Příběhů o vítězství člověka nad předsudky díky síle vzdělání známe tolik, že to zkušenému čtenáři může připadat jako příliš obehraná a nudná písnička. Tara Westoverová nicméně dokazuje, že tímto bolestivým procesem, který mnohdy znamená rozchod s nejbližším okolím, si někteří musejí procházet i dnes. A navíc o tom umí napsat i poutavou knihu.

V nové sbírce Martina Stöhra (*1970) vydané v jeho domovském nakladatelství Host se čtenáři dostává do rukou kniha prověřeného básníka – už jen zběžná četba to potvrzuje. Básník, který oslavil významné jubileum, se ohlíží zpět za svým dosavadním životem. Hraje tedy na reflexivní strunu a hraje na ni umně a vůbec čerpá z pestré palety svých talentů. Kde by tedy měl být jakýkoliv problém?

Čeho a jak se snažili dosáhnout vědci za Stalinovy hrůzovlády? Proč jsou některé jejich projekty dnes už jen pro smích? Britský popularizátor dějin přírodních věd se nesnaží jen o bulvární přehled nejpodivnějších kuriozit, jeho analýza tehdejší atmosféry může být v lecčems poučná i dnes.

Existují názory, že se celibát v podobě, jakou prosazuje římskokatolická církev, už de facto sám zrušil, protože jej porušuje až polovina kněží. Znamená to ale, že by neměl budoucnost v žádné formě?

Ludmila Javorová byla v sedmdesátých letech biskupem Felixem M. Davídkem tajně vysvěcena na kněze. Čtenáři se s její osobností mohou seznámit díky emotivnímu a autentickému rozhovoru o kněžství jako poslání, o situaci žen v maskulinní katolické církvi i o bouřlivém zákulisí skryté církve.

Modlitba k městu, pobožná zvířata, skrytá mystika, postavy podobající se Kristu a přejímající jeho roli, to vše M. C. Putna nachází v tvorbě Karla Čapka. Vykládá ji v kontextu pozdějšího vývoje křesťanské teologie i s ohledem na to, v čem může být Čapkova „plachá zbožnost“ a jeho důraz na obecnější antropologické konstanty aktuální dnes.

Jaký byl vztah dělníků ke spiritismu? A vylučoval se u nich odpor k církvi s posíláním vlastních potomků na hodiny katechismu? Průkopnická kniha o tom, že dělnictvo rozhodně nebylo výhradně ateistické, naopak v něm bujel silný zájem zvláště o alternativní religiozitu.

Polskou komiksovou scénu běžný český čtenář v podstatě nezná. Jediný polský komiks, který letos vyšel, mu o ní bohužel nic neřekne. Je totiž určen věrným křesťanům.

Několik důležitých otázek, které se dotýkají našich základních hodnot, nastoluje útlá kniha Město světla španělského spisovatele Andrése Barby. Točí se kolem případu dvaatřiceti zemřelých dětí a popisuje zvláštní střet světa dětí a dospělých.

Když se v psychoterapeutově ordinaci objeví nenápadná a mimořádně ošklivá dívka, nikoho nenapadne, jak mimořádný příběh s sebou přináší. Teprve při terapii si uvědomí, že ve svém minulém životě v harému krále Šalomouna to byla ona, koho pověřili sepsáním nejúspěšnějšího bestselleru všech dob – Bible. Scliarův román nepřináší jen osobitou verzi biblických příběhů, ale i poselství o naději a nezničitelné moci lásky.

Stephen Chbosky vydává dvacet let po svém debutu druhý román. Rozsáhlý horor, nepřehlédnutelně inspirovaný Stephenem Kingem. Má čím oslovit čtenáře, nebo se autor jen dopouští prázdného epigonství?

Cestopisy představují pro dějiny cestování jeden z klíčových písemných pramenů. Co ale mohou prozradit o svém autorovi a co může pokládat za vhodné či naopak nevhodné prozradit on sám?

Utrpení, láska, smrt, víra... a tělo jako podstata lidství: Amélie Nothombová vydala na podzim roku 2019 knihu s názvem Soif (Žízeň). Ježíš Kristus v ní komentuje poslední dny svého života.

Terezie z Avily patří mezi nejvýznamnější a nejzajímavější reformátorky a autorky duchovních děl vůbec. A když její životopis napíše původem židovská filozofka zavražděná v Osvětimi, je pak taková kniha nejen zdrojem poznání života barokní světice, ale i myšlení slavné světice století dvacátého.

Populární etnolog se tentokrát představuje v roli dekonspirátora. V nejnovější knize prezentuje folkloristiku jako vědu, která dokáže velmi pružně reagovat na aktuální společenskou situaci, což zároveň vede k otázce, co vše se dá ještě považovat za „folklor“.

Román Milostné zasvěcení vznikl ve druhé vlně francouzského symbolismu na začátku 20. století. Společně s motivy typickými pro symbolistně-dekadentní poetiku v něm autor pracuje s tématem lásky jako mystického prožitku, který postupuje od zamilování do prostitutky až k meditativnímu prozření křesťanské lásky k Duchu svatému.

O nutnosti experimentování v církvi, vlastní smrtelné nemoci a pronásledování církevní vrchností nebo roli sdílených příběhů při vytváření společenství rozmlouvá historik a katolický kněz Tomáš Petráček. A to způsobem tak inspirativním, že je jeho kniha doporučeníhodná i pro ty, které nezajímají vnitrocírkevní spory.

V období Vánoc se rozsvěcejí v ulicích některých evropských metropolí chanukové svícny; v období svátku Pesach, připomínajícího odchod Židů z egyptského otroctví, zase křesťanský svět slaví Velikonoce. Kniha svátků, určená primárně dětem, představuje židovské svátky v souvislostech židovského kalendáře a vysvětluje jejich historii a význam. Protože je podrobná, bude zajímat i dospělé. Hravé ilustrace upoutají i čtenáře, kteří se s židovskou kulturou nesetkávají a chtějí se o ní dozvědět víc.

„Jak to mohla udělat? Vždyť měli přece tak krásný život!“ lamentuje hlavní hrdina románu Černá vdova etablovaného alžírského spisovatele a neúspěšného prezidentského kandidáta Mohameda Moulessehoula, který publikuje pod pseudonymem Yasmina Khadra.

Třetí pokračování vzpomínek na dětství na zaostalém syrském venkově už nepřináší tolik kulturních střetů. Zato hlouběji nahlíží do mentality tamních obyvatel v osmdesátých letech.

Šandova nová kniha, či přesněji dvojkniha, může působit trochu rouhačsky, protože v ní autor propojuje evangelium s texty zcela nebiblickými. Koho však tento postup neuráží, bude se nad jeho hospodskými historkami, popisy rajčat a dalšími pestrými glosami dobře bavit.

V zapadlé tibetské vesnici na úbočí hor se setkávají tři lidé z různého prostředí a s různou minulostí. Čínský autor Ning Kchen rozvíjí mnohovrstevnaté vyprávění o hledání duše člověka, o identitě, o střetech civilizací a lidských osudů a v neposlední řadě i o psaní románu jako takovém.

Kniha slavného britského biologa ukazuje, že věda objasňováním podstaty různých dříve záhadných jevů nebere světu jeho kouzlo, ale sama může sloužit jako zdroj básnické inspirace a naplňovat touhu po „zázraku“. A to mnohem lépe i bezpečněji než astrologové a podobní šarlatáni.

Pod letos založenou značkou Témbr, kde se nově soustřeďuje veškerá audioknižní produkce nakladatelského domu Euromedia Group, vyšla nedávno i audiokniha Praskliny, která rozhodně stojí za pozornost. Přináší totiž kompletní nahrávku zdařilého románového debutu Kláry Vlasákové, vydaného v květnu nakladatelstvím Listen, který pod režijním dohledem Alexandry Bauerové načetla oceňovaná herečka a zkušená interpretka Tereza Dočkalová.

Vyprávění o soužití nežidovské pomocnice s obyvateli košer domácnosti přináší podobné sdělení jako sledovaný seriál Netflixu Unorthodox (Neortodoxní): při bližším pohledu do uzavřené komunity najdeme „lidi jako my“. Zatímco však seriál sleduje hrdinku na dramatickém útěku z ultraortodoxní židovské komunity v Brooklynu, autobiografická kniha belgické novinářky nabízí pohled do fungující moderně ortodoxní rodiny z Antverp, jejíž členové nemají zaječí úmysly a svůj způsob života pečlivě střeží.

Komiksový životopis jednoho nejpozoruhodnějších, nejgeniálnějších a nejzarputilejších fyziků posledních několika desetiletí potěší příjemnou kresbou i velkým množstvím faktických informací o vědeckých úspěších i s humorem přijímaných nezdarech, jež jsou nedílnou součástí každého poctivého bádání.

Hložkova řeč je opět, stejně jako v předchozích sbírkách Domů (2013), Ulicí Dolorosa (2017) a Teď (2017), gnómická a plná pečlivě volených slov. V chaotické změti současné básnické produkce, v níž jsou mnohdy bezmyšlenkovitě chrleny proudy veršů, jeho nová sbírka představuje neobvyklou výjimku.

Republika obou národů je často spojena s představou o šlechtické svévoli, politickém úpadku a tmářství, jež logicky měly přivést tuto podivnou směsici království a republiky k jejímu zániku. Historik a politolog Jan Květina odkrývá odlišný a v Česku dlouhodobě nedoceněný obraz polského raného novověku s jeho originálním republikánským a parlamentaristickým étosem.

Předkřesťanské pojetí vztahu mezi tělesnou a duševní stránkou člověka se lišilo od toho křesťanského. Přínos studie Marie Novotné tkví v tom, že se nesoustředí na tuto dichotomii, nýbrž naopak na prvky kontinuity.

Fanatičtí satanisté a příznivci death metalu jako hrdinové humoristických komiksových stripů? Finský kreslíř předvádí, že je to sice dosti bizarní, ale vděčné propojení.