Více než sedmdesát esejů z let 1986–2006 doplňuje dosud nepublikovaná povídka, děkovná řeč, kterou zřejmě nejznámější turecký romanopisec Pamuk pronesl při příležitosti udělení Nobelovy ceny za literaturu, a rozsáhlý rozhovor s ním. Texty spojují témata známá z jeho románů: Turecko a jeho minulost, láska ke knihám a ostrá kritika zkorumpovanosti a pokrytectví Východu i Západu.

„Literatura v nás podporuje schopnost empatie. Ať už jde o názory na přistěhovalectví, střílení vlků, nebo politiku…“ říká Siri Pettersenová. Rozhovor s norskou spisovatelkou žánru fantasy o tom, jaké jsou její plány do budoucna, jak moc důležité jsou politické a genderové otázky v literatuře a proč věří, že může fantasy literatura zachránit svět.

Barvité reportáže se i pomocí termínů jako „čirý spektákl“ pokoušejí o postižení bizarní ruské reality. Místy působí pitoreskně, či dokonce humorně, ale jejich poselství je velmi pochmurné.

Poezie psaná v herně nebo v second-handu? Proč ne? V poezii Marka Pražáka, silně svázané s duchem a duší města Ostravy, je i taková tematika možná. Nebo dokonce nevyhnutelná?

Další svazek ediční řady Jiný rozměr (Inšyj format), který připravuje Taras Prochasko. Tentokrát jde o rozhovor s rektorem Ukrajinské katolické univerzity ve Lvově, o. Borysem Gudzjakem.

V prosincovém vydání literárního měsíčníku Qué leer si přečte dvě diametrálně odlišná interview, zamrazí jej při exkurzi do myslí notoricky známých literárních zloduchů, dozví se, kdo zahynul místo Stephena Kinga, projde se po hollywoodských ateliérech a spolu se štědrými mecenáši bude sbírat umění. Ještě předtím si ovšem v úvodním sloupku může přečíst sice vtipnou, ovšem proto ne méně sžíravou filipiku namířenou proti literárním kritikům.

Výbor z krátkých próz a literárněvědných statí Stanislava Rakúse (1940) splácí dluh tomuto autorovi, výrazné postavě slovenské literatury generace šedesátých let i významného hlasu její porevoluční poetiky. Vybrané povídky ze tří vývojových fází Rakúsovy tvorby vypovídají o vazbách a souvislostech mezi jednotlivými tvůrčími etapami.

Formy a specifika realizace mateřství v mezní sociální situaci. Takto by se dal jazykem vědy shrnout obsah románu Pavola Rankova Matky. Trochu krkolomné, ovšem výstižné označení však není nápadem nějakého exaktního badatele, natožpak neinvenčního recenzenta: je doslovně převzata z Rankovova textu v českém překladu Jany Faschingbauerové. Jedná se o název zamýšlené diplomové práce jedné z vedlejších postav, která pod tímto titulem zpracovává příběh hlavní hrdinky.

Přehrabujete se prarodičům ve skříni s oblečením? Tak to jste objevili kouzlo vintage a retro. Mýtus, že móda pomíjí, je třeba doplnit i o podstatnou druhou část: vracející se módní styly a módní prvky. Ty klasické složky, které se od svého vzniku zahalily odérem kultu a stále jako Fénix ožívají v reinterpretacích, představuje objemná kniha Legendy módy s podtitulem 20 ikon, které změnily dějiny odívání.

Překladatelé odpovídají na otázky týkající se obecně jejich profese i konkrétně působení překladatelů a nakladatelů před rokem 1989 a po něm. Jelikož se spektrum kladených otázek moc nelišilo, jsou dotazovaní nuceni odpovídat velmi podobně, případně pronášet skoro se nelišící variace na zadané téma. Nicméně i člověk, který se o teorii překladu nijak nezajímá, najde v knize leccos objevného o fungování knižního trhu v době komunismu a po jeho pádu.

Hospodské maloměstské mudrování v chátrající sauně – tak by se dala zjednodušeně charakterizovat novela Jaroslava Rudiše. Ačkoli se osudy, touhy i obavy potících se mužů liší, všechny nejvíce zajímá, co se skrývá za zdí. Ta totiž odděluje jejich miniaturní saunové království od toho ženského.

Kniha rozhovorů představuje průřez kariérou Karla Schwarzenberga od kancléře prezidenta Václava Havla přes senátora, ministra zahraničních věcí ČR, předsedu strany TOP 09 až ke kandidátovi na prezidenta ČR.

Po sedmi letech vydává francouzský spisovatel Philippe Sollers další soubor kritik a rozhovorů, Chvála nekonečna...

Do bohaté kolekce českých překladů publikací o slavném filmovém režisérovi přibyla další. Faktograficky i obrazově je zajímavá, ale zásadních nových zjištění nebo přehodnocení se od ní nedočkáme.

I když jsou v Hyde Parku Civilizace zpovídány jen slavné osobnosti, pro běžného čtenáře přinášejí přetištěné rozhovory i povzbudivá poselství: například že i vážný úraz může člověku poskytnout podnět k dalšímu osobnímu rozvoji a k trénování sebekázně. A že i sebeslavnější vědci mají za sebou řadu neúspěchů a proher, s nimiž se museli vyrovnávat.

Problematika různých teoretických přístupů k lidskému tělu a jeho tematizace ve výtvarném umění je aktuální a živelně proměnlivá, kniha ji však zpracovává fragmentárně a diskutabilně. Podnětnější jsou v ní možná texty týkající se konkrétních výtvarníků a také připojené rozhovory.

Polský publicista Mariusz Szczygieł věnoval knihu Udělej si ráj (polsky 2010) opět svému oblíbenému tématu: Češi polskýma očima. Poprvé tak učinil v knize Gottland (polsky 2006, česky 2007), která se u nás dočkala nadšeného přijetí a ocenění. Oproti Gottlandu, který stavěl na příbězích – líčení osudů několika vybraných osobností –, má druhá Szczygiełova kniha vydaná u nás blíže k jeho novinářské práci.

Knižní rozhovor s Martinem M. Šimečkou líčí nedávné dějiny naší země i problémy současnosti z více perspektiv, třeba z česko-slovenské i mezigenerační. Důležité je též postavení Šimečky coby liberála, který se snaží pochopit i voliče Trumpa či Zemana. Daří se mu to se střídavými úspěchy.

Detailní prezentace kreseb a plastických výtvorů přední představitelky českého art brut je doplněna řadou teoretických textů. Z mnoha úhlů pohledu na tvorbu Anny Zemánkové je patrné, že dílo není lehce uchopitelné a jeho odborné zpracování je v počátcích. Volnost nabízených interpretací činí z publikace relativně průkopnickou práci.

Profesor Dušan Šlosar (nar. 1930) je významná a zajímavá brněnská osobnost - vychoval několik generací bohemistů a výrazně se zapsal do vědeckého bádání o historickém vývoji českého jazyka a jeho dialektech.

Rozpravy s básníky devadesátých let se konaly v rámci výběrového semináře české literatury při FF UK a posléze se jim dostalo knižní podoby s emblematickým názvem Pod cizím nebem bloudili jsme spolu.

Rozhodnutí vyzpovídat nejzajímavější a nejrůznější spisovatele patřící do jedné literatury může padnout lehce, hůře se však již uskuteční. Ukrajinská novinářka Tetjana Teren se nenechala odradit a loni vyšly ve Lvově dva díly rozhovorů s dvacítkou ukrajinských spisovatelů a básníků.

Co přivedlo Jana Těsnohlídka ml. k psaní básní? Jaké to je vydávat dnes poezii? Co pro něj znamenají básnická čtení? A jak se s odstupem času dívá na spálení sbírky Jaromíra Typlta? Rozhovor přináší odpovědi i na mnohé další otázky a dotkne se také rozdílu mezi tištěnými a elektronickými periodiky.

Literární historik a kritik Jiří Trávníček je v řadách širší veřejnosti znám především svými výzkumy čtenářství, které zúročil v knihách Čteme? (2008) a Čtenáři a internauti (2011). Ani jeho poslední kniha Knihy a jejich lidé, pod kterou je podepsán jako editor, se neodchýlila od čtenářské kultury. Založena je ovšem na kvalitativním výzkumu: tvoří ji 33 rozhovorů s lidmi pohybujícími se v různých oblastech knižní kultury, které jsou zpracovány do podoby čtivých čtenářských životopisů.

Editor do knihy vybíral ty, se kterými se osobně neznal. To je ale hledisko dost subjektivní a je škoda, že v knize není zastoupeno více kritiků nebo literárních vědců. S jejich texty by kniha možná působila pestřeji a svěžeji. I tak se ale jedná o dílo záslužné, které nadhazuje mnoho podnětných otázek. Inspirovat může i k tomu, aby si každý ze čtenářů zkusil zkonstruovat svoji vlastní čtenářskou biografii, a dozvěděl se tak o sobě něco, co dosud netušil...

Kniha rozhovorů zahraničního zpravodaje Petra Vavroušky seznamuje českého čtenáře s názorovými světy výrazných a zajímavých osobností současného Polska. Od politiků a umělců až k dceři důstojníka popraveného v Katyni, invalidnímu polárníkovi či někdejšímu agentovi KGB.

Webový portál zaměřený na knižní kořist odvezenou do Švédska na konci třicetileté války má za sebou něco přes měsíc existence, přesto již dokázal vzbudit pozornost odborné i laické veřejnosti. Jeho autorka Lenka Veselá v rozhovoru mimo jiné prozradila, jaká překvapení při svém výzkumu zažila, jaké má s portálem plány do budoucna i jak se staví k otázce navrácení knih zpět do Česka.

Kdysi hlavní kaplan české armády, účastník balkánských misí, později generální sekretář České biskupské konference, vyjednavač o navrácení církevního majetku… a nyní plzeňský biskup poskytl otevřený a poměrně neformální knižní rozhovor „člověku necírkevnímu“. Nabízí v něm i praktické návrhy pro zlepšení práce a života duchovních.

Život Josifa Brodského byl natolik zajímavý, bohatý a někdy i dobrodružný, že by vydal na román či na film. A nebyl naplněný jen psaním a čtením, ale i setkáními s řadou osobností a jejich dílem. O tom všem se dozvíme z přehledné a živě napsané knihy rozhovorů.