I když autor k historii Evropy nepřináší nic zásadně převratného, jeho líčení jsou plastická a poutavá a jako celek může jeho kniha přispět k tomu, aby Evropané vnímali dějiny svého kontinentu celostněji. A i kdyby došlo k pádu společné evropské měny nebo k politickému rozklížení Evropské unie, právě naše společné evropské dějiny nám „nikdo vzít nemůže“.

V té vesnici nikdo nikdy neviděl moře – kromě Holanďanů, starosty a Jószefa Puszky, který byl ve válce. Domy stály podél úzkého potůčku – pár zažloutlých, polorozpadlých stavení se zelenými zahradami, barevnými jabloněmi, dvěma kostelíky, starými vrbami a duby, plaňkovými ploty, slepicemi, psy, dětmi, Maďary, Němci a Cikány.

Geert Mak (1946) je předním představitelem nizozemské beletrizující literatury faktu. Jeho přístup - kombinování osobních příběhů obyčejných lidí s "velkými" dějinami - vyvolává široký čtenářský ohlas, ale autor se také pravidelně zapojuje do veřejné debaty.

Tento titul jsme oznamovali už v publikaci Literatura ve světě 2004, kdy za něj Geert Mak získal čtenářskou cenu NS Publieksprijs. Úspěch knihy jsme připisovali mimo jiné tomu, že se v tom roce rozšířila Evropská unie, a tak autor uspokojil zvědavost nizozemských čtenářů na nové členské státy. S pětiletým odstupem se ukazuje, že tu důležitou roli hraje i výrazný trend věnovat větší pozornost (vlastní) historii a posílit nizozemskou identitu.