Na příběh legendárního mořeplavce a dobrodruha Mórice Beňovského si dělají nárok minimálně tři středoevropské národy – Slováci, Poláci a Maďaři. Jeho osudy ovšem tentokrát ožívají pod perem francouzského spisovatele: ten připomíná nejenom jeho dobrodružné výpravy, ale také zapomenutou křivdu, které se na Beňovském Francouzi dopustili.

Svoji proměnu v neudržovaného poutníka líčí Rufin se sympatickou sebeironií. Potřeby svého těla přitom neumenšuje ani nepřehání, ale přijímá je s jakousi čapkovskou realističností. Celkově pouť do Compostely přizpůsobil vkusu svého současníka: vyvázal ji z jejího původně katolického rámce a popsal ji tak, aby si v ní každý čtenář dokázal najít „to své“. A proč ne: specifický soukromo-duchovní obsah jistě může mít i cesta do Prčic…

Lékař, diplomat a spisovatel Jean-Christophe Rufin se vydal na pouť do Compostely a z cesty vytěžil úspěšnou knihu. Jeho popis putování se dá číst jako návod na cestu pro další adepty slavného pochodu přes kus evropského kontinentu. Kniha zároveň nabízí pobavený, ironický, místy až poťouchlý komentář této dlouhodobě módní zábavy. Rufin se ale mermomocí snaží dodat zápiskům i filozofický přesah.

Po několika kilometrech nabízí Asturie frapantní kontrast mezi tímto venkovským, primitivním a chudým křesťanstvím a pompou kláš terního bohatství. Ve Valdedio mniši vystoupivší ze Zurbaránova obrazu pěli nešpory ve zlatém rámu nádherného barokního oltáře.

Během Cesty objevíte několik prozřetelných žen. Jsou oddány poutníkům a dávají do jejich služeb všechny schopnosti, kterými je příroda vybavila. V asturském městě Villaviciosa jsem strávil noc v pěkném hotelu, vybaveném s hřejivou prostotou rodinného domu.

Srpen roku 1919: válka skončila, ale v prázdných kasárnách stále čeká na svůj ortel vězeň Morlac. A venku dnem a nocí štěká zubožený čokl. Jean-Christophe Rufin vypráví příběh o absurditě válek, o malých osudech, z nichž válka udělala velké životy obsazené důležitými rolemi, anebo je naopak zadupala ještě víc do země. Hlavně je to ale příběh o tom, jak těžké je vzít věci za ten správný konec.