książki : Polsko

Spisovatel a disident Bronisław Wildstein hovoří o síle dějin, národním osudu a různorodosti pohledu, především ale o svém románu Nedokonaný čas, který představuje unikátní literární návrat k mnohovrstevnaté rodinné sáze.

S polskou spisovatelkou a režisérkou Bronkou Nowickou o vyjadřování prostřednictvím slov a obrazů, o pronikavosti dětského pohledu na svět a také o důležitosti emocí obsažených v textu a promlouvajících ke čtenáři.

Houby, velkoformátová, originálně ilustrovaná kniha encyklopedického typu, si hned na první pohled říká o obdivné wow! Zaujme nejen budoucí mykology-amatéry, ale i zapálené houbaře, kteří si chtějí oblíbenou českou volnočasovou aktivitu zasadit do solidního vědomostního rámce.

Čtenářům se po delší přestávce dostává do rukou opět jedna z pestrých prací polského „filozofujícího fejetonisty“ Jerzyho Pilcha, útlá melancholická sbírka krátkých próz Nenávratně ztracené leváctví, v nichž se Pilch vrací do časů svého dětství a mládí.

Případy detektiva Šikuly přinášejí řešení „největších záhad světa“ – jako třeba kam se poděly Zuzčiny oblíbené ponožky s delfíny, které nosila už včera a předevčírem, anebo jaký chuligán v první mrazivé noci rozbil vázu na balkóně paní Květákové. Malí čtenáři se mohou na rozluštění záhad sami podílet a v závěru knihy si pak ověřit správnou odpověď. Jedinou záhadou tak zůstává, jak detektiv používá svou údajně jedinou zbraň – kaktus.

Tęcia Werbowski je prozaička, která náleží třem literaturám – polské, francouzské a anglofonní. Její život je však výrazně spjat s Prahou, kde na přelomu 50. a 60. let žila a studovala. Rozhovor se točil kolem jejího života a vztahu k české kultuře a literatuře, ale došlo třeba i na prokletí autobiografičnosti nebo na to, jak jedna z jejích novel posloužila Pavlu Kohoutovi jako námět pro jeho proslulou hru Kyanid o páté.

Reportér Wojciech Jagielski, stojící tak trochu ve stínu slavnějšího Ryszarda Kapuścińského, nabízí v obsáhlé knize o Afghánistánu vyčerpávající portrét země, jejíž dějiny sestávají prakticky jen z bojů o moc mezi místními vládci i mezinárodními mocnostmi a o které se obvykle mluví hlavně v souvislosti s islámským terorismem.

Lala je kniha o neobyčejném životě Heleny Bieniecké (nazývané Lala), babičky polského spisovatele Jacka Dehnela, ve které se přirozeně proplétají rodinné osudy s dramatickým děním Evropy dvacátého století.

První český knižní průřez dílem básníka, který má v současné polské poezii solitérní postavení, přináší výbor z jeho absurdních, nonsensových básní, psaných záměrně nepoetickým jazykem a prozrazujících jeho kořeny v alternativě a literárním undergroundu. Výbor je komponován tak, že od prvotních básní zakotvených ještě v pozorování reality směřuje ke snovým, surrealistickým vizím.

Dvacátou šestou prestižní polskou cenu Paszport Polityki za literaturu obdržela spisovatelka Małgorzata Rejmer.

Kandidát na nejoriginálnější polskou literární reportáž posledních let, zpráva o ukrajinské cestě gonzo reportéra Ziemowita Szczerka, pojednává o šňůře flámů a odkazuje také na Kerouacův román Na cestě.

Jak a kde se ukládají vzpomínky? Co jsou to sny? Jak se mozek podílí na tom, kým jsme? Zvídavým čtenářům na tyto i mnohé další otázky srozumitelně i s humorem odpoví bohatě ilustrovaná publikace polských autorů Jerzyho Vetulaniho a Marie Mazurkové, která se zabývá nejúžasnějším, a dost možná i nejzáhadnějším objektem, jaký známe – lidským mozkem.

Obdivuhodná odysea polské židovské hrdinky ve zpracování vynikající spisovatelky a reportérky Hanny Krall. O tom, jak jediný život může přinést mnoho významů a jak by bylo jednoduché se ho vzdát.

Jsou knihy, které jdou za hranici skutečného a ukazují, jaký by svět mohl být. A jsou knihy, které si nemusejí vymýšlet nic. Ukazují svět, jaký je a jaký by rozhodně být neměl. Žádné „kdyby“ tu neplatí, dějiny se staly a nic je neukáže tak ostře a barevně jako prostě zaznamenaná skutečnost. Taková je nová kniha Wojciecha Tochmana z edice Prokletí reportéři.

Básně v próze filmové režisérky Bronky Nowické, oceněné polskou literární cenou Nike, přinášejí pestrou paletu variací dětského pohledu na každodenní předměty a jejich prostřednictvím na elementární životní otázky.

První český výbor z díla významného polského básníka Macieje Meleckého přináší témata smrti, smrtelnosti, tíhy bytí a každodennosti.

Svědectví o válce, holocaustu, ale také o moci hudby a vzájemného porozumění ve chvíli, kdy by to člověk nejméně čekal, přináší Władysław Szpilman v memoárové knize Pianista. Příběh polského hudebního skladatele židovského původu, který přežil bombardování Varšavy a zažil tak smrt tohoto města, proslavil oscarový film Romana Polańského.

S Elżbietou Cherezińskou, přezdívanou na domácím hřišti „Sienkiewicz 21. století“, o klíčových okamžicích polského a českého středověku, vyplňování bílých míst historie a o tom, jaké to je, když spisovatel chodí v botách svých hrdinů.

Historický román z dob biskupa Vojtěcha přináší originální pohled na slavné období polských dějin včetně působivé metafikční hry, selhává však jako poutavé čtivo i jako seriózní román.

Tvorba polského literárního vědce a básníka Leszka Engelkinga už v češtině vyšla, nový výbor mapuje jeho nejnovější období. Pro polonistický svět je významný rovněž coby poslední překlad Václava Buriana před jeho „absurdně předčasnou“ (Engelkingovými slovy) smrtí.

Volyň – měkký výraz, který už při vyslovení evokuje něco příjemného. Úrodná půda, malebná krajina. Vesničky, občas městečko nebo panské sídlo. Přesto právě tento region patří do oblasti, kterou americký historik Timothy Snyder přiléhavě označil metaforou „krvavé země“. Území, přes které se ve 20. století přelilo několik vln nepředstavitelného násilí – zvenčí i zevnitř. Polský reportér Witold Szabłowski je jedním z lidí, kteří se ptají: proč a jak se to stalo?

Nejznámější sbírka nenapodobitelného a nezastupitelného polského básníka Eugeniusze Tkaczyszyna-Dyckého rozvíjí originálním způsobem tradiční lyrické prvky a je jedním z nejzajímavějších titulů letošní překladové poezie.

Literární cena střední Evropy Angelus letos poprvé doputovala do země, v níž před 12 lety vznikla – díky Macieji Płazowi a jeho románu Robinson w Bolechowie (Robinson v Bolechově).

Druhá knižní reportáž polské reportérky Angeliky Kuźniak nahlíží do romské komunity prostřednictvím vyprávění romské básnířky Bronisławy Wajs, známé pod přezdívkou Papuša (romsky panenka).

Na nejprestižnější polskou literární cenu nebyl nominován žádný román. V roce 2018 byla udělena esejistovi Marcinu Wichovi.

Rozsáhlý výbor z díla jednoho z polských „prokletých básníků“ – první reprezentativní souhrn jeho tvorby vůbec, vydaný dvojjazyčně – nabízí krátké básně zachycující okamžiky duchovního hledání, k nim komplementární lyrické prózy a další texty, které namnoze zachycují básníkovu tvorbu in statu nascendi. Sbírka tak trpí jistou nevyrovnaností. Prospěla by jí také lepší redakční práce.

Prvotina nedávno zemřelé novinářky, představitelky tzv. polské školy reportáže, zpracovává osudy středoevropských a balkánských Romů. Reportáže z Polska, Bulharska, Česka a dalších zemí nabízejí tolik detailů a dílčích pozorování, že občas překročí tenkou hranici od mozaikovitosti k roztříštěnosti. České vydání doprovázejí fotografie Karla Cudlína.

Moskva, Petrohrad, východní Ukrajina, Kavkaz, Dálný sever, Kolyma, Střední Asie – místa v bývalém Sovětském svazu, jejichž většinou tragickou historii a v mnoha ohledech neméně pohnutou současnost popisují reportáže, shrnuté pod výmluvným názvem Impérium. Mají však co říct i k budoucnosti, protože problémy, kterým Sovětský svaz čelil, rozhodně neskončily s okamžikem, kdy tato obrovská říše zmizela z mapy světa.

Skok, ponor či vrt. Obrázková kniha o světě pod hladinou a v podzemí čtenáře potěší výtvarným provedením i poutavými informacemi o skrytých místech naší planety.

K čtivosti knihy o Zbigniewu Herbertovi silně přispívá sám její předmět: barvitý život plný historek a žertíků, které si básník tropil jak z přátel, tak nepřátel, například agentů polské tajné bezpečnosti. Na své si při četbě přijdou ti, kteří rádi sbírají informace o vzájemných vztazích literárních velikánů ze středoškolských učebnic.