PR

Pascal Rebetez

Osamělý člověk, co se otravuje, mlčení přátel nedůvěřuje, vyklání k / nebi z okna těžký stín svého bytí; a hlava proti oblakům, tváře / zmáčené bouřkou, chvěje se ve svých dvou pokojích / ze středověkých bajek, vzlykání a latina z kuchyně...