Druhý díl pamětí proslulého novináře, spisovatele a myslitele nabízí i pohled za kulisy, do vnitřního světa komunistických institucí, kde hybnou silou bylo často nepřátelství a soupeření mezi sekcemi téhož úřadu. A pozoruhodný je především pohled do vlastní mysli komunistického „odpadlíka“.

Tragicky zakončený životní příběh málo známého moravského kněze jakoby potvrzoval platnost dávného rčení o nevyzpytatelných cestách Páně. Dobrodružnými epizodami protkaný životopis Bohuslava Buriana pak může oslovit i čtenáře, kteří se o duchovní literaturu nijak blíže nezajímají.

Nová, zatím poslední kniha současné ukrajinské autorky Jevhenije Kononeko. Silně připomíná knihy Dana Browna. Děj se odehrává na západní Ukrajině, kde ukrajinská žena s francouzským mužem pátrají po starém traktátu barokního sochaře.

Románová trilogie provází osobními příběhy čtyř žen a jejich nejbližších na pozadí dramatických dějin dvacátého století. První díl Dcer nové doby se odehrává od konce první světové války do poloviny století v Hamburku, městě, které dnes už v podobě, jak ji líčí román, neexistuje. I díky výborné znalosti místopisu, brilantně zachycené celospolečenské náladě a propracované psychologii nesklouzává sága k přílišné nostalgii ani zbytečné brutalitě. Druhý díl bestselleru u nás vyjde na jaře.

Obdivuhodná odysea polské židovské hrdinky ve zpracování vynikající spisovatelky a reportérky Hanny Krall. O tom, jak jediný život může přinést mnoho významů a jak by bylo jednoduché se ho vzdát.

Nashledanou v nebi je významná kniha, která vznikla v rámci projektu „Sintové zpracovávají svou historii. Přináší vhled do duše Sintů, jejich kultury a umu, též ale obraz nenávisti a násilí.

Sinti, komunisté, židé – oběti nacistického režimu a generace jejich dětí jsou hlavními postavami románu německé spisovatelky Ursuly Krechelové. Zlo, které přežili, a traumata, která si v sobě nesou, zvládají s vypětím všech sil, přesto se nevzdávají. Děj románu začíná v letech před druhou světovou válkou a pokračuje až do současnosti.

Nevelká próza Ema a Smrtihlav chápe literárně produktivní téma holokaustu osobitým způsobem – jako sondu do fantazie svého dětského hrdiny.

Nevelká próza Ema a Smrtihlav chápe literárně produktivní téma holokaustu osobitým způsobem – jako sondu do fantazie svého dětského hrdiny.

Mohla exilová vláda v Londýně a exiloví politici v Moskvě učinit ve prospěch Židů víc? Co pociťovali Židé v exilu, když nemohli nacistickou vyhlazovací mašinérii zpomalit, natož zastavit? Lišil se zásadně občanský postoj vůči Židům u nás od okolních zemí? Jak do tradic prvorepublikového demokratického Československa zapadá poválečný odsun sudetských Němců a požadavek přísné, vlastně absolutní asimilace Židů? Těžké otázky, tíživá kniha.

Ve svém raném románu, jehož vydání se bohužel nedočkal, se Siegfried Lenz zamýšlel nad otázkou, do jaké míry má voják slepě plnit rozkazy a kdy by měl následovat hlas svého svědomí i za cenu toho, že jeho rozhodnutí nejspíše nepochopí ani jeho nejbližší.

Vzestup populisty Trumpova typu autoři zasazují do celosvětového kontextu. Téma soumraku demokracie střídají příklady zemí, které se dokázaly nástupu totalitních ideologií ubránit. I když kniha přináší mnoho přesvědčivých analýz, praktická upotřebitelnost jejích rad je alespoň v našem geopolitickém prostoru někdy problematická.

Za životopisný román Gerron o německém herci a režisérovi Kurtu Gerronovi, jedné z mnoha obětí šoa, si Charles Lewinsky roku 2011 vysloužil nominaci na Švýcarskou knižní cenu, kritika se však na kvalitách jeho románu příliš neshodla. A měla k tomu dobré důvody.

Proč ve světě a teď i u nás patří k nejprodávanějším knihám Laskavé bohyně od Jonathana Littella? Čím zaujala zpověď přesvědčeného nacisty Maxmiliana Aueho, který se nechce omluvit ani provádět sebereflexi a jen popisuje tuny válečných hrůz?

Mohutný epický rozměr Laskavých bohyní, který byl tak charakteristický pro klasické realisty 19. století, nemá dnes v Evropě prakticky obdoby. Mimo klasické realisty navazuje Jonathan Littell také na tradici pikareskního románu s jeho bludným, neklidným hrdinou, putujícím groteskním světem. Dr. Aue svůj příběh začne psát z důvodů jakéhosi nutkání, snad pod vlivem oněch laskavých bohyní, kterými jsou – ironicky – míněny usmířené Erínye, bohyně msty za mrtvé.

Aueho vyprávění je koncipováno jako vlna plná násilí, temných vzpomínek na minulost i zvrácených nacistických představ o nové Evropě. Takových potenciálních příšer jako Aue, člověk bez svědomí, bez skrupulí a bez morálních zásad, žije mezi námi více než dost. A vypravěč, který nás hned v první větě oslovuje "bratři v lidství", na to nedovolí zapomenout: "Nikdy nemůžete říct: Nebudu zabíjet. To nejde, přinejlepším můžete říci: Doufám, že nebudu zabíjet."

Když v roce 1993 vyšla kniha Dvojčata (De tweeling) Tessy de Loo, zaznamenala okamžitě velký úspěch u čtenářů.

V roce 1993, kdy kniha vyšla, nebyl tento přístup stravitelný zdaleka pro každého...

Deset let po vydání knihy a pár let po úspěšné divadelní inscenaci přišel letos o Vánocích do nizozemských kin film Dvojčata.

V loňském roce se objevila v médiích zpráva, že „89letá Němka půjde za popírání holokaustu na čtrnáct měsíců do vězení“. Je možné, že i dnes, tedy v době, kdy se informace dají ověřit během pár minut, lze popírat existenci koncentračních táborů? Proč mají lidé potřebu popírat tu část minulosti, jež pro jednou změnila celý svět? A je Osvětim pro polské čtenáře stále příliš kontroverzní téma?

Další kniha teprve nedávno objeveného maďarského autora, jehož dílo Svíce dohořívají u nás již známe...

Adaptace slavné knihy Jerzyho Kosińského patří k nejdiskutovanějším českým filmům letošního roku. Nadšený čtenář knihy bude spokojen, kvalita filmu jako takového však není jednoznačná.

Graficky i obsahově vydařená kniha seznamuje s kulturními dějinami nejvýznamnějšího chrámu České republiky a jeho sepětím s identitou obyvatel naší země. S ohledem na to, jak odlišné osobnosti se v minulosti podílely na jeho vytváření, autoři litují toho, že je v dnešní době zájem umělců o působení ve svatovítské katedrále minimální.

Autor se sarkasmem líčí nejen průběh podivné tibetské výpravy v nacistických službách, ale především její fantasmagorický druhý život.

Intimní ilustrovaný příběh nejen o jednom budapešťském zmrzlinářství poskytuje dětským čtenářům nebývalý prostor k seznámení se s důležitou částí světových dějin. Zároveň, zasazený do období židovského svátku Chanuka, kdy se kromě jiného oslavují odvážné činy Judy Makabejského, nabízí odpověď na to, co znamená hrdinství.

Kniha memoárů (deníkových záznamů) bývalého vojáka Wehrmachtu, který se účastnil bojů na východní frontě.

Příběh ženy, která prolomila hradbu rodinného mlčení a odhaluje minulost svého dědečka, ukazuje, že ne každý člověk je ochoten přijmout za své úsloví „Lepší v nevědomosti žíti než krutou pravdu poznati“.

První svazek série o meziválečném superhrdinovi je sympatická pocta dobovým šestákovým příběhům, komiksovým, literárním i filmovým. Děj je patřičně překotný, padouchů houfy, včetně nezbytných nacistických agentů.

První obsáhlejší publikace snažící se o objektivní zpracování tematiky banderovců a řeckokatolické církve v Československu.

Významu kultury si byly vědomy všechny totalitní režimy a okupační úřady zřízené v protektorátu nebyly výjimkou. O metodách a cílech kulturní politiky podřízené válečnému úsilí i o reakci českých umělců a jejich publika pojednává obsáhlá práce mladého německého historika.