Dočkáme se typických Deadpoolových projevů: metakomunikace se čtenářem, nemístného hláškování, brutálního násilí a nejapných vtipů na účet bezpočtu známých osobností. Deadpool však už nebojuje každou chvíli s protivníkem jiného typu, stojí před ním jasný úkol s vymezenými nepřáteli, které začne likvidovat s uspokojivou přímočarostí.

Debutový thriller italského televizního scenáristy se odehrává v italských Alpách a řeší jednu dávnou brutální vraždu. Namísto vzrušení z odkrývání stop však čtenář po většinu stran zakouší strach o osud hlavní postavy a jejích blízkých.

Klasik heroické fantasy psával ve třicátých letech také horory, značně ovlivněné H. P. Lovecraftem. Již třetí český výbor jeho hrůzostrašných povídek nabízí nevyrovnanou směs: Howard je i v tomto žánru silný především ve vizualitě a akčních scénách.

Román kontroverzního ukrajinského spisovatele, jehož knihy popuzují nejen ukrajinskou pravoslavnou církev. Šokující, groteskně pokřivené zobrazení člověka a společnosti.

Próza má pevně daná pravidla, která smějí porušit jen ti nejzručnější autoři. Takovou autorkou je i Katja Kettu, která v cyklu příběhů Sběratel dýmek neváhá mystifikovat až na hranici snesitelnosti. Díky vypravěčské suverénnosti však dokáže vybalancovat i z občasných krkolomností. Kniha by neměla uniknout spokojeným čtenářům románu Porodní bába.

Za životopisný román Gerron o německém herci a režisérovi Kurtu Gerronovi, jedné z mnoha obětí šoa, si Charles Lewinsky roku 2011 vysloužil nominaci na Švýcarskou knižní cenu, kritika se však na kvalitách jeho románu příliš neshodla. A měla k tomu dobré důvody.

Improvizovaná literární jam session, zasazená do Amsterdamu zmítaného pouličními nepokoji. V areálu někdejší továrny se schází komunita, jejíž členové si – vedeni potřebou zmírnit napětí a nejistotu z dalšího vývoje událostí – vyprávějí příběhy.

Polský spisovatel uzavírá svou trilogii s prokurátorem Szackým skvěle napsaným románem, který nicméně zůstává pevně v mantinelech kriminálního žánru – především vinou přespekulované zápletky. Je cenné, že si to autor uvědomuje, ale je trochu škoda, že kvůli tomu celý žánr opouští.

Sociálněkritický román Američana Ryana Gattise Šest dní hněvu je o ghettoizaci měst, násilí a mladistvých gangsterech. Sedmnáct monologů jeho aktérů, z kterých se kniha skládá, se čte jedním dechem.

V dusivém bezčasí, které panuje v rozpadající se osadě kdesi na východě Maďarska, se schyluje k tragédii. Mnohem víc než o ni tu ale jde o každodenní život místních obyvatel, uvláčených a zvalchovaných rozkladem, beznadějí a alkoholem.

Román o velkých pouličních nepokojích v Los Angeles v roce 1992 má zprvu charakter noirové gangsterky, postupně se však stává sociálněkritickou sondou do života nejchudších čtvrtí, ve své syrovosti ne nepodobnou klasickým naturalistickým románům Émila Zoly.

Jeden z nejvýraznějších představitelů současné srbské literatury Dragan Velikić (1953) se ve své tvorbě často zaměřuje na problém hledání identity. V románu Astrachán na příkladu hlavního hrdiny Marka Deliće, rozpolceného mladíka, který se nechtěně zaplete do mezinárodního zločinu, autor plně postmoderními postupy demonstruje, kam až může taková potřeba nalezení sebeidentifikace zajít.

Mapa nakreslená špionem, česky dosud nevydaná autobiografická kniha kubánského spisovatele Cabrery Infanteho, naprosto skvělým způsobem vykresluje plíživý proces, jakým se „zelená“ Castrova revoluce pomalu a nenápadně proměňuje v profízlovanou diktaturu, kterou je dodnes.

Válka proti superkrávám je klasický román pro mladší mládež, který kombinuje osvědčené motivy – boj slabých proti silným a talentovou soutěž. Poněkud předvídatelný příběh vyvažují (černý) humor, nadsázka a propracovaná struktura.

Srbský autor Miodrag Bulatović (1930–1991) ve svém truchlivém románu alegoricky zpodobnil nešťastné osudy hrstky jedinců, ztracených existencí, již jsou nuceni čelit surovosti a až ďábelskému zlu ve svém okolí, kde je „červený kohout“, symbol lidské svobody a metafora života, soustavně pronásledován a ubíjen. Na zdánlivě ohraničeném pozadí dvou událostí, vesnické svatby a pohřbu, rozehrává autor symboly nabité drama, jež mu v moderní jugoslávské literatuře zajistilo jedno z předních míst.

Poslední román Martina Amise je tradičně vyprávěný příběh o holokaustu z prostředí koncentračního tábora Osvětim. Daří se někdejšímu enfant terrible britské literární scény říct o nesčetněkrát popsaném tématu něco nového? A záleží na tom?

V částečně autobiografickém románu Profession du père (Povolání otce) známý francouzský novinář a spisovatel Sorj Chalandon vypráví z pozice syna o rodině ovládané otcovým násilnictvím a notorickým lhaním. Příběh se odvíjí v prostředí Francie od 60. let až do současnosti: můžeme si tak zopakovat novodobé dějiny i to, jak se vyvíjely názory na různé společenské a rodinné otázky.

Je to Kmotr pro 21. století? Mafiánský román současné hvězdy kriminálního žánru má s tím Puzovým společné mnohé. Ale také jiné kvality a jiné slabiny.

Srbský autor Aleksandar Gatalica (1964) vytvořil širokou mozaiku poskládanou z bezmála osmdesáti lidských osudů, jimž do života nemilosrdně vkročila první světová válka. Na příkladu známých generálů, umělců, politiků, ale i řadových lidiček napříč celou Evropou autor zachycuje atmosféru čtyřletého martyria, jehož následky si lidstvo nese dodnes. Dílo se v Srbsku dočkalo mnoha vydání a bylo oceněno prestižními literárními cenami.

Netradičně pojaté dílo maďarského autora (kterého, to už musí čtenář zjistit sám) tematizuje tajemnou atmosféru Užhorodu a jeho okolí v období první poloviny 19. století. Díky dopisům jistého lékaře Szeghalmiho je čtenáři nabídnuta možnost přenést se do hororového světa hemžícího se duchy, vlkodlaky či zaříkávači a svojí originální poetikou a jazykem simuluje dílo dobu, kdy ještě nadpřirozeno tvořilo nedílnou součást lidských životů.

Historie této knihy se začíná psát současně se vznikem monumentálního díla Harmonia caelestis zřejmě nejvýznamnějšího současného maďarského spisovatele Pétera Esterházyho, který v něm věnoval stovky stran svému otci a hledání vztahu k němu.

Ke Grynbergovým textům je možné přistupovat jako k beletrii, ale zároveň lze jeho dílo vnímat jako esej o zmizelých, zemřelých a zavražděných „obyčejných bezbranných lidech“ i o poznamenaných životech těch, kteří holocaust přežili a stále se k němu v myšlenkách vracejí.

V románu Hluk padajících věcí vykresluje kolumbijský spisovatel Juan Gabriel Vásquez prostřednictvím protagonistů dvou do sebe zasazených příběhů – Antonia a o generaci staršího Laverdeho – realitu kolumbijského života od sedmdesátých let do současnosti. Realitu světa drogových mafií, násilí, agrese a strachu, frustrace z marného očekávání, ze ztráty kontroly nad vlastním životem.

Dystopický román Jádro Slunce líčí kontrafaktuální historii Finska, ve kterém vládne kontrolovaný blahobyt, eugenické postupy a na černém trhu se obchoduje s chilli.

Nevšední dějinný exkurz do dvacátého století Kolumbie i zbytku světa: román Hluk padajících věcí na historii pohlíží „zdola“, tedy očima těch, kteří jí prožili. Narkomafie a drogy, vraždy, únosy, podvody, násilí, to vše ožívá v osudech reálných i smyšlených postav. Juan Gabriel Vásquez ve svém díle vypráví o životě ve strachu o život sám. I proto je román mnohem lákavější než jakákoliv hodina dějepisu.

Jaké to je, vyrůstat jako muslimská dívka ve Finsku? Jak ustát tlaky náboženské obce, vyrovnat se s očekáváním rodičů a k tomu všemu bez úhony projít už tak dost těžkým obdobím dospívání? Nejen tyto otázky si klade finskošvédská autorka Johanna Holmström v nadmíru aktuálním románu Asfaltoví andělé.

Druhý díl polské detektivní trilogie propojené prokurátorem Szackým se točí kolem komplikovaného vztahu Poláků a Židů na půdorysu konspiračně-mystického thrilleru. Je to komplexní i ironický obraz maloměsta, které se propadá do uměle vyvolané hysterie, přičemž neselhává ani v detektivní linii.

Stvoření temnoty je kniha fascinující a děsivá, navzdory své symbolické rovině nepříjemně skutečná, v mnoha ohledech vyloženě nepříjemná a zraňující. Je plná postav, které stvořily temnotu jen proto, aby je pohltila a vzala jim vše, kvůli čemu stálo za to žít.

Odvážný a velmi záslužný vydavatelský projekt obdivuhodného rozsahu. Sbírka přibližuje českému čtenáři množství známých i neznámých autorů, z nich část se již etablovala v kánonu ukrajinské literatury. Editoři se snažili o co největší rozmanitost, což může být výhodou i slabinou knihy.

Ačkoli by francouzské Pyreneje mohly hostit romantický románek, v thrilleru Mráz francouzského autora Bernarda Miniera se mění v zapadákov: nehostinný, chladný, děsivý a nadmíru nebezpečný. Místo pro thriller jako dělané. Neprostupné lesy a samota tvoří pozadí příběhu, kde se krutý mráz stává spolupachatelem.