JA

Jiří Anderle

Svoje dětství na venkově autor líčí s odstupem světoběžníka, který už od té doby poznal leccos jiného, ale komplementárně zase k současnosti přistupuje s nadhledem tvora, kterého hned tak něco neohromí, protože například obdobou dnešních „helovínů“ se prý on a jeho kamarádi bavili už kdysi dávno.