Kniha záslužně zkoumá téma, které u nás zatím nebylo příliš probádáno. Pomáhá nabourávat strnulá schémata estetického vnímání. V ideálním případě by snad také mohla čtenáře podnítit k hledání krásy tam, kde by ji většina našich současníků pravděpodobně nehledala.

Nebyl jenom Jan Amos Komenský; byl i Kašpar Motěšický, Jan Myller, Jan Liberda a mnoho jiných, jejichž jména jsou dnešnímu čtenáři zcela neznámá. A přesto byly jejich písně ve své době oblíbenější než písně Komenského, jehož osobnost většinou zahrnuje celé naše povědomí o pobělohorské exilové literatuře.