książki : Polsko

Lepkavé horko, sexuální pnutí a jedno léto na konci století. Erotické vzpomínky spolu s přemýšlením nad „možná“ a „kdyby“ vynesly Martě Dzido a její knize Slast cenu Evropské unie za literaturu v rámci Polska. Přestože dílko ukazuje nový směr milostné literatury, hranice žánru nepřekračuje.

Příroda, čas, země, otec… Matečník. Sbírka polské básnířky Małgorzaty Lebdy vyžaduje soustředění, pozornost a čas a na oplátku nabízí nezapomenutelný zážitek z četby básnického slova. Zážitek, díky němuž se stírají hranice mezi lidským a nelidským, přírodním a umělým, důležitým a malicherným.

Trhy už dávno nejsou spojené pouze s Vánocemi a dalšími významnými svátky. Jejich tradice přesahuje rámec venkova a přináší do měst něco nevšedního, co v dnešní uspěchané době vyzývá člověka zastavit se a rozhlédnout se okolo, aby viděl plody lidské práce.

Rozostřená fotografie na obálce zachycuje šapitó a ruské kolo. Evokuje nevolnost, kterou pocítíme, když to kolotočáři přeženou s rychlostí. Povídky Klimka-Dobrzanieckého s výjevem v mnohém souzní. Pro čtenáře to bude jízda ne vždy příjemná a ne vždy se pobaví tak jako na představení komediantů.

V knize Eben líčí polský reportér Ryszard Kapuściński svá dobrodružství z Afriky. Faktické poznatky obohacuje mnohdy napínavými příhodami, mimo jiné se věnuje tamní problematice oboustranných stereotypů. Přináší tak pohled na jedinečnou mentalitu, velmi odlišnou od té naší.

Knižní reportáž Joanny Siedlecké na základě dokumentů a osobních svědectví zaplňuje mezeru mezi literárním zpracováním slavného románu Nabarvené ptáče a jeho veřejnou autorskou prezentací a literárněhistorickým vnímáním. Trpí však až příliš oddaným přijetím „domácího“ pohledu polských vesničanů, jejich hodnot a rozhořčení nad tím, jak jsou literárně zpodobeni, na to, aby se dala chápat jako podnět k důslednějšímu přehodnocení samotného Kosińského díla.

Nobelova cena za rok 2018 byla letos – se zpožděním daným loňským skandálem kolem sexuálního obtěžování ve Švédské akademii – udělena polské prozaičce Olze Tokarczuk. Co rozhodnutí akademie říká o současné literatuře, o samotné Tokarczuk nebo o ambicích Nobelovy ceny?

Letošním laureátem nejprestižnější polské literární ceny Nike je v Česku oblíbený esejista a autor literárních reportáží Mariusz Szczygieł. Zvítězil se svou novou knihu Není, jejíž český překlad se nedávno křtil.

Pátrání po biologickém otci, záhadné fungování klinik zajišťujících umělé oplodnění a touha poznat vlastní kořeny. Osud dětí, které se narodily díky dárci spermatu v 80. a 90. letech v Nizozemsku, sleduje polský reportér Kamil Bałuk ve svém knižním reportážním debutu Všechny Louisovy děti.

Nové vydání sbírky raných sci-fi povídek zahájilo vydávání díla polského klasika žánru. Devět povídek přitom bezděčně připomíná, že svou literární kariéru autor zahájil psychologickým románem.

Oceněnou sbírkou s názvem Matečník debutuje polská básnířka Małgorzata Lebda na české překladové literární scéně. Její básně specifickým způsobem tematizují vztah k přírodě, rodině a ke krajině dětství. Množství významů a obrazů, které dokáže Lebda svým jednoduchým jazykem generovat, svědčí o velké hodnotě sbírky.

Proč někdy na koncertě zazní z reproduktorů otravný pronikavý pískot? Jak vypadá nejkurióznější hudební nástroj? Ilustrovaná encyklopedie s hravým názvem Harmonicky unikátní defilé bombastické akustiky představuje zvuk jako fyzikální veličinu i umělecký prostředek mnoha podob. Překvapí nevšedními nápady a doprovodnou webovou stránkou, která spolehlivě rozšíří hudební znalosti dětí i dospělých.

Kniha Sanatorium Tworki je díky směsici výsostně uměleckého a novátorského stylu, nesmírně kvalitního překladu a technické dokonalosti vítaná čtenářská příležitost. Neměli by ji opomenout ti, kteří chtějí zkusit něco nového, ani milovníci klasických románů, psaných ovšem nezvyklou formou.

Jedním z polských hostů letošního Světa knihy byl i brilantní esejista, nezaměnitelný prozaik a nezastupitelný překladatel Marek Bieńczyk. Autorovy knihy se neřadí mezi bestsellery. Nabízejí přesto nesmírně kvalitní a v mnohém obohacující a nevšední čtenářský zážitek. V Česku se o tom můžeme přesvědčit prostřednictvím Bieńczykova nejslavnějšího románu, který pod názvem Sanatorium Tworki vydalo nakladatelství Pistorius & Olšanská.

Tworki, nejslavnější román ryzího a neopomenutelného polského autora Marka Bieńczyka, dostupný nyní českému čtenáři díky překladu Michaela Alexy, vyšel již před dvaceti lety. Nad jeho kvalitami však žasneme stále, čím dál víc. Proto jsme se Bieńczyka v rozhovoru ptali právě na jeho knihu, na hudebnost v próze, ale také na tajemství, sílu sentimentu a dojetí.

Románem polského spisovatele Marka Bieńczyka čtenáře provede mladý nepříliš nadaný básník Jurek Turek od vokurek. Díky jeho jazykově hravému vyprávění se na okamžik sice můžeme schovat před válkou v idylicky vykresleném blázinci, ale – jak známo – nic nemůže trvat věčně.

Novela Marka Bieńczyka, oceněná několika literárními cenami, balancuje mezi jazykovým experimentem a sentimentálním kýčem. Nesklouzává však ani do jednoho extrému, a díky tomu představuje zajímavý čtenářský zážitek.

Spisovatel a disident Bronisław Wildstein hovoří o síle dějin, národním osudu a různorodosti pohledu, především ale o svém románu Nedokonaný čas, který představuje unikátní literární návrat k mnohovrstevnaté rodinné sáze.

S polskou spisovatelkou a režisérkou Bronkou Nowickou o vyjadřování prostřednictvím slov a obrazů, o pronikavosti dětského pohledu na svět a také o důležitosti emocí obsažených v textu a promlouvajících ke čtenáři.

Houby, velkoformátová, originálně ilustrovaná kniha encyklopedického typu, si hned na první pohled říká o obdivné wow! Zaujme nejen budoucí mykology-amatéry, ale i zapálené houbaře, kteří si chtějí oblíbenou českou volnočasovou aktivitu zasadit do solidního vědomostního rámce.

Čtenářům se po delší přestávce dostává do rukou opět jedna z pestrých prací polského „filozofujícího fejetonisty“ Jerzyho Pilcha, útlá melancholická sbírka krátkých próz Nenávratně ztracené leváctví, v nichž se Pilch vrací do časů svého dětství a mládí.

Případy detektiva Šikuly přinášejí řešení „největších záhad světa“ – jako třeba kam se poděly Zuzčiny oblíbené ponožky s delfíny, které nosila už včera a předevčírem, anebo jaký chuligán v první mrazivé noci rozbil vázu na balkóně paní Květákové. Malí čtenáři se mohou na rozluštění záhad sami podílet a v závěru knihy si pak ověřit správnou odpověď. Jedinou záhadou tak zůstává, jak detektiv používá svou údajně jedinou zbraň – kaktus.

Tęcia Werbowski je prozaička, která náleží třem literaturám – polské, francouzské a anglofonní. Její život je však výrazně spjat s Prahou, kde na přelomu 50. a 60. let žila a studovala. Rozhovor se točil kolem jejího života a vztahu k české kultuře a literatuře, ale došlo třeba i na prokletí autobiografičnosti nebo na to, jak jedna z jejích novel posloužila Pavlu Kohoutovi jako námět pro jeho proslulou hru Kyanid o páté.

Reportér Wojciech Jagielski, stojící tak trochu ve stínu slavnějšího Ryszarda Kapuścińského, nabízí v obsáhlé knize o Afghánistánu vyčerpávající portrét země, jejíž dějiny sestávají prakticky jen z bojů o moc mezi místními vládci i mezinárodními mocnostmi a o které se obvykle mluví hlavně v souvislosti s islámským terorismem.

Lala je kniha o neobyčejném životě Heleny Bieniecké (nazývané Lala), babičky polského spisovatele Jacka Dehnela, ve které se přirozeně proplétají rodinné osudy s dramatickým děním Evropy dvacátého století.

První český knižní průřez dílem básníka, který má v současné polské poezii solitérní postavení, přináší výbor z jeho absurdních, nonsensových básní, psaných záměrně nepoetickým jazykem a prozrazujících jeho kořeny v alternativě a literárním undergroundu. Výbor je komponován tak, že od prvotních básní zakotvených ještě v pozorování reality směřuje ke snovým, surrealistickým vizím.

Dvacátou šestou prestižní polskou cenu Paszport Polityki za literaturu obdržela spisovatelka Małgorzata Rejmer.

Kandidát na nejoriginálnější polskou literární reportáž posledních let, zpráva o ukrajinské cestě gonzo reportéra Ziemowita Szczerka, pojednává o šňůře flámů a odkazuje také na Kerouacův román Na cestě.

Jak a kde se ukládají vzpomínky? Co jsou to sny? Jak se mozek podílí na tom, kým jsme? Zvídavým čtenářům na tyto i mnohé další otázky srozumitelně i s humorem odpoví bohatě ilustrovaná publikace polských autorů Jerzyho Vetulaniho a Marie Mazurkové, která se zabývá nejúžasnějším, a dost možná i nejzáhadnějším objektem, jaký známe – lidským mozkem.

Obdivuhodná odysea polské židovské hrdinky ve zpracování vynikající spisovatelky a reportérky Hanny Krall. O tom, jak jediný život může přinést mnoho významů a jak by bylo jednoduché se ho vzdát.