Pětiletý Jack a jeho matka jsou v Pokoji - místnosti o pár metrech čtverečních - vězněni a matka opakovaně znásilňována mužem, kterému oba říkají „Čert“. Pro Jacka představuje Pokoj celý svět a pozdější adaptaci na normální prostředí na svobodě provázejí mnohé komplikace.

Sníh, strmé srázy a v patách naštvaní venkované i šermířský rival. S tím vším se musí vypořádat titulní hrdina sympaticky starosvětského dobrodružného příběhu z roku 1535.

Román Hodinky od Ašera představuje realistickou formou neutěšený život dnešních třicátníků. Jeho hrdinové žijí ve městě, jsou vzdělaní, netrpí hmotnou nouzí, ale tíží je osamělost, deprese, smrt blízkých a nenaplněné vztahy či nedostatečná seberealizace. Cesta ven je podle románového návodu v zásadě jednoduchá: najít toho pravého a přestat dělat blbosti. Podaří se uspět spíše Heleně a Karlovi, či naopak Olině a Čeňkovi?

U nás první kniha zabývající se historií a legendou o známém kyjevském FC Dynamo, jehož hráči byli zastřeleni gestapem za to, že vyhráli.

Kniha Ani mouše by neublížili je souborem portrétů válečných zločinců ze zemí bývalé Jugoslávie. Autorka Slavenka Drakulić dále knihu doplňuje o několik esejů o balkánském násilí.

Kniha S. Drakulićové je nepříjemným, nicméně velmi důležitým svědectvím nejen o válce v Jugoslávii, ale zejména o zlu, které může být ukryto v komkoliv z nás a jehož nebezpečí se odhalí, až když je pozdě.

Román z válečné Bosny v roce 1992 je opravdu silné čtení. Ač se jedná o umělecké dílo, působí tak syrově a ostře, že máte často dojem, jako byste četli vzpomínky jedné z obětí.

Ve složitém románu Totenwande/Zidovi smrti (Zdi smrti) nám spisovatelka Daša Drndić přibližuje osudy členů židovské rodiny, zrůdného německého lékaře a mnoha dalších lidí, od předvečera 2. světové války až do současnosti.

Dočkáme se typických Deadpoolových projevů: metakomunikace se čtenářem, nemístného hláškování, brutálního násilí a nejapných vtipů na účet bezpočtu známých osobností. Deadpool však už nebojuje každou chvíli s protivníkem jiného typu, stojí před ním jasný úkol s vymezenými nepřáteli, které začne likvidovat s uspokojivou přímočarostí.

Detektivka kanadského autora Bernarda Émonda není tuctová. Už proto, že nepopisuje vyšetřování úspěšného kriminalisty, nýbrž vypráví o životním zádrheli bývalého novináře, vyléčeného (zatím) alkoholika, přesto ale nijak zvlášť šťastného Gérarda. Shodou okolností se jeho všetečnost a zvědavost zvrtne v opravdové pátrání po pachateli.

Marek Epstein si pro svůj první román vybral ošidné téma – domácí násilí. Naštěstí se mu ale podařilo vyhnout se takovým klišé, jako je motiv alkoholu coby spouštěče agrese, a to především díky hlubšímu ponoru do duše i minulosti postav. Scenáristickým rukopisem čtenáře seznamuje hned se dvěma generacemi poznamenanými násilnickým chováním a v retrospektivních pohledech ukazuje, jak se ze vzdělané mladé ženy stává oběť bez špetky sebeúcty.

Stvoření temnoty je kniha fascinující a děsivá, navzdory své symbolické rovině nepříjemně skutečná, v mnoha ohledech vyloženě nepříjemná a zraňující. Je plná postav, které stvořily temnotu jen proto, aby je pohltila a vzala jim vše, kvůli čemu stálo za to žít.

Na mikrokosmu jednoho domu krásy – několikapatrové budovy, v níž si bohatá klientela dopřává kosmetické služby všeho druhu – se autorka pokouší vykreslit více než jen zájem o šminky, rtěnky a nejnovější módní trendy. Román kolumbijské spisovatelky Melby Escobarové čtenáře zavádí do současné Bogoty. Má nakročeno k tomu, aby se stal světovým bestsellerem.

Historie této knihy se začíná psát současně se vznikem monumentálního díla Harmonia caelestis zřejmě nejvýznamnějšího současného maďarského spisovatele Pétera Esterházyho, který v něm věnoval stovky stran svému otci a hledání vztahu k němu.

Lidský druh je jen jedním z mnoha živočišných druhů žijících na Zemi, díky své inteligenci stanul na konci potravinového řetězce. Je morálně nepřijatelné, aby pojídal své bližní, pomyšlení, že by mohl být chován hospodářsky, je pro nás odpuzující. Pro mimozemský druh, který pokročil ve vývoji dále než my, by však nemusel být nepředstavitelný. Fikci, rozvíjenou tímto směrem, nabízí Michel Faber v románu Pod kůží.

Robert Fabian platí za nejlepšího českého autora subžánru military sci-fi. Začalo to Mariňáky v roce 2000, přičemž autor od té doby čím dál častěji a důsledněji narušuje stereotypy žánru a čtenářská očekávání. Platí to i pro jeho novinku: zhruba za polovinou románu dochází ke zvratu a vojáci se vydávají na svou vlastní verzi vesmírné odysey.

Antologie povídek z finského severu představuje literární území polárního dne v různých žánrových a tematických podobách současné finské literatury. Prostřednictvím příběhů, které umí být syrové i odlehčené, dává českému čtenáři příležitost dohlédnout dál za všechna klišé o depresivní evropské pustině.

Po celosvětově úspěšné Geniální přítelkyni si můžeme česky přečíst i prvotinu Eleny Ferrante. Románový svět Tíživé lásky vychází z podobného půdorysu jako slavná tetralogie: Neapol, napjaté partnerské a rodinné vztahy, ženské osudy. Delia se přes všechnu snahu těžko zbavuje osudového vlivu své matky Amalie. Ani jedna nemá snadný život, obě bojují s násilím, strachem, láskou i nenávistí. Ač jde o tematiku v literatuře mnohokrát zpracovanou, nemusí tenhle román sednout každému.

Niektoré čitateľské ohlasy hovoria, že Ferrariho román je škoda dočítať. Škoda preto, že niečo také dobré skončilo. Literárni kritici o autorovi víťazného románu ceny bratov Goncourtovcov často opakujú, že jednou z vecí, ktorými sa odlišuje od kolegov je jeho schopnosť písať dlhé vety tak, aby ste sa v nich nestratili.

Budování Stalinova impéria ve 30. letech minulého století, kdy se naplno roztočila kola politických procesů, směřovalo nejen k dalekosáhlým hospodářským proměnám, budování těžkého průmyslu a impozantních vodních děl. Souběžně mělo docházet i k proměně společnosti, výchově nového typu uvědomělého, bolševickým idejím oddaného člověka – a zavržení všech ostatních.

Na historickém románu se Florescu zřejmě poučil v umění barvitého líčení. Konstantou jeho románu je krutá, nehostinná krajina, vůči člověku vyloženě nepřátelská, zaplavená blátem a zamořená obtížným hmyzem, s řekami vystupujícími pravidelně z břehů a pustošícími, co se dá, krajina, která každým svým projevem dává člověku najevo, že tu je a vždycky bude jen trpěný, nikdy si ji nepodmaní.

Švýcarský spisovatel Catalin Dorian Florescu (1967) svým románem Jacob se odhodlá milovat z roku 2011 splňuje pomyslnou normu evropského spisovatele, vhodného adepta literárních cen a hosta literárních trachtací. U nás se nedávno objevil na veletrhu Svět knihy 2013 v souvislosti se svým prvním překladem do češtiny.

Nesmírně nahlas a neuvěřitelně blízko je román s nádherným lidským příběhem. Ač formou postmoderní, nikdy nesklouzává do pastiše, ani s ním spojené ironie. Je upřímný, dojemný, hluboce lidský, ale ne kýčovitý ani citově vyděračský.

Ve výboru povídek pod titulem Černý román a jiné povídky nás autor skrze bizarní příběhy dožene až k ontologické otázce, k "pohledu" (třeba do akvária), který může člověku změnit život.

Dvě kratší novely, v nichž se vrací advokát Mandrake a bizarní svět sběratelů vzácných knih, nájemných vrahů, stárnoucích knihovnic a trpaslíků.

Svědectví jednoho z nejznámějších psychiatrů 20. století o jeho životě v koncentračním táboře Osvětim. Na začátku šedesátých let v anglické verzi nejprodávanější kniha po Bibli.

Potraviny – jejich produkce, distribuce, prodej a spotřeba – v ekonomických a mocenských kontextech. Zpráva z dosavadního průběhu lidských dějin není povzbudivá a místy vyznívá až fatalisticky, přesto se autoři snaží do budoucna hledat cesty ke spravedlivějšímu a ekologicky šetrnějšímu nakládání s jídlem.

V roce 2006 se objevuje první román zajímavé bulharské spisovatelky, režisérky a dramatičky Mileny Fučedžievové Kefer (Cvetovete na malkata Ida; Barvy malé Idy), jenž představuje odlišný způsob psaní v bulharské tradici románové tvorby. Kniha vyšla v nakladatelství Ciela v Sofii, i když vznikala v Americe, kde autorka už dlouho žije. Tento román je jiný jak svým způsobem prezentace času a prostoru, tak situováním hrdinů do těchto kategorií.

Idea komunismu byla mimořádně svůdná. Oslovovala prosté dělníky i vzdělané vrstvy, její stoupenci horovali pro rovnost všech lidí, chtěli odstranit vykořisťování člověka člověkem, hlásali, že nastolí sociální rovnost a zamezí válkám. Mnozí zahraniční intelektuálové a umělci ji svým věhlasem zaštiťovali a dodávali jí zdání hodnověrnosti. Jen někteří však ze svého poblouznění procitli, tak jako autor knihy François Furet.

Severská mytologie Neila Gaimana přináší čtivé, zábavné a humorné převyprávění severských mýtů, postrádá však výraznější autorskou invenci a ve srovnání s dřívějšími podobnými počiny nijak nevyčnívá.