Spisovatelé

Margaret Atwoodová debutovala románem Žena k nakousnutí (Edible Woman, 1968)...

Tradiční, byť v průběhu dvacátého století notně diskreditovaná biografická strategie může vypadat nepřípadně hned od začátku - vždyť kolik různých životů by autorka musela mít, aby se z nich dala vysvětlit tak různorodá díla jako Z hlubin, Ublížení na těle, Loupení jehňátek anebo konečně Muzeum zkamenělin. Právě, co když klíčovou skutečností v životě autora je to, že nemá jeden život, nýbrž více?

Elizabeth sedí na měkkém gauči, tváří k miskám. Za ní hoří dvě setnuté hlavy. Misky jsou na poličce z borového dřeva. Ne její misky, ty by jim nepovolila, tohle jsou tři misky z kuchyně: kastrůlek z ohnivzdorného skla, bílá miska z porcelánu a další miska z nerez oceli.

Organismy se přizpůsobují prostředí. Povětšinou z nutnosti. Rovněž se přizpůsobují vlastním potřebám, často trochu rozmarně, až zvráceně, dalo by se říct.

Nate jde domů, do svého někdejšího domova. Nemůže uvěřit, že tam již nebydlí. Ze Shaw street se dostane na Yarmuth road, projde po Dupont street, pak následují koleje a továrna na cosi, co se nikdy nenamáhal vypátrat.

Kanaďanka Margaret Atwoodová (1939) je spisovatelka nejen obletovaná akademiky či feministkami, ale též hojně čtená. To je dnes malý literární zázrak.

Je obecně známo, že za Slepého vraha obdržela dnešní hvězda mnoha literárních konferencí a univerzitních přednášek prestižní britskou cenu Booker Prize za rok 2000.

Atwoodová je dobře známá i v českém kontextu - ještě v Odeonu vyšel román Ublížení na těle, českého překladu se dočkalo i thrillerové Ublížení na těle a v neposlední řadě raná próza Z hlubin.

Recenze nejnovějšího románu významné kanadské autorky Margaret Atwoodové.

Svazek obsahuje autorčiny krátké texty, je rozdělen do několika částí, každá s těžištěm v jiném literárním stylu i žánru. V jedné převažují básně v próze, v jiné mikropovídky, v další eseje.

Atwoodová je dnes bezesporu nejznámější a nejúspěšnější kanadskou autorkou.

Sbírka krátkých povídek, črt, úvah a snad i jakýchsi básní v próze. Český název odkazuje i k jejímu románu Slepý vrah.

Krátce po sobě se na našem knižním trhu objevily dvě další knihy nejvýznamnější současné kanadské spisovatelky Margaret Atwoodové: její zatím poslední román Oryx and Crake z roku 2003 vydala Mladá fronta pod názvem Přežívá nejsmutnější; BB art pak vydal starší sbírku povídek Dobré kosti (v originále Good Bones).

Pravděpodobně nejvýznamnější současná kanadská spisovatelka Margaret Atwoodová (1939) je také u nás již dobře známa a hojně vydávána. Z jejích jedenácti románů vyšlo česky zatím sedm...

Margaret Eleanor Atwoodová (nar.1939), básnířka, spisovatelka a kritička není suchou a didaktickou kazatelkou, ale vtipnou, trefnou a často až k neuvěření lapidární autorkou. V jejích básních se často setkáváme s tématy utváření identity, lidského osamocení, lásky jako mocenského boje, odlidšťující technologie a nedostatečnosti jazyka.

Margaret Atwoodová patří ke spisovatelkám, které rády zkouší možnosti specifických literárních žánrů. Nevyhýbá se ani science fiction, což dokázala dnes již takřka klasickou feministickou dystopií Příběh služebnice, několika krátkými povídkami a naposledy románem Oryx and Crake. Je držitelkou prestižní Bookerovy ceny za román Slepý vrah, což ji spolu s úspěchem několika dalších románů vyneslo na pozici v současné době zřejmě kriticky nejvyzdvihovanější kanadské spisovatelky.

Atwoodové The Penelopiad by se dala definovat jako cesta Penelopé za pravdou a objektivitou. Autorce se podařilo vytvořit zcela stylově a žánrově čistou protiváhu mnohem slavnější Odyssey.

V Moral Disorder Atwoodová popisuje historii celé rodiny Tiga a Nell, která začíná ve třicátých letech v Torontu a táhne se až do dnešní doby.

Próza nejvýznamnější současné kanadské spisovatelky Margaret Atwoodové (*1939) je příspěvkem do mezinárodního projektu Mýty, v němž známí autoři nově převyprávějí mytologické příběhy.

Každý se může ocitnout v krizi, kdy je nespokojen se svým dosavadním životem či kariérou a má pocit, že je v pasti, z níž by nejraději utekl.

Život každého spisovatele je svým způsobem schizofrenní. Spisovatel vytváří fikci a přitom sám žije v určité realitě – musí být tady i tam. Život spisovatelky Joan je ještě složitější, protože v realitě žije dva životy a další prožívá na stránkách svých knih.

Kéž by šlo takto naložit i s výsledky referenda o Brexitu. Panel letošních porotců Bookerovy ceny se nedohodl na jednom vítězi, a tak si ocenění rozdělily Margaret Atwoodová s pokračováním světoznámého Příběhu služebnice a Bernardine Evaristo s knihou Girl, Woman, Other.

Pokračování Příběhu služebnice, jemuž seriálová adaptace přinesla celosvětový věhlas, přináší pohled do mocenského zákulisí Gileádu – nástupnického režimu dnešních Spojených států, v němž se obě knihy odehrávají – i každodenního života v totalitě ustanovené skupinou náboženských fanatiků. Strohé líčení často šokujících skutečností je však v konečném důsledku nositelem naděje.