books : USA

Nadřazené:

Poslední články

Nejčtenější články

Všechny články

Zobrazení:
Strana 1 / 41:
1
Sekce americké literatury se již třetím rokem těší podpoře U.S. EmbassyUS Embassy Prag

Poslední komentáře

Vložil: Pavel Mandys, 14.02.2017 17:13
Lehane, Dennis: Pod rouškou noci
Ad Vojtěch Záleský: Ať ta debata není jen obecná - máte nějaký přiklad inovativní gangsterky za posledních dejme tomu třicet let? Onen zmiňovaný Kmotr do žánru vnesl schéma rodinné ságy, Lethemovi Sirotci z Brooklynu neobvyklého vypravěče, ale v zásadě jde stále o totéž: soupeření mezi jednotlivci a/nebo... skupinami, případně o (obvykle marný) pokus se od gangu trhnout. V tom je gangsterka stejná už od třicátých let.
Vložil: Antonín Kudláč, 14.02.2017 12:53
Lehane, Dennis: Pod rouškou noci
Někdo holt inovuje a někdo zase ne, co s tím naděláte. Nebyl bych ale na Lehana tak přísnej, je to minimálně řemeslně výborný autor, což se o mnoha jiných říci nedá.
Vložil: Vojtěch Záleský, 14.02.2017 10:35
Lehane, Dennis: Pod rouškou noci
A cožpak je dobré být vždy bez inovace? Ta přece neznamená zrušení tradice. Žánr pak sám sebe odsoudí do strnulosti. Je dobře když autor překročí hranici a posune žánr dál, než když stále dokola opakuje to samé a kritika chválí jeho správné (ale otrocké) pádlování po proudu.
Vložil: Jitka J., 07.02.2017 15:49
Cass, Kiera: Selekce
Vtipně a výstižně napsáno. Protože mě literatura young adult a žánr dystopie zajímají, četla jsem i druhý díl, ten je dokonce ještě slabší než Selekce, jelikož skoro celou knihu America jen váhá mezi Maxonem a Aspenem. To už lze v daném žánru a věkové kategorii doporučit spíše zmíněné Hunger Games nebo... Jiskru v popelu.
Vložil: jan lukavec , 03.02.2017 14:49
Krapfl, James: Revoluce s lidskou tváří
I takové recenze se už dají najít: www.ustrcr.cz. V tom, že si autor až příliš jednoduše představuje překlenutí složitého období, kdy se klopotně obnovoval náš demokratický systém, s Vámi souhlasím, podobně to... formuluji ve své recenzi: "V situaci, kdy v naší zemi po desítky let v podstatě neexistovala občanská společnost, bylo zcela nereálné očekávat náhlý vznik nějaké nové, vzorové, utopické společnosti."
Vložil: Pavel Rakouš, 03.02.2017 14:18
Krapfl, James: Revoluce s lidskou tváří
Nemohu souhlasit se závěry autora. Zjednodušuje a populisticky překlenuje složitá období, kdy se klopotně obnovoval náš demokratický systém. Lidé na náměstích nechtěli komunismus a komunisty v žádné podobě. Rovnostářství měli všichni po krk. Očekávám renomovanou recenzi tohoto populistického dílka od... našich předních historiků.
Vložil: Antonín Kudláč, 30.01.2017 12:35
Lehane, Dennis: Pod rouškou noci
Cožpak je vždy nutná inovace? V žánrech populární literatury jde přece spíš o využití tradice, která může, ale také nemusí být narušována... A když není narušována, neznamená to, že by dílo bylo apriori špatné.
Vložil: Vojtěch Záleský, 30.01.2017 07:54
Lehane, Dennis: Pod rouškou noci
Zajímavá recenze, která však o kvalitách knihy moc nevypovídá. Podobnost s Kmotrem je asi stejně velká jako tvrzení že Sofiina volba je podobná Vojínu Ryanovi, protože se odehrává za druhé světové války. Lehane píše v době, kdy jsou všechna klišé z gangsterek naprosto provařená (narozdíl od Doctorowa)... a nijak je nevyužívá s vědomím, že jde o klišé. Napsal generickou knihu, v níž využívá všechny stavební prvky gangsterky, ale bez inovace. Dnes už musí mít gangsterka víc, než jen nohy v betonu a střílení. Škoda, že k tomu autor recenze nepřihlédl a srovnává prvky, které se srovnávat dají jen těžko.
Vložil: mruk, 20.01.2017 10:01
Clark, Katerina: Sovětský román
mruk Jiříček je fanynka (podle Clark je vynikající odbornicí), ale asi hodnocení překladu by měl soudím přenechat jinejm: http://www.ipsl.cz/index.php?id=1011&menu=echa&sub=echa&str=echo.php mruk
Vložil: Juan Zamora, 17.01.2017 12:43
Hawkins, Paula: Dívka ve vlaku
Nakladatel dnes hlásí přes 150 tisíc prodaných výtisků. Nakladatel zřejmě jásá, recenzent žasne.
Vložil: MK, 07.01.2017 10:39
Hawkins, Paula: Dívka ve vlaku
Je to fakt, měla jsem velký problém knihu vůbec dočíst a už několikrát mne utvrdila v názoru, že věřit tomu, že je to nejprodávanější kniha, nebudu. Ono totiž v tom množství nekvalitní literatury, kterým jsme zahlcováni, se i jednooký může stát králem.
Vložil: mruk, 03.01.2017 09:56
Hawkins, Paula: Dívka ve vlaku
mruk "Velký bestseller"... mruk
Vložil: Vojta, 03.01.2017 09:16
Hawkins, Paula: Dívka ve vlaku
"... okouzlí jen sváteční čtenářky ... " - sváteční čtenáře asi okouzlí taky, ne :-) ?
Vložil: Luděk, 17.12.2016 18:27
Roth, Philip: Druhý život. Komedie o hledání životní změny
Právě jsem dočetl, je to zvláštní, silná knížka, která ve mě vyvolala hluboky dojem, děkuji za pěkný rozbor ;-)
Vložil: M Pokorný, 15.12.2016 10:35
DeMarco, Donald; Wiker, Benjamin: Architekti kultury smrti (in LtN)
Přiznám se, že i po nahlédnutí do daného hesla (se zkratkou "práv." a jedním příkladem na kartě 22) a po kontrole v Krameriovi a Google Books osobně setrvám v mínění, že konzumované manželství má k domovskému právu v dobré češtině daleko (a kdyžtak se tedy konzumuje/dokonává jen jednou, tj. nikoli "začalo... být konzumováno"), ale uznávám omyl se slovesem a uznávám omyl v tom, že filtrace přes angličtinu není jediným zdrojem.
Vložil: Jan Vaněk jr., 14.12.2016 02:18
DeMarco, Donald; Wiker, Benjamin: Architekti kultury smrti (in LtN)
Zajímavé etymologicko-ortografické přípomínky, ale v češtině se manželství už pár set let opravdu konz/sumuje i mimo kanonický slang (jenž naopak, [et Deo gratias!] není závazný pro zbylé vrstvy jazyka): psjc.ujc.cas.cz
Vložil: m p, 13.12.2016 15:03
DeMarco, Donald; Wiker, Benjamin: Architekti kultury smrti (in LtN)
Zcela pro úplnost snad ještě doplňme, že v latině jde o dva různé výrazy (consumo, pojídám vs. consummo, završuji), a dokud píšeme "sumace", měli bychom asi setrvat i u "konsumace".
Vložil: m p, 13.12.2016 14:47
DeMarco, Donald; Wiker, Benjamin: Architekti kultury smrti (in LtN)
překlep: iuris
Vložil: M P, 13.12.2016 14:35
DeMarco, Donald; Wiker, Benjamin: Architekti kultury smrti (in LtN)
Věřím, že kanoničtí právníci mezi řečí utrousí lecjaký latinismus, ale slovníky tento význam připouštějí jen pro podst. jm. (nikoli sloveso) a v Zedníčkově českém překladu Corpus iuri canonici se konzumují pouze hostie a manželství se dokonává (kánon 1697 nn.). Naproti tomu anglické "consummate" patří... k základní slovní zásobě.
Vložil: jan lukavec , 13.12.2016 11:49
DeMarco, Donald; Wiker, Benjamin: Architekti kultury smrti (in LtN)
V běžné řeči jistě ne, nicméně v kanonickém právu jde o běžně užívané spojení. V tom smyslu, že rozloučit bylo možné pouze to manželství, které nebylo "konzumováno", tedy nedošlo k vykonání manželské soulože. V historické literatuře se rovněž mluví například o renesančním zvyku "konzumace manželství... před svědky".
Vložil: M P, 13.12.2016 11:21
DeMarco, Donald; Wiker, Benjamin: Architekti kultury smrti (in LtN)
Předpokládám, že jde o prolnutí překladatelského omylu do recenze, ale v češtině se snad manželství opravdu nekonzumuje.
Vložil: Miroslav Beňo, 12.12.2016 22:26
DeMarco, Donald; Wiker, Benjamin: Architekti kultury smrti (in LtN)
Chtěl bych připomenout, že ač může někomu kniha připadat někdy až v "militantním duchu"- oba autoři vyjádřují to, co skutečně je, co se odehrává v duchu tzv." moderny". Já např.nesouhlasím s komentářem pana Komárka v předmluvě knihy, který vyjádřuje určitou pochybnost vůči autorům ve smyslu jejich myšlenkového... obsahu. Já si kladu otázku "s čím konkrétně pan Komárek nesouhlasí?( to bohužel přesně nedefinoval pokud si jeho komentář pamatuji Je filosof-ontolog? je biolog či lékař?, aby mohl nějakým způsobem kvalifikovaně vyslovit kritiku vůči autorům? Tím samozřejmě nemíním v negativním smyslu slova, že by nemohl mít názor, ale mít názor a něco smysluplně reflektovat, to jsou dvě skutečnosti vedle sebe, které nejsou totožné. Myslím, že např. Charles Darwin a jeho teorie, to je utrpení vůbec číst. V tomto směru je katastrofou už jenom to, že praktický vědec-a biologie je praktická věda- se pouští do tématu kterému de facto vůbec nerozumí.Filosofická ontologie je nesmírně těžká a složitá problematika, dotýkající se mimo jiné i problému bytí, existence,přirozenosti, přirozeného řádu a dalších uzce souvisejících a navzájem navazujících skutečností. Darwin bohužel o tomto nemá ani ponětí, pokud by ho totiž měl, nemohl by předkládat trvzení, které si přímo "cucá z prstu" aniž se zamyslí nad podstatou věci a její ontologickou složitostí. Chápu, že to bylo období osvícenství, kde silně rezonuje pozadí nové ideologie, která podporuje všechno to co údajně "osvobozuje člověka od Boha". Je to období, kde se na náměstích hlasuje o "existenci Boha". Co může být více výmluvnější o době, ve které se rodí Darwinovo přesvědčení, kde materialismus a svěřepá deizace člověka a pokroku začala svoji bezduchou cestu a která vyústila až do dnešního duchovní a morálního nihilismu. Bohužel negativa dneška v její obnažené podstatě jsou krutá a bezohledná, takže vybízet autory knihy k jakémusi falešnému korektismu není tak úplně na místě. Chápu, že literární kritik má své důvody ke kritické reflexi, nicméně jádrem problému z mého hlediska, není jakási literární korektnost,ale obsah problému, který kniha představuje a který je pro mně důležitý z hlediska mého odborného kritického náhledu. Mně ani tak nezajímá to, v jakém duchu se oba autoři vyjádřují, to je pro mně marginální záležitostí, ale zajímá mně jádro problému, který předkládají. Mohl bych v této věci pokračovat dál, ale nemyslím, že je to potřebné. Vyjádřil jsem to, co jsem chtěl a myslím, že to bylo potřebné udělat. Aby autoři knihy nebyli posuzováni pouze z literárního pohledu, ale aby se do kontextu kritické reflexe dostal i pohled z jiné strany.
Vložil: Miroslav Beňo, 12.12.2016 22:18
DeMarco, Donald; Wiker, Benjamin: Architekti kultury smrti (in LtN)
Chtěl bych připomenout, že ač může někomu kniha připadat někdy až v "militantním duchu"- oba autoři vyjádřují to, co skutečně je, co se odehrává v duchu tzv." moderny". Já např.nesouhlasím s komentářem pana Komárka v předmluvě knihy, který vyjádřuje určitou pochybnost vůči autorům ve smyslu jejich myšlenkového... obsahu. Já si kladu otázku "s čím konkrétně pan Komárek nesouhlasí?( to bohužel přesně nedefinoval pokud si jeho komentář pamatuji Je filosof-ontolog? je biolog či lékař?, aby mohl nějakým způsobem kvalifikovaně vyslovit kritiku vůči autorům? Tím samozřejmě nemíním v negativním smyslu slova, že by nemohl mít názor, ale mít názor a něco smysluplně reflektovat, to jsou dvě skutečnosti vedle sebe, které nejsou totožné. Myslím, že např. Charles Darwin a jeho teorie, to je utrpení vůbec číst. V tomto směru je katastrofou už jenom to, že praktický vědec-a biologie je praktická věda- se pouští do tématu kterému de facto vůbec nerozumí.Filosofická ontologie je nesmírně těžká a složitá problematika, dotýkající se mimo jiné i problému bytí, existence,přirozenosti, přirozeného řádu a dalších uzce souvisejících a navzájem navazujících skutečností. Darwin bohužel o tomto nemá ani ponětí, pokud by ho totiž měl, nemohl by předkládat trvzení, které si přímo "cucá z prstu" aniž se zamyslí nad podstatou věci a její ontologickou složitostí. Chápu, že to bylo období osvícenství, kde silně rezonuje pozadí nové ideologie, která podporuje všechno to co údajně "osvobozuje člověka od Boha". Je to období, kde se na náměstích hlasuje o "existenci Boha". Co může být více výmluvnější o době, ve které se rodí Darwinovo přesvědčení, kde materialismus a svěřepá deizace člověka a pokroku začala svoji bezduchou cestu a která vyústila až do dnešního duchovní a morálního nihilismu. Bohužel negativa dneška v její obnažené podstatě jsou krutá a bezohledná, takže vybízet autory knihy k jakémusi falešnému korektismu není tak úplně na místě. Chápu, že literární kritik má své důvody ke kritické reflexi, nicméně jádrem problému z mého hlediska, není jakási literární korektnost,ale obsah problému, který kniha představuje a který je pro mně důležitý z hlediska mého odborného kritického náhledu. Mně ani tak nezajímá to, v jakém duchu se oba autoři vyjádřují, to je pro mně marginální záležitostí, ale zajímá mně jádro problému, který předkládají. Mohl bych v této věci pokračovat dál, ale nemyslím, že je to potřebné. Vyjádřil jsem to, co jsem chtěl a myslím, že to bylo potřebné udělat. Aby autoři knihy nebyli posuzováni pouze z literárního pohledu, ale aby se do kontextu kritické reflexe dostal i pohled z jiné strany.
Vložil: Lubomír Molnár, 07.11.2016 15:13
Friedman, George: Ohrožená Evropa: rodící se krize
Kniha mne poněkud zklamala. Není jasné zda jde o populárně osvětové čtení či vědecká analýza. Navíc obsahuje nepřesné faktografické údaje. Tři příklady: 1) Mukačevo po první válce nepřipadlo Sovětskému svazu. Rodiště autorova děda bylo v letech 1918-1938 v Československu, 1938-1945 v Maďarsku a až... v roce 1945 připadlo Ukrajině tedy SSSR. 2) Československo se nezrodilo jako výsledek Trianonské smlouvy. Ta byla o Maďarsku. 3) V Barceloně žije 1,6 mln obyvatel. Z nich je 0,27 cizinců. Z těchto 0,27 mln jsou 0,18 přistěhovalci z EU a LA. Opakované tvrzení, že v Barceloně žije "asi třetina islámců" je prostě hloupost. Očekával bych od autora a jeho elitního týmu víc.
Vložil: Jana Turecká, 03.11.2016 18:42
McCarthy, Cormac: Cesta
Knížka je vynikající - stejně, jako knížka Tahle země není pro starý. Neuměla bych říct, která je lepší.
Vložil: Pavel Mandys, 22.10.2016 13:45
Paolini, Christopher
Stará norština. Už opraveno.
Vložil: Jitka J., 22.10.2016 13:33
Paolini, Christopher
Co má být "stará nordičtina"? Staroseverština (norront)?
Vložil: Barbora, 20.10.2016 08:23
Pynchon, Thomas
Nevíte kde seženu tuto knihu? Máte ji někdo na prodej? Díky Bára
Vložil: Viktor Janiš, 18.10.2016 19:18
Krapfl, James: Revoluce s lidskou tváří
Martine, ona Andrea překládala ještě za svobodna, většinou SF, a dost těžkou (viz databazeknih.cz). O schopnosti autora posoudit adekvátnost překladových řešení na takové té subtilnější rovině nadále pochybuju, ostatně lidé v... CV většinou přehánějí. A do třetice vyjádření Lukáše Rychetského z A2 na jiném serveru: "Tady navíc sehrála asi roli velká autorská ješitnost, co jsem slyšel, tak Krapfl nebyl schopen po roce autorizovat ani jednu kapitolu a když se rozhodli na něj dále nečekat, tak se zkrátka urazil. Já mám slovenské (autorizované) i české vydání a protože mne zprvu skutečně zarazila věta v tiráži (překládáno s přihlédnutím ke slovenskému autorizovanému vydání), tak jsem si ty překlady jen tak namátkou zkusmo porovnával a na žádné zásadní rozdíly jsem nenarazil."
Vložil: M Pokorný, 17.10.2016 23:17
Krapfl, James: Revoluce s lidskou tváří
Jen faktická glosa, knihu jsem neměl v ruce: autor podle akademického CV česky umí plynně, od překladatelky jiné odborné tituly nenacházím.
Vložil: jan lukavec , 17.10.2016 14:20
Krapfl, James: Revoluce s lidskou tváří
Autor tvrdí, že přes 70% vět mělo nějakou vadu. "Nejvážnější bylo však pět druhů vad: - překladatelka zvolila slovesa (také přídavná jména a příslovce, ale především slovesa), která neodpovídají tomu, co se v dějinách skutečně událo. - překladatelka dokonce změnila podměty... vět, tedy historických činitelů. - překladatelka nezachovala dobový jazyk. Používala slova a pojmy, které jsou sice dnes v ČR a na Slovensku běžné, ale které nikdo v roce 1989 nepoužíval, a které se začaly používat (postupně) až v letech 1990-92. Svým překladem tak učinila myšlenkový vývoj, který jsem se snažil odhalit, částečně neprůhledným. - ne všechny citáty byly uvedeny přesně podle primárních pramenů. - překladatelka zřejmě nepochopila některé moje teoretické argumenty a zvolila slova, která tyto argumenty nesprávně vyjadřují." Nakolik to ale skutečně dokáže odborně posoudit a jak moc jsou jeho výhrady přepjaté, to je jiná otázka...
Vložil: Viktor Janis, 17.10.2016 13:54
Krapfl, James: Revoluce s lidskou tváří
Podobně bizarní, jako když Stanley Kubrick kontroloval korejské titulky ke svým filmům. (Jak se Krapfl může bez znalosti češtiny a alespoň základní orientaci v teorii překladu k něčemu takovému vyjadřovat?)
Vložil: Hne Hna, 16.10.2016 17:22
Dylan, Bob (Nobelova cena za literaturu 2016)
V jeho textech je obsažený celý svět!
Vložil: tomáš havel, 14.10.2016 12:58
Dylan, Bob (Nobelova cena za literaturu 2016)
Snad toto rozhodnutí otevře oči i českým porotcům a Magnesia Litera poputuje k Honzovi Nedvědovi!
Vložil: Viktor Janis, 02.10.2016 11:27
Janiš, Viktor o komiksu a jeho překládání
Napište mi na karakedi@gmail.com, určitě se domluvíme.
Vložil: Jan Pašek, 30.09.2016 16:57
Janiš, Viktor o komiksu a jeho překládání
Zřejmě jsem popletl jméno,omlouvám se! Pan Janiš
Vložil: Jan Pašek, 30.09.2016 16:54
Janiš, Viktor o komiksu a jeho překládání
Omlouvám se, nemám nic do diskuze, jen bych se velmi rád setkal s panem Vanišem. Nebo zda by mi mohl napsat a potom bychom se domluvili. Děkuji! Jan Pašek
Vložil: Traktor, 19.09.2016 07:35
Palahniuk, Chuck; Stewart, Cameron: Fight Club 2
Prosím Vás, kupte někdo celej náklad, odvezte to za město a spalte to.
Vložil: J. Kalfus, 16.09.2016 07:49
Palahniuk, Chuck; Stewart, Cameron: Fight Club 2
Mně se líbil u prvního dílu (jak prvního? Fight Club je snad jen jeden, ne? :-) ) zejména ,,formát" knihy, textu. Literatura ještě prodělá změn! A ty přijdou, zdá se, opět z USA. (Asi.)
Vložil: Antonín Kudláč, 25.08.2016 19:55
Kissinger, Henry: Uspořádání světa
Inu dobrá, jak myslíte.
Vložil: jan lukavec, 25.08.2016 19:16
Kissinger, Henry: Uspořádání světa
V tom, že S. Huntingtona mnozí považují za seriózního badatele, což není Hitlerův případ, je možné Střet civilizací v jistém smyslu považovat za nebezpečnější než Mein Kampf. Ale jistě jsem tam mohl napsat i to, že se jedná o práci diskutabilní, spornou či hojně diskutovanou...
Vložil: Antonín Kudláč, 23.08.2016 16:43
Kissinger, Henry: Uspořádání světa
Tedy, nejsem politolog, ale jedna věc je kritika v akademickém prostředí a druhá pak případná "interpretace" knihy demagogy. Prostě mi ten výraz "neblaze proslulý" připadá poněkud nepřiměřený okolnostem, vhodný pro Mein Kampf, ale nikoli pro tuto knihu.
Vložil: jan lukavec , 23.08.2016 09:30
Kissinger, Henry: Uspořádání světa
Většina vědců jeho teze právem kritizuje, u nás nedávno například Miloš Mendel http://www.iliteratura.cz/Clanek/35825/mendel-milos-muslimove-a-jejich-svet-o-vire-zvyklostech-a-smysleni-vyznavacu-islamu. Například Huntingtonovo vysvětelení válek v Jugoslávii je dost zavádějící: „Převládajícím rysem vztahů... mezi muslimskými a nemuslimskými národy je hluboké nepřátelství, které doprovázejí krvavé konflikty. V Bosně muslimové vedli krutou a krvavou válku proti pravoslavným Srbům a násilí páchali i na katolických Chorvatech.“ Ve skutečnosti je rozdmýchali nacionalističtí politici (na prvním místě ti srbští), prvotní příčinou jistě nebyla bojechtivost muslimů. Mnoha demagogům ovšem myšlenky ze Střetu civilizací náramně vyhovují.
Vložil: Antonín Kudláč, 22.08.2016 14:51
Kissinger, Henry: Uspořádání světa
Mohl bych se prosím zeptat, proč je kniha Střet civilizací "neblaze proslulým spisem"?
Vložil: Tatana, 07.08.2016 14:43
Tartt, Donna: Stehlík
Kniha byla uzasna
Vložil: Jitka J., 14.07.2016 14:17
Wilson, Willow G.: Alif, neviditelný
Výstižná recenze, velmi originální a neobvyklá kniha.
Vložil: Pavel Mandys, 27.06.2016 09:29
Bacigalupi, Paolo: Vodní nůž
Opraveno, díky za upřesnění.
Vložil: Jan Vaněk jr., 27.06.2016 05:25
Bacigalupi, Paolo: Vodní nůž
Termínem "americký Středozápad" se obvykle rozumí dost ostře specifikovaná oblast, kterou nelze libovolně zaměňovat s "Jihozápad".
Vložil: Jana H., 18.06.2016 22:11
Walter, Jess: Nádherné trosky
Dlouho jsem nečetla takovou slátaninu. Čekala jsem sice lehčí čtení na léto, ale tohle je opravdu moc.
Vložil: Jan Vaněk jr., 28.05.2016 20:22
Nabokov, Vladimir: Ada aneb Žár
Já mám ten práh o dost níž, ale / a právě proto mohu doporučit explikace Briana Boyda – příslušná kapitola v životopise/monografii je výborná (jako ostatně i zbytek), dále věnoval Adě celou knihu a také provozuje online anotace (zatím se sice dostal sotva... do poloviny, ale pro začátek to stačí :-) — — — A ještě k předchozí diskusi: statut Ceny Josefa Jungmanna opakované udělení výslovně nevylučuje, ale reálpolitické ohledy asi ano.
Vložil: Jiří Kratochvil, 28.05.2016 13:59
Nabokov, Vladimir: Ada aneb Žár
Mám Nabokova velice rád, Lidové noviny publikovaly mé recenze Daru a N. povídek, jsem okouzlen většinou jeho knih, od Promluv paměti po Smích ve tmě, a samozřejmě Lolitou, ale na Adě jsem beznadějně shořel, co se mnou? holt mám své limity, což mě dost štve, zkusím po čase Adu ještě jednou (protože jsem... se na ni nesmírně těšil a nedokážu se smířit s tím, že jsme tak dopadl, jen kdybych měl víc času) Jiří Kratochvil
Vložil: Jan Vaněk jr., 25.05.2016 21:52
Highsmith, Patricia: Carol
Jak jen bych to řekl: She hurried westward, ran across Lexington Avenue, then Park, and turned down Madison. — "Spěchala na západ po Lexingtonské avenue a přes park k Madisonovu náměstí." kosmas.cz vs books.google.cz
Vložil: Lenora, 25.05.2016 17:51
Highsmith, Patricia: Carol
U téhle knihy by mě hodně zajímalo, jak se povedl/nepovedl překlad. Přece jen Highsmithová si výraznější překladatelskou péči rozhodně zasluhuje, jenže nakladatelství Leda není něčím takovým zrovna proslulé.
Vložil: Viktor Janiš, 10.05.2016 00:45
Gattis, Ryan: Šest dní hněvu
Jakože má drajv :)
Vložil: Jitka J., 09.05.2016 23:39
Gattis, Ryan: Šest dní hněvu
Můžu se zeptat, co znamená, že má překlad tah na branku? :)
Vložil: Viktor Janiš, 09.05.2016 19:09
Gattis, Ryan: Šest dní hněvu
Pro pořádek: dočetl jsem překlad, srovnal si několik kapitol s originálem (ze zvědavosti jsem nahlížel i průběžně) a můžu potvrdit, že český překlad má mírně širší stylové rozpětí než originál. A mimochodem, Luciin překlad je krásně šťavnatý, energický, má tah na branku - a zcela ideální nalití stylové... roviny. (Balancovat mezi hovorovou a nespisovnou češtinou je někdy velmi těžké.)
Vložil: Lucie Mikolajková, 02.05.2016 13:15
Gattis, Ryan: Šest dní hněvu
Abych to trochu uvedla na pravou míru, pak musím podotknout, že dle mého názoru jsou hlasy jednotlivých vypravěčů v češtině rozlišeny VÍCE než v originálu, a to díky možnosti používat hovorovou češtinu v různých stupních nespisovnosti. Ryan Gattis až na pár výrazů použitých pro ozvláštnění nenechává... postavy mluvit žádným slangem ani argotem, je to naprosto běžná angličtina, dokonce ani španělských výrazů v knize není mnoho, ač naprostá většina postav jsou Hispánci. V češtině se například hasič vyjadřuje spisovnou češtinou, zdravotní sestra mírně nespisovnou, která přejde do větší hovorovosti v okamžiku, kdy se setká s dávným známým ze své čtvrti, příslušník speciálních jednotek má komisní jazyk typický pro "zeleného mozka", sprejer používá autentický jazyk a výrazy writerů, které jsem získala infiltrací do české writerské komunity, korejský středoškolák používá až úzkostně korektní češtinu (v originále opět běžná angličtina). Samozřejmě chápu, že to každý nemusí vidět stejně, ale kritika by měla vycházet především ze srovnání s originálem. Od toho, že jsem byla apriorně označena za druhou ligu jakožto překladatelka "limonád", by se myslím posuzování kvality překladu odvíjet nemělo, ale respektuji názor recenzenta.
Vložil: Viktor Janiš, 02.05.2016 10:17
Gattis, Ryan: Šest dní hněvu
Janu Čákovi: Ehm, proč mě oslovujete mým nyxím nickem? A zdržet se soudů mám já, nebo Pavel Mandys?
Vložil: Pavel Mandys, 02.05.2016 09:10
Gattis, Ryan: Šest dní hněvu
Ad Jan Čák: Proto tam ta věta je, jako přiznaný distanc od kritiky překladu, právě z toho důvodu, že jsem originál nečetl. Je to recenze knihy, nikoliv kritika překladu. Za běžných okolností bych o tom vůbec nepsal, nicméně ona polyfonie hlasů, jazykově rozlišená jen nepatrně, vzbuzuje otázky, zda to... byl již záměr autora anebo se to setřelo při překladu. Jinak uznávám, že profesní minulost překladatelky jsem mohl formulovat citlivěji.
Vložil: Jan Čák, 02.05.2016 08:45
Gattis, Ryan: Šest dní hněvu
K té problematické větě Mandysovy recenze ("Doufejme přitom ... že případné rozdíly ve způsobu vyprávění v češtině nesetřela...") se ještě domnívám, že pokud solidní recenzent píše o světové literatuře, nemá ohledně koncepce překladu jen doufat, ale přímo zajít do originálu. Nebo se takové úvahy radši... zdržet a pomlčet o ní, že, Wittgensteine. Jinak jsou totiž obecně veškeré nepodložené (tj. nedokladované) soudy typu "skvělý překlad" plácáním do vody – netvrdím tím automaticky, že by Lucie Mikolajková byla problematickou překladatelkou. Recenzent tím prozrazuje, že byl trošku lenivý. Obzvlášť při plošně neomezených příležitostech typu iliteratura (a kde už jinde? od koho jiného než od vedoucího sekce?) je pro tuto kapitolu kritiky, řekl bych, prostoru až dost.
Vložil: Marie, 01.05.2016 07:57
Gattis, Ryan: Šest dní hněvu
Přesně to mě při čtení taky napadalo. Přitom zrovna nedávno tu proběhla živá diskuze o tom, proč se překladateli bez zkušeností nedoporučuje hned se vrhnout třeba na Waltariho (málokdo z nás je tak geniální jako Zábrana). O tom, že se asi všichni musíme něčím živit, nemluvě...
Vložil: Viktor Janiš, 30.04.2016 15:44
Gattis, Ryan: Šest dní hněvu
Zaujala mě formulace "překladatelka má za sebou... i několik limonád pro nakladatelství Ikar". To je nějaká přitěžující okolnost? Umíme si představit analogickou konstrukci "Jan Zábrana má za sebou překlady Pasternaka a Babela, ale i několik detektivek pro nakladatelství Orbis"? S tou konotací, že si... zadal? Anebo se na ženské čtení (konkrétně jeho špičky od Jojo Moyesové) na rozdíl od detektivek pohlíží automaticky s despektem? Ergo, čtenářky romantické literatury si prvotřídní překladatelku nezaslouží? Otázky, samé otázky.
Vložil: Jan Vaněk jr., 15.03.2016 01:08
Ginsberg, Allen: Kvílení
Akorát že AAB si zakládá právě na tom, že netiskne výbory, a Audena už tu dnes nikdo nepřeloží.
Vložil: Milan Šilhan, 13.03.2016 11:56
Ginsberg, Allen: Kvílení
Přimlouval bych se třeba za výbor z básní W. H. Audena, vůči němuž máme velký dluh - až na ukázky v časopisech či antologiích tady od něj samostatná kniha dosud nevyšla.
Vložil: M.H., 27.02.2016 22:37
Fouts, Roger; Mills, Stephen Tukel: Nejbližší příbuzní. Co jsem se od šimpanzů dozvěděl o nás (in LN)
Přečtěte si knížku Všichni jsme z toho úplně na větvi (Karen Joy Fowlwrová)
Vložil: Miguel, 20.02.2016 23:34
James, Henry: Italské hodiny (in Tvar)
mk: S Middlemarchom na Slovensku je možno problém aj v tom, že už vyšiel v slovenčine v roku 1981 a v náklade 20.000 kusov. Takže kto ho chcel, ten ho možno má, pretože nie je problém ho v antikvariáte zohnať. Aj keď sa určite nájdu ľudia, ktorí by chceli aj český preklad. Ja nad tým tiež uvažujem.
Vložil: Vaclav Tom Slajer, 14.02.2016 01:05
Nabokov, Vladimir: Ada aneb Žár
Cetbu Nabokova v originale jsem dlouho odkladal. Tento weekend "dorazim" Lolitu. Osud asi chce, abych se dal do romanu Ada, ktery jsem mel pred vanocemi v ruce v Toronte a pak kolem vanoc v Praze v ceskem prekladu, ktery je zde recenzovan. Dekuji pani Chlupacove za dalsi skvelou recenzi. Mimochodem... pred 40+ lety byla moji profesorkou rustiny na FFUK. Se zpetnym pohledem me mrzi, ze jsem tu disciplinu tak zanedbaval. To asi patrilo k dobe. I z jinych pramenu se mi doneslo, ze tento preklad je genialni. Asi by stalo za pokus precist si (alespon castecne) oboji. VT Slajer, Montreal, Canada.
Vložil: Milan, 08.02.2016 07:36
DeLillo, Don: Anděl Esmeralda
Já bych se přimlouval hlavně za nový (lepší) překlad DeLillova Bílého šumu a za překlad románu Libra (Váhy).
Vložil: k, 07.02.2016 14:01
DeLillo, Don: Anděl Esmeralda
Vynikající kniha; pro mne jedna z nejlepších z loňského roku. A tajně (a teď tedy i částečně veřejně) doufám, že se dočkáme překladu dalších DeLillových knih. (Zvláště bych si přál Players, The names a Mao II.)
Vložil: Antonín Kudláč, 06.02.2016 17:53
Reed, Jeremy: Lou Reed: Waiting For The Man
Rád slyším, že pan Vaněk uznává vliv redakce na výslednou podobu překladu. Když jsme spolu kdysi diskutovali o překladu Stephensonovy Rtuti a poukazoval jsem na výše řečené, zdálo se mi, že tuto věc příliš v potaz nebere...
Vložil: Jan Vaněk jr., 06.02.2016 14:52
Reed, Jeremy: Lou Reed: Waiting For The Man
S recenzentem se neshodnu: Jednak by překladu šla vytknout řada nepřesností a trapných chyb. Např. Andrea Feldmanová, která skočila ze 14. patra poté, co si před dům domluvila schůzku s několika bývalými milenci (mimochodem, podle jiných zdrojů než ten Reedův „vypadla [flew out] z okna“ nikoli „s biblí... v jedné ruce a křížem ve druhé“, nýbrž s plechovkou Coca-Coly a růžencem, což spíš odpovídá její exhibicionistické Hassliebe k Warholovi), to samozřejmě neudělala v absurdních „4:30 ráno“ (str. 75; viz asi jediná ukázka dostupná online http://www.bux.cz/knihy/197639-lou-reed-waiting-for-the-man-zivot-a-hudba.html ), nýbrž odpoledne (4.30 p. m.) – popletši denní doby, přešívá česká verze také "having made dates that afternoon" na "odpoledne předtím si domluvila schůzku". Také ve Feldmanové případě nelze překládat starred jako „hrála hlavní roli ve třech Warholových filmech“. ------ Naproti tomu o stránku dřív, kde začíná kapitola delším výkladem o metamfetaminu, je vidět, že přinejmenším tam je "pervitin" uveden jen jako vysvětlující synonymum: "methamphetamine, speed or crystal meth ... comes as a powder, crystals known as ice, crystal meth, or in a tablet form" - "metamfetaminem, speedem či perníkem ... se dodává v podobě pervitinového prášku, krystalků, kterým se říká sníh, nebo tablet". Chemicky je to opravdu totéž, i když jde diskutovat o tom, jestli používat "pervitin" po tomto úvodním výčtu jako jediné, libovolně zaměňovatelné označení, není z kulturního hlediska jako např. domestikovat hamburgery "sekaný biftek". ------ Jak už jsem myslím podotýkal, kampaň iLiteratury za veřejné uznávání významu překladatelů pro vydávané knihy je chvályhodná, ale právě tak by bylo dobré, kdyby aspoň v bibliografických údajích uváděla i redakci, jež mívá na výslednou podobu textu rovněž zásadní vliv: zde je podepsána odpovědná redaktorka Vendula Kadlečková.
Vložil: Jan Vaněk jr., 23.01.2016 23:47
Gorey, Edward: Hloupý žert a jiné příběhy
Dohledat originál není až tak těžké: The Drudge expends her life in mopping, / In emptying and filling pails; / And she will do so, never stopping, / Until her strength entirely fails. ¶¶ The Proctor buys a pupil ices, / And hopes the boy will not resist / When he attempts to practise vices... / Few people even know exist. (A konečně "They spent the better part of the night murdering the child in various ways. … The pictures Mona had taken did not come out very well, being underexposed, but they put them in the new album they had bought anyway.") Nakladatel chvályhodně na http://www.dokoran.cz/index.php?&p=book&id=873 zveřejnil celý Osudový kosočtverec; označit za "kongeniální přebásnění" čtyřverší, která nejsou jen velmi přibližně asonovaná, ale i rytmicky těžkopádně kulhavá, svědčí o zásadním zmatení hodnot.
Vložil: Jan Vaněk jr., 20.01.2016 01:38
Harris, Sam: Svobodná vůle
Pro srovnání, originál dotyčné pasáže (vč. úvodu citovaného v recenzi) je: [Becoming sensitive to the background causes of one’s thoughts and feelings can — paradoxically — allow for greater creative control over one’s life. It is one thing to bicker with your wife because you are in a bad mood;... it is another to realize that your mood and behavior have been caused by low blood sugar.] This understanding reveals you to be a biochemical puppet, of course, but it also allows you to grab hold of one of your strings: A bite of food may be all that your personality requires. ----- A ostatní: ----- My choices matter—and there are paths toward making wiser ones — but I cannot choose what I choose. And if it ever appears that I do — for instance, after going back and forth between two options — I do not choose to choose what I choose. ----- hey reported which letter was visible at the moment they decided to press one button or the other. The experimenters found two brain regions that contained information about which button subjects would press a full 7 to 10 seconds before the decision was consciously made. More recently, direct recordings from the cortex showed that the activity of merely 256 neurons was sufficient to predict with 80 percent accuracy a person’s decision to move 700 milliseconds before he became aware of it. ----- If I had truly been in Komisarjevsky’s shoes on July 23, 2007 — that is, if I had his genes and life experience and an identical brain (or soul) in an identical state — I would have acted exactly as he did. There is simply no intellectually respectable position from which to deny this. The role of luck, therefore, appears decisive. ----- You are not in control of your mind — because you, as a conscious agent, are only part of your mind, living at the mercy of other parts.{15} You can do what you decide to do — but you cannot decide what you will decide to do. ----- One study found that having subjects read an argument against the existence of free will made them more likely to cheat on a subsequent exam. Another found such subjects to be less helpful and more aggressive. ----- Getting behind our conscious thoughts and feelings can allow us to steer a more intelligent course through our lives (while knowing, of course, that we are ultimately being steered). ----- But we are just as real as the genetic and environmental processes which created us and the situations in which we make choices. The deliberative machinery supporting effective action is just as real and causally effective as any other process in nature.
Vložil: Kateřina Ctiborová, 19.01.2016 22:04
Harris, Sam: Svobodná vůle
A měl jste tedy k dispozici originál či nikoli?
Vložil: jan luk, 19.01.2016 14:48
Harris, Sam: Svobodná vůle
Trochu mi vadilo například toto souvětí, které bylo podle mne přeloženo až příliš úsporně, i když při troše snahy jistě srozumitelné je: "To pochopení vám samozřejmě odhaluje, že nejste než biochemická loutka, zároveň vám ale umožňuje chopit se jednoho ze svých provázků: třeba není pro změnu vaší osobnosti... zapotřebí než něco si zakousnout."
Vložil: Kateřina Ctiborová, 19.01.2016 12:14
Harris, Sam: Svobodná vůle
Dobrý den, jen bych se jako překladatelka recenzované knihy chtěla zeptat, v jakém smyslu Vám kniha připadá "krkolomně přeložená". Jde o věty, vazby, termíny či o něco jiného? Měl jste k dispozici i originál? Děkuji. Kateřina Ctiborová
Vložil: Milan, 13.01.2016 18:34
Nabokov, Vladimir: Ada aneb Žár
Cenu Josefa Jungmanna už Pavel Dominik získal (kdysi za Lolitu), takže ji už myslím podruhé dostat nemůže. Ale Magnesia Litera za překlad Ady a Státní cena za překladatelské dílo (hlavně Nabokova a Rushdieho) by mu určitě slušely...
Vložil: Zuzana Jettmarová, 13.01.2016 14:47
Nabokov, Vladimir: Ada aneb Žár
Když jsem četla originál, řekla jsem si, že kdyby autor žil, musela bych ho jako překladatel zabít, anebo nechat být. Pavel Dominik odvedl opravdu neskutečnou práci, která ale předkládá skutečného Nabokova. Z hlediska dnešních požadavků na překlad jde opravdu o vrcholný výkon.
Vložil: Jan Vaněk jr., 12.01.2016 00:25
Thomas, Dylan: Vánoce jednoho kluka z Walesu
Jak jen bych to... Wikipedia
Vložil: Jakub Korál, 07.01.2016 08:31
Williams, John: Stoner
Skvělá kniha, strhující styl, kromě dalších i velké téma otcovské lásky. Bídně zredigováno, v takovém Odeonu 80. let by to lépe udělala i vrátná...
Vložil: Petra Králová, 30.12.2015 13:16
Thomas, Dylan: Vánoce jednoho kluka z Walesu
Já teda nejsem překladatel, ale překlad se mi taky četl moc hezky. Můžete mi jako laikovi vysvětlit, co je špatného třeba na těch lovcích z Hudsonské zátoky, oslepených sněhem nebo některém z těch delších příkladů?
Vložil: KaTy, 05.12.2015 15:33
Azzarello, Brian: Wonder Woman
Ha ha
Vložil: petr, 05.12.2015 12:44
Azzarello, Brian: Wonder Woman
hodně dobrý, i pro muže
Vložil: Jan Vaněk jr., 27.11.2015 21:23
Thomas, Dylan: Vánoce jednoho kluka z Walesu
Mně překlad skvěle výstižný, natož lyrický nepřijde (na tak mnoha úrovních nesmyslní "lovci z Hudsonské zátoky", komunistický kalk "požárníci", snow-blind jako "oslepení sněhem" nebo dokonce We returned home through the poor streets where only a few children fumbled with bare red fingers in the wheel-rutted... snow and cat-called after us, their voices fading away, as we trudged uphill, into the cries of the dock birds and the hooting of ships out in the whirling bay. jako „Pak jsme se vraceli ubohými ulicemi domů. Mezi vyjetými kolejemi šmaťchalo a výskalo jen několik dětí s rudými prsty. Brodili jsme se dál do kopce a jejich hlasy slábly a mísily se s křikem ptáků v docích a houkáním lodí ve zvlněné zátoce.“ - ostatně srovnej i ve článku citovaný úvod: One Christmas was so much like the other, in those years around the sea-town corner now, out of all sound except the distant speaking of the voices I sometimes hear a moment before sleep, that I can never remember whether it snowed for six days and six nights when I was twelve, or whether it snowed for twelve days and twelve nights when I was six. ¶ All the Christmases roll down towards the two-tongued sea, like a cold and headlong moon bundling down the sky that was our street; and they stop at the rim of the ice-edged, fish-freezing waves, and I plunge my hands in the snow and bring out whatever I can find.…)
Vložil: Jan Novotný, 25.11.2015 22:28
Cunningham, Michael: Sněhová královna
asi mi prohlížeč "hází" jiný počet řádků...
Vložil: Jan Vaněk jr., 23.11.2015 18:08
Williams, John: Stoner
Dostupná je i podstatně delší ukázka (ca 50 stránek včetně předmluvy) buď v prohlížeči na afiliovaném eshopu Alzy odkazovaném vpravo nagoře, nebo ještě o něco víc na ereading.cz.
Vložil: Magda de Bruin, 23.11.2015 13:41
Williams, John: Stoner
To nebyla výtka na adresu recenzentky. Všimla jsem si té věty už v úryvku, který vyšel svého času v LtN a poskytl ho zřejmě sám nakladatel. Zmiňujete v recenzi překlepy, tohle je jen další příklad toho, že český překlad zřejmě... není příliš dobře zredigovaný. Vzhledem k tomu, že knihu v češtině nevlastním, opírám se jen o úryvek a o citáty v recenzi. Ovšem když o jazyku píšete, že je "až chirurgicky přesný a výstižný", tak o tom zrovna tahle věta nesvědčí: vaše charakteristika platí asi spíš pro originál (Stoner byl svého času i v Nizozemsku velký hit).
Vložil: Jitka Ambrožová, 23.11.2015 10:20
Williams, John: Stoner
Dobrý den, děkuji za připomínku. Máte pravdu, tato věta se příliš nepovedla. Nicméně tuto ukázku jsem v recenzi nepoužila proto, abych demonstrovala jazykové kvality románu, nýbrž proto, že příhodně ilustruje jeho myšlenky. Navíc jazyk románu nevyzdvihuji pro jeho vytříbenost, ale spíše pro jeho jednoduchost... a brutální přímočarost, která, řekla bych, je právě z této ukázky patrná.
Vložil: Jan Vaněk jr., 17.11.2015 13:38
Williams, John: Stoner
Dobrý postřeh. (He did not rise above the rank of assistant professor, and few students remembered him with any sharpness after they had taken his courses.) Srov. též úvodní větu románu "William Stoner začal studovat na Missourské universitě v roce 1910 ve věku devatenácti let" a o dva odstavce níž... "Narodil se roku 1892" (originál samozřejmě má 1891).
Vložil: Magda de Bruin, 13.11.2015 19:01
Williams, John: Stoner
Z vybraného citátu se mi nezdá, že by Stoner vynikal jazykem i v češtině: "ze studentů, kteří navštěvovali jeho přednášky, si na něj vzpomene jen malá hrstka z nich." Takže ze studentů si na něj vzpomene jen malá hrstka z nich? Zdá se, že kromě překlepů v knize zůstala i jiná přehlédnutí.
Vložil: jan lukavec, 06.11.2015 08:04
Kondo, Marie: Zázračný úklid
Já jsem na základě téhle četby z naší domácí knihovny vyřadil několik knih, což byl ovšem jen zlomek z celkového množství. Nebyl jsem tedy tak radikální jako autorka, která si jich doma nechala jen několik desítek. Ostatně můžu se utěšovat tím, že i podle Kondo je každý na něco zatížený a pokud to daný... jedinec potřebuje k práci, nemusí být tak radikální...
Vložil: Jana H., 05.11.2015 21:01
Kondo, Marie: Zázračný úklid
Manžel si ťukal na čelo, když jsem ho po přečtení téhle knihy přiměla se rozloučit se starým kufrem. Ale pak si moc hezky zavzpomínali, kde spolu všude byli. Manžel kufr navečer odnesl ke kontejneru. Ráno byl pryč. Rádi si představujeme, jak zase někde vesele cestuje, zatímco u nás jen nečinně a zaprášeně... ležel.
Vložil: ziegova, 02.11.2015 16:31
Doerr, Anthony: Jsou světla, která nevidíme
Záleží na úhlu pohledu. Souhlasím s Vámi, že v jistém ohledu byli oba - Marie Laure i Werner oběťmi války. Werner je nacista, který si sice uvědomí "slabá místa" nacistického režimu, ale nikdy se proti nacismu - jakožto zrůdné ideologii - nepostaví! Nemluvě o tom, že zmínka o holocaustu se v románu... objeví snad jen jednou. A právě tato "nestrannost", kterou zmiňujete, je pro mě nepřijatelná. Tady nejde o žádné tabulky ani čísla, jedná se o celkové vyznění knihy. Domnívám se, že mlžení na hranici mezi oběťmi a agresory vede k překrucování dějin.
Vložil: Veronika Geyerová, 02.11.2015 15:43
Doerr, Anthony: Jsou světla, která nevidíme
Můžete hovořit rovnou ke mně, ne ke třetí osobě Veronice Geyerová. Jak sama píšete, román je fikce, tudíž nemusí odpovídat všem historickým faktům a číslům. Pokud se ale vžijete do té situace, kterou Doerr popisuje, zaměřuje se na individuální osudy lidí, tak, jak válku prožívali, mluví za jednotlivce.... To mi přijde moc dobré, nejedná se o žádné objektivní shrnutí událostí pomocí tabulek, čísel, příčin a důsledků.
Vložil: ziegova, 02.11.2015 15:19
Doerr, Anthony: Jsou světla, která nevidíme
Román je fikce, takže argumentace skutečností není zas tak úplně fair. Reakce V.Geyerové mě překvapuje, pak se tedy ptám, kdo osvobodil Osvětim, Terezín a další koncentrační tábory? Největší počet obětí za 2. světové války měl právě Sovětský svaz. Pokud by vypadali ruští vojáci tak, jak je zpodobnil... Doerr, pak by asi nebyli schopni přejít ani pole. Nelze je srovnávat s Američany, Rusové přišli ze zbídačené země, zničené válkou. Veronika Geyerová píše, že "autor nikomu nestranil", já si naopak myslím, že měl stranit napadeným a obětem.
Vložil: Veronika Geyerová, 01.11.2015 22:44
Doerr, Anthony: Jsou světla, která nevidíme
To mě mrzí, mně se naopak líbilo to, že autor nikomu nestraní a poukazuje na to, že válka je válka a nikdo v ní není hrdina, to jsem také myslela tou poznámkou o podílu na válečné mašinérii. Podle mě Doerr hezky zdůraznil, že války se chtě nechtě účastní každý, ať už na té či oné straně, možná se brání,... možná kolaboruje, a když ne, tak třeba vyrábí zbraně na obranu nebo peče chleba pro vojáky, šije jim uniformy...S postavami Rusů máte pravdu, ale řekla bych, že tento popis není daleko skutečnosti.
Vložil: ziegova, 31.10.2015 11:03
Doerr, Anthony: Jsou světla, která nevidíme
Omlouvám se za chybný spelling - tedy Geyerová
Vložil: ziegova, 30.10.2015 23:00
Doerr, Anthony: Jsou světla, která nevidíme
Ačkoliv je autor dobrý stylista, román se mi příliš nelíbil. Zejména závěr knihy byl pro mě zklamáním. Mezi postavami Francouzů a Němců se objevilo i několik Rusů, zobrazených vskutku odpudivě. Veronika Gayerová v recenzi píše, že ve válce jsou si všichni rovni a že autor stírá rozdíly mezi agresorem... a utlačovaným. Na Doerrově knize mi právě tato bagatelizace vadí. Opravdu nechápu, proč "každý civilista nese podíl na válečné mašinerii", jak píše V. Gayerová. Znamená to snad, že i dnes každý uprchlík může za svou beznadějnou situaci? Předčítač Roberta Schlinka je ve srovnání s Doerrovým románem mistrovské dílo.
Vložil: Veronika Geyerová, 25.10.2015 09:57
Doerr, Anthony: Jsou světla, která nevidíme
Děkuji za odkaz na ukázky překladu, každý si tedy pro sebe může překlad ohodnotit. Je jistě dobré se kritikou překladu zabývat, jelikož dnes vychází opravdu spousta dost mizerných překladů. Na druhou stranu mi však překlad pana Kaliny příšerný nepřijde, takže bych mu zde nerada škodila. Jaký je naopak... Váš názor na knihu obecně? Líbila se Vám?
Vložil: Jan Vaněk jr., 24.10.2015 23:55
Doerr, Anthony: Jsou světla, která nevidíme
Z překladu jsou k dispozici ukázky, např. http://art.ihned.cz/knihy/c1-64713560-anthony-doerr-jsou-svetla-ktera-nevidime Myslet si samozřejmě má právo kdokoli cokoli; já si zas myslím, že odvedená práce je soustavně a od prvopočátku nedobrá - a reálie v převodu "Intercoms crackle. (...) Inside each... airplane, a bombardier peers through an aiming window" jako "Ve vysílačkách praská. (...) Z každého letadla vyhlíží průzorem střelec" jsou ještě to nejmenší (byť zábavně zachycují žavesovou přibližnost, s níž Kalina Doerrův jazyk glajchšaltuje). — A když už píšu, za neomluvitelné chvilkové zatemnění ohledně brněnských nakladatelství ženského čtiva na čtyři se samozřejmě omlouvám.
Vložil: pavla ziegova, 21.10.2015 15:22
Doerr, Anthony: Jsou světla, která nevidíme
Právě čtu Doerrovu knihu v anglickém originále, český překlad nevlastním. Ze zájmu jsem si porovnala některé pasáže na základě recenze. Je sice pravda, že věta "To shut your eyes is to guess nothing of blindness" není přeložena adekvátně, nicméně si myslím, že překladatel odvedl vcelku dobrou práci. Dnes... vychází spousta špatných překladů a nikomu to vlastně ani nevadí. Kupříkladu Dáma ve zlatém - nakl. Metafora. Jen na prvních třech stránkách jsem našla tolik chyb a nepřesností, že jsem knihu dál ani nečetla. Výtky jsem poslala nakladatelství, odepsali, že se mnou souhlasí a budou se v budoucnu víc snažit...
Vložil: Johana Labanczová, 17.10.2015 09:47
Tartt, Donna: Stehlík
Děkuji za upozornění na chyby. Co se Little Friend týče, nemělo jít o označení žánru, nýbrž povahy příběhu. Uznávám ale, že ani tak to není nejšťastnější.
Vložil: Jan Vaněk jr., 16.10.2015 18:24
Tartt, Donna: Stehlík
V bibliografické hlavičce je chybně psáno "Tartová". Autorka se nejmenuje "Meyer", nýbrž Myersonová. Není pravda, že po The Little Friend (z podzimu 2002) "si pak čtenáři museli počkat dalších dvanáct let": Stehlík... vyšel v září 2013. "Utajený příběh" vyšel česky jako Tajná historie, 1996. Hovořit o "mysteriózním příběhu", kde si angličtina vystačí s mystery novel, mám za nešťastné.
Vložil: jovanka šotolová, 11.10.2015 13:31
Doerr, Anthony: Jsou světla, která nevidíme
Redakce nicméně panu Vaňkovi za funkci hlídacího psa děkuje, jeho připomínky jsou oprávněné, a pokud nám přímo nepomáhají zlepšovat to, co děláme, minimálně nás udržují v bdělosti. :) Na kvalitě nabízeného obsahu nám velmi záleží.
Vložil: Eliška Třísková, 11.10.2015 10:16
Heinlein, Robert A.; Robinson, Spider: Proměnná hvězda
tato kniha je moc hezka ale ja jsem se nedosvěděla kolik let se dožil Robinson.
Vložil: Veronika Geyerová, 10.10.2015 15:01
Doerr, Anthony: Jsou světla, která nevidíme
Ještě jedna připomínka, pokud s Vámi mám tedy také začít slovíčkařit, román nevyšel v nakladatelství Jota, ale MOBA.
Vložil: Veronika Geyerová, 10.10.2015 14:49
Doerr, Anthony: Jsou světla, která nevidíme
Pane Vaňku, děkuji Vám za další připomínku, ano, skutečně došlo v citaci k výpustce. Nehodlám to již komentovat, citace bude pouze opravena. Příště bych však byla ráda, kdybyste měl raději připomínky o obsahu recenze nebo diskutoval o knize. Pokud máte nějakou zvláštní zálibu se hnidopišsky rýpat zcela... ve všem, jak jsem si všimla i v diskusích na jiných serverech, tak to, prosím, dělejte u jiných článků než těch mých. Ještě bych dodala, že v elektronické verzi knihy, na základě které jsem recenzi psala, se žádná kurzíva v dané citaci neobjevuje. Děkuji a s pozdravem Veronika Geyerová
Vložil: Jan Vaněk jr., 09.10.2015 19:42
Doerr, Anthony: Jsou světla, která nevidíme
Naopak i já se omlouvám, že - vzdor upozornění na chybu ve zdejším přepise - jsem si včas dost neověřil, že neoznačená výpustka v druhé pasáži není vinou Joty, ale iLiteratury: V knize stojí "prochází budovami, mezi vysílači v tunelech metra, mezi anténami na budovách a ke sloupům s mobilními vysílači... a reklamy na Carrefour" (atd.). Mimochodem, ta navíc vyznačuje kurzívou přímou řeč od "Zdržím se" po "Miluji tě".
Vložil: jan lukavec , 07.10.2015 14:05
Bryson, Bill: Amerika 1927
Pan Vaněk má - se zelím - pravdu, omlouvám se za nepřesnost.
Vložil: Veronika Geyerová, 06.10.2015 20:58
Doerr, Anthony: Jsou světla, která nevidíme
Jako autorka článku se Vám pane Vaňku, i všem ostatním čtenářům, omlouvám, že jsem zcela chybně místo dubna uvedla září.Ohledně překladu, nekontrolovala jsem text tak podrobně s originálem, ale po přečtení se mi zdálo, že je překlad dobrý,šlo mi o celkový dojem, i když uznávám, že tohle je opravdu chyba.... Děkuji, že Vám neunikl ani překlep v ukázce, to však pravděpodobně bystrým čtenářům dojde. Nemělo by se to stávat, ale stává se. Veronika Geyerová
Vložil: Jan Vaněk jr., 06.10.2015 00:13
Doerr, Anthony: Jsou světla, která nevidíme
Za prvé, Pulitzerova cena nebyla udělena v "září letošního roku," ale v dubnu, jak uvedla i celkem informativní iliteratura. Práce překladatele Jakuba Kaliny byla odvedená asi takto dobře: originál úvodní věty první ukázky zní "To... shut your eyes is to guess nothing of blindness.", střední druhé (kniha má lepšího korektora, takže v ní nestojí "vzduchem léta") "Torrents of text conversations, tides of cell conversations, of television programs, of e-mail, vast networks of fiber and wire interlaced above and beneath the city, passing through buildings, arcing between transmitters in Metro tunnels, between antennas atop buildings, from lampposts with cellular transmitters in them, commercials for Carrefour and Evian and prebaked toaster pastries flashing into space and back to earth again, I’m going to be late and Maybe we should get reservations? and Pick up avocados and What did he say? and ten thousand I miss yous, fifty thousand I love yous, hate mail and appointment reminders and market updates, jewelry ads, coffee ads, furniture ads flying invisibly over the warrens of Paris, over the battlefields and tombs, over the Ardennes, over the Rhine, over Belgium and Denmark, over the scarred and ever-shifting landscapes we call nations."
Vložil: Jitka J., 10.08.2015 12:50
Hustvedt, Siri
Léto bez mužů mi přišlo velmi slabé, překvapuje mě, že ho napsala zjevně renomovaná autorka.
Vložil: Milan Valden, 05.08.2015 16:20
Hustvedt, Siri
Pro zajímavost bych rád dodal, že sestrou Siri Hustvedt je Asti Hustvedt, jíž letos v češtině vyšla pozoruhodná a velmi čtivá kniha žánru literatury faktu "Lékařské múzy - Hysterie v Paříži 19. století" (vydal Portál).
Vložil: Johana Labanczová, 28.07.2015 14:03
Lamb, Wally: Jako voda
Máte pravdu. Linie věnovaná onomu malíři je důležitá, obzvlášť ve vztahu k postavě Annie, ale vnímala jsem ji spíše jako vedlejší - i když vlastně celý příběh rámuje, takže to není úplně opodstatněné. Nechť se tedy čtenáři těší ještě na víc, než je popsáno v recenzi.
Vložil: Jan Rejžek, 27.07.2015 02:47
Lamb, Wally: Jako voda
Vcelku s recenzí souhlasím, také jsem románem hodně nadšen, ale naprosto nechápu, jak autorka zcela vytěsnila tu linii z minulosti, ano, trauma z neštěstí při povodních, ale hlavně případ vraždy insitního malíře, který přece nakonec po letech rozvrátí současné vztahy!?!
Vložil: Kutá, 24.07.2015 20:47
Hosseini, Khaled: Lovec draků
Amírův otec nevyhnal Hasana z domu, chtěl, aby zůstali, vždyť to byl také Hasanův otec a odpustil mu. To kvůli Alímu opustili dům.
Vložil: Nakladateství LEDA, 20.07.2015 11:53
Robinson, Marilynne: Lila
Dobrý den, naše nakladatelství dokončí vydání celé trilogie. Nejprve vyjde právě Lila, jak píšete, jelikož jsme po konzultaci s americkým vydavatelem FSG usoudili, že těsněji souvisí s Gileadem a jeho hrdinou Johnem Amesem. Překlad Veroniky Láskové připravujeme na předvánoční trh.
Vložil: Milan Valden, 16.07.2015 09:07
Robinson, Marilynne: Lila
Český překlad románu Lila chystá k vydání nakladatelství Leda, kde vyšel v roce 2009 i nádherný román Gilead. Bohužel román Home, druhý díl volné trilogie, zatím česky nevyšel a nevím, že by ho někdo (proč ne Leda?) chystal.
Vložil: S.A.F., 06.06.2015 16:34
Haas, Gary van: Pád vzhůru
Zdravím. Jen tolik - mám dojem, že tohle není recenze, ale kritika...
Vložil: Jan Vaněk jr., 03.06.2015 12:30
Kepnes, Caroline: Ty
Ach tak; z pasáže recenze není moc jasné, jaké části knihy se má týkat. Ale o čem čtenář ví, dost závisí na tom, jestli se literaturou zabývá i jinak než jen o svátcích: výslovný popis další vraždy je až za cestou do Little Comptonu, nicméně jednoznačné narážky už dlouho před ní. Koneckonců, když recenzent... může prozradit první vraždu adresně... — jmh: Právě že nemyslím, samozřejmě. V 5. pádě se to asi ještě může (pokud chcete působit jako lumírovec: touha je zázrak, kámo, zázrak!), ale takhle už by se radši nemělo; srov. posun mezi PSJČ a SSJČ.
Vložil: Pavel Mandys, 03.06.2015 08:42
Kepnes, Caroline: Ty
Věk Beck opraven, s počtem vražd je to složitější. V části knihy, jíž se týká dotyčná pasáž recenze, má sice Joe za sebou dvě vraždy, čtenář v tu chvíli ví však pouze o jedné a recenzent by asi neměl prozrazovat víc. Možná to mohlo být formulováno přesněji: čtenář Joeovi fandí, i když už ví o tom, že... vraždil. A řekl bych, že v 38 jsou všechny ženy přesvědčené o tom, že jsou mladé...
Vložil: jmh, 03.06.2015 08:24
Kepnes, Caroline: Ty
Za šlamystyku se omlouvám, ale touhu a nečekaný zvrat ponechávám. Občasné vyšinutí, pokud je užito funkčně, je myslím takovým kořením textu. "Kdo čeká nečekaný zvrat" je pěkná rétorická hříčka (kdy by si nevzpomněl na Jaroslava Žáka a jeho "zde vidíte neviditelný plyn"), druhé kritizované sousloví zase... zní "je jejich touhou i postrachem". Také pěkná symetrie, nemyslíte? Nebo už se ženě nesmí říkat "má touho"?
Vložil: Jan Vaněk jr., 03.06.2015 01:34
Kepnes, Caroline: Ty
Nemá význam stěžovat si na korektury ("šlamystyky", "kdo čeká nečekaný zvrat", "dívka je touhou vrstevníků"), ale dovolím si poznámku, že Joe za sebou má víc než jednu vraždu a Beck je na konci pouze čtyřiadvacetiletá, dokonce i v příšerném českém překladu, který např. Joeovi vkládá do úst "je mi dvacet... dva" na místě, kde to neodůvodňuje nic v originálu (kromě čísla stránky, která uprostřed oné věty začíná!), nezapadá to do kontextu odstavce a odporuje to zbytku knihy (děj se odehrává v akademickém roce 2013–4 a v září 2001 bylo Joeovi 16). — A když už jsme v tom věku: "mladá autorka" v osmatřiceti, to snad nebývalo ani za socialismu, jakkoli je čtyřicet nových dvacet.
Vložil: Milan, 21.05.2015 18:52
Pynchon, Thomas
Spíš si myslím, že Duha gravitace je román tak čtenářsky náročný a rozsáhlý, že bohužel sdílí osud takových děl jako Odysseus, Muž bez vlastností či Hledání ztraceného času - dočte/přečte/učte je málokdo...
Vložil: kl, 20.05.2015 16:53
Pynchon, Thomas
@Jan Vaněk jr.: nikdo nedočetl, protože je ten překlad nečitelný, nebo to má nějaký jiný důvod?
Vložil: jmh, 19.05.2015 15:12
Pynchon, Thomas
Překlepy opraveny. Jan
Vložil: Jan Vaněk jr., 19.05.2015 13:02
Pynchon, Thomas
Jen bych podotkl, že (jak lze zjistit i z odkazovaných článků na iLiteratuře) Dražbu série 49 vydal také Volvox Globator (nikoli "Volvoc" či "Glonator" uvedené v soupisu) a ne Dokořán. Co se týče vedle vznesených dotazů na překlad zejména Duhy gravitace, není mi známo, že by ho někdo vůbec dočetl,... natožpak kriticky analyzoval.
Vložil: Milan, 05.05.2015 17:02
Pynchon, Thomas: Bleeding Edge
Také by mě zajímaly nějaké reakce na české překlady Pynchona, specielně Duhy gravitace. Nebo kde lze něco najít. Je škoda, že tento autor se u nás příliš nevydává, že nám třeba stále chybí překlad jeho prvotiny V. nebo předposlední román Skrytá vada, jehož filmová verze z loňského roku se našim kinům... bohužel vyhnula (vyjde na "počeštěném" DVD v polovině roku). Ale chápu, že pro překladatele je Pynchon jistě oříšek (třeba takový Mason a Dixon asi česky nevyjde nikdy) a pro nakladatele žádný trhák...
Vložil: Jan, 04.05.2015 18:14
Gold, Dore: Boj o Jeruzalém. Radikální islám, Západ a budoucnost Svatého města
citát z recenze I když ji autor napsal s velkou erudicí, zdá se, že v ní neprojevil nějak přehnaně velkou schopnost vcítit se do protivníka; a kvůli urputnosti a zarytosti, se kterou tento izraelský diplomat razí svoje argumenty, působí jeho text snad až poněkud černobíle. .... knihu jsem četl a působí... na mne toliko faktograficky, autor se nepouští do žádných subjektivních úvah, pouze odkazuje na konkrétní věci a dokládá je důkazy, kniha v žádném případě není černo bílá - naopak - ukazuje jednotlivé strany v pravém světle a to, že jsou to muslimové, kdo neodržují dohody není chyba Izraele, ani autora knihy.
Vložil: kh, 04.05.2015 16:52
Pynchon, Thomas: Bleeding Edge
Mám jeden dotaz netýkající se přímo Bleeding Edge, ale vztahující se k Pynchonovi. Respektive k jeho dosavadním překladům, a specificky přímo k Duze Gravitace. Nedávno se mi překlad dostal do vlastnictví a zajímá mě jak je na tom stav tohoto překladu, protože nikde na internetu se mi nepodařilo dohledat... nějaké konkrétnější informace o jeho kvalitě. V několika recenzích je sice zmíněno pár chyb, ale obecně je psáno, že se jedná o překlad kvalitní. Avšak v průběhu čtení (zatím nejsem tedy ani v polovině) jsem se na několika místech zarazil. A tím nemyslím překlep, nebo dokonce chybějící sloveso. Zkráceně, jaký ten překlad je? Porovnávat s angličtinou sice mohu, ale nepovažuji se zase za tolik znalého angličtiny, abych mohl soudit. Doufám, že se dočkám nějaké reakce. Díky.
Vložil: Radka, 01.05.2015 15:48
Koontz, Dean: Nevinnost
Pane Lipčíku, vy jste skoro vykecal skoro celou pointu! Nechcete raději nechat čtenáře, aby přemýšlel, proč Addisona všichni tak nenávidí? Mě celou dobu šlo hlavou, jak moc musí být hnusný, že se mu tohle všechno děje. Že to snad ani nemůže být vzhledem a vy to tady prásknete.Ještě že jsem si knihu... přečetla dřív, než váš článek.
Vložil: L, 24.04.2015 09:22
Kasischke, Laura: L’esprit d‘hiver
Pre vetu: "zamyslenia nad tým, ako vieme, že sme nažive, keď je naše bytie len sledom rutín" si to prečítam, veľmi pekná recenzia. (Asi tam máte preklep v „niečo nám/nás sem prenasledovalo až z Ruska“.)
Vložil: Johana Labanczová, 22.04.2015 22:33
Pulitzerova cena (2015)
Děkuji za doplnění.
Vložil: Milan, 22.04.2015 21:10
Pulitzerova cena (2015)
Román A. Doerra chystá k českému vydání pod názvem "Jsou světla, která nevidíme" nakladatelství MOBA na podzim 2015.
Vložil: Krejčíková Jitka, 19.04.2015 16:01
Buzan, Tony: Myšlenkové mapy pro děti: Efektivní učení
Knihu mohu vřele doporučit, návod využití a relizace při výuce je SUPER. učitelka ZŠ Dolní Žandov JK
Vložil: Svobodné šíření informací, 03.04.2015 12:42
Silverstein, Shel: Jen jestli si nevymejšlíš
Obávají se asi hlavně toho, že prodají jednu jedinou knihu a ta se začne bez omezení šířit internetem. Nebo že distributoři nahlásí jen tolik prodejů, kolik se jim zrovna zachce.
Vložil: Jan Beneš, 31.03.2015 20:05
Silverstein, Shel: Jen jestli si nevymejšlíš
Není mi úplně jasné, čeho se nakladatelé v Česku obávají, že mají takový odpor k vydávání elektronických knih. Je přece zcela jasné, že když si chci číst, za pohodlí mít čtení za pár minut bez čekání zaplatím minimálně cenu tištěné knihy nebo i více. A nakladatel ušetří za výrobu fyzické knihy. Pak... se nesmí nakladatelé divit, že když si nemůžu koupit knihu po internetu, někdo jí hned naskenuje a dá na uloz.to. Já vždy nejdřív hledám knihy v oficiálních obchodech a pak teprve jinde. Na Amazonu kupuji elektronické knihy i když mám již tištěnou a musím jí zaplatit podruhé. J. Beneš
Vložil: Pavel Bušta, 27.03.2015 21:00
Chabon, Michael: Telegraph Avenue
Dejte vědět, jak procházka po Telegraph Avenue dopadla :)
Vložil: S., 27.03.2015 16:44
Chabon, Michael: Telegraph Avenue
"Přitom rozhodně stojí za to se jí prokousat, a to i třetí částí, kterou tvoří jedna třináctistránková věta." Tato věta rozhodla :-) Už "Úžasná dobrodružství Kavaliera a Claye" se mi moc líbilo, tak snad se dočkám podobně intenzivního zážitku.
Vložil: anna, 27.03.2015 14:19
Brown, Dan: Inferno
Přečetla jsem tuto knihu za pouhý měsíc a velmi mně zaujala, miluju film Šifra mistra Leonarda a tak jsem si pořídila tuto knihu na první pohled jsem si pomyslela že je to strašně velká kniha a že mi bude trvat čtení hrozně dlouho,ale kniha se četla jedním dechem. Můj názor je že Dan Brawn je génius... a že jeho knihy se líbí nejen starším čtenářům ale i mládeži. Je mi 15 let a Inferno od Daniela Browna na mně udělalo velký dojem
Vložil: Michael Alexa, 22.03.2015 08:01
Tobin, Paul; Querio, Joe: Zaklínač – Skleněný dům
Michał Żebrowski, ale to je maličkost
Vložil: Tomas, 08.03.2015 22:35
Rand, Ayn: Atlasova vzpoura (in HN)
Rozhodnr nejlepsi kniha, co jsem kdy cetl. Toto veledilo jsen precetl snad za tri tydny ani ne a rozhodne nesouhlasim s tvrzenim ze jsem musel odstavce preskakovat. Cetlo se to krasne. To co bylov knize platilo, plati a bude platit vzdy. Hold bohuzel jsme jeden socialismus vymenili za druhy rizeny z... Bruselu. Nejlepsi leta byla devadesata a doufam ze se jeste vrati...
Vložil: Michael Alexa, 05.03.2015 18:26
Eliot, Thomas Stearns: Praktická příručka o kočkách
Ohromně pěkná knížka, doporučuji!
Vložil: Milan, 12.02.2015 09:07
Rand, Ayn: Atlasova vzpoura (in HN)
Nikdo tady snad netvrdil, že zrovna Atlasova vzpoura je komerce, která má Argu a Dokořánu (vydáno v koedici) vydělat - to opravdu není. To bylo obecné konstatování o celé produkci, resp. edičním plánu...
Vložil: Marek D., 12.02.2015 02:23
Rand, Ayn: Atlasova vzpoura (in HN)
Představa, že Atlasova vzpoura je "komerce", která má dát Argu vydělat, je opravdu úsměvná. Jinak recenze dobrá, rozhodně pokus o vyváženost, což zrovna u téhle knížky není zvykem. Vidět je spíše buď nekritický obdiv, nebo naprostá nenávist.
Vložil: Milan, 10.02.2015 21:22
Rand, Ayn: Atlasova vzpoura (in HN)
Když si vzpomenu, jak jsem se na román Ayn Randové kdysi před lety těšil, že ho snad někdo přeloží a vydá... Pak vyšel před lety její román Zdroj (800 stran) a už ten byl děsivým zklamáním, ani jsem to nedočetl do třetiny... A nynější vydání Atlasovy vzpoury už mě nechalo vysloveně chladným a recenze... mi jen potvrzují, že o nic nepřicházím. Místo 1100 stran tohoto blábolu raději dvě tři jiné knihy. Proč raději nevychází třeba Thomas Pynchon? A jiní? K Argu: ano, je to pravda, komerce začíná nebezpečně převažovat, ale pochopit se to dá, jak píše pan Kudláč. Jen by to nemuselo být tak moc. Škoda...
Vložil: Antonín Kudláč, 10.02.2015 19:05
Rand, Ayn: Atlasova vzpoura (in HN)
Nelze příliš srovnávat situaci před deseti lety a teď. Současný knižní trh je přecpán knihami, zisky nakladatelů klesají a tudíž je vcelku logické, že komerčních titulů razantně přibývá. Argo na rozdíl od Triády nebo Torstu není pokud vím závislé na dotacích a musí se nějak uživit.
Vložil: Oto Horák, 10.02.2015 14:11
Rand, Ayn: Atlasova vzpoura (in HN)
Teoreticky máte úplnou pravdu. Stačí si však vzít deset let starý ediční plán Arga a ten současný a zjistíte, že v tom starém bylo komerčních titulů 10 - 20 %, zatímco v tom novém 80 - 90%. Ten nepoměr se mi zdá příliš velký, větší než u jiných nakladatelů (Paseka, Dybbuk, Vyšehrad aj.), neřku-li, že... u jiných nakladatelů nenajdete čistě komerční tituly žádné (Torst, Triáda, Dauphin aj.).
Vložil: Marie, 10.02.2015 13:38
Rand, Ayn: Atlasova vzpoura (in HN)
Komerční tituly vydělávají na ty nekomerční, tak to zkrátka chodí...
Vložil: Oto Horák, 10.02.2015 11:10
Rand, Ayn: Atlasova vzpoura (in HN)
Knihu Ayn Rand jsem nečetl a - nemaje masochistické sklony - ani se k tomu nechystám. Chtěl bych jen podepsat názor Petra o Argu. Ke své velké lítosti, neboť toto nakladatelství vydalo během dvaceti let existence desítky hodnotných titulů...
Vložil: Petr, 10.02.2015 10:52
Rand, Ayn: Atlasova vzpoura (in HN)
Argo jde bohužel strašně s kvalitou dolů.
Vložil: jan lukavec, 01.02.2015 19:12
Ryan, Christopher; Jethá, Cacilda: Na počátku byl sex: kořeny moderní sexuality: jak se dáváme dohromady a proč se rozcházíme
Oceňuji Váš zájem o můj duševní vývoj. Vnitřní ustrnutí je samozřejmě nemilá věc a v rámci možností se ho snažím vyvarovat. Ovšem pro člověka, který se trochu zajímá o problematiku antropologie sexuality (byť by četl jen knihy v češtině), recenzovaná publikace žádná velká překvapení nepřináší. A ať... kniha v úvodu deklaruje cokoli, jednoznačně jí vévodí snaha líčit monogamní způsob života v těch nejčernějších barvách a alternativy idealizovat, při výběru faktů je přitom velmi selektivní (se svým kritickým postojem nejsem zdaleka sám, viz anglickou Wikipedii: http://en.wikipedia.org/wiki/Sex_at_Dawn). Pokud si ovšem kterýkoli jiný čtenář při její četbě rozšíří svoje obzory, samozřejmě mu to přeju, a pokud by ideál v ní popsaný snad dokázal také reálně uskutečnit, asi bych mu i pogratuloval.
Vložil: Markéta P., 30.01.2015 18:13
Ryan, Christopher; Jethá, Cacilda: Na počátku byl sex: kořeny moderní sexuality: jak se dáváme dohromady a proč se rozcházíme
Škoda, že se u Vás, pane Lukavec, kniha zcela minula účinkem. Místo rozšíření obzorů jste uraženě ustrnul opírajíc se zády o všechny studie a názory, o kterých se autoři knihy rozhodli přemýšlet a dokonce je zpochybnit. Kniha hned v úvodu přiznává, že neposkytne řešení. Ničeho. Ani partnerských vztahů,... ani uspořádání společnosti. Klade si za cíl pouze seznámit čtenáře i s jinými modely chování, než které považujeme za normální. A rozšířit si obzory nikdy neuškodí.
Vložil: Lenka, 29.01.2015 22:35
Churchwell, Sarah: The Many Lives of Marilyn Monroe (část 1)
Lze knihu sehnat i v češtině?
Vložil: Eva Bednářová, 28.01.2015 17:13
Vann, David: Srub
Ostrov Sukwann byl svou sevřeností jaksi působivější. Přehlídka mužských charakterů, které Vann ve Srubu uvádí na scénu, je žalostná- od poněkud rozmazleného Carla, přes slabošského Jima (který jakoby na poslední chvíli zjišťuje sílu sexuality- upřímně nevím úplně proč tak pozdě), ke Garymu toužícímu... po prvotní drsné mužnosti, ke které se ale pročetl a nemá k ní prostě vlohy. Nejpřirozeněji působí Mark, který je ale cool jaksi marně. Vůbec bych řekla, že téma hledání mužnosti je pro Vanna dosti klíčové. Pro mě jako čtenáře z překladu byl ale největším problémem knihy právě překlad nasycený až téměř komickými amerikanismy (zahradničit na záhoně), dialogy působily neautenticky (neustálé Fajn ve významu souhlasu atd. U často opakovaného citoslovce Ha! jsem nedokázala většinou vyluštit, zda má jít o smích, překvapení či zděšení.
Vložil: redakce, 12.01.2015 00:50
Bryson, Bill: Amerika 1927
Překlep opraven, děkujeme.
Vložil: Jan Vaněk jr., 11.01.2015 23:30
Bryson, Bill: Amerika 1927
Autor se nepíše Brysson se dvěma S. Vůbec mám pocit, že článek znovu potvrzuje, jak jsou páně Lukavcovy hojné a rychlé recenze trochu... málo platné: například poměrně známý fakt, že součástí "dobových" nálad bylo "tehdy" zavádění „liberty cabbage“ místo Sauerkraut, pochází z autorova historického... exkursu doprostřed 1. světové války.
Vložil: Jan Vaněk jr., 15.12.2014 01:31
Kahneman, Daniel: Myšlení rychlé a pomalé
Můžete si stěžovat v nakladatelství, tam už jsou na to zvyklí. Ale zrovna tohle mi přijde jako zjevný překlep, respektive pozůstatek přeformulovávání věty.
Vložil: miso, 14.12.2014 22:08
Kahneman, Daniel: Myšlení rychlé a pomalé
Preklad: „Zapamatujte si toto pravidlo: intuici nelze věřit, pokud v prostředí nevykazuje stabilní pravidelnost." Originál: Remember this rule: intuition cannot be trusted in the absence of stable regularities in the environment. Čítal som originál a teraz musím kvôli citáciám robiť s českým prekladom.... Som však mierne zaskočný voľnou prekladateľovou interpretáciou. možno až príliš voľnou??? Preklad hovorí: subjektom v prvej časti sytaxe je intuícia...tomuto subjektu (intuícii) nie je možné veriť, pokiaľ v prostredí nevykazuje stabilnú pravidelnosť (paraf. pokiaľ sa intuícia nenáchadza v prostredí pravidelne). čítam túto vetu správne (do diskusie)? Originál hovorí čosi podobné, ale mám pocit (do diskusie), že nie úplne to isté. Originál podľa mňa hovorí, že intuícii nemožno veriť, pokiaľ práve to (konkrétne prostredie, s ktorým je intuícia "vo vzťahu") prostredie nevykazuje stabilnú pravidelnosť... nie je to jedina vec, ktorú som našiel, nemám však bohužiaľ čas na viac detailov...a pravdupovediac, neviem, čo si s tým počať. dik
Vložil: jan lukavec, 11.12.2014 09:47
Haidt, Jonathan: Hypotéza štěstí: hledání moderních pravd ve staré moudrosti
Děkuju za upozornění.
Vložil: Tomáš Lavička, 10.12.2014 14:17
Haidt, Jonathan: Hypotéza štěstí: hledání moderních pravd ve staré moudrosti
Jenom drobné upřesnění - Hypotéza štěstí (2006) je autorova starší kniha, Morálku lidské mysli (2012) napsal až po ní, to jen v českém přkladu vyšly knihy v opačném pořadí.
Vložil: Antonín Kudláč, 09.11.2014 08:32
Kleon, Austin: Kraď jako umělec: 10 věcí, které ti nikdo neřekl o kreativitě
Ano, to je výstižné přízvisko, minimálně v tom smyslu, v jakém byli dominikáni "psi Páně", i se všemi přidruženými funkcemi :-)
Vložil: redakce, 09.11.2014 00:30
Kleon, Austin: Kraď jako umělec: 10 věcí, které ti nikdo neřekl o kreativitě
opraveno, s hlubokými díky našemu hlídacímu psu
Vložil: Jan Vaněk jr., 08.11.2014 20:23
Kleon, Austin: Kraď jako umělec: 10 věcí, které ti nikdo neřekl o kreativitě
"Nakladatelství Jana Melvila"!!! Vždycky potěší, když se recenzenti a redakce vyznají v branži.
Vložil: Nela Knapová, 28.10.2014 22:39
Fitzgerald, F. S.: Velký Gatsby
U Westchesteru šlo primárně o zkomoleninu jména, ale uznávám, že rozvíjející komentář je spíš zmatečný než konstruktivní, a brněnskou práci jsem skutečně na první zagooglení našla, ale ani v jedné ze dvou uvedených citací Dorůžka jasně neříká, že konkrétně na Gatsbym spolupracovali, a neobjevila jsem... to ani v řadě jiných internetových zdrojů pojednávajících o tomto překladatelském tandemu. Samotné Dorůžkovy paměti jsem bohužel k ruce neměla a v rámci minimaxu jsem dalším sáhodlouhým pátráním po okolnostech dodatečné informace v závorce, která pro téma článku není relevantní, nechtěla ztrácet čas, takže jsem zvolila formulaci, která implikuje, že lze dohledat prameny, v nichž se o této otázce čtenář dozví víc, ale já důkaz toho, že Dorůžka spolupracoval na Gatsbym se Škvoreckým, nemám, tudíž si pravdivostí tvrzení nejsem jistá, což přiznávám a nebudu danou informaci uvádět jako absolutně platnou. Můžete to nazývat alibismem, já to považovala za upřímnost. Ale možná to bude tou mou mladistvou horlivostí.
Vložil: , 27.10.2014 22:32
Straczynski, J. M.; Kubert, Joe; Hughes, Adam: Před Strážci – Sůva/Dr. Manhattan
"živou legendu Joea Kuberta (1926)" by mělo být "(1926–2012)", a Kubert jenom obtahoval tuší tužkové předlohy svého syna Adama v prvních dvou ze čtyř sešitů Sůvy, než náhle zemřel a nahradil ho Bill Sienkiewicz. Dr. Manhattana kreslil kompletně Adam Hughes, Molocha Eduardo Risso; výběr dvou výtvarníků... do bibliografického údaje z pěti uvedených na obálce se mi tak zdá záhadně náhodný.
Vložil: Jakub Ehrenberger, 27.10.2014 20:46
Roth, Philip: Hodina anatomie
Vážený pane doktore Sýkoro, předně bych Vám rád poděkoval za konstruktivní a velmi trefnou reakci na recenzi, díky níž si čtenáři serveru mohou o románu udělat komplexnější představu, než je tomu tradičně z jediné recenze možné. Přestože jsem na prvky, které zmiňujete, při četbě nekladl takový důraz... jako Vy, mohu s Vaším výčtem po jeho přečtení víceméně souhlasit - jednoznačně lze knihu číst i tak, jak ji čtete Vy. Neshodneme se přirozeně v tom, zda jmenované prvky patří k přednostem, či naopak nedostatkům knihy. Zatímco Vy vyzdvihujete postavy coby zrcadla či odlesky samotného Zuckermana, já jej prakticky za totéž kárám, neboť z mého pohledu Roth nedokázal (příp. nechtěl) postavám vtisknout konkrétnější rysy. Podobně se náš názor liší v případě chybějícího syžetu, kvůli čemuž z mého pohledu román bloudí od tématu k tématu apod. Hledat v tomto přelévání dialogičnost mě, přiznám se, nenapadlo. Stále jsem přesvědčen o tom, že většina čtenářů (Rothových fandů i Rothem nedotčených) bude po přečtení knihy podobně jako já spíše zklamána. Ještě jednou však děkuji za Váš protinázor ke knize. Pokud se k ní někdy vrátím, pokusím se na román nahlédnout více Vaší optikou a třeba Vám dám po letech za pravdu. S pozdravem JE
Vložil: Jan Vaněk jr., 27.10.2014 00:26
Fitzgerald, F. S.: Velký Gatsby
Dorůžka už není v situaci cokoli "přiznat nebo vyvrátit". Nicméně o podrobnostech své spolupráce se Škvoreckým se po roce 1989 opakovaně vyjadřoval tiskem, třebaže ne tak, aby to kol. Knapová našla na první zagooglení a přesvědčilo ji to aspoň k vypuštění alibistického "měl". Něco z jeho pamětí je například... citováno (v překladu do angličtiny) v letošní magisterské práci z brněnské anglistiky, která srovnává oba překlady a — navzdory slabé úrovni — rovněž dochází k závěru o jejich závislosti: is.muni.cz.
Vložil: Michal Sýkora, 26.10.2014 23:08
Roth, Philip: Hodina anatomie
Na rozdíl od pana recenzenta se domnívám, že Hodina anatomie naopak představuje nejsilnější článek celé čtyřdílné série vydávané v jednom svazku jako Zuckerman Bound (přičemž nejslabší článek je právě Zuckerman zbavený pout). Problém je v tom, že oproti předchozím dílům je Hodina anatomie velmi "čtenářsky... nevstřícná". Syžet je omezen na minimum, na události, o nichž bychom mohli hovořit v tom smyslu, že tvoří zápletku, se v románu nedostává. Hodina anatomie sestává převážně z popisu Zuckermanových duševních stavů, pokusů vzdorovat bolesti, jeho lamentací, monologických výpovědí a rozsáhlých rozhovorů, které však spíše než skutečnými rozmluvami mezi postavami jsou jakýmisi dialogickými zkoumáními Zuckermanových problémů. Nathanovi partneři v rozhovoru jako by nebyli ani postavami, lidskými bytostmi, ale jakýmisi zástupci samého Zuckermana, jedním z mnoha jeho já, s nimiž jiné Zuckermanovo já vede rozhovor, nebo spíše se hádá. Zuckermana v románu totiž sledujeme stále pochybujícího, stále hledajícího smysl, stále se hádajícího, nejen se svým okolím, ale hlavně sám se sebou. Zuckermanovo zkoumání své životní situace je v podstatě dialogické, teze přechází v antitezi, ta se ve spirále nekonečné hádky stává tezí, vyžadující si další antitezi, jen té syntézy se rozhádaná a rozháraný Zuckerman nemůže dobrat, protože by to znamenalo řešení, nalezení rovnováhy a klidu, a toho není Nathan schopen. Tomu odpovídá i závěr románu, kdy si Nathan uvědomuje, že svému údělu se nemůže vyhnout, že sám sobě nedokáže uniknout a jeho údělem je takto pokračovat dál. Proces argumentace, následného popření a hledání nové formulace je pro román typický od samého začátku. Zuckerman hledá odpovědi na otázky, jež je tíží, zformuluje je, následně svou odpověď popře, zkusí další a tak dále. V románu sledujeme Zuckermanovu snahu zformulovat svou vlastní obhajobu – před sebou samým, před vlastním pocitem viny. Celý proces lze vhodně ilustrovat hned na úvodním hledáním smyslu bolesti, která jej postihla. Zuckerman odmítá ze svého utrpení vytvořit metaforu, ale pak právě v metaforách a symbolických výkladech zdroj své bolesti hledá, aby výsledky toho hledání hned zavrhl. Zuckerman se zmítá v neustálém procesu hledání, jeho postava je sama sobě antagonistou. Vztek střídá lítost, hněv pokora. Chce být kajícníkem, ale pojednává o tom velmi agresivním a sarkastickým tónem. Hodina anatomie je románem sebeodhalování, sebehledání, sebemrskačství – velmi drásavého, ale současně egoisticky narcistního.
Vložil: Michal Kovář, 26.10.2014 12:50
Fitzgerald, F. S.: Velký Gatsby
Pokud je spoluautorství Dorůžky se Škvoreckým hypotetické a nelze doložit, měl by je Dorůžka buď přiznat anebo vyvrátit, nikoli jen přiznat: "(později měl přiznat, že na něm pracoval společně s Josefem Škvoreckým, ale spoluautorství dnes už patrně dokázat nelze)."
Vložil: Michal, 17.10.2014 22:45
Gold, Dore: Boj o Jeruzalém. Radikální islám, Západ a budoucnost Svatého města
To je ten rozdíl mezi teorií a plány, a realitou, když někde máte hroby svých čerstvě dospělých synů. U nich to nemusela být volba, bojovali pod legitimním velením. Jinak arabský chaos, kde spíše přímá kořist motivuje, kde třeba úspěch, aby byli druzí soukmenovci porobeni. Palestinskou politiku milují... lidé, co tam byli týden, a tak málo nahlídli do jejich meziklanových zápasů. Bez nich by měli už i Persii, akorát se nedohodnou a když už, smlouvy nedrží.Lze tedy kompetentního autora knihu vítat, ač s naším souhlasem nepočítá, nemáme tam ty své mrtvé syny.
Vložil: jmh, 17.10.2014 16:04
Martin, George R. R.: Rytíř Sedmi království
Chyby opraveny. JMH
Vložil: Jan Vaněk jr., 17.10.2014 02:05
Martin, George R. R.: Rytíř Sedmi království
Pan Hokr nečetl moc pozorně: to místní jméno, uvedené hned na první stránce, je Gulltown (ve starém překladu Město Racků); s "gulf" to nemá nic společného. — Leda by se chtěl vymlouvat, že je to akorát překlep ze spěchu na stihnutí Vítězného čtvrtka, který je patrný z každé neumělé věty ("hrozí za nezištnou... ochrany loutkářky"; "je jednak možné v podobě řady narážek a citací možné narazit"; "Jedná o skvělou ukázku").
Vložil: Oto Horák, 07.10.2014 20:22
Finalisté Man Booker Prize 2014 – J. Ferris, K. J. Fowler
Myslím, že rozhodnutí o tom, že o Man Booker Prize se mohou ucházet američtí spisovatelé, je chybné. "Nobelovka" pro všechny anglosaské země dle mého názoru není potřeba. Hlavní dva důvody: 1.) Tradice. Jestliže má něco skoro půlstoletou tradici, součástí této tradice jsou i pokud možno neměnná pravidla.... Zažitá pravidla (čehokoli, nejen literárních cen) by se měla měnit pouze tehdy, pokud je to nezbytné, či pokud je to jednoznačně prospěšné. Ve Wimbledonu mají tenisté také tradiční bílé oblečení, ačkoli by - pro změnu (a s dotěrnou otázkou proč ne?) - mohli mít třeba červené. 2.) Literatura USA je natolik silná a rozvětvená, má tolik výborných spisovatelů, že radikálně mění poměr sil. Autoři z Velké Británie a z dalších anglosaských zemí by při spravedlivém posuzování s Američany přišli do budoucna o minimálně polovinu cen. Anebo se Man Booker Prize bude udělovat spisovatelům USA jen občas, jako "zpestření" - což bude vypadat hloupě. A v USA budou stejně i nadále nejprestižnějšími oceněními Pulitzerova a Národní knižní cena...
Vložil: JohankaDl, 17.09.2014 23:01
Isaacson, Walter: Steve Jobs
Moc pěkná je i kniha od jeho bývalé přítelkyně, doporučuji přečíst - albatrosmedia.cz.
Vložil: Oto Horák, 16.09.2014 14:08
Barthelme, Donald: Padesát povídek
Když v roce 1968 vyšly ve Světové literatuře první přeložené povídky od Donalda Barthelma, v úvodním slovu k nim byl americký spisovatel přirovnáván k Franzi Kafkovi. Byl to tehdy u nás takový zvyk, skoro každý českému čtenáři nově představovaný autor obdržel poukaz na toto údajné příbuzenství. (Ostatně... tento zvyk trvá i ve světě, zejména tom anglosaském, takže se občas nestačíme divit, jak chudák FK přišel třeba k mravoličnému “koloristovi” a autorovi “kuchyňských” hororů Ivanu Klímovi...) I Donald Barthelme je nanejvýš vzdálený příbuzný Franze Kafky, mj. proto, že kde se při Kafkových textech snad dá smát (podle nátury čtenáře), u Barthelma se alespoň usmívat musíme (jinak jej nesprávně čteme). Dnes bývá Barthelme, v roce 1989 v necelé šedesátce předčasně zemřelý, řazen k “postmodernistům”. Tato nálepka je ovšem natolik vágní a všezahrnující (podobně jako označení “magický realismus”), že nám v konkrétních případech příliš nepomůže. Je třeba odmítnout též označení Barthelma za surrealistu, protože nic mu nebylo vzdálenější než “psychický automatismus” (byť ten je ve své čisté podobě beztak fikcí a nepasuje ani na tvorbu mnohých ortodoxních surrealistů). Surrealistické metodě je částečně poplatné jen pár spisovatelových textů (např. z našeho výboru povídka Zombiové). Také srovnání s francouzským “novým románem” pokulhává: suchost, vážnost a popisnost většiny výtvorů Robbe-Grilleta a spol. byla spisovatelovu literárnímu naturelu na hony vzdálena. Nejblíže má myslím Barthelme k “pop artu”: vytvořil jakýsi literární ekvivalent tohoto výtvarného proudu (Andy Warhol, Jasper Johns, Claes Oldenburg, Robert Rauschenberg, Roy Lichtenstein, Tom Wesselmann aj.) Ostatně spisovatel se o výtvarné umění vždy zajímal, s některými umělci se znal a začátkem šedesátých let dělal v Houstonu dokonce ředitele galerie. A třeba kresby Oldenburga či objekty Rauschenberga by byly ideálními volnými ilustracemi Barthelmových próz. Výbor padesáti povídek je – po několikerém časopiseckém uvedení – nejlepší přehlídkou spisovatelova povídkářského rejstříku. Samozřejmě ne všechny povídky z odstupu času působí stejně silně: některé svou okázalou “pokleslostí” a snahou zužitkovat každý nápad, včetně “nesmyslu” (ne vždy “ne-smyslu”, tedy alternativního smyslu) vnímáme dnes jako poněkud křečovité a časově a významově limitované legrácky. Naproti tomu je ve výboru řada mistovských textů: Rebeka, O bodyguardovi, Rozhovory s Goethem, Modrovous, Někteří z nás vyhrožovali našemu kamarádovi Colbymu, Dikobrazi před univerzitou, Kapitán Blood, Dítě. A především dvě povídky nejen groteskní, ale propastně hluboké a jedinečně krásné, jež by myslím neměly chybět v žádné antologii nejlepších amerických povídek: Škola a Západní Šedesátá první ulice č. 110. Barthelme je jako autor zvláštní patron, pokud bychom jej měli srovnat s některým z jeho současníků napadá nás Kurt Vonnegut a Richard Brautigan. Ti jsou u nás alespoň dostatečně známí, zatímco další přední experimentátoři americké prózy poslední třetiny minulého století bohužel nikoli. Mám na mysli zejména Johna Barthe, Williama Gaddise, Williama Gasse, jenž spojil “postmodernu” s až “tolstojovskou” šíří a hloubkou pohledu na člověka, či Stanleyho Elkina, který ve svém psaní - dosti “barthelmovsky” - využíval populární kulturu a propojil ji s židovskou inspirací. (V české ediční politice se bohužel dává přednost autorům “snazším”, “srozumitelnějším”, “senzačnějším”, ne-li rovnou “bestsellerovým”, různým těm jednorozměrným Palahniukům a spol.) V naší literatuře bych Donalda Barthelma srovnal nejspíš s Ivanem Wernischem (např. s jeho prózami Kominické lodě, ale i básněmi, které ostatně leckdy do próz plynule přecházejí). A to nejen z hlediska oné “pokleslosti”, dělání si “šprťouchlat” z kritiků i čtenářů, ale i hravého a občas neuctivého zacházení se skutečnými historickými osobami (u Barthelma Goethe, Kierkegaard, Edward Lear aj., u Wernische Hlávka, d´Annunzio aj.). Každopádně by bylo dobré vydat z Barthelma ještě alespoň románovou parodii či persifláž Sněhurka, v níž jsou spisovatelovy typické postupy obsaženy takřka v krystalické podobě. Doplnila by se tak nejen kniha Padesát povídek, ale i jediný u nás přeložený román Mrtvý otec, próza opět groteskní a bez psychologické dimenze, ale s u Barthelma nejvýraznějším tragickým (až “beckettovským” - až mrazí) pohledem na lidský život - a jeho dvojče smrt.
Vložil: Marie, 09.09.2014 20:47
Fitzgerald, F. S.: Velký Gatsby
M Pokorný: Článek možná opravdu vznikl původně jako studentská práce, popravdě - kdo jiný má na podrobné srovnávání překladů čas? Ale v případech, jako je tenhle, myslím neškodí, když si autor seminárku nenechá jen pro sebe.
Vložil: RiP, 09.09.2014 16:51
Fitzgerald, F. S.: Velký Gatsby
Je vcelku zbytečné se dohadovat, jestli je shod pět procent či patnáct. Čtyřlístků v jeteli je hluboko pod promile, takže kdyby jich najednou bylo pět procent, je to stejně podezřelé jako patnáct :-) Podstatné je, že podobné shody v přirozeně vzniklém překladu nevznikají častěji než ten čtyřlístek v... jeteli, a bylo to už mnohokrát doloženo a demonstrováno. Čili je zcela na místě se ptát, jak TOHLE vzniklo.
Vložil: Jan Vaněk jr., 09.09.2014 13:24
Fitzgerald, F. S.: Velký Gatsby
Já naopak soudím, že ty podstatné shody (znáte to o lžíci dehtu v sudu medu) jsou zarážející a publikace, jakkoli ve strašlivém formátu, záslužná; respektive už sám fakt, že si iLiteratura mnohosti nových překladů povšimla (ten Prokopův mi unikl) a rozhodla se jí zabývat. — Jiná věc je, že ve vlastních... "návrzích přesnější formulace podle originálu" se autorka skutečně často nechává unést mladistvou horlivostí, dopouští se přinejlepším sporných, přehnaně úzkých, *undergraduate* interpretací a vystavuje se zbytečné kritice, čímž svou práci oslabuje. Například nechápu, co jí vadí na překladu “over at Westchester” / „naproti ve Welchestru“ (krom toho shodně chybného jména), když píše "Vzhledem ke zkomolenému přepisu místa usuzujeme, že překladatelé nehledali, kde se nachází. Proto také používají nepříliš vhodné „naproti“ (na druhou stranu českému nepoučenému čtenáři asi vadit nebude). Lepší by bylo např. „nahoře“." Dohledal jsem si tedy, že Westchester je okres severně od Brooklynu, ležící proti dějišti románu (daný výrok pak padne v Buchananových "sídle v georgiánském koloniálním slohu nad zálivem", Dorůžka / ...mansion overlooking the bay) na opačném břehu několikakilometrového Long Island Sound (Dorůžka: Průliv). Není, pokud vím, zásadně hornatější než sám Long Island, a zavádět v češtině napoti koncept "upstate New York" se mi taky zdá neproduktivní. (Nebo snad jen s aspergickou důsledností protestuje proti tomu, že over/naproti se v románu používá jak častěji pro východo-západní opozici dvou poloostrůvků na Long Islandu, tak zde pro severo-jižní celého ostrova s pevninou?)
Vložil: tomáš havel, 09.09.2014 10:40
Fitzgerald, F. S.: Velký Gatsby
Jenomže když se jen v první kapitole vyskytne několik naprosto identických chyb...
Vložil: M Pokorný, 09.09.2014 09:28
Fitzgerald, F. S.: Velký Gatsby
Já nemám žádný zvláštní zájem být obhájcem dvojice Červenka-Tomský, ale použít výraz "plagiát", byť jakkoli zakulišeně, v souvislosti s domnělými patnácti procenty shod, které se ale před racionálním zrakem smrsknou na procent deset či pět, to je dost silný kafe. A ti studenti, co jsou zprvu unešeni... představou, že mohou bez úprav zveřejnit školní práci, netuší, že jde o dar danajský.
Vložil: Kloučková, 11.07.2014 20:42
Hosseini, Khaled: A hory odpověděly
Právě jsem dočetla poslední vydanou knihu "A hory...". Nádhera, podle mého názoru zatím nejlepší dílo tohoto spisovatele. Nelze se od příběhu odtrhnout, čte se jedním dechem, velmi rozvětvená sága, ale i pohled na Afghánistán dříve i teď. Děkuji za krásné čtení.
Vložil: Martin Šust, 27.05.2014 10:47
Willis, Connie: Vnitřní záležitosti
Místo jízlivých komentářů na téma "sestavil" doporučuji panu Lipčíkovi alespoň drobné zamyšlení na téma "Jak je možné, že kniha podle něj jednoduše převzatá vyšla v českém jazyce dříve než v originále?" Vysvětlení je samozřejmě nasnadě, tenhle projekt se rodil mnohem dříve, ačkoli nakonec ten zahraniční... "předběhl" jen o čtyři měsíce. Mnohem dříve, než se vůbec o tom americkém začalo přemýšlet. Vše brzdila především snaha shromáždit samotné texty. Majitelé práv poskytli jen malou část a sama autorka se k tomu bohužel rovněž neměla. S tím souvisí i fakt, že se obsah v průběhu příprav změnil. Je tedy jednoduché vyčíst absenci doprovodných textů (o které jsem mimochodem autorku e-mailem rovněž žádal už v roce 2007, tedy na úplném začátku příprav). Celá polovina této recenze je tak bohužel postavená na mylném předpokladu. Škoda. Stačilo jen u psaní recenze trochu přemýšlet...
Vložil: Oto Horák, 11.04.2014 09:00
Bishop, Elizabeth: Ve vesnici
Co na Bishopové fascinuje je její stručnost a ručení za slovo. Žádná fabulace, bujné výmysly (přecházející tak často v blábolení a nesmysly), žádná sériová výroba literatury, neboť je potřeba co nejčastěji vydávat knihy (kvůli honoráři a připomenutí se, že tady literárně jsem). U Bishopové je jen to... podstatné, prožité, pečlivě zvážené, proseté: tohle - a právě jen tohle - stojí za literární záznam. Suma sumárum (kromě stovek dopisů): dvě dvousetstránkové knížky. Próza (nádherná je laskavostí provoněná vzpomínka na básnířku Marianne Moore), poezie. Co nejpřesnější popis, záznam skutečnosti. V případě prózy vzpomínka, zaostřené detaily. V případě poezie taktéž, ale jen momentka a jakýsi těsnopisný záznam. Ovšem i v ní nikoli zamlžování, zastírání, gejzíry metafor, žádné unášení se fantazií do míst, čtenáři nepřístupných. Snaha o přesnost a jasnost.
Vložil: joe, 31.03.2014 14:43
Corey, James S. A.: Leviatan se probouzí
Tak díky za spoiler: ,,Největší milostný příběh knihy je totiž zastoupen platonickým vztahem detektiva Millera k dívce, po níž pátrá. Sám se s ní však setká až ve chvíli, kdy je mrtvá.'' Jesus fucking Christ!
Vložil: Edward's love, 27.02.2014 16:10
Reagin, Nancy Ruth (ed.): Twilight: sága a její postavy v proudu času
Hello, I love Twilight and Edward Cullen. I live in London with my love- Robert Pattinson. He so beautiful and in bed.... ooh la la :* I love him and he love me.
Vložil: Michaela, 27.02.2014 14:14
Reagin, Nancy Ruth (ed.): Twilight: sága a její postavy v proudu času
Twilight ságu přímo miluju nejlepsi je 1 a poslední díl 2.část. Proto se na to ráda dívám každý měsíc.
Vložil: Svobodová Helena, 31.01.2014 12:37
Jones, Lloyd: Pan Pip
Krásná kniha,v přednesu na stanici Vltava výborně podaná. Takový smutek jsem už dlouho necítila.
Vložil: Magda de Bruin, 26.01.2014 12:08
Johns, Geoff; Lee, Jim; Williams, Scott: Liga spravedlnosti – Počátek
Jen taková glosa: termín „odstřel“ pro kritickou recenzi implikuje svévoli. Pokud je kritika podložená, a tedy oprávněná, má na iLit. rozhodně místo. Portál Moderní dějiny právě oznámil, že vydal výukové materiály ke komiksové podobě Deníku Anne Frankové http://www.moderni-dejiny.cz/clanek/vyukove-materialy-ke-knize-anne-frankova-komiksovy-zivotopis/,... kterou jsem na iLit. recenzovala. Zajímalo by mě, jestli nakladatel nějak vyřešil všechny ty chyby v české verzi. Jestliže nevyřešil, je moje recenze jediný zdroj, kde učitelé a studenti seznam nejzávažnějších chyb najdou. V tom vidím smysl portálu, jako je iLit.
Vložil: Boris Hokr, 25.01.2014 21:42
Johns, Geoff; Lee, Jim; Williams, Scott: Liga spravedlnosti – Počátek
Jaromír Nohejl: Docela mě mrzí, že na vás mé texty působí jako bez vlastního názoru - a rád bych věděl, jaké další mé recenze jste četl. Pokud vám chybí více kritický, ve smyslu ukazování na nedostatky, záměr, tak je pravda, že zde na iliteratuře k tomu nemám moc sklony - věci k recenzi si totiž vybírám... do značné míry sám (a předkládám je ke schválení). A logicky se věnuji většinou raději tomu, co mě baví a o čem si myslím, že je dobré, nebo o čem mám prostě přehled a snažím se zasadit do nějakého kontextu, přičemž ty špatné věci nikam necpu. I v těchto vodách však občas narazím na věci, které prostě pochválit nemohu. Ovšem při troše pátrání mimo iliteraturu nebudete mít problém najít i nějaké ty odstřely, kdy jsem se prostě něčím špatným musel zaobírat musel.
Vložil: Jaromír Nohejl, 25.01.2014 10:31
Johns, Geoff; Lee, Jim; Williams, Scott: Liga spravedlnosti – Počátek
Přesně jak jsem napsal. Žádný osobní názor. Autor je fanoušek, nebo ztratil čas? Jeho recenze mi přijdou čistě diplomatické, potěším každého a slibem nezarmoutím. Takhle se opravdu recenze nepíše. V bb/art budou spokojeni a pošlou knihu, no ať si to každý přebere po svém. Autor by mohl dělat meterologa,... tam dělají podobné prognózy.
Vložil: Pavel Mandys, 24.01.2014 21:45
Johns, Geoff; Lee, Jim; Williams, Scott: Liga spravedlnosti – Počátek
Ad Jaromír Nohejl: Přečtěte si pozorněji poslední odstavec, tam to máte dost jasně řečeno. Pro fanoušky komiksů se superhrdiny je to výtečné dílo, pro ostatní ztráta času.
Vložil: Jaromír Nohejl, 24.01.2014 17:09
Johns, Geoff; Lee, Jim; Williams, Scott: Liga spravedlnosti – Počátek
Spousta slov, ale žádný názor. Je ta kniha dobrá, nebo špatná? Takhle se rozhodně recenze nepíšou, takových je všude 12 do tuctu. Nuda.
Vložil: Oto Horák, 23.01.2014 10:12
Brown, Dan: Inferno
Zajisté, když necháme stranou čtenáře, kteří u knihy jenom "odpočívají" (zaplaťpánbu, že aspoň čtou), je třeba plně chápat i čtenáře náročné literatury, kteří se občas čtením chtějí jen "pobavit". Výběr titulů je pak individuální: mnozí sáhnou po detektivce či fantasy, já místo nich (ve svém staromilství)... dám přednost idylickým, humorně laděným - ale nikoli blbým - prózám Vojtěcha Rakouse, Ignáta Herrmanna či Geralda Durrella. Porovnávat Dana Browna s Padesáti odstíny bych se neodvážil: už proto, že z této trilogie se mi - což je u mne zcela výjimečné - nepodařilo přečíst více než dvacet stran... Co se týká Arga a posuzování jeho nakladatelské strategie, tady bych byl též opatrný. Na jedné straně je nesporné, že toto nakladatelství vydává řadu nekomerčních, z hlediska kvality překladu, ediční přípravy a výtvarné podoby vzorných titulů a tudíž si/nám může vydávání Browna (Coelha, Lukjaněnka etc.) dobře odůvodnit. Na druhé straně bych rozuměl stejně dobře - ne-li lépe - argumentům nakladatelství, které by nechtělo svou značku s tímto typem literatury či s podobnou řemeslnou úrovní psaní spojovat...
Vložil: Mirek Skala, 23.01.2014 09:02
Brown, Dan: Inferno
Za sebe musím říct, zaplaťpánbu za takové knihy jako Inferno! A zaplaťpánbu, že ho Browna vydává zrovna Argo, protože díky ziskům z těchto bestsellerů může financovat třeba Borgesovy spisy, historickou edici a mnohé další náročnější tituly, jejichž prodeje se jistě ani neblíží Brownovi. A zadruhé: čtu... většinou dost náročnou literaturu včetně třeba esejů, literárních studií či poezie, ale někdy si rád "odpočinu" i se pobavím třeba zrovna u Browna. Navíc, chce-li člověk něco kritizovat, měl by to znát... Brown je prostě čtivo a nelze ho brát ve všem vážně a jistě se najdou daleko lepší spisovatelé takového čtiva než je on. Brown ale umí zvolit atraktivní témata a pěkně je "zabalit". Je ale pravda, že Inferno už je na hraně a chvílemi se člověk "baví" spíš na účet hrdiny nebo autora, než že by se bavil samotnou četbou. Ale snad je to pořád o třídu lepší než Padesát odstínů, byť vím, že jde o zcela jiný žánr...
Vložil: Jakub Ehrenberger, 22.01.2014 21:41
Brown, Dan: Inferno
Vážený pane Horáku, jsem rád za to, že jste názor upřesnil. Pokud to tak vnímají sami čtenáři, je to pak především problém čtenářské obce. Proto myslím, že nebylo zcela fér to připisovat na účet nakladatelům, kteří nadšení publika pro nějaký produkt přirozeně využijí. To jim snad nemůžeme mít za zlé.... Navíc ze zisků z řady bestsellerů se financují i tituly, které by jinak vyjít třeba nemohly. S potřebou rozlišovat souhlasím. Jistě se ale najdou i recenzentky a kritici, kteří budou prosazovat řekněme jeden nepohyblivý hodnotící systém a budou na to mít přirozeně plné právo. Každopádně díky za Váš názor.
Vložil: Oto Horák, 22.01.2014 10:14
Brown, Dan: Inferno
Vážený pane Ehrenbergere, v zásadě s vaším rozdělením čtenářů souhlasím. Vždy samozřejmě záleží na tom, co kdo od "toho či onoho" (v daném případě knihy) čeká a chce. Knihy čteme - nebo se díváme na televizi - z velmi rozdílných a často roztodivných důvodů. Problém by se tady dal rozebírat, ale o to... mi v mé reakci nešlo... Napsal jsem o potřebě odlišování i při vědomí, že jsme na webu, který není příliš určen pro "nenáročného čtenáře, pro něhož je kvalitní knihou taková, od které se třeba stěží odtrhne, neřku-li zapomene na každodenní starosti" a jinak nad ní příliš nepřemýšlí. Máte pravdu v tom, že prodejci nám zpravidla přímo nenabízejí "kvalitu". Zůstávají u tvrzení (někdy ne úplně pravdivého), jak je daný titul prodejný, že je - v případě knih - bestseller. Ve vědomí nenáročného čtenáře tato informace funguje však tak, že když je něco "bestseller", musí to být logicky kniha špičková, nejlepší. S takovýmto pojetím zaměňování úspěchu a kvality jsem se u konkrétních konzumentů setkal opakovaně. A nemusí přitom jít jen o knihy, ba ani kulturu, ale třeba i hospody, auta atd. Jejich úspěch také může být dán špičkovými vlastnostmi jejich produktu, ale nemusí: může být záležitostí reklamy, shody okolností (být včas na pravém místě), podbízení nižší cenou atd.
Vložil: Jakub Ehrenberger, 21.01.2014 17:55
Brown, Dan: Inferno
Vážený pane Horáku, ačkoliv se domnívám, že vím, jak to myslíte, dovolím si tvrdit, že diskuse o synonymitě slov kvalitní a úspěšný je naprosto nemyslitelná a zcela bezpředmětná. Kvality samotné nabývá dílo vždy pro jednoho konkrétního konzumenta a jinak ji tedy vymezí literární vědec (rozumějte "profesionální... čtenář", a to třeba bohatostí jazyka, neotřelostí frází etc), jinak historička zabývající se tématem (např. nakolik je zpracování dějinné události věrné skutečnosti), opět jinak nenáročný čtenář (pro nějž je kvalitní knihou taková, od které se třeba stěží odtrhne, neřku-li zapomene na každodenní starosti) apod. Současně s (literární) kvalitou přirozeně vůbec nesouvisí to, zda autor zohledňuje zákony fyziky (což vy přirozeně také netvrdíte, souhlasím nicméně s Marií, že považuje-li to recenzent za vhodné, může, ale nemusí tyto nedostatky zmínit). Dále si na rozdíl od Vás nemyslím, že by nám knihkupci a nakladatelé vnucovali prodejnost coby známku kvality. Prodejnost je známkou úspěchu u čtenářek a čtenářů. Vždy se v tomto kontextu objevují víceméně slova "nejprodávanější" či (komerčně) "nejúspěšnější". Přiznám se, že jsem se ještě nesetkal s tím, že by mi někdo tvrdit "je to kvalitní autor, protože se ho prodalo tolik a tolik kousků".
Vložil: Oto Horák, 21.01.2014 13:24
Brown, Dan: Inferno
Myslím, že spousta lidí - ale i Dan Brown sám - vědí, že píše nesmysly. Jeho čtenářům to však nevadí, což je nutné respektovat. Celý problém je v tom, zda slova kvalitní a úspěšný jsou synonyma. Trh – včetně knižního – se nám snaží sugerovat, že ano, že nejlepším arbitrem kvality je množství prodaných... výtisků (a hodně čtenářů tomu věří, jak o tom svědčí fenomén bestsellerů). Naproti tomu jiní (včetně mne) jsou přesvědčeni, že množiny těchto slov se - za zvláštní konstelace, spíše zřídka, než často - sice mohou protnout, ale v zásadě mají tato slova odlišný význam a výrobky, které s použitím těchto termínů charakterizujeme, mají jiné (občas až protichůdné) imanentní vlastnosti...
Vložil: Marie, 19.01.2014 23:19
Brown, Dan: Inferno
S panem Horákem nesouhlasím, pokud někdo píše nesmysly a čtou to spousty lidí, není od věci připomenout, že jsou to nesmysly...
Vložil: Oto Horák, 19.01.2014 11:48
Brown, Dan: Inferno
Upřímně: Kritiku úrovně, laciných triků a lapsů tohoto druhu čtiva považuji za skoro zbytečnou, míjející se s cílem. Zane Grey, Ouida či Edgar Wallace byli kdysi také "fenomenálními autory daného žánru". Nikdo soudný jim však nepřičítal "auru geniality", nechtěl po nich (a dnes chce tím méně), aby byli... Hermanem Melvillem, Thomasem Hardym či Virginií Woolfovou. Vědělo se, že jde o "průměrné spisovatele s tendencemi padat pod laťku, jakých najdeme v tomto typu literatury desítky". No a co? Šlo jim snad o víc, než aby měli co nejvíc "svých" čtenářů (kteří se na jejich výtvory těšili) a s pomocí specifických schopností vyhovět poptávce se dobře uživili? V tomto bodu nemá smysl moralizovat, nýbrž - odlišovat...
Vložil: Jiří, 18.01.2014 00:52
Brown, Dan: Inferno
Jiří Zelený: Musím se autora článku zastat. Dan Braun často píše ve svých románech technické nesmysly. Například v Andělech a Démonech záporák ukradne v CERNu pár gramů antihmoty a umístí je do přenosné bateriemi napájené!!! schránky a odveze je do Vatikánu. Zeptejte se absolventa gymnázia, který maturoval... z fyziky a potvrdí Vám, že je to nesmyl. To samé se opakuje ve Ztraceném symbolu.
Vložil: Jiří, 18.01.2014 00:46
Brown, Dan: Inferno
IQ 208. V USA jsou IQ testy měkčí takže IQ 208 odpovídá evropskému IQ 160.
Vložil: anton, 16.01.2014 20:58
Americká žid. lit. - Židé a Romové - paralely mezi dvěma etniky, uplatnění v literatuře
... a čo tak hudba? tu je ešte silnejšia paralela z muzikologického hľadiska
Vložil: Oto Horák, 13.01.2014 12:02
James, Henry: Italské hodiny (in Tvar)
Propagace určitě může být dost důležitá a pasivita se nakladateli většinou vymstí - knihu na trhu "utopí". (Nevidím např. zásadní důvod, proč by se Eliotové Middlemarch, plný milostných vztahů, měl prodávat hůř než knihy Jane Austenové...) Obecně se však smiřujeme s tím, že některé knihy jsou už ze... své podstaty "takové" (čti menšinové, resp. intelektuální), že si na sebe "nevydělají". Stejně tak jsou filmy a divadelní představení, které jsou v Česku bez dotací a sponzorů nevyhnutelně ztrátové. (Přesněji řečeno, jsou to - s výjimkou takových Babovřesků - takřka všechny.) A přesto vznikají... Nakladatel by neměl vycházet jen vstříc čtenáři, jeho pohodlí a návykům, ale snažit se jej i přesvědčit, upoutat jeho pozornost, formovat jeho vkus a zájmy. Vezměme si třeba obálky: nakladatelé vesměs říkají, že nejvíce prodávající jsou ty s barevnými fotkami (nejlépe s mladými ženami a muži či krajinou). Znamená to však, že i u tzv. seriózních titulů by měly obálky vypadat takto (být "polopatické")? Je to otázka úvahy nakladatele, samozřejmě i jeho ochoty ke kompromisu. Dobrý nakladatel musí zvažovat nejen finanční stránku své činnosti, ale i prestiž svého podniku. A v tomto smyslu může kalkulovat i s dílčí finanční ztrátou. Chápu, že takový "průšvih" s jednou knihou může být fatální pro malého nakladatele (vydávajícího několik knih do roka) a že si jej proto nemůže dovolit. (To je i případ Middlemarche a jeho nakladatele...) Velké nakladatelské domy (Argo, Euromedia, Albatros, Mladá fronta aj.) si však nějaký ten finančně nevýhodný, ale z hlediska kulturního důležitý titul dovolit mohou. Záleží pak jen na jejich majitelích, šéfredaktorech a manažerech, zda si třeba i trošku sníží zisk podniku, ale udělají něco cenného a trvalého (samozřejmě při využití dotací, které ztrátu snižují). Chápu, že nakladatelé nezažívají lehké časy, ale zodpovědnost za kulturní stránku jejich podnikání je na nich. (Žádná čísla, vykazující "nemožnost" vydání daného titulu, na tom nic nezmění.) I když pochopitelně NEJEN NA NICH...
Vložil: Mirek Skala, 13.01.2014 10:46
James, Henry: Italské hodiny (in Tvar)
mk: Tady se opět ukazuje, že problém je hlavně v distribuci a propagaci (a netýká se to jen českých knih na Slovensku, ale obecně knih v Česku), resp. v tom ohromném množství knih, které u nás vychází. Na jedné straně je to skvělé, ale na druhé se pak nedivme, že se mnohé knihy v tom množství ztratí,... knihkupci je už nedoobjednají apod. A je to škoda. Vydání třeba zrovna Middlemarche nebo před lety Portrétu dámy a další klasiky, která vychází poprvé, by mělo být událostí. Ale kolik recenzí o těchto a jiných románech vychází?
Vložil: mk, 13.01.2014 10:40
James, Henry: Italské hodiny (in Tvar)
Viktor Janiš: Neviem, ako vyzerala distribúcia románu Middlemarch v českých končinách, ale u nás na Slovensku (v Bratislave) som ho nevidel v žiadnom. Dokonca aj v bratislavskom Artfore som musel slečnu uistiť, že taká kniha existuje a že od príslušného vydavateľa majú v distribúcii zopár kníh. Po dvoch... týždňoch netrpezlivého čakania sa konečne objavila na pulte. Keď sa "várka" vypredala, už som ju v kníhkupectve nikdy nevidel. Zrejme by si ju mnohí aj kúpili, lenže nebolo kde a aj AF ju malo iba na objednávku s dobou dodania niekoľko mesiacov, čo čitateľa skôr odradí. Tí, ktorých navnadilo moje nadšenie a knihu si zohnali, boli podľa spätných ohlasov mimoriadne spokojní. O neexistencii recenzentov, od ktorých by sa masy dozvedeli aspoň jednu drobnú popularizačnú informáciu, že keď už prečítali všetko dôležité od Dostojevského, tak nech si prečítajú Middlemarch, radšej pomlčím. Čo už.
Vložil: Oto Horák, 13.01.2014 10:40
Canin, Ethan: Ameriko Ameriko
Nakladatelství Vyšehrad vydává - kromě detektivek - jen málo beletrie. Vedle knih Annie Proulxové je nejšťastnějším počinem jmenovaného nakladatelského domu v oblasti prózy představení Ethana Canina v češtině (ve zdařilém překladu Michaely Ponocné). Vyšly dva romány: Ameriko Ameriko (orig. 2008, př.... 2009) a Ani králové, ani hvězdy (orig. 1998, př. 2011). Canin nepatří sice mezi nejznámější a cenami nejvíce vyznamenávané současné americké prozaiky, jde však o autora prvotřídního. Přiznává to ostatně i autor jedné z mála českých recenzí (na webu Radia Wave), ačkoli současně naznačuje, že dosažení nejvyšších met spisovateli brání jeho nemoderní tradicionalismus (chybí prý “snaha o narušení pravidla”). Nu, na to mám jiný názor. Myslím si - spolu s Péguym, Balthusem a dalšími - že právě tradice a navazování na ni je revoluční a moderní. Zůstává ovšem pravdou, že Canin je tvůrčím vyznáním realistou. Nic mu není v próze vzdálenější než všelijaké "postmoderní" triky a tiky, metafikční konstrukce, záměrné znevěrohodňování vypravěče či oslabování jeho identity, aluze na jiné knihy, míšení žánrů, včetně “pokleslých” (a la Michael Chabon nebo Fred Chappel), extravagantní stylistické prostředky, fantastické a "magické" prvky, krkolomné dějové zvraty, relativizace hodnot (a vlastně všeho) a vůbec (sebe)okouzlené pohrávání si se čtenáři. Canin prostě vypráví příběh, ať už v er formě a lineárně (Ani králové, ani hvězdy) či v ich formě a dvou časových rovinách (Ameriko Ameriko).  S mimořádným smyslem pro dobře odpozorovaný detail, vizuálním talentem (prostředí a krajinu Caninových próz úplně před sebou "vidíte") popisuje děj, přičemž nápadné je velmi časté zkonkrétňování pomocí uvádění názvů, značek a parametrů jednotlivých předmětů (např. traktoru či novin). (Canina bychom mohli volně přiřadit k literárnímu směru, který se někdy nazývá K-Mart - podle názvu řetězce amerických obchodních domů - a jehož představiteli jsou např. Bret Easton Ellis nebo - do češtiny bohužel dosud nepřeložená - Bobbie Ann Masonová.) Canin se ve svých románech nevyhýbá - věrohodně působícímu - psychologickému prokreslení svých hrdinů, aniž ovšem upadá do nadměrného a explicitního psychologizování. Jeho próza se vědomě odklání od (nejen) v USA převládajích modelů v dalších – to jest tematických a syžetových - oblastech. Spisovatel odmítá např. tragické vyústění (román Ameriko Ameriko končí smírně a smířeně, Ani králové, ani hvězdy dokonce nadějně), omezuje roli zločinu a vůbec násilí (jinak v americké - i tzv. seriózní - próze leckdy nadužívané) na minimální míru, výjimku. (Dvě tragické nehody v románu Ameriko Ameriko jsou využity funkčně.) Taktéž módní témata feminismu, genderu a homosexuality najdeme u Canina jen sporadicky. Od dnešní literární tendence se nápadně liší i spisovatelův postoj k sexu. Canin (mimochodem původní profesí lékař) jej chápe jako organickou součást vztahu, nepopírá jeho důležitost, ale nijak jej "skandálně" nevypichuje, samoúčelně nepopisuje a/či nedémonizuje (jako jmenovaný Ellis, Diane Di Prima a spousta jiných). Naopak zdůrazňuje lidskou potřebu a také schopnost lásky a přátelství. Zejména Caninův román Ani králové, ani hvězdy je velkou - v dnešní literatuře vzácnou - oslavou přátelství (vztah Orno Tarchera a Marshalla Emersona) a partnerského souznění (vztah Orna a Simone). Ameriko Ameriko je zase nevšední poctou rodičům (vlastně ale celé jejich generaci), jejich starosti o potomky, potýkání se s životem a vyjádřením soucitu nad jejich stárnutím a nevyhnutelným odchodem... Caninovi hrdinové chtějí být šťastní, něco dokázat, ale především mít rodinu, která bude fungovat, dá jim jistotu a smysl života. Autor netvrdí, že se to snadno zdaří, neupadá (až na jednu či dvě výjmky) do kýčovité idylizace lidských vztahů, nicméně nesugeruje čtenáři, že takové úsilí je marné. Canin nevytváří antihrdiny (tak časté v současné literatuře), nýbrž postavy, které chybují, občas selhávají, ale dovedou rozlišit dobro a zlo, snaží se neubližovat druhým a nežít na jejich úkor, někdy i vážit si jich. Jsou to lidé, které si Canin nevytvořil a la these, nýbrž ti, které ve svém životě zřejmě potkával. A zřejmě to nebyli charakteroví "kominíci". Zejména román Ameriko Ameriko (jak už napovídá název) je sumárním a mimořádně přesvědčivým obrazem určité doby, počátku sedmdesátých let (a v menší míře i doby o třicet let novější). Na rozdíl od jiných autorů nezdůrazňuje Canin tolik válku ve Vietnamu a protesty proti ní, (doznívající) hnutí hippies, rockovou hudbu a sexuální revoluci. Je totiž - alespoň v této knize - autorem venkovským (podobně jako Proulxová), a v tomto prostředí měli lidé převážně jiné starosti. Canin ukazuje typ velkého podnikatele (postava Liama Metareye), ovládajícího ekonomicky celý okres, který však nemyslí jen na svůj zisk, nýbrž i na prosperitu ostatních, svou dobrou pověst a je filantropem z přesvědčení (financuje vzdělání hlavního hrdiny Coreye Siftera). Neznamená to, že si spisovatel neuvědomuje negativní jevy ve společnosti, rub prosperity: obrazy devastace krajiny v důsledku stavebního boomu, včetně kácení majestátních dubů, se v románu opakují. Jedním z témat díla je navíc politika, zosobněná senátorem Henry Bonwillerem, kandidujícím - neúspěšně - dokonce na prezidenta. Canin nevytváří přemrštěný satirický obraz (jako např. Joseph Heller v románech Gold za všechny peníze či - v chatrném biblickém aranžmá - v Bůh ví), neboť politika v jeho pojetí je "řemeslem", které není samo o sobě "špinavé", ale ani "čisté". Spisovatel líčí svého ambiciózního senátora jako ostatní románové postavy, s dobrými úmysly a schopnostmi, ale i slabostmi (pití), sobeckými pohnutkami a manipulativními sklony. Rozporuplné hodnocení se projeví i na politikově pohřbu (kterým se román otvírá), kromě jiného i proto, že lidé často nerozlišují fámy a pravděpodobnou realitu. Oba do češtiny přeložené romány Ethana Canina (ale zejména Ameriko Ameriko) jsou dosti vzácným čtenářským zážitkem, a to jak z hlediska uměřené, proporční, křečovitému “originálničení” velice vzdálené  struktuře a syžetu díla, tak i z hlediska poznání Ameriky, zejména jejich vnitřních souřadnic - a zaznamenání často opomíjených, nikoli jen černočerných, depresivně působících, nýbrž i řady povzbudivých rysů.
Vložil: Miloš Fryš, vydavatel knihy, 12.01.2014 22:03
Volkov, Solomon: Rozhovory s Josifem Brodským
Vážení, pokud snad již knihu nedostanete v některém knihkupectví, je stále ke koupi v prodejně Terryho ponožky kina Světozor, Vodičkova 41, Pha 1. Prodej na dobírku. Na Slovensku v prodejně Slovenského filmového ústavu, Grösslingova 43, Bratislava 1,... dobírka. Miloš Fryš, nakladatelství Camera obscura.
Vložil: Oto Horák, 12.01.2014 19:43
James, Henry: Italské hodiny (in Tvar)
Viktoru Janišovi: Nakladatelské ambice nemám (nemám mj. organizační talent), ale čísla, která uvádíte, jsou jistě průkazná. Nevinil jsem z toho, že u nás nevycházejí klasici pouze nakladatele (byť Magda de Bruin připomíná, že určité možnosti podpor, nadací a grantů tady jsou), nýbrž také čtenáře a v... neposlední řadě přidávám nedostatek mecenášů a ztenčující se dotace ze strany ministerstva kultury. Viníky jsou všichni dohromady. Nevím však proč bych nesměl vyjádřit svou lítost, že místo některých zásadních knih, na které nejsou peníze, se vydávají literárně nesrovnatelně méně významné tituly...
Vložil: Magda de Bruin, 12.01.2014 16:45
James, Henry: Italské hodiny (in Tvar)
Jen taková obecnější poznámka k vydávání klasiků: např. nizozemský lit. fond NLF podporuje vydávání klasických děl (čímž se, pravda, dnes myslí i autoři 20. století)dokonce štědřeji než současné autory. A je tu obecnější trend - např. projekty Schwob a Finnegan´s... list,vysloveně zaměřené na podporu pozapomenutých významných titulů, které by měly být přístupné v jiných jazycích. Takže nakladatel ve skutečnosti může náklady snížit využitím grantů. A protože ohlas určité knihy se předvídá těžko, nedá se ani s takovou jistotou předem říct, že klasické dílo si koupí jen pár set lidí: takový Sándor Márai byl pro prvního nakladatele, který se vydání odvážil, také velká sázka do loterie. A podobných příkladů nečekaných literárních hitů se najde víc (v Nizozemsku např. Hans Keilson a v posledních dvou letech John Williams). Nelze nezmínit niz. Nadaci Babička, která se už léta zasazuje o nizozemské vydání Babičky Boženy Němcové (a jak se zdá, letos se to snad podaří). Jádro nadace přitom tvoří Nizozemci, kteří ani neumějí česky, takže tu knihu znají jen zprostředkovaně. Ale vzali si do hlavy, že musí být dostupná v nizozemštině - bez ohledu na to, jestli si ji kromě členů nadace (a to je skoro určitě míň než 400 zájemců) koupí i někdo jiný. Našli nakladatele, který je ochoten s využitím grantů knihu vydat.
Vložil: Viktor Janiš, 11.01.2014 23:28
James, Henry: Italské hodiny (in Tvar)
Oto Horákovi: Nikdo vám nebrání Pirra (dle Wikipedie "critical and financial disaster for Melville") v češtině vydat: za překlad těch 416 stran dáte i esům jako Petra Martínková cca 75 tisíc, redakce vás přijde na necelých 15 tisíc, korektury tak na 4 tisíce, sazba odhadem něco přes 10 tisíc, u tisku... počítejte tak 30 korun za výtisk, při tisícovém nákladu ofsetem tedy 30 000, obálka 5 tisíc, práva nula celá nula nic. Dohromady 139 tisíc. Z maloobchodní ceny má nakladatel cca 40 procent (zbytek sežere distribuce a DPH). Při uvažované ceně 350 Kč za výtisk tedy potřebujete prodat z tisícovky výtisků "jen" 992 kusů, abyste byl na NULE. Už chápete, proč se do toho nakladatelé moc nehrnou? Stačí se spálit jednou, třeba s Middlemarchem. Prudkou touhu mít tuhle absolutní klasiku 19. století pocítilo méně než 400 lidí (co jsem se naposledy ptal, tedy).
Vložil: Oto Horák, 08.01.2014 08:53
James, Henry: Italské hodiny (in Tvar)
Připojuji se k výzvě, aby se vydávala anglo-americká klasika. Kromě Henryho Jamese bych připomenul, že v češtině dosud nikdy nevyšel zásadní román Hermana Melvilla Pierre, Virgiňané W. M. Thackeraye a - světe div se - dokonce jeden román Charlese Dickense: Náš společný přítel. (Kritikou odlidšťující... moci peněz je mimochodem velmi aktuální...) Zato se nám nedávno dostalo bez ladu a skladu vše co se zachovalo z juvenilií Jane Austenové, včetně výtvorů, které dnešní nájemné spisovatelky po ní dopsaly... Bohužel komerční zřetele v dnešní nakladatelské politice - i u tzv. seriózních nakladatelů - hrají stále více prim. A tak můžeme očekávat spíše než Zlatou číši (mimochodem kdysi velice působivě zfilmovanou Jamesem Ivorym - že má na csfd.cz tak málo hvězdiček, na to nehleďte!) ještě větší porci nordkrimi. Lze jistě chápat, že čtenáři se zajímají i v próze o dnešní problémy, ale je škoda, když se přes takového "senzačního" Chucka Palahniuka nedostanou třeba právě k absolutně "nesenzačnímu" Henry Jamesovi. Přitom Palahniuk by se svým spisovatelským uměním měl Mistru nanejvýš namáčet pero v kalamáři...
Vložil: Mirek Skala, 04.01.2014 10:08
James, Henry: Italské hodiny (in Tvar)
Díky za každého Henryho Jamese! Nedávno vyšly také jeho Strašidelné příběhy. Tento významný autor je u nás ale pořád dost podceňovaný, málo známý a hlavně málo překládaný. Jsou to pořád stejné nářky, ale z jeho velkých románů byl do češtiny (s velkým zpožděním, ale přece) přeložen jen Portrét dámy,... dále už nic, jen některé menší romány, novely a povídky. Dočkáme se někdy překladů jeho vrcholných děl Vyslanci, Křídla holubice a Zlatá číše? Já vím, že dnes tyhle tlusté, náročné psychologické romány (jistě náročné i na překlad) bude číst málokdo, ale je to velký dluh, který v překladech anglo-americké prózy máme... Připomínám, že o Jamesovi vyšel před časem skvělý román Colma Tóibína Mistr.
Vložil: Jiří Zelený, 30.10.2013 20:12
Brown, Dan: Inferno
Pane Romane, stručně řečeno: píšete nesmysly. Čekat na vydání knihy 18 let? Blbost. Když knihu napíšete, vydáte ji. Na tom, aby lépe sedělo datum vydání, nezáleží. Dále píšete o IQ Sienny. Takové IQ je samozřejmě vyjímečné a já sám pochybuji, že vaše IQ se blíží vysokému číslu. Nevíte, jak se tito vyjímeční... lidé chovají a tak se prosím pŕíště zdržte bez komentáře. A nakonec to dovršilo to Vaše "sci-fi". Nejspíše se nevyznáte v žánrech. Brownovy knihy jsou plné záhad a sci-fi to není ani omylem. Jeho dějové zápletky jsou dokonalé, což se ani zdaleka nedá říci o Vaší recenzi.
Vložil: Radek, 11.10.2013 11:23
Eagleman, David: Inkognito aneb Tajný život mozku
Dobrý den, kniha je skvělá, čtivá, překlad je katastrofální. "...germánské národy vykonávají nad někým soud vždy omámeny alkoholem, aby jim bylo znemožněno lhát." "... předpojatosti jsou ovlivněny naším chováním" místo chování je ovlivněno předpojatostmi. Jako odborníkovi by mi bylo velmi líto,... kdyby překlad, kterému chyběla erudice či logičnost, odradila čtenáře od velmi pěkné a užitečné knihy, kniha však vyžaduje zvýšené nároky na kritickou kontrolu textu.
Vložil: redakce, 07.10.2013 16:50
Child, Lincoln: Třetí brána
chtěl jste napsat "chtěl bych se vyjádřit"? Zde máte možnost. Chcete-li komunikovat s autorem, napište na redakční mail, zprávu předáme.
Vložil: jiří špalek, 07.10.2013 11:41
Child, Lincoln: Třetí brána
Chtěl bych vyjádřit k recenzi Třetí brána. Můžete mi poslat svou e-mailovou adresu? Děkuji. špalek
Vložil: jiří špalek, 07.10.2013 11:40
Child, Lincoln: Třetí brána
Chtěl bych vyjádřit k recenzi Třetí brána.
Vložil: Antonín Kudláč, 04.10.2013 13:18
Reagin, Nancy Ruth (ed.): Twilight: sága a její postavy v proudu času
Naopak, je dobře, že se právě takovou literaturou literární věda zabývá, je to mnohem zajímavější než nekonečné rozbory kanonických děl. Já bych tedy v této kategorii na iLiteratuře přivítal více takových textů.
Vložil: Klára Ch., 03.10.2013 16:12
Reagin, Nancy Ruth (ed.): Twilight: sága a její postavy v proudu času
Je úsměvné, že se literární věda zabývá podobným brakem, nadto samotná publikace mi příliš odborná ani přínosná nepřipadá. Uvítala bych pod hlavičkou literární věda trochu jiné články.
Vložil: Tomáš Matras, 20.09.2013 14:46
Brown, Dan: Inferno
"I když on sám je v tom vlastně nevinně, na Browna je nutno uplatňovat obzvláštní přísnost, když je nám předkládán jako fenomenální autor daného žánru. Nic takového. Průměrný spisovatel s tendencemi padat pod laťku, jakých najdeme v tomto typu literatury desítky. Auru geniality mu lze utlumovat jen... krutě reálným hodnocením, jinak musíme trpělivě čekat, až se vypíše úplně do nicoty" ............................................ pokud si uvědomíme, že zde se jedná o pouhý marketingový produkt snadné konzumní spotřeby, troufám si tvrdit, že tak, jako není nabídky bez poptávky - a třeba prostitutek bez zákazníků - nikdy by takové a podobné braky nevznikly, kdyby pro ně nebyl "trh", "poptávka"........"čtenářů" a hlavně "kupujících" Dana Browna. Myslím, že zvlášť v jeho případě je dost a dost o hodně vznešenějších způsobů, jak si vydělat na chléb náš vezdejší.
Vložil: Eva, 02.07.2013 18:30
Reagin, Nancy Ruth (ed.): Twilight: sága a její postavy v proudu času
PS - Renesmee se píšou na konci dvě e.
Vložil: Eva, 02.07.2013 18:27
Reagin, Nancy Ruth (ed.): Twilight: sága a její postavy v proudu času
Twilight je moc hezký ve filmu, ale v knize je o hodně lepší.
Vložil: ydfbg, 01.07.2013 00:34
Wachowski, Lana a Andy; Tykwer, Tom: Atlas mraků
Krásná recenze, která vyjádřila, co vyjádřit měla a udělala to elegantně a velmi čtivě. Vnouček rules.
Vložil: Jan Vaněk jr., 24.06.2013 00:43
Eagleman, David: Inkognito aneb Tajný život mozku
Thomasi, jak už jistě víte, na Dybbuk.cz jsou (chvályhodně) vystaveny úryvky z vydávaných titulů prostřednictvím Google Books. Tamtéž (nebo i leckde jinde) lze najít originál. Formulace jako "Představte si, že by váš osobní počítač začal kontrolovat svá obvodová zařízení, odstranil svůj vlastní kryt... a namířil webovou kameru na svůj vlastní obvod. [...] A to, co jsme pozorováním vnitřku své vlastní lebky zjistili, patří k nejdůležitějšímu intelektuálnímu pokroku našeho druhu: vědomí, že nespočetné stránky našeho chování, myšlení a poznání jsou neoddělitelně zapojeny do široširé sítě nazývané nervový systém" (v originále "... inseparably yoked to a vast, wet, chemical-electrical network called the nervous system"; str. 12, před prvním mezinadpisem kapitoly 1. V mé hlavě někdo je, ale já to nejsem – mimochodem to je text od Pink Floyd; v podobném smyslu autor cituje Junga), "Připisuje si řízení lodi ve svůj prospěch, aniž by měl zdání o její obrovské technické podstavbě" (14) nebo "byli jsme sesazeni z námi přijímané středové pozice sebe samých a do záběru se dostává daleko krásnější vesmír" (str. 21, poslední odstavec před začátkem podkapitolky "První zběžné pohledy do rozsáhlosti vnitřního prostoru") mě nenaplňují nadšením, ale já jsem známý škarohlíd a kazisvět.
Vložil: Thomas Morta, 15.06.2013 10:04
Eagleman, David: Inkognito aneb Tajný život mozku
Dobrý den, myslíte, že byste se mohl rozepsat o pro mnohé nejdůležitější otázce k této knize: Jak dopadl český překlad? Zcela upřímě přiznávám, že jsem vůči překladatelce, která je pod knihou podepsaná, zaujatý, protože to, co provedla s Pinkerovým Jazykovým instinktem považuji za nakladatelský zločin... (nemusíte umět anglicky, abyste poznal, že s překladem je něco špatně).
Vložil: zuzka, 12.06.2013 15:07
Robinson, Marylinne: Ztrácení 1
Ja už si nespomínam, koľko korún som dala za knižku, ale asi okolo 9-10€, ale každopádne stála za to a neváhala by som s kúpou ani druhý raz. Priemerné knihy plné braku stoja dnes 2x toľko!
Vložil: Jan Vaněk jr., 15.03.2013 19:51
Asimov, Isaac; Greenberg, Martin H.; Waugh, Charles G.: Počítačoví piráti
"povídek, jež spojuje jednotné téma ... typickou ukázku tematické antologie, jakých v angloamerické jazykové sféře vyšly a dodnes vycházejí desetitisíce" je značně přemrštěné. Tematické antologie vznikly až v 50. letech a nejlepší léta už mají taky za sebou, takže by jih muselo vycházet několik denně.
Vložil: Dedecek Hribecek, 24.01.2013 23:54
Wachowski, Lana a Andy; Tykwer, Tom: Atlas mraků
Hmmm Amigo Amigo dle toho co tu pises nejsi uplnej debil, nicmene tvoje inteligence ti neslouzi k dobru spise naopak. Skoda mozna kdyby si svoji mozkovou kuru pouzival lepeji zjistil bys spoustu zajimavich veci. Napriklad ze obsah je nadrazen forme a tudiz mili Vnoucku tiha zodpovednosti pada jen... a jen na tebe. Za sebe ti preju vse dobre. Ale varuji te Medved se bude Wachovskym a Tykverovi klanet az k zemi az je bude prosit za odpusteni ale tvuj Hrbet se pri tom bude ohybat cink cink.......
Vložil: Mark, 15.01.2013 22:22
Wachowski, Lana a Andy; Tykwer, Tom: Atlas mraků
Hmm, prehnane silné slová, ktoré si zaslúžia prootirecenziu: http://25fps.cz/2012/atlas-mraku/
Vložil: Corvus, 02.01.2013 23:32
Thompson, Craig: Habibi
Vynikající recenze! Dostal jsem vyloženě chuť si nové dílo Craiga Thompsona pořídit. Díky.
Vložil: Bára, 31.12.2012 13:08
Reagin, Nancy Ruth (ed.): Twilight: sága a její postavy v proudu času
jo je to moc hezký film..trochu se nauč psát jména . a jejich dcera se nebude jmenovat Rosali ale Renesmé !!!! tak kdyz to nevíš tak to sem nepiš
Vložil: romana, 30.12.2012 11:46
Wachowski, Lana a Andy; Tykwer, Tom: Atlas mraků
Dobrý den, jsem duchovně založený člověk a mě osobně film zaujal z právě z tohoto pohledu. Dokonce jsem si díky některým filmovým pasážím uvědomila své chyby na duchovní cestě i v životě a to mě pozvzbudilo v mém konání. Je mi líto, že pan Vnouček film takto nevnímal a přeji mu jen, aby se tvrdá... maska, pod kterou se nejspíš skrývá jeho srdce, vytratila, aby citové záležitosti nezakrýval sakrasmem a odmítáním. Pěkný den a vše dobré Romana
Vložil: Michal, 29.12.2012 21:28
King, Stephen: Dlouhý pochod
Já jí přečetl celou včera, téměř jedním dechem. Skvěle napsaná. Doporučuji ;)
Vložil: MÍŠA, 20.12.2012 15:45
Reagin, Nancy Ruth (ed.): Twilight: sága a její postavy v proudu času
Twilight ságu mám moc ráda nento film se ki moc líbí Edward neboli Robert Patinson je moc sympatickej chlap.Bela neboli Kristin Stewart je holka která se zamiluje do Edwarda,ale ona neví že je upír až potom si všimne že má zvláštní oči a že se mu pokaždý měnijou ale pak se ji přizná že je upír ale... ona se ho bát stejně nebude a nakonec s ním bude aji chodit a pak si ho vezme a budou mít s polem holčičku jménem Rosali
Vložil: Jan Vaněk jr., 14.12.2012 10:50
Isaacson, Walter: Steve Jobs
IJP je plná chyb a na odkaze, který uvádíte (ani, nakolik jsem byl s to nalézt, nikde jinde v ní), není žádný systematický výklad skloňování, jenom několik příkladů užití, mezi nimiž uvedená dubleta "o otcovu/ě návrhu jsme se dozvěděli" je ŠESTÝ pád; my se tu bavíme o třetím. Jak nahlédnete v Mluvnici... češtiny, eventuálně i novějších populárnějších příručkách, v něm spisovná není - zatím, i když se obávám, že už to dlouho nepotrvá.
Vložil: jovanka šotolová, 13.12.2012 22:07
Isaacson, Walter: Steve Jobs
Děkujeme za upozornění na -r-. K "otcově problému" uvádí Jazyková příručka obě možnosti :) . Autorka větu kritizovanou za opsání z přebalu asi právě proto uvádí jen v poznámce, i když pravda, mohla to upřesnit. Datum vydání titulu,... jak jste si mohl všimnout, není pro iLiteraturu až tak směrodatné: proč nepsat o knihách, které vyšly před rokem či před deseti, padesáti lety? K překladu se tento článek skutečně nevyjadřuje, o jeho kvalitách nicméně cosi vypovídají už jen uvedené citace. Podrobný rozbor rádi zveřejníme.
Vložil: Jan Vaněk jr., 13.12.2012 18:52
Isaacson, Walter: Steve Jobs
Komentovat gymnaziální úroveň tohoto textu by bylo plýtvání časem, tak jen dvě poučení pro redakci iLiteratury: Barack Obama nemá ve jméně dvě R a dativ vzoru "otcův/matčin" není „věnuje Jobsově osobnímu a pracovnímu životu“, nýbrž analogický, „Jobsovu“. A návrh: nestálo za úvahu zavést nějakou žánrovou... škatulku, do níž by se podobné životopisy daly nacpat méně násilně než do „sociologie“? Ale kdyby se snad našel čtenář, jehož rovněž zarazí, proč je mezi šesti obory, jež Jobs prý revolučně změnil, bizarní dvojice „osobní počítače, … minipočítače“, když i český vydavatel na svém webu, o americkém už vůbec nemluvě, v tomtéž seznamu uvádí počítačové tablety (o významu iPadu snad slyšela i paní Ledinská): tohle je doslovně opsané z přebalu českého vydání. Je ostatně příznačné, že když (před více než rokem!) kniha vyšla, recenze nepsané „člověkem, pro nějž je daný obor španělskou vesnicí,“ se široce zabývaly chybami uspěchaného a neznalého překladu, zatímco zde je zcela ignorován.
Vložil: kraag22, 03.12.2012 15:31
Wachowski, Lana a Andy; Tykwer, Tom: Atlas mraků
Dobry den, nemeli by byt v recenzi zmineny i duvody proc je film: spatny, hloupy, kycovity, ... Cela tahle recenze by se dala napsat v odstavci.
Vložil: Kamtcha, 28.11.2012 17:22
Hosseini, Khaled: Lovec draků a Tisíce planoucích sluncí
Děkuji za tip, akorát dočítám knihu Dcery Štěstěny od Tary Hyland. Čte se to jedním dechem, doporučuji.
Vložil: Marienka34, 12.11.2012 14:35
King, Stephen: Dlouhý pochod
Tahle kniha zní lákavě, určitě si jí přečtu. Sci-fi a záhady můžu. Naposledy jsem četla knihu Nebra, je to tedy spíše řešení záhady a dobrodružství, ale určitě doporučuju.
Vložil: zuzka, 01.10.2012 11:25
Krauss, Nicole: Dějiny lásky 1
Výborná kniha! Od začiatku až do konca. Komu sa páčila, tak Veľký dom ocení tiež :-)
Vložil: re: XY, 18.08.2012 22:33
Glück, Louise: Divoký kosatec
Nádherná reakce. Díky!
Vložil: slávek, 12.07.2012 23:39
Folsom, Allan R.: Krvavý rovník
Dobrá knížka, ale takový product placement v literatuře jsem ještě nezažil. Výraz ,,Black Berry" na jedné stránce 5x není výjimka. Škoda, jinak fajn.
Vložil: pomko, 11.07.2012 15:03
Fulghum, Robert: Třetí přání
Máro, vůbec nic,ale vůbec nic jste nepochopil. Je třeba do této knihy ´"dostárnout".
Vložil: Jan Vaněk jr., 10.05.2012 23:27
King, Stephen: Zhubni
Ten román se jmenuje Temná půle.
Vložil: Petr, 09.05.2012 15:15
Dickey, James: Vysvobození
Velmi povedená recenze, kterou z mého pohledu mírně kazí pouze poslední souvětí: "Pokud ale někdo skutečně po přečtení Vysvobození získá pocit, že by bylo úžasné zažít cosi podobného, pak knihu nepochopil ani v nejmenším". Souhlasím s tím, že konečné sdělení Dickeyho románu, na rozdíl od "klasických"... dobrodružných románů, je spíše prosto oslavování "mužského" výkonu, který v něm podá hlavní protagonista Ed, když se pouze s pomocí vlastních sil dokáže vysvobodit z krizové situace. Přesto bych nebyl natolik jednostranný.. Myslím, že zejména díky autorově básnickém ztvárnění iniciačního prožitku hlavní postavy, což opravdu román posunuje z hlediska kvality hodně vysoko nad daný žánr, může ve čtenáři vyvolat "chuť" po podobném zážitku, aniž by to vylučovalo jeho "pochopení" románu. Pocity holt nejsou nikdy nejsou tak přísně striktní, což platí i o čtenářském zážitku jako takovém. Jenom drobná poznámka, jinak oceňuji zdařilou recenzi :)
Vložil: jovanka, 26.03.2012 16:31
Sontag, Susan: S bolestí druhých před očima
O tom, jak vnímáme svět prostřednictvím fotografie, píše výborně Roland Barthes v knize Světlá komora (česky v překladu M. Petříčka, Agite/Fra, 2005, viz Kosmas.cz).
Vložil: Magda de Bruin, 22.03.2012 00:42
Volkov, Solomon: Rozhovory s Josifem Brodským
Na vazbě "udělat na někoho dojem" není špatného vůbec nic. Snažila jsem se jen odhadnout, jak došlo k té chybě ve spojení "zanechat dojem". A došla k závěru, že v tom zřejmě byla analogie. Spojení "zanechat dojem v + 6. p." lze najít v SSJČ i SSČ (tedy pokud se nechceme spolehnout prostě na jazykové... cítění) - valenční slovník k tomu není potřeba.
Vložil: O., 22.03.2012 00:03
Volkov, Solomon: Rozhovory s Josifem Brodským
Díky za připomínku, pokud vycházíte z Valenčního slovníku českých sloves, tak máte asi pravdu, můj příspěvek byl čistě laický a netvrdím, že i správný. Bohužel (omluvte tak moji nechápavost) opět nerozumím tomu, co spatřujete špatného na spojení "udělat na někoho dojem" a zajímalo by mne, z čeho vycházíte?... O. jako Ondřej
Vložil: Magda de Bruin, 21.03.2012 20:57
Volkov, Solomon: Rozhovory s Josifem Brodským
Pane/paní O., jde mi o to, že spojení "nezanechalo na mě dojem" by správně mělo znít "nezanechalo VE mně dojem". Analogií s vazbou "udělat na někoho dojem" se tu nesprávně používá nejen 4. pád, ale i předložka "na".
Vložil: Milan Valden, 21.03.2012 19:27
Volkov, Solomon: Rozhovory s Josifem Brodským
Citát je opsán z knihy tak, jak tam je.
Vložil: O., 21.03.2012 19:02
Volkov, Solomon: Rozhovory s Josifem Brodským
Musím se omluvit, Magdo, ale Vaší připomínce zcela nerozumím.
Vložil: Magda de Bruin, 21.03.2012 18:51
Volkov, Solomon: Rozhovory s Josifem Brodským
A nesměšuje se tu kromě pádu i předložka? Je snad "zanechat dojem v kom/v čem" (a "udělat dojem na koho/co")?
Vložil: O., 21.03.2012 17:11
Volkov, Solomon: Rozhovory s Josifem Brodským
Záleží, zda se z valenčního hlediska váže ke spojení "zanechat dojem" - "NA KOHO/CO" (tj. 4. pád - mě), nebo "NA KOM/ČEM" (tj. 6. pád - mně). Cítím ale rozdíl hlavně v tomto (použiji 2. os. sg., která ukazuje zřejmější odchylku): NA TOBĚ DOJEM NEZANECHAL (asi bychom neřekli "NA TEBE DOJEM NEZANECHAL")... vs. NA TEBE DOJEM NEUDĚLAL (asi neříkáme "NA TOBĚ DOJEM NEUDĚLAL"). Myslím, že se slovesem "zanechat" se bude vázat 6. pád - zanechat něco na někom; nikoli zanechat něco na někoho (4. pád), tudíž je pravděpodobně ukázka ve článku chybná (potažmo je chyba i v knize); nicméně se stačí podívat do valenčního slovníku a ten nám pravdu řekne (po ruce ho nemám, jinak bych se podíval).
Vložil: blaxi geldbar, 21.03.2012 10:42
Volkov, Solomon: Rozhovory s Josifem Brodským
To je ale nějaké divné. Z citace, kterou uvádí Jan Vaněk, je zřejmé, že se jedná o 6. pád. V něm se ale snad píše "mně" i po reformě pravopisu.
Vložil: Miloš Fryš, 21.03.2012 08:26
Volkov, Solomon: Rozhovory s Josifem Brodským
Způsob psaní "na mě" je v knize správný: http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=j%C3%A1_1 Proběhla 2. reforma českého pravopisu k 1. 1. 1993.
Vložil: Jan Vaněk jr., 20.03.2012 21:37
Volkov, Solomon: Rozhovory s Josifem Brodským
Opravdu je v knize vytištěno "na mě [...] nezanechalo [...] dojem"? // O těch poznámkách pod čarou píše velmi zajímavě www.revolverrevue.cz
Vložil: administrace, 16.03.2012 14:13
Haldeman, Joe; Marvano: Věčná válka
Překlep a nesprávný letopočet jsou opravené, děkujeme za upozornění.
Vložil: Jan Vaněk jr., 13.03.2012 19:59
Haldeman, Joe; Marvano: Věčná válka
Že Ridley Scott nemá ve jméně dvě L, to je triviální projev nedostatku korektorů na iLiteratuře. Horší jsou jiné nesmysly, které si čtenář neověří tak snadno: "Komiks původně vyšel jako román" (to je mi tedy formulace, skoro tak dobrá jako "války ve Vietnamu, kterou prožil na sklonku 60. let jako voják")... v roce 1974, nikoli 1976; kreslený seriál z ABC se jmenoval Galaxia, nikoli Galaxie; korespondence mezi Haldemanem a Marvanem není z roku 2002, nýbrž podzimu 2001 (s codou 2. ledna 2002). Místy mám až dojem, že recenzent dílo nečetl (nanejvýš prolistoval a prohlédl obrázky): ve skutečnosti se v něm mluví o "vyhaslých hvězdách nebo [sic; zřejmě je míněno "neboli"] kolapsarech", čímž se obvykle míní černé díry - skoky mezi nimiž dovolují dosáhnout téměř rychlost světla a donutily matematiky (sic! v knize jsou smysluplnější mathematical physicists) přehodnotit teorii relativity. Zdejší pseudovysvětlení, že "pro urychlení kosmické lodi využívají gravitaci hvězd, nebo dokonce galaxií, podobně jako dnešní sondy využívají planety" je naprostý žvást, který postrádá oporu už proto, že kdo zná fyziku aspoň na té úrovni jako Haldeman, ví, že urychlování sond mezi planetami funguje na principu, který je mezi hvězdy (natož galaxie o rozměrech statisíců světelných let!) nepřenosný. Nicméně bizarní termín „hypnotická postsugesce“ se v komiksu opravdu vyskytuje na místech, kde román má normální posthypnotickou sugesci. A vůbec mám dojem, že dvojí překlad přes francouzštinu se na díle negativně projevil: například si opravdu nedokážu vysvětlit, proč je v úvodu název Haldemanova autobiografického románu překládán jako "War Year (Ve službách války)". Že by se záložka namáhala odlišit Haldemanovy knihy vydané česky od těch ostatních, to už se čekat nedá vůbec.
Vložil: Ivan Milý, 05.03.2012 20:43
Scorsese, Martin: Hugo a jeho velký objev
Vypadá to jak točený na telefon.
Vložil: Bára, 23.02.2012 20:20
Který z nich byl "Il miglior fabbro"? Ezra Pound, T. S. Eliot a jejich "zpěvy o pusté zemi"
Moc pěkný článek. Na Eliota zrovna píšu dimplomku a pomohlo mi to odkrýt zajímavé úhly pohledu na Pustou zemi. Oceňuji především různé roviny příběhů a souvislostí, která nejsou na první pohled znát. Myslím, že teď budu číst Pustou zemi jinak. Díky
Vložil: Tomáš Hudolin, 13.02.2012 09:59
Scorsese, Martin: Hugo a jeho velký objev
Myšlenka přirovnání světa ke stroji mi byla velice sympatická. Nicméně jsem si hned uvědomil, že je poplatná spíše době, ve které se příběh odehrává. Době kdy ještě stroje byly kvalitní a nedělaly se v takové míře jako spotřební zboží, jak je tomu dnes. Vzpomněl jsem si na článek "o kurvítku", což je... součástka, která vám vždy, když dnešní přístroj rozeberete a opět složíte, zůstane. Pokračování nechám na Vás...
Vložil: IO, 05.01.2012 13:11
Styron, William
Doporuci mi nekdo, kde sehnat titul Viditelná temnota od Williama Styrona? Novou ci starou/pouzitou? Dekuji, IO
Vložil: fifinka, 14.11.2011 01:05
Silva, Daniel: Rembrandtovo poselství
nevim co je sympatickeho na tom ze nekdo strani izraeli - neexistuje v ceske zemi medium ktere by izraeli nestranilo - dokonce i kriticti duchove primo z izraele (a ze jich je cela rada) jsou z ceskych stredneproudych medii vytlacovani - jste dost mimo pane lipciku
Vložil: anonym, 15.09.2011 13:47
Castro, Adam-Troy: Vyslanci mrtvých
my to mame mít do skoly tak dekuji
Vložil: Jan Vaněk jr., 17.06.2011 11:01
Deaver, Jeffery: Nula stupňů volnosti
Spojení "je tu kriketumilovný Ind" evidentně jak podle kontextu věty - byť sebezapletenější - tak podle věcných fakt mělo znít "je to": dotyčný není žádná tradiční "jistota" do třetice ke Q a M, nýbrž Deaverova nová podoba Q odporující dosavadnímu kánonu.
Vložil: Ayuna, 18.05.2011 08:13
Churchwell, Sarah: The Many Lives of Marilyn Monroe (část 1)
Tak asi 2 hlavní výhrady: 1/ Joyce Carol Oatesová ve svém biografickém románu Blondýnka ...Román "Blondýnka" se snad za biografický ani nedá pokládat.Je to v podstatě kombinace mnohými autory potvrzených faktů+představ autorky,které ale nelze brát jako fakta! 2/protože Oatesin Ostrostřelec ve skutečnosti... nikoho nezastřelí, ale raději Marilyn zabije smrtící injekcí...Smrtící injekcí???Vůbec nelze potvrdit,že by MM zemřela po smrtící injekci.Sám patolog Thomas Nogutchi potvrdil a léta tvrdí,že stopu po vpichu nenašel a přitom tělo MM ohledal pod lupou "centimetr po centimetru", jak sám uvedl...
Vložil: Jan Vaněk jr., 17.05.2011 13:42
Castro, Adam-Troy: Vyslanci mrtvých
Úplně té formulaci "Prvně se ve vesmíru výrazně vraždilo v roce 1957 … pak znovu o deset let později, a to na Slovensku" nerozumím, tak jen pro pořádek poznamenám, že Vo vesmíre niekto vraždí vyšlo roku 1969 (i když některé zdroje vč. http://hn.ihned.cz/c1-15501490-vo-vesmire-uz-nik-nevrazdi uvádějí... 1970).
Vložil: M. Kittlová, 16.05.2011 18:42
Nabokov, Vladimir: Bledý oheň
Máte pravdu, omlouvám se a opravuji.
Vložil: Jan Vaněk jr., 16.05.2011 13:14
Nabokov, Vladimir: Bledý oheň
Když už je řeč o nadinterpretacích, respektive potřebě proniknout do textu: hned v první větě románu stojí, že Shade zemřel 16 dnů po 61. narozeninách; že by měl být "osmdesátiletý", to snad nehlásají ani nextrémní kinboteovci.
Vložil: JMH, 21.04.2011 11:38
Simmons, Dan: Black Hills
Opraveno.
Vložil: Lipčík, takto autor, 20.04.2011 03:03
Simmons, Dan: Black Hills
Mea culpa, pane Vaňku. Formulace kvapná, málo platná... A redakci bych moc prosil, je-li to technicky proveditelné, aby z inkriminované věty vyhodila slůvko "prvních", které ji znemožnilo. Díky. RL
Vložil: Jan Vaněk jr., 02.04.2011 12:34
Simmons, Dan: Black Hills
T. Roosevelt byl 26. prezident USA; vedle Washingtona je v Rushmore vytesán ještě 3. Jefferson a 16. Lincoln.
Vložil: Minnetonka, 04.03.2011 22:54
Hosseini, Khaled: Lovec draků a Tisíce planoucích sluncí
Skvělá knížka, vřele doporučuji! Více informací o ní najdete tady: http://www.bizy-bee.com/kultura/knihy/197-khaled-hosseini-tisic-planoucich-slunci
Vložil: Gianni, 18.02.2011 13:24
Ellis, Bret Easton: Americké psycho
Faktických chyb v překladu reálií nezbaveném? Spousta chyb je v románu obsažena záměrně, jsou to chyby Pata Batemana, nikoli autora či překladatele. Patrick Bateman je prostě trošku mimo, toť vše :)
Vložil: veronika, 08.02.2011 23:50
Ellis, Bret Easton: Americké psycho
Ahoj, nevíte jestli se dá tato kniha už sehnat i s překladem někoho jiného, tedy s překladem lepším? asi ne co :D
Vložil: borzulka, 05.02.2011 16:06
Krauss, Nicole: Dějiny lásky 1
Nehnevajte sa, ale toto vobec nebola dobra kniha.. Slova pouzivane v romane, dej a vobec zidia, spanielsky jazyk, romantika...mna sa to vobec nedotklo a kniha mi nedala nic.
Vložil: Jan Vaněk jr., 20.12.2010 23:55
Chaon, Dan: Čekat Vaše odpověď
Nakolik tomu rozumím, Strip je jenom část delšího Boulevardu (asi jako Karlova ? Královská cesta); takže když je v originále ten, ponechání bych překladu nezazlíval.
Vložil: Pavel Mandys, 01.10.2010 19:33
Ballard, J. G.: Hello, Ameriko
Ad 3: Máte pravdu, unikly mi dva překlady z první poloviny 90. let v dnes již zaniklých nakladatelstvích Mustang a Winston Smith. Ad 4: Věta má znít správně mládí v japonském internačním táboře a je to moje chyba; opravuji ji v textu (pro budoucí generace). Ad 5: Já na Wikipedii moc nechodím, ale... zde jsem to náhodou spíš měl udělat, snaží se tam o vysvětlení toho pojmu docela seriózně a ve shodě s jinými zdroji. Přiznávám okouzlení cizím slovem, jehož význam jsem si měl lépe prověřit, v podstatě je dystopie analogií českého výrazu antiutopie. Z jistého úhlu pohledu může být i každý postkatastrofický román dystopií (antiutopií), což mě ale neomlouvá. I když Hello Ameriko! náhodou prvky dystopie má (autoritativní Manson, který prostřednictvím rozsáhlého kamerového systému kontroluje a ovlivňuje své území), Ballard by asi s tím, že jsem dystopii označil za jeho oblíbený žánr, moc nesouhlasil. Raději opravuji i to.
Vložil: Jan Vaněk jr., 01.10.2010 02:34
Ballard, J. G.: Hello, Ameriko
Je mi to trapné, sed magis amica veritas: 1. Ballardův debut má v tiráži uvedené datum leden 1962; údajně se tehdy knihy distribuovaly již koncem předchozího měsíce, takže některé bibliografie uvádějí 1961. – Jasně, je to podružný a nejednoznačný detail, stanou se horší věci. 2. V letech 1988–2006... vyšlo česky sedm Ballardových románů a jedna sbírka povídek, Hello, Ameriko! je tedy devátá přeložená kniha. 3. Román z roku 1964 se jmenuje The Burning World, nikoli Burned (a to pouze v laciném americkém paperbacku; upravené britské vydání z následujícího roku a všechna další nesou název The Drought, autorem preferovaný a zřejmě i původní). 4. Ballard nikdy v Japonsku nebyl, tím spíš aby tam trávil "mládí v době druhé světové války"; jako chlapec žil v rodné Šanghaji a po jejím dobytí Japonci v internačním táboře poblíž. 5. Ať se na Wikipedii píše co chce, seriózní příručky dystopii s (post)katastrofickým žánrem rozhodně neztotožňují. Zbytek už je otázka názoru, včetně toho, zda doslov Miroslava Petříčka stojí za zmínku.
Vložil: rip, 23.09.2010 09:44
Bacigalupi, Paolo: Čerpadlo 6
Pěkně zdravím, Romane, dlouho jsme se neviděli. K tématu: každý z té hrstky lidí, co Paolovy povídky sledovali porůznu rozestrkané, nevyhnutelně a logicky ví, že žádné další nejsou, a tudíž mu musí být jasné, co v téhle sbírce je. Buď si ji tedy koupí, aby to měl pohromadě, a taky kvůli přepěkné výtvarné... podobě knihy, anebo nekoupí. Pro všechny ostatní, letmým odhadem 99,999999999 % populace, to prostě je novinka :-) Nechápu. Pokud jsi autora sledoval, jak to podle recenze vypadá, jak můžeš být překvapený tím, že jsou to skoro samé reedice? A naopak, pokud jsi překvapený, protože jsi to netušil (a kupodivu se asi při koupi nepodíval ani do obsahu), proč recenzi píšeš, jako kdybys to všechno moc dobře věděl? Je mi to zkrátka jakési záhadné...
Vložil: Dragoun, 28.08.2010 17:56
Palahniuk, Chuck: Program pro přeživší
skvelej roman!
Vložil: Jan Vaněk jr., 27.08.2010 00:34
O’Connor, Flannery: Dobrého člověka těžko najdeš
Pro pořádek, poněkud mě zarazilo to "s použitím": v tiráži jsou všichni čtyři překladatelé uvedeni rovnocenně (jako na webu nakladatele, kde je i odkaz na ... >pěknou recenzi Tomáše Weisse v LN); podle ediční poznámky přeložil 3 nově vydané povídky Arbeit a 2 Tomáš Vrba, zatímco 4 překlady Fr. Vrby z odeonského výboru a 1 Salaquardův ze Světové literatury 6/1959 byly nově zredigovány – není uvedeno, kým; odpovědným redaktorem knihy byl Martin Svoboda.
A osobně mi přišlo, že O'Connorové katolictví poznamenává povídky natolik (právě naopak k oné "metaforičnosti", respektive aspiraci na obecnou výpověď o hříšné lidské povaze, která je neměnná bez ohledu na sebepitoresknější "prostředí a dobu"), že úplně ho v recenzi obejít znamená nepostihnout důležitý aspekt.
Vložil: Jan Vaněk jr., 24.08.2010 21:37
Bova, Ben: Orion mezi hvězdami
Svou dřívější pochvalu spojení p. Lipčíka a iLiteratury v rubrice "relax" musím nyní doplnit vyjádřením naděje, že když píše o detektivkách a thrillerech, není "deviantem" za každou cenu a má blíž k mainstreamové accepted wisdom oboru, jakož i orientaci v něm.

V prvé řadě, Classic (myslím,... že není nutné a venkoncem ani zvykem psát jej kapitálkami, ať už je v chaosu právních forem za fasádou zapsáno do rejstříků co a jak chce) vydal Oriona již v říjnu 2007 (ISBN 978-80-86707-48-8, ale v katalogu většiny knihoven včetně Národní ho samozřejmě nenajdete), s křiklavou obálkou od ukrajinského autora určenou k tamní humoristické fantasy – a "zásadně zahraniční výtvarníci, nikoli zdejší snaživí patlalové" také nepokládám za šťastnou formulaci faktu, že zejména na přelomu tisíciletí pro Classic soustavně maloval Jan Patrik Krásný.

Mars vyšel v Pasece až roku 1995. Šestého Huga dostal Bova v létě 1979; udílí se vždy za předchozí kalendářní rok, kdy Bova vedl Analog až do listopadového čísla; Omni sice začalo vycházet už v říjnu 1978, ale tehdy byl Bova jen redaktorem literární části, ne šéfem celého populárně-vědeckého měsíčníku, a koneckonců první tři čísla nebyla bůhvíjaká sláva; že Hugo byl jaksi na rozloučenou za Analog, uvádí výslovně John Clute ve své Encyklopedii. Ne že by na tom zvlášť záleželo, ale do do "TOTAL: 116" si Bova počítá i antologie, které editoval (a populárně-vědecké kompilace, jež chrlí tempem bezmála asimovovským); u vlastní prózy zatím končí "teprve" položkou 72.

Ale korektury jsou tentokrát bezchybné.

Vložil: mára, 23.08.2010 22:54
Fulghum, Robert: Třetí přání
Třetí přání je pro mě knihou, která si hraje na něco čím ve skutečnosti není. Je to kniha plná klišé a prázdných vět, které na nepozorného čtenáře, který se nechá unést, můžou působit překvapivě skvěle. Posledních 400 stran ( z 500 celkových) jsem dočítal už jen ze setrvačnosti a konec mě jen utvrdil... v celkovém špatném hodnocení.
Vložil: Karel Vik, 17.08.2010 18:06
Woods, Thomas E.: Jak katolická církev budovala západní civilizaci
Vážený pane, se zájmem se těším na knihu T.E.Woodse, kterou jsem si právě se zájmem objednal, protože mi přítel dovolil přečíst několik úryvků. Na Vaí recenzi mě překvapuje, že v toméž odstavci, ve kterém zmiňujete "zásadní problém knihy" uvádíte Woodsovo odsouzení soudobého umění a současného prázdného... života členů západní společnosti v kontextu s chválou kubismu a Stravinského ve spisu Jaques Maritaina. Mnozí členové soudobé západní společnosti skutečně žijí DUCHAprázdně a tedy prázdně pro konzum a pro zcela bezcenné cíle, kdežto kubisté ani Straviskij nejsou členové soudobé západní společnosti, neboť svá nejlepší díla a své duchovní poselství odevzdali před téměř 100 roky, ani nevytvořili duchaprázdný brak, nýbrž práce právě těmi 100 roky prověřené. Obávám se, že málokterý ze současných umělců bude tak úspěšný. Málokterý totiž staví na duchovních principech. Na principech, které v západním světě právě do značné míry a příznivě ovlivnilo křesťanské společenství, jehož principy fungování právě soudobí lidé tak lehkomyslně a marně hází přes palubu. Srdečně zdraví Karel Vik
Vložil: Ivana, 04.08.2010 13:52
Meyer, Stephenie: Krátký druhý život Bree Tannerové
A tady jde presne videt rozdil mezi vnimanim muze a zeny :)
Vložil: Richi, 01.08.2010 13:17
Krauss, Nicole: Dějiny lásky 1
Jedna z nejlepších knih co jsem četl, vřele doporučuji.
Vložil: Jan Vaněk jr., 29.07.2010 20:52
Simmons, Dan: Krutý osud
Ano, to chci říct; jen jsem se bál to s krmením trolla přehnat.
Vložil: rumburath, 29.07.2010 18:43
Simmons, Dan: Krutý osud
Google je mocný. Tak už tomu Chaucerovi rozumím. Hyperion má tedy být podobně rámován jako C. povídky. Google je prostě tak mocný, že když někdo napíše ptákovinu na Wikipedii, začnou ji omílat všichni. V tom případě je chaucerovský třeba i Pán prstenů.
Vložil: rumburath, 29.07.2010 18:32
Simmons, Dan: Krutý osud
Nesnažil jsem se vypsat všechny stylizační nedostatky textu, na pravopisné jsem rezignoval. I tak to stačí. I když zmizelo formátování... Byl jsem rád, že někdo (konečně!) píše v seriózním médiu o Simmonsovi, ale tohle ho není právo. Chcete, pane Vaňku, snad říct, že to co jsem vypsal, nejsou skutečné... stylizační nedostatky? Inu – jedině že byste tvrdil, že jsou... neskutečné.
Vložil: Jan Vaněk jr., 29.07.2010 02:30
Simmons, Dan: Krutý osud
Jakkoli iritující jsou občas jeho zkrat(k)ovitě subjektivistické soudy a formulace, patří Roman Lipčík k nejzajímavějším a nejpřínosnějším našim recenzentům, kteří se zabývají populární literaturou - a ne jen proto, že takových je pramálo; má-li se ve zdejší rubrice "relax" objevovat častěji, bude to... jen dobře. --- A neplést (si) Keatse s Chaucerem není s to právě rumburath, o rozpoznání skutečných stylisticko-redakčních nedostatků ani nemluvě (před "jako kdyby" NEMÁ být čárka, za "zabraňuje, aby" nemá být záporný tvar).
Vložil: rumburath, 28.07.2010 19:13
Simmons, Dan: Krutý osud
tisícistránkovéh rozsahy, do nichž mu jeho romány častěji a častěji bytněly vůči jeho pokrytecké části zanevřel dívat se ostřejším hledáčkem nasadit vlastní odvahu a spousta dalších žurnalismů a spousta překlepů a chyb... plus v úvodu záměna Keatse za Chaucera. Věru, školomet (!) Simmons by si... zasloužil čtenáře a recenzenta na vyšší úrovni.
Vložil: k, 28.05.2010 07:57
Singer, Isaac Bashevis
Miroslav Marko: Je v zbierke poviedok Stare lasky: http://www.kosmas.cz/knihy/62484/stare-lasky/
Vložil: Miroslav Marko, 27.05.2010 14:20
Singer, Isaac Bashevis
Večírek v Miami som nečítal,prosím o info kde by som si to mohol kúpiť,ďakujem
Vložil: Mruk, 13.05.2010 16:41
McCarthy, Cormac: Krvavý poledník aneb Večerní červánky na západě
ale přeložit ho musela být docela fuška...
Vložil: Jan Vaněk jr., 13.04.2010 13:31
Schnakenberg, Robert: Tajné životy slavných spisovatelů (in LN)
Za zmínku by rovněž bývaly stály chyby v překladu: např. Randové první román We the Living je tu okleštěn na "The Living" a tvrdí se, že její jméno Ayn se má číst jako "ine" (rozuměj ajn a nikoli ejn).
Vložil: editace, 06.04.2010 11:29
Schnakenberg, Robert: Tajné životy slavných spisovatelů (in LN)
Záměna S. de Beauvoir a T.S. Eliota vznikla omylem při editaci článku. J. Lukavcovi a čtenářům se omlouváme.
Vložil: Jan Vaněk jr., 05.04.2010 01:49
Schnakenberg, Robert: Tajné životy slavných spisovatelů (in LN)
Vskutku, lidovky.cz. Formulace p. Lukavce je dosti nejasná, ale rád bych ho opravil, že *o* Randové u nás vyšla vedle sborníku také řada rozptýlených článků, včetně recenzí českého překladu... jejího programního románu Zdroj (Berlet 2000).
Vložil: Fictus, 04.04.2010 20:41
Schnakenberg, Robert: Tajné životy slavných spisovatelů (in LN)
V LN je namiesto SdB T.S. Eliot. Tým sa vysvetľuje omyl s pohlavím.
Vložil: Fictus, 04.04.2010 20:36
Schnakenberg, Robert: Tajné životy slavných spisovatelů (in LN)
Simone de Beauvoirová je žena.
Vložil: Cihlinka, 28.03.2010 18:40
Palahniuk, Chuck: Zalknutí
taky nevěřím, že autor článku všechny knihy četl. Nesouhlasím s tvrzením, že ji zabije, aby ji vzkřísil ani s tím, že se Viktor léčí.
Vložil: Franny_Glass, 22.03.2010 00:26
Foer, Jonathan Safran: Extremely Loud & Incredibly Close
Jedním slovem - výborná. tohle byla kniha, která mě po dlouhé době dostala na kolena zas.
Vložil: Martin Poch, 08.03.2010 23:03
Tiché postavy, studie
Díky za Vaši studii, mám k ní 3 návrhy nebo připomínky: 1) Téma okrajovosti, touhy atd. ve vztahu k uspořádání by, myslím, stálo za to rozvinout směrem k pojmu menšinové literatury u Deleuze&Guattariho: Kafka - za menšinovou litaraturu (Praha, 2001). 2) Problematika statutu Vámi pojmenovaných... "okrajových vjemů" si podle mě také říká o prohloubení: srov. Deleuze&Guattari: Co je filosofie? (Praha, 2001), zejm. kap. Percept, afekt a pojem. 3) Zajímavé by snad bylo i srovnání tiché postavy a jejích gest ve vztahu k sboru a k zavádění druhé a třetí jednající postavy během reforem klasického antického dramatu: Aischylos - Sofoklés - Euripidés; kdysi jsem se sám v tomto směru nadchl pro Orestova věrného a téměř němého přítele Pylada (Oresteia - Elektra - Elektra - Orestes).
Vložil: Magda de Bruin, 14.02.2010 12:41
VIP hrdinové a fantomové. Fikce a jejich vliv, přehled
K Santovi a Mikuláši: z vlastní zkušenosti mohu dosvědčit, že předobraz Santy, tedy holandský Sint Nicolaas (neboli stručně Sinterklaas) se ale slaví 5. prosince (tedy v předvečer katolického svátku sv. Mikuláše) a legenda s ním spojená nemá s vánočním Santou nic společného: Sinterklaas připlouvá každý... rok parníkem ze Španělska v doprovodu Černých Petrů (Zwarte Pieten), což jsou jeho maurští pomocníci v jakémsi pážecím obleku a v baretu s pérem, kteří provádějí různé krkolomné kousky, běhají po střechách a vhazují dárky do komína. Ve výchovně přísnějších dobách strkali Černí Petři zlobivé děti do pytle a brali s sebou do Španělska. Sinterklaas jezdí na bělouši a je oblečený podobně jako u nás Mikuláš - tedy v podstatě jako historický biskup ze Smyrny. Pro mladší generace bych poznamenala, že komunistická varianta Santy byl sovětský Děda Mráz, který přijížděl z dálného severu na saních v doprovodu Sněguročky (a ze sovětských novoročenek si vzpomínám, že i výtvarně vzato to byla věrná kopie Santy). Do domácností u nás ale nikdy nepronikl, byla to ryze postava z podnikových vánočních besídek (a kdy přesně naděloval v SSSR, vlastně nevím - předpokládám ale, že na Silvestra, protože, jak nás kdysi učili ve škole, Rusové měli novoroční stromeček a novoroční dárky).
Vložil: Fencl, 12.02.2010 22:04
VIP hrdinové a fantomové. Fikce a jejich vliv, přehled
Bohužel se jedné až dvou publikací "o sobě" dočkal kupř. major Honza Zeman. Ty knihy, uznávám, pojednávají i o fenoménu celého seriálu, ale kupř. "James Bond a major Zeman" (Pistorius a Olšanská a Paseka 2007) se blíží typu knihy o fiktivní postavě, která je, ano, televizní, zrovna tak však i literární....
Vložil: Otto Hejnic, 08.02.2010 10:48
McCarthy, Cormac: Dítě boží (in MfD)
Cormac McCarthy je výborný stylista. Hlavní předností knihy Dítě boží je její věrohodnost, odvržený Lester žije v lesích, na pokraji společnosti a na začátku knihy mu čtenář přeje, aby se měl kde ohřát a sehnal si něco k jídlu. Většina minulé literatury ukazovala lidství u poražených a ponížených,... říkala že člověk, to zní hrdě nebo hledala perličku na dně. Jedinými lidmi, se kterými se Lester normálně stýká je hospodský a majitel vrakoviště a Lesterův střet s jeho dcerou je tím rozhodujícím momentem, pak už od Lestera lze očekávat cokoliv. Literatura je i zpráva o stavu světa a na příkladě Lestera je ukázáno, jak se z různých odstrčených mohou stát zrůdy a že nezabiješ v sobě každý člověk zakódováno nemá. Viz recidivista, který zabil starého faráře, který mu pomáhal a další logicky nepochopitelné vraždy. P. S. Na vyhasínání civilizačních zvyklostí už ukázal například Pán much. Cesta, pouť otce a syna krajinou, zničenou nukleární katastrofou, nic není k jídlu, dochází ke kanibalismu, je ještě sugestivnější čtení, ale s přibývajícími stránkami jsem si začal uvědomovat, že něco tady nehraje. Úspěch Cesty je založen na jakémsi celosvětovém zblbnutí. Z obecného vědomí se vytratilo, jak život na zemi funguje, Že odolnější jsou nižší organizmy. Pokud zbytková radiace nezabila lidi, nemohla zabít ani všechna zvířata, místo spálených stromů vyrostou nové, nejde zničit život v moři, atd. Od uvedení Vetřelce přestává umění respektovat fyzikální zákony. V Cestě neplatí zásady biologie. Sbohem Rozume. Otto Hejnic
Vložil: Dobša, 02.02.2010 23:48
Palahniuk, Chuck: Ukolébavka
jednoznačně jedna z nejpovedenějších. po dlouhé době to byla kniha, která mě dostala do kolen. doporučuju.
Vložil: Dobša, 02.02.2010 23:46
Palahniuk, Chuck: Snuff 2
Palahniuka mám moc ráda, ale tahle knížka mě hodně zklamala. slabá, často nudná, nic mi nepřinesla, ničím mě neobohatila. smutné vlastně tedy.
Vložil: DJs Talk, 17.12.2009 14:36
Krauss, Nicole: Dějiny lásky 1
vysamplovaný Roth a Singer, hozeno do popu...
Vložil: Jan Hokeš, 11.11.2009 22:22
Thoreau, Henry David
1) Výslovnost - běžná počeštěná výslovnost je "Toró", ale správně je to v příspěvku V. Polidara - buď je přízvuk na první nebo na druhé slabice (oboje je možné), přičemž první hláska je [θ] - zvuk, který v ČJ nemáme, stejné je to například ve slově "thank". 2) Občanská neposlušnost a jiné eseje... z nakl. Christiania - to je bohužel děsný překlad, eseje jsou navíc zkrácené. To už je lepší překlad Z. Franty z roku 1925 (Toulky přírodou a pohledy do společnosti). Občanská nepsolušnost vyšla ještě samostatně v kapesní edici nakl. Zvláštní vydání, stejně tak Chůze (1994) - v obou případech se jedná o lehce zmodernizované Frantovy překlady. 3) Přátelství - je zajímavé, že to vyšlo v ČJ jako samostatný text. Thoreau ho tak sice původně napsal, ale vložil ho do knihy A Week on the Concord and Merrimack Rivers. 4) Další překlady: začátkem roku 2010 vyjde v nakl. Paseka sedm esejů (4 z nich v ČJ poprvé) pod názvem Toulky přírodou.
Vložil: Anna Dytrtová, 19.10.2009 15:00
Chappell, Fred: Vypravěči
Asi se mi ještě nestalo, abych se v rámci jedné povídky opakovaně svíjela smíchy a vzápětí mě neuvěřitelně, takřka existencionálně zamrazilo... Děkuji za skvělou povídku ve vynikajícím překladu, který tento literární skvostv jehoverbálních nuancích fantasticky převádí do češtiny jak hovorové, tak spisovné....
Vložil: David Kalhous, 22.09.2009 08:45
Anderson, Benedict: Představy společenství: úvahy o původu a šíření nacionalismu 1
Anderson je fajn. jen protestuji proti oznaceni Repovy poetiky jako "vytecne knihy". Je to slatanina, kde se clovek dozvi prekvapivou vec, a to ze cesti historici pouzivali retoricke figury. Navic se autor ctenari snazi namluvit, ze to ma cosi spolecneho s Haydenem Whitem.
Vložil: Charles Monroe, 11.08.2009 12:24
Strauss, Neil; Manson, Marilyn: Dlouhá trnitá cesta z pekla
Já si tu knihu včera pujčila a zasáhla mě natolik,že jsem nešla spát.Většina obyčejných čtenářů v tom asi nehledá tolik co vy,a mě to dalo hodně.Musím říct,že svým způsobem dost možná změnilo život.A Brian má pravdu - lidi se tolik bojí být jiní,že se raději přizpůsobí většině,ale proč?Já věřím,že on... by pro svůj etický postoj a image klidně umřel.A během knihy jsem nebyla vůbec šokovaná,znechucená,nic z toho.Připadá mi,že jsem se dokonale vžila do jeho uvažování a všechno co dělá mi přišlo přirozené.Až jsem se divila,že nakonec nezabil tu kurvu Nancy.Tuhle knížku si přečtu ještě hodněkrát.
Vložil: , 09.08.2009 11:49
McCarthy, Cormac: Krvavý poledník aneb Večerní červánky na západě
Skvělý článek. Ano, válka je Bůh, bůh, božstvo. Vševědoucí vyprávěč si ovšem tento - životní názor - vzal od Apačů. Viz, například Forrest Carter, Odvedu vás do Sierry Madre, životopis Geronima, Cremony - Life among the Apaches, aj. Spící králík
Vložil: kk, 20.07.2009 07:14
Dominik, Pavel
Proc Scorsese...?
Vložil: tomáš, 04.07.2009 23:46
Roth, Philip: Portnoyův komplex
A do třetice.., ale nemůžu si to odpustit. Chtěl bych ocenit skvělý překlad manželů Pellarových,i díky nim to byla fakt strhující četba.
Vložil: tomáš, 04.07.2009 23:42
Roth, Philip: Portnoyův komplex
A ještě jednu poznámku, z četby jsem měl dojem, že setkání s židovskou dívkou z kibucu dává, co se týče politické stránky, jednoznačné vyznění. To ale neznamená, že bych jej hodnotil kladně nebo záporně. Ale toto je pravdu jen pocit čtenáře.
Vložil: tomáš, 04.07.2009 23:33
Roth, Philip: Portnoyův komplex
Skvělý článek, díky, jen si nejsem jistý, zda svého otce opravdu vnímá jen jako slabocha, jak je o něm řeč výše. Myslím, že svým způsobem si ho naopak váží. Řekl bych, že jak vztah k matce, tak i otci osciluje mezi extrémy "lásky a nenávisti, pohrdání/výsměchu a úcty/obdivu, prostě mezi protipóly chvilkových... pocitů provázející celou Portnoyovu výpověď.
Vložil: k, 26.06.2009 12:00
Krauss, Nicole: Dějiny lásky 1
LinaG: Je trocha drsnejšia, ale skús: Louise Erdrichová - Čarování s láskou (Love Medicine).
Vložil: LinaG, 25.06.2009 23:18
Krauss, Nicole: Dějiny lásky 1
Dnes jsem tuto knizku docetla a mam na ni velice pozitivni nazor +++ :-) Nevim jak by to na me zapusobilo cist to v cestine...ale to neni az tak dulezite. Jsem rada, ze jsem na ni tak nejak intuitivne narazila v knihovne. Muzete nekdo dat nejaky dalsi tip? Zaroven jeste ted docitam "Polovicni bratr"... L.S. Christensena a je to velmi ctive :-)
Vložil: Jan Vaněk jr., 23.06.2009 13:12
Palahniuk, Chuck: Snuff
Kdo by chtěl srovnat s originálem, najde ho většinu (spolu s částí kolaborativního ruského překladu) na notabenoid.com/book/350/ nebo třeba googlením identifikující věty "Wipe my wet elbows against the sweat stains at the waist of my T-shirt." Překlepy (správně je Booth, Spantaneeus, Lauderdale) nebyly... ani v knize opraveny (odpovědný redaktor Jindřich Jůzl).
Vložil: Koko, 22.06.2009 16:17
Hosseini, Khaled: Lovec draků a Tisíce planoucích sluncí
Vždyť kecáš...
Vložil: Viktor Janiš, 15.06.2009 10:07
Malamud, Bernard
Jinak shodou okolností jsem tento rok nominoval pana doktora Jindru na státní cenu za překlad - pokud by někoho zajímalo proč (a proč pro mě právě on je tím etalonem dobrého překladu), může si to přečíst zde: http://tinyurl.com/n96wtf
Vložil: Viktor Janiš, 15.06.2009 09:58
Malamud, Bernard
Ech, že vám huba neupadne, Ute. Jestli je Nenadálův překlad Garpa "trestuhodný" a Jindrův překlad Nájemníků ještě horší, pak by mě zajímalo, kde máte ten etalon a jaké překlady vás uspokojují. Já můžu jen říct, že Nájemníky skutečně překládal pan doktor Jindra, a ne nějaký studentík (viděl jsem korektury).... "Problémy s časováním sloves 4. třídy" mohou patřit ke stylizaci (nejsou tak čistě náhodou v nějaké Willieho přímé řeči?). "Chybička v souslednosti" možná není chybička, ale naprostý záměr - z vlastní překladatelské praxe vím, že ani tohle pravidlo se nedá uplatnit stoprocentně. Když jsem Nájemníky před deseti lety četl, na překladu kleteb mi nepřipadlo nic divného, ale uznávám, že to už může být otázka čistě generační. Zbytek jsou čistě korektorské záležitosti, které s kvalitou překladu souvisí spíš okrajově - důležitá je správná interpretace, převedení do živého jazyka, pár překlepů vzal čert (ony se totiž vloudí vždycky, bez ohledu na to, kolik úsilí a hodin člověk korekturám věnuje - mohl bych vyprávět.) Nevím, připadá mi, že jste zcela bezděčně naplnil Biercovu definici kritika jakožto "člověka, který se pyšní tím, jak nesnadné je ho uspokojit právě proto, že se ho nikdo uspokojit nesnaží".
Vložil: , 14.06.2009 21:58
Malamud, Bernard
Určitě je chyba u nakladatelství. Nemá smysl ani polemizovat s předchozím přispěvatelem do diskuse (Ute Mühlbacher), protože M. Jindra je vynikající překladatel.
Vložil: Lucie, 29.05.2009 22:41
Legg, Barnaby; McCarthy, Jim: Spánembohem
Po přečtení komiksu od kamaráda jsem se rozhodla, že tohle prostě mít MUSÍM!!! Nejen,že z něj opravdu občas běhá mráz po zádech, jsou v něm syrové emoce a jistým úchylným způsobem to člověka dokáže uklidnit, ale navíc je to naprosto geniálně nakreslené! Parafráze na Poslední večeři, náznaky Cobainových... zpodobnění jako ruská ikona... Rozhodně všem váhajícím doporučuju, za tu dobu, co ho vlastním, jsem četla nesčetněkrát.
Vložil: Martin Langer, 27.05.2009 20:33
Který z nich byl "Il miglior fabbro"? Ezra Pound, T. S. Eliot a jejich "zpěvy o pusté zemi"
S chutí čtu, ale i se podivuji. Elliot se psychicky nezhroutil. Diagnóza Dr.Vittoze, který E. léčil byla ztráta vůle ( aboulie ). Lloydova banka, která E. zaměstnávala uvádí zhroucení. Čtu dál...
Vložil: Anca, 23.05.2009 12:38
Abadzis, Nick: Lajka
hruza nemate neco lepsiho??
Vložil: helik, 18.05.2009 17:14
Nabokov, Vladimir: Ve znamení levobočka 1
jaky vyznam ma jmeno Běláč a Helena dik
Vložil: Lucka Prokopova, 09.05.2009 13:13
Greer, Andrew Sean: Zpověď Maxe Tivoliho
ke knize jsem se dostala nahodou. na jedne dlouhe ceste autem jsem pokukovala pres rameno a pak tu knihu skoro jednim dechem precetla. cesky preklad je vytecny.... takze me diky patri i prekladatelum :o) myslim, ze je to skvost literatury teto doby.
Vložil: Hana Šilarová, 14.04.2009 15:01
Chabon, Michael: Židovský policejní klub
Recenze je úžasně napsaná, velmi ráda si knihu přečtu.
Vložil: Dasa Behrendt, 02.04.2009 00:14
Ensler, Eve: Vagina monology – divadelní představení
Jsem z toho opravdu jelen (tedy nejspis jelenice), protoze se jmenuji Dasa a diskuze by byla asi na dlouho a zcela zbytecna. V soucane dobe se uziva tolik ruzne prechylenych cizich slov, ze uz prestavam rozumet Cestine. (Flektivni, flexivni, flexibilni a to neni vsechno). Rovnez ziji v civilizovane... spolecnosti, literarni nevylucuji a vubec mi neprijde divne, ze australane neudelaji z Mandlikove Mandlik a z Navratilove Navratil. Asi to je tim, ze respektuji to, ze se obe predstavuji s "ova". Pripada mi to velmi jednoduche. Jsem si jista, ze kdyby mely na cestovnim pasu najednou vyzmizikovane "ova" tak by byly pri pasove kontrole povazovany za nekoho uplne jineho a vubec by jim nepomohlo vysvetleni ze se chtely prizpusobit. Je to jenom muj nazor. Dasa
Vložil: Odorik, 11.03.2009 16:57
Robinson, Marilynne: Ztrácení 2
Příspěvek do diskuze. Byť obě zdejší recenze jsou velice výstižné a objektivní, neuškodí snad když připojím reakci, kterou jsou zavěsil i na stránku kosmas.cz, právě abych upoutal zájem jiných čtenářů o tuto ne zrovna levnou knihu. (………………..) Mnohé přednosti Robinsonové prvotiny, kterou začala psát... spíše jako deník či poznámky, bez úmyslu je vydat, jsou mi natolik zřejmé, že mi stojí zato o nich psát, aby nenápadná kniha nezapadla v záplavě lesklých obálek na knihkupeckých pultech. Tak třeba o tuláctví píše naprosto novým, neotřelým způsobem. Komu z nás se pojem tuláctví pojí s psaním Londonovým nebo Kerouacovým, bude překvapen milým, dokonce se snad dá snad říct něžným, nicméně odsuzujícím popisem Sylviiných zvyklostí.(………………………….) Znovu jsem si uvědomil, že domov nemusí být naaranžovaný podle módních žurnálů, ale měl by být uspořádaný, byť způsobem třeba značně ležérním. Teprve tento pevný řád „vytváří“ z dítěte hotového člověka. To už dávno vědí dětští psychologové, jen většinové společnosti to zatím někdy nedochází.(…………………………) Řekl bych, že z východu slunce nebo hvězdné oblohy se mohu radovat, aniž bych riskoval úraz, nemoc nebo dokonce smrt, jak to činila Sylvie a jak se to dnes stalo běžným u extrémních sportů. Kromě toho adrenalinoví sportsmeni dnes zaplavili zbytky divoké přírody a okouzlený poutník nemá, kam by se vrtnul v hledání ticha a samoty.(…………………………..) Robinsonové román mi spíš připadá jako báseň v próze. Praktický Thoreau, autor Waldenu, na nějž se autorka odkazuje, by asi její dílko považoval za nehotové. Jenže dnešní autoři si zvykli psát úsporně a snad i určitá část čtenářů a kritiky si to tak žádá. Lidé jsou možná nasyceni pevně vystavěných a jasně zakotvených románů. A já sám sebe se ptám, zda přílišná květnatost je nutná? Proč bychom měli např. znát, ve kterých motorestech vypravěčka příběhu Ruth pracovala a jak nakonec v životě skončila?(……………………………) Housekeeping jsem při čtení čas od času odkládal s tím zvláštním pocitem, kterému sám pro sebe říkám „být bez dechu“. To však neznamená, že děj románu je nějak zvlášť napínavý. Ve slovech autorky je však něco, co mě pozvedá z prachu. Člověk si připadá jako vytržený z otupujícího proudu času.(……………………………..) Robinsonové se daří upozorňovat na ne zcela běžné vnímání „všedních“ skutečností – šumění větru ve vysoké trávě, proměny vzhledu hladiny jezera apod. Ale také vnímání vlastních pocitů – všichni, kdo si své pocity zaznamenávají, to asi trochu znají – jak odlišné může být naše vnitřní hodnocení dvou jinak podobných a standardních situací, např. když nám někdo něco nešetrného řekl. (……………………………….) Myslím, že můžu souhlasit i s recenzentem Lidovek, který ve svém textu zvýraznil pasáže, které jsou asi podstatné. Třeba: ..…stačí mít jediné pouto (s lidmi), abyste mohli být takto povznesení…..avšak…..někdy je lepší být sám než s těmi, kteří se snaží životy druhých ovlivňovat…..Ano, samota je absolutní objev, ale ne vždy a ne pro každého……
Vložil: Václavková Ludmila, 10.03.2009 12:17
Ferris, Joshua: Pak s námi byl konec
Překlad je skutečně příšerný,nehledě na pravopisné chyby,jaké ba neudělalo snad ani dítě v 5.třídě.Škoda té krásné obálky a celkové grafické úpravy.Ještě,že jsem knihu koupila v Levných knihách,ale i tak je to škoda peněz.
Vložil: k, 05.03.2009 07:39
Pessl, Marisha: Vybrané okruhy z mechaniky pohrom
Ešte doplním jednu poznámku k tým citáciám, ktoré sú asi najčastejšie kritizované. Mnohé z nich sú fiktívne, a z názvov citovaných kníh a spôsobu, akým sú rôzne odkazy využívané, je zrejmé, že sa Pesslová zabáva, dokonca paroduje či už romány alebo rôzne vedecké práce a knihy (prekladateľka krásne vystihla... ducha knihy, keď na konci uviedla už preložené diela, z ktorých si "prekradla" citáty), veď aj samotný kariérny životopis Garetha van Meera je krutá paródia, rovnako impulz, ktorý Modru dohnal k písaniu; a vlastne celý román je jedna veľká zábavka, keď si uťahuje zo všetkých záhadológov, hoci sám je sofistikovane vystavanou záhadou (a obávam sa, že Pesslovej druhý román ostane len tou záhadou, alebo sa začne opakovať). Popri tom si človek možno ani nevšimne fantastický vzťah Modry a jej otca Garetha, alebo smutnú postavu Hany Schneiderovej, ak pripustíme, že sa žiadna záhada nekoná. === Koniec, nemá význam ďalej obhajovať, je to ako s vtipom, ktorý keď niekomu nesadne, tak je akékoľvek vysvetľovanie zbytočné. === Uff, potreboval som to? Toľko vyplytvanej energie na presviedčanie, že je nejaká kniha dobrá. Smiešne.
Vložil: k, 04.03.2009 15:45
Pessl, Marisha: Vybrané okruhy z mechaniky pohrom
Úprimne sa priznám, že sa mi nechce bojovať. Niekto vidí pohár poloprázdny a niekto poloplný. Nechce sa mi písať ani chemický vzorec obsahu (a mnohé výčitky by som dokázal preargumentovať, napr. často kritizované citácie sú absolútne nutné vzhľadom na kompozíciu románu ako série prednášok, kapitol o... pohromách ako láska, sklamanie, strach, prípadne aj takých, ktoré sa nedajú pomenovať jedným slovom, a preto je vhodné použiť odkaz na iné dielo a prinútiť čitateľov trochu rozmýšľať, prečo asi je kapitola pomenovaná Othello, keď sa v nej deje niečo iné, ale v podstate to isté, niekto zomrie, ehm, pravdepoodbne, kvôli žiarlivosti a potenciálnej nevere), pre mňa je podstatné, že mi chutil. Iste, nebol dokonalý, ale mohol by som vymenovať ikony svetovej literatúry, o ktorých keby recenzenti nevedeli, že sú to významní autori a rokmi overené diela, tak by ich odpísali ako manieristické, nudné, vyumelkované, čo mnohí vyčítajú aj Nabokovovi, aby sme ostali pri ňom. Nie, Pesslová nie je druhý Nabokov, a ani som to nikdy netvrdil, ale určite nepíše o nič horšie ako Martin Amis, ktorý sa k Nabokovovi tiež hlási a tiež sa v recenziách k jeho knihám tento fakt spomína, ale akosi bez výhrad. Pesslová, podobne ako Nabokov, nie je priamočiara v deji a ani v metaforách (možno keby slečna Meghan O'Rourke pouvažovala, zistila by, prečo Pesslová spomína Avignonské slečny; nie, neprezradím, máme začiatok roka, mnohí si dali rôzne predsavzatia, nech si každý rozmýšľa sám, je to energeticky náročná činnosť a teda sa pri nej dobre chudne, ehm, hubne, vraj nám už nerozumiete, tak pre istotu) a jej vety majú neraz viac ako 10 slov. V istom zmysle je teda prirovnanie primerané, aj keď, opakujem, píše ináč a k Nabokovovej dokonalosti jej kus chýba, lenže väčšina súčasných autorov ani nesníva, že sa k Nabokovovi niekedy priblíži. ===bolo by fajn, keby sa Enter interpretoval ako nový riadok, alebo sa zverejnili povolené tagy=== Spomínaný text šéfredaktorky Arga (aj na iných stránkach vždy seriózne označený ako PR) by som až na prirovnanie ku Garpovi (ktorého som nečítal) podpísal. === skúsime, či je povolené br === To, že je väčšina recenzií pochvalných, ani u mňa nič neznamená, podstatné je, kto píše pozitívnu a kto negatívnu recenziu, a všeobecne o akých knihách píše, ono už totiž dlhodobý výber (prehliadanie) kníh veľa naznačuje o vkuse a nárokoch recenzenta. Ak niekto, kto má výhrady voči knihám, ktoré sa mi páčili, alebo o nich vôbec nepísal, následne skritizuje nejakú mne neznámu, tak je istá šanca, že sa mi bude páčiť.:-)
Vložil: Jan Vaněk jr., 04.03.2009 13:04
Pessl, Marisha: Vybrané okruhy z mechaniky pohrom
Ano, to je praxe CR: recenze jsou ani tak anonymní jako kolektivně-pseudonymní. Economistu (a vlastně i spoustě bloggerů :-) to funguje, a ani CR to na užitečnosti přehledů a váze argumentů nic neubírá. Koneckonců jméno zakladatele stránek, který je "zodpovědný za většinu obsahu", tam uvedeno... je.

Jistě, většina recenzí byla kladných; ale většina se může mýlit a i ty nadšené připouštějí, řečeno s Franzenovým blurbem, že na vrchu je spousta pěny. Co se skrývá hloub, je otázka osobního vkusu; mě zatím přesvědčily více výhrady než pajány jako ten od šéfredaktorky Arga, natolik horoucí, že ho ani nedali na vlastní stránky, aby se nečervenaly.

Vložil: k, 03.03.2009 07:59
Pessl, Marisha: Vybrané okruhy z mechaniky pohrom
Jan Vaněk jr.: Tak toto je asi najtvrdšia recenzia na Vybrané okruhy, ale aj táto knihu hodnotí na B-, čo podľa nich (pche, schovať sa za Editorial Board a konkrétneho autora recenzie neuviesť, aspoň mne sa ho nepodarilo identifikovať) znamená: Anything graded B- or higher is a book that we believe... has some value and is probably worth reading. A ich zhrnutie názorov ostatných recenzentov: Review Consensus: Not quite a consensus, but most quite impressed and some think it's fantastic. Ono by bolo dobré vedieť, čo si kto predstavuje pod pojmom Nabokovian. Pesslová je živel, Nabokov elegán, ale v istom zmysle je prirovnanie primerané.
Vložil: Jan Vaněk jr., 02.03.2009 15:02
Pessl, Marisha: Vybrané okruhy z mechaniky pohrom
Osobně preferuji "highly self-conscious prose — which invokes Nabokov without ever quite managing to be Nabokovian", slate.com/id/2155104/ a "Nabokovian – a word some reviewers have bandied about – this most definitely is not." www.complete-review.com/reviews/popus/pesslm.htm
Vložil: Viktor Janiš, 01.03.2009 11:31
Ensler, Eve: Vagina monology – divadelní představení
Františku, v civilizované (zejména literární) společnosti se přechyluje. Čeština je jazyk flektivní, potřebuje slova v různých pádech skloňovat; v nesklonné podobě ční ve větě jako balvan. Jdi si laskavě prudit na iDnes, tam najdeš příznivců Kocumové dost a dost.
Vložil: František, 27.02.2009 14:53
Ensler, Eve: Vagina monology – divadelní představení
Prosím Vás, kdo je ta "Melanie Griffithová"? Znám Melanie Griffith, ale Melanie Griffithová o ní jsem ještě neslyšel. Stejně tak Cate Blanchettová, Kate Winsletová. Osobně si myslím, že není slušné komolit lidem jména.
Vložil: k, 19.02.2009 07:59
Pessl, Marisha: Vybrané okruhy z mechaniky pohrom
V jednom rozhovore s Pesslovou som sa dočítal, že medzi jej spisovateľské vzory patrí Vladimir Nabokov. Po takejto informácii čitateľ musí počítať s tým, že dôraz nebude na príbehu, alebo iba na príbehu, aj keď je to trochu zvláštna detektívka, ale na slovách, na vetách. Inými slovami, Vybrané okruhy... sú inteligentná a hravá oddychovka pre fajnšmekrov. A určite sa oplatí prečítať aj dva krát. PS: Cirkusový stan sa mi zdá nefér, ale budiž, lenže v tom prípade patrí Pesslovej zostava medzi najlepšie čísla sezóny.
Vložil: k, 19.02.2009 07:45
Robinson, Marylinne: Ztrácení 1
Ztrácení je úžasná kniha. Radšej dám 300 korún za 200 strán geniálneho textu, ako 200 korún za 500 strán priemerného. Ztrácení sa za tie peniaze určite oplatí kúpiť, a oplatilo by sa aj za 400 korún. Inak, nevšimol som si, že by ste sa sťažovali na cenu pri menej originálnej McCarthyho Ceste. :-) V... každom prípade dúfam, že Argo bude pokračovať vo vydávaní Robinsonovej, lebo takýchto kníh a autorov je v dnešných časoch veľmi málo.
Vložil: Jan Lukavec, 18.02.2009 12:29
Miles, Margaret R.: A complex delight. The secularization of the breast
Děkuji. Na iLiteratuře potíže s mými texty vyřešili chytře: i kvůli nim vytvořili samostatnou sekci Non-fiction, jejímž jsem teď redaktorem. Mé články vznikají ze sobeckých důvodů: když už píšu o nějakém tématu, chci si o něm především sám pro sebe udělat pokud možno jasno a načíst vše, co je k dané... věci dostupné. Mám štěstí, že pracuji v největší české knihovně, kde si na nedostatek knih nemůžu stěžovat (v tomto smyslu je ale „hromádka“ knih, které jsem ještě nepřečetl, skoro nekonečná). Jsem od přírody zvědavý, baví mne vyhledávat překvapivá spojení, dávat dohromady různé kontexty a přiřazovat k sobě hlasy lidí, kteří vypovídají o téže věci, i když každý z nich v rámci jiného „oboru“. To samozřejmě na mnohé může působit povrchně, a omluvou mi snad může být jen to, že jako Blíženec prý mám právo na to, abych si přímo liboval v protikladech, v překračování hranic a v pohybu napříč odlišnými světy (i když se přiznám, že v astrologii jinak příliš nevěřím). A pokud se mé egoistické psaní líbí ještě někomu dalšímu, jsem moc rád.
Vložil: Anna, 17.02.2009 14:51
Miles, Margaret R.: A complex delight. The secularization of the breast
Dovedu si představit, jaké potíže způsobujete redaktorům portálu se zařazením vašich příspěvků, ale vždycky si je ráda přečtu. Prostřednictvím vašich rozborů, často několika knih najednou, jsem získala informace o knihách, které by jinak zcela unikly z mého zorného pole. Vůbec nechápu, kde berete čas,... abyste přečetl tolik knih a ještě o tom napsal. Nechcete mi poradit ten fígl? Mě zatím doma spíš roste regál s knihami "přečíst", ale s knihami "přečtené" se zaplňuje mnohem pomaleji. Asi se budu muset víc snažit. Fakt vás obdivuji: nejen přečíst, ale ještě si to srovnat v hlavě a vtipně a čtivě o tom napsat.
Vložil: Hana, 16.02.2009 21:47
Foer, Jonathan Safran: Příšerně nahlas a k nevíře blízko
Souhlasím, je to výborná kniha, promyšlená i formálně. Lze se k ní vracet, rozhodně není na jedno použití.
Vložil: Lukas, 26.01.2009 16:18
Gunn, Thom: Stopař
no mozna ji budu recitovat ve skole :) ¨
Vložil: Kristýna, 14.12.2008 13:06
Krauss, Nicole: Dějiny lásky 1
Pokud mohu reagovat na příspěvek, tak bych doporučila knihu Milovaná od Toni Morrisonové. Způsob vypravování a dějové linie knihy jsou bezkonkurenčně tím nejlepším,co jsem kdy četla. Tato kniha podobně jako Dějiny lásky se dokáže zarýt hluboko,pokud jí to člověk dovolí. Emotivní zážitek z knihy Toni... Morrisonove je pro mě zatím tím nejsilnějším
Vložil: Ivo Fencl, 11.12.2008 08:47
Dominik, Pavel
Když máte dobré herce a jste Scorsese, převedete do filmu skoro všechno.
Vložil: kk, 11.12.2008 03:29
Dominik, Pavel
To Daniel Markup: a jak chcete do filmu prevest to HUmbertovo "krasne pokrytectvi" (nebo jak to Nabokov rika ve sve autobiografii)? Me spis prekvapuje, ze nekdo (teda hlavne Nabokov sam!) mohl verit, ze cely ten nabokovovsky postup se da nejak prevest na film... Mozna je to tim, ze nejsem genialni reziserka... (vubec zadna reziserka ;))), ale fakt si to nedokazu predstavit...
Vložil: , 04.11.2008 21:59
DeLillo, Don: Falling Man
Fotograf, který pořídil snímek muže padajícího z věže WTC se nejmenuje Robert Crew, ale RICHARD DREW.
Vložil: Fencl, 20.10.2008 14:16
Burton, Sarah: Podvodníci, hochštapleři, sedmilháři: pravdivé příběhy o nepravdách
Tělem klame i Američan in Američan zemře v Brdech (kniha křtěna 29.10.in Polanova síň, Plzeň), který vlastně není Američan, ale Čech.
Vložil: <meta http-equiv=, 24.09.2008 11:32
Ellis, Bret Easton: Glamorama
Vložil: Sartori, 18.09.2008 00:29
Stephenson, Neal: Quicksilver
A Seth Lloyd, ne Seth Loyd... ne, to už je hnidopišství, článek v pohodě, na knihu od Stephensona se těším.
Vložil: RO, 15.09.2008 00:38
Sarvas, Mark: Harry, Revised
Opraveno, díky. Chyba vskutku waughovská...
Vložil: Jan Vaněk jr., 11.09.2008 13:13
Sarvas, Mark: Harry, Revised
Jak je vidno i z obálky, titul zní Harry, Revised. http://www.marksarvas.com/harry.html
Vložil: RO, 11.09.2008 00:34
Spiegelman, Art: In The Shadow Of No Towers
No jo, občas se na něco zapomene...
Vložil: Zuzana S., 10.09.2008 14:23
Pynchon, Thomas: Dražba série 49
Chtěla bych vyjádřit souhlas se svojí jmenovkyní ve chvále učitelských schopností p. Chalupského. Jeho přednášky byly ty nejzajímavější na celé VŠE :-)
Vložil: Radomír D. Kokeš, 10.09.2008 08:24
Spiegelman, Art: In The Shadow Of No Towers
Aha, já - idiot - poznámku o povídkovém filmu přehlédl... Každopádně Spike Lee a jeho 25. hodina platí. :)
Vložil: Radomír D. Kokeš, 10.09.2008 06:52
Spiegelman, Art: In The Shadow Of No Towers
Jakkoli píši s tříletým zpožděním, neubráním se komentáři k tvrzení o absenci větší kinematografické reflexe. Roku 2002 vznikl povídkový film 11'09''01 (třebaže není příliš koherentní) a trauma 11. září 2001 výrazně tematizuje i snímek 25. hodina (r. Spike Lee), natočený ve stejném roce. Zmiňuji přirozeně... jen projekty realizované před datem vydání Olehlova článku.
Vložil: maba, 20.08.2008 16:30
Drake, Monica: Clown Girl
Skvělé recenze i zajímavé články o literatuře a umění naleznete zde: http://bovepul.blog.cz/
Vložil: Anna, 15.08.2008 13:46
Sontag, Susan
Obě slibované esejistické knihy - Ve znamení Saturna a S bolestí druhých před očima -, které na rok 2005 slibovala k českému vydání Paseka, zatím stále nevyšly...
Vložil: Anna, 15.08.2008 13:44
Doctorow, Edgar Lawrence
The March vyšel nakonec česky pod názvem "Pochod k moři". - Je dobře, že Doctorowa máme v češtině skoro celého - až na důležitý román Kniha Danielova a až na to, že český překlad jinak vynikajícího románu Billy Bathgate je otřesný a redakční zpracování jakbysmet - skoro se to místy ani nedá číst, jaký... je to paskvil! Jedna z nejvíce zmršených překladových knih, která tu kdy vyšla!!!
Vložil: muzy, 13.08.2008 02:31
Carver, Raymond: Ultramarín
skoda ze toho nenapisal viac..cital sa mi velmi dobre a dookola
Vložil: Marius, 30.07.2008 19:00
Palahniuk, Chuck: Snuff 1
No, po perfektnom Rantovi je táto kniha hodne slabá. V recenzii sú niektoré zavádzajúce informácie. Nebudem ich vypisovať, lebo by som spoileroval a v tejto knihe budete Chuckovi beztak vidieť do karát príliš skoro. Román je písaný podobne ako sú točené pornofilmy - niekoľko prísne periodicky striedaných... hľadísk. Záver skĺzne do dosť lacnej pózy a tá u mňa Snuff totálne zabila. Skutočne dúfam, že Chuck nekecal a vráti sa po Pygmy k Rantovi. Zatiaľ najslabšia Palahniukova vec.
Vložil: Ivo Fencl, 21.07.2008 19:13
Salingerová, Margaret: Kdo chytá sny
Skutečně typická ukázka těžby z otcova jména. Zajímavá zato byla knížka básníka Iana Hamiltona (nar. 1938) Hon na J. D. Salingera (1988, česky nakladatelství TP, 1999) přeložéná Magdalenou Platzovou.
Vložil: cherub, 21.07.2008 01:52
Salingerová, Margaret: Kdo chytá sny
Kniha je opravdu nesourodý mišuňk, který možná zahraje na city, ale jen pokud jsou plytké a bez smyslu pro reálný svět. Autorka skáče, odporuje si a touto nešťastnou se neuměle snaží čtenáři na každé stránce vnutit představu, že její život byl plný utrpení a že si proto zaslouží obdiv a lítost (např.... popis základní školy, kde se urputně snaží vykreslit "krutosti", mi přijde jako obraz obyčejné základky, jak ji známe všichni z let naší mladosti). Čiší z toho psychická labilita (bohužel kýčovitá, takže labilním nepomůže) a komplex neznámé dcery snažící se vyrovnat geniálnímu otci. Bulvár hrající si na literaturu. Tím nechci hájit oblíbeného autora. Jen toto jeho hledání (finding Forrester?) je zoufale nevěrohodné.
Vložil: halcon, 12.07.2008 19:41
Brautigan, Richard: Hawklinská nestvůra
ano :D slovaci to maju od 1987 roka, vyslo to v jednej knihe s nazvom Pstruholov v Amerike, pričom HaWklinská príšera tvori druhu čast tejto knihy. Brautigan ako taky je ale tuna dost neznamy, co je skoda - moj oblubeny autor, nadcasovy, posuva fantaziu tam, kde predtym ziadna fantazia nebola. Z ceskych... knih som tusim od neho citala este basnicku zbierku Ano, rybi hudba (preklad tusim od Zabrany)V melounovem cukru, Potrat, a v slovenčine jeho poslednu vydanu knihu Nešťastná žena, cesta. Hawkl nestvura jepre mna asi zatial jeho najslabsia vec- ak si chcete tohto autora vychutnat odporucam Tokio-Montana expres - je tazko k "sehnani" ale presiaknuta beatom - a neopakovatelnym stylom vynimocneho autora
Vložil: Eror, 06.07.2008 22:36
Ellis, Bret Easton: Pravidla vášně
Říkal jsem si že to bude o ničem, ale nakonec se to dalo celkm přečíst i když konec by mohl být jiný...
Vložil: Ivo Fencl, 23.05.2008 21:10
Thoreau, Henry David
Od Thoreaua česky také: Přátelství (česky 1927), Toulky přírodou a pohledy do společnosti (česky 1925)
Vložil: Richard Olehla, 23.05.2008 15:57
Thoreau, Henry David
V roce 1994 vyšel ve slovenském nakladatelství Christiania český překlad jeho esejí Občanská neposlušnost a jiné eseje. 85 stran velmi, velmi inspirativního čtení! K sehnání v Městské knihovně v Praze, kupříkladu.
Vložil: Pavel, 23.05.2008 12:39
Thoreau, Henry David
Neporadíte mi někdo, kde je možno sehnat další Thoreauova díla, či snad dokonce vyšlo něco kromě Waldenu v češtině? Děkuji
Vložil: klara.L., 06.05.2008 16:09
Burroughs, Augusten: Hlava nehlava
Knihu vřele doporučuji všem, kteří už jsou znuděni typickými humornými knihami, a chtějí si přečíst něco tak vtipného, až z toho mrazí (uvědomíte-li si, že je to pravda a něčí dětství). Takže jestli už jste dlouho neměli v ruce knihu sršící vtipem, obscénností, krutostí, lásky (i když trochu pokřivené),... tak fakt směle do toho! Doporučuji na 100% !!!!
Vložil: -rip-, 02.05.2008 13:55
Okada, John: No-No Boy
Máte pravdu, že přepis bývá rozkolísaný, historicky se mění, u autorů, co žijí v USA, je to vůbec problém, jestli přepis volit nebo ne, atd atd, argumentů hromada. Jenže tady přeci nejde o správnost přepisu, ale o službu čtenáři, konkrétně českému. A kdyby si ten chtěl Čekání na Lina přečíst (což by... před oylpmpiádou skoro mohl), tak na dotaz na Ha Jina mu v knihkupectví dají leda tak Hajaju :-)
Vložil: RO, 29.04.2008 23:34
Okada, John: No-No Boy
O Cha-Ťinovi/Ha-Jinovi samozřejmě vím. Držel jsem se amerického přepisu, hlavně kvůli tomu, že i ostatní jména mají české varianty. Nebo byste snad chtěl i Čanga Leeho, Siddhárthu Debba.. Jiřího Washingtona (v Huckleberrym Finnovi)? Skutečností je, že Ha Jin začal psát až poté, co se usadil (zřejmě... napořád) v USA, takže je po světě známý jako Ha Jin. S českou variantou se můžeme utěšovat, ovšem zkuste si ji zadat do Googlu.
Vložil: -rip-, 29.04.2008 22:36
Okada, John: No-No Boy
Ten Číňan z prvního odstavce, zde Ha Jin, ovšem vyšel česky správně přepsaný jako Cha Ťin (Čekání na Lina, Odeon 2001, tuším).
Vložil: Myrtil, 28.04.2008 08:48
Okada, John: No-No Boy
Jene, zkuste z ní třeba někdy vylézt, může se to setkat s podobným účinkem.
Vložil: Jan Vaněk jr., 27.04.2008 00:05
Okada, John: No-No Boy
Já nechci naznačit, já KONSTATUJI, že přesně tohle stojí v akademické i Příruční mluvnici češtiny, o Stručné mluvnici české ani nemluvě. Myrtile, zaběhněte někdy do knihovny, protáhne vám to mozek.
Vložil: Myrtil Suřík, 24.04.2008 18:04
Okada, John: No-No Boy
Dativ posesivních adjektiv v maskulinu a neutru jistě s U, ale co chcete naznačit tím dubletním lokálem? Že je správně i O OKADOVU ROMÁNU? Chohó, z toho bych vás, pane, jako strážce správnosti iliteratury.cz asi nepodezíral, takže nemůžete svou gramatickou vizi upřesnit?
Vložil: Jan Vaněk jr., 23.04.2008 13:30
Okada, John: No-No Boy
Pro zájemce - knihu jsem před časem viděl v Městské knihovně Praha, myslím přesně s touhle obálkou :-) (a koukám, že mají dokonce hned dva kusy: mlp.cz/cgi/ebaweb/vollst?T_KEY=2343925 Ale je vydaná 2001.) Technicko-gramatická: doposud je kodifikováno pouze "k OkadovU románu"; dubletní koncovky jsou... znakem lokálu.
Vložil: , 22.04.2008 21:33
Okada, John: No-No Boy
Ičiro = česky Ičiró
Vložil: RO, 14.04.2008 17:49
Ellis, Bret Easton: Americké psycho
Vychází, ale kdo to má furt psát... Ale zkusím zkrátit interval u archivních věcí. RO
Vložil: Aragorn, 14.04.2008 10:09
Ellis, Bret Easton: Americké psycho
Radši novinky než reedice, a ještě citované čtvrt roku zpět. Prosím. Vždyť toho vychází dost u nás i za mořem, ne?
Vložil: jonáš, 21.03.2008 07:47
Auster, Paul: The Brooklyn Follies
ahoj! jen chci říct, že mě ta recenze trochu zklamala. na začátku mě bavilo hodnocení v zámoří, ale pak se najednou zůstane u převyprávění děje a nakonec se div neprozradí celý děj. chtěl jsem zjistit, jestli je ta knížka natolik dobrá, že stojí za přečtení. ne dozvědět se, co se v ní dočtu :)
Vložil: RO, 06.03.2008 18:25
Palahniuk, Chuck: Zalknutí
p3k: dejte konkretni priklady.
Vložil: p3k, 05.03.2008 00:29
Palahniuk, Chuck: Zalknutí
Smutne, ale recenzie su zufalo nepresne:( Neverim, ze autor knihy cital.
Vložil: maruška, 01.03.2008 11:22
Ellis, Bret Easton: Pravidla vášně
po knížce jsem sáhla omylem, říkala sjem si"to je fakt asi o ničem",jak oni pořád jen chlastali a bez zájmu spolu souložili:))ale než jsem ji stihla odložit, zaujal mě ten různej pohled několika hrdinů,chytlo mě to:ani moc nevím čím.Je v tom něco zvláštního.Tak vzdálenej svět:ale mám ty postavy svým... způsobem ráda....
Vložil: Bartalmission, 09.02.2008 13:46
Palahniuk, Chuck: Zalknutí
Dobré, ctive.
Vložil: Bartalmission, 09.02.2008 13:45
Palahniuk, Chuck: Zalknutí
Dobré, čtivé.
Vložil: Jan Vaněk jr., 07.02.2008 15:51
McCarthy, Cormac: Tahle země není pro starý
To není pravda, TAKHLE by renomované překladatele znemožnit nešlo. (A co z uvedeného ti přijde jako "drobnější škobrtnutí"?)

Podle mě je román přeložen ohavně a Petrů se nepodařilo vystihnout ani stylovou rovinu (názvem počínaje). A zjevně nejsem sám, ve Tvaru 21/2007 napsal Martin Svoboda ve... své recenzi (pravda negativní k celé knize; jmenuje se Pod duněním kulek myšlenka se ztrácí):

K libému čtenářskému zážitku nepřispívá ani překlad. David Petrů není žádný nováček, má už za sebou překlady Stephena Kinga, Roba Granta i Kodžiho Suzukiho, přesto se však McCarthy ukázal být nad jeho síly. Místy překládá inovativně: Někdo si ho u mě nechal. Někdo v sukni? Někdo v hrobě (A lady somebody? A dead somebody); nebo Kdes nechal auto. Odešlo do věčnejch lovišť (Gone the way of all flesh.), zásadnějších nepochopení či přehmatů se dopouští jen výjimečně, například když mluví o postřeleném pašerákovi, který dodýchal později než ostatní: ... tendle umřel přirozenou smrtí... Přirozenou vzhledem k tomu, v jakym byl stavu, v originále však Natural to the line of work he's in, tedy Přirozenou vzhledem k jeho povolání. Také stařenu na str. 96 nemohla zabít kulka, když Moss střílí z brokovnice (shot je zde brok). Výtka platí také pro osobu zodpovědnou za redakci. Do obtahů proniklo překladatelovo opakované chybování v zájmenech „ji" vs. „jí" a nesprávnosti se objevují i v dalších zájmenech („Zabít vaší ženu"). Mnohem závažnějším nedostatkem však je, že textu chybí celková hladkost a plynulost a orientace v osobách či časových rovinách je tak často ztížená, ne-li nemožná. Anglická deixe funguje na jiných principech než deixe česká, proto je třeba hojněji opakovat jména či odkazující osobní zájmena. Stejně tak u časových rovin je rozlišení předčasnosti či následnosti v angličtině klíčové, anglický předminulý čas je mnohdy nutné v překladu zakotvit příslovcem času, jinak se vnímání dějové linky naruší a časy se smísí. Nedbalý je překladatel také u slovosledu. Když větu Her grandmother had just died too přeloží jako Její babička umřela taky, vzniká tím z kontextu dojem, že ji zabil Chigurgh, i když ona náhodou umřela ve stejné době na rakovinu, čili lépe: A taky jí zrovna umřela babička. Tyto nedotaženosti se zdají být pouhými margináliemi - když je však takto postižen celý text, čtení se stává otravnou a únavnou záležitostí.

Opravdu neodpustitelné lapsy však překladatel napáchal při převádění přímých promluv jednotlivých účastníků. Chigurgh a další vedlejší postava Wells mluví chladně spisovnou angličtinou bez příznaku a šerif Bell zase jižanským dialektem, ale v překladu jsou všichni převedeni do jednolité, velmi hovorové obecné češtiny (šup tam s ní, spadla do toho i šerifova sekretářka). Přímá řeč je v překladu základním znakem charakterizace postav - proč tedy ve výsledku vyznívají všechny osoby stejně ploše, i když je v originále každá jazykově naprosto odlišná? Budiž, u šerifa by byla obecná čeština ospravedlnitelná, ale v českém převodu působí jako vesnický buran podstatně mladšího věku, také kvůli deformované grafické podobě slov. Nahlédnutí do originálu odhalí, že šerif sice mluví po jižansku, ale rozhodně se nedopouští moderních „cool" frází. McCarthyho jazyk je i ve své přímočarosti daleko jemnější a bohatší, než se může na první pohled zdát, a zde překladateli bohužel všechny jemnější nuance unikly.

Vložil: Viktor Janiš, 07.02.2008 15:23
McCarthy, Cormac: Tahle země není pro starý
Pavle Ziegové: Nenechte se zmást výčtem chyb (leckdy jen drobnějších škobrtnutí), takhle by bylo možné znemožnit skoro všechny renomované překladatele počínaje třeba Janem Zábranou. Podle mě je tenhle román přeložen pěkně, Davidovi Petrů se povedlo hlavně správně vystihnout stylovou rovinu, ten překlad... nedrhne a sám o sobě působí přesvědčivě. Jinak "The Road" překládá Jiří Hrubý, takže myslím nemusíte mít obavy.
Vložil: XY, 05.02.2008 14:13
Glück, Louise: Divoký kosatec
Objev dnešního odpoledne, namísto oběda, omáček a knedlíků, minuta v knihkupectví jako věčnost. Nemožno nedoporučit!
Vložil: Jan Aklab, 04.02.2008 17:19
Thoreau, Henry David
Vyznavačkou jeho knih a myšlenek je paní Eliška Hašková-Coolidge, která pracovala pro 5 amerických prezidentů a vyslovuje ho "Toró"... !
Vložil: Jan Vaněk jr., 04.02.2008 10:27
McCarthy, Cormac: Tahle země není pro starý
Ještě doplním, odpovědná redaktorka Eva Slámová.
Vložil: Elmo, 28.01.2008 06:56
Foer, Jonathan Safran: Naprosto osvětleno 1
V tom případě si nepochopil knihu. Kniha končí tím, že si jeho dědeček podřeže žíly a Alex se azčne starat o svoji rodinu.
Vložil: Eman, 18.01.2008 15:23
Palahniuk, Chuck: Haunted
Souhlas, knižce by hrozně moc pomohlo, kdyby byla tak poloviční - i řada povídek zápasí vyloženě s průměrností, ty poémy jsem po třetí povídce už rovnou přeskakoval...přijde mi to jako Palahniukova formálně nejmíň dotažená knížka, i když si asi na začátku vytyčila jiný hranice jakéhosi Dekameronu 21.... století.
Vložil: Šárka, 17.01.2008 14:23
Kalfus, Ken: Americký problém
Skvělá kniha s překvapivým závěrem, nad kterým by leckdo mohl ohrnout nos. Nechte si podtrhnout nohy a pořádně se nadýchejte čerstvého vzduchu, protože možná přijde i agent Robbins Chaotický a rozšíří obzory (průzračně modré nebe nad hlavou však zůstává). Smyslně napsané dílko, jehož děj se žene po... vrstevnici, graduje, ale přesto ne literárně epicky, dalo by se říci, že se v určitém blíže neurčeném bodě vždy přelamuje a překapává zpět, ne však do stejného místa. Jde o průlom všech možných rovin. Třeba se přistihnete, jak sledujete Kalfusovu kameru, jak se dostáváte k obrazu, do obrazu, mimo obraz: scéna, kdy se chce životem unavený hlavní protagonista odpálit v kuchyni, obalem věncem výbušniny, a jeho manželka přispěchá na pomoc s technickou radou ohledně funkčnosti všech těch drátků, je podle mě nejlepší z celé knihy. Hlavní postava tolik CHCE, ale paradoxně se do jeho pasivního chtění vždy něco nabourá, a když už se o něco pokusí, přichází s odulými tvářemi, slepenými vlasy a zvrací. Malá dcera Viola precizně glosuje, vstupuje mezi oba rodiče a odkrývá, řekněme, filozofickou rovinu - jak VÍŠ, že něco víš, mami? Takže, po vzoru Violy, jak VÍTE, že něco víte, třeba si to jenom myslíte? Na konci stejně zůstane zjištění, že objem informací přehluší jejich obsah.
Vložil: Polly, 04.01.2008 20:27
Legg, Barnaby; McCarthy, Jim: Spánembohem
Jak dlouho ja přemyšlím jestli tech 500 investovat zrovna do tyhle knizky a asi to tak po precteni clanku taky bude :-)
Vložil: Zuzana, 18.12.2007 15:36
Pynchon, Thomas: Dražba série 49
jen bych chtela dodat, kdyz uz se o panu Chalupském tady v článku píše, že je naprosto úžasný vyučující angličtiny a tak jak mluví on, jakou má slovní zásobu, jsem jeste nikdy v zivote zadneho Cecha neslysela mluvit. myslime si to tady na VSE vsichni. jsme si mysleli, ze je Brit.?:-)
Vložil: Marek Pučálka, 05.12.2007 22:24
King, Stephen: O psaní
souhlasím. Jenom si dovolím podotknout, že dílo Williama Faulknera "Srpnové světlo" se podle autora mělo původně jmenovat "Mrtvý dům," ale sám to později změnil.
Vložil: Richard Olehla, 18.10.2007 23:43
Trevanian: Léto s Káťou (in MfD)
Chybička se vloudí, zmotal jsem dvě věci dohromady. Omluva a opraveno.
Vložil: Jan Vaněk jr., 18.10.2007 15:38
Trevanian: Léto s Káťou (in MfD)
OMFG/WTF: Ludlum je známý autor špionážních thrillerů; se SF neměl nic společného.
Vložil: Tom, 08.10.2007 23:13
Foer, Jonathan Safran: Naprosto osvětleno 1
Nevím, jestli jsem dobře pochopil knihu či tuto recenzi, ale přijde mi jako dost šibeniční humor napsat, že Alex "našel sám sebe" - kniha přeci končí tím, že si podřeže žíly!!!
Vložil: Jan Vaněk jr., 25.09.2007 12:48
Chabon, Michael: Konečné řešení
Pro pořádek, ta Doyleova povídka se samozřejmě jmenuje v singuláru "The Adventure of the Final Problem".
Vložil: , 24.09.2007 15:07
Chabon, Michael: Konečné řešení
Ony musí být knihy nutně na 100 procent dobré nebo špatné? Nikdy nemohou být dobré, byť s jistými výhradami?
Vložil: Rip Van Vinkle, 24.09.2007 14:33
Chabon, Michael: Konečné řešení
Ztrácet na dechu? To je kritérium jako z idnes. Já myslel, že toto je slušný server o literatuře. Má to sice hned dva druhy slabin, ale je to příjemným a jazykově vytříbeným čtením. Možná i trochu schizofrenním.
Vložil: rip, 24.09.2007 11:38
Chabon, Michael: Konečné řešení
Hmm... poslední dva odstavce by asi chtěly definitoricky vyjasnit: jaký je rozdíl mezi "hlavní slabinou" a "největší slabinou"? Aby čtenář neměl v těch slabinách zmatek :-)
Vložil: zloděj nosí montérky, 14.09.2007 14:39
Kapil, Bhanu: Incubation: A Space for Monsters
Eliminovaná subexistence v temporálním prézentu hypernihilistické pseudorepubliky Boiohaemum taky není k zahození!
Vložil: Petruška Šustrová, 11.07.2007 12:23
Laqueur, Walter: Poslední dny Evropy...
Vážený Josefe, máte samozřejmě pravdu ve svých výtkách, a já se mohu jen omlouvat. Nakladatelství teď ale chystá další vydání, protože knížka se velmi rychle vyprodala - mohl byste mi, prosím, napsat, jestli jste našel ještě další chyby? Ráda bych je do dalšího vydání opravila. Děkuji Petruška Šustrová
Vložil: silvie, 09.07.2007 13:50
Kelman, Nic: Holky
Málokterá kniha mě jen tak nepustí a při téhle jsem se občas červenala...máte-li rádi parádní a strhující příběh a nejste puritáni PŘEČÍST PŘEČÍST PŘEČÍST!!!!!
Vložil: pavla ziegova, 06.07.2007 20:14
McCarthy, Cormac: Tahle země není pro starý
No nazdar, tak jestli takto pak Petrů knihu přeložil, není fakt co dodat. Čtu právě knihu The Road od téhož autora, doufám, že se pan Petrů nechystá rovněž k jejímu překladu.
Vložil: Jan Vaněk jr., 04.07.2007 17:09
McCarthy, Cormac: Tahle země není pro starý
Originál (kratší, jen po okamžik Mossova výstřelu) je např. na www.randomhouse.com Musím říci, že překlad "The papers said it was a crime of passion and he told me there wasnt no passion to it. He'd been datin... this girl (...) And he told me he had been plannin to kill somebody for about as long as he could remember" jako "V rozsudku stálo, že to byl sexuální zločin, ale povídal mi, že k žádnýmu sexu nedošlo. Chodili spolu (...) A povídal, že odjakživa chtěl zkusit někoho zabít" mi přijde nešťastný. Mám výhrady i proti "I dont know what them eyes was the windows to and I guess I'd as soon not know" jako "Já teda nevim, do čeho by voči mohly bejt okna, a nejspíš se to ani hnedtak nedozvim", "you had to be willin to die to even do this job" jako "abych vůbec moh dělat tudle práci, musim v duchu toužit po smrti" a "And I wont do that. I think now that maybe I never would" jako "A do toho já nejdu. A po tom všem si říkám, že nejspíš nikdy nepudu."
Vložil: Dina, 25.05.2007 22:16
Nabokov, Vladimir: Lolita
A taky jsem nepochopila, proč jsou postavy v Kubrickově filmu oblečené jako v 60. letech (tedy v době natáčení)-na to, že se příběh podle knihy odehrává po r. 45...Kách amatérismus ne?
Vložil: Dina, 25.05.2007 22:09
Nabokov, Vladimir: Lolita
Musím dát fraise16 za pravdu, souhlasím se vším, co napsala. Dominique Swain nemusela nic hrát, ona Lolitou v době natáčení jednoduše BYLA. Od mnoha a mnoha lidí jsem slyšela, že to, co z té holky šlo se nedá ani pořádně popsat. Zkrátka z ní srší v obrovských přívalech šarm, erotično, prohnanost, svěžest... mládí... Četla jsem knížku, viděla oba filmy. Nemyslím, že bych byla filmový konzument, naopak - na výběr filmů mám hodně přísná kritéria. Přesto mě Kubrickův film (pardon) prostě hrozně nudil...ucouraný, rozvláčný, přehrávaný... Ne, nelíbil se mi. On tu atmosféru horkého léta, hříchu a sílu malé potvory prostě zachytit nedokázal.
Vložil: Zuzana Pokorná, 25.05.2007 17:23
Eugenides, Jeffrey
Zajímalo by mě, jestli některé nakladatelství nechystá český překlad. Poptávala jsem se i na veletrhu, ale nic jsem nevypátrala. Pokud o něčem víte, dejte mi vědět. Díky Z.P.
Vložil: Kristýna Linčáková, 23.05.2007 19:25
Fulghum, Robert
Tuto knihu jsem sice ještě nečetla, nicméně i jeho jiná díla se mi velice líbila. Jsem velice ráda, že tento autor napsal tak pěkné knížky.
Vložil: Radoslav Valkovič, 15.05.2007 20:59
Auster, Paul: Leviatan
Leviatana som nečítal - to sa priznám, ale musím jedným dychom dodať, že som akurát dočítal Austerovu Knihu ilúzií. Nebolo to prvé dielo tohto autora, ktoré som držal v rukách a reálne čítal - už predtým som si prečítal jeho Sklené mesto, ktoré je súčasťou New Yorskej trilógie. Musím však uznať, že... práve táto kniha ma viacej upútala. Autor sa retrospektívne, v prvej osobe, zaoberá životom zabudnutého komika Hectora Manna)(rozprávačom je profesor David Zimmer, ktorý o ňom napíše knihu). Treba podoknúť, že kniha je správne napínavá od samého začiatku, keď sa rozprávač prizná, že napísal knihu o hrdinovi nemého filmu, ktorý bol v tieni svojich slávnejších druhov tej doby (Chaplin, Keaton, Loyd), pričom hlavný hrdina, profesor komparatívnej literatúry na Hampton College, sa po tragickej smrti celej svojej rodiny, keď pri havárii lietadla umrie jeho žena Helen a dvaja chlapcovia- sedemročný Todd a štvorročný Marco, utápa v žiali a alkohole, až do dňa, keď si pozrie nemú grotesku s Hectorom Mannom - a ten bol prvým, kto ho rozosmial, a to nahlas. Čím ho tento komik zaujme? Práve v jeho živote je zaujímavá etapa, keď jedného dňa v roku 1929 zmizne bez stopy. Zimmer je tak prosto uchvátený Mannovým životným príbehom, že sa rozhodne, ako bolo už skôr povedané, o ňom napísať knihu - vydá sa do Európy (Londýn, Paríž, aby tam počas siedmych týždňoch strávených pozeraním Mannových filmov v Britskom a Francúzskom filmovom ústave, sa vrátil do rodnej Ameriky a napísal o tomto mužovi knihu. Tým sa rozprávanie začína : nasleduje však nečakaná udalosť, ktorá zvráti tok jeho života - jeden deň dostane telegram od akejsi Friedy Spellingovej, ktorá ho pozýva k sebe s tvrdením, že Hector Mann žije a chce sa s ním stretnúť. Dej sa vyvinie tak, že do jeho osihoteného domu vo Vermonte zavíta nečakaná návšteva : žena s veľkým materským znamienkom na líci - istá Alma Grundová , ktorá na istý čas zmení jeho život, dozvie sa od nej , že Hector Mann naozaj žije a práve ona je tá osoba, ktorá o ňom píše knihu už sedem alebo osem rokov v rozsahu šesto strán. Po napínavej potyčke, keď sa hlavný hrdina takmer zastrelí revolverom , ktorým mu Alma pohrozí, že ho zastrelí, ak s ňou nepôjde do Nového Mexica, kde Hector Mann býva, sa obaja intímne zblížia (ako inak) a odcestujú do Bostonu na leticko , aby odleteli práve do Nového Mexica. Profesor Zimmer si dokonca nenasadí Xanax, aby premohol strach z lietania. Cestou mu Alma rozpráva príbeh Hecotra Manna, komika bez minulosti, ža doteraz. Nebudem sa zmieňovať o jeho životných peripetiách, ktoré sú vskutku veľmi zaujímave a stoja za prečítanie: všetko sa odohráva v elektrizujúcej atmosfére životných peripetií Hectora Manna, nápomocného z vraždy svojej bývalej milenky, po ktorej uniká zo svojho sveta a mení identitu : dostáva sa do blízkosti rodiny svojej bývalej milenky - Brigid O´Fallonovej, ktorú jeho nastávajúca nešťastonou náhodou zavraždila výstelom do oka - aby sa stretol s jej otcom a sestrou , ktorá sa, ako sa po roku práce v ich športovom obchode v meste Spokane dozvedá, do neho zaľúbila. Do denníka si píše : Ak mám v úmysle zachrániť si život , potom sa musím dostať na milimeter od jeho zničenia. Pracuje teda v športovej predajni ako skladník a neskôr ako vedúci - podnik pod jeho vedením prekvitá, zatiaľ čo jeho majiteľ Red O'Fallon celý ten čas zaháľa. V určitom čase si Hector Mann uvedomí, že ho práve majiteľ obchodu upodozrieva, nestihne sa však dozvedieť viac a uniká - pred ctiteľkou Norou (sestrou jeho bývalej milenky, nešťastne zavraždenej). Stáva sa po experimentálnom sexuálnom dobrodružstve pornohercom, až do chvíľe, keď jeho partnerka z vystúpení, neodhalí jeho identitu - uteká a dostáva sa do banky, kde zachráni život istej mladej bohatej žene, ktorú ohrozí počas prepadnutia banky lupič (príliš veľa dobrodružných náhod, nemyslíte?). Žena ešte pred prepadnutím spoznáva jeho identitu a dá mu to na vedomie. S priestrelom pľúc sa dostáva do nemocnice, kde v kóme bojuje o svoj život. Nakoniec to celé vypýálôi tak, že sa do Friedy, tak sa žena volá, zaľúbi a ožení sa s ňou. Žijú sui nad pomery a Hector Mann sa stáva mneom po žene pán Spelling, zámožný muž, ktorý sa zabáva sadením a pestovaním stromov a súkrtomným nakrúcaním filmov. Neprezradím, ako to celé dopadne, a či sa profesor Zimemer stretne s Hectorom Mannom, no upozorním, že práve záver je ten najzaujímavejší na celej knuhe. V závere mi prišlo ľúto len samotnej Almy, ktorá, jednoducho povedané, neskončí dobre. Toľko v krátkosti príbeh knihy, ktorej záver neprezradím, lebo v skutku stojí za prečítanie. Auster ma svoj svojsý štýl, aj keď podľa môjho názoru tak správe americky komerčne namiešaný v dávkach sugestívnosti a patetickosti. Záverom len skonštatujem , že nabudúce rád siahnem aj po iných tituloch tochto súčasného amerického prozaika. Možno to bude práve Leviatan.
Vložil: Martin Vlček, 12.05.2007 14:44
Jařab, Josef; Guziur, Jakub (eds.): George Steiner a myšlenka Evropy
Evropa se dost mění, u nás máme jak kavárny tak i hospody. A nejen do Anglie pronikají nové trendy v podobě kaváren oproti tradičnějším pubům. I u nás se to dost převrací na hlavu, podnikatelé stavějí americké bary, irské hospody, a kavárny povzoru míst odkud si přinesli know how, v náší se tak do hodnot... zmatek, a tak i do té slavné itedy evropy, i ta se pěkně kroutí, kam?? Uvidíme. Moskva však rozhodně je metropolí nemenšího významu jhako NY, Londýn a to taky svědčí o vlivu těchto velkoměst na ostatní, dříve slavné centra jako byla Paříž Řím či Madrid. Dnes pojedem podle diktátu Londýna a Moskvy zřejmě spíše. (??!!)
Vložil: fraise.16, 06.05.2007 21:23
Nabokov, Vladimir: Lolita
Nerada bych urazila přívržence Stanleyho Kubricka a obdivovatele jeho bezesporné geniality... Ale co vám budu namlouvat, film z roku 1997 je mnohokrát výstižnější. Je sice hezké, že k tomu původnímu napsal scénář sám pan autor, ale neznamená to, že se tvůrcům podařilo zachytit to skutečné, nezachytitelné... kouzlo nymfiček, jak mnohokrát zazní v knize. Lolita z roku 97 opravdu mrazí, a naztrácí na půvabu tím, že byla druhá a že se tak přesně nedrží faktů. Ba naopak. Tuto verzi jsem viděla mnohokrát, a možná, že kdybych předtím viděla Kubrickovu verzi, tak by se mi líbila i ta. Ovšem Lolita v podání Sue Lyon není zdaleka tak "lolitkovská", není v ní to opravdové lolitkovské kouzlo. Prostě není. Jsem velice poeticky zaměřená, a Lolita z roku 1961 je více o faktech, a chybí jí ta beznadějně lehká atmosféra opředená bláznivou zoufalostí. A musím ještě podotknout, že hudba k filmu, ztvárněná Ennio Morriconem, je k filmu přímo geniální. Ten začátek, kdy jede Humbert autem, drží palcem a ukazováčkem Lolitinu sponku, je ponuro, ocelová obloha, a do toho ta smířeně zoufalá hudba, chvílemi protkaná dramatickým klavírem... řeknu vám - to mrazí. Nebo jak Humbert poprvé spatří svou budoucí lásku - v zahradě, jak si prohlíží časopis s obrázky filmových hvězd... tak dětsky naivní činnost, plná ideálů o životě, úplný rozdíl těch dvou světů, toho mladého, neposkvrněného, a toho dospělého, léty i povahou zkaženého... Ne, scéna z Kubrickova filmu, kde Humbert poprvé spatří Lolitu - je to tak hrubě přímé, sedí tam nastražená, jak kdyby na něj čekala jak na smilování. Je to tak strojené, zdá se mi, že prostě přehrává. Ten film od Kubricka může být sice kvalitou dobrý, ale rozhodně v sobě nemá to jen těžko zachytitelné kouzlo, to tupě hřejivé, to, po kterém je vám tak divně, tak zvláštně hezky a přitom do breku, jaké má Lyneův film, a hlavně - kniha. Ale ta je koneckonců naprosto nenapodobitelná.
Vložil: Eli, 18.04.2007 09:31
Nabokov, Vladimir: Lolita
Lolita je jeden z románov ktorý ma najviac nadchol.Vladimira Nabokova považujem za skutočného majistra a myslím,že tento román hovorí za všetko..či už kniha,alebo sfilmovanie v podaní Adriana Lyneho(1997,v hlavnej roly s Jeremy Ironsom,alebo staršia verzia v podaní Stanleyho Kubricka(1962,stoja za to.ODPORUCAM
Vložil: WillowJunkie, 17.04.2007 18:41
Nabokov, Vladimir: Lolita
Knizku jsem kdysi "zrala", nicmene po znovu-precteni po uplunuti nejake doby puvodni nadseni (mladicke :=)) z ni zase neskacu 20 stop vysoko nadsenim. Ano, hezka prijemna zalezitost- nicmene nezaslouzi, abych ji opredla veskerymi superlativy, jez ma slovni zasoba cita. Co se tyce filmovych zpracovani... knizni predlohy- Kubrickova Lolita je samozrejme nesrovnatelne na jinem (vyssim) levelu, a jelikoz k ni scenar sepsal sam Nabokov, je vcelku zajimave po precteni knihy film shlednout- a zjistit tak, ktere momenty autor povazoval za dulezite a dej udavajici. Novejsi zpracovani je hnusna redukce puvodniho pribehu na jakousi "Hollywood love-story" (jako by byla Lolita o lásce= pcheee). Má své svetlé stránky, ale Kubrickove podani ani nemuze konkurovat...vlastne je to takova oddechovka pro nenarocneho divaka, jez nema s knizni predlohou takrka nic puvodniho- s nadsazkou se primo chce rici- krome jmen hrdinu.
Vložil: snobus vulgaris, 13.04.2007 11:24
Nabokov, Vladimir: Lolita
Všeobecné místní nadšení z "vynikajícího" a "erotičnem nabitého" filmu s Jeremy Ironsem nesdílí mnoho lidí, kteří viděli původní snímek Stanleyho Kubricka a hereckou sestavou James Mason, Peter Sellers a Sue Lyon. Všichni čerstvě unešení fenoménem zn. Nabokov si mohou doplnit své útržkovité mikroznalosti... tohoto tématu a prodloužit si tak panenskou radost ze setkání se světem literatury na více použití a jejího doteku s jinými uměleckými obory.
Vložil: Lolita, 07.04.2007 21:18
Nabokov, Vladimir: Lolita
Fakt super...tu knihu jsem četla 3krát po sobě,a pořád jsem u ní měla tak fajn pocit..Fak má neuvěřitelnou zásobu slov,kkkkkkkrásně zasazenej děj...No prostě dílo:)
Vložil: maggie, 04.04.2007 23:45
Cunningham, Michael: Domov na konci světa
uzasna knizka ma snad i nejoblibenejsi i kdyz tech je more a uz jste videli film co je podle ni natocenej s colinem farrellem?
Vložil: Jana, 30.03.2007 22:47
Fulghum, Robert
Knihy od Roberta Fulghuma mám ráda. Přečetla jsem jich několik Moc se těším, až v květnu 2007 přijede do ČR propagovat svoji novou knihu esejů "Co jsem to proboha udělal". Dozvěděla jsem se o jeho příjezdu k nám na internetových stránkách www.listovani.cz pokud by to někoho zajímalo.Vystoupí v Brně,... Praze, Havlíčkově Brodě a V Praze.
Vložil: burunduk, 30.03.2007 14:20
Flajšar, Jiří: Dějiny americké poezie 1
Ta recenze Petra Onufera na Flajšarovu knihu je tady: revolverrevue.cz/?q=node/576
Vložil: Ladislav Nagy, 29.03.2007 20:33
Flajšar, Jiří: Dějiny americké poezie 1
Ad Turdus M: Ano, je dobré hodnotit text jako text. To taky ostatně Onufer v té recenzi dělá. Že zmíní grant? Ona by ta recenze byla stejně přesvědčivá, i kdyby ho nezmínil, ba ani kdyby nezmínil jméno autora. Stačí, co cituje. A to mluví samo za sebe. Bohužel. Kdo to nevidí, tomu není pomoci.
Vložil: Marek Vajchr, 29.03.2007 18:53
Flajšar, Jiří: Dějiny americké poezie 1
Několik úryvků ze zmiňovaného článku Petra Onufera je na webu RR.
Vložil: Daniel Soukup, 28.03.2007 01:20
Flajšar, Jiří: Dějiny americké poezie 1
PS: Ale odbíháme od podstaty. Četl jste "Dějiny americké poezie"? Připadají Vám dobré? Jsou ty negativní recenze podle Vás v něčem nebo ve všem nepodložené?
Vložil: Daniel Soukup, 28.03.2007 01:12
Flajšar, Jiří: Dějiny americké poezie 1
Ad údajná bulvárnost biografických poznámek o autorovi: názor Vám neberu, jen si prosím uvědomte, že v tom případě odmítáte celou tradici osobnostního pojetí kritiky (Šalda, Václav Černý…). Ad dlaždičky: Váš příměr je zavádějící. Mě – jako Vás – taky nezajímá, kolik autor knihy „vypil při výrobě piva,... kolik měl milenek a jestli jezdí do Bulharska za grantové peníze“ (pokud to není z grantu na knihu). Ale zajímá mě – u knihy i u dlaždičky – spojitost mezi vstupem (vynaložené finanční prostředky) a výstupem (kvalita knihy či dlaždičky). Ad hodnocení „anonymního“ díla jakožto ideál: neberu Vám právo kontemplovat dlaždičky či knihy jako izolované artefakty. Vy ale prosím zase neberte ostatním právo kriticky se zajímat i o kontextuální záležitosti a mít odlišný názor na to, co je „podstata“ a co „zbytečnost“.
Vložil: Turdus M., 27.03.2007 17:39
Flajšar, Jiří: Dějiny americké poezie 1
A do prčic, robot už to ví....;-))
Vložil: Banán, 27.03.2007 16:00
Flajšar, Jiří: Dějiny americké poezie 1
Ja myslel,že dní v týdnu je sedm a sedum akorat trpaslíků.Jinak s vámi Turdusi naprosto souhlasím...
Vložil: Turdus M., 27.03.2007 08:57
Flajšar, Jiří: Dějiny americké poezie 1
A není legitimní používat slovo legitimní ;-)) Jinak s vámi samozřejmě nesouhlasím. Do recenze tyhle poznámky, o grantu, o mecenáši, atd, prostě nepatří. Stejně jako do ní nepatří biografické poznámky o autorovi, ty by měly být maximálně pod čarou a ještě lépe snad někde v bulváru, k tomu účelu tu... bulvár máme. Stejně jako mě nezajímá u koupelnové dlaždičky, kolik výrobce a designér koupelnových dlaždiček vypil při výrobě piva, kolik měl milenek a jestli jezdí do Bulharska za grantové peníze, totéž mě nezajímá (v rámci hodnocení dlaždičky či knihy) u pisatele. Že se to nedá srovnávat? Ale dá, jde o princip soutředění se na podstatu a abstrahování zbytečností. A poctivost při hodnocení, neovlivněnou "vnějšími" zásahy. Optimální by bylo, kdyby recenzent hodnotil dílo anonymní, pro recenzenta by byl k dispozici prostý výtisk bez jakýchkoliv autorských údajů. Že utopie? Možná, ale tomuto principu by se měl recenzent, kritik, hodnotitel co nejpoctivěji přibližovat. A dní v týdnu je sedum, ale to robot neví, tak psst ;-))
Vložil: Daniel Soukup, 26.03.2007 23:57
Flajšar, Jiří: Dějiny americké poezie 1
Anebo věty jako: "Mluvčím básně je vepř, jenž očekává svou porážku, což mu umožňuje zblízka kritizovat konformitu americké společnosti." (s. 272) Ta kniha je skutečně strašná. A ještě něco: není legitimní nepodloženě obviňovat všechny, kdo se třeba jen zmíní o výši uděleného grantu, ze závistivosti.... Legitimní (a záslužné) naopak - obecně vzato - je, když recenzent posuzuje vedle kvality knihy i efektivitu vynaložených veřejných prostředků (pokud jsou jeho skutečné pohnutky nízké, nechť je ten, kdo má důkazy, odhalí). Věda a kultura přece nestojí ve vzduchoprázdnu; způsob jejich financování se velmi podstatně podílí na jejich podobě, proto je namístě ho kriticky sledovat.
Vložil: Petr Onufer, 26.03.2007 13:39
Flajšar, Jiří: Dějiny americké poezie 1
Pěkné :-) Ale stejně si myslím, že všechny zúčastněné spíš tíží na duši Flajšarovy věty typu: "Jestliže Wilbur se pro beatniky a konfesijní básníky během 50. let stal typickým příkladem literárního konzervativce, jehož ,obstarožní‘ (square) poezie zaspala dobu převratných kulturních i literárních změn... (aby se od počátku 80. let překvapivě opět stala vzorem pro generaci nových formalistů), je nutno si uvědomit, že i precizní formalista Wilburova formátu v pozdější tvorbě svůj výraz rozšířil o osobněji laděnou lyriku s absencí rýmového schématu." (J. Flajšar, Dějiny americké poezie); případně "Zbývající kapitoly 18 až 22 přináší [sic] jinam nezařaditelné fenomény některých vybraných témat v americké poezii, jež z různých důvodů nebylo možné zařadit do předchozích kapitol." (ibid.)
Vložil: Turdus M., 26.03.2007 13:03
Flajšar, Jiří: Dějiny americké poezie 1
Zdá se tedy, že nakonec všechny nejvíce tíží na duši onen grantík, který otloukaný Jiří F. na svoji práci získal? Pavouček nadhledu se nám třepotavě směje a dál nás s chutí obestírá vlákny své pavučiny závisti. A daří se mu, daří ;-)
Vložil: Petr Onufer, 26.03.2007 11:34
Flajšar, Jiří: Dějiny americké poezie 1
Pro pana Horáka: Pisatelé recenzí na knihu Jiřího Flajšara by autora "nejraději ukřižovali"? Z důvodů zavánějících "snad osobními antipatiemi"? A jinak "Vám neznámých"? Inu, milý pane, stačí si opus přečíst: ta kniha je mimořádně nepovedená -- a to je snad důvod dostatečný, nemyslíte? (Buďme diskrétní... a nechme stranou ten štědrý grant, který na knihu Flajšar dostal od GA ČR, tj. státní instituce, disponující penězi z mých i Vašich daní). Co se těch "osobních antipatií" týče: nikdy jsem pana Flajšara neviděl, povrchně jsem zaregistroval jeho jméno v časopise Host, a existence jeho osoby je mi naprosto lhostejná. Svou recenzi pro Revolver Revue (mimochodem, už vyšla: RR 66/2007, přeju příjemné čtení) jsem Viktoru Janišovi přeposlal emailem, jelikož ho téma zajímalo - není na tom nic výjimečného, přátelé si navzájem dávají číst své texty celkem běžně. "Uvést v světlo světa přímo nové Dějiny americké poezie", jak s takovou elegancí říkáte, si netroufám: ostatně, kam vede přespřílišná troufalost a absence základní soudnosti, dosti názorně dokládají právě Dějiny Flajšarovy. (Pane Horáku, četl jste je doopravdy? A ještě jeden dotaz ad hominem: jak přesně to myslíte, když říkáte, že se "sám považujete za odbornou veřejnost"?) V dokonalé úctě, Petr Onufer
Vložil: Pavel Kopecký, 19.03.2007 18:45
Auster, Paul: Leviatan
Souhlasím s recenzí. Příjemná četba. Jelikož jsem od tohoto autora nečetl jiná díla, nevím v jakém duchu asi budou. Leviatan mne překvapil nejen vyhýbáním se témat a,b,c, viz. recenze, ale také určitým klišé v některých amerických románech. Jednotlivé příběhy jsou věcné, zbavené nabubřelosti,košatosti... scén a přehnané erotické detailnosti. Nechybí zde napětí, mistrné podání emocí a myšlenek jednotlivých osob atd. Vítězí zde hloubka nad všední povrchností. Vřele doporučuji.
Vložil: jovanka šotolová, 13.03.2007 22:24
Flajšar, Jiří: Dějiny americké poezie 1
Petru Horákovi: na postupu redaktora Richarda Olehly nevidím nic "proaktivního". Jde o běžnou snahu stránek iliteratura.cz uvádět více pohledů na určitou knihu, téma apod., nabízet širší kontext než jen názor jednoho - našeho - recenzenta. Reakce v diskusi jsou živelné, neobjednané, nezávislé. Pouze... vulgarity mažu - snad nemusím vysvětlovat proč. Vaši reakci ze 7.3. jsem považovala za váš názor, na který máte právo. Omlouvám se, že zůstal bez předchozího kontextu, což byly skutečně jen vulgární, bezobsažné exklamace. Kdybyste náhodou svou představu o tomto webu chtěl poopravit, dejte vědět, zmíněné sdělení na vaši žádost vymažu.
Vložil: Petr Horák, 13.03.2007 14:13
Flajšar, Jiří: Dějiny americké poezie 1
Reakce na příspěvky Viktora Janiše z 9.3.2007 a Richarda Olehly z 11.3.2007 : Je záviděníhodné, pane Janiši, že máte možnost si na rozdíl od nás ostatních přečíst a komentovat dvacetistránkovou recenzi ještě před uveřejněním, škoda jen, že někdo z Vašich přátel nenalezne čas namísto psaní rozsáhlých... kritických textů uvést v světlo světa přímo nové Dějiny americké poezie. Rád si nicméně tuto recenzi také přečtu. Je záslužné, pane Olehlo, že proaktivně uveřejňujete na tomto webu recenze všech recenzentů, kteří k tomu dají svůj souhlas. Z více argumentů i poloargumentů v dosud uveřejněných recenzích a diskuzi na tomto webu (když pominu ty vulgární, na které jsem reagoval 7.3.2007, a které byly později z webu odstraněny) mám bohužel neodbytný pocit, že by pisatelé nejraději autora Dějin americké poezie ukřižovali z důvodů mně dostatečně neznámých, zavánějících snad dokonce osobními antipatiemi. To mi nepřijde jako důstojný a poctivý přístup nejen k tomuto, nýbrž obecně k jakémukoli literárnímu dílu.
Vložil: Richard Olehla, 11.03.2007 03:19
Flajšar, Jiří: Dějiny americké poezie 1
Jakožto redaktor slibuji, že rádi publikujeme recenzi Dr. Jelínkové na tomto webu, pokud nám bude poskytnuta. RO
Vložil: Daniel Soukup, 11.03.2007 01:01
Flajšar, Jiří: Dějiny americké poezie 1
Ve Tvaru teď vyšla první recenze, která vyznívá spíš kladně, nicméně její autorkou je Ema Jelínková - podle všeho (nejde-li o shodu jmen) kolegyně Jiřího Flajšara z olomoucké anglistiky. To mi tedy připadá dost podivné.
Vložil: Viktor Janiš, 09.03.2007 19:25
Flajšar, Jiří: Dějiny americké poezie 1
Petru Horákovi: považujete-li Richardovu recenzi za "mimořádně povrchní", budete si muset počkat na bezmála dvacetistránkovou recenzi od Petra Onufera, která vyjde v Revolver Revue. Pokud mohu posoudit, je mimořádně dobře vyargumentovaná a - jaké to překvapení - tuze kritická. To máme A2, LN, Iliteratura,... Revolver Revue... kolik dalších článků ještě bude potřeba, abyste uznal, že za víc než půlmilionový grant by česká veřejnost měla dostat podstatně kvalitnější práci?
Vložil: Petr Horak, 07.03.2007 13:33
Flajšar, Jiří: Dějiny americké poezie 1
Uveřejněné vulgarity v diskusních příspěvcích pouze podtrhují úroveň tohoto webu.
Vložil: Petr Horak, 27.02.2007 17:17
Flajšar, Jiří: Dějiny americké poezie 1
Přečetl jsem si Dějiny americké poezie a celkově považuji tento průřez americkou poezií za přínosný pro laika i odbornou veřejnost, za kterou se sám považuji. Oceňuji rozsah a členění textu, o americké poezii v českém jazyce dosud žádný ucelený přehled nevyšel. Recenzi pana Olehly považuji v daném kontextu... za mimořádně povrchní, nepostihuje hlavní význam díla, kterým jsou souhrnné dějiny americké poezie, nikoliv několik recenzentem nalezených a navíc nepříliš věrohodně vykreslených formálních nedostatků.
Vložil: Jan Vaněk jr., 12.02.2007 12:33
Flajšar, Jiří: Dějiny americké poezie 1
Á, už je přidána, díky; v sobotu to strhali i v Orientaci Lidových novin: Ubíjející psaní o americké poezii
Vložil: Radoslav Valkovič, 09.02.2007 20:20
Bellow, Saul: Henderson, král deště
Henderson, kráľ dažďa V záhlaví knihy v peknom preklade Michala Brezinského z roku 1988, vydavateľstvo Pravda, nakladateľsvo Pravda, sa píše : paródia na mýtické putovanie, filozoficko-komický román z roku 1959. Súhlasím, román je grotesknou paródiou znudeného chovateľa svíň Eugena Hendersona, 55-ročného... otca piatich detí, druhý krát ženatého, ktorý po otcovi, okrem iného spisovateľovi, zdedil tri milióny dolárov. Hrdina sa dostáva do duševnej krízy a ako autor v úvode knihy predznamenáva : "Čo ma donútilo vybrať sa do Afriky? To je dlhé rozprávanie. Všetko šlo dolu vodou a čoskoro sa to nedalo už vydržať." Ako charakterizovať Hendersona? Je druhý krát ženatý (prvé manžestvo so schizofreničkou Frances, veľkou čitateľkou, náruživou pisateľkou listov a veľkou fajčiarkou) stroskotalo a on sa žení druhý krát s Lily. Bellow ho v úvode knihy popisuje ako náladového, vulgárneho, tyranského a pravdepodobne nenormálneho. Mimo jeho alkoholových excesov sa Henderson prihlási na hru na husliach u starého, obézneho maďara, aby sa tak pozdvihol z duševného zovretia a prízemnosti, ktoré ho kvári. Pre Hendersona je prekliatím vnútorný hlas , ktorý ho neustále, nemilosrdne oslovuje svojím "Musím, musím..." Aby unikol z tohto utrpenia a našiel liek na tento duševný stav vydáva sa s priateľom Charliem, tiež milionárom, do Afriky; čoskoro sa od neho odpojí a spoločne s Romilayuom, svojím sprievodcom putuje po nehostinnej Afrike ku kmenu Arnewi, kde stretávva jej náčelníka Itela - s tým zvedie komický víťazný súboj a stáva sa jeho hosťom. Stále ho však trápi predpojatosť kmeňa voči žabám, ktoré okupujú malú vodnú nádrž a kvôli ktorým posvätné kravy kmeňa zomierajú na smäd. Hendersom sa rozhodne konať a žabiu pliagu vykynožiť. Zhotoví výbušninu a hodí ju do nádrže. Čo čert nechcel, nábušnina roztrhne hrádzu a kmeň sa ocitá bez vody. Henderson je v tej chvíli ochotný zomrieť. Nakoniec však uteká z africkej dediny a po niekoľkodňovom putovaní sa dostáva ku kmeňu Wariri, kde sa zoznámi s náčelníkom Dahfuom, pričom sa mu podarí zdvihnúť a preniesť k božstvám Mummu, tlstú a mohutnú príslušníčku kmeňa. Nato sa spustí dážď a afričania to pripisujú práve Hendersonovi. Následne ho vyhlásia za kráľa dažďa - Sunga. Podľa mňa, celá krása knihy spočíva v dialógoch medzi náčelníkom kmeňa Dahfuom a Hendersonom. Dahfu má podľa zvyklostí kmeňa Wariri chytiť leva, ktorý je prevtelením ducha jeho otca, a tak si zabezpečiť vládu a trón v divočine. Prekočím zaujímavé pasáže stretu týchto dvoch hrdinov a konfliktu civilizácií a poviem, že Dahfu v snahe chytiť leva v závere knihy zomiera a vystavuje tým Hendersona do roly jeho následovníka. Aj z tejto africkej dediny po uvaznení Henderson umiká a spoločne s Romilyaom a malým levíčaťom sa dostáva do civilizácie. Nakoniec Henderson nachádza pokoj a vyznáva lásku svojej druhej manželke Lily. Natíska sa mi povedať, že narozdiel od mnohých Bellowových próz Henderson nie je vzdelaný žid, intelektuál ale obyčajný, možno zbytočný človek. Od Bellowa som čítal Herzoga, ktorého považujem za vrchol jeho tvorby a Obeť z roku 1947. Niekedy sa mi zdalo, že ten pravý Bellow sa v africkej pustatine a objatí divošských rituálov stráca a nenecháva vyznieť autorovu genialitu, tak typickú a vyostrenú v metropolách ako Chicago alebo New York. Nech je ako chce, Hendreson je ďalšou broilatnou ukážkou tohto skvelého amerického prozaika. Čitateľa pobaví, pousmeje sa a k tomu aj poučí. Možno by sa každému z nás, v tomto precivilizovanom svete, hodilo vyraziť si do africkej divočiny a nachádzať tak pravdy života ďaleko od civilizácie.
Vložil: Capodistria , 05.02.2007 22:57
Flajšar, Jiří: Dějiny americké poezie 1
To je tedy dosti mírná recenze. V A2 vyšla mnohem drsnější. Tahle nabubřelá slátanina typa, co nedokáže napsat kloudnou českou větu, neměla nikdy vyjít. Aspoň vidíme, na co jdou grantové peníze.
Vložil: Josef, 03.02.2007 13:02
Laqueur, Walter: Poslední dny Evropy...
Recenzovanou publikaci jsem dočetl asi před týdnem, s hodnocením p. Kindlerové se plně ztotožňuji. Bohužel, nelze nesouhlasit i s jejím upozorněním na "drobné chybičky" v textu, obzvláště v neanglických názvech (německá a francouzská slova psaná bez diakritiky výchozích jazyků), ale objeví se i "The... Ekonomist" (s. 116). -- Rozpaky vzbuzují i pasáže typu "O něco umírněnější je Národní federace muslimů ve Francii (National Federation of Muslim in France, FNMF)..." (s. 45): ve Francii ta organizace patrně nepůsobí pod anglickým názvem, kterému ostatně neodpovídá ani uváděná zkratka FNMF; překladatelka nebo redakce měla zjistit a uvést jeho francouzské znění (= Fédération Nationale des Musulmans de France). -- "Ale potřeba těsnější spolupráce byla tak naléhavá, že Rusko nakonec také založilo organizaci pro užší hospodářskou spolupráci jménem Comecon" (s. 90): v angličtině je to sice Comecon (= Council for Mutual Economic Aid), jenomže český překlad je Rada vzájemné hospodářské pomoci... Patří to k historickým reáliím někdejšího komunistického bloku včetně českých zemí. -- Knížku mohu ovšem jenom doporučit. Josef
Vložil: Kati, 01.02.2007 15:48
Fulghum, Robert
moc hezký je to můj oblíbený spisovatel
Vložil: Radoslav Valkovič, 19.01.2007 15:18
DeLillo, Don: Podsvětí 2
Práve čítam Váhy(Libra) od Dona DeLilla a musím sa priznať, že rozhľadenjšieho autora som ešte na potulkách svetom literatúry nestretol - toľko faktov, historických súvislostí a k tomu štipka amerického humoru, to všetko vytvára perfektný mix, ktorý zaujme a presvedčí. U nás na Slovensku vyšla táto... kniha v rámci osvieteneckého popudu s názvom Tituly Svetovej knižnice SME, ktorá ma obohatila a rozšírila podstatne môj čitaťeľský obzor - knihy sa dali kúpiť aj v novinových stánkoch za prijateľnú cenu (aj keď niektoré veľmi tenké). Medzi nimi aj Váhy od DeLilla. Kniha by mala vlastne pojednávať o kubánskej kríze a o atentáte na JFK, respektíve o pozadí, ktorý k vražde prezidenta viedol. Je tu však množstvo odbočiek, postáv, priam odborných poznámok o zbranich, výzbroji, politických súvislostí, niekdedy sa cítim akoby som čítal nejakú politickú správu. Klobúk dole pred DeLillom.
Vložil: Vladimir Polidar, 16.01.2007 16:11
Thoreau, Henry David
Wiki: Bronson Alcott noted in his journal that Thoreau pronounced his family name [ˈθɔrəʊ], stressing the first syllable, not the second as is common today. A Concord variant is ['θɜːrəʊ], like the standard American pronunciation of the word “thorough.”...
Vložil: Haze.Dolores, 16.01.2007 12:19
Nabokov, Vladimir: Lolita
Četla jsem knížku a viděla film z roku 1997, obojí mě naprosto uchvátilo!Nabokov je mistr mezi mistry, tak bohatá slovní zásoba a nádherné obraty, co používá, to se jen tak nevidí. Film je skvělý,vymyká se všem těm béčkovým snímkům, nedá se zaškatulkovat a to je na něm to znepokojující.Swainová by zasloužila... Oscara.I jako žena musím smeknout před tím erotičnem,které z ní sálá,aniž by se lacině obnažovala nebo kroutila..Jak už tu psaly slečny přede mnou,i já jsem podlehla kouzlu té knihy(viz můj nick :-))a řekne-li mi můj přítel, že jsem jeho Lolita,z nepochopitelných důvodů mi to strašně lichotí.Bylo by zajímavé udělat průzkum,proč tolik(většinou už starších,třeba kolem 20)chce být jako ona...
Vložil: teruš, 15.01.2007 20:07
Nabokov, Vladimir: Lolita
Úžasný příběh, uchvátil mě svou prostostí.I když si opravdu lidé takovou realitu neradi přípouštějí, jsou takové příběhy lidí úplně přirozené...je pravda že někomu se to zdá nechutné a nevhodné, ale je to tak. Sem ráda, že sem strávila čas nad touto knížkou...
Vložil: JH, 15.01.2007 14:05
Pynchon, Thomas
Mozna by to chtelo vice informaci...
Vložil: fraise.16, 12.01.2007 12:37
Nabokov, Vladimir: Lolita
Lolita je fenomén. Lolita je posedlost. Lolita je závislost. Jak se jednou dostanete do spárů toho čarovného příběhu, už se z nich nikdy nedostanete. A co je nejhorší - dobrovolně. Do Humberta Humberta jsem se velmi lehko vcítila, jeho zoufale bezmeznou lásku naprosto pociťovala až do morku kostí. Je... to příběh velice dekadentní, poodkrývá, ale i naplno světu ukazuje jeho zkaženost, ponurost, která je bohužel normální, akorát jí většina lidí považuje za nechutnou, obscénní a opovrženíhodnou. Poetická zoufalost, mrtvá krása, život ve vzpomínkách... lidské dno, lidská láska... Lolita.
Vložil: Rika Akira, 10.01.2007 20:13
Legg, Barnaby; McCarthy, Jim: Spánembohem
Vždycky, když jdu kolem knihkupectví, ať už je to Luxor na Václaváku nebo ta dvě na Andělu, zalezu dovnitř a tenhle geniální komiks aspoň otevřu, velmi často se od něj ale nedokážu odtrhnout a přečtu minimálně půlku... Po těch asi už 16-20 čtecích úletech vážně uvažuju, že do tý knihy ty peníze fakt... investuju...^^ co můžu dodat? Jen že plně a ve všech bodech souhlasím s autorem výše uvedeného článku... originální a velice, přeeevelice poutavý...
Vložil: prokop ševčík, 08.01.2007 20:56
DeLillo, Don 1
nevíte kde bych tuto knihu pro svoji matku koupil chtěl jsem ji koupit dodatečně koupit k vánocům zapoměl jsem chtěl jsem MAO 2 děkuji P.S. OBEŠEL JSEM X KNIHKUPECTVÍ a nic (jsem v tomto směru trochu analfabet)
Vložil: Freemanova Michaela, 26.12.2006 14:59
Thoreau, Henry David
Thoreau se jako Rousseau v americtine a anglictine cist nebude, protoze tyto dva jazyky nemaji stejnou vyslovnost jako francouzstina, i kdyz jsou s ni pribuzne. Nejlepe se poptat nejakeho erudovaneho anglisty. Mne by spis zajimalo toto: Setkal se kdokoliv z ctenaru pri svych badatelskych expedicich... se skladatelem z 18. stoleti, ktery se jmenoval Rousseau a pusobil (snad) na Morave? Tesim se na odpovedi. MF
Vložil: Ilwen, 19.12.2006 10:51
Nabokov, Vladimir: Lolita
Nádherné dílo... Takovou směs okouzlujících přirovnání, ironie i cynismu, vášně, šílenství a k tomu ještě skvělého příběhu jsem ještě nečetla. Přesto, že jsem si vždycky opakovala, že Humbert Lolitě vzal část dětství, nemohu se ubránit tomu, abych ho litovala a omlouvala. A trochu se stydím, že bez... povinné četby bych se k němu nedostala :(
Vložil: evulinka.b, 14.12.2006 10:54
Nabokov, Vladimir: Lolita
myslím si, že lolita je moc zajímavá knížka. Někteří ji berou jako hnus, ale jen nám ukazuje, jaký svět je. Existují pedofilové a v téhle knížce je jeden z nich uveden. osobně ho neodsuzuji jako zlého člověka, každý jsme jinačí,ale měl by umět ovládat své city, což zprve zvládal...
Vložil: Radoslav Valkovič, 05.12.2006 10:01
Bellow, Saul
Bellow, všetka česť. Jeho román "Herzog" som si prečítal až ako tridsať ročný, no stal sa pre mňa kultovou knihou, ktorú som prelúskal za tri dni. Potom som bol "nútený" siahnuť aj po iných tituloch tochto veľkého židovského autora : "Obeť","Henderson, kráľ dažďa". Musím len uznať kvality autora - je... vynikajúci a považuejm ho za najlepšieho autora 20.storočia. Rado
Vložil: paxik, 30.11.2006 22:05
Fulghum, Robert
Fulghum se čte jako fuldžem (event. fuldžum), slyšel jsem obojí. A sám autor nám říkal, že slyší na všechno, začíná na F a končí na M :)
Vložil: salam23, 28.11.2006 20:30
Thoreau, Henry David
I když Thoreau patří mezi mé nejoblíbenější spisovatele a filosofy, dosud mi nikdo nebyl schopen poradit, jak se jeho jméno přesně vyslovuje. Najde se zde někdo takový? Soudě podle koncovky -eau, jež je podobná jako u jména Rousseau [rusó], bych tipnul výslovnost na [toró].
Vložil: Vít kremlička, 27.11.2006 11:03
Palahniuk, Chuck: Deník
Mistr Palahniuk vypadá na Vonnegutova nástupce.:-))))
Vložil: Lo, 11.11.2006 18:46
Nabokov, Vladimir: Lolita
Nedávno jsem viděla film.Je v něm tak strašně moc emocí!Opravdu se mi ten film moc líbí.Chtěla bych na muže působit stejně jako Lolita.Jenom mi bylo líto Humberta.Rozhodně si přečtu knížku.Nabokov musel být génius!
Vložil: Kamajkl, 06.11.2006 15:26
Nabokov, Vladimir: Lolita
Lolita je super knížka, začíst se do ní není těžké i přes obsáhlé detailní popisování, které oddaluje tak skvělý děj knížky :).
Vložil: Tyna, 26.10.2006 19:36
Nabokov, Vladimir: Lolita
Jo určitě stojí za to si to přečíst, když se dostanete přěs 10 stran jak Lo hraje tenis tak vás to rozhodně chytne za srdce
Vložil: katka, 17.10.2006 18:07
Salingerová, Margaret: Kdo chytá sny
Tuto knihu právě čtu a důvod toho, proč jsem si ji koupila byla autorka a její duchovní svět. Sama jsem vyrůstala v dost zvláštních rodinných vztazích, kdy několik mých příbuzných trpí poruchou osobnosti a já to nemohla z rodinného prostředí "nenasát". To, že autorčiným otcem je právě J.D.S. je pro... mě trošičku třešnička na dortu, protože jsem se k jeho dílu nikdy blíže nedostala. Faktem je, že už na padesáté stránce jsem byla rozhodnutá tuto mezeru dohnat a myslím, že četba bude pro mě pak mnohem zajímavější, když budu vědět něco o autorovi a co prožíval.Jo a nelíbí se mi ta kritika knihy na konci. Doufám že čtenáře neodradí, ostatně, každý si může udělat vlastní názor. Mě kniha prostě baví.
Vložil: Petr, 14.10.2006 20:20
Fulghum, Robert
Mám dotaz, jak se vyslovuje Fulghum? Angličan mi tvrdil, že "fulum". Co je tedy správně?
Vložil: Milan Valden, 27.09.2006 14:00
Proulx, Annie
A ještě jeden dodatek: román OSTROVNÍ ZPRÁVY chystá k vydání nakladatelství Vyšehrad na konci roku 2006 či na začátku roku 2007.
Vložil: Jan Vaněk jr., 05.09.2006 10:30
Hammett, Dashiell: The Maltese Falcon (2005)
Pro bibliografickou přesnost: Jungwirthův překlad Red Harvest vycházel vždy pod názvem Rudá žeň.
Vložil: Tera, 28.08.2006 11:50
Krauss, Nicole: Dějiny lásky 1
dvěma slovy: nádherná kniha. skvěle propracovaná. na začátku si musíme zvyknout na netradiční pojetí a zorientovat se v časových rovinách. pak ale především od druhé poloviny se čte jedním dechem. nejsem sentimentální, ale na konci jsem si neodpustila pár kapek slané vody. a opravdu mě mrzelo, že už... je konec. momentálně nemohu číst nic. hledám totiž knihu, která by této mohla konkurovat. Dějiny lásky stojí opravdu za to ! ! !
Vložil: flyingczechman, 12.07.2006 23:04
Ellis, Bret Easton: Glamorama
Prave jsem docetl Glamoramu. Jsem zmaten a nadsen. Mam pocit, ze se jedna o podobny koncept jako v Lost Highway. To co cteme se ve skutecnosti vubec nedeje. Realitu se nikdy nedovime, Victor muze klidne sedet od pulky knihy v blazinci. Kapitola 5 neni realna a je to jen Victoruv marny sen o idealnim... svete, kam se mu podarilo vratit z "Evropy". Autora nenavidim za detailni vypis bomboveho utoku v letadle. Moje cestovani jiz nebude stejne. Hajzl. Pred Glamoramou jsem cetl Valis od P.K.Dicka. Mel bych si precist neco, co dava alespon trochu smysl.
Vložil: exx78, 11.07.2006 21:40
Ellis, Bret Easton: Pravidla vášně
Pravidla Vášně se čtou jedna báseň :) Díky za pěknou knížku - a za dvacku s časopisem - no, neber to! :-D
Vložil: k, 10.07.2006 09:02
Krauss, Nicole: Dějiny lásky 1
Kniha sice obsahuje zajímavé nápady a myšlenky, avšak bohužel nejde dostatečně do hloubky. Do hlbky samozrejme ide, len je na citatelovi, aby tu hlbku postrehol :-), ci uz ide o priatelstvo Lea s Brunom, Lea v okamihu uteku do lesa bez matky a brata, detstvo a, ano, aj o laske toho je dost, velmi... zaujimava je komunikacia s inymi dielami a autormi, napriklad odkaz na Grossmanov roman Viz Laska a na jeho pravdepodobne emotivne najsilnejsiu postavu (teraz si nespomeniem na meno) a otazku "Kdo jsem?", pricom tento motiv Kraussova nadherne rozvinula, odhadujem, ze Bruno tak trochu odkazuje na Bruna Schulza, ktory neprezil atd. Podla mna skvela kniha. Ano, cital som aj lepsie a k vynimocnej jej este co-to chyba, ale urcite patri k tomu najlepsiemu, co tento rok vyslo.
Vložil: Bubun, 19.06.2006 21:27
Roth, Philip: Portnoyův komplex
Hmmm... Tedy, tento rozbor mne přesvědčil, že stále existují lidé, kteří o literatuře přemýšlejí.
Vložil: maroch, 03.06.2006 18:21
Foer, Jonathan Safran: Naprosto osvětleno 2
film je uz von? co je to za produkcia? pod akym nazvom bezi? dik.
Vložil: Anetka, 26.05.2006 14:46
Foer, Jonathan Safran: Naprosto osvětleno 2
Film som videla, je vynikajuci a urcite si zozeniem aj knihu.
Vložil: slinta, 25.05.2006 13:24
Nabokov, Vladimir: Lolita
kdysi mi někdo řekl že jsem Lolita, od té doby jsem ttím románem řpímo posedlá.Měla jsem možnost se vžít do její role:-)
Vložil: Nurit, 15.05.2006 23:42
Pynchon, Thomas: Dražba série 49
:-))) to by se Pynchonovi líbilo...
Vložil: Marťa, 16.04.2006 21:36
Nabokov, Vladimir: Lolita
Lolitu jsem zatím videla jen jednou a dokonale me uchvatila :)) musim se vrhnout na knižku
Vložil: jovanka, 13.04.2006 17:59
King, Stephen: O psaní
Tenhle problém jsem už taky řešila, kvůli jinému překladu. K tomu navíc otázka, nakolik je "žužu" srozumitelné mladší generaci. Marshmallows, ačkoli strašné slovo, jsou dnes známější!!!
Vložil: pavel, 13.04.2006 13:01
King, Stephen: O psaní
Marshmallows (nepamatuju se, jak to píšou u nás) se u nás přece taky prodávají. Jsou to ty růžovobílé kousky pěny. Není to žužu.
Vložil: iliteratura, 12.04.2006 13:09
Palahniuk, Chuck: Zalknutí
Už to spěje ke konci...
Vložil: Jan Vaněk jr., 12.04.2006 11:43
Palahniuk, Chuck: Zalknutí
Na jak dlouho ještě to vidíte? Provádět takovéhle čachry na živé databázi, to překonává i tu úroveň roztomilého chaotství, kterou na iLiteratuře všichni známe a obdivujeme.
Vložil: , 04.04.2006 18:17
Kelman, Nic: Holky
Úžasná kniha...už ji čtu podruhé...i když k některým pasážím jsem se musela vracet, abych si to dobře dala dohromady...ale je to super
Vložil: RO, 04.04.2006 07:07
Michaels, Leonard: Levá noha, co běží 1
To Pleska: Šroubovací může být tak leda žárovka. Styl je tak maximálně šroubovaný. Ohledně "zatrachtile dlouhých vět" doporučuji článek o stylu psaní židovských autorů na iLiteratuře - zjistíte, že mnohdy je ten překotný styl úmyslem autorovým. Jinak ovšem souhlasím, že překlad má jisté rezervy.
Vložil: pleska, 03.04.2006 09:10
Michaels, Leonard: Levá noha, co běží 1
Bohužel, chyby ve vazbách, nezvládnutý slovosled... a to jen zběžné čtení... Nedivím se, tak zatrachtile dlouhé věty, tak šroubovací styl -- pes by to nežral, ale někdo to stejně překládá. Nebylo to ono, pro začátek.
Vložil: RO, 01.04.2006 18:54
Palahniuk, Chuck: Zalknutí
No jo, po letech přecházíme na nový systém a jak je vidět, je potřeba ho pořádně vyladit... Některé příspěvky byly useknuty v půlce, snad se je brzo povede dát zas do pořádku.
Vložil: Richard Olehla, 01.04.2006 05:00
Palahniuk, Chuck: Zalknutí
Jo, cist recenze pred tim, nez ctes knihu, je nebezpecny :-) Tohle je studie, psana i pro ty, kteri knihu necetli; z toho duvodu bylo treba prozradite i veci, ktere by jinak byly skryty. Je rozdil mezi studii, recenzi a anotaci.
Vložil: GAS, 31.03.2006 11:58
Palahniuk, Chuck: Zalknutí
Hmmm, tak díky, že jsi mi prozradil, že Viktor svou matku na konci romanu zabije. Shor v pekle :o(
Vložil: Milan Valden, 21.03.2006 13:48
Proulx, Annie
Pozitivní dodatek: nakladatelství Baronet právě vydalo česky knihu Annie Proulx ZKROCENÁ HORA - POVÍDKY Z WYOMINGU.
Vložil: Petr Silinger, 20.03.2006 13:33
Potok, Chaim: Kniha světel, Jsem hlína
Dekuji za info. S dilem Ch. Potoka jsem se seznamil az loni knihou Dejiny... a ted jsem precetl Knihu svetel, ktera mi hodne odhalila z mych celozivotnich otazek. Mne tez ucili ze nase jud.xstanska kultura je opakem tzv. pohanztvi, ale vzhledem ke studiu vych. nauk a pozdejsich navstev jsem prozil... neco podobneho (zejemna v jap. korei a taiwanu) Preji hezky den petr
Vložil: Katushka, 18.03.2006 19:00
Cunningham, Michael: Domov na konci světa
Tenhle příběh je vážně jeden z nejpoutavějších, co jsem kdy četla. Začala jsem číst a už jsem nemohla přestat...
Vložil: Lucíšek, 16.03.2006 14:47
Nabokov, Vladimir: Lolita
A ještě něco..Vzhledem k tomu,že každý člověk má vsobě mužský a ženský aspekt (Anima a Animu),není vůbec problém vžít se do Humberta Humberta,přestože jsem žena.Ještě jednou opěvuju tohle dílo :o)Mějte se krásně :o)
Vložil: Lucíšek, 16.03.2006 14:44
Nabokov, Vladimir: Lolita
Lolitu čtu právě teď,a film jsem už párkrát viděla.Je to úchvatný dílo,nádherně napsaný...Nabokov se tím zařadil mezi moje nejmilejší autory :o))
Vložil: morawa, 02.03.2006 16:08
Ellis, Bret Easton
no Americke psycho je sice dobra kniha, ale od vynikajucej ma skutocne este kus. Ano, je vybornym odhalenim odludstenosti modernych ludi, ale mne osobne sa nezda tak dobre napisana, aby som ju zaradila medzi moje favourite books. Ale zaujat skutocne dokaze.
Vložil: Pafko, 22.02.2006 17:25
Roth, Philip: Lidská skvrna
Jen pro upřesnění: "Doufejme, že už brzy i u nás uvidíme, jak se s tak důvtipnou a náročnou prózou vypořádali filmaři – v hlavních rolích snímku z roku 2003 vystupuje Anthony Hopkins a Nicole Kidmanová." Film měl českou premiéru 11.3.2004, od 9.8.2004 je v prodeji na DVD.
Vložil: Lenikad, 22.02.2006 17:04
Fulghum, Robert: Třetí přání
Je to výborná kniha. Byla jsem z ní nadšená. Uvědomila jsem si při čtení, že život není jen práce a stres. Je to kniha o vztazích. O zvláštní a krásné formě přátelství. Je to kniha o dotyku.
Vložil: Monika, 22.02.2006 15:16
Roth, Philip: Lidská skvrna
Román jsem shodou okolností včera dočetla. Mám naprosto stejný pocit, který vyjádřila Hana Ulmanová –jako by tu ideje přebíjely děj, přesně! Je to patrné jak u zmíněného proudu úvah Faunie nad vránou chovanou v zajetí, ale i v řadě rozhovorů, které jsou někdy příliš knižní, příliš kopírují svou složitostí... autorův styl. Lidé spolu přece nemluví jak antičtí řečníci. Coleman Silk je samozřejmě nádherná postava, jediné, co ji trochu kazí, je dokonalost jeho minulosti – úspěšný student, výtečný boxer atd. Už jako mladý kluk uvažuje jako starý moudrý muž. Velmi zajímavou, možná o dost přesvědčivější postavou než Coleman a Faunie (která je naprosto nepřesvědčivá) byla pro mě Delphine Rouxová. Zmínit je třeba i skvělý překlad Jiřího Hanuše. Poslední poznámka: napadlo mě, zda by se v současné české literatuře našlo obdobné dílo, které by se nejen hloubkou záběru, ale i virtuózním stylem alespoň přiblížilo tomuto Rothově románu. Nic. Kdepak! Současná česká próza, to jsou jen záznamy vtípků (Viewegh, Hakl), popřípadě nudné postmoderní vyprávěnky, zcela odtržené od reality.
Vložil: Jan Vaněk jr., 20.02.2006 13:28
Kesey, Ken: Námořníkova píseň 1
Tak koukám - Coleridgovo The Rime of the Ancient Mariner (takže nevím, nakolik přímý ten vliv na titul byl) se snad vždycky překládalo Píseň/Balada/Skládání o starém námořníkovi, ne?
Vložil: Leník, 15.02.2006 11:46
Nafisi, Azar: Reading Lolita in Tehran
Tato kniha mě zaujala. Proto bych se chtěla zeptat, jestli se plánuje v dohledné době i český překlad.Děkuji
Vložil: Ute Mühlbacher, 14.02.2006 10:29
Malamud, Bernard
Na serveru bohužel není stránka Nájemníků, tak svoji trošku složím tady; snad mi ji semelou. Právě jsem dočetla Malamudovy Nájemníky a po všem, co jsem o Malamudovi dosud slyšela, jsem byla upřímně zklamána. Knize o tom, jak spisovatel píše knihu, vždy hrozí, že nenajde téma, a tématem se stane objektivizace... tvůrčí zkušenosti; ta je pak často zajímavá jen pro méně úspěšné adepty téhož umění. Když v televizi histriončí nějaká šmíra, můj manžel, herec, říká dětem uštěpačně: „Podívejte, kostrhúni, je tam herečka, A HRAJE!“ Z Nájemníků mám pocit, že je tam SPISOVATEL a PÍŠE! Možná jsem přestřelila, taková bída to není. Oko potěší pár formálních nápadů a mile rozehraná rasová válka mezi vpodstatě alegorickými postavami židovského a černošského spisovatele. Z amerických románů 60. a 70. let o psaní a spisovatelství patří Nájemníci mezi ty lepší, ale přesto, byť z kvalitního pera, ona z prstu a z kursů tvůrčího psaní vycucaná díla v mnohém připomíná. Kdo četl Svět podle Garpa, ať v slabém originále či v trestuhodném českém překladu, ví, o čem mluvím. A právě k překladu: pod Nájemníky je podepsán Miroslav Jindra a mezi Miroslavem Jindrou a Rostislavem Nenadálem (Garp) je asi stejný rozdíl jako mezi biftekem a tuberáckým chrchlem; bohužel se obávám, že Miroslav Jindra je pod Nájemníky opravdu jen podepsaný. Problémy s časováním sloves 4. třídy, záměny mně/mě, nechtěné opakování slov, neobratné překlady kleteb a občas chybička v souslednosti svědčí o práci talentovaného začátečníka. Nedal pan doktor Jindra šanci některému ze svých studentů? Pokud ano, pak před oním studentem smekám. Ale zrovna tyhle proradné chybky měl vychytat redaktor Robert Kubánek, dejž mu Pánbůh bystřejší oko.
Vložil: Moe, 06.02.2006 18:54
Gaiman, Neil: Preludia & Nocturna
Sandman: Preludia a nokturna je bezpochyby vynikající comicbook. Morfeus je doopravdy mytologické jméno, to Gaiman doopravdy nevymyslel. Po tomto Endless (Věčném) je pojmenováno i morfium.
Vložil: Jan Vaněk jr., 06.02.2006 11:20
DeLillo, Don: Cosmopolis
Jenom všechny, které mu zbydou; takový Hornby a jiní bezceleři u Maivalda nejsou nikdy, respektive ve zvláště vydaném laciném paperbacku.
Vložil: Richard Olehla, 06.02.2006 03:56
DeLillo, Don: Cosmopolis
Ale to proto, že BB/art vyprodává všechny svoje staré knihy za 50% ceny - teda myslim. Jinak Underworld je paradni roman, takze se v Cechach fakt asi prodavat nemuze...
Vložil: I, 05.02.2006 19:57
Foer, Jonathan Safran: Extremely Loud & Incredibly Close
pěkné
Vložil: Anette, 02.02.2006 18:36
Nabokov, Vladimir: Lolita
Lolita je můj nejoblíbennější film,viděla jsem ho jednou a také četla knihu. Nedokážu vysvětlit slovy jaký mám z toho pocit, chci být LOLITOU a od té doby obdivuji Jeremyho IRONSE strašně se mi líbí. starší verzi jsem neviděla, ale chtěla bych! film nemůžu sehnat na DVD. MĚJTE SE FAJN, PAPINKY VAŠE... ANETTE
Vložil: Jan Vaněk jr., 31.01.2006 10:01
DeLillo, Don: Cosmopolis
I v Levných knihách se válí doteď...
Vložil: Richard Olehla, 30.01.2006 22:24
DeLillo, Don: Cosmopolis
Jak se prodaval Underworld z BB/artu, nevim. Ty jo?
Vložil: Jan Vaněk jr., 30.01.2006 15:43
DeLillo, Don: Cosmopolis
Spíš nízkou prodejnost, ne?
Vložil: Richard Olehla, 28.01.2006 08:05
DeLillo, Don: Cosmopolis
Bohužel, stále nic. DeLillo má asi drahá autorská práva.
Vložil: Josef Kopecký, 27.01.2006 12:52
DeLillo, Don: Cosmopolis
Tento příspěvek píši 27/1 2006 - tři roky po vložení článku. Hledal jsem překlad této knihy - leč marně. Byla již přeložena???
Vložil: binoa, 13.01.2006 17:31
DBC Pierre: Vernon Bůh Little
Ta knížka je nádherná..Myslím, že je jednou z těch, kterou každý dříve či později bude muset vlastnit ve své knihovničce.Aspiruje na to stát se knihou kultovní (alespoň pro mě).Autor a tedy i jeho hrdina nepoužívají růžové brýle k dívání se po světě..a proto je to tak moc silné.. Uff..ta poslední kapitolka... ve vězení, na oddělení odsouzenců k smrti, ze kterých udělali nedobrovolné účastníky reality show.No pěkně mě mrazilo... Dirty but clean Pierre...jen houšť:))
Vložil: Jiří Mazoch, 12.01.2006 16:55
Heller, Joseph: Hlava nehlava
Vcelku mě překvapilo, že takto vcelku dosti pozitivně hodnotí Hellerovy výtvory žena. Já osobně jsem byl Hellerem vždy dosti nadšen, primárně si neuvědomoval jeho opravdu výrazně (až přehnaně) mužský pohled na svět a nakonec po čase zjistil, kolika ženám tato literatura nic neříká, případně na ně působí... depresivně či drsně. Takže tohle se snad dá opravdu nazvat objektivitou! Teprve teď jsem si Catch as Catch Can koupil v originále a už se na to těším; jak mám Hellera rád, tak mi nepřipadnou nezajímavé ani jeho vzpomínky na dětství a dospívání. Zde nevidím zatím žádné komentáře, hleďme, hleďme- to k všelijakým příspěvkům o různých VyVolených a jiných existencích se vždy cítí potřebu vyjádřit spousta znalců. No nic, budu zde první a jediný.(?)
Vložil: Kuba, 11.01.2006 21:11
Fulghum, Robert: Třetí přání
je to jedna z nejlepších knih co jsem četl!
Vložil: , 04.01.2006 15:09
Kelman, Nic: Holky
pocitam, ze to bude Korea, jestli ctu dobre. spis Jizni pokud vim neco z geopolitiky, hehehe. jinak super, co myslite, lidi???
Vložil: patricia, 23.12.2005 22:21
Salingerová, Margaret: Kdo chytá sny
je to celkom fajn prispevok, ale ja si myslim ze nieje celkom pravdivy. nie,zivot s j.d.salingerom urcite nebol tazky. aspon si to myslim a dufam v to. j.d.je mojim velkym vzorom a tym by som nanhoo mozno zmenila nazor. dufam ze to neni pravda
Vložil: lovec, 22.12.2005 10:28
Foer, Jonathan Safran: Naprosto osvětleno 3
Příběh bezesporu zajímavý, jen mi nesedl kontroverzní překlad R. Podaného a dost mi to znesnadnilo příjemný zážitek z četby. Ale jak je vidět, nespokojenců, jako jsem já, nebude asi mnoho.
Vložil: Peťulky=), 29.11.2005 18:53
DBC Pierre: Vernon Bůh Little
Konečně sem se dozvěděla něco konkrétnějšího o týhle snad super knížce...už jí mám doma, ale číst se bude hold až po Vánocích. Já se moooc těšim, protože to co sem o tom zatím slyšela, tak to bude asi trochu větší zábava než Kdo chytá v žitě...nic proti JDS...=) Doufám, že už co nejdřív vyjde i Ludmillka,... aby byla nějaká sranda Tak zatim papa *P*
Vložil: , 23.11.2005 20:18
Kelman, Nic: Holky
a kdeze to takhle funguje O:-)
Vložil: Kubiii, 30.10.2005 21:30
Pratchett, Terry: Zaslaná pošta
Výborná recenze, podle mě jsou Pravda a Zas(r)laná pošta novým vrcholem zeměplošské ságy, stejně geniální jako Noční hlídka! Lúzři z Novy se nám začali navážet do Pratchetta: Pozor! Jeho kniha Poslední hrdina nabádá k vraždám!!! (Bohužel, nemohu posoudit, neboť devět stovek na tuto knihu nehodlám... obětovat, nemá ji někdo v elektronické podobě???) To Euki: Zkus Vltava.cz, tam originály mívají.
Vložil: Jan Vaněk jr., 17.10.2005 11:52
DBC Pierre: Vernon Bůh Little
Tak jo, byla to hrubá verze (nevím, je-li zcela šťastné zveřejňovat úryvky z takových, tedy pro tu většinu čtenářů, kterou nahlédnutí pod pokličku nezajímá): Ve vytištěné knížce je "Věřili byste tomu? Takhle mě totálně znemožnit." Taky řešení...
Vložil: Jan Vaněk jr., 10.10.2005 15:30
DBC Pierre: Vernon Bůh Little
Originál třeba tady (anebo googlujte). Pokud vím, gale znamená a very strong wind... a ne "vánek"; a I'd perk them up with a spit-wipe, but it seems kind of pointless je jiný slovesný způsob než "Plivnu si na ně a trochu je očistím". Také nacházím určitý rozdíl mezi I try to imagine it's last weekend a "zkouším si představit minulej víkend"; a jak znám psy a ostřikovače, spaniels trying to drink from sprinklers but getting hit in the nose instead bych spíš než "ale vždycky dostanou po čumáku" formuloval aspoň "do" – ne že by je majitelé tloukli, akorát pramínek neposlouchá.

Není mi jasný důvod k posunům 'No, I'm at the lake with your fucken daughters' - "Né, asi zrovna poslouchám, co mi do ucha šeptá tvoje dcera“, like God made me through a fucken magnifying glass - "přes zvětšovák" a nejsem si ani jist věcnou oprávněností substituce Dolly Parton - "Dolly Buster." Ale aspoň to jsou jednotlivosti, které nepoznamenávají své okolí; na rozdíl od My New Jacks rub together for moral support - "Zašoupu pod stolem newjackskama pro morální podporu" (sic?), což – jako v každém správném ponaučení o nebezpečí sebemenších lží, jimiž podíváte čertu prst – si vynutí další změnu A knock at the door saves my Nikes from fusing na "od toho, aby se nadobro zadřely do podlahy". Stejně tak soudím, že "Okamžitě je vám jasný, jak to bude probíhat v mým filmu: počurám se strachy" odpovídá tělesným pochodům zobrazovaným, resp. naznačovaným v reálných hollywoodských filmech méně nežli původní "I puke on my legs". Debatu o záležitostech na hranici překladatelské interpretační pravomoci (znamená The sheriff breathes a rod of decay at my face opravdu "Šerif na mě vydechne pár hnilobnejch bakterií" – bacilů, předpokládám - anebo jde o metaforu krájitelné hutnosti pachu?) v zájmu prostoru vynechám.

Každopádně když vypravěče učitelka ponižuje před celou třídou, I could've bought the farm right there opravdu neznamená "A to bych si tady bejval klidně moh koupit farmu", nýbrž Málem jsem / Nejradši bych na místě umřel. I metaforický obraz "Dneska už je ta kudla obalená podobnejma kravinama jak pletací jehlice" klade na mou představivost přílišné nároky: nebylo by bývalo lepší skewer ponechat jako jehlu na ražniči, potažmo rožeň?

Ale musím uznat, že z dosavadních páně Petrů překladů je tenhle zdaleka nejlepší. A koneckonců soudě podle hojnosti překlepů a dokonce pravopisných chyb ("veselejch koláčků pro Lechugovi" – mimochodem, is it just me and my dirty mind, anebo to spojení vyvolává nežádoucí asociace a jako překlad terminu technicu joy cakes - koukám, že vypadne i stránka Amazonu s nejcharakterističtějšími termíny z knihy, již doporučuji :-) – není vhodné?) tohle snad bude nějaká hrubá verze před redakcí Richarda Podaného (tvrdil mi, že překlad nebyl nijak špatný; inu de gustibus…), která ještě mohla leccos zachránit.

Vložil: šotek ;), 09.10.2005 22:02
DBC Pierre: Vernon Bůh Little
kouzelných chyb se dopouští i ten, co na ně ukazuje: Looney Tunes
Vložil: kira, 01.10.2005 21:33
Nabokov, Vladimir: Lolita
Lolita je určitě jedna z nejlepších knih jaké jsem kdy četla...Nabokov je génius, ať si každý říká co chce...film se taky povedl, ale s titulkama je lepší...
Vložil: Euki, 17.09.2005 22:57
Pratchett, Terry: Zaslaná pošta
Zdravim vsechny, nevedel by nekdo nahodou kde se da v Praze sehnat Going postal (v anj) ? Obesel jsem uz nekolik knihkupectvi a nikde nic.....
Vložil: Hergott, 16.09.2005 11:53
Spiegelman, Art: In The Shadow Of No Towers
myslím si že po shlédnutí 11/9/01 vě mně vzbudil tytéž myšlenky,občas mě napadají i jiné teorie například není to všechno jen dobře promyšlený byznys??co když myjí pád dvojčat na svědomí sami američané,protože by nikoho nenapadlo že by toho byli schopni-nejde jen o to mít zámínku napadnout a mít pod... kontrolou území ,které je bohaté na přírodní bohatství ,které americe a celému světu postupně dochází??proč jsou na veřejně dostupných stránkách nasa záběry všech částí planety ,ale pokud by jste chtěli vidět situaci tání ledovců neukáže se vám nic jen pár fotek z roku 2001-2002,ale současnou situaci tam neuvidíte??satelitní záběry jsou aktualizovány každý den archivní tam jsou také-jen chybí pár střípků na mé odpovědi-není to všechno jen dobře schovaná informace ,která má být dostatečně dlouho pod pokličkou,aby nebyla panika??myslim že amerika nám toho ještě hodně neprozradila,stejně jako se mluví jen o dvojčatech,ale co záhadné letadlo co spadlo na pentagon??nenašla se ani jedna součástka s letadla,proč když vyslali k unesenému letu 11 stíhačky nesestřelili toto letadlo??proč nezachránili o pár stovek více životů..myslím že pokud se někdy dozvíme pravdu budeme hodně překvapeni
Vložil: Richard Olehla, 15.09.2005 23:09
Spiegelman, Art: In The Shadow Of No Towers
Měl jsem na mysli, že 7. prosinec si Američané vždycky připomínali s určitým patosem; jsou samozřejmě důležitější data v americkém kalendáři. Špatná formulace první věty...
Vložil: Jan Vaněk jr., 14.09.2005 13:02
Spiegelman, Art: In The Shadow Of No Towers
Já nevím, nebyli Američané roku 2000 na Pearl Harbor už moc staří a nezvítězil by spíš 22. listopad? (Tedy při implicitním doplnění "událost nedávné historie"; obecně připomínáním vrytý nejhloub bezpochyby bude 4. červenec.)
Vložil: Wittgenstein, 06.09.2005 20:16
Foer, Jonathan Safran: Naprosto osvětleno 1
Až na to, že Guardian není časopis, leč deník...
Vložil: akiba, 29.08.2005 12:28
Roth Philip: Americká idyla
velmi dobra kniha, ale od recenzenta bych cekal, ze se trochu rozepise o dle meho patrne zmene )alespon castecne) ve stylu psani, nikoliv jen ve stylu mysleni, mam pocit, ze pokud se roth odrazil od sveho radikalismu myslenkoveho( a snad poprve ho muzeme zahlednout v ryze konzervativni rovine),tak zaroven... ubrak na radikalismu i ve stylu psani, nepripomina vem tento roth belowa?
Vložil: k, 22.08.2005 12:56
Roth Philip: Americká idyla
Dobra recenzia, este lepsia kniha.
Vložil: Q, 15.07.2005 23:22
Crane, Stephen: Modrý hotel a jiné prózy
V pustině jsem uviděl stvoření, nahé, zvířecké, které dřepíc na zemi drželo v rukou své srdce a pojídalo je. Povídám:"Je dobré, příteli?" "Je hořké, hořké" odpovědělo, "ale já je mám rád, protože je hořké a protože je to mé srdce." -Stephen Crane-
Vložil: iliteratura, 14.07.2005 13:49
Pynchon, Thomas: Dražba série 49
link v textu opraven, p. Vaňkovi se omlouváme
Vložil: Jan Vaněk jr., 14.07.2005 13:14
Pynchon, Thomas: Dražba série 49
Ale fuj, za koho mě máte? Nepodtrhával bych v jaké- a číkoli knize! Říci chci, že jaksi nasákla mou individualitou; pokud vědomí, že svírají předmět dotýkaný mnou, neposílí potenciální následovníky na jejich cestě, přinejmenším výtisk získal nemalou sběratelskou cenu, jednou ho MKP bude moci vydražit... a za výnos si přistavět nové křídlo.

Jo, a přímý link na to vyhledávání originálu (hlavně že jsem Richardu Olehlovi zdůrazňoval, ať ho do zdrojáku dodají).

Vložil: Jana Komárková, 13.07.2005 10:36
Pynchon, Thomas: Dražba série 49
Tím odkazem na knihovnu v Bohnicích chcete říct, že jste si do v y p ů j č e n é knihy dělal poznámky? Hm...
Vložil: fiali, 22.06.2005 09:29
Nabokov, Vladimir: Ve znamení levobočka 1
ve znamení levobočka mi trochu připomínalo farmu zvířat od orwella, tou atmosférou režimu a bezpráví. při každém dalším čtení objevíte v této knize něco nového, stejně jako v ostatních knížkách od nabokova. to mi vyhovuje. nabokov je pro mě jedním z nej spisovatelů :)
Vložil: ahed, 20.06.2005 11:11
Cunningham, Michael: Domov na konci světa
Jedna z nejnádhernějších knih, co jsem kdy četl!!
Vložil: Petr, 19.06.2005 10:49
Nabokov, Vladimir: Lolita
Hezký film i kniha. Při čtení jsem však přeskakoval,protože ty předlouhé pasáže, kdy vyjmenovává, kudy - všudy jeli a co viděli atd. trochu únavné. Mám raději od Nabokova jeho povídky. Ale chápu to jako jistý druh poezie v próze. Třeba jako Odysseus od Joyce? Nechce mi někdo napsat mail? Třeba bychom... mohli konverzovat o literatuře :-)
Vložil: Veronika, 16.06.2005 09:43
Fulghum, Robert: Třetí přání
Tu knihu jsem právě dočetla. Je to geniální vyprávění o neskutečně zajímavých věcech. Dala bych jí 10 bodů z deseti.
Vložil: Black bro, yo, 04.06.2005 19:39
Moore, Alan: Smax
smax se mi hodně líbil, ale ne bohužel tak, jako Top 10. Jo, a k této recenzi bych jen dodal, že Smaxa nekreslil Gene Ha, ale Zander Cannon(také sice spolupracoval na Top 10, ale ne přímo jako kreslíř)
Vložil: David, 19.05.2005 16:53
Singer, Isaac Bashevis: Satan v Goraji
Myslím že by bylo přínosné aby každý věřící člověk tuto knihu přečetl aby se tam poznal. Jelikož já jsem se začal věnovat víře a uznávám svoji nestálost vůči králi židů. i já jsem nedokonalí ale děkuji Ježíši že mě neopouští.
Vložil: VENDA, 19.04.2005 14:42
Nabokov, Vladimir: Lolita
Kdyz jsem videla film, byla jsem celkem zklamana, ale jsem typ cloveka, co dilo neodsoudi, dokud si jej neprecte. Knizka me naprosto vyridila. Nelibilo se mi na ni vubec nic. Sice jsem ji po dlouhem premahani docetla, ale rozhodne ji nebudu svym pratelum doporucovat.
Vložil: Jana Haasová - Vesuvanka, 18.04.2005 21:37
Sontag, Susan: Vulkán (in Host)
Zajímám se o Vesuv po stránce přírodovědné, ale i umělecké. Vesuv v dílech umělců minulých století i současných - malířů, básníků, spisovatelů. Román Susan Sontagové "Vulkán" jsem si přečetla se zájmem. Působivá je i obálka - reprodukce obrazu Pietra Fabrise, jehož obrazy byly velmi často inspirovány... Vesuvem (erupce v roce 1779). Skoda, že autorce již nemohu poděkovat, ráda bych tedy poděkovala alespoň překladatelům... díla dotýkající se slavného koutu Itálie - Neapolského zálivu, jsou u nás velikou vzácností.
Vložil: Richard Olehla, 08.04.2005 15:36
Robbins, Tom: Když se z teplých krajů vrátí rozpálení invalidé (in LN)
Moje chyba, už je to opraveno. Díky.
Vložil: Jan Vaněk jr., 08.04.2005 14:46
Robbins, Tom: Když se z teplých krajů vrátí rozpálení invalidé (in LN)
Capra je Fritjof (oni mají v Seattlu problémy i s pravopisem Allena Ginsberga), a zasloužil by si vlastní řádek (stejně jako James a Walkerová).
Vložil: Alesak, 06.04.2005 08:27
Palahniuk, Chuck: Program pro přeživší
Naprosto skvela knizka vrele doporucuji vsem co se jim libil Klub rvacu
Vložil: drtička, 05.04.2005 12:55
Bishop, Elizabeth: Umění ztrácet
jednoho dne jsem přišla do knihkupectví a rozhodla se koupit básně...viděla jsem elizabeth a bylo to jasné její poezie je plynulá jako ženská poezie, obzvlášť její delší básně
Vložil: Richard Olehla, 08.03.2005 00:24
Fulghum, Robert: Třetí přání
Já kdybych o tom nemusel psát, tak to taky nečtu. Podle mého je Fulghum zhruba na úrovni Coelha - nabízí snadná řešení a snadné čtení.
Vložil: Branwen, 07.03.2005 22:20
Fulghum, Robert: Třetí přání
Knihu jsem přečetla česky i anglicky a bohužel, zdála se mi stejně mizerná v obou verzích. Absence jakékoli dějové linky, jednotícího prvku, přílišná idyličnost, násilná snaha "být postmoderní" (vkládání obrázků, notových záznamů apod. bez organického účelu, jen aby to tam bylo), nadměrné a školometské... vysvětlování evropských reálií... ne, kdybych nemusela knihu číst "povinně", bývala bych ji odložila po prvních zhruba stu stranách.
Vložil: Pitt, 07.03.2005 14:43
Nabokov, Vladimir: Lolita
Knížka je lepší ;)
Vložil: Martin König, 26.02.2005 09:05
Ellis, Bret Easton: Glamorama
No já děkuji Shadow(ovi)!
Vložil: Kopírák, 13.02.2005 12:18
Nabokov, Vladimir: Lolita
...film me uchvatil...nemohl jsem se nadechnout kdyz skoncil plne spoucitim s postavou otce a profesora i kdyz je mi 17 let a zacinam byt tim prinehem posedly...uzasne dilo a kdo rika ze je kontroverzni tak nepochopil dej....
Vložil: Evka, 05.02.2005 13:32
Nabokov, Vladimir: Lolita
Lolita je nadherny film!!Videla jsem ho dvakrat a vzdy najdu neco noveho.Skvele stvarnene role,jak male Lo 14ti lete nymficky tak i 40ti leteho muze na pokraji psychickeho zhrouceni.
Vložil: Andrea, 29.01.2005 21:20
Ellis, Bret Easton: Glamorama
Ale jo, zlato, napis mail, pokud vypadas jako Victor tak proc ne :-) Klidne te budu hyckat :-))
Vložil: Trent, 28.01.2005 11:45
Ellis, Bret Easton: Glamorama
Jsem taky děsně povrchní, uplatni své instinkty, bejby...:)
Vložil: Lorein, 27.01.2005 20:39
Nabokov, Vladimir: Lolita
Já sem viděl zatim jenom film. Byl super!!! Už se nemůžu dočkat až si přečtu knihu. PS: 5.2.2005 dávají Lolitu na Primě :)
Vložil: denisa, 27.01.2005 14:06
Americká žid. lit. - Historie Židů v USA a americká židovská literatura
Váš článek se mi líbil protože byl perfektně pochopitelný i pro žáky ze základních škol.ráda sem si článek přečetla a něco se o nich dověděla.ovšem mě mrzelo že v článku nebylo napsáno neco o české historii židů ale jinak se mi článek velmi líbil.
Vložil: honza, 25.01.2005 16:34
Fulghum, Robert: Třetí přání
Je to dobrá kniha
Vložil: honza, 23.01.2005 17:28
Gunn, Thom: Stopař
Skvělá báseň
Vložil: Andrea, 22.01.2005 19:13
Ellis, Bret Easton: Glamorama
Victor Ward je tak povrchni, az je misty kouzelny. Ve druhe casti knihy mi ho bylo dokonce lito a vzbuzoval az ochranitelske instinkty.
Vložil: shadow, 20.01.2005 21:48
Ellis, Bret Easton: Glamorama
Ellis je šílenec a génius zároveň. Jen si myslím, že stejně málokdo pochopil pravou podstatu toho všeho :-) A pokud jde o překlad, já jsem byl spokojený. Sám píši a dokáži si představit, jak musí být těžké pochopit (zejména u Ellise) co, nebo koho tím autor myslel. Člověk by musel znát celou historii... {nejen} Hollywoodu, aby znal všechna uvedená jména, nebo aby věděl, že River Phoenix umřel v r. 1993 před Viper room a že tam byl míněn jeho duch. Nechci si představit, že by mé vlastní myšlenky byly přeloženy do jiných jazyků - zřejmě bych se nestačil divit. Proto překlad v případě Ellise považuji za víc než dobrý a drobné, již zmíněné "hnidopišské" názory mě někdy iritují {protože ti, co vědí, omluví). Zkuste to, lidi, přeložit sami. Pak byste zjistili, jak těžké to u Ellise je :-) Ovšem Ellisova schopnost vyjádření atmosféry a také povrchnosti tohoto světa a priorit dnešní společnosti je geniální... v podobě konfet, všudepřítomného mrazu a filmového štábu to prostě v Glamoramě nemá chybu :-))) A opisy reality? Jsou prostě tak kruté, jaký tento svět (bohužel) doopravdy je. Nemluvěo tom, jak Ellis skvěle dokáže popsat pochody v lidské duši. Glamorama zanechá nesmazatelný dojem ve všech, kteří ji pochopí.
Vložil: Loliťák, 11.01.2005 11:10
Nabokov, Vladimir: Lolita
Víte, poprvé jsem viděl film s titulky a od té doby jsem toužil přešíst knihu. Jsem vášnivý čtenář a rukama, očima a hlavou mi prošlo mnoho knih. Ale Lolita, fundamentální kniha touhy, bilble umělců a šílenců, mne vzala tak, že mne změnila. Kouzlo lolitek nepochopí každý, ale kdo si přečte knihu (vhodné... je předtím vidět film kvůli reáliím) pozná to zvláštní hnutí. Knihu mám doma a budu ji číst dokola a film jsem viděl tolikrát, že to nemá cenu počítat. Ti kdo se na tyto stránky dostanou jakkoliv, zkuste si ji přečíst ještě jednou, ale zároveň hledejte Humbertův obdiv, tam kde ho obyčejný muž nehledá.
Vložil: Gabréta, 10.01.2005 15:40
Moore, Alan: Liga výjimečných II
Jo, je to tak. Včera jsem přečetla LV II na jediný zátah a ještě teď mně hučí v hlavě. Je to výjimečný kousek, posunující ještě o kousek dál imaginaci, psychologickou kresbu, divokost a temnotu jedničky. Vývoj Hyda je jedinečný a s dvě stránek rozhovorů s Minou jsou prostě dechberoucí. Snad bych oželela... popisné sexuální scény MM s AQ, právě proto že tam, kde příbeh pracuje v náznacích, má mnohem strašlivější sílu.
Vložil: Trent, 10.01.2005 09:11
Ellis, Bret Easton: Glamorama
Jakkoli je Victor rozporuplná postava a mám ho rád, je příjemný zjistit, že když je člověk dostatečně tupý, zvládne vše.
Vložil: Martin König , 10.01.2005 00:22
Ellis, Bret Easton: Glamorama
Aspoň to toho Trenta nutí číst znovu a znovu. Láká ho duch tej řeky?
Vložil: janca, 06.01.2005 14:23
Fulghum, Robert: Třetí přání
Ćetl jste to už někdo?Já tuto knížku úprávě čtu a zajímalo by mě, co si o ní mslíte.
Vložil: Karo, 26.12.2004 21:26
Nabokov, Vladimir: Lolita
bez zábran a bezestrachu,žijme ze dne na den z prachu,.jedním dnem a jedním snem,pouta lásky k srdci rvem..násilně a však bezprostředně stále,zabijme předsudky a žijme dále....
Vložil: , 26.12.2004 21:15
Nabokov, Vladimir: Lolita
Lolitu jsem viděla zdramatizovanou,myslím,že jsem určitě nebyla jediná.Kniha by asi rozhodně byla a je lepší,ale pokud jde o to,co jsem viděla,tak perfektní role muže na pokraji zoufalství,jež neúprosně a nekompromisně podléhá snad už i nelidskému chtíči..
Vložil: Trent, 15.12.2004 11:28
Ellis, Bret Easton: Glamorama
A Shabba Ranks není ženská a Robin Givens nejni chlap...:)
Vložil: , 07.11.2004 14:36
Steinbeck, John: O Americe a Američanech
Nemáte prosímvas něco o životopisu Harriet Beecher Stoweové?
Vložil: Whitta, 02.11.2004 15:37
Ellis, Bret Easton: Glamorama
Zdravím tímto všechny skalní příznivce tvorby B.E.Ellise. Již pár let se marně snažím zakoupit Americké psycho. Přečetl jsem si tuto knihu jen párkrát zapůjčenou z knihovny. Jako jediná mi v mé sbírce však chybí. Můžete mi prosím poradit, kde ji koupit? Děkuji.
Vložil: Dolores :), 31.10.2004 19:24
Nabokov, Vladimir: Lolita
Lolitu jsem viděla asi plus mínus desetkrát a nikdy mě to asi nepřestane bavit, knížku jsem četla asi čtyřikrát (zatím)a Nabokova jsem si úplně zamilovala... Byl to fakt génius a asi trochu blázen, protože tohle by úplně normální člověk nikdy nedokázal napsat... Viděla jsem i starší Lolitu, ale ta se... mi nelíbila (i když všichni tvrdí, že Kubrick to natočil mnohem lépe než Lyne - nebo jak se jmenuje-... Vůbec si to nemyslím, novější Lolita byla skoro přesně podle knihy, jen trochu zkrácená...). Všechno na té knížce je skvělé - i to, že se odehrává v padesátých letech, do této doby by to nesedlo - to by Humberta považovali za obyčejného pedofila... Ale já ho prostě chápu a chápu, jak se asi musel hrozně trápit... Dolores byla asi pěkná mrcha, ale chápu i ji... Tak to je můj názor... Myslím, že si to přečtu znovu :)
Vložil: LailaX, 17.10.2004 16:50
Nabokov, Vladimir: Lolita
Jako žádná jiná kniha:o)
Vložil: LailaX, 17.10.2004 16:48
Nabokov, Vladimir: Lolita
Happy, myslím, že žena můžu tu touhu a divnou lásku pochopit taky. Nabokov byl skutečně génius, Lolita mě totiž chytla za srdce.
Vložil: Blair, 11.10.2004 14:45
Ellis, Bret Easton: Glamorama
Vidím, že se tady mluví o jedné z nejstrašnějších knih, které jsem kdy četla. Člověk jménem Elis je úděsný příklad toho, kam to může dopracovat můžské pokolení na konci století. Zdravím zejména trenta, který se zřejmě nemůže nabažit mužské arogance a jemuž jeho vlastní impotence nedovoluje střídmý nadhled... nad tím, co je v životě důležité a co možné. Román Glamorama je výsostným příkladem, co se děje v myslích všech mužů.
Vložil: Freud, 07.10.2004 23:50
Moore, Michael: Hloupí bílí muži
Rozum a chtíč nemohou být v opozici natrvalo.
Vložil: P.Horák, 30.09.2004 15:17
Steinbeck, John: O Americe a Američanech
Výběr bych neoznačil za šťasný, a to z důvodu, že na úkor jiných nepublikovaných statí, byly znovu vydány věci z knihy Byla kdysi válka.
Vložil: Richard Olehla, 25.09.2004 12:43
Kesey, Ken: Námořníkova píseň 1
Přiznám se, že mi tahle dějová nekonzistentost unikla. Připsal bych ji na vrub autorově (a editorově) nepozornosti a určitě bych si jí nenechal zkazit zážitek ze čtení. Osobně považuji epizodu s únikem na drezíně za jednu z nejvtipněji napsaných věcí, které jsem v poslední době četl.
Vložil: Ladislav Nagy, 25.09.2004 08:41
Moore, Michael: Hloupí bílí muži
Michael Moore je nejen hloupej bílej muž, ale ještě ke všemu nechutně tlustej, odpornej a nebezpečnej. Pokud tahle kniha má nějaký význam, tak snad jen tenhle: vidíme, že Moore je stejně blbej jako Bush. A to není moc radostný:-)jinak moc hezky napsanej článek
Vložil: Kuba, 24.09.2004 15:07
Kesey, Ken: Námořníkova píseň 1
Vážený pane Olehla, se zájmem jsem si přečetl Vaši recenzi na knihu, kterou právě čtu. Nevím, jestli recenzent je ten pravý člověk, kterého se mohu zeptat na to co mě zajímá, ale když autor umřel mohl by jste ho zastoupit a pokud jste knihu četl víckrát než já(což předpokládám) snad znáte i odpověd.... Když hrdinové prchají na nebržděné drezíně z "Greenerova Blaženého Buchenwaldu" dojedou do Skagway, aby v zápětí(ob kapitolu) nastoupili na Carmodyho lod v Juneau. Jak se tam dostali? Něco mi uniklo? Vracel sem se k této pasáži asi dvakrát a nic sem neobjevil. Pokud to tam opravdu není tak mě taková "dějová pomlka" v jinak celkem precizně konstruovaném příběhu překvapuje.
Vložil: Trent, 07.09.2004 10:44
Ellis, Bret Easton: Glamorama
Bezva! Dík!!!
Vložil: Jan Vaněk jr., 07.09.2004 10:21
Ellis, Bret Easton: Glamorama
"Deal with it. Rock'n'roll!"
Vložil: Trent, 07.09.2004 08:50
Ellis, Bret Easton: Glamorama
"Bigbít" JE legrační, ale docela mi to tam pasuje, asi jsem si na to zvykl:) Ale zajímalo mě, jak je to v originále...:)
Vložil: Martin König, 07.09.2004 01:38
Ellis, Bret Easton: Glamorama
No, já tam napsal: "Zkus se s tím vyrovnat. Rokenrol!" Tu původní verzi jsem nečetl, ale bigbít mi připadá dost... legrační?
Vložil: Trent, 06.09.2004 12:05
Ellis, Bret Easton: Glamorama
Chtěl jsem se ještě zeptat..., jak zní opakující se výrok "vyrovnej se s tím, bigbít" v Pravidlech "vášně"? Je to sice překlad z prvního vydání Pravidel "přitažlivosti", nepamatuji si bohužel, jak zní Váš překlad, vím, že je tam "rokenrol". nebo rock and roll?:) Dík!
Vložil: Martin König, 05.09.2004 16:10
Ellis, Bret Easton: Glamorama
Tak to dík aspoň za todle. (M-n-ě se líbí, hihi. Strašně rád oplácím...)Snad se polepším. Mně jsou chyby líto vždycky, a nikdy nechápu, jak jsem zrovna tuhle mohl udělat. Škyt.
Vložil: Trent, 31.08.2004 12:01
Ellis, Bret Easton: Glamorama
Problém je, že mě se Glamorama strašně líbí, takže chyby mi jsou tak jako trochu líto, no.
Vložil: Martin König, 26.08.2004 23:08
Ellis, Bret Easton: Glamorama
Jéžiš!Duch řeky Phoenix utekl i mně... Ale ty Stouny... To snad néé já? Já tam vidím Beatles jenom v souvislosti se Žlutým taxíkem. Všem třem se vám pocho-omlouvám. Nikomu to ale neříkejte, že jsem si nasypal kapku popela...
Vložil: Richard Olehla, 20.08.2004 16:34
Ellis, Bret Easton: Glamorama
Obavám se, že Trentovi je třeba udělit první cenu v hnidpišském hledání chyb v překladu Glamoramy. "Duch řeky Phoenix" je fakt super, to jsem si nějak nezapamatoval. Každopádně to není jen chyba překladatele (těch složitostí je tam až až), ale i nakladatelství. Glamorama měla mít - mimo jiné - pořádného... redaktora.
Vložil: Trent, 20.08.2004 11:03
Ellis, Bret Easton: Glamorama
Tak hnidopišský, jo? Ione Skye přijde na otevření klubu s "Duchem řeky Phoenix" je fakt tupost tak čitelná, že bolí.
Vložil: x, 17.08.2004 21:19
Nabokov, Vladimir: Lolita
Viděl jsem film a knihu mám zatím rozečtenou. Musím se přiznat, že kniha se mi líbí víc. V knize postřehnu daleko víc detailů než sem viděl ve filmu, ale to je daný asi mou nepozorností ;) Je to super příběh - čím víc nad tím příběhem přemýšlím, tím víc se mi líbí.
Vložil: Daniel Markup, 16.08.2004 10:08
Dominik, Pavel
Nabokov pracoval půl roku přímo v Los Angeles na scénáři Lolity, a když viděl Kubrickův výsledek, prohlásil později, že "nikdy nepochopí, proč se Kubrick nedržel jeho scénáře". Kubrick správně pochopil, že se musí vymanit z nabokovské kazajky, bohužel výsledek byl nevalný. Nejen tím, že Lolitu hrála... sedmnáctiletá dívčina, o níž by Humbert-Humbert ve skutečnosti ani okem nezavadil. To dodává celému dílu nádech absurdity. Jak Kubrickův, tak Lynnův film se románové předloze nevyrovnají. Jediný režisér, který by na to dnes měl, zfilmovat Lolitu adekvátně,tj. přímo úměrně kvalitě textu, by byl nejspíš Luc Besson,jemuž se mimochodem povedla zajímavá variace na dané téma ve filmu Leon, the Killer (Jean Reno a Nathalie Portmanová v hlavních rolích). Samozřejmě vše striktně v platonické rovině bez humbertovských "úchylností", ale o to půvabnější...
Vložil: Richard Olehla, 10.08.2004 16:16
Ellis, Bret Easton: Glamorama
Když už jsme u toho hnidopišského hledání chybiček: "skupina" Tricky taky není k zahození. A ještě k těm poznámkám pod čarou: je sice fajn, že je tu vysvětleno, co je sušimi, ale asi potřebnější by byly nějaké bibliografické informace o jméněch, které Ellis vyjmenovává (včetně poukázání na ta vymyšlená).... Jenže to by byla práce na rok. A k překladu: ač se Martin König nevyvaroval faktických nepřesností (zvlášť Darren Star, Jude Law a Nellee Hopper a nešťastníci Aerosmith by na trochu toho másla na hlavě vydali, překlad je velmi čitelný.
Vložil: Marketa PIlatova, 26.07.2004 11:56
Snyder, Gary: Suky ve dřevě, ukázka
Diky moc za preklad toho rozhovoru! MP
Vložil: Jan Vaněk jr., 02.07.2004 17:19
Americká literatura, leden až červen 2004
Sorry, ale tohle je příliš povedená záměna, než abych ji nechal zmizet do zapomnění soukromým upozorněním: ten Wallaceův tlustý román, označovaný za Gravity's Rainbow pro konec tisíciletí, se nejmenuje *Big Joke, ale Infinite Jest :-) A s tím Spockem... to IMHO taky je dost jinak.
Vložil: DarjaXxX, 27.06.2004 00:30
Nabokov, Vladimir: Lolita
mno, co dodat. Nabokov má opravdu svůj specifický styl,typický lehkým nádechem ironie, v těch "horších" případech až cy/inismu.Ale Lolitu já osobně taky soudím asi jako jeho nejpovedenější dílo.Už jen samotný Nabokův smysl pro paralelu vypravěčského umění v kombinaci s tak prostým a jednoduchým kouzlem... čisté lásky..moc hezký..;))
Vložil: Vic Vega, 25.06.2004 11:19
Palahniuk, Chuck: Lullaby; Fugitives and Refugees; Diary
Už aby něco napsal ten Rodrigez... Jo a Vykoupení z věznice Shawshank je dokonce lepší než Pulp Fiction- takže nejlepší...
Vložil: Petr Sikora, Karviná, 24.06.2004 10:14
Potok, Chaim
Chaim Potok je autor, který si rozhodně zaslouží naši pozornost. Má co říci každému vnímavému čtenáři, bez ohledu na jeho víru, názory na politiku a svět. Platí to i o nedávno vydané knize Slib. Potokova "jednoduchost", kromě toho, že je krásná, znamená také srozumitelnost. K příspěvku není co dodat,... děkuji za něj
Vložil: Nymfička, 23.06.2004 10:09
Nabokov, Vladimir: Lolita
V celém mém životě mě ještě žádná kniha tk moc nenadchla jako právě "LOLITA" je to prostě něco co se ani slovy nedá vyjádřit...
Vložil: Honza, 17.06.2004 14:11
Ellis, Bret Easton
Ono Americké psycho je vlastně zmodernizovaný Zločin a trest, kde místo Dostojevským vyzdviženým problémem pocitu viny, je důraz kladen především na prostředí a jeho vliv na jednání hlavní postavy. Takže pomineme-li skutečnost, že Ellis Dostojevského myšlenku přenesl do současnosti, svým způsobem psaní... a popisu prostředí ji možná i rozvinul. A je tedy s podivem, že většina recenzí si všímá především nepodstatných a lehce zavádějících detailů jako je ono legendární "zabití z žárlivosti na lepší vizitku" apod. Vlastně je to vinou filmu, kde sice figuruje výtečný Christian Bale, ale kde scéna s motorovou pilou je čirý výmysl oproti knižní předloze a kde chybí většina důležitých vnitřních monologů Patricka Batemana.
Vložil: , 17.06.2004 12:24
Palahniuk, Chuck: Lullaby; Fugitives and Refugees; Diary
Colin Bateman? r.e.ellis? tybrďo...
Vložil: Vic Vega, 10.06.2004 19:32
Palahniuk, Chuck: Lullaby; Fugitives and Refugees; Diary
palahniuk je bůh. Colin Bateman taky. r.e ellis taky. Tarantino samozřejmě taky a Rodrigez z Radia 1 je aspoň polobůh... :-)
Vložil: , 07.06.2004 11:56
Ellis, Bret Easton: Glamorama
Proti překladu Míň než nula, je překlad Glamoramy Mack The Knife Tomáše Savky:)))
Vložil: Ladislav Nagy, 06.06.2004 00:19
Ellis, Bret Easton: Glamorama
Chtěl jsem samozřejmě napsat, že jsem text přečet důkladně a do konce :-)
Vložil: Ladislav Nagy, 06.06.2004 00:18
Ellis, Bret Easton: Glamorama
Tak se moc omlouvám. Tohle mi ujelo: slovem invetivní jsem chtěl naznačit, že překladatel se aspoň pokusil řešit některé obtížnosti, že sem tam dodal poznámku pod čarou, kterou chtěl vysvětlit to, co by českému čtenáři mohlo ujít. A taky - mea culpa, mea maxima culpa - jsem to psal na základě dojmů... z četby originálu před pár lety. Nuže, teď jsem si - pod dojmem dvou níže uvedených příspěvků - text přečet a jen zírám. Ne, recenzi opravovat nebudu, to by bylo nefér- takže se kaju. Ten překlad, to je taková Anička Dajdou české amerikanistiky. LN
Vložil: , 04.06.2004 17:57
Ellis, Bret Easton: Glamorama
Dana Ashbrook,str.19, herec, např. Twin Peaks. Julien Temple,str.47, režisér, např. The Filth And The Fury, Bullet. Darren Star,str.49, stvořitel např. Melrose Place, Sex And The City. Nellee Hooper, hudební producent, např. Bjork. Lyle Lovett, herec, např. Pret A Porter. Jude Law, herec. Všechny zmíněné... osoby vystupují v knize Glamorama, resp. v českém překladu, jako ženy. Důvodem byl zřejmě překladatelův náhlý popud k nekritickému hromadnému přechylování. Dále, postava Waverly vystupuje na str. 59. jako muž, zatímco na str. 69, jako žena. Zde není chyba v přechýlení, ale ve střídání rodů! Dále, Jamie's Got A Gun není narážka na píseň od Bon Jovi, ale od Aerosmith, poznámka pod čarou na str. 321. Dále, Lushious Jackson není muž, jak by se zdálo podle použití rodu, ale dívčí rocková skupina, str. 344. Obávám se, že zde nejde o chyby, kterými rád mystifikuje sám Ellis, jako například zmínka o tom, že píseň You Can't Always Get What Do You Want je od Beatles. V podstatě je totiž od Rolling Stones, viz Americké psycho. Každopádně díkybohu, že u nás Ellisovy knihy vycházejí. I když je s podivem, jaké množství mylných informací, co se reálií týče, je obsaženo v jejich českých překladech. S pozdravem Jan Skalák.
Vložil: Jan Vaněk jr., 24.05.2004 13:47
Ellis, Bret Easton: Glamorama
A to bych se na to podíval... Hm: Originál není bezprostředně dostupný, ale vezmu-li si "Pravidla vášně" a vyjdu z ospravedlnitelného předpokladu, že překlad Glamoramy byl "geniální jako vždy" (s. 56: genial [zde] znamená vlídný, žoviální), pak mohu extrapolovat, že bude možná sice inventivní... (až moc: hotelová síť Ramada Inn změněná na "Ramadán Inn", 102), ale pozorný sotva; a kulhá natolik, až je "patetický" (34-35 a passim).
Vložil: Martin König, 21.05.2004 09:10
Ellis, Bret Easton: Glamorama
Nee-kul-hááá!
Vložil: Richard Olehla, 02.05.2004 19:10
Gunn, Thom: Stopař
Omlouvám se, článek je pro literární revue Souvislosti. RO
Vložil: , 01.05.2004 21:38
Gunn, Thom: Stopař
Psáno pro Souvislosti.
Vložil: Lucia, 20.04.2004 11:53
Nabokov, Vladimir: Lolita
Happy,zeny to mohou pochopit...ver mi...ta kniha bere dech a stejne tak,jako vy muzi v sobe nachazite kousek Humberta,my zeny mame v sobe Lolitu...aspon nektere:)
Vložil: čtenář, 04.04.2004 15:24
Singer, Isaac Bashevis
http://animalrights.webz.cz/ i_b_singer.htm
Vložil: undefined, 31.03.2004 10:38
Americká literatura - knižní novinky (podzim 2003)
undefined
Vložil: undefined, 31.03.2004 10:38
Americká literatura - knižní novinky (podzim 2003)
undefined
Vložil: undefined, 31.03.2004 10:38
Americká literatura - knižní novinky (podzim 2003)
undefined
Vložil: Noah Samuel, 27.03.2004 14:35
Nabokov, Vladimir: Lolita
Lolita, svetlo môjho života, oheň môjho lona. Môj hriech, moja duša... Lolita je jednoznačne kniha, ktorá je veľmi silnou doménou literatúry 20.storočia a navždy ňou zostane. Nabokovov literárny jazyk mi veľmi vyhovuje aj ako autorovi, básnikovi. Jeho kvetnatý štýl, poetické vyjadrovanie a aj námet... sú nádherne a vo veľmi dobrom pomere vsadené do brilantného diela. Lolita je mojou slabosťou a študujem ju ako dielo už 5 rokov a stále v nej nachádzam niečo nové. Carpe diem. noahsamuel@post.sk
Vložil: Happy, 24.03.2004 15:43
Nabokov, Vladimir: Lolita
Knihu jsem četl dvakrát a film s Jeremy Ironsem a mladou Dominuque Swain jsem také viděl.Nikdy jsem nic takového nečetl Nabokov byl geniální. Vřele doporučuji(ženy na to mají jiný názor) To co cítil Humbert Humbert nemůže pochopit žádná žena,ale v každém muži je trochu Humberta. ...Happy
Vložil: , 13.03.2004 18:35
Potok, Chaim: Putování
Vložil: , 13.03.2004 18:35
Potok, Chaim: Putování
tu durna
Vložil: undefined, 07.03.2004 19:56
Americká literatura - knižní novinky (podzim 2003)
undefined
Vložil: undefined, 07.03.2004 19:56
Americká literatura - knižní novinky (podzim 2003)
undefined
Vložil: undefined, 07.03.2004 19:56
Americká literatura - knižní novinky (podzim 2003)
undefined
Vložil: Jan Vaněk jr., 20.02.2004 16:15
Moore, Alan: Z pekla 3
Vložil: Viktor Janiš, 17.02.2004 12:27
King, Stephen: O psaní
Tak zpět: nevšiml jsem si, že v odeslaném textu je název dotyčné knihy dvakrát, pokaždé v jiné podobě. Redakce jen sjednotila obě verze na tu (na pohled) pravděpodobnější. Sypu si popel na hlavu.
Vložil: Viktor Janiš, 17.02.2004 09:55
King, Stephen: O psaní
Ve věku elektronickém se jednou napsané dokumenty už jen kopírují, milý Jene - takže "Jako zabít ptáčka" jsem měl samozřejmě dobře (a emendace nesprávným směrem padá na vrub zdejší redakce), zato překlep v poslední větě se s článkem táhne od začátku.
Vložil: Zdeněk Vild, 31.01.2004 11:59
Bellow, Saul
Děkuji za zajímavý životopis Saul Bellou,který patří k mým nejoblí- benějším prozaikům./malá poznám- ka:román Herzog napovažuji za ro- mán v dopisech/Hodně štěstí!
Vložil: jš, 26.01.2004 21:51
King, Stephen: O psaní
opraveno, dík
Vložil: Jan Vaněk jr., 22.01.2004 11:09
King, Stephen: O psaní
Samozřejmě; a nepochybuji, že to Viktor ví, i kdybychom ho probudili, chci říct vytrhli od práce, o půlnoci. V prvním vydání statě (splav.cz/plav, číslo z května 2003) byl první výskyt správně a v druhém opakování se asi ve spěchu uklepl (jako na několika jiných místech - viz předposlední věta) a zdá... se, že tady to někdo nešťastně sjednotil.
Vložil: undefined, 21.01.2004 06:16
Americká literatura - knižní novinky (podzim 2003)
undefined
Vložil: undefined, 21.01.2004 06:16
Americká literatura - knižní novinky (podzim 2003)
undefined
Vložil: Skali, 20.01.2004 08:57
King, Stephen: O psaní
Vcelku souhlasím, ale kniha od Harper Lee není "Jak zabít ptáčka", ale "Jako zabít ptáčka", což je velký rozdíl.
Vložil: Jan Vaněk jr., 22.12.2003 10:44
Malamud, Bernard: Boží milost
Boží milost vyšla česky už roku 1993. (A, sakra, kde jinde než na anglistickém website už by se měl používat poctivý apostrof místo česky zbastardizované diakritické čárky?)
Vložil: miro krid, 14.12.2003 19:07
Imagisté, antologie imagistické poezie
prijemny prispevek ke studiu lit. 20. stoleti. www.bagr.org
Vložil: Richard Olehla, 04.12.2003 16:29
Gibson, William
Ne, takhle je to v pohode. Nejde o cenzuru, jen o tu grafiku.
Vložil: Jan Vaněk jr., 04.12.2003 14:11
Gibson, William
Pan Olehla mi napsal, že musel z mého posledního komentáře vymazat internetové odkazy, protože rušily grafiku (hádám, že v úzkém sloupečku "diskuse" na přehledových stránkách jednotlivých rubrik). Dobrá, není nic snazšího než využít redirekčně-zkracovací službu: Gibsonovo heslo ze SFE lze vidět via... tinyurl.com/xou4 jeho záznam v ISFDB tinyurl.com/xous a bibliografický záznam světového prvního vydání The Difference Engine v Locusu tinyurl.com/xoux Doufám, že tohle už problémy nezpůsobí.
Vložil: undefined, 02.12.2003 23:39
Americká literatura - knižní novinky (podzim 2003)
undefined
Vložil: Jan Vaněk jr., 02.12.2003 16:33
Gibson, William
Podle Clutovy Science Fiction Encyclopedia vyšel The Difference Engine roku 1990. Potvrzují to standardní bibliografické zdroje, tedy Internet Science Fiction Database a The Locus Index to Science Fiction (1984-1998) přinášející konkrétní podrobnosti o jednotlivých vydáních. Skutečně by mě zajímalo,... na základě jakého pramenu mě obviňujete z nepravdy vy - jsem na to docela háklivý; anebo v rámci rozdělení kompetencí soudíte, že co vyjde v Británii, jako by neexistovalo?

I já děkuji, že redakce iLiteratury je ochotna redigovat příspěvky alespoň po zveřejnění. Když už jste se do toho pustil, mohl byste ještě opravit... buďme štědří a říkejme tomu překlepy? "S svou", "Gibbonovu trilogii", "v následující desetiletí", "v San Francisku, zmítaným" a čárka za "mužských postav"? Pozor, i v doprovodném článku jsou další podobné, ale ten už procházet nehodlám - nikdo mě za to neplatí, že ano.

Vložil: Richard Olehla, 02.12.2003 13:36
Gibson, William
Opět děkujeme za milou připomínku. Ty dva překlepy jsem opravil, dvě data vydání knih též (není tedy pravda, že všechna data vydání byla posunuta). Hyperlink už také funguje. Neplatíme vůbec, nás taky nikdo neplatí. Více vstřícnosti by neškodilo. RO
Vložil: Jan Vaněk jr., 01.12.2003 15:03
Gibson, William
(Dez)interpretace si vymýšlejte, jaké chcete, a co provádíte s češtinou, je venkoncem podružné (ale že vás redakce nechá?), nicméně aspoň fakta byste plést nemusel: Je to CaDiganová, ne Caniganová (a bylo nutné copy-and-pastovat tentýž seznam na dvě místa v recenzi? od řádku snad neplatí); stEAMpunk,... ne streapunk (a samozřejmě taky ne "kyperpuku"); a všechny knihy od Count Zero po The Difference Engine vyšly v originále o rok dřív, než uvádíte. Jo, a kdyby někdo spravil ten hyperlink, taky by to bodlo.
Vložil: milkuc, 16.11.2003 11:20
DeLillo, Don: Cosmopolis
Myslim,ze vyborne by se toho mohlo ujmout nakladatelstvi Volvox Globator.Ted napriklad pracuji na prekladu Pynchonovy knihy Duhy pritazlivosti,coz je ctenarsky extremne narocna kniha a neni jiste,zda se bude prodavat tak dobre jako napriklad knihy od Iana McEwana.Pynchon je casto srovnavam s Joycem... a Delillo s Pynchonem.Jista paralela tam je, ale Delillo je ctenarsky atraktivnejsi.
Vložil: Richard Olehla, 15.11.2003 13:27
DeLillo, Don: Cosmopolis
Souhlasím, například Cosmopolis by si překlad rozhodně zasloužil, je to skvělá kniha. Třeba si našeho doporučení všimne některé z tuzemských nakladatelství...
Vložil: milkuc, 13.11.2003 15:19
DeLillo, Don: Cosmopolis
Je obrovská škoda,že se Delillo téměř vůběc nepřekládá do češtiny.Kromě těch dvou výjimek, z nichž jedna je v dosti pochybném překladu tu nemáme nic.Co tak přeložit Americanu, MaoII, The Body Artist - krásná kniha...myslím, že by byly dokonce i dobře prodejné...
Vložil: Jan Vaněk jr., 08.10.2003 12:43
Stephenson, Neal: Quicksilver
Dovolil bych si upozornit, že admirál Dönitz se v našem světě i v románu jmenoval křestním jménem Karl, nikoli Denis, a příjmení spoluzakladatele matematické analýzy se píše Leibniz, ne Liebnitz. Kromě toho p. Kapoun užívá spojení alternativní historie v poněkud odlišném smyslu, než je běžné (Cryptonomicon... je spíš tzv. skrytá - hidden - historie, pokud nepřistoupíme na argumenty, jež ho z žánru SF vyřazují úplně); ani nemluvě o tom, že je patrně jediný, kdo pokládá Diamantový věk za fantasy (a pokud vím druhý, kdo ji píše "fantazy").
Vložil: prufrock, 25.09.2003 11:01
Pound, Ezra: Cantos
Byl jsem dosti zklamán překladem paní Kareninové. Možná to bylo očekáváním, ale IMHO polské překlady Cantos jsou mnohem více vrstevnaté, mnohem více rovin odhalující. Je možná pravda, že Polsko má moře a námořní historii, ale nestačí mi , dle mého názoru "ala beatnický" překlad. Originály jsou spletité... a tím krásné, Kareninové prostě tento přístup nedokázala implementovat. Osobně mám pocit, že se o to ani nepokoušela. Což je škoda. Cantos v češtině jsou tedy příliš suché na můj vkus. Ale to to dopadlo mnohem lépe než pokusy překládat anglosaskou poezii jistého "překladatele" Zdeňka Hrona.
Vložil: gabriel pleska, 10.09.2003 10:28
Brautigan, Richard
"The Hawkline Monster Willard and His Bowling Trophies" tohle by se v seznamu mělo od sebe odrazit, ale to je věc iba technická... co mě prudí je to, že není provedena základní rešeršní práce — nedozvídám se, co všechno už bylo (+ kdy a kým) přeloženo do češtiny, případně do slovenčiny, data prvních... emerických vydání... zkrátka fušeřina
Vložil: gabriel pleska, 10.09.2003 10:24
Brautigan, Richard: Hawklinská nestvůra
a druhá věc je to, že tohle vůbec není recenze překladu. kromě jiného tuším není z brautiganových překladačů v materiálu zmíněn ani jeden. včetně toho aktuelního.
Vložil: gabriel pleska, 10.09.2003 10:22
Brautigan, Richard: Hawklinská nestvůra
možná by nebylo od věci upozornit na to, že Slovákové mají svůj překlad už dávno. že se nestydíme ;)
Vložil: Nakladatelství Argo, 21.07.2003 15:33
Singer, Israel Joshua: Bratři Aškenaziové
Není pravdou, že Bratři Aškenáziové jsou prvním překladem I.J.(J.J.)Singera do češtiny. Již v roce 2000 jsme vydali v nakladatelství Argo jeho román Prosťáček Joše (překlad z jidiš Alice Rahmanové).
Vložil: Nakladatelství Argo, 21.07.2003 15:18
Singer, Israel Joshua: Bratři Aškenaziové
Recenze na knihu Bratři Aškenáziové je nesporně velmi zajímavá, jenom mě mrzí, že autorka nezaregistrovala, že již v roce 2000 jsme vydali v nakladatelství Argo Singerův román Prosťáček Joše v překladu z jidiš Alice Rahmanové.
Vložil: jp, 03.07.2003 16:44
Americká žid. lit. - Jazyk amerických židovských autorů a jeho rozlišovací rysy
Dobry den, tesil jsem se na detailni a podrobny clanek, ale toto mi prijde jako okopirovany text z nejake encyklopedie... Zadne detaily, neprehledne, zmatene...
...