Spisovatelé

Vzpomínám si, jak jednoho dne stála matka u mojí postele a říkala, že to pochopím, jednou, až budu velká. Dřímala jsem, otec právě chystal snídani, venku svítilo slunce, z dálky zaznívaly kostelní zvony...

Brněnský rodák Michael Stavarič (*1972) je letošním finalistou prestižní Ingeborg-Bachmann-Preis pro začínající německy píšící autory. Přestože cenu nezískal, vlastní nominace znamená pro mladé autory významné ocenění a jejich knihy bývají středem zájmu německé literární kritiky.

Michael Stavarič se narodil roku 1972 v Brně. Jako devítiletý emigroval s rodiči do Rakouska. Ve Vídni vystudoval bohemistiku a publicistiku, působil na Velvyslanectví ČR v Rakousku jako sekretář Jiřího Gruši a Rudolfa Jindráka.

Mrtvorozená Eliška Frankensteinová je oceňovaná existenciální detektivka o bezduché dokonalosti. Autor svým formálně dokonalým, rytmizujícím textem ironicky zpřesňuje proslulou větu, že „peklo jsou ti druzí“.

Pobýval jsem nyní delší dobu v Americe a tam mi hned bylo jasné, že jsem Evropan. Když jsem déle v Praze, asi začnu tvrdit, že jsem Rakušan, a když v Rakousku, velmi silně se hlásím ke svému českému původu. To se mě vždycky ptají děti ve škole: Komu fandíte ve fotbale, když proti sobě hrají Rakušani a Češi? A já vždycky říkám, že České republice.

Rakouský spisovatel s českými kořeny Michael Stavarič se postaral o další pozoruhodný příspěvek do kategorie „dětská kniha pro dospělé“. Pan Smrtka jednoho dne podá svou kosu dceři a pošle ji do světa na zkušenou. Na sotva patnácti nádherně ilustrovaných dvoustranách se nerozvine žádný na první pohled viditelný příběh. Každé zastavení dívčiny melancholické pouti spíš představuje zachycení jedné prchavé nálady, jednoho okamžiku na cestě k nalezení sebe sama.

Rózi Schmiegová odejde z Vídně do Lipska, aby se tam vyučila řeznicí. Mezitím se Američan Danny Loket, provázen halucinacemi, vydává do Evropy. I jemu učarovalo řeznické řemeslo. To ještě nevědí, že dědečci jich obou, původní profesí řezníci, proti sobě bojovali v druhé světové válce. Příběh o mase, v němž nerozhoduje, jestli zabijete zvíře, nebo člověka. O tom je nejnovější román Království stínů rakouského autora Michaela Stavariče.

Rózi Schmiegová odejde z Vídně do Lipska, aby se tam vyučila řeznicí. Mezitím se Američan Danny Loket, provázen halucinacemi, vydává do Evropy. I jemu učarovalo řeznické řemeslo. To ještě nevědí, že dědečkové jich obou, původní profesí řezníci, proti sobě bojovali v druhé světové válce. Příběh o mase, v němž nerozhoduje, jestli zabijete zvíře, nebo člověka.

Román rakouského autora Michaela Stavariče Dny ohňů, dny spálenišť, dny popela je naprosto výjimečný text, plný symboliky a náznaků. Motiv pálení se ve vyprávění pravidelně vrací a spoluutváří jeho katastrofickou, surreálnou atmosféru, která je jednak výsledkem autorovy obrovské fantazie a jednak odvážného, promyšleně experimentálního přístupu k formě. Český překlad Radky Denemarkové dává tušit, že ji zápas s nesnadným textem bavil.

Jednou ročně se lidé z osady sešikovali před domy, většinou žili v mém sousedství; s úzkostí jsme přihlíželi, jak pověřený úředník postupuje systematicky dům od domu, shromažďuje odpad a (pečlivě) odklízí nepořádek, všichni se navzájem zmateně a překotně upomínali, aby nezapomněli, co chtějí všechno vyhodit.

Mráz a led spolu s absolutní samotou a vykořeněním jsou hlavními tématy nového románu rakouského spisovatele Michaela Stavariče. Experiment, kombinující nejrůznější žánry, přináší svéráznou poetiku, ale také pochybnosti: je nutné používat exotickou kulturu jako rekvizitu?