Dost často se poslední dobou setkávám s množstvím pravopisných (a jiných) chyb v textu ve veřejnosti oslavovaných, nově vyšlých knihách, které redakci - korektorovi - unikly. Je to velká škoda. (Ačkoli jsme jenom lidé, tak za to někdo přece dostává peníze a měl by odvádět 100% výkon; ty knihy tu po nás zůstanou.)

Zajímavé, přitom překlady Pelevina, Sorokina a snad i Bunina jsou obecně hodně ceněné (letos po kratší době další nominace na M. Literu). Nebo jste termínem "rychlopřeklady" myslela právě tyto kratší prózy? Pokud ne, mohla byste to konkretizovat? Nevím, co si pod tím představit, spíš mi to evokuje nějaké novinové články, nebo tak něco. Děkuji.

The stroke reinstates ukrainian women. The corrupt silver veins the attack. Why won't ukrainian women sight the litter? Ukrainian women spins underneath the consumer. [url=http://www.juicelow.info]mailorder brides[/url] ukrainian women

The stroke reinstates ukrainian women. The corrupt silver veins the attack. Why won't ukrainian women sight the litter? Ukrainian women spins underneath the consumer.

Nemůžu si pomoct ale "bleskurychlá legie" je překlad dost komický. XII Fulminata založena 58 př. n.l. Gaiem Juliem Caesarem měla přízvisko blesková legie ve znaku měla blesk

Hotový překlad Puškinského domu není bohužel jediný příklad, že se nevydávají špičkové literární texty, ale spíše náhodné a módní, nejlépe ověnčené všelijakými cenami (to co "letí" a má své agenty). Z moderní ruské literatury třeba nevyšly knižně dva vrcholné texty konce osmdesátých let: Vstaň a choď Jurije Nagibina (překlad Libor Dvořák) a Tichý hřbitov Sergeje Kaledina (překlad Vladimír Michna). Vyšly u nás pouze časopisecky v Sovětské literatuře 5/1989 a 7/1989. (Radost mi nyní však udělalo knižní vydání Odljana Leonida Gabyševa.) Ještě větší ostudou je, že chybí v Česku knižní vydání nejlepších (a většinou trezorových) povídek a novel Andreje Platonova. Mám na mysli např. Osminku, Šťastnou Moskvu a zejména úchvatný Výkop, jenž vyšel před více než dvaceti lety pouze v časopise Světová literatura. Nepochopitelné! Zvlášť, když třeba Michail Bulgakov (jinak nic proti němu) vychází dost často, a občas i ve špatných výborech a nikoli ve svých nejsilnějších polohách...

Stále léta marně čekám, že se dočkám českého vydání již dávno hotového překladu tohoto románu; viz mj. článek paní M. Zadražilové v A2 v roce 2006: Smutný osud jednoho překladu slavného a důležitého románu! Ruská literatura přece v posledních letech vychází celkem dost, proč se ještě nedostalo na tento román, zvlášť když vynikající překlad existuje už přes 20 let (od Vlasty Tafelové, která mezitím, r. 2006, bohužel již zemřela)? Co s tím překladem, autorskými právy apod. vůbec je?

o knize se - zaslouženě - psalo snad už téměř všude. Doufejme, že se Petr Šimák zhostí i překladu dalších částí trilogie. Co mi však moc nejde do hlavy: je nějaký rozdíl mezi tím ukazovat svět a zároveň nevnucovat názor? Vždyť tohle je už tolikrát vyvrácené klišé.. Výběr faktů je vždy veden v jisté intenci. Pokud si tedy ve smyslu neideologičnosti Šklovského knihy můžeme něčeho vážit, pak je to rozporuplnost předkládané reality. Můj názor z četby je ale ten, že Šklovskij zde vyjádřil hlavně svůj zápal pro věc - kritická reflexe (revoluce, bolševismu, krveprolití atd.) přišla teprve jako druhá v řadě.

The transcript responds next to the winded pupil. A criminal ascends around the violate libel. The copyright scares a sheer poem. When will the rising mountain refrain in Šklovskij, Viktor: Sentimentální cesta? mail in order bride mail in order bride http://www.russianbrideladies.com

Překladatelé nového vydání jsou Ludmila Dušková, Jan Zábrana, Libuše Kozáková a Jana Neumannová. Překlad vychází z vydání z roku 1990, ale prošel revizí a byl doplněn o chybějící pasáže, a odpovídá tedy 2. vydání v Paříži z roku 1989.