Literárně hodnotný bestseller… Příběh samotáře, který ztratil matku… Součást literárního kánonu… Anekdotický realismus… Citlivá analýza samoty… Oblíbenější u čtenářů než u kritiky… Hledání svobody – z dosahu rodiny a náboženství… Tvorba Maartena ’t Harta má nadšené příznivce i zavilé odpůrce. Svým nejúspěšnějším románem Osud tažných ptáků zkouší autor štěstí u českých čtenářů už podruhé. Podaří se mu tentokrát uspět?

Nová série ceněného scenáristy přináší klasický americký příběh o tom, jak se jeden osamělý muž pokusí zjednat spravedlnost v prohnilém zapadákově. Její první díl ale končí jinak, než bývá obvyklé.

Kniha neurčitého tvaru a prchavého obsahu, a přesto považovaná za vrcholné autorovo dílo. Vznikla z deníku Jeana-Pierra Abrahama, který si vedl na začátku šedesátých let. Pracoval na majáku Armen, snad nejztracenějším postu svého druhu, vzdáleném třicet kilometrů od bretaňského pobřeží. V kamenné věži, bez ustání bičované větry a rozbouřeným mořem, se dvojice hlídačů mohly vystřídat, jen když bylo klidnější moře.

Velká obrázková kniha pro nepříliš jasně specifikovanou věkovou kategorii mladých zahradníků může být velmi užitečná a inspirativní. Pokud dokážete mávnout rukou nad některými projevy nekompromisní autorské ležérnosti. Děti to pravděpodobně dokážou.

Ať už k moři jezdíte pravidelně, teprve se tam chystáte nebo o písečných plážích a nekonečné modré hladině zatím jen sníte, štědře ilustrovaná kniha dvou francouzských tvůrců vám o něm prozradí všechno, co jste si kdy přáli vědět, a možná ještě o ploutev víc.

Román s pracovním názvem Jericho italského spisovatele Fabrizia Allioneho původně vznikal jako první díl obsáhlé trilogie. Příběh s dystopickými prvky autor obohatil také o náznaky fantastična. V ukázce z první části rozpracované knihy poznáváme Jense a jeho dva syny Eliu a Natana v různých více či méně vypjatých životních situacích – například v momentě, kdy se společně snaží ubránit před útokem vlků.

Netradičně pojaté dílo maďarského autora (kterého, to už musí čtenář zjistit sám) tematizuje tajemnou atmosféru Užhorodu a jeho okolí v období první poloviny 19. století. Díky dopisům jistého lékaře Szeghalmiho je čtenáři nabídnuta možnost přenést se do hororového světa hemžícího se duchy, vlkodlaky či zaříkávači a svojí originální poetikou a jazykem simuluje dílo dobu, kdy ještě nadpřirozeno tvořilo nedílnou součást lidských životů.

Kniha dodatečně kolorovaných fotografií názorně ilustruje věk odcházejících monarchů a vítězící modernity. Můžeme s ní rozjímat nad pomíjivostí světské slávy a lidského života, na chvíli okusit každodenní realitu amerického otroctví nebo se vrátit do okamžiků, kdy se Evropané poprvé seznamovali s některými exotickými zvířaty a etniky.

Niccola Ammanitiho (nar. 1966 v Římě) můžeme představit jako velmi úspěšného současného italského autora.

Niccolò Ammaniti (1966), považovaný za jeden z největších italských literárních talentů posledních desetiletí, se stal díky románu Já se nebojím (2001) opravdovou celebritou.

Slavíci, netopýři, alchemyši, psohlavci, básníci, vycpaniny, mrtvý daněk… Poutavou pouť po cestách rozličných zvířat v lidské imaginaci i hlubokou sondu ke „zvířeti v nás“ nabízí 83. číslo časopisu Analogon.

Sbírka Příkladné povídky obsahuje relativně krátké texty s prostým a přímočarým sdělením. Ústředním tématem každé povídky je některé ze zásadních témat, či některá z klíčových hodnot, na nichž stojí lidský život.

Do rukou se nám dostává kniha mapující historii české vesnice na jižní Ukrajině, České Alexandrovky, kterou založili evangeličtí vysídlenci z východních Čech na konci 19. století v oblasti na sever od Oděsy.

Nový román světoznámého urkajinského spisovatele způsobil rozruch na knižním trhu.

Ve vydavatelství Národní knihovny ČR – Slovanské knihovny vyšla na sklonku léta neprávem opomíjená kniha Zelené evangelium, představující výběr z básní jednoho z nejvýznamnějších ukrajinských básníků 20. století, Bohdana Ihora Antonyče.

Proč je dobré učit se v koruně stromu? Jak by měla vypadat „biofilní města“ bez tvrdých ploch a ostrých hran? Kniha o lese jako nejpřirozenějším léku.

Autor přichází s další evolucionistickou teorií o vzniku představy boha. Přívržence prvotního „prvobytného monoteismu“ asi jeho čtivá kniha přiměje k rozhořčené polemice, ale u čtenáře ideologicky nevyprofilovaného by mohla vzbudit touhu vytvořit si svoji vlastní teorii vzniku náboženství, tak říkajíc sobě na tělo.

V roce 2007 vyšla v Bulharsku v nakladatelství Altera básnická sbírka Organični formi (Organické formy) Nikolaje Atanasova. Tato knížka je zvláštní tím, že ji mladý básník (nar. 1978) napsal v Americe, kde v současnosti žije.

Rozpínající se lidstvo ohrožuje svými neuváženými činy stabilitu biosféry, což se mu nakonec může šeredně vymstít. Náprava situace by přitom podle světoznámého britského popularizátora a přírodovědce nemusela být tak drastická, jak se nás odpůrci šetrnější environmentální politiky snaží přesvědčit. Jen to bude vyžadovat přehodnocení našeho přístupu k přírodě i role, kterou v ní hrajeme.

Francouzská spisovatelka Isabelle Autissier, jinak také první žena, která v sólovém závodě obeplula svět, v románu Soudain, seuls vypráví o tom, jak mladý pár zůstane při romantické plavbě nečekaně uvězněn na opuštěném ostrově. Sugestivně podaná a velmi věrohodná robinsonáda figurovala v širší nominaci na Goncourtovu cenu pro rok 2015.

Vydání románu Nahoře je ticho do té doby neznámého autora Gerbranda Bakkera zapůsobilo v Nizozemsku v roce 2006 trochu jako zjevení a od té doby se kniha řadí k předním představitelům revivalu tradiční tematiky v nizozemské próze. Venkovské ukotvení románu o samotářském sedláku Helmerovi může českého čtenáře taktéž silně oslovit. Knihu můžeme číst i jako symbolický příběh o právu člověka na sebeurčení nebo jako zamyšlení nad tím, zda můžeme opravdu řídit svůj život, a také co by se stalo, kdyby…

Román strhující svou skromností.

Za ústřední téma prozaického cyklu Ladislava Balleka Južná pošta lze označit dětství, strávené na jihu Slovenska, na slovensko-maďarském pohraničí.

Ballekov román Pomocník vyšiel v prvom vydaní v roku 1977. Odvtedy sa spolu s predchádzajúcou poviedkovou Južnou poštou (1974) a naň nadväzujúcimi románovými Agátmi (1981) stal nielen časťou Ballekovho tzv. palánskeho cyklu, ale tiež pevnou súčasťou súčasnej slovenskej literatúry.

Výborné psychologické líčení spolu s neotřelým jazykem knihy, zachycujícím mimo jiné některé prvky smålandského dialektu, vedlo porotu nejvýznamnější švédské literární ceny Augustpriset k tomu, že románu Korparna udělila cenu za nejlepší beletristické dílo roku 2011.

„Rány osudu, choroby, předčasná úmrtí, podobné věci se přicházejí dobrým lidičkám, těm pokorným, té soli země, ne Anně a ne mně,“ říká hlavní hrdina románu Moře v reakci na zjištění, že jeho žena trpí rakovinou a brzy zemře. Autor knihy, John Banville, se loni stal překvapivým vítězem klání o Bookerovu cenu.

Ryhor Baradulin (*1935) je současný běloruský básník pocházející od Vitebska, od roku 1954 žije v Minsku. Venkovský původ se prolíná veškerou jeho tvorbou a jak sám říká v rozhovoru na konci sbírky Žít!, cítí se být stále vesničanem.

U příležitosti nominace předního současného běloruského básníka Ryhora Baradulina na Nobelovou cenu za literaturu vydala Národní knihovna v Praze – Slovanská knihovna dvojjazyčnou česko-běloruskou publikaci s názvem Žít!. Kniha představuje průřez básnickou tvorbou Baradulina a bezesporu potěší každého milovníka poezie.

Několik důležitých otázek, které se dotýkají našich základních hodnot, nastoluje útlá kniha Město světla španělského spisovatele Andrése Barby. Točí se kolem případu dvaatřiceti zemřelých dětí a popisuje zvláštní střet světa dětí a dospělých.

Květiny, stromy, kameny, písek, mech, mlha, ledová voda, déšť… Buddhistické chrámy a zenové zahrady. Kjóto… A silný příběh, který má dvě linky: dlouhou spletitou minulost a krátkou současnost jednoho týdne, kdy se Rose během několika dní od základů změní život.