książki : Polsko

Jsou pražští dělníci už za živa vykoupení? A je jedovatým plodem „magické Prahy“ také smrt milionů Židů zplynovaných v nacistických koncentračních táborech? Hutný průvodce po pražské literatuře 20. století inspiruje i provokuje.

„Současní Albánci mají problém najít odpověď na otázku, čím je albánská identita, co stvořilo jejich národ a na co mohou být pyšní. Proto je pro ně tak snadné zemi opustit,“ říká polská reportérka Małgorzata Rejmer. Její nejnovější kniha Bláto sladší než med zavádí čtenáře do temného a krutého období komunistické Albánie. Jak se pracuje s obětmi nelidského režimu a jak se minulost odráží v životech současných Albánců?

Kniha polské spisovatelky a reportérky Margo Rejmer nabízí tíživý soubor výpovědí pamětníků jednoho z nejkrutějších evropských totalitních režimů, albánského budování komunismu pod vládou diktátora Envera Hodži. Nakolik je tuto (byť výborně napsanou) knihu nepříjemné číst, natolik je to důležité.

Jiný svět, jedna z nejvýznamnějších knih polské literatury 20. století, se dočkal svého druhého českého vydání. Autobiografický dokumentární román, v němž Gustaw Herling-Grudziński představil historicky poprvé západním čtenářům osobní vhled do reality sovětských gulagů, nadále vyvolává palčivé otázky. Navíc ani autor si není jistý, co a jak sdělit, a sám v knize zápasí se svou životní i uměleckou identitou.

Dukajův Led je dílo alternativní historie, které sice obsahuje množství literární fantastiky, avšak mnohem více se tato próza pohybuje na pomezí románu a filozofického traktátu. Autorův oceňovaný opus tak mimo jiné připomíná, že i literární fantastika může hrdě stát po boku velikánů „vážné literatury“. V neděli získal cenu Magnesia Litera.

Útlak a násilí v internátních školách pro kanadské původní obyvatele vysvětlovaly zodpovědné úřady jako důsledek politováníhodných, avšak ojedinělých pochybení. Joanna Gierak-Onoszko v knize 27 smrtí Tobyho Obeda prokazuje opak. V roli posluchače nechává o systému promlouvat ty hlasy, které společnost dlouho odmítala vyslyšet: samotné přeživší.

Osiřelec je další z řady polských literárních pohledů na smrt matky a truchlení, protože však takové knihy píší obvykle muži, je tentokrát jiný – ženský. Mira Marcinów píše o svém vztahu s matkou a o její ztrátě otevřeně, zuřivě, občas vulgárně, zároveň s viditelnou něhou a velkou, do jisté míry neopětovanou láskou.

„Když píšeme o těch, které jsme ztratili, provádíme něco jako vyvolávání duchů. Zemřelí se zpřítomňují a stávají se překvapivě fyzickými,“ tvrdí polská autorka Mira Marcinów o své literární prvotině Bezmatek (Osiřelec), ve které otevřeně a velmi tělesně popisuje vztah s matkou, její nemoc a umírání. V rozhovoru mluvila také o tom, jak a proč truchlí Poláci, jestli náboženství pořád hraje v Polsku důležitou roli a proč se ona sama těšila na blížící se české vydání své knihy.

Donedávna byla v Polsku známá jako filozofka, psycholožka a autorka knihy o dějinách polského šílenství. Její otevřeně napsaný prozaický debut Bezmatek (Osiřelec) jí vynesl prestižní cenu Paszport Polityki a nominaci na nejvýznamnější polskou literární cenu Nike.

Básně oceňované polské autorky se v českém knižním překladu objevují vůbec poprvé, a to v podobě výboru ze čtyř sbírek. Všechny spojuje jemná vybranost emocí i slov, smysl pro detail a měřítko geologického času, ve kterém je lidská existence pouhou efemérní vlnou.

Fast fashion neboli rychlá móda se stává čím dál palčivějším problémem dnešní společnosti. Málokdo ale nejspíš tuší, co všechno se skrývá za nápisem „Made in Bangladesh“ na prázdném bílém triku zakoupeném za nízkou cenu v obchodním centru. Polský novinář Marek Rabij ve své reportážní knize podává detailní obraz z druhého konce řetězce globálního oděvního průmyslu. Obraz, který je pro každého kupujícího alarmující.

Někteří reportéři zažili počátek převratu, zčerstva zaznamenali politické a společenské změny nebo zažili jedinou válku. S těmi zkušenostmi si profesně vystačili do konce života. A pak je tu Ryszard Kapuściński, který během několika žhavých let kolem rovníku zažil řadu převratů, osvobozeneckých i etnických bojů a také jednu válku fotbalovou. Kniha, v níž tyto události svým nezaměnitelným stylem zachycuje, nese také výraznou československou stopu.

Nejnovější román oceňované polské spisovatelky Anny Cieplak lze vnímat jako dramatickou ságu o čtyřech přátelích vyrůstajících v Horním Slezsku nebo jako pozoruhodný portrét generace současných středoevropských třicátníků. Nebo obojí najednou. Anna Cieplak zve čtenáře do světa hrdinů, kteří zakoušejí tajemný, a přitom velmi realistický stav „rozplývání se“.

Polská spisovatelka Anna Cieplak pochází z Horního Slezska, jehož prostředí se stalo charakteristickým rysem její tvorby. Debutový román Ma być czysto autorce vynesl cenu Witolda Gombrowicze, Conradovu cenu a také literární cenu Gdyně. Cieplak rovněž působí jako animátorka kultury a městská aktivistka.

O současném Slezsku, vlivu dospívání na život, tvůrčím procesu a vnímání české literatury s mladou a nadějnou polskou spisovatelkou Annou Cieplak.

V Olomouci zemřela po těžké nemoci překladatelka Iveta Mikešová, naposledy oceněná za svůj překlad románu Pískový vrch Joanny Bator.

Radek Rak ve své nejnovější knize vypráví báje o začarované Haliči a zároveň líčí krvavou historii otrokářství ve střední Evropě. Čím si román s tajemným názvem zasloužil prestižní polské ocenění Nike?

Spisovatel, který vrátil žánru fantasy úctu polských kritiků. Za svůj nejnovější román Báje o hadím srdci získal mimo jiné prestižní literární cenu Nike.

Napadlo vás někdy, zda chod světových dějin nemohl ovlivnit někdo v pozadí? A co takhle někdo, kdo je tak neviditelný, že si na něho ani konspirační teoretikové nevzpomenou? Kdo? Kuchař. Witold Szabłowski přináší pozoruhodnou reportážní knihu nejen o tom, že kdyby diktátor dostal v rozhodující den přesolený oběd, všechno mohlo být jinak.

Oceňovaný polský reportér a čechofil Mariusz Szczygieł v novém rozhovoru seznamuje české čtenáře s tím, jak Poláci vnímají tvorbu tuzemských autorů. Mluví také o božství spisovatelského povolání a o tom, proč Václav Havel reprezentuje žánr absurdního divadla i na vlastním pohřbu.

Druhý román Martyny Bundy je plný obskurních zázraků. Nepřívětivá kašubská krajina, plná močálů a bažin, tvoří magické pozadí pro podivné příběhy, které se celá staletí odehrávají v okolí kartuziánského kláštera. Koloběhu osudu, jemuž nelze utéct, přihlížejí modré kočky. Trpělivě, občas však až příliš netečně.

Expresivní básnický výlev současného polského autora balancuje na hranici šílenství a představuje pokus o únik z klece konvenčního života. Ironickou cestou ohledává možnosti, jak se vypořádat s existencí na okraji společnosti, zkoumá nové způsoby komunikace a vysmívá se dobrému chování i jazyku jako takovému.

Osobitá, vtipná, poučná i trochu šílená kniha polského fyzika, popularizátora vědy a fotografa přináší vedle netradičního nahlédnutí pod pokličku teorie relativity či kvantové mechaniky rovněž výlet do mnoha jiných oblastí lidského poznání, od myrmekologie po evoluci, a nechybí ani jízlivá kritika náboženství či nejedna divoká historika z autorova života.

Literární reportáže ze zemí, které dodnes zůstávají na okraji zájmu nejen českého čtenáře, se po 38 letech dočkaly nového vydání. Znamená to tedy, že otázka tzv. třetího světa se dnes stává znovu aktuální?

Román stěžejního autora polské literatury 20. století Tadeusze Konwického vzdává hold jeho rodné krajině a na pozadí milostného zrání dvou mladých lidí vzpomíná na dobu, kdy krásy domova padly za oběť násilí a hrůzám války.

Paulina Świst se vrací na scénu s další sérií románů z prostředí polské advokacie, slibuje však netradiční zvrat v podobě hrdinů-záporáků, kteří se místo boje s podsvětím vrhají do jeho svůdné náruče. To vše samozřejmě s notnou dávkou akce a erotiky. Vlastně nic víc a nic méně, než co si čtenáři zvykli od autorky očekávat. Je na co se těšit?

Významný polský básník, literární kritik, nakladatel a překladatel brzy oslaví 78. narozeniny. Českým čtenářům je znám díky dvěma básnickým sbírkám. Je spojován s „generací 68“, tedy s básníky debutujícími ve druhé polovině šedesátých let, jejichž generační zkušeností se staly především politické události z roku 1968.

Kdo je obětí války? Jak daleko sahá vina a kdo ji může soudit? Elizino tajemství představuje neobvyklou podobu zpracování příběhu z Osvětimi, snad nejznámějšího nacistického vyhlazovacího tábora, kde o životě a smrti rozhodoval vrtoch dozorců a kde těžce vydobytá šance na přežití s sebou nesla stigma zaprodání se Říši.

Vyzpovídat Eugeniusze Tkaczyszyna-Dyckého se podaří jen málokomu. I proto jistě čeští čtenáři ocení tento rozhovor s nezaměnitelným polským básníkem. Autor se v něm skrze vzpomínky na složitou rodinnou historii a reflexi (nejen) vlastního básnictví cyklicky vrací k výrazné osobnosti polské romantické literatury – básníku Cyprianu Kamilu Norwidovi, od jehož narození letos uplyne 200 let. Možná si i povšimnou, že v tomto neobvyklém básnickém rozhovoru Tkaczyszyn-Dycki nepotřeboval tazatele…

Tadeusz Różewicz náležel ke generaci autorů poznamenaných druhou světovou válkou. Stal se jedním z nejvšestrannějších a nejpřekládanějších polských básníků. Za života byl několikrát nominován na Nobelovu cenu za literaturu.