V češtině brzy vyjde další román Ireny Brežné. Tentokrát se jmenuje Nevděčná cizinka a opět těží z autorčiných osobních životních zkušeností. Kniha vyznamenaná Švýcarskou knižní cenou však u čtenářů německojazyčného originálu naráží i na nepochopení – příčinou je ironie a humor slovanského střihu.
IB
Irena Brežná
Irena Brežná, obvykle označovaná jako slovensko-švýcarská autorka, nabízí ve své knize právě to, co slibuje její titul – postřehy emigrantky, která musela za minulého režimu s rodiči odejít z nesvobodné země. Ale ani švýcarská společnost se svým latentním nacionalismem a xenofobií není líčena jako nějaký ráj na zemi.
Hlavnou témou autorkiných kníh je problém identity a jej premena v rôznych prostrediach či situáciách. Nevďačnú cudzinku tvoria dve súbežné línie rozprávania, ktoré sú navzájom prepojené spoločným hlasom rozprávačky. Prvú vrstvu príbehu tvoria spomienky Brežnej na jej odchod do krajiny, kde mala začať svoj nový život.
Na příbězích čečenských žen a jejich rodin Brežná v nedlouhých článcích dokázala zachytit mnohé: povahu čečenských žen, jejich bojovnost, nesmířenost, odmítání odevzdanosti a zbytečného pláče v počátcích konfliktu, což pod tlakem ruské normalizace poválečných let vyústilo i v sebevražedné útoky; hyenismus některých médií – jen klid, válka ještě vydrží, vyplatí se poslat reportéra –, cenzuru a falšování reportáží za účelem dosažení maximální dojemnosti...
Vytvárať rebríček najtemnejších období našich dejín by bolo zrejme trochu zvrátené. Nemožno ale pochybovať o tom, že päťdesiate roky dvadsiateho storočia – predovšetkým ich prvá polovica s domácou obdobou stalinizmu – by sa umiestnili veľmi vysoko.
Nemecky píšuca slovenská spisovateľka a novinárka Irena Brežná (1950) sa dostala do slovenského povedomia dvomi spôsobmi. Jeden lepší ako druhý. Po prvé ako autorka niekoľkých kníh publikovaných v nemeckom jazyku začala byť v preklade vydávaná bratislavským feministickým vydavateľstvom Aspekt. Po druhé si Irena Brežná na Slovensku získala pozornosť kauzou Rydlo.
