„Písmo je čím dál nezřetelnější. Písmena brzy přestanou být vidět úplně a tím dovedu spisovatelské umění k dokonalosti,“ ušklíbá se na čtenáře vypravěč novely Okno na jih, který se potýká s opotřebovanou páskou v psacím stroji. Islanďan Gyrðir Elíasson tím sebeironicky naznačuje leccos o svém přístupu k literární tvorbě: čím míň (slov, děje, efektů…), tím líp.

Na podlaze bytu znenadání leží zahraniční noviny psané v jazyce, jemuž majitel nerozumí. U postele se zjeví neznámá postava. Pravda, nebo mámení? Krátké povídky islandského autora Gyrđira Elíassona nás nutí přehodnotit nazírání na svět a skrze iracionální momenty nám připomínají, kým jsme a po čem toužíme.

Básník a spisovatel Gyrðir Elíasson, autor „anorektických“ románů a povídek oceněných mj. Cenou Severské rady za literaturu, zavítal u příležitosti letošního Islandského dne poprvé do České republiky. Zde ho čeká mimo jiné výlet po stopách Oty Pavla, z jehož tvorby dokonce přeložil jednu knihu do islandštiny.

Islandský spisovatel Gyrðir Elíasson (nar. 1961) publikoval řadu různých textů: sbírky poezie, povídky i romány. Jeho díla byla přeložena do pěti jazyků a sám Elíasson přeložil do islandštiny řadu titulů především amerických autorů.

V podzimním šeru projíždějí údolím tři vozy. Táhnou je velcí psi. Žlutě malovaná kola vozů se jako slunce valí tmou. Je jich celkem dvanáct. Ale slunečním kolům chybí záře...