knjige : Chorvatsko

Nadřazené:

Poslední články

Nejčtenější články

Všechny články

Zobrazení:
Strana 1 / 6:
1

Poslední komentáře

Vložil: Ratlík, 25.03.2013 17:23
Drakulić, Slavenka: Ani mouše by neublížili 1
Pořádně nerozumím, na co narážíte, nikdy a nikde jsem nenapsal, že prosrbský postoj je správný.
Vložil: Ratlík, 25.03.2013 17:21
Drakulić, Slavenka: Ani mouše by neublížili 1
Ne.
Vložil: Witt, 24.03.2013 00:27
Drakulić, Slavenka: Ani mouše by neublížili 1
To jste mě pobavil, Ratlíku. Takže pokud chce o balkánské válce psát někdo objektivně a vědecky, musí zaujmout prosrbské stanovisko?
Vložil: Ratlík, 19.03.2013 12:11
Drakulić, Slavenka: Ani mouše by neublížili 1
Kniha se snaží vystupovat z pozice nestranné, spíše psychologické, analýzy vybraných válečných zločinců. Pokud si při čtení odmyslíme poměrně zdařile převyprávěné a čtivě napsané jednotlivé masakry, zůstane nám velké „pseudo“ (vědecká, historická a populárně naučná brožura), v kterém autorka, s nadání... Goebbelse předkládá vlastní interpretaci osobností jednotlivých aktérů. Nejvtipnější jsou až několika odstavcové pasáže, které začínají slovy typu "Co si asi tak myslel, když ..." nebo "Jak se cítil ...", "Na co myslel ..." atp. často po prozaickém elaborátu zakončeném slovy "a nebo se mýlím", které postrádají jakoukoli objektivní hodnotu. Vlastní analýzy jsou diletantské. Autorka se například snaží na základě oblečení ženy Slobodana Miloševiče vyvodit její povahové a charakterové vlastnosti. Vůbec ji nenapadá více možnosti interpretace, předkládá jednu jedinou,která se hodí k jejímu pohledu. Podobná trapárna je při hokus pokus analýze smrti dcery generála Mladiče. Zabila se protože, nemohla vydržet s otcem drsným vojákem. Autorka prezentuje dva důvody. Prvním, vcelku reálným, bylo že se dověděla o otcově podíle na válečných zločinech (opět se ale jedná o nepodloženou spekulaci), druhým, to je tah na branku (ať žije logika), byla válečná hra „lodě“, kterou večer před svou smrtí rodina údajně musela povinně s otcem hrát. Takhle bych mohl rozebrat celou knihu, podobných blábolů je v ní víc než dost. Ani mouše by neublížili skvěle funguje jako prozaický žánr, soubor povídek. Pokud se přesuneme do prostoru odborné literatury, dostaneme velmi subjektivně podbarvenou, nevědeckou a ideologicky (tzn. protisrbsky) orientovanou snůšku konstrukcí. PS: Promiňte mi pravopisné chyby.
Vložil: redaktor, 02.01.2013 15:43
Bodrožić, Ivana: Hotel Zagorje
V uvedené knize je její jméno uvedeno v podobě, kterou používám i já v recenzi. Jinak se skutečně v současnosti jmenuje Ivana Simić Bodrožić.
Vložil: pp, 09.12.2012 20:40
Bodrožić, Ivana: Hotel Zagorje
já myslel, že ivana bodrožić se teď jmenuje Ivana Simić Bodrožić, stejně jako si její manžel Roman Simić Bodrožić vzal příjmení její
Vložil: J. Otcenasek, 01.11.2011 11:09
Arsenijević, Vladimir (ed.): Jugolaboratorija. Antologie postjugoslávské prózyy autorů
Dobry den. Jiste, veskera autorska prava jsou osetrena. Tato antologie byla puvodne pripravena pro americky trh a po dobrem prijeti se zacala vydavat i v Evrope.
Vložil: rambo, 22.08.2011 18:49
Arsenijević, Vladimir (ed.): Jugolaboratorija. Antologie postjugoslávské prózyy autorů
me by zajimalo, jestli dal jergovic svoleni k publikaci sve povidky, protoze jak znamo se takovych antologii nechce ucastnit
Vložil: Anežka, 19.02.2011 13:56
Gavran, Miro: Jedini svjedok ljepote
Dost strašný překlad velmi zajímavé knihy, co víc dodat, snad jen to, že bude přeložena někým jiným, než tato ukázka... "postavy jsou uvěřitelné", atd.. škoda.
Vložil: redaktor, 13.10.2010 10:33
Mlakić, Josip: Ponoćno sivo
Děkuji za upozornění. Máte pravdu, správně má být šeď.
Vložil: josip lukacic, 02.10.2010 10:10
Mlakić, Josip: Ponoćno sivo
odkud ste prisel na to, ze "sivo" znamena "setba"?
Vložil: Luce, 09.06.2009 10:32
Tomić, Ante: Co by byl chlap bez fousů
Ma o cemu vi to govorite? Sto mislite, zasto je Ante Tomic jedan od najomiljenijih hrvatskih autora? Ili zasto je i dan danas jedna od najomiljenijih serija u Hrvatskoj Nase malo misto? Valjda zato sto Hrvati ne vole satiru? Imate pravo - mi satiru ne volimo, mi je obozavamo. Sto ne volimo, je kada... nas omalozava netko tko ocito nema pojma o cemu govori i samo se pravi pametan.
Vložil: pilch, 08.03.2009 11:19
Fabrio, Nedjeljko: Berenikina kosa
vypadá to dobře
Vložil: armand, 23.01.2009 20:00
Marinković, Ranko: Kyklop
Kyklop vysiel davno v slovencine, veru tak, hec.
Vložil: Jiří Hrabal, 12.12.2008 11:48
Fabrio, Nedjeljko: Berenikina kosa
Já jsem ani nechtěl polemizovat o překladu. Upozornil jsem na to, protože jsem myslel, že jde o překlep, resp. "nedoklep".
Vložil: redaktor, 12.12.2008 11:26
Fabrio, Nedjeljko: Berenikina kosa
Respektuji vaše názory a opravuji název knihy v českém překladu. Upřímně řečeno jsem slovo vlas použil ve smyslu básnickém, nemyslel jsem tím jeden vlas, ale vlasy jako takové, byť v poněkud archaičtějším stylu (a la "dívka s vlasem havraním...").
Vložil: Ivo Fencl, 10.12.2008 20:19
Fabrio, Nedjeljko: Berenikina kosa
Nebo Fitzgeraldova povídka Berenika stříhá vlasy - to taky "jde". : -)
Vložil: , 09.12.2008 00:42
Fabrio, Nedjeljko: Berenikina kosa
Když si zajdete v Chorvatsku k holiči a řeknete, že chcete "ošišati kosu", garantuju Vám, že se nemusíte obávat, že by Vás skalpovali, nebo že Vám utrhnou jeden vlas... Dokonce se na Vás ani nebudou dívat tak posměšně, jak by se asi dívali v Česku, kdybyste přišel k holiči a požádal, aby Vám "ostříhali... kadeř".
Vložil: , 09.12.2008 00:34
Fabrio, Nedjeljko: Berenikina kosa
Comae Berenices se běžně překládá do češtiny jako Vlasy Bereniky, do chorvatštiny jako Berenikina kosa. Jaký je zde důvod být nepřesný? "Kosa" není "vlas", stejně jako to není "kadeř". Berenika jednoduše obětovala své dlouhé VLASY jako oběť.
Vložil: redaktor, 08.12.2008 16:05
Fabrio, Nedjeljko: Berenikina kosa
Děkuji za upozornění! Máte pravdu, jedná se o třetí vydání, první bylo opravdu již v roce 1989. Co se týče názvu knihy, pokud bychom měli být skutečně exaktní (byť k tomu vcelku není důvod), nebyl by to ani Vlas Bereniky ani Vlasy Bereniky (patrne Bereniku neskalpovali), ale Bereničina kadeř.
Vložil: Jiří Hrabal, 07.12.2008 15:01
Fabrio, Nedjeljko: Berenikina kosa
Jsem sice pouhý příležitostný čtenář chorvatské literatury, nikoli profesionální kroatista, snad mi tedy bude prominuto, že si dovolím připomínku... Chorvatská literatura totiž dostává na stránkách iliteratury novou, "českou verzi" svých dějin. Dočítám se v této recenzi, že "...Berenikina kosa patří... mezi nejzajímavější knihy, které po roce 1991 v Chorvatsku vznikly". Nepřísluší mi polemizovat, zda kniha patří mezi „nejzajímavější knihy“ nějakého období, ovšem tvrdit, že román Berenikina kosa (Vlasy Bereniky, nikoli Vlas Bereniky – bylo by asi komické, kdyby Berenika, manželka krále Ptolemaia III., obětovala za návrat svého muže z války svůj jeden jediný vlas...) vznikl po onom „rozpadovém milníku 91“, je vskutku převratné. Berenikina kosa byla totiž napsána, a dokonce i vydána v osmdesátých letech, tedy v době, kdy jsme ještě jezdili s vízem do Jugošky (první vydání: Zagreb, Znanje 1989). Vydání z r. 1999 je vydáním po deseti letech.
Vložil: redaktor, 05.11.2008 09:22
Štiks, Igor: Eliášovo křeslo
Ano, užití slova křeslo je v souladu s užívanou českou terminologií, nicméně po konzultacích s prof. Radutskym z Hebrejské univerzity jsem došel k závěru, že ona -stolice- nemá s -křeslem- příliš společného. Ale to není až tak podstatné.
Vložil: Josef Kodet, 31.10.2008 20:21
Štiks, Igor: Eliášovo křeslo
Co se týče názvu knihy, zde se musím zastat Dušana Karpatského, neboť "Eliášovo křeslo" nebo též "obřízkové křeslo" je naprosto správný český ekvivalent pro místo, na němž se provádí obřízka. Dát knize název "Eliášova stolice" by mohlo být dle mého skromného názoru velmi matoucí... Jinak iliteratuře... zdar!
Vložil: redaktor, 16.06.2008 10:01
Drakulić, Slavenka: Jako bych nebyla
Dobrý den. Pokud vím, mají ji ve Slovanské knihovně k zapůjčení.
Vložil: Bára, 05.06.2008 11:29
Drakulić, Slavenka: Jako bych nebyla
Dobrý den všem, nevíte kde bych tuto knížku "Sl. Drakulić - Kao da me nema" sehnala? Za poskytnutí informace budu neskonale vděčná.
Vložil: DV, 26.03.2008 19:35
Tomić, Ante: Ništa nas ne smije iznenaditi
Podle této Tomićovi knihy byl natočen v roce 2006 film Karaula.
Vložil: RitaK., 25.06.2007 11:13
Drakulić, Slavenka: Ani mouše by neublížili 3
Výslovnost ć jako mekké t není úplně přesná, ale je to nejbližší výslovnost této hlásky - češtian ji nemá, pokud si "D" vsiml. Jde o něco mezi č a ť. Viz veškeré příručky chorvatštiny, srbštiny, dříve srbocharvátštiny. Např. : Stručná mluvnice srbocharvátštiny, Jan Sedláček, Academia, Praha 1989. Rita... Kindlerová
Vložil: Viktor Janiš, 24.06.2007 16:19
Drakulić, Slavenka: Ani mouše by neublížili 3
Bůh ví, že nikdo z nás redaktorů není bezchybný, ale chyby v čárkách, natožpak ve shodě podmětu s přísudkem nepouštím. Nějaké příklady by nebyly? (A mimochodem, redukovat kvalitu překladu na gramatickou správnost je opravdu na pováženou.)
Vložil: D, 23.06.2007 18:54
Drakulić, Slavenka: Ani mouše by neublížili 3
"Měkké ć se čte jako ť" ať žije Slavenka Drakuliťová :-)))
Vložil: D, 23.06.2007 18:50
Drakulić, Slavenka: Ani mouše by neublížili 3
Gramatika (čárky,shoda podmětu s přísudkem...). Jelikož jde o překlad z angličtiny, který jsem nečetla, nemohu mít ke kvalitě překladu výhrady. Já srovnávám s autorčinou pozdější úpravu do chorvatštiny a tady mám pocit, že tam pár věcí chybí např. v epilogu je tam celá "báseň" Zariće. P.S. Je škoda,... že nikdo nepřeložil žádný z románů SD (hlavně Kao da me nema je nesporně působivější) či základní dílko balkánského feminismu Smrtni grijesi feminizma
Vložil: Viktor Janiš, 28.05.2007 18:25
Drakulić, Slavenka: Ani mouše by neublížili 3
A to jako proč? Já ten překlad redigoval a byl skvělý, jak už to u Richarda Podaného bývá zvykem.
Vložil: D, 28.05.2007 17:26
Drakulić, Slavenka: Ani mouše by neublížili 3
Jen ten překladatel by zasloužil a vytahat za uši
Vložil: bih, 08.05.2007 17:13
Drakulić, Slavenka: Ani mouše by neublížili 3
Drsné, drsné, ale stojí za přečtení
Vložil: redaktor, 29.12.2006 14:26
Gavran, Miro: Klara
Zatím nemám informace o tom, ze by Klara vyšla slovensky. Pokud se nějaký překlad chystá, tak o něm nevím.
Vložil: lucia, 27.12.2006 10:49
Gavran, Miro: Klara
neviete kedy vyjde tato kniha v slovenskom preklade?alebo uz vysla?
Vložil: redaktor, 26.04.2006 08:57
Drakulić, Slavenka
Výborně, děkuji za upozornění. Vycházel jsem z chorvatských pramenů. Napiště mi, prosím, až se bude blížit vydání.
Vložil: -rip-, 25.04.2006 22:29
Drakulić, Slavenka
Drobná oprava: Ani mouše by neublížili (jak se to česky bude jmenovat) není román, ale sbírka portrétů válečných zločinců, kteří stanuli v Haagu. Drakuličová jej napsala původně (myslím na grant jedné nizozemské univerzity) anglicky, teprve pak sama přeložila do své rodné řeči. Knihu jsem tudíž překládal... i já z angličtiny. U nás vyjde jako druhá autorčina kniha, doufám že již letos, je skvělá a o konfliktu na Balkáně řekne víc než tisíc hodin zpravodajství. Richard Podaný
Vložil: Daniela, 11.03.2006 18:25
Tomić, Ante: Što je muškarac bez brkova
Videli ste uz film? Je fantasticky!!!
Vložil: redaktor, 16.01.2006 14:46
Tomić, Ante: Što je muškarac bez brkova
Pokud bychom chtěli být přesnější, tak postavy v románu hovoří i štokavsky v ikavské variantě, též štokavsky v východohercegovské variantě apod. Objasnění jazykové situace by vydalo na celý dlouhý článek. Nejjednodušší tedy bude hovořit o variantě ikavštiny. Díky za upozornění.
Vložil: , 14.01.2006 09:39
Tomić, Ante: Što je muškarac bez brkova
a není náhodou dialektem dalmatského Záhoří "štokavština-ikavština"?
Vložil: redaktor, 11.10.2005 11:15
Jergović, Miljenko: Sarajevski Marlboro
Podarilo se mi zjistit, že Miljenko Jergović pracuje pro chorvatský časopis Globus. Ale publikuje občas i v denním tisku.
Vložil: Jana, 28.09.2005 11:17
Jergović, Miljenko: Sarajevski Marlboro
Dobrý den, vlastně mám jen jeden dotaz. Marně se snažím najít na internetu, ve kterých novinách Miljenko Jergović v současné době působí. Nevíte to někdo náhodou? moc byste mi pomohli. Předem díky za odpověď, Jana, Brno.
Vložil: kr, 29.06.2005 13:40
Baretić, Renato: Osmi povjerenik 2
dobra recenzia, dakujem
Vložil: autor, 23.06.2005 15:43
Ferić, Zoran
Zrejme mame jine pojeti pojmu celebrita. Pro me to nejsou radoby osobnosti v casopisech typu Spy. Ja byl tou dobou v Zahrebu taky a zpravu o krtu knihy jsem zaznamenal v tisku. Nevim, proc se snazite polemizovat s "uspesnym zijicim spisovatelem" (oboji zatim je) a "soucasti literarni estrady" – zduraznuju... literarni. Myslel jsem tim napriklad, ze Feric je ve sve zemi, stejne jako u nas Viewegh, spisovatel znamy (z me zkusenosti jeho jmeno zna temer kazdy, a rovnez nejde o studenty literatury), je zvan na ruzne spolecenske akce (to, ze je narozdil od Viewegha povetsinou odmita, na tom nic nemeni), dostava prostor v renomovanych periodikach (sloupky v Nacionalu), podle jeho del se toci filmy, je nekterymi kritiky a novinari az nekriticky obdivovan a staven do pozice nejlepsiho literarniho vyvozniho artiklu atd. Podobnosti s Vieweghem tedy vidim vic nez dost. A koneckoncu obrat "muzeme prirovnat" neznamena "se rovna". Pristi mesic se s panem Fericem mam v Zahrebu setkat poprve osobne, takze s nim muzu zaprist hovor i na tohle tema :)
Vložil: qw, 15.06.2005 15:54
Ferić, Zoran
pozicii celebrit?? prave v case vydania Smrt djevojcice sa zigicama som posobila v Zahrebe a mozem Vas uistit, ze Feric si neuziva nic podobne slave Viewegha. Na krste knihy bolo skutocne len zopar ludi, z toho vacsina kultur. redaktorov alebo studentov-stipendistov(Bulharka, Slovenka, Cech a Cinan).... Z mojich znamych- Zahrebcanov, ktori nestuduju prave literaturu, o Fericovi vacsina ani nevedela, ze taky niekto je.Trosku mu mozno pomohlo zviditelnit sa, ked podla Misolovky nakrutili film. Inak je Feric znamy len v literarnych kruhov, verte mi.Aj ked dopriala by som mu, aby to raz bolo inak.
Vložil: autor, 14.06.2005 16:10
Ferić, Zoran
Upozornuji, ze ve vete "Stejne jako Viewegh se i Feric stal ve sve zemi vzorem 'uspesneho zijiciho spisovatele' a zaroven soucasti literarni estrady" neni zcela zamerne ani slovo o literarnich kvalitach obou autoru, pouze o jejich spolecenske pozici celebrit. Do srovnani del techto dvou panu jsem se... nepoustel prave proto, ze mam na vec stejny nazor.
Vložil: qw, 14.06.2005 12:40
Ferić, Zoran
to prirovnanie k Vieweghovi je vcelku mimo. chcem tym povedat - dost to ponizuje Ferića (ci povysuje View.?) Inak, mam tie knizky doma, je to skvela literatura!!
Vložil: Petr Přikryl, 12.05.2005 21:40
Baretić, Renato: Osmi povjerenik 1
Myslite, ze kdyz prelozite a publikujete spatnou recenzi, ze je vhodnym argumentem na obranu rikat, ze je soucasti narodni kultury? To pak muzete - dovedeno do dusledku - publikovat preklady napisu na chorvatskych zachodcich, take jsou prece soucasti narodni kultury. Prominte, ze prehanim, ale Vase... argumentace je legracni...
Vložil: redaktor, 12.05.2005 11:20
Baretić, Renato: Osmi povjerenik 1
Příspěvek se vztahuje k nejúspěšnějšímu chorvatskému románu loňského roku. Zatím nemám možnost sám recenzovat originál, proto jsem volil cestu převzetí chorvatské recenze (či spíše zamyšlení). Každopádně je styl psaní také součástí národní kultury.
Vložil: Petr Přikryl, 09.05.2005 10:11
Baretić, Renato: Osmi povjerenik 1
A proč tedy publikujete na iliteratuře takové příspěvky? ...když "zřejmě ani domácímu čtenáři nebude úplně jasné, co /autor/ říká", jak píše JOVANKA?
Vložil: jovanka, 06.05.2005 22:34
Baretić, Renato: Osmi povjerenik 1
Nemohu bohužel porovnat překlad s originálem - ale mám pocit, že tady nejde ani tak o problém překladu. Jde o to, že autor článku zvolil takový styl a tón, že zřejmě ani domácímu čtenáři nebude úplně jasné, co říká: cílem toho textu není ani tak představit knihu a Baretiče, jako ukázat jakýsi pomyslný... nadhled recenzenta - ale chudák čtenář ty elipsy a narážky těžko dešifruje a chudák překladatel nemá právo ta tvrzení přeformulovávat. -- Třeba jen poslední odstavec: co to vlastně autor článku chtěl říct?
Vložil: Jan Vaněk jr., 05.05.2005 12:47
Baretić, Renato: Osmi povjerenik 1
Buď jsem Chorvat a sám o tom nevím, anebo "aby nebyla mýlka" je normálně česky. Se "Způsobem skutečného znalce poetiky zasadil do příběhu tragický moment" mi taky přijde vcelku normální (po čistě syntaktické, netvrdím stylistické stránce),... "terorizuje a není ani náznak, kdy chce přestat" je tak na hraně.
Vložil: Zoran Ferić, 04.05.2005 23:58
Baretić, Renato: Osmi povjerenik 1
Kážu o češtině a sám jsem se při rychlopsaní dopustil chyb... ale nebudu ješitný a z chyb se poučím... bezejmennný...:)) Nebudu už obtěžovat, žijte blaze ve svém vědění...:) Už teď mě mrzí, že jsem si vůbec dovolil něco napsat...
Vložil: Jiří Levý, 04.05.2005 23:38
Baretić, Renato: Osmi povjerenik 1
Nepletu. Ty mnou níže citované věty prostě nejsou česky. Jsou to zřejmě "počeštělé chorvatské konstrukce", jednoduše syntaktické kroatismy v češtině... (a pokud se mýlím, což je dost dobře možné, pak je tu druhá alternativa: máte problémy s češtinou...) A co se týče mé ananonymity: internet tuto volbu... poskytuje a já rád jí využívám, nemyslím, že je důležité, jak se jmenuju (zdali Dušan Karpatský, nebo zdali jsem jen bezejmený zakomplexovaný student zemědělství...) ... a Vaše možnost je zase ignorovat mé namitky, pokud je podle Vás nedůstojné odpovídat zcela anonymnímu jedinci...
Vložil: redaktor, 03.05.2005 12:59
Baretić, Renato: Osmi povjerenik 1
Asi si pletete překládáni a přebásnění. Patrně asi budete znalec překladů z chorvatštiny, můžete se třeba i podepsat pod svůj názor.
Vložil: , 03.05.2005 09:51
Baretić, Renato: Osmi povjerenik 1
Převod slov je snad přesný, ale překlad špatný. Nepřekládají se jen slova, ale i větné konstrukce.
Vložil: redaktor, 03.05.2005 09:03
Baretić, Renato: Osmi povjerenik 1
Problém není v překladu, ten je pokud možno nejpřesnější. V Chorvatsku existuje trochu jiný styl vyjadřování, který se vyznačuje značnou šroubovaností a různými zvláštními kombinacemi slov. Článek jsem pouze přeložil, zkrátil a doplnil pár poznámek. Nejsem oprávněn přepracovávat celé znění příspěvku.
Vložil: , 02.05.2005 11:04
Baretić, Renato: Osmi povjerenik 1
Zdá se mi, že překlad je trochu "nedotažený". Např.: "Aby nebyla mýlka, obyvatelé Trećiće nejsou anarchisté." Nebo: "...prozradil intelektuální metabolismus chorvatské moci, která nás bezmála již pět století terorizuje a není ani náznak, kdy chce přestat" Anebo: "Způsobem skutečného znalce poetiky... zasadil do příběhu tragický moment." Atd. ...?
Vložil: Maestro, 21.04.2005 18:44
Majdak, Zvonimir: Kužiš stari moj
Dobro šepi lima, jeblo terema. :D)
Vložil: M.F., 27.12.2004 11:58
Otčenášek, Jaroslav: Příběhy z Dalmácie
Tuto knihu vřele doporučuji! :-)
Vložil: redaktor, 18.12.2004 13:14
Tomić, Ante: Što je muškarac bez brkova
dekuji za upozorneni
Vložil: , 15.12.2004 14:32
Tomić, Ante: Što je muškarac bez brkova
"ćakavština"??? - nemá být náhodou "čakavština"...?
Vložil: , 15.12.2004 12:52
Tomić, Ante: Što je muškarac bez brkova
"s generálskýma frčkami" ??? - to není moc česky...:)) Buď "generálskýma frčkama", nebo "generálskými frčkami" (má-li to být spisovný tvar)
Vložil: J.Otčenášek, 23.07.2004 12:28
Jergović, Miljenko: Sarajevski Marlboro
V ročence Literatura ve světě se v chorvatské sekci objevila drobná chyba v překladu. "Mišolovka Walta Disneyho" měla být správně přeložena jako "Past na myši Walta Disneyho". Omlouváme se.
Vložil: Damir, 13.02.2004 13:49
Radovinović, Radovan: Černá Hora
Tuto knihu jsem si zakoupil minulý rok. Nebyla sice levná,ale později jsem ji viděl v prodeji ještě výrazně dražší. Pro turistu je snad moc velký prostor věnován historii Crne Gory a to i přesto, že historie je můj koníček. Celkově jsem ale velmi rád, že tato kniha patří do mé knihovny. V této zemi... jsem byl 3krát a i když jsou známi mezery v úrovni turistického ruchu-zejména pořádek, jde o krásnou zemi se zajímavými lidmi. Právě k jejímu poznání Vám tato kniha velmi přispěje, neboť v omylu žije ten, kdo si myslí, že poznal Černou Horu po 14dnech na hotelové pláži - a věřte,stojí to za to. Takže díky za knížku a letos snad zase v Černé Hoře nashledanou.
Vložil: , 20.11.2003 01:20
Slamning, Ivan: Naronská siesta
Vložil: redaktor, 06.10.2003 09:54
Marinković, Ranko: Kyklop
Ano, mate pravdu. Slovensky preklad vysel v roce 1971, ovsem pripravovan byl jiz delsi dobu. dekuji za poznamku. J.Otcenasek
Vložil: knihomil, 02.10.2003 20:14
Marinković, Ranko: Kyklop
Vynikajuci roman. Ked som ho docital, musel som si dat niekolko dni od knih pauzu, vsetko sa mi zdalo po Kyklopovi necitatelne. :-) Este by som doplnil, ze slovensky preklad vysiel podla udajov na stranke ministerstva kultury SR v roku 1971. Otazne je, ci neboli niektore pasaze vynechane. - odkaz... -
...