovy křivky tam už nebyly. Jsem zvědav na analýzu - třeba by neškodil článek...
Vložil: Jan Vaněk jr., 23.02.2004 10:20
Naipaul, Vidiadhar Surajprasad: Pouť (část 1)
První vydání ve Světovce 5-6/91 bylo přinejmenším nevyrovnané; Chalupskému, tehdy koneckonců začínajícímu, se sice podařilo trefit některé detaily a roviny("s naší ponorkou se vkradu / přímo až do Cařihradu" je IMHO docela povedený překlad "Soon our sub's periscope'll / aim for Constantinople"), ale... na druhou stranu jinde měl s věcnou interpretací reálií či prostě komplikovanějších vazeb problémy málem jak Puchalská. Panu Olehlovi slouží ke cti, že opravil jedinou věc, kterou jsem si po těch letech pamatoval v knihkupectví z hlavy (tančící postavy místo Lissajousových obrazců, i když zůstává otázka, není-li čistě onomatopoicky převedené jméno baru Scope - Škopík příliš svévolné); zbytku se podívám na zoubek za pár týdnů až měsíců, až Dražba dorazí do knihoven. Ale abych neodbočoval od tématu, i já se skláním před minuciózní analýzou Aleny Dvořákové a doufám, že se bude na iLiteratuře objevovat častěji.
Vložil: Uli, 18.02.2004 09:13
Norfolk, Laurence: Lemprierův slovník
Hm, vydání české verze knihy britského autora podle zkrácené, americké verze nepovažuji za zvůli, nýbrž za podivnost :-7
Vložil: Richard Olehla, 13.02.2004 15:21
Naipaul, Vidiadhar Surajprasad: Pouť (část 1)
Doufám, že ne :-) Vina by padla i na mou hlavu.
Vložil: Milan Valden, 13.02.2004 14:54
Naipaul, Vidiadhar Surajprasad: Pouť (část 1)
Děkuji autorce za skvělou studii o autorovi, který mne velmi zajímá, a především za podrobný rozbor překladu, který mě až vyděsil: domníval jsem se, že jde o dobrý překlad! On dobrý je ve své čtivosti, ale nyní vím, že je špatný v nepřesnostech. Vždyť překladatel Chalupský tím pádem místy zcela mění... smysl mnoha vět! A to jsem si nyní koupil v jeho překladu Pynchonův román Dražba série 49. Bude to také tak špatný překlad maskovaný v hávu čtivosti a plynulosti?
Vložil: T.Bukovsky@seznam.cz, 12.02.2004 13:09
Durrell, Lawrence: Avignonský kvintet
Fantastická kniha!Oba dva bratři Durrelovic jsou tak totálně odlišní a přece jen mě oba dva objali duši a mysl...T
Vložil: Jan Vaněk jr., 12.01.2004 14:10
Amis, Martin: Yellow Dog
Mimochodem, ta Fischerova kritika je dostupná online a je... přinejmenším zábavná.
Vložil: Jan Vaněk jr., 22.12.2003 12:40
DBC Pierre: Vernon God Little
Pan Nagy mě upozornil, že úzus je nejednoznačný - musím uznat, že i na stránkách nakladatelství se vyskytují obě podoby, byť se mi zdá, že jednoslovná tam slouží pouze jako hovorová zkratka za neprakticky dlouhý oficiální název (na zůsob českého Volvox, Fronta); používají... ji ovšem i recenzenti v tisku, kde by se nějaká bibliografická závaznost dala čekat. Nicméně i tam jde spíše o odkaz na mlčky předpokládané plné znění, jehož používání je v českých podmínkách podle mého vhodnější; ostatně v knize samé se vyskytuje pouze dlouhá podoba (v tiráži dokonce ještě doplněná o Limited nebo Ltd. - sakra, když se neshodnou na jedné podobě ani pár řádků od sebe, jak můžu požadovat nějakou globální závaznost? :-)
Vložil: Jan Vaněk jr., 17.12.2003 12:26
DBC Pierre: Vernon God Little
Ach jo: tak Vernon God, nebo God Vernon? A myslel jsem, že to nakladatelství se jmenuje Faber and Faber.
Vložil: Petr Kvapil, Beroun, 24.11.2003 15:11
Pratchett, Terry: Úžasný Mauric a jeho vzdělaní hlodavci
nastesti existujou knihovny, jinak je to diky novinarům vyhozene jmeni
Vložil: mmk, 16.11.2003 11:16
Faber, Michel: The Crimson Petal & The White
Faber je opravdu talent.Myslim, ze se hodne od Fowlese ucil a jednou nas prekvapi jeste vic.
Vložil: Richard Olehla, 15.11.2003 13:25
Faber, Michel: The Crimson Petal & The White
Opraveno! Ačkoli mi název nebyl neznámý a všiml jsem si chyby hned, nebyl čas opravit to dříve. Omluvy od Iliteratury čtenářům i komentátorovi.
Vložil: Podaný, 15.11.2003 09:22
Faber, Michel: The Crimson Petal & The White
Je to nechutnost, psát si komentáře k vlastnímu textu, ale není zbytí: někde v kyberprostoru se ztratila jedna čárka, a tak upozorňuji: Canongate je JMÉNO NAKLADATELSTVÍ, nikoli součást názvu, který tudíž zní pouze The Crimson Petal and the White. Sorry, boys and girls. -rip-
Vložil: Jan Vaněk jr., 27.10.2003 11:34
Miéville, China: Nádraží Perdido
Ach jo - je to Krobuzon, ne Korbuzon. (A "explicitně" se v úvodu odvolává, vedle Peaka, jen na autora SF/F M. Johna Harrisona; je právem recenzentů narážet dílo na jakékoli kopyto se jim zachce, ale podsouvat to přímo autorovi - vsadil bych se, že by byl sám překvapený.)
Vložil: PU, 27.10.2003 05:22
Spark, Muriel: Záhadný případ lorda Lucana
V ramci byvaleho CSSR si spomenuli na M.Sparkovu i na Slovensku. V R.1976 vo vydavatelstve Smena vysli v jednej knihe dva romany - horeuvedena Balada o predmesti + Idol verejnosti (Public Image 1960), v preklade J.Samcovej a s doslovom J.Vojteka. Aspon nieco.O i nom neviem.
Vložil: PU, 27.10.2003 05:21
Spark, Muriel: Záhadný případ lorda Lucana
V ramci byvaleho CSSR si spomenuli na M.Sparkovu i na Slovensku. V R.1976 vo vydavatelstve Smena vysli v jednej knihe dva romany - horeuvedena Balada o predmesti + Idol verejnosti (Public Image 1960), v preklade J.Samcovej a s doslovom J.Vojteka. Aspon nieco.O i nom neviem.
Vložil: Jelena, 07.09.2003 13:46
Winterson, Jeanette: Na světě nejsou jen pomeranče
Jenom k těm vypravěčům ve Vášni: První část nevypráví Villanella, ale Henri, druhou Villanella, třetí zase Henri (až na krátké Villanellino líčení jejího života) a až na čtvrté se podílejí oba.
Vložil: Jan Vaněk jr., 22.07.2003 15:25
Templeton, Edith: Gordon
Jak jsme se s panem Nagyem nakonec snad shodli, existence "ústředního cenzorského úřadu" není vůbec nutnou podmínkou pro to, aby bylo možno zakazovat knihy - ve Velké Británii to naopak jde na individuální až svévolné bázi, viz "Obscene Publications Act".
Na rozdíl od něj nadále věřím, že Olympia... byl pařížský podniček jednoho ne zcela seriózního muže, využívající úzké tržní niky mezi Lolitou a přímočařejším erotickým čtivem a zaniklý po všeobecném uvolnění tabu a vydavatelské autocenzury za Kanálem a oceánem, zatímco New English Library bylo a zůstává velké anglické (nejen) paperbackové nakladatelství s produkcí, obratem, aktivy etc. o několik řádů vyššími. Ano, když se poměry poněkud liberalizovaly, M. Girodias uzavřel smlouvy s NEL i jedním americkým nakladatelstvím, že budou jeho tituly vydávat současně s ním pro místní masový trh, ale k větě, že "New English Library byla totiž součástí Olympia Press", to opravňuje asi tak stejně, jako kdybych já tvrdil, že Lidové noviny, kde tento článek vyšel poprvé, jsou součástí iLiteratury.
Vložil: Mahavishnu, 16.07.2003 21:08
McEwan, Ian: Pokání
Ten záver ste ale prezrádzať nemuseli. Tým mnohým pokazíte zážitok.
Vložil: Mahavishnu, 12.07.2003 01:51
Durrell, Lawrence: Monsieur aneb Kníže temnot
Toto je zaujímavý článok súvisiaci s Avignonským kvintetom: http://weberstudies.weber.edu/archive/archive%20B%20Vol.%2011-16.1/Vol.%2014.1/14.1Lorenz.htm
Vložil: Jan Vaněk jr., 11.07.2003 20:10
Banks, Iain: Dead Air
Pro zajímavost, vypravěč se občanským jménem jmenuje McNutt, Nott je pseudonym, který z pochopitelných důvodů využívá ve své profesionální kariéře. Ale to samozřejmě není podstatné, jen jedna z banksovských hříček s detaily.

Osobně se mi zdálo, že na titul se v textu explicitně odkazuje (kromě... toho rádiového ticha) spíš ve scéně návštěvy u zubařky (s. 228 nížeuvedeného vydání): "Mary drilled through an old filling into decay, and the air in my mouth filled with a smell like death." Ale k tomu se jistě nedá vymyslet tak pěkná interpretace. Hm, nebo co ta pasáž, kde hrdina krátce po 11. 9. vysvětluje, že Londýn se zdá podivně tichý proto, že od od něj byla odkloněna letadla mířící na Heathrow? Tohle by se dalo vztáhnout k úvaze z 11. kapitoly, jak jsme si ve velkoměstě zvykli na zvuk sirén, ale takové záležitosti ponechám lidem, kteří na to mají kvalifikaci.

Nezdálo se mi, že by Ken napadal či dokonce skandalizoval "hlavně politiky": párkrát padne jméno G. W. Bushe, jednou - spíš v žertu - Thatcherové a asi dvakrát Ariela Šarona, ale v naprosté většině v soukromých rozhovorech (naopak o Alu Gorovi se zmíní v rádiu pochvalně). Cílem je přece bavit, ne otravovat, což by nadávání na konkrétní lidi jistě vbrzku přineslo; Ken kritizuje spíše politiku než politiky, všechna "abrahámovská náboženství", ale také skotské fotbalisty atd. atd. Ale dobrá, tohle nechme jako věc osobního názoru, o níž nemá smysl se hádat.

Každopádně ovšem patentní nepravdou je tvrzení, že "Nott do svého pořadu zve nejrůznější lidi, třeba i člověka popírajícího holocaust". Jak pořad vypadá, je vysvětleno zejména v kapitolách 2 a 5: každé všední dopoledne dvě hodiny (z nichž většinu naplňuje hudba, kterou Ken nesnáší); ve zbytku vede se svým producentem a nahrávačem komické dialogy á la Howard Stern. Pravidelnou součástí jsou i telefonáty posluchačů, které ovšem Ken rutinně využívá jen k zesměšnění a je vždy připraven je umlčet. Nicméně nikoho si do studia NEZVE, k debatě s popíračem holocaustu je naopak sám pozván do televize. Protože si je vědom argumentu, že seriózní diskuse s takovmi lidmi není možná a jen by je legitimizovala, souhlasí jen pro to, že dostal skvělý nápad, jak ho vyřídit - a Banks mistrně (a napínavě) zobrazuje nejen jeho provedení, jako i následné zjištění, že ten nápad byl poněkud nedomyšlený. (Řekl bych, že na "hranice jazyka" a zjištění, že jeho rétorská zručnost mu nepomůže, naráží naopak v soukromých rozhovorech se svými blízkými - viz zejména hádku o Izrael s Jude.)

Počkat, a co má znamenat "trpí výčitkami, že zahýbá své manželce"? Žádnou přece nemá, Jo je jeho PŘÍTELKYNĚ posledních 18 měsíců (viz první kapitola), zahýbá jí zcela bez výčitek. Manželku měl, ale dávno se rozvedli (kapitola 4) mj. pro jeho soustavné zahýbání - nevím, zda o tom lze tvrdit, že trpěl výčitkami: upřímně sliboval napravit se, ale opakovaně toho nebyl schopen.

A, ehm, jak může román současně být "více než čtyřistastránkový" a mít 384 stran? Brožované vydání darované Britskou radou v jednom kuse Ústřední knihovně hl. m. Prahy (trade paperback Little, Brown, Londýn 2002, 384 stran, 10.99 liber) sice končí na straně 408, ale jsou to dost řídce sázené stránky a dost z nich jsou vakáty na začátcích kapitol.

Vložil: Jan Vaněk jr., 01.07.2003 13:25
Magrs, Paul: All the Rage
Dovolím si upozornit, že vypravěč současné linie románu se nejmenuje Will, nýbrž Tim. Pravda, nečetl jsem totéž vydání jako p. Nagy (paperback z roku 2002 za UKP 6.99 s razítkem British Council a jakoby neonovým nápisem na obálce, dostupný ve dvou ks v pražské Ústřední knihovně; desetilibrové o rok... starší první vydání se čtyřmi hlavami na obálce mají v pobočce Opatov), a je to nejhůř redigovaná anglická kniha, jakou jsem v poslední době viděl - mj. se ve benátské kapitole opakovaně objevuje slovo "gondala" (ale "gondolier") a text kapitoly 15 se opakuje dvakrát po sobě - ale stejně pochybuji, že by tyto chyby a rozdíly mezi oběma vydáními zahrnovaly i hrdinovo jméno.
...