Jan Balabán

Zeptej se táty je patrně nejočekávanější knihou letošního roku: jde o poslední román Jana Balabána, dokončený krátce před jeho nečekanou smrtí letos v dubnu.

Poslední román Jana Balabána se na necelých dvou stech stranách dotýká toho, co nazýváme posledními věcmi člověka.

Vstát časně. Za oknem modrý inkoust noci už zlomené v den. Stalo se to před malou chvílí. Jak rád bych zase někdy byl u toho, když naše zemská kra opouští pásmo noci.

Jan Balabán se narodil roku 1961 v Šumperku, ale již od raného dětství žil v Ostravě. Zemřel 23. 4. 2010.

Korejští čtenáři se s tvorbou Jana Balabána mohli poprvé seznámit v listopadu 2009 prostřednictvím jeho povídky Kluk, která vyšla v korejské antologii Evropa – fascinující příběhy.

Rozsvítil si svíčku, jako by věděl, že umře. Ale spíš chtěl mít jen nějaké světlo v domě. Aspoň plamének v tom šeru, které v pozdním říjnu sestupuje z lesů do údolí už brzy odpoledne. Hleděl na hořící knot a říkal si, dokud ho vidím, jsem tu. Ale jeho pohled se rozdvojoval a on pořád viděl plaménky dva, jako dvě hvězdy hořící těsně vedle sebe.

Balabán v novince potvrzuje především dvě věci. Jednak, že v předchozích knihách našel silné téma, které může dál rozvíjet, a jednak v ní opět proklamuje bytostné rozpoložení povídkáře. Toto tvrzení je ovšem nutné brát s rezervou, protože v knize Jsme tady se ryzí povídky spojují v načrtnutý, nikoli striktně koherentní příběh.

Jak již podtitul nové knihy napovídá, navzdory vnější formě povídkového souboru se jedná o dílo v mnoha směrech sepjaté a celistvé – jednotlivé texty v něm obsažené sjednocuje nejen stránka tematická, jak bývá často zvykem, ale též rovina postav, procházejících obvykle hned několika povídkami.

Na úspěch Balabánovy knihy Možná že odcházíme zareagovalo nakladatelství Host vydáním autorova předchozího románu Kudy šel anděl, který v roce 2003 vyšel v omezeném nákladu u Vetus Via. Tato próza, i když v některých ohledech skutečně „jenom“ předchází oceněné sbírce povídek, je důležitým mezistupněm v kontextu Balabánovy tvorby.

Balabánovy postavy jsou alkoholici, intelektuálové, rodiče a jejich děti, lidé milující a rozcházející se. Každý z nich si nese nějaký svůj kříž, smutek či bol.