Pozoruhodnou, formálně pestrou sbírku reportáží polské novinářky Katarzyny Boni spojuje téma trojí tragédie zemětřesení, cunami a výbuchu elektrárny Fukušima, k níž došlo v březnu 2011.

Rozsáhlý výbor z textů novináře, filmového kritika, pedagoga a překladatele Vladimíra Bystrova pokrývá téměř celé dějiny 20. století.

Robert Novotný psal v letech 2008 až 2011 sloupky do Lidových novin, kde humornou formou seznamoval čtenáře se zapeklitostmi překládání a tlumočení. Jejich knižní vydání z roku 2011 připomínáme jako doplněk k rozhovoru s překladatelem.

Skvěle zrestaurované fantastické seriály Káji Saudka ze sedmdesátých let názorně předvádějí, jak mimořádný to byl kreslíř. A také, jak postupem času jeho kresba pod tlakem normalizačních omezení a zákazů uvadala.

Alistair Hicks, donedávna kurátor Deutsche Bank, se pohybuje mezi zákulisím a periferními zákoutími světa umění, díky čemuž vytváří pestrý přehled mezinárodní tvorby. Jeho globální pohled je postavený na základech komerčních veletrhů a světových výstav. Zároveň odkrývá svou zkušenost přímého kontaktu s tvůrci a jejich kulturním kontextem. Z české scény zahrnul Dominika Langa. Hicksův průvodce světem umění slibuje nové směry 21. století, jaké aktuální myšlenky tedy nabízí?

V rozdělené společnosti, která zápasí o svou budoucnost a tvář, by sborník příspěvků o československém disentu mohl ukázat, kudy z této situace ven, a kam se rozhodně nevracet.

Strach z islámu, odpor k němu a mnohdy mylné představy s ním spojené jsou témata, jež vzbuzují v české společnosti vzhledem k nepočetné komunitě místních muslimů neuvěřitelně silné emoce. Proč se islámu tak bojíme a odkud náš strach a odpor pramení? Jaké jsou nejčastější mýty a polopravdy spjaté s islámem? A neměli bychom se vlastně bát něčeho docela jiného?

Vzpomínková kniha břevnovského arciopata Prokopa Siostrzonka je pozoruhodná sonda nejen do kněžského života, ale také do porevoluční obnovy jednoho z tradičních českých duchovních center.

Zábřežsko, tak trochu pozapomenutý kout naší země, je důkazem toho, že „obyčejnými“ se věci či místa jeví často jen zdánlivě. Regionem, ležícím na pomezí Moravy a Čech, kde se snoubí horská úbočí Jeseníků s úrodnými rovinami Hané, nás provede zábřežský rodák a lokální patriot Miroslav Kobza, díky jehož erudovanému a zároveň poutavému vyprávění se lze přenést do historie i současnosti tohoto podmanivého kraje legend a příběhů, jehož atmosféra vás chytí a už nepustí…

Pohled na dětství a dospívání české populární novinařiny je zčásti nostalgický, zčásti zabírá cosi značně povědomého. Konec devatenáctého století byla doba v mnohém odlišná, ale tehdy jako dnes platilo, že pro jistý typ čtenářů není „důležitá pravdivost, ale atraktivnost tématu a souznění s jejich představami a hodnotami“.

Není to odpočinkové čtení. Spíše jedna velká obžaloba současné společnosti, že téměř vše převrátila naruby a kdysi posvátným pojmům, například svoboda, štěstí, rodina, vnutila úplně jiný smysl. Eseje francouzského myslitele naléhavě vyzývají k nastoupení nové, útěšnější cesty.

Autorka se zabývá marketingem už dvacet let a nyní si předsevzala širokým vrstvám čtenářů rázně vysvětlit, jak jsou jeho propracované přesvědčovací metody využívány k politickým či skrytě vojenským účelům.

Výbor textů Pavla Tigrida z jeho válečného rozhlasového období přináší řadu nových svědectví o roli československých exulantů a rozhlasových pracovníků v boji proti nacismu.

Jakkoli v zárodku Obrazů z cest do země Sovětů stála nevinná kratochvíle dvou akademiků, jde o významnou knihu, jelikož české vztahování se k Rusku a tamní realitě je dnes celospolečensky závažné téma. I dnes tam někteří podnikají jakousi iniciační cestu jako do novodobé země zaslíbené, která se údajně dokázala ubránit chaosu panujícímu v západní Evropě a střeží pravé křesťanské hodnoty.

Mít přehled o všech tématech, jimiž se zabývá Václav Cílek, není zrovna jednoduché. Všem, kdo si představu o této proteovské bytosti chtějí zpřehlednit, je určen soubor rozhovorů, v němž se populární geolog prezentuje jako konsenzuální a konstruktivní učenec, průkopník nových oblastí poznání. Kniha místy vyznívá jako budování kultu prvního skutečně žijícího českého Cimrmana.

Kdysi hlavní kaplan české armády, účastník balkánských misí, později generální sekretář České biskupské konference, vyjednavač o navrácení církevního majetku… a nyní plzeňský biskup poskytl otevřený a poměrně neformální knižní rozhovor „člověku necírkevnímu“. Nabízí v něm i praktické návrhy pro zlepšení práce a života duchovních.

Jaká témata by neměla chybět v pořádném románovém bestselleru? Jaký by měl mít třeba začátek a čeho se mají autoři naopak vyvarovat? Kniha nakladatelské redaktorky a literárního vědce poodhaluje další způsob, jak zkoumat krásnou literaturu. Metoda není univerzální, ale mohla by například přispět do debaty, co je to mainstream.

První titul z připravované šestisvazkové řady zahrnuje veškerou dochovanou korespondenci Karla Havlíčka Borovského od jeho filozofických studií v Praze až po začátek slavné pouti na Rus, a odkrývá tak ideje i zcela všední problémy legendárního novináře v době jeho dospívání, kdy stál na prahu důležitých životních rozhodnutí. Více než polovinu knihy tvoří odborný teoretický základ, který čtenáři pomáhá orientovat se v souvislostech rané tvorby jedné z nejvýznamnějších postav našich dějin.

Jak se to stane, že se žena ocitne na ulici? Jak prožívá jeden den? Proč ženy bez domova často nevyužívají dostupné služby? Co je nejvíce ohrožuje? Rad Bandit si nedomýšlel barvité předsudečné historie, ale zeptal se pražských žen bez domova. A jejich vyprávění podrobil analýze.

V nejnovějším příběhu se Miloš Urban pohybuje v naší každodennosti, ve světě sociálních sítí a komunikace pomocí digitálních médií. Zachycuje emocionální plochost těchto interakcí i potřebu kompenzace neuspokojivých skutečných vztahů. Jeho hrdinové, studentka a amatérský fotograf postupně odhalující její půvaby na svých snímcích, nejsou ničím zvláštní, dokud se pod „jejich“ fotografiemi nezačnou objevovat uznalé komentáře.

Ačkoli tyto eseje vznikaly především jako přebytkové zboží, jež odpadlo při psaní románů, přinášejí perličky ze zákulisí vzniku Murakamiho děl. Skalní příznivci autorovy tvorby je jistě ocení, na ostatní mohou působit až příliš nahodile.

Kniha rozhovorů sedmadvaceti přátel Václava Havla je pozoruhodná sonda do života člověka, který se stal symbolem boje za svobodu, a to nejen před rokem 1989. Pět žen a dvaadvacet mužů vydávají civilní svědectví, jak a čím jim kdysi vstoupil do života a jak je proměnil.

První seriózní pokus v českém prostředí uchopit téma rozvinutého a úspěšného žánru polské literatury a publicistiky, který se v posledních letech těší značné pozornosti tuzemských nakladatelů, překladatelů, čtenářů i recenzentů.

Z pojmu dánské štěstí se v posledních letech stal vývozní artikl. Mírně krkolomný a těžko přeložitelný výraz hygge, který se v dánštině objevuje v mnoha slovních druzích, znamená mít se příjemně a pohodově. Jenže samo hygge k obecnému tvrzení o spokojenosti národa nestačí. Štěstí je dnes měřitelnou veličinou opírající se o řadu kritérií, z nichž vycházejí i analýzy OSN, podle kterých Dánsko boří žebříčky statistik o občanské spokojenosti už od 70. let.

Názorová ostrost a nekompromisnost, charakteristický rys autorů kolem Revolver Revue, jsou v knižním výboru z časopisecky vydaných interview nezřídka zamířeny i do vlastních řad, což je ocenění hodný rys. Publikace tudíž nevnucuje jednotný pohled, jde spíš o mozaiku názorů nekonvenčních osobností.

Pro Orwellovo dílo je příznačný politický přesah většiny textů a silná potřeba zkoumat a popisovat znepokojivé jevy, která vynikla obzvlášť v publicistice. Další výbor z ní se teď k českému čtenáři dostává v podobě posledního svazku Esejí, vydávaných nakladatelstvím Argo.

Rozhlasové úvahy Miloše Rejchrta, které nyní vycházejí v knižní podobě, míří k humanitně orientovanému čtenáři. Ten v nich, bez rozdílu světonázoru a náboženského přesvědčení, může najít zajímavé směrovky pro svůj duchovní, profesní a občanský život. Autorovy exegeze jsou důkazem, že o bibli lze hovořit atraktivním způsobem i na počátku 21. století.

Kniha Thank You for Your Service od držitele Pulitzerovy cenu Davida Finkela zaznamenává beletrizovanou formou osudy skutečných veteránů války v Iráku. Zachycuje, jak problematické je pro ně zapojit se zpátky do běžného života, přičemž nejhůř na tom možná nejsou ti, kteří utrpěli nějaké fyzické zranění, ale ti, jejichž rány nejsou vidět.

Barvité reportáže se i pomocí termínů jako „čirý spektákl“ pokoušejí o postižení bizarní ruské reality. Místy působí pitoreskně, či dokonce humorně, ale jejich poselství je velmi pochmurné.

Korespondence Arnošta Lustiga s přítelem Otou Pavlem a rodinou je doplněna řadou méně známých i neznámých fotografií ze života obou spisovatelů a Lustigovými úvahami na různá témata. Dopisy, které oba velmi rádi psali a dostávali, jsou pro ně svébytný literární útvar, v němž se mimo jiné objevují i zárodky jejich literárních prací a snů.