książki : Polsko

Laureátem pátého ročníku prestižní polské Básnické ceny Wisławy Szymborské se stal Marcin Sendecki.

První seriózní pokus v českém prostředí uchopit téma rozvinutého a úspěšného žánru polské literatury a publicistiky, který se v posledních letech těší značné pozornosti tuzemských nakladatelů, překladatelů, čtenářů i recenzentů.

Eseje Labyrint u moře Zbigniewa Herberta představují závěrečný díl trilogie, ve které se tento polský básník a dramatik věnuje svým cestám za evropskou kulturní historií. Tentokrát jde o cesty za antikou – na Krétu, Peloponés, do Athén a na Samos a nakonec, díky latinskému jazyku, do krajiny jeho dětství.

Dějovou osou bezmála devítisetstránkového románu je životopis židovského mystika Jakuba Franka, narozeného na přelomu baroka a osvícenství na periferii polsko-litevské unie. Autorka v něm nejen připravila čtenáři „velkou cestu přes sedmero hranic, pět jazyků, tři velká náboženství a nespočet menších“, jak zní část podtitulu, ale také odmítla rozšířenou představu, že polský stát v 16.–18. století představoval pro všechny etnické i náboženské menšiny tolerantní ráj na zemi.

Autor si zvolil pestrou směs žen jedinečných, které se nebály vzepřít vládnoucímu režimu či převládajícímu mínění. A dále vybral ty, na jejichž biografiích je možné tematizovat vzájemné vztahy Čechů k Polákům či Němcům. Jejich prostřednictvím se pokusil o postižení alespoň několika z mnoha odlišných verzí češství. A rozhodně nikoli neúspěšně.

Kniha jménem Kniha potěší ty čtenáře, kteří si dokážou užít nesamozřejmou, unikavou podstatu literatury a mají rádi experimenty s textem. Ten Łozińského spočívá ve zkoumání toho, co unese detail. Pouze prostřednictvím detailů zaznamenává rodinnou historii, která je tak nutně fragmentární, ale tím také autentická. Zachycuje ji ve fázi ještě předtím, než se z ní stane příběh.

Mezi hlavní znaky poezie Generace 68 patřila figura „inventáře každodennosti“. Ta v sobě často zahrnovala předměty, zrcadlící politickou situaci: účty, legitimace, noviny, laciné potraviny. Byl pěstován žánr „rozkvétající poémy“ a kritika deformovaného jazyka tehdejších médií. Básně často parodovaly jazykový styl nařízení, předpisů, oznámení, zpráv, dotazníků, rádia, televize, novinových inzerátů atd.

Výbor představuje básnickou tvorbu Zagajewského pomyslného třetího tvůrčího období – první změnu jeho poetiky zapříčinil odchod do pařížského exilu roku 1982, návrat z emigrace do Polska v roce 2002 pak způsobil druhý (i když ne tak radikální) zlom v jeho díle.

Ukázka z výboru Neviditelné věci, který představuje básnickou tvorbu Zagajewského pomyslného třetího tvůrčího období – první změnu jeho poetiky zapříčinil odchod do pařížského exilu roku 1982, návrat z emigrace do Polska v roce 2002 pak způsobil druhý (i když ne tak radikální) zlom v jeho díle.

Letos si připomínáme sté výročí úmrtí a sto sedmdesát let od narození Henryka Sienkiewicze. V rámci Roku Henryka Sienkiewicze, vyhlášeného v Polsku, se odehraje i řada kulturních akcí v Česku.

Nejvýznamnější polské literární ocenění získala letos za svůj mimořádný debut – sbírku básní v próze – Bronka Nowická.

Prozaická prvotina Renaty Putzlacher-Buchtové se vyznačuje fragmentárností a mnohožánrovostí. Navazuje na rodinnou kroniku jejích předků, tzv. silva rerum, plnou citátů, fotografií, receptů, zápisků a dokumentů, a to v několika jazycích. Avion je fascinující skládanka na pomezí beletrie a literární fikce, ve které do sebe zapadají kousky myšlenek, snů a představ a proplétají se s historií autorčiny rodiny, těšínské kavárny Avion, s historií Evropy a životními osudy mnoha umělců.

Most jsem vždy měla spojený s neurčitem, s nedopovězením. Když stojíš uprostřed hraničního mostu, jsi apatrida? Stateless person? „Stojím na hranici dvou světů, v žádném se necítím jako doma“. To je z Thomase Manna.

Ve spolupráci s nakladatelstvím Host jsme připravili soutěž o žádanou knižní novinku Mapy. Vyhrajte 3 výtisky netradičního velkoformátového atlasu světa, který koncipovali a ilustrovali polští manželé Aleksandra a Daniel Mizielińští. V češtině atlas vyšel 19. září a už v říjnu musel nakladatel připravit dotisk.

Román Arka czasu czyli wielka ucieczka Rafała od kiedys przez wtedy do teraz i wstecz (ve volném překladu Archa času aneb velký Rafałův útěk z kdysi přes potom do nyní a zpět) sice odkazuje již svým názvem i podtitulem na fantastické putování v čase, nicméně je ukotven v reálném časoprostoru varšavského ghetta roku 1942. Devítiletý Rafał z něj utíká a každodenní rutina se mění v boj o přežití. Pomůže chlapci Poutník časem, nebo se má raději spolehnout na vlastní důvtip a lidskou solidaritu?

Osudy chrabrého medvěda Wojtka, věrného druha polských vojáků za druhé světové války, dodnes lákají k četbě děti i dospělé v různých koutech světa. Kromě toho, že tento zvířecí hrdina pomáhal polskému dělostřelectvu nosit munici ve slavné bitvě o Monte Cassino a prošel s ním velký kus světa, byl Wojtek také zapřisáhlým milovníkem piva a rošťáren všeho druhu a především pak výborným kamarádem, jakého by si každý z nás mohl jen přát.

Polský spisovatel uzavírá svou trilogii s prokurátorem Szackým skvěle napsaným románem, který nicméně zůstává pevně v mantinelech kriminálního žánru – především vinou přespekulované zápletky. Je cenné, že si to autor uvědomuje, ale je trochu škoda, že kvůli tomu celý žánr opouští.

Jak se nakladatelské stánky vyjímají na fotbalovém stadionu? Jak si v Polsku vedou překlady českých knih? A co všechno může českého knihomola během návštěvy Varšavy překvapit?

Na letošním knižním veletrhu Svět knihy se představí několik zajímavých titulů polské provenience, zejména z oblasti reportážního žánru.

Kronos, zprvu tajný dodatek Deníku Witolda Gombrowicze, byl v době svého vydání v Polsku velkou literární senzací. Je to suma krátkých, často jednoslovných zápisků, které doplňují naši představu o autorově životě v letech 1922–1969, tedy z polské, argentinské a evropské životní etapy.

Dosud nejobsáhlejší český výbor z žánrově obtížně zařaditelné tvorby Edwarda Stachury, jehož jméno má pro Poláky přídech jakési alternativy básnického kánonu 20. století, patří u nás k nejzajímavějším překladovým knihám z polské literatury z poslední doby.

Knihu můžeme interpretovat ve dvojím smyslu. Jednak optimisticky – podle autora není politika Moskvy expanzionistická. Zároveň se ale nemůžeme neptat: pokud se současný ruský stát údajně chová pragmaticky, jak by asi vydalo Rusko skutečně imperialistické?

Viking Tappi se vydává spolu se svými zvířecími kamarády na moře plné překvapení a nástrah. Naštěstí se mu podaří vyváznout z roztodivných nebezpečí a zachránit všechny dobré tvory, které během svého putování potká. Hledáte-li pro své děti milý příběh, ve kterém je tak akorát napětí a moře přátelství, druhé pokračování Tappiho dobrudružství vás nezklame.

S dílem Poláka Roberta Rybického (nar. 1976) se čeští čtenáři dosud mohli seznámit v několika časopiseckých příspěvcích a na internetu, vystoupil ale i na několika autorských večerech. Nyní jeho poezie konečně vychází knižně, a to v překladu básníka a překladatele Petra Motýla.

Ke Grynbergovým textům je možné přistupovat jako k beletrii, ale zároveň lze jeho dílo vnímat jako esej o zmizelých, zemřelých a zavražděných „obyčejných bezbranných lidech“ i o poznamenaných životech těch, kteří holocaust přežili a stále se k němu v myšlenkách vracejí.

Mladou, nicméně sledovanou a respektovanou literární cenu Wisławy Szymborské získaly v roce 2015 dvě sbírky, świat był mój (svět byl můj) Romana Honeta (nar. 1974) a Przez sen (Snem) Jacka Podsiadła (nar. 1964).

Krátká próza, která baví, ale zároveň vzbuzuje mnoho otázek bez odpovědí. Její hlavní antihrdina ostře a nepohodlně pojmenovává problémy, se kterými se potýká dnešní evropská společnost. Ale jsou to problémy, kterým má cenu věnovat tolik energie?

Druhý díl polské detektivní trilogie propojené prokurátorem Szackým se točí kolem komplikovaného vztahu Poláků a Židů na půdorysu konspiračně-mystického thrilleru. Je to komplexní i ironický obraz maloměsta, které se propadá do uměle vyvolané hysterie, přičemž neselhává ani v detektivní linii.

První díl volné „valbřišské trilogie“ oceňované polské autorky Joanny Batorové je originální svědectví padesáti let poválečné historie očima tří žen různých generací. Právě ženský pohled je to, čím autorka ozvláštňuje své pojetí „společenského románu“, poddruhu velké realistické epiky.

Letošní literární cenu Nike získala Olga Tokarczuková za román Jakubské knihy.