książki : Polsko

Polský thriller z on-line prostředí nabízí už poněkud ohranou estetiku severských detektivek, svět hackerů, sociálních sítí a vydírání. Dokázal přesto Szamałek svým románem, zasazeným částečně do reálného a částečně do kybernetického světa, překonat žánrové hranice?

V neděli 4. října byla ve Varšavě udělena letošní literární cena Nike. Jejím v pořadí již čtyřiadvacátým laureátem se stal – pro některé možná překvapivě – Radek Rak, civilním povoláním veterinář, ale současně autor několika fantastických próz.

V sofistikovaném a ironickém rozjímání nad rodinou a věcmi s ní spřízněnými čtenáře nepřekvapí žádné experimentální výbuchy. Přesto Wichova kniha obdržela nejprestižnější polskou literární cenu a její téma překvapivě zapadá do poměrně plodného a využívaného rámce.

O důležitosti věcí všeho druhu, o životě spisovatele po udělení významné literární ceny i o tom, proč měli komunisté velký problém s výrobou talířů, v rozhovoru vypráví polský spisovatel Marcin Wicha, laureát literární ceny Nike za rok 2018.

Szczepan Twardoch patří k nejčtenějším a neoceňovanějším současným polským prozaikům. Reprezentuje typ literatury, který lze s trochou nadsázky nazvat „mužskou literaturou“.

Román Král Szczepana Twardocha, jednoho z nejčtenějších polských spisovatelů současnosti, nás zavádí do židovského podsvětí předválečné Varšavy, kterým otřásá sílící nacismus a především mu vládne známý boxer Kmotr Kaplica. V ukázce z první poloviny knihy vypravěč vzpomíná na jednu ze stěžejních událostí celého románu – na vraždu jeho otce.

Román momentálně nejčtenějšího polského spisovatele přináší lákavý obraz meziválečné Varšavy, jíž otřásá sílící nacismus a terorizuje ji známý židovský boxer. V knize, která je žánrově rozkročena do několika stran, autor mísí prvky vysokého a pokleslého stylu. Tím z Krále dělá čtení pro náročné i víkendové čtenáře.

Obsáhlá kniha polského historika Andrzeje Walického zavede čtenáře do spletitých dějin marxismu a s ním spjatého komunistického ideálu svobody. Velmi přesně mapuje vývoj uskutečňování kolektivní svobody, které se v „praxi“ změnilo v obludný komunistický totalitarismus. Navíc přináší do diskuse o marxismu poměrně zásadní tezi.

Do třetice všeho dobrého i zlého. Chytrá horákyně Paulina Świst přináší další román, který není právnické drama, detektivka ani romance, a přece všechny tyto žánry něčím připomíná. Co přináší svým čtenářům tentokrát?

Polský „artbook“ věnovaný královnám hmyzí říše vyniká grafickým zpracováním, které přehlušuje i zklamání z mizerně zredigovaného českého textu.

Varšava, rok 1937. Doba vyhrocených politických bojů a sílících antisemitistických nálad – a vedle toho svět židovských gangsterů, hýření a nevázaného života. Twardoch v románu Král mistrně propojuje lákavá témata a klade filozofické otázky na pozadí akčních scén, které se mísí s meditativními zamyšleními. Jeho třicátá léta ukazují a zároveň demaskují romantizovaný život na hraně.

Vlk! dokáže čtenáře přitáhnout už povedenou obálkou v duchu kultovního Sin City. Detektivní příběh z drsného města se zdá být přeplněný postavami, různými aluzemi i žánrovými hříčkami. Přesto vše díky autorovu smyslu pro detail drží pohromadě a nachází se přesně tam, kde má být.

Rozplétání složité sítě mezilidských vztahů a zamlčované historie obyvatel maloměsta stojí v popředí detektivního románu, v němž je vyšetřování vraždy pouhou kulisou. Jak tento svérázný typ detektivky obstojí?

Nová velkoformátová dětská kniha z Polska přichází se zajímavým způsobem, jak mladší čtenáře poučit o světě zvířat, především po grafické stránce však za špičkami žánru pokulhává.

V pátek 29. května zemřel ve věku 67 let polský spisovatel, publicista a fejetonista Jerzy Pilch, jeden z nejoriginálnějších polských prozaiků současnosti, který několik let bojoval s Parkinsonovou nemocí.

Jiří Trávníček v rozhovoru pořízeném u příležitosti zrušeného Světa knihy Praha 2020 hledá rozdíly mezi českým a polským čtenářstvím. Zároveň vysvětluje, proč by přál Nobelovu cenu za literaturu jiným polským spisovatelům než nedávno oceněné Olze Tokarczukové.

Antologie polských fantastických povídek zahrnuje díla dvanácti více i méně známých polských spisovatelů. U některých z nich bychom podobné žánrové zařazení možná nečekali. Původní koncepce vybírat pouze Poeovy následovníky naštěstí nebyla dodržena, a tak máme k dispozici čtenářsky zajímavý a poučný výbor.

„Kdybychom si i v jiných oblastech vedli tak dobře jako polští ilustrátoři a vydavatelé knih, byli bychom světovou velmocí,“ tvrdí Piotr Socha. V rozhovoru se zamýšlí nad jmény velkých ilustrátorů, stejně jako o nebývalých úspěších polské dětské literatury.

Zřejmě světově nejproslulejší polský spisovatel a první zdejší držitel Nobelovy ceny za literaturu se zapsal do povědomí čtenářů mnoha generací zejména svými historickými romány. Talentovaný vypravěč dokázal zaujmout zpracováním klíčových dějinných témat, která dodávala v dobách rozděleného a okupovaného státu domácímu publiku odvahu a sebevědomí, cizincům pomáhala pochopit polský národní naturel. Henryk Sienkiewicz byl však také bystrým komentátorem politických událostí na stránkách novin.

Na novele z prostředí polské vesnice nejvíce zaujme hlas dětské vypravěčky, která velmi rychle přichází o svou naivitu. Vzbuzuje dojem autenticity a zároveň skrze vyprávění pomalu a nepřímo odhaluje sama sebe. Ukazuje svět prostoupený ostrou břitkostí, zasazený do zvláštního bezčasí, kde plynutí času určují údery zvonu umíráčku.

Pazińského povídky se odehrávají v poloreálném nostalgickém prostoru kdesi pod Varšavou. Společně s vypravěčem procházíme polským hlavním městem v současnosti a zároveň se přenášíme hluboko do varšavské paměti. Díky bohatému, místy až symbolickému autorovu jazyku dostáváme do rukou kvalitní literární texty, kterým bohužel místy škodí uspěchaný překlad.

Polská spisovatelka a novinářka Martyna Bunda se narodila v roce 1975 v Gdaňsku a sama sebe označuje za Kašubku. Není tedy náhodou, že na Kašubsku se odehrává i děj její knihy.

Prozaik, dramatik a scénárista Wiesław Myśliwski patří k žijícím klasikům současné polské literární scény. Je prvním ze dvou polských spisovatelů, kteří ve své zemi opakovaně získali nejvyšší literární ocenění Nike. V roce 2020 měl být hostem veletrhu Svět knihy Praha.

Českému čtenáři se do ruky dostává kniha polské filosofky Jolanty Brach-Czainy, ověnčená cenou Polské společnosti vydavatelů knih. Máte-li zálibu v potápění se do hloubek lidské existence a hledáte-li nové možnosti vztahování se k věcem kolem sebe a ke světu jako takovému, pak byste mohli Škvíry existence vřele uvítat. Zásadním předpokladem pro četbu je však bezmezná otevřenost.

V detektivním románu Morušový strom sledujeme investigativní činnost mladého novináře, který se snaží vyřešit záhadu sériových vražd, inspirovaných mučednickými příběhy raného křesťanství. Namísto sofistikovaného poodhalování pravdy skrývající se za zločiny však příběh nabízí jen kumulaci předvídatelných literárních postupů, prokládaných lekcemi o gnosticismu.

„Realita neexistuje. To filozofové zjistili už dávno. Existuje jenom naše vnímání reality. Tím bychom se měli řídit. V tom spočívá postpolitika, v níž žijeme,“ takto nechá Bronisław Wildstein promlouvat jednu z postav. A tato slova měl autor zřejmě na paměti při psaní knihy, kterou loni v květnu přijel představit na mezinárodní knižní veletrh Svět knihy v Praze.

Polský reportér Mariusz Szczygieł se ve své poslední knize pustil na tenký led. Abstraktní, obtížně uchopitelné a zároveň frekventované téma pomíjivosti („nebytí“) zpracoval formou reportáží, z nichž mnohé hranice žánru překračují, a navíc formou mnohdy subjektivní, přestože reportáž údajně osobní být nemá. V Polsku takovou podobu reportáže dokáží ocenit – autor za svoji knihu loni získal obě prestižní ceny Nike, od odborné poroty i čtenářů.

V době, kdy se v Česku vedou disputace o možnostech milostného románu, o tom, jak psát o lásce, pokud to vůbec ještě jde, vychází překlad milostné novely Marty Dzido, která místo množení metaliterárních triků jednu z takových možností nabízí. A je to možnost intenzivní, senzuální a jazykově nebanální.

Spisovatelky ovládly letošní 27. udílení prestižní polské ceny pro nadané mladé umělce. V kategorii literatura získala ocenění Dominika Słowik, titulem tvůrce kultury se může pochlubit čerstvá nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuk.

Mladý a literárně nadmíru produktivní polský spisovatel slaví úspěchy nejenom v rodném Polsku, ale díky slušnému počtu překladů i v zahraničí. Koncem roku 2018 se jeden z jeho románů dostal i do rukou českých čtenářů. Po převážně zdařilé ochutnávce jménem Nenalezená nezbývá než doufat, že u jednoho nezůstane.