książki : Polsko

Fast fashion neboli rychlá móda se stává čím dál palčivějším problémem dnešní společnosti. Málokdo ale nejspíš tuší, co všechno se skrývá za nápisem „Made in Bangladesh“ na prázdném bílém triku zakoupeném za nízkou cenu v obchodním centru. Polský novinář Marek Rabij ve své reportážní knize podává detailní obraz z druhého konce řetězce globálního oděvního průmyslu. Obraz, který je pro každého kupujícího alarmující.

Někteří reportéři zažili počátek převratu, zčerstva zaznamenali politické a společenské změny nebo zažili jedinou válku. S těmi zkušenostmi si profesně vystačili do konce života. A pak je tu Ryszard Kapuściński, který během několika žhavých let kolem rovníku zažil řadu převratů, osvobozeneckých i etnických bojů a také jednu válku fotbalovou. Kniha, v níž tyto události svým nezaměnitelným stylem zachycuje, nese také výraznou československou stopu.

Nejnovější román oceňované polské spisovatelky Anny Cieplak lze vnímat jako dramatickou ságu o čtyřech přátelích vyrůstajících v Horním Slezsku nebo jako pozoruhodný portrét generace současných středoevropských třicátníků. Nebo obojí najednou. Anna Cieplak zve čtenáře do světa hrdinů, kteří zakoušejí tajemný, a přitom velmi realistický stav „rozplývání se“.

Polská spisovatelka Anna Cieplak pochází z Horního Slezska, jehož prostředí se stalo charakteristickým rysem její tvorby. Debutový román Ma być czysto autorce vynesl cenu Witolda Gombrowicze, Conradovu cenu a také literární cenu Gdyně. Cieplak rovněž působí jako animátorka kultury a městská aktivistka.

O současném Slezsku, vlivu dospívání na život, tvůrčím procesu a vnímání české literatury s mladou a nadějnou polskou spisovatelkou Annou Cieplak.

V Olomouci zemřela po těžké nemoci překladatelka Iveta Mikešová, naposledy oceněná za svůj překlad románu Pískový vrch Joanny Bator.

Radek Rak ve své nejnovější knize vypráví báje o začarované Haliči a zároveň líčí krvavou historii otrokářství ve střední Evropě. Čím si román s tajemným názvem zasloužil prestižní polské ocenění Nike?

Spisovatel, který vrátil žánru fantasy úctu polských kritiků. Za svůj nejnovější román Báje o hadím srdci získal mimo jiné prestižní literární cenu Nike.

Napadlo vás někdy, zda chod světových dějin nemohl ovlivnit někdo v pozadí? A co takhle někdo, kdo je tak neviditelný, že si na něho ani konspirační teoretikové nevzpomenou? Kdo? Kuchař. Witold Szabłowski přináší pozoruhodnou reportážní knihu nejen o tom, že kdyby diktátor dostal v rozhodující den přesolený oběd, všechno mohlo být jinak.

Oceňovaný polský reportér a čechofil Mariusz Szczygieł v novém rozhovoru seznamuje české čtenáře s tím, jak Poláci vnímají tvorbu tuzemských autorů. Mluví také o božství spisovatelského povolání a o tom, proč Václav Havel reprezentuje žánr absurdního divadla i na vlastním pohřbu.

Druhý román Martyny Bundy je plný obskurních zázraků. Nepřívětivá kašubská krajina, plná močálů a bažin, tvoří magické pozadí pro podivné příběhy, které se celá staletí odehrávají v okolí kartuziánského kláštera. Koloběhu osudu, jemuž nelze utéct, přihlížejí modré kočky. Trpělivě, občas však až příliš netečně.

Expresivní básnický výlev současného polského autora balancuje na hranici šílenství a představuje pokus o únik z klece konvenčního života. Ironickou cestou ohledává možnosti, jak se vypořádat s existencí na okraji společnosti, zkoumá nové způsoby komunikace a vysmívá se dobrému chování i jazyku jako takovému.

Osobitá, vtipná, poučná i trochu šílená kniha polského fyzika, popularizátora vědy a fotografa přináší vedle netradičního nahlédnutí pod pokličku teorie relativity či kvantové mechaniky rovněž výlet do mnoha jiných oblastí lidského poznání, od myrmekologie po evoluci, a nechybí ani jízlivá kritika náboženství či nejedna divoká historika z autorova života.

Literární reportáže ze zemí, které dodnes zůstávají na okraji zájmu nejen českého čtenáře, se po 38 letech dočkaly nového vydání. Znamená to tedy, že otázka tzv. třetího světa se dnes stává znovu aktuální?

Román stěžejního autora polské literatury 20. století Tadeusze Konwického vzdává hold jeho rodné krajině a na pozadí milostného zrání dvou mladých lidí vzpomíná na dobu, kdy krásy domova padly za oběť násilí a hrůzám války.

Paulina Świst se vrací na scénu s další sérií románů z prostředí polské advokacie, slibuje však netradiční zvrat v podobě hrdinů-záporáků, kteří se místo boje s podsvětím vrhají do jeho svůdné náruče. To vše samozřejmě s notnou dávkou akce a erotiky. Vlastně nic víc a nic méně, než co si čtenáři zvykli od autorky očekávat. Je na co se těšit?

Významný polský básník, literární kritik, nakladatel a překladatel brzy oslaví 78. narozeniny. Českým čtenářům je znám díky dvěma básnickým sbírkám. Je spojován s „generací 68“, tedy s básníky debutujícími ve druhé polovině šedesátých let, jejichž generační zkušeností se staly především politické události z roku 1968.

Kdo je obětí války? Jak daleko sahá vina a kdo ji může soudit? Elizino tajemství představuje neobvyklou podobu zpracování příběhu z Osvětimi, snad nejznámějšího nacistického vyhlazovacího tábora, kde o životě a smrti rozhodoval vrtoch dozorců a kde těžce vydobytá šance na přežití s sebou nesla stigma zaprodání se Říši.

Vyzpovídat Eugeniusze Tkaczyszyna-Dyckého se podaří jen málokomu. I proto jistě čeští čtenáři ocení tento rozhovor s nezaměnitelným polským básníkem. Autor se v něm skrze vzpomínky na složitou rodinnou historii a reflexi (nejen) vlastního básnictví cyklicky vrací k výrazné osobnosti polské romantické literatury – básníku Cyprianu Kamilu Norwidovi, od jehož narození letos uplyne 200 let. Možná si i povšimnou, že v tomto neobvyklém básnickém rozhovoru Tkaczyszyn-Dycki nepotřeboval tazatele…

Tadeusz Różewicz náležel ke generaci autorů poznamenaných druhou světovou válkou. Stal se jedním z nejvšestrannějších a nejpřekládanějších polských básníků. Za života byl několikrát nominován na Nobelovu cenu za literaturu.

V dubnu si připomínáme sedm let od smrti Tadeusze Różewicze. Tento významný polský básník proslul mimo jiné neochotou poskytovat rozhovory. Čeští čtenáři nyní mají exkluzivní možnost poznat autora díky dialogu, který vedl s publicistou Witoldem Zalewským, mnohem více pak se sebou samotným.

Polský básník, překladatel a esejista, jeden z nejznámějších a nejpřekládanějších současných polských básníků. V mládí byl výrazným zástupcem „generace 68“, žil v pařížském exilu a po návratu do Polska byl označován za horkého kandidáta na Nobelovu cenu za literaturu. Zemřel 21. března 2021, na Světový den poezie.

V oceněném románu využívá Wiesław Myśliwski znovu metodu dětského vypravěče. Ze vzpomínek hlavního hrdiny vytváří obraz válečného a poválečného Polska, který ovšem nevzniká chronologickým řazením událostí, ale pomocí mikropříběhů a motivických uzlů. Postupem času tak vyniká další, skrytá dějová linka, zakódovaná v názvu románu.

Alchymie a její dějiny bývaly téměř až do konce 20. století otloukánkem moderní historické vědy, užitečné snad jen ve vztahu k dějinám chemie. Polský historik Rafał Prinke shrnuje výsledky tzv. nové historiografie alchymie, která rehabilituje alchymii jako předmět bádání v plném rozsahu a ukazuje její rozmanitost i proměny v dějinách.

Na Štědrý den, 24. prosince 2020, zemřel polský překladatel a bohemista Jan Stachowski. Díky němu polští čtenáři poznali dílo Bohumila Hrabala, Josefa Škvoreckého nebo Patrika Ouředníka.

Svérázný cynik, či popudlivý melancholik? Komisař Edward Popielski ukazuje v pokračování volné krimi trilogie novou tvář, která je nemilosrdnější a zároveň otevřenější než ta předchozí. V Polsku sužovaném meziválečnou krizí hledá smysl života, stejně jako záhadný vrah přezdívaný Hebraista. Který z nich nalezne odpověď rychleji?

„Zahlazování a popírání násilí kvete v každé zeměpisné šířce a v každé době,“ tvrdí polská reportérka Joanna Gierak-Onoszko. Skrze vyprávění o své úspěšné a oceňované knize, která popisuje osudné morální přešlapy katolické církve v Kanadě, se dostává až k současné situaci v Polsku a zmiňuje se rovněž o výhodách i úskalích žánru reportáže.

Knihu 27 smrtí Tobyho Obeda tvoří mnohdy neveselé a syrově podané reportáže o potomcích původních kanadských obyvatel, kteří byli v dětství proti své vůli „vzděláváni“ (a často sexuálně i psychicky zneužíváni) v katolických internátních školách daleko od civilizace. Kromě řady dalších cen a nominací kniha zvítězila ve čtenářské odnoži prestižní ceny Nike. V úryvku z první kapitoly se společně s titulním Tobym vydáváme na jeho cestu do bolestné minulosti.

Životopis populárního českého novináře a spisovatele z pera polského publicisty? Proč ne, nicméně k důkladné kritické monografii tomu ještě něco schází.

Monografie Ota Pavel: Pod povrchem byla v Polsku nominována na nejprestižnější literární cenu Nike. Její autor Aleksander Kaczorowski v rozhovoru přibližuje okolnosti vzniku knihy. Zároveň vysvětluje, proč má pocit, že Smrt krásných srnců zná odjakživa a proč Ota Pavel stále čeká na své objevení v českém prostředí.