Autorka se zabývá marketingem už dvacet let a nyní si předsevzala širokým vrstvám čtenářů rázně vysvětlit, jak jsou jeho propracované přesvědčovací metody využívány k politickým či skrytě vojenským účelům.

Poněkud zavádějící charakteristika díla a nepřesný nástin fabule uvedený na obalu knihy láká čtenáře na “příběh jedné lásky“, odehrávající se na pozadí fašistické vlády v Itálii a rasových perzekucí v Evropě. Nicméně očekávané romantické líčení osudu dvou milenců ve víru dramatických událostí v knize nenajdeme.

Vrcholně satirický pohled na peripetie boje za rasovou rovnost. Výsměch přehnané politické korektnosti. A zároveň brilantní analýza rasismu v současn‎ých Spojených státech. Takový je první americký vítěz Man Booker Prize.

Román Der Reisende (Cestující) se v Německu stal bestsellerem až nyní, téměř 80 let po svém vzniku. Příběh o židovském obchodníkovi, který bloudí Německem a marně hledá záchranu před nacistickým pronásledováním, lze jen těžko oddělit od životních osudů jeho autora. Dokazuje, že mnohokrát zpracované téma ještě zdaleka nemusí být vyčerpané. A působí nepříjemně aktuálně.

Mnohem víc než o Habsburcích kniha vypovídá o nás a našich předcích. Dobu pozvolného přechodu od nevolnictví k občanské společnosti autoři prokreslují v mnoha vrstvách. Vznikl obraz nepříliš zářivý, někdy až temný, ale s mnoha podtóny.

V překladu Luby a Rudolfa Pellarových se v češtině objevilo jedno z nejdůležitějších děl americké jižanské literatury - Hluk a vřava Williama Faulknera. Kniha vznikla v období mezi válkami, konkrétně v roce 1929, nicméně obrovskou pozornost si získala teprve po konci druhé světové války.

Prapory v prachu, které se v USA nejprve objevily roku 1929 ve zkrácené verzi s názvem Sartoris, vznikly poté, co se Faulkner rozhodl řídit radou...

Má nošení džínů nějaký ideologický náboj? Podporuje sledování seriálu Dallas kapitalismus, nebo ho spíš podkopává? Dá se v nákupních centrech chovat „netržně“ a bez utrácení „konzumovat“ samo místo? Jak postavu filmového Ramba vnímají domorodí Australané a co si z něj mohou odnést feministky? Fiskeovo vyostřené vymezení populární kultury je sice jen jedním z mnoha, konkrétní analýzy uvedené v jeho slavné knize však zůstávají stále podnětné.

Pro ty, které zajímají sociologické a psychologické teorie vysvětlující soudobé krizové dění, mohou být některé pasáže sborníku užitečné. Většinou však autoři recyklují starší diagnózy, někdy přehlížejí snahy o reformu či šmahem zavrhují celý dnešní systém, aniž by jasněji a věrohodněji vysvětlili, čím jej chtějí nahradit.

Německá spisovatelka Olga Grjasnowa představila v Praze svůj nový román, který pojednává o válce v Sýrii. Vrátily jsme se ale i k její česky vydané knize Rus je ten, kdo miluje břízy a dotkly se dění v dnešním Německu, potažmo Evropě, kde je možná svoboda problematičtější pojem, než se na první pohled zdá.

Debut mladé německé autorky zahrál ve správný čas na ty správné struny: v době, kdy je ve vzduchu čím dál palčivější potřeba porozumění mezi lidmi napříč jazyky a národnostmi, kniha umožňuje nahlédnout do světa mladé ženy, která do Německa přišla s rodiči z válkou zasažené země.

Čeští příznivci Arnona Grunberga už dobře vědí, že se jeho romány hemží svéráznými postavami, které se snaží udržet si kontrolu nad svým životem. Patologie a perverze však v Grunbergově světě číhají na každém rohu. Autorovo panoptikum podivuhodností nově rozšířil psychiatr Kadoke a jeho peripetie při péči o starou, nemohoucí matku – vylíčené jako obvykle s jistou ironií a černým humorem.

Vlajky vlají, hlavně trčí z okének, troubení klaksonů, občas nějaká ta salva do vzduchu, mávající zástupy u cesty… Intelektuálové pilují vize krásy a neposkvrněné národní pospolitosti… Potrava pro média je namíchaná… Obecné principy vzniku etnických konfliktů popisuje očitý svědek nejen války v Jugoslávii.

Jak se proměňoval obraz mravenců od pilných rolníků přes socialisty, fašisty a manažery až k počítačovým sítím? Zastánci tvrdého scientistického přístupu by knihu O mravencích a lidech možná ani neměli otevírat, ti, kdo připouštějí určitý aspekt hravosti, nahodilosti i sebeprojekce přítomný v našem poznávání světa, ji snad budou číst s chutí a užitkem.

Mají Češi svou obdobu Supermana? Mnoho kandidátů není. Jedním může být legendární Pérák, jehož historii a současnost důkladně představuje etnolog Janeček.

Při líčení cesty evropské společnosti od zákopů první světové války k Osvětimi a kobercovým náletům se britský historik snaží nejen postihnout, ale i vysvětlit úpadek „do propasti barbarství“.

Po pěti letech se k českým čtenářům vrací nizozemský mistr literatury pro děti a mládež. Souborné vydání pěti knížek o Polče líčí dva roky ze života čerstvě dospívající holky, která střízlivě a s humorem překonává trampoty známé mnoha současným dětem. Částečně jde o potíže vlastní jejímu věku a částečně způsobené nezralostí nebo bezradností dospělých.

Mohla exilová vláda v Londýně a exiloví politici v Moskvě učinit ve prospěch Židů víc? Co pociťovali Židé v exilu, když nemohli nacistickou vyhlazovací mašinérii zpomalit, natož zastavit? Lišil se zásadně občanský postoj vůči Židům u nás od okolních zemí? Jak do tradic prvorepublikového demokratického Československa zapadá poválečný odsun sudetských Němců a požadavek přísné, vlastně absolutní asimilace Židů? Těžké otázky, tíživá kniha.

Pohled na dětství a dospívání české populární novinařiny je zčásti nostalgický, zčásti zabírá cosi značně povědomého. Konec devatenáctého století byla doba v mnohém odlišná, ale tehdy jako dnes platilo, že pro jistý typ čtenářů není „důležitá pravdivost, ale atraktivnost tématu a souznění s jejich představami a hodnotami“.

Provokativní název knihy Norberta Mappes-Niedieka Chudáci Romové, zlí Cikáni vyvolává bouřlivé reakce. Jde ovšem o novinku občerstvující a nanejvýš potřebnou.

Rodina s třemi dětmi tráví chmurnou dovolenou na tureckém pobřeží. Postarší manžel se tvrdohlavě vzpírá návrhům dcer, jak zlepšit životní situaci své dementní ženy. Matka s obavami sleduje dění v dceřině třídě, kde se dost možná schyluje k velké křivdě. Rakouská prozaička Eva Menasse v povídkové sbírce Tiere für Fortgeschrittene nahlíží do životů obyčejných lidí. Loni za svazek získala Rakouskou knižní cenu.

Za druhé světové války, kdy spolu sváděla urputné boje ruská a německá vojka, probíhaly na polsko-ukrajinském pomezí krvavé etnické čistky, při nichž zahynulo více než sto tisíc lidí, vesměs tamních vesničanů. Rozpoutali je ukrajinští nacionalisté, kteří usilovali o dokonalé vyčištění svého budoucího státu tak říkajíc proti všem – Polákům, Židům, Rusům a nakonec i Němcům. Dělo se tak víceméně ve skrytu, po válce byly tyto krvavé události odsouzeny k zapomnění.

Strach z islámu, odpor k němu a mnohdy mylné představy s ním spojené jsou témata, jež vzbuzují v české společnosti vzhledem k nepočetné komunitě místních muslimů neuvěřitelně silné emoce. Proč se islámu tak bojíme a odkud náš strach a odpor pramení? Jaké jsou nejčastější mýty a polopravdy spjaté s islámem? A neměli bychom se vlastně bát něčeho docela jiného?

Provokativní název sbírky Ouředníkových esejů odkazuje na antiislámskou polemiku z českého raného novověku. Ve Francii žijící spisovatel tu ostře ironickým a politicky nekorektním stylem ujasňuje pojmy, polemizuje s ideologickými oponenty a naléhavě připomíná odkaz francouzského osvícenství: laicismus, jenž nyní údajně čelí bezprecedentnímu ohrožení. Do tuzemské intelektuální debaty o roli islámu v západních demokraciích však nepřináší nic zásadně nového.

Název knihy je ve své neutrálnosti a mírnosti možná až zavádějící, protože ve skutečnosti jde spíše o historii ekologické zkázy. Publikace vyznívá jako drsná obžaloba lidstva ze skutečně dlouhodobého ničení přírody a ústí v ostrou kritiku sobectví a nezodpovědnosti zvláště nejbohatších států současnosti.

Román o současnosti, v němž se autor snaží poskytnout neotřelý pohled na uprchlickou krizi a také trochu provokovat. Není vždy úspěšný – ale knihu zachraňuje kultivovaný a poetický jazyk, který kontrastuje se surovostí světa, kde se příběh odehrává.

Od úděsné noční můry o sexuálních zvrácenostech, kacířství a rouhání k moderní ideologii osobního růstu a společenského osvobození, jíž hrozí upadnutí do čisté komerce. Takto shrnuje přední odborník v oboru esoterismu Hugh B. Urban dějiny sexuální magie v západním světě. Autora na popisovaných praktikách nezajímají extatické stavy, které při nich údajně lze prožívat, nýbrž společenské změny, jež mohou přivodit.