Vložil: Luděk, 09.07.2021 18:40
pokud pani de bruin uhodila hrebicek na hlavicku, lze ocenit alespon sofistikovanost tohoto trolleni, nicmene lze souhlasit s tim, ze obcas je treba mene utocit a vic chapat.
Vložil: Magda de Bruin, 09.07.2021 10:44
iLiteratura v nadoblačných výšinách? K čemu pořád ta ironie? Je nás určitě víc, komu vadí chyby a ozývají se kvůli nim, ale otázka je: jde tu o nápravu věcí, nebo o zostuzení toho, kdo chybu udělal? V prvním případě je ironie kontraproduktivní. V druhém případě se nesmíme divit, když nás i ti druzí
... rádi přistihnou při chybě, i kdyby to byl jen obyčejný překlep. Ostatně proč vlastně tak dráždí (nejen vás, ale pokud vím i další lidi) ten seminář? Možná mi na dálku něco uniká, ale co je proti snaze zlepšit se v tom, co člověk dělá? Snad jenom to, že by tím mohlo ubýt příležitostí ke kritice (takže přece jen druhý případ?).
Vložil: Jan Vaněk jr., 07.07.2021 18:05
V české distribuci se film promítal s titulky, takže dnes je nutno vystačit si s původním zněním; pomineme-li torrenty apod., plná verze (obvykle se udává délka 114 minut) z pěkné digitální rekonstrukce r. 2015 se snadno vygooglí na polském streamovacím serveru (fungujícím výrazně lépe, než je v oboru
... zvykem). Aby snad nehrozily nějaké opletačky pro pirátství, odkaz najde p. Pistorius v pracovním mailu.
¶
Jen ještě poznámku k jeho formulaci "později se její plánované vydání přesunulo na r[o]k 1979", která může dnešní čtenáře mást – v knize se objevuje dokonce pouze ještě nešťastnější zkratka "V roce 1979 jej chystalo k vydání nakladatelství Odeon." Několikatýdenní skluz výroby byl v těch dobách běžný, ale román byl po celou dobu zařazen do edičního plánu na rok 1978 a jako takový anoncován – viz např. Jiří Janovský: Okno do současného literárního světa, Čtenář: měsíčník pro práci s knihou, č. 6–7/1978, str. 237 (odstavec začíná větou "Svazky této řady jsou méně výrobně náročné a mohou tedy přicházet ke čtenářům častěji a s menším časovým zpožděním než knihy vázané."!); reklama "Soudobá světová literatura v edicích Odeonu" na poslední stránce Světové literatury 3/1978; a konečně i soupisy "V Malé řadě soudobé světové prózy vychází v roce 1978" na záložkách šťastnějších sesterských titulů.
¶
Paní Voslářové bych nerad zůstal dlužen poděkování za poukaz na překlep – ano, má být (a v knize je) "svobodnou". Je to pěkná připomínka, proč nemám nic společného s nadoblačnými výšinami iLiteratury, ale zůstávám pod čarou poznámek v diskusi, s nohama pevně na zemi, i když třeba občas od bláta. Zajímalo by mne ovšem, která ze DVOU vět kol. KH jí nedává smysl – já ho nacházím, sémanticky i syntakticky (vazbu "otázka po čem" sice nepotkáte na každém rohu, ale stačí třeba číst Čapka). Mám ovšem obavy, najdeme-li jakou společnou řeč, když jí ani za pozastavení, natož snad redakční zásah, nestály slovní saláty typu "V jeho […] tvorbě lze mapovat silný vliv osobní zkušenosti s válkou, pojící se s bolestnými vzpomínkami", "Paradox […] území […] proniká do textu jako litanie nad ztrátou domova a nostalgickým vzpomínáním [sic!] na rodnou krajinu" nebo "pocházel z prostředí litevského venkova a osobně se účastnil bojů druhé světové války, mimo jiné i jako pomocník v nemocnici" (rozuměj: ještě nezletilý pracoval mj. coby pomocník nemocničního elektrikáře. Když složil maturitu na podzemním gymnáziu, dosáhl vojenského věku a přiblížila se fronta, odešel k Armii Krajowej).
Vložil: Vladimír Pistorius, 07.07.2021 10:56
Magda de Bruin Hüblová mne právě upozornila, že snímek na Youtube, na nějž jsem v předchozím příspěvku uvedl odkaz, neobsahuje celý Wajdův film "Kronika wypadków miłosnych", ale pouze sestřih, který pořídil jakýsi Piotr Pawlowski (jenž se k sestřihání v popisku přiznal a celé to nadepsal "Moja Kronika
... wypadków miłosnych").
Pokud by někdo věděl, jak se dostat k plné polské či české verzi Wajdova filmu, byl bych mu za ni velmi vděčný.
Vložil: redakce, 04.07.2021 10:43
Aby článek nebyl zavádějící, upravujeme pasáž týkající se předchozího vydání. Děkujeme všem za upřesnění.
Vložil: E. U. Garp, 02.07.2021 08:29
Nikdo neroste do nebe. Ani pan junior.
Vložil: E. U. Garp, 01.07.2021 21:03
Paní Zelenkové: Je uvedenO datum, ne uveden, je to pořád ještě neutrum, mein Gott.
Vložil: Vladimír Pistorius, 01.07.2021 17:26
Pro Barboru Zelenkovou: Ve své poznámce jsem napsal: "Nakonec však 26. dubna 1984, po více než pěti letech, vydává vedení Odeonu souhlas s makulací..." Slovem "makulace" jsem myslel zničení, rozšmelcování, rozemletí, nikoliv vydání (od stejného základu je také slovo makulatura, používané v polygrafii
... pro zkažený papír). 26. dubna 1984 tedy vedení Odeonu nedalo souhlas s vydáním, ale naopak se zničením vytištěných knih.
Vložil: Marie Voslářová, 01.07.2021 15:40
Jan Vaněk: Máte tam překlep. KH: Víte, že ta vaše věta nedává smysl? Každý se může splést, upozornit na to je užitečné a snad můžu napsat, že redakce je za každou připomínku a upřesnění vděčná. Tón pak už vypovídá jenom o komentujícím...
Vložil: Luděk, 01.07.2021 13:03
a kdo neni ochotny overit si smysl textu?
Vložil: KH, 01.07.2021 12:53
To je ovšem otázka jen po rámci etikety. Neochota ani zpětně si ověřit smysl textu je ovšem zarážející mnohem víc.
Vložil: Martin Liška, 01.07.2021 12:38
Pane Vaňku, chápu, že každého někdy ovládnou emoce, ale přeci jen, když si svůj příspěvek přečtete teď s odstupem nějakých 16 hodin, nepřijde Vám, že s posíláním lidí do chráněných dílen kvůli tomu, že neznají slovo "makulace", jste trochu přestřelil?
Vložil: Vladimír Pistorius, 01.07.2021 08:54
Pokud se týká zfilmování románu Andrzejem Wajdou, o české verzi jsem doposud nevěděl. Název je identický s názvem knihy, tedy "Kronika wypadków miłośnych", čemuž odpovídá i český název filmu "Kronika milostných nehod". Originální polský film je přístupný na
youtube.
... Je krásný a stojí za shlédnutí. O podobné dostupnosti české verze bohužel zatím nevím.
Vložil: Vladimír Pistorius, 01.07.2021 08:30
Pokud se týká otázky odeonského vydání, má pan Vaněk naprostou pravdu a recenzentka Bára Zelenková chybně přečetla mou závěrečnou poznámku: kniha měla původně vyjít v roce 1978, později se její plánované vydání přesunulo na rak 1979, z tiskárny přišla na začátku ledna 1979, avšak byla uložena ve skladu,
... odkud byl celý náklad v roce 1984 odvezen a zničen.
Pokud za vydání nebudeme považovat vyrobení knihy a její následné zničení, nedočkala se Černá kronika lásky prvního vydání ani v roce 1978 (kdy ještě ani nebyla vytištěná). ani v roce 1979 (kdy sice již byla vytištěna, ale nikoliv distribuována), a už vůbec ne v roce 1984 (kdy byla zničena). Pořád při tom šlo o jedno a to samé chystané vydání.
Rovněž bych se rozpakoval označit vyškrtnutí 6 odstavců a dalších dvou vět za "razantní redakční úpravu", jakkoliv tehdejší běžná praxe cenzurních či autocenzurních škrtů je z dnešního pohledu nepřijatelná.
Vložil: Jan Vaněk jr., 30.06.2021 20:26
Zrovna sem s tím jdu: v závěrečné Pistoriově "poznámce nakladatele" s názvem (neklame-li mě paměť) Příběh jednoho zákazu, tradičně podrobné i s odkazy na archivní fondy, se můžete dočíst (pokud nejste funkčně negramotní nebo vám někdo nepodstrčil zvláště důmyslný padělek), že (když to zkrátím) kniha
... byla vytištěna v lednu 1979 (s vročením 1978), ale nadřízenými orgány už nevpuštěna do distribuce (kvůli dlouhým výrobním lhůtám se posuzovalo ještě ex post, jestli se autor nebo titul v mezičase nestal nepřijatelným), a po odpisu z účetnictví a pěti letech ležení ve skladu bez valné vůle a koneckonců i možnosti to řešit onoho 26. dubna 1984 "vedení Odeonu vydává souhlas s makulací" (což pro mladší čtenáře bez přístupu ke vzdělání nebo slovníkům neznamená totéž jako distribuce, nýbrž naopak skartace, stoupa, zkrátka sešrotování).
¶
Také formulace "vydání se dočkal roku 1978, avšak v razantně redakčně upravené podobě" se zjevně pokoušela převyprávět Pistoriův údaj, že v Odeonu z autocenzurních důvodů vypustili "šest odstavců vyjadřujících smutek nad zmizelou Litvou" (str. 112–3 přítomného vydání) a dvojici replik o životě "se svobdnou vůlí v nesvobodě" (str. 158).
¶
Říkám si, jestli by iLiteratura neměla z evropských fondů místo placení sebevzdělávacích seminářů radši založit nějakou chráněnou dílnu.
Vložil: Barbora Zelenková, 30.06.2021 18:34
V doslovu samotné knihy, který obstaral Vladimír Pistorius, se můžete dočíst o komplikacích spojených s vydáním románu. Právě zde je uveden datum 26. dubna 1984, kdy Odeon souhlasí s vydáním románu, bohužel většina nákladu byla nejspíše vzápětí (cca v květnu) zničena. Jednalo se o český překlad.
Vložil: Jan Vaněk jr., 29.06.2021 11:52
Přímo nakladatel
www.pistorius.cz na obálce jasně uvádí: "Černá kronika lásky měla vyjít v českém překladu v roce 1978, avšak tehdejší cenzura nechala kvůli politické nepřijatelnosti autora celý vytištěný náklad odvézt do stoupy, takže se k českým
... čtenářům dostává až nyní"; o roce 1984 tam není absolutně nic. Jak si lze ověřit v katalogu Národní knihovny nebo dokonce ve skenu archivního výtisku na NDK.cz, právě tento náklad činil 5 tisíc výtisků.
Vložil: Milan Valden, 28.06.2021 08:07
Dodal bych, že román Kronika wypadków miłosnych byl v roce 1986 zfilmován, režie: Andrzej Wajda, scénář: Andrzej Wajda a Tadeusz Konwicki; u nás byl uváděn pod názvem Kronika milostných nehod.
Vložil: Martin Liška, 28.06.2021 07:07
Prvnímu odstavci úplně nerozumím - ta omezení z let 1978 a 1984 se týkají vydání originálu nebo českého překladu?
Vložil: Otto Hejnic, 26.11.2020 01:16
Milá Marto Dzido, přečetl jsem si Slast, je to velmi zajímavě napsaná knížka, ukazuje některé mužské principy, popsané autorkou, tedy je to psaní z druhého břehu. Je to brilantně vytvořeno. Myslím, že v Polsku je mnohem konzervativnější atmosféra, asi je těžké se vyjadřovat za menšiny, problém nastává,
... že většina čtenářů si autorku ztotožní s hlavní hrdinkou. Další knížku povídek, až bude u nás přeložena, si určitě přečtu.
Vložil: E. U. Garp, 11.11.2020 09:05
Že prý "čeští literární kritici a recenzenti občas užívají nálepky „ženská literatura“, všechny spisovatelky s odlišnými poetikami tak hodí do jednoho pytle..." Tak to už by si snad nikdo nedovolil ani pípnout, vždyť by byl uklován.
Vložil: droog, 29.07.2020 20:17
15,5 × 21,6 × 3,5 cm je dost velký objem; většina fantasy se vejde do polovičního, takhle krátké i do menšího.
Vložil: Martin Liška, 28.07.2020 07:53
326 stran připadá recenzentce jako objemná kniha, nota bene v žánru fantasy, kde nejsou výjimkou sedmisetstránkové i ještě tlustší romány?
Vložil: Tadeáš Dohňanský, 05.06.2020 16:22
Je to aluze na román, o kterém autorka článku mluví.
Více třeba v
ukázce na iLiteratuře .
Vložil: pračky světa, 05.06.2020 13:35
"... propil všechny pračky světa"? to je nějaký idiom, vtip, nebo překlep?
Vložil: mp, 21.05.2020 20:04
https://youtu.be/lYV_voCNZLo
Vložil: r2d2, 21.05.2020 15:29
Já tuším, proč jste si na tu dobu vzpomněl...
Vložil: Reddot, 21.05.2020 10:43
Trochu rozdíl stavět ze slov název a používat je v běžné větě, nemyslíš? Jinak já za nejhorší nešvar poslední doby považuju přehnaně systémové uvažování. Stádové, nekreativní. Můžeš mi teď napsat, že vhodnější slovo by bylo 'stádní'? Budeš se pak cítit chytře, uvidíš. Nevím proč jsem si teď vzpomněl
... na dobu, kdy Cézanna mocní kritici peskovali za to, že nedokáže realisticky kreslit. Možná by se v tom momentě dala vykřesat odpověď na otázku, proč jsi Michaeli překladatel, a ne spisovatel.
Vložil: Michael Alexa, 20.05.2020 09:37
Neschopnost přivlastňovat považuju za horší nešvar poslední doby, než jsou proslulá "dechberoucí", "mějte hezký den" apod. Byl jsem pozván na akci, kde "Honzy táta a Jany brácha budou číst Monči knížku". Asi se nezúčastním.
Vložil: kh, 20.05.2020 07:17
Naopak, navíc "v domě Sáry" je lapsus, zvlášť když jde o jednoslovné příd. jméno přivlastňovací. Co třeba "v knize Šalamouna"?
Vložil: Reddot, 19.05.2020 18:55
"V Sářině domě" zní hrozně
Vložil: Čtenář, 19.05.2020 16:40
Škoda že ne "V Sářině domě"
Vložil: Reddot, 19.05.2020 02:23
"Martinek totiž svého polského kolegu Krzysztofa Bortnika přesvědčil, aby nevykračovali z vymezeného časového období a do antologie nezařazovali autory současné." Díky Bohu za to!! Pan Martinek mě velice pozitivně zasáhl už výborem povídek od Grabińského "V domě Sáry a jiné povídky". Polská fantastika
... je velice osobitá a kusy z let 1890-1920 jsou často naprosté klenoty. Současní autoři new weird jsou na můj vkus až moc weird (resp. neumějí tak psát, jako staří moderní mistři), takže bych se velice přimlouval za to, aby se editoři případných dalších výborů polské fantastiky věnovali autorům již bezpečně mrtvým. A klidně bych zapomněl na horor jako takový - expresionismus, dekadence, temný symbolismus, psychologický realismus a kombinace těchto často dokáží vykouzlit ten pravý horor...
Vložil: Grzegorz Niec´, 14.05.2020 18:46
Non plus ultra.
Vložil: viva, 11.10.2019 13:33
Gratulujem, tato spisovatelka si cenu urcite zasluzi, o tom niet najmensich pochybnosti, co kniha, to zazitok...
Vložil: O. Doubek, 09.10.2019 07:33
A: http://www.iliteratura.cz/Fulltext?Fulltext=Twardoch
Vložil: Jan Vaněk jr., 17.09.2019 00:51
Bizarním tvrzením pana Hankiewicze, respektive jeho vlastnímu zautomatizovanému a strnulému uvažování (od SF bychom mohli očekávat, že k objasnění záhady vede deus ex machina?!), by bylo vhodné nastavit zrcadlo zdravého rozumu a faktů (neznalost české gramatiky "za pocity strachu a otupění nastávající
... při cvičení ... cítíme alegorii" vytkněme před závorku):
Ještě dříve než "Lem, autor Domu proměnění" byl autor Marťana (napsaného už za války!) a fantastických povídek z Tygodnika Powszechnego.
Tichý je v drtivé většině českých vydání uváděn původním jménem Ijon, bez úpravy na "Iljona".
Jednotlivé pirxovské povídky vycházely mezi lety 1958 a 1971.
V "Pirxově vyprávění" není loď samozřejmě v nejmenším označena za "marťanskou", je výslovně řečeno, že má původ mimo Sluneční soustavu.
(Navíc Pirx říká konkrétně – cituji z předchozího vydání bez nekvalifikovaných zásahů redakce Albatros Media, a.s., jež recenze označuje za "minimální" a jejich příkladmý "základní přehled" v knize zabere přes stránku – "Tehdy jsem byl strážním pilotem, který už měl nalétané hodiny", v originále "pilotem patroli z wylatanymi godzinami", stejně jako na dění vzpomíná "po tolika letech" a v přítomném čase mluví o tom, co dělává "na palubě": patří na začátek jeho kariéry, mezi Patrolu a Albatros. Vnitřní chronologii uzavírá a s celým cyklem zúčtovává poslední napsaná Ananké, kde Pirx velí výrazně lepší lodi a "odcházení" je jasně tematizováno: "Byl mezi třicítkou a čtyřicítkou, spíš ke čtyřiceti – k hranici stínu, kdy člověk už musí přijímat podmínky nepodepsané smlouvy předložené bez ptaní. […] Čtyřicetiletý člověk se začne chovat tak, jak si to představuje vhodné pro člověka starého. […] Je to tedy věk pro kosmonauty kritický – pro ně jako pro nikoho jiného, protože v tomto oboru je každý, kdo není způsobilý stoprocentně, okamžitě odepsaný. […] Skoro nikdo nemůže přetáhnout období aktivní služby přes padesátku. Přetížení, to je největší nepřítel mozku. […] Jemu, Pirxovi, a on to věděl, říkali ti mladší „nepřítel automatů“, „konzervativec“, „mamut“. Někteří z jeho vrstevníků už nelétali. Podle svých schopností a možností se překvalifikovali na pedagogy, členy Kosmického soudu, odešli na sinekury do loděnic, zasedali v dozorčích radách, zabývali se svými zahrádkami. Vcelku se drželi, docela slušně předstírali, že se smířili s nevyhnutelností – ale jediný bůh ví, kolik to nejednoho z nich stálo.")
Vložil: Marie, 28.12.2018 09:49
Je to vtipná kniha, ale při čtení jsem si spíš říkala, že by ten překlad snesl ještě trochu (víc) redakční péče...
Vložil: redakce, 21.12.2018 14:15
Děkujeme za upozornění, Vetulani opraven. Mazurek je správně (v zájmu spárování článků s knihovnickými katalogy užíváme v názvu položky jméno v původní podobě, přechylujeme až v článku).
Vložil: Michael Alexa, 20.12.2018 10:50
Ventulani by měl být Vetulani a Mazurek Mazurková.
Děkuji za pěknou recenzi.
Vložil: Milan, 08.06.2018 12:34
Jak tak čtu, říkám si, že Świetlicki už nepíše, jak psával, když jsem ho čítal v Bílých propastech. Škoda.
Vložil: Milan, 08.06.2018 12:29
"Ničíme se navzájem něžně zavázáni?" Komu, čemu?
Vložil: Viva, 30.05.2018 10:14
Gratulujem, uz v roku vydania tejto knihy som vedela, ze je vynimocna! Takisto ako vsetky knihy O. Tokarczuk...
Vložil: Milan, 10.04.2017 10:03
Z románu jsem měl podobně rozporuplné pocity jako autorka recenze. Čím déle jsem obrovitý román četl, tím častěji jsem si říkal, že méně by bylo více. A to mám Tokarczukovou velmi rád, zejména její romány Pravěk a jiné časy a Běguni. Ovšem v Knihách Jakubových jsem se opravdu hodně ztrácel a napadalo
... mě, co bych výrazně zkrátil a zpřehlednil. Přišlo mi, že autorka prostě neodolala a vše, na co přišla v archivech a jiných pramenech, tak musela do románu vložit a samu sebe málo korigovala. Je to škoda, protože téma je nesmírně zajímavé, řada kapitol strhujících, vykreslení dobové atmosféry působivé, řada postav nezapomenutelných, navíc se román zčásti odehrává i v Brně a také se mi líbí, že je text doprovázen řadou dobových ilustrací. Kdyby byl román alespoň o třetinu kratší a trochu přístupnější (např. mohly být vynechány pasáže tištěné jiným písmem, které jsou citáty z kroniky, již píše jeden z Frankových druhů apod.), byl by požitek větší. Takto jsem se v mohutném labyrintu a spoustě postav (a ještě s těmi změnami jmen) ztrácel a příběh se mi čím dál víc vzdaloval, až jsem málem neměl trpělivost jej dočíst (nicméně jsem román zdolal). Autorku obdivuji, že dokázala něco takového vytvořit a jistě jí to muselo dát strašnou spoustu práce, ale výsledek je podle mého názoru dosti rozporuplný...
Vložil: Michael Alexa, 17.08.2016 07:42
Dovolím si drobnou poznámku k polštině a překladu: správně by bylo "kiedyś" (perex i text), "… z kdysi přes tenkrát" (perex i text), "wydawnicza"; ředitel je "Żabiński". Děkuji za pěknou recenzi!
Vložil: jan lukavec, 27.05.2016 09:17
Ano, to je jistě podnětná otázka, třeba se k ní v nějakém dalším článku vrátíme.
Vložil: , 26.05.2016 17:25
Z nějakého důvodu by mě spíše zajímalo, co by řekl Halík o Szigielovi než naopak...
Vložil: Petr Kolouch, 08.10.2015 18:16
Překlad je to opravdu velice zdařilý, včetně všech jmen a názvů, která zůstávají pohádkově hravá a přirozená.
Děkuji
Vložil: Dominik Zajíček, 02.09.2015 17:43
Ano samozřejmě, že překlad Jaroslava Vrchlického je zastaralý a nevhodný pro dnešního čtenáře, já také četl Božskou komedii v překladu Vladimíra Mikeše, ovšem mým příspěvkem jsem spíše mínil, že i v nakladatelství Omega vycházejí knihy, které nejsou zmodernizované.
Vložil: Milan, 02.09.2015 17:00
Pane Zajíčku, to se ale mýlíte: Božskou komedii po Vrchlickém přeložil O. F. Babler a nedávno Vladimír Mikeš a Fausta alespoň zčásti přeložili nověji Karel Kraus (1. část, inscenační úprava Otomara Krejči pro ND 1997) a Jindřich Pokorný (výbor v Knize o Faustovi, MF 1982) - ovšem Fischerův překlad Fausta
... je natolik výjimečný a nepřekonatelný, že může vycházet stále znovu. Oproti tomu si myslím, že Vrchlického překlad Božské komedie je již notně zastaralý a oba následující překlady jsou daleko lepší a pro dnešního čtenáře přijatelnější.
Vložil: Dominik Zajíček, 02.09.2015 16:18
V některých ohledech souhlasím s panem Milanem, sám jsem četl Vojnu a mír v překladu Libora Dvořáka a musím říct, že jsem na něm (i přes mou neznalost ruštiny :-) nenašel žádné nedostatky. Ovšem musím odporovat v části věnované nakladatelství Omega. Všechny tituly z tohoto nakladatelství převedené do
... moderního jazyka nejsou, například vydání Faust v překladu Otokara Fischera nebo Božská komedie přeložená Jaroslavem Vrchlickým. Ačkoli je to marketingový tah, pro dnešního čtenáře je výhodný v tom, že vydává klasickou literaturu v dnešním jazyku a i za příznivou cenu.
Vložil: Milan, 01.09.2015 20:22
Myslím, že šmahem odsuzovat nové překlady klasiky jako nepovedené nebo špatné opravdu nelze. Je to případ od případu. Sám dám ale někdy přednost překladům dřívějším, např. u Nebezpečných známostí, Vojny a míru, Mistra a Markétky, Bratrů Karamazovových či Zámku. Ale to zase neznamená, že by třeba překlad
... Zámku od Jany Zoubkové nebyl dobrý, jen je mi prostě bližší překlad Vladimíra Kafky. - To co ale vydává nakl. Omega, tedy staré překlady, na které se už nevztahuje autorský zákon, které jen mírně upraví, to je veliký nešvar a chudák málo znalý čtenář, který si něco takového koupí, to je pak asi překvapení. Ty překlady nebyly špatné, ale prostě zestárly a u naprosté většiny těchto děl existují překlady pozdější, modernější. Jenže za ty by nakladatel musel platit :-)
Vložil: Dominik Zajíček, 01.09.2015 19:12
Tak například překlad Dubliňanů od paní Kateřiny Hilské se jeví jako povedený a srovnatelný s dřívějším překladem Aloyse Skoumala. Dále také překlady Martina Pokorného (Velký Gatsby a Podivný případ dr. Jekylla a pana Hyda).
Vložil: Jakub Gazárek, 30.08.2015 14:11
Zrovna ty nové překlady od Odeonu v Knihovně klasiků jsou poměrně špatné viz. i zdejší kritiky daných překladů. V této souvislosti bych se rád zeptal, zda některý z nových odeonovských překladů za to stojí či nikoliv?
Vložil: Gisela, 15.05.2015 12:23
Je velmi zajímavé číst jak hrozný byl holocaust a vždy autoři zapomínají na podstatné věci - Hitler a jeho mašinérie chtěli a postupně vyvražďovali nejen Židy, cikány ale také Rusy, Poláky, Čechy, a jejich plán byl jasný a ani se s ním netajili : vyhubit nepohodlné rasy a národy takže když už se píše
... o holocaustu tak prosím ne jen vyzobávat ,co se hodí do kšeftu etnobyznysmenům ale o všech !
Vložil: Táňa Mohelníková, 20.03.2015 20:42
Moc hezká recenze! :-)
Vložil: Matěj Matela, 17.03.2015 17:19
Tak já Ti ji půjčím, jestli chceš :) Určitě stojí za přečtení...
Vložil: Eva Tóthová, 14.03.2015 10:30
Pěkné, asi by stálo za to si knihu přečíst!
Vložil: bowery, 29.01.2015 16:56
Mimochodem na Vltavě proběhlo čtení na pokračování pod názvem Vodové barvy.
Vložil: Oto Horák, 07.01.2015 09:28
Díky za informaci. Já znám v českém překladu jen ty hříčky v překladu Václava Buriana, což jsou velice půvabné kousky, ale pro autora málo reprezentativní (jak ostatně píšete ve svém textu).
Vložil: Michael Alexa, 06.01.2015 21:47
Pár překladatelů by tady přece jen bylo - kromě zmíněných Životolamů Václav Burian přeložil esej z Macondského nápisu, jinou část pak přeložila Bára Gregorová (v některých číslech revue Rukopis). Sám jsem se pokusil o další esej z téže knížky a o několik básní (před časem vysílala Vltava - buď je to
... nedohledatelné nebo to dohledat neumím). Básně se vzpouzejí, je to úmorná práce. Překlad (a vydání) některých z Barańczakových esejů mi připadá reálnější...
Vložil: Oto Horák, 06.01.2015 19:29
Opravdová Osobnost. Z hlediska umělecké tvorby i životních postojů zcela konzistentní. Snad se najde nějaký překladatel - a hlavně nakladatel! - který se Barańczakova díla chopí a uvede jej do kontextu českých překladů z polštiny...
Vložil: Michael Alexa, 21.10.2014 18:00
Vidíte, s Václavem Burianem básníkem mám touže zkušenost. Kdysi jsem mu dokonce psal o nové básně, které jsem chtěl publikovat v jakémsi časopise. Byl rád, ale odepsal mi: "vážím si toho, ale Blankyt půlnoci, to jsou skoro moje sebrané spisy!"
Vložil: Oto Horák, 21.10.2014 10:34
Jen malý dodatek k předchozí vzpomínce. Kromě Václava Buriana záslužného překladatele z polštiny a uvážlivého kulturně-politického publicisty existoval i Václav Burian básník. Jednou za čas se pokouším číst něco z nové české poezie, vezmu do ruky tu či onu sbírku a zpravidla po několika básních zjišťuji,
... že mi to nic nedává, že tím vyhřezlým zmatkem se nemám důvod prodírat. Že to pan Básník psal výhradně pro sebe, proto, aby si něco odreagovával či dokazoval. Existují - jak jinak - výjimky. Když jsem kdysi, myslím, že to bylo v časopisu Host, narazil na báseň Václava Buriana, okamžitě jsem dostal chuť si přečíst všechny. Totéž se opakovalo při čtení útlé sbírky Blankyt půlnoci (vydal Host roku 2007). Možná, že fakt, že člověka čtení něčích básní baví (přičemž jejich autora ani osobně nezná), není relevantní literárně kritický údaj. Svědčí to však o Václavu Burianovi: nežil ve věži ze slonoviny, nenimral se v citečcích ani slovech, žil mezi lidmi a s otevřeností a vnitřní pokorou zaznamenával své zkušenosti.
Vložil: Tomáš Matras, 28.04.2014 11:19
Dobrý den, děkuji. Ten závěr je Kieślowského, který srovnává možnosti vzniku kvalitního filmu za "časů komunismu" a současné "demokratické společnosti", hovoří o dobovém Polsku. V knize uvádí dokonce tento paradox: kdysi sice byla cenzura, ale byly peníze na vznik filmu.....dnes už neexistuje cenzura,
... ale peníze na vznik filmů je skoro nemožné získat. Ekonomickou "cenzuru trhu", který jde za každých okolností "za divákem" Kieślowski na několika místech v knize explicitně považuje za horší, než komunistickou "ideovou cenzuru".
Vložil: A.Bednárová, 28.04.2014 11:04
Pokud mohu soudit, je recenze napsána velmi dobře a možná i nechtěně navazuje na myšlení a životní postoje K.Kieślowského, nezatracuje, nevnucuje a vyzařuje empatií. Zvláště výstižné a mé duši lahodící jsou pasáže o dobru a příčinách zla v nás.
Jen mi do toho všeho nezapadá ten závěr, kdy KK si je
... "plně vědom rozdílu mezi ekonomickou cenzurou na Západě a komunistickou ideovou cenzurou s tím, že je pro něj osobně o hodně zhoubnější ta první". Je to závěr K.Kieślowského, D.Stokové nebo T.Matrase?
Vložil: Pavel Mandys, 20.03.2014 15:59
Jak patrno ze záhlaví, recenzent četl polský originál. Od toho se také odvíjí jeho procentuelní hodnocení. Kdo z aktuálně tří hlasujících čtenářů knihu v originále četl či nikoliv, bohužel nemáme možnost zjistit. Procentuelní hodnocení vždy posuzuje knihu, nikoliv článek: jednou recenzent, podruhé čtenáři.
Vložil: Harry, 20.03.2014 15:02
Obecně bych doporučoval oddělit hodnocení knihy a hodnocení článku/recenze. Vzhledem k tomu, že česky to ještě nikdo číst nemohl, přijde mi hodnocení čtenářů divné.
Vložil: Harry, 20.03.2014 15:00
Tato recenze je napsána na základě celé knihy nebo jen zveřejněných ukázek?
Vložil: Magda de Bruin, 18.10.2013 19:02
Připomněla bych ještě, že problémem (ne)viditelnosti překladatele se CEATL, jehož členem je i OP, zabývá systematicky:
www.ceatl.eu - (mluvili jsme o tom m.j. i před rokem v diskusích kolem
iLiFora... na toto téma; nežádala ostatně OP speciálně na „visibility“ o grant MK ČR?). Viditelností se nemyslí nějaké uspokojování osobní ješitnosti jednotlivých překladatelů (což jistě je polní tráva) ani to, že začínající překladatel získá zakázku, ale všeobecné povědomí o tom, co vlastně překladatel dělá a jakou roli má v tom, že si můžeme bez problémů přečíst původně cizojazyčnou knihu, sledovat film, i když jazyk původního znění neovládáme apod. Publicita překladatelských cen je jeden ze způsobů, jak takové povědomí posílit. Zejména u cen, kam mohou tituly přihlašovat i čtenáři, by se vyhlašovatel měl postarat o to, aby se o tom široká veřejnost dozvěděla – k tomu existují tiskové zprávy, které lze posílat nejen do médií, ale i do knihoven, aktivních knihkupectví apod. Jinak všestranně inspirující je např. překladatelský program Frankfurtského veletrhu.
Vložil: jovanka šotolová, 18.10.2013 16:05
to Anežka: všechno je to pravda, jen ten dovětek média=...polní tráva - to si sice může říct každý překladatel sám za sebe, ale jako stanovisko profesního sdružení zastupujícího překladatele to podle mě nelze obhájit :)
to kk: pokud něco/někoho kritizuju, sluší se myslím neschovávat se za anonymitou,
... jinak to celé nepůsobí věrohodně
Vložil: Anežka Charvátová, 18.10.2013 12:07
Dovoluji si něco říct za porotu. Cenou J. Levého se opravdu snažíme mladé překladatele zviditelnit; je pravda, že Obec překladatelů ne vždy dokáže proniknout na stránky celorepublikových deníků, leč to bohužel není jen chyba OP (kde by se jistě dalo leccos modernizovat, jak se však nyní i snažíme, viz
... nová facebooková podoba), ale i novinářů, které překlad jako takový vůbec nezajímá, nanejvýš v Magnesii, jenže i tam je překlad jen popelkou vedle ostatních kategorií. Do médií tedy laureáti ceny proniknou stěží, avšak na naši obranu musím říct, že naopak velice často se podaří dostat laureáty do nakladatelství, což je pro ně myslím důležitější. Zůstanu-li u polštiny, loňský oceněný (nepamatuju si přesně jakou cenou) Michael Alexa dostal možnost překládat knihu pro nakladatelství Smršť, jiný oceněný z polštiny, Jan Jeništa, také vydává své překlady knižně (myslím ve FRA), letos byl dokonce mezi finalisty Jungmannovy ceny a získal tvůrčí ocenění. Předloňský vítěz Michal Brabec (hispanista) přeložil knihu pro FRA. A podobných příkladů je mnoho, jen si je nepamatuju z hlavy (loňská vítězka, anglistka, myslím teď vydá překlad Plochozemě v Argu). Tudíž myslím, že tento účel ceny, zviditelnit mladé překladatele a umožnit jim začít spolupracovat s nakladateli, se daří naplňovat poměrně dobře. A média? K čemu? Taková sláva - polní tráva.
Vložil: kk, 17.10.2013 18:15
V o 6 let vzdálené budoucnosti je situace víceméně stejná. Sama jsem byla oceněna čestným uznáním za překlad z polštiny v r. 2011. V praxi to znamenalo vyhlášení výsledků (ohromná slavnost, na kterou se samozřejmě dostavili akorát laureáti a porota), načež jsem mohla jít domů. Nekonal se ani avizovaný
... překladatelský workshop, jelikož pan porotce - překladatel z polštiny - se nedostavil. Jediná "pocta", která mě z tohoto titulu potkala, bylo uvedení mého jména - donedávna s překlepem (stejně tak jména přeložené autorky) na stránkách OP.
Vložil: Oto Horák, 12.03.2013 11:24
Od autorky recenze se poněkud liším v názoru na Pilcha. S Vieweghem nemá tento spisovatel nic společného, snad jen popularitu. Vieweghův jazyk je fádní, bezpříznakový (až na parodie), jeho knihy jsou žurnálové čtivo, v němž jde jen o - notně banální - děj. Pilch důmyslně pracuje s literární stylizací,
... ich formou, je pevně zakotven ve svém koutku země (městečko Wisla při polsko-českých hranicích), v menšinové evangelické (luterské) komunitě, ve své zkušenosti - v této knize hlavně pijácké. Kniha U strážnýho anděla je ironické vyjádření k alkoholismu a jeho léčení, jež lze srovnat třeba z naší literatury s - poněkud drásavější - Chobotnicí Lubomíra Černíka. U strážnýho anděla je sevřenější a konzistentnější prací než druhá Pilchova kniha, kterou u nás známe, soubor propojených povídek Moje první sebevražda. Mnohem spíš než s Vieweghem by šlo srovnat Pilcha s Hrabalem (např. v pojetí outsiderství), nejde však o epigonství, ale jistou inspiraci (Pilch je mimořádně sečtělý autor). Samozřejmě netvrdím, že U strážnýho anděla je vrcholné literární dílo s pijáckou tematikou (jako je např. Ztracený weekend Charlese Jacksona, Legenda o svatém pijanovi Josepha Rotha, Pijan Hanse Fallady či Moskva Petušky Venědikta Jerofejeva). Číst se však bohatě vyplatí...
Vložil: Simona, 21.12.2012 16:39
Mrtvy spolužiak
Raz u mna spala kamozka.Bolo leto,tak
nám môj tato rozlozil na záhrade stan.Už sa
zvecerievalo a my sme si pozerali album s
násimi spoluziakmi.Ked sme došli na piatu
triedu,spomenuli sme si na nazho spoluziaka
Martina,ktory mal vaznu autonehodu a neprezil
ju.potom sme sa este
... dlho rozpravali,az sme na koniec
unavene zaspali.Nad ranom nas zobudil nas mobil.
strasne som sa zlakli sme sa a ked som na displeji
uvidela fotkuspoluziaka Martina.
Nevedeli sme,co mame robit tak som to s prisernim strachom
zodvihla...bolo tam pocut iba chrcanie.
zlozila som a oby dve sme si este lahli
oby dve sme este zaspali.
no rano sme si spomenuli ze v ten den mal nas spoluziak
Martin narodeniny.
chcel nam iba pripomenut aby sme nanho nezabudli?????(Simona
Vložil: Robert, 04.02.2012 16:31
Najväčší zo svetových básnikov!
Vložil: Juan Zamora, 04.02.2012 10:27
Já jsem si říkal, jestli ten motiv od Christie někdo pozná... :)
Vložil: anicka, 25.07.2011 01:25
Moc špatnej překlad!
Vložil: Franciszek, 05.03.2011 20:37
Vyborne basne. Skvela autorka!
Vložil: Jindra, 07.02.2011 23:24
Vaše recenze husitské trilogie je to nejlepší, co jsem na internetu našel. Děkuji.
Vložil: iliteratura, 16.01.2011 18:04
zatím ne, ale počítáme s tím, že je zprovozníme :)
Vložil: O.Doubek, 16.01.2011 17:34
Dobrý den, lze najít na nových stránkách též starší "knihy měsíce"? Děkuji.
Vložil: Harry, 18.08.2010 01:11
Skutečně nelze čekat úroveň Zaklínače, ale nenechte se odradit slabší polovinou knihy, postupně se to rozjede a druhý díl se čte již dobře.
Více viz
www.harryho.info
Vložil: Petra, 19.05.2010 11:51
Čtu Čáp a Lola (objevila jsem nedávno, díky svému současnému zájmu o polskou literaturu) a musím říct, že je to neskutečně silné, navzdory "tématu", který mi není až tak blízký:-). Nevím, jestli na tom nemá zásluhu i tragický osud autora - ale člověk má pocit, že čte něco tak hlubokého a silného, hluboce
... a jaksi neodvolatelně napsaného, a tedy prožitého, jakoby to byly zápisky Hlasu, který musel zaznít, až běhá mráz po zádech! Doporučuji a prosím prosím o překlady dalších knih!
Vložil: Martina, 05.05.2010 20:26
Oceňuji, že Svět knihy letos představí polskou literaturu, protože i když jsou to naši sousedé, málokdo se o polské autory víc zajímá. Zejména na Wislawu Szymborskou se velmi těším! Konečně se téhle výjimečné básnířce u nás dostane pozornosti!
Vložil: Petr Nosek, 22.02.2010 14:17
Tak mdlá recenze o něčem tak řeřavém,
žhnoucím...ale vím, jak popsat lávu když ses tak nádherně spálil, plaval v té řece, nesežehl ses ale dostal křídla?
Vložil: gfhk, 16.01.2010 05:53
Ten sajrajt od Oetkera se jmenuje Sladky moment - zni to tak nejak vic "eckove" nez Sladka chvilka, bohuzel ://
Vložil: Pavla Bergmannová, 01.12.2009 17:41
Czytelnik je čtenář, nikoli divák ne?
Vložil: L180R, 23.11.2009 13:26
Hru Jaskółeczka uvádí polské divadlo Baj Pomorski v Toruńi ve výpravě českého scénografa Pavla Hubičky.
Vložil: audiatur et altera pars, 19.11.2009 17:58
Je škoda,že autor ve své - nejen pro socjology zajímavé knize - vynechal (nebo neznal?)některá fakta. Příkladem může být strana 262, věnovaná Radě pomoci Židům (kryptonym Żegota), která byla orgánem polské vlády v emigraci Působila v letech 1942-1945. Rozhodně měl autor vzpomenout o člence této polské
... organizace Ireně Sendlerové, která jako zdravotní sestra vynesla z varšavského getta 2500 židovských děti, které našly úkryt u polských rodin a u katolických řádových sester.
Mělo se také uvést Jana Karského (vlastním jménem Jana Kozielewského), člena Żegoty, svědka Holocaustu,emisaře polské emigrační vlády, který byl v roce 1942 poslán do Velké Britanie a USA s cílem informovat o exterminaci Židů v okupovaném Polsku. Byl přijat na audienci v Bílém Domě, kde referoval prezidentu Rooseveltovi o tragické situaci Židů. Byl přerušen otázkou: a jaká je situace koní v Polsku? (pl.wikipedia.org )
V bohaté bibliografií by měly být uvedeny dvě Karského knihy: Story of a Sekret State, 1944 a
Great Powers and Poland, 1970.
Měla být také vzpomenuta aspoň rodina Ulmů ze vsi Marków, kterou Němci vyraždili za pomoc Židům (zavražděn byl muž, těhotná žena a jejich šest dětí). Takových rodin a vypálených polských vesnic bylo mnoho. Němci totiž v Polsku pomoc Židům trestali smrtí.
"audiatur et altera pars"
Vložil: Jaaa, 11.11.2009 22:00
Narrentrurm jsem četl, stejně tak knihu na ní navazující. Sága o Reynevanovi je zajímává, autor v obou těcho dílech, jenž jsem četl, prokazuje značnou znalost období Husitského...do kontextu té doby a k reálným postavám a reálným událostem zasazuje své fiktivní, auterem vymyšlené, hrdiny a antihrdiny,
... takže pro člověka jenž není tak dobře obeznámem s husitskou tematikou u nás ale i v Polsku, Německu... může vznikat problém při rozeznávání skutečné postavy a události od těch vymyšlených. Kniha tak pro mě trochu působí na jednu stranu jako poučná (z dějepisného pohledu), ale stejně tak občas i pro mě poněkud mystifikační. Nicméně se mi rozhodně líbí, rozhodně stojí za přečtení, nejedná se o prosté fantasy, stejně jako v Zaklínači rozkrývá vskutku složitou, spletitou politiku různých postav. Určitě zdařílé dílo, avšak sáze o Zaklínači a Ciri atd. se v mých očích rovnat nemůže.
Vložil: Roman Fikejz, 02.11.2009 13:39
Mimořádně zdařilý text,bloudění labyrintem dneška,současného roztříštěného a útržkovitého světa,Komenského Labyrint ne s jedním ,ale mnoha poutníky,všichni jsme takovými poutníky,hledači a cestovateli v dnešním nesrozumitelném a těžko pochopitelném /nebo uchopitelném ?/ světě.
Vložil: Jan Vaněk jr., 21.04.2009 12:26
Pro srovnání, ten Adamovičův profil - spíš než nekrolog - je na http://reflex.cz/Clanek23519.html
Vložil: Krystyna Kardyni-Pelikánová, 30.01.2009 17:40
Možná by nebylo marné přidat k těmto článkům aspoň zprávu o fejetonu "Tajemnicza pomyłka poety - Záhadný básníkův omyl" (miesięcznik Twórczość 4/2006, s. 114-117). Týká se plného lásky vztahu Herberta k Československu v roce 1968!!!
Vložil: siitin, 15.01.2009 22:06
jako to jsou básně aspoň :o)
Vložil: Fra Angelico, 10.01.2009 15:37
Moc pěkný Netvor!
Vložil: Jachym, 08.01.2009 19:26
Teda: chytra zena. Vlastne fascinujici. Hele, mam cizi jizvy, kde se tu vzaly?
Vložil: kk, 31.12.2008 04:27
pro baru: ja mam sve prace dost (jsem prekladatelka - hadejte z jakeho jazyka ;))) a s redaktory, korektory a podobnymi individui vetsinou svadim tezke boje, takze bych urcite nechtela byt jednim z nich. a aby bylo jasno, vas preklad "wojny..." povazuju za kongenialni, ale tenhle rozhovor jste fakt
... odflakla (jak jiste vite najlip).
Vložil: Jan Vaněk jr., 23.12.2008 11:51
No vy; Masłowská jenom cizí, nanejvýš protivná. Ech, nějak jsem vynechal "nejsem polonista".
Pokud vím, znalost jazyka originálu je úkolem odpovědného redaktora; technický akorát zajišťuje produkci.
Vložil: bara g, 22.12.2008 16:23
pro KK: i "pozorny" tłumacz se někdy zmýlí... děkuji za připomínky k textu.. jistě by stálo za to poohlédnout se po práci v nějakém nakladatelství, technických redaktorů se znalostí polštiny je v čechách jako hub po suchém létě...
Pro jana vaŇka: podezřelá jsem vám byla já nebo dorota? vy mi taky nejste
... dvakrát jasnej...
Vložil: Jan Vaněk jr., 18.12.2008 17:28
Hohó, to je dobré, díky za upozornění. Mně byla podezřelá už dávno, ale nejsem (takže se dívám přes
portalwiedzy.onet.pl/tlumacz.html?qs=pozorowa%E6 - jde o to sloveso, co je tady přeloženo "sledují").
Vložil: kk, 18.12.2008 07:33
ja jsem ten original cetla kdysi davno, gazetu sleduju denne. a "mejlila" jsem se tak akorat v tom, ze tam prirozene melo byt "kurwa". ale po odeslani jsem nasla opravdovou prekladatelskou perlu: "pozorowac" ("dzieci pozoruja stosunek plciowy na hustawce" nebo nejak tak) - podivejte se, co to znamena,
... tohle bude mit spravne i Karel Oliva, ceske "pozorovat" to fakt neni...
Vložil: bara g, 15.12.2008 23:59
tak to jste se, milá paní (či slečno) KK nejspíš mejlila... ale obdivuji Váš čas věnovaný bedlivému čtení originálů, navíc v brzkých ranních hodinách, kartadrát...
Vložil: kk, 13.12.2008 17:26
tak pardon, ten kometar patril spis Helene Stachove a jejimu prekladu Ferdydurke, kde z Gombrowicze nezustalo doslova nic... Jelikoz jsem v mem (ne tak davnem) mladi prodelala obdobi fascinace Gombrowiczem, tak me to velice zamrzelo, proto ten neuvazeny komentar.
Vložil: kk, 13.12.2008 17:18
pokud je tenhle preklad "znamenity", tak ja jsem americky papez, jak jsme kdysi rikavali...
Vložil: kk, 11.12.2008 03:57
Tenhle rozhovor ze prekladala Bara Gregorova??! Tak o ty jsem si myslela, ze umi polsky... Odkdy znamena "kurva" "karta"...
(
na vysvetlenou)
Vložil: Vít Kremlička, 15.10.2008 11:06
pokud jste se už starou psnnou nestala?
Vložil: Magda de Bruin, 24.09.2008 18:55
I to je asi individuální - bez ohledu na to, že ten význam normálně uvádí slovník, jsem si udělala malý průzkum ve svém okolí a nikdo s tím potíže neměl. Naopak pro bezmotorové letadlo uváděli někteří moji respondenti na prvním místě "větroň".
Vložil: Jan Vaněk jr., 24.09.2008 15:24
Inu, tak už to na A2 chodí :-) Jo, ta
recenze na Joe Kluzáka je online (a už ji komentoval Edgar de Bruin); mně ta výtka proti kriplkáře taky hned přišla divná (na druhou stranu "kluzák"
... bude primárně evokovat člun asi málokomu), ale jinak překlad celkem chválí.
Vložil: Magda de Bruin, 24.09.2008 14:17
Je ale velká škoda, že tam ta diskuse zase hned sklouzla k sarkasmu a osobním šlehům, zatímco dvě hlavní aktérky spolu polemizují věcně.
Vložil: Jan Vaněk jr., 24.09.2008 12:37
Jelikož perex (a, koukám, i titulek - to už snad je čirý bug, dříve nebývalý?) se zobrazuje jen na hlavní stránce iLiteratury a ne u samotného textu, je na místě vysvětlit, že tohle (opravdu neexistuje méně nepřípadná škatulka než "knihy - recenze"?) je reakce na
... >kritiku překladu v A2 minulý týden, kde se už strhla jistá diskuse.
Vložil: Magda de Bruin, 24.09.2008 12:35
Takovou diskusi asi každý překladatel do češtiny hltá jedním dechem, protože v ní naráží na důvěrně známá dilemata: co je oprávněné využití specifických možností češtiny a co už spadá do kategorie "vylepšování originálu"? Hranice je nejasná (a subjektivní). Asi jako když mi Veronika ter Harmsel-Havlíková
... v recenzi na knihu Tommyho Wieringy Joe Kluzák (LN 13. 9. 2008) předhazuje, že v překladu, do kterého úmyslně nechávám prosakovat obecnou češtinu, používám pro invalidní vozík slovo "kriplkára", když v originále je neutrální výraz (expresivní označení totiž v nizozemštině ani neexistuje)...
Vložil: Martin Vlček, 30.07.2008 11:28
Knihu jsem pořídil velmi neotřele, za 20 Kč novou v antikvariátu u metra Staroměstská v Praze, v ulici mezi restaurantem U Parlamentu a Městskou knihovnu. Dlouho jsem ji měl na polici v práci, až při jedné cestě z Prahy do Brna jsem ji otevřel. Zdánlivě banální vyprávění, se nečekaně proměnilo osobním
... zákrutem, časovou rovinou příběhu etc. Tyto kompoziční střihy, byly nejenom nečekané, ale také precizní, napsané s obrovským nadhledem spisovatelství a úžasným vhledem vnitřním. Je to geniální pán, který mne stále překvapuje svými texty, poohlížím se po jeho dalších 4 knihách jejichž vydání jsem u nás zaregistroval (Ostrov a jiné prózy, č. Mladá Fronta 2000; Hodina stínů, č. Torst 1999; Jiný svět, č.1994; Deníky psané v noci č.1995 a 2005).
Vložil: Oleg Pastier, 29.06.2008 07:06
V bratislavskom vydavateľstve F.R.&G.vyšla kniha Dareka Foksa Svadobná pizza (2007)v preklade Karola Chmela.(výber z poviedok + básne)
Vložil: jana, 21.06.2008 22:36
červená a bílá mi přišla dost nepříjemná a otravná, tohle je super.
Vložil: bara g, 02.05.2008 14:56
tak, bedzie.. krest knihy a CD probehne 22. května v kavárně FRA,zapraszamy..
Vložil: honza, 02.04.2008 09:57
Výborná recenze, hned bych si tu knížku přečetl, myslím, že by se i v ČR trefila do černého...
Vložil: tazatel , 01.04.2008 20:54
bude překlad knihy do češtiny?
Vložil: Šárka, 17.02.2008 16:13
Kniha výstřední v tom dobrém slova smyslu: zaujala. Silnej je zvláštní postava, uhrančivá, posmutnělá, ostentativní i odzbrojená. Kouše si nehty? Vidím ty jeho adidasky, teplákovka se však před očima ztrácí, není moc konkrétní, kdeže obrysy! Ostatní postavy jsou komicky vypulírované, každá se vylupuje
... z něčeho rádoby komického, teatrální ústupky konzumu. Dramaticky katolická Ála s rolákem, šedomodrým obličejem a žlutými zuby, mající v očích kalkulačku, snímá ze Silnýho hříchy, sedí tam váženě a suše - u sebe doma - hlava hlasatelky zpráv, nehybná a vřelá, a obhajuje šestičlennou polskou rodinu nakupující v supermarketu levná čarokrásná lízátka. Útěcha. (Jména se zvířatům nedávaj, nemaj duši.) Andželika kamenně zvrací, balvany z ní padaj do vany a ona volá satany, a potom na necitelnou Natašu: Hubneš ráda? Červenobílé domy, ulice,fesťák na Den Bez Rusáka, kde jsou k mání klobásy, červenobílá cukrová vata, balónky, davy se šířej, zběsile uzavíraj, roztouženě. Můžou bejt všude - Rusáci. Jenže - taky nemusej, třeba to je jen fikce, jen vymyšlený nepřítel: smrt neni, hroby nejsou, strach neni. Postava Silnýho nechtěně, jakoby mimoděk, přináší určitou reflexi - je možné, že si je lecčeho vědom, možná ne, to není důležité, protože jde o televizní vědomostní hru, kde nemůžeš nikdy prohrát, jedeš v lajně, kýveš na nabídky, zodpovídáš zodpovězené otázky, dostáváš body navíc. K čemu to všechno? Neptej se! Stačí, že to víme my a že máš super bonusy. Ilustrace v knize přesně dotvářej kolorit vlastní fantazie, nejdřív - po prvním shlédnutí - způsobují pocit paranoiy, šok, v knize jsou totiž jaksi v předstihu, tudíž se člověk těší, co bude následovat, co demontují. Neskonale krásný slova, neobvyklá spojení, lahoda jahoda jazyka, zvracení kamenů, poetické čurání do květináčů, řezničina, knížectví hymen, procházky po pláži. Přečtěte to a dejte vědět.
Vložil: Pavel, 08.01.2008 20:49
Ke knize ještě doporučuji poznat pana "Stehlíka" osobně, je to neobyčejně příjemný a kultivovaný člověk... a pak ještě jeho nádherné příběhy o Praze, která vyžaduje mlhy a tak..... :o)))
Vložil: -rip-, 07.01.2008 17:11
Proč ta přísnost? Nebylo by to první podobně skloňované slovanské příjmení, proč je asi Tolstoj bez Tolstého, a ne bez Tolstoje? A vůbec, co to nechat polonistům, mají větší hlavu? :-)
Vložil: Aistis, 07.01.2008 11:08
"podle Szczygła odpovídá postojům Čechů obecně",
"a konstrukce vyprávění na základě zajímavých souvislostí Szczygłemu slouží k vytvoření obrazu"
Prosím opatrněji zacházet se skloňováním příjmení. Tak velké potíže by nemělo činit, zvlášť pokud jde o knižní recenzi.
Vložil: Jonáš, 02.01.2008 21:29
Tyhle národní charakteristiky... Ono je moc příjemné dozvídat se o milovníku české kultury, ale pozor, aby to nezamávalo naší bezbožně holubičí povahou. Je milovník zároveň znalec?
Vložil: honza, 02.01.2008 09:47
Výborná kniha, doporučuju všem!
Vložil: Barbara, 31.12.2007 13:52
Přečetla jsem knihu Gottland pana Mariusza Szczygła jedným dechem .Jsem Polka , která bydlí v Čechach 20 let a knihu dosatala jsem od děti.Musím poděkovat za tak krásně napsanou knihu o společnosti v které já žyju.Přala bych si potkat tady víc Mart Kubišových , lidi s charakterem a ne pohodlých Švejků.
...
Vložil: Bard, 13.10.2007 00:41
Nike ctenaru ziskala kniha o Cesich - Gottland od Mariusze Szczygiela.
Vložil: bg, 16.08.2007 13:20
no a někteří z nich už právě nechodí:(,ale nechávaj po sobě aspoň viditelné stopy.
Vložil: bara, 16.08.2007 13:02
jojo.. s nejvetsi pravdepodobnosti vyjde a dokonce i jako audio verze...
Vložil: Jaroslav, 16.08.2007 12:15
Naučte se překládat z polštiny:
"zbuntoval sie szycki kler" neznamená: se spikl šítský klér, ale povstal šítský kler !
Vložil: kkk, 16.08.2007 10:26
Vyjde Paw krolowej v cestine?
Vložil: , 10.08.2007 15:12
Hra Merlin byla uvadena v ostravske Komorni scena Arena...
Vložil: , 10.08.2007 15:11
...ostravska inscenace Proroka Ilji (preklad a rezie Janusz Klimsza) se dockala take televizniho zpracovani...
Vložil: books4all, 10.08.2007 08:20
original dvou knih D. Maslowske Paw Królowej a Wojna polsko-ruska pod flagą biało-czerwoną je na
http://rs69.rapidshare.com/files/11653611/Mas_owska-Gretkowska.rar
Vložil: Lukas, 08.08.2007 07:49
Ten profil je moc hezky psaný. Člověk ani neví, kolik takových lidí po chodí světě.
Vložil: Jiří Blažek, 03.08.2007 14:31
Dobrý den, vyšla kniha Slunečnice (resp. kniha, ze které je tato povídka) v českém překladu? Zatím jsem na nic podobného nenarazil.
Děkuji za odpověď. J. Blažek
Vložil: bara g, 01.08.2007 14:43
kus mirkovy prozy by mel byt na iliterature, jinak, je docela dobre mozne, ze brzy nektera z jeho knih vyjde i v cestine.
Vložil: andy, 01.08.2007 14:16
Dobrý den, nevíte, jestli nějaké nakladatelství na překladech pracuje? Zabývá se u nás někdo současnou, polskou literaturou? ...:(
Vložil: johansen, 01.08.2007 13:55
Bohužel přeloženy nebyly a je to škoda, protože "Bombel" má velký potenciál být úspěšný také v Česku nebo na Slovensku.
Vložil: zeus, 31.07.2007 19:15
dobrý den
byly jeho knihy přeloženy do češtiny?
děkuji
Vložil: Lilie, 26.05.2007 09:45
Děkuju za názor. Tak já se přiznám, že ta knížka zůstává na mém stole pořád nedočtená. Ráda bych ji dokončila, ale pořád se k tomu nemůžu dobrat a čtu jiné věci. Asi se nenacházím v tom pravém rozpoložení, abych ji mohla ocenit. Možná ji začnu číst taky znovu - a hezky v klidu, nerušeně. Líbí se mi
... ten styl psaní, ale skončila jsem ve 3/4 a pointa mi nejspíš stále uniká.
Vložil: paula, 09.03.2007 10:40
Cześc Jasiu!!!
Ale Konyk mieszka na Słowacji a nie wiem czy tam jestes popularny?:-) Wejdż na strone www.zonaa.sk tam jest kontakt do niego.Mam jeszcze taka sprawe.Może się okazać że pojade z wami na zjecia z promocji do Warszawy,a powiedz Mi dlaczego nie masz promocji w Krakowie ,czy może już miałeś
... a telewizja zaspała???????
pozdrawiam
paula
Vložil: Tomáš Rieb, 20.02.2007 17:05
Přečetl jsem knížku, a jakoby ve mě nic nezanechala. Žádná zkušenost z prožitého dobrodružství. Asi po týdnu mi ale začala vrtat hlavou. Tak jsem si ji přečetl ještě jednou. Napodruhé mě dost oslovila. (Dokonce jsem si ji koupil.)
Vložil: , 06.02.2007 11:16
Je to mor... ty jazyky:)...v kyrgyzštině by to byla 5´nizza, spasibo, je to tam....B
Vložil: J., 03.02.2007 21:05
"v Džumě Alberta Camuse" = nemyslí se tím Camusův Mor?
Vložil: Lilie, 18.01.2007 18:48
Nečetli jste někdo?
Vložil: Magda de Bruin , 16.10.2006 14:46
A ještě jedno upřesnění: nizozemština se dostala na stupeň vítězů už ve 2. (M. de Bruin-Hüblová) a 3. ročníku (Veronika Havlíková) této soutěže.
Vložil: Anežka Kuzmičová, 16.10.2006 13:58
Upřesnění: Časopis, který na listopad připravuje číslo věnované soutěži o Cenu Jiřího Levého (a který jí jedno číslo věnoval už vloni na podzim!), se nejmenuje Splav, ale PLAV.
Vložil: johansen, 02.10.2006 15:03
Podle mých zkušeností slovo PLUSKWA Poláci používají velmi často i v přeneseném významu pro veškerý lezoucí hmyz, dokonce i jako nadávku. Autorka zde použila slovo PLUSKWA - štěnice místo slova velmi podobného: PLUSKWIAK - ploštice. Polákům je tedy z kontextu jasné, že jde o borůvku s plošticí, ovšem
... překládat slovo PLUSKWA doslovně jako štěnice je podle mne zavádějící. Mnohdy se opravdu nedá držet slovníkových hesel. Těžko si představit krvelačnou štěnici jak se pase na borůvkové šťávindě.
Vložil: Magda de Bruin, 21.09.2006 15:55
Rusky je "jagoda" prostě lesní plod obecně, nejen modrý a kulatý - tak nás to aspoň učili ve škole. A je pravda, že na ovoci (malinách apod.) bývají ploštice, ne štěnice - používá tu autorka (úmyslně?)nesprávné označení, nebo je v polštině pro obojí stejné slovo? To je otázka, kterou by si měl překladatel
... položit. Na slovník se bohužel vždycky spoléhat nedá.
Vložil: BG, 14.09.2006 11:51
Milý Jane Vaňku jr.,
můj spolužák se v kvartě na gymnáziu vsadil, že za kopeček zmrzliny sežere žížalu, a musím uznat, že pohled na jeho červenolící, a čím dál víc rudý obličej, navíc krátce před pauzou na oběd, byl spíše nemilý..
Každopádně, „příšerná chuť borůvky se štěnicí“ zní v originále „ohydny
... smak rozgryzionej z jagodą pluskwy“, jagoda, jak jistě známo, představuje stejně jako v jazyce ruském plod lesní, modrý a kulatý, a o pluskwie Slovník polsko-český, Karel Oliva hovoří: „pluskwa, 3., 7.j., -wie, 2.mn. –skiew, ž. 1 zool. štěnice (Cimex)“ , Co znamená cimex, to vám bohužel nepřeložím, neboť latinsky příliš neumím:)…
Vložil: Jan Vaněk jr., 24.08.2006 12:00
"Borůvky se štěnicí"? To fakt musí být hnus. Já si z trhání borůvek v dětství vzpomínám jen na ploštice. Neví někdo, co tam mohlo být v originále?
Vložil: Viktor Janiš, 08.08.2006 20:24
Nikdo mě snad nemůže nařknout z toho, že by se mi dílka Natálie Kocábové líbila, ale něco o jejich genezi v nakladatelství MF vím. Natálie neměla ŽÁDNOU protekci a její rodina nejenže vydání knihy finančně nepodpořila, ale spíš se snažila vydání zabránit. Zkrátka a dobře: Natálčina poezie i próza vyšla
... čistě proto, že udělala dobrý dojem na Roberta Kubánka, odpovědného redaktora Mladé fronty.
Vložil: Hecate, 08.08.2006 17:50
Tak mně ta kniha teda zklamala na celé čáře. Neříkám, že to ze začátku nebylo zajímavé počtení, ale po několika desítkách stran mě z toho akorát bolela hlava, začalo mě to nudit, protože mi to celé začalo připadat poněkud bez děje, vedoucí odnikud nikam, těžko se v tom orientovalo, místy to bylo až
... prvoplánově nechutné... Nevím. Jestli jste četli Děti ze stanice ZOO, Memento, Feťáka nebo Nahý oběd, pak budete souhlasit, že taková kniha opravdu za generaci stačí jen jedna. Závěr: Trochu lepší Natálie Kocábová. Jestlipak měla taky takovou "tlačenku"?
Vložil: bg, 30.05.2006 00:01
v smysle?
Vložil: tlumaczka, 29.05.2006 23:59
jej, to by ale bylo polonofilu.. to by nebylo tak zabavny..a co by delali prekladatele?sazeli ziemiaki? na polu nebo na dworze?... diky za pochvalu, je to nekolikamesicni prace nekolika lidi s roznymi nazory a pohledy...
Vložil: Riza, 13.05.2006 23:57
Zajímavé téma, ale podivně zpracované
Vložil: K.S., 28.03.2006 04:10
Blahopreji k prekladu, i kdyz jsem cetla jen tady tu ukazku. Porovnavala jsem ji ale s polskym originalem (ktery jsem doslova zhltla cely) a v 99 proc. mi to pripada moc povedene. I kdyz samozrejme, original je jeste lepsi, ale to uz se asi neda nic delat. Kdo ma rad dobrou literaturu, tak by se asi
... mel naucit polsky, urcite se vam to vyplati, je to fakt sranda.
K.
Vložil: mag, 27.12.2005 21:56
Stasiuk i Topol to mentalne, literackie pokrewieństwo dusz,połączone jakimś nieokreślonym doświadczeniem pokoleniowym i wspólną rzeczywistością. Supermarket Topola jest właśnie tego wyrazem-osobistą(osobliwą)podróżą,metafizycznym wchłanianiem ludzi i miejsc niezwykłych w swej zwyczajności-miejsc,gdzie
... wszystko się kończy i zaczyna,gdzie mogą i rodzą się fascynacje...
Vložil: Juro, 20.09.2005 18:16
Go, Honza, go.
Vložil: ajaj, 31.08.2005 23:07
Myslíme ako Aborigeni.Raz sa mi snívalo že som mala myseľ Aborigena,nikdy na to nezabudnem.
Vložil: , 19.07.2005 11:54
kdo si počká, ten se dočká:)
Vložil: wopi, 15.07.2005 00:17
Zajímavý text. Dzikowského si rád koupím, jestli tu vyjde.
Vložil: felipe, 14.07.2005 17:54
jak bym to powiedział - poprostu chyba: zły pisarz. Czemu to wogóle ktoś wydrukował, tego nikt niezrozumie.
Vložil: Albireo, 14.07.2005 13:22
Je to velice dobré! A dobrý překlad.
Vložil: tepoa, 14.04.2005 22:23
Ještě bych chtěla dodat: Nechápu, jak někdo může napsat, že TOHLE JSME MY A DNEŠNÍ SVĚT.
Vložil: tepoa, 14.04.2005 22:19
Podle mě se autorka akorát chtěla udělat v Polsku nějakou senzaci, vom smyslu, že si něco takového nikdo před ní nedovolil napsat.A to, že v knížce popisuje, co všechno zvracející Andžela někde snědla, mi připadá nechutný a ne až tak moc umělecký.A pokud si nehrajete na nějakou alternativní sídlištní
... skupinu,tak by vám to nechutný, nebo aspoň divný přijít mohlo.Ale jinak přeju autorce mnoho úspěchů....
Vložil: mm, 17.03.2005 02:10
Dnes jsem si ji koupila, přečtu a dám vědět. ;)
Vložil: Foxig, 10.03.2005 20:08
Úkázka z tohohle románu se mi moc líbila a nemyslim si že by byla nějakým způsobem jednoduchá nebo ubohá.To jsme mi a to je dnešní svět.A názor,že člověk který v tom žije si to číst nebude je hodně milný.To by i Televizní noviny a zprávy vůbec postrádaly svůj smysl,protože nám taky předhazují spoustu
... věcí o kterých už dávno víme a jsou součástí našich životů.A spousta lidí to z chutí čte nebo poslouchá...Sídlištní kultura tu je a bude.Odkud myslíte,že se vzali PSH nebo Indy a Wich?
Vložil: andzela, 07.03.2005 16:26
niemal sie zgadzam, ale przynajmniej fajnie, ze ktos o mnie i moich wydarzeniach pisze...dzis rano znalazlam w wanie czarny kamien,o jezu, co sie dzieje?
Vložil: quído, 23.02.2005 13:00
Toto není recenze. A už vůbec ne překladu. Děkuji za pozornost, Quído
Vložil: , 11.02.2005 19:34
moc krásné básně...Podnětné.Ona vůbec polština má něco do sebe.Skvělý překlad.
Zdravím Tě,Filipe,Pavla z FF
Vložil: prekladatelka, 07.02.2005 15:24
takze.. do pani komentatorky:)... kdybyste si precetla knihu celou (a vim, ze je to docela orisek, zvlast pro stredni generaci, nebot uz spoustu vyrazu nezna nebo nechape...), zjistila byste, ze tohle slaboucke cteni az docela presne vystihuje svet dospivajici mladeze - respektive, text dusledne nepopisuje
... realitu se vsim vsady(asi neverite tomu, ze nekdo opravdu zvraci kameny?), ale je jakousi alegorii - uz jenom proto, nebo prave proto, jsou jednotlive role, do kterych se dospivajici situuji (cimz si hledaji sve misto ve svete plnem chaosu a nestability..), v knize popsany s nadsazkou a notnou davkou humoru. navic, dorota tim, ze pise "jako dlazdic" a dela zamerne gramaticke chyby, nedava najevo svoji nedovzdelanost, ale vyjadruje vlastne ke svemu rodnemu jazyku uctu a lasku. To, ze si snim hraje, je prece jasnym dukazem toho, ze ho moc dobre zna a umi ho pouzivat.a uprimne receno, dokazete si predstavit, ze by sedmnactiletej sidlistni bouchac pouzival spisovnou cestinu?
Vložil: Komentatorka, 07.02.2005 13:08
Tedy, abych byla uprimna, tu ukazku jsem nebyla schopna ani docist...je sice fakt, ze peri a akcni filmy vladnou svetu adolescentu (a nejen adolescentu!)ale tohle je ubohoucke, obecnou cestinou presycene a i kdyz misty usmevne a vystihujici, podle meho nazoru slaboucke cteni...clovek, ktery v tom zije,
... o tom nepotrebuje a nechce cist a pro ostatni? Tuhle otazku bych nechala otevrenou diskuzi...tak do me:)
Vložil: bara g., 03.02.2005 14:22
dorota bude 10. a 11.3. v praze, takze zvu na literarni cteni a autogramiadu. vice informaci bude na iliterature...
Vložil: Tereza, 21.01.2005 08:24
Myslim si ze je tahleta kniha nejlepsi vec co jsem kdy cetla..Prijde mi ze ukazuje pravdivou skutecnost sveta adolescentu a ja se v ni obcas sama i vidim,jsem moc rada ze se ke mne tato kniha dostala...A rada bych se jeste vice dozvedela o Dorote Maslowskw..
Vložil: Lukzz, 13.01.2005 22:55
Stasiuka i Topola jsem precetl v pomerne kratkem case. U obou mam ale zakladni problem rychlosti psani. Zatimco vsak Stasiuk hypnoticky vzpomina a jeho text je pekny a plasticky, u Topolova textu nechapu proc vznikl... A proc maskuje sve jasne rozlustitelne spoluchodce. Navic o stasiukovi je to malo,
... vice o pouti. Nuda!
Vložil: dramblys, 13.01.2005 14:23
PSICHO by mělo vědět, jak se česky skloňuje.
Vložil: Markéta Pilátová, 07.12.2004 20:07
ty basne jsou krasne, dekuji za preklad a za ukazku
marketa pilatova
Vložil: Magova, 26.11.2004 16:31
Widmokrąg je od: widmo + krąg. moze take od Widnokregu (knihy W. Mysliwskeho)
Vložil: magda, 21.10.2004 13:48
no, widze, no i co...:)?
Vložil: w, 19.10.2004 12:46
no vidis!
Vložil: M.Janowska-studentka, 21.05.2004 14:14
chcialabym ta recenzje w jezyku polskim
bardzo prosze o tlumaczenie :)
Vložil: psicho, 19.05.2004 19:33
venclowa neni zena, ale tomasz venclowa.
a jeste se mne nelibi slovo "magicke" hospudky
Vložil: aax@op.pl, 15.05.2004 11:12
wiersze doskonale choc troche staromodne
Vložil: Filip Koky, 02.04.2004 13:20
Děkuji editorovi za to, že dodržel v básních členění na strofy. Filip Koy
Vložil: Springer, 31.03.2004 14:39
Zdravíčko..
Patřím k Andrzejovým mladším příznivcům, poprvé se mi jeho kniha dostala do rukou v 15 letech a čím jsem starší, tím blíže poznávám autora a jeho díla. Protože jeho knihy, ať už je čtete poprvé nebo potřetí, vás vždy něčím novým osloví a do jisté míry i poučí. Andrzej je často v roli učitele,
... jeho názory na svět se zdají přesné a neomylné. Proto též jeho díla působí na čtenáře důvěryhodně. A to svoji tvorbu zasazuje do světů zcela vymyšlených a fantastických.
Jeho nejnovější dílo Narrenturm, které jsem měl tu radost číst, je zasazeno do prostředí Evropanům o poznání bližšího. Není již pouze výtvorem Sapkowskeho fantazie. Jedná se o svět naprosto reálný. Není tedy divu, že vás naprosto pohltí.
Vložil: Cichy_kangurek, 31.01.2004 22:52
Wojaczkovi verše jsou nádherné, v hloubce a lehkosti vyjádření a pohrávaní s jazykem a slovy a vyznáním k životu nemá u nás v čechách obdoby. Musel by se tu narodit básník který by byl skřížen s dravostí Bondyho smutkem Halase a hravostí slov Seiferta.
Wojaczkovi verše jsou opěvováním rozdrážděného
... života vnímání.
Já osobně si myslým že nevychází z polské novoromantické školy básníků, ale spíš nějak plynule navazuje na tvorbu, Lesmiana, Andrzeje Bursy a je předzvěstí fylozofující polské poezie počínaje C.Miloszem, Z.Herbertem, W. Szymborskou.
P.S. Z francouzké poezie vál stejný vítr od Rogera GILBERTA-LECOMTA
Vložil: , 05.12.2003 15:39
