Literatura věnovaná vězeňské a „lágrové“ tematice vychází a nachází své čtenáře i desetiletí potom, co tato zařízení – ať už vzniklá ve jménu kterékoli ideje a ať už kterékoli heslo viselo či visí nad jejich branami – slouží už jen jako muzea a památníky. Pod ironicky znějícím názvem Krásné dny mého mládí máme před sebou zredigované deníky, které si Ana Novac psala při pobytu v koncentračních táborech v Osvětimi a Plaszówě.