Spisovatelé

Kao Sing-ťien to dnes nemá jednoduché, ačkoliv je čerstvým držitelem Nobelovy za literaturu. Představitelé režimu kontinentální Číny jej odsuzují jako nepřátelského disidenta, odpůrci Pekingu ho naopak chtějí proti jeho vůli prezentovat jako uznávaný symbol odporu.

Na současnou Čínu je dnes v Evropě, naši zemi v to počítaje, pravděpodobně všeobecně přijímaný názor, který je poněkud omezený. Ponecháme-li stranou politické, hospodářské a vojenské souvislosti, vykrystalizují nám zhruba dvě ohniska, kolem nichž se tyto představy shlukují: starobylá kultura, která vytvořila kultivovanou a vzdělanou civilizaci, a hrůzu nahánějící mocenské soustrojí.

Gao Xingjian se v románu Bible osamělého člověka věnuje dvěma zásadním tématům. Prvním je tzv. kulturní revoluce, téma je celospolečenské, navýsost čínské, miliony lidí se dodnes snaží vyrovnat s hrůzami, které v šedesátých letech zažili a které snad i sami byli nuceni páchat. Druhým tématem je hrdinova snaha vypořádat se s postojem k ženám, s vlastní sexualitou, s neschopností a s přibývajícím věkem i neochotou žít v trvalém vztahu a založit rodinu.

Čínský nositel Nobelovy ceny za literaturu Gao Xingjian se tentokráte představuje českému čtenáři jako dramatik. V souboru sedmi divadelních textů se setkáváme s autorským divadlem prožitým až na dřeň a (teoreticky) inscenovaným s vnitřní kázní.

Překlad Denise Molčanova je v českém prostředí v mnoha ohledech stejně osobitým úkazem, jako je Kao Sing-ťienův román svou povahou v literárních dějinách.