Spisovatelé

Mladý belgický autor, jemuž vyšel v českém překladu román Čtvrté patro (2002).

Nad Bruselem bylo jaro. Prosluněné bulváry, vlahý, nasládlý větřík podél chodníků, bezedné modré nebe nad střechami. Den jako stvořený k procházce městem nebo k návratu ze sámošky s rukama ověšenýma igelitkami...

Román Čtvrté patro vypráví o "dolním" městě, čtvrti, kde bydlí samí chudáci a zkrachovalé existence. Ti lidé nemají nic - ani co jíst, ani kde bydlet - a jsou k sobě otřesně krutí. Stejně tak krutý je osud k Tonimu, klukovi, co klade všetečné otázky, na něž těžko odpovídat ("Hele, věříš na štěstí?"), a náhle vstoupí bez rozhlédnutí do vozovky a srazí ho autobus...

Nicolas Ancion přijel při příležitosti pražského veletrhu Svět knihy 2002 na autogramiádu podepsat svým českým čtenářům čerstvě vydaný překlad románu Čtvrté patro...

Život je banální, a někdy absurdní. Často pěkně zamotaný, a jindy sakra smutný. Občas se někomu nečekaně zvrtne v dokonalou gangsterku, a pro jiného bude pěkně těžkou zkouškou. V podání Nicolase Anciona, a jeho jazykem, pak nejspíš... povedenou drsárnou.

Román nemusí být běh na dlouhou trať, a přesto může vzniknout za 24 hodin, dokazuje spisovatel Nicolas Ancion. Jako vyslanec belgického literárního světa jezdí po celé zeměkouli a zavítal i do Prahy. Vynalézavě propaguje literární tvorbu: vedle toho, že s publikem debatuje, nabízí mu tvůrčí dílny nebo skupinové psaní, velmi rád popisuje zážitky z autorských maratonů, jejichž formát sám vymyslel.