Jak překonat smrt vlastního dítěte? To je otázka, kolem které krouží nová kniha dánské spisovatelky Naji Marie Aidt „Pokud ti smrt něco vzala, vrať to: Carlova kniha“. Co pro nás znamená smrt a jak se s ní vyrovnáváme? Existuje nějaká útěcha, a pokud ano, kde ji hledat? Román nabízí niterné svědectví o prožité ztrátě a o procesu, jímž si prochází pozůstalý.

Spisovatelka Hana Andronikova předkládá čtenářům novou knihu po dlouhé odmlce. Osmiletá pauza (poslední autorčinou knihou byl roku 2002 vydaný povídkový soubor Srdce na udici) dala vzniknout zajímavému a originálnímu, avšak místy trochu překombinovanému a nepřehlednému textu.

Poněkud zavádějící charakteristika díla a nepřesný nástin fabule uvedený na obalu knihy láká čtenáře na “příběh jedné lásky“, odehrávající se na pozadí fašistické vlády v Itálii a rasových perzekucí v Evropě. Nicméně očekávané romantické líčení osudu dvou milenců ve víru dramatických událostí v knize nenajdeme.

Je to potřetí, co polská spisovatelka a novinářka Joanna Batorová přivádí čtenáře do rodného Valbřichu. Zatímco děj předcházejících románů Písková hora (Piaskowa Góra) a Země mraků (Chmurdalia) spolu vzájemně souvisí, oceněný román Tma, téměř noc (Ciemno, prawie noc) stojí samostatně. Magický Valbřich zůstává.

Nikdy není dost brzo na to, zvykat si na smrt. Peter S. Beagle (nar. 1939) o ní psal, rozmýšlel, nechával se jí okouzlit už v jedenadvaceti letech, kdy mu vyšla tahle prvotina, a vlastně ještě o něco dřív, kdy ji psal. Osm let nato se proslavil: jeho pohádka Poslední jednorožec zastínila jak jeho debut, tak i vše, co napsal pak, ale connoiseuři nedají na Poklidné a tiché místo dopustit.

Kdo je Nami? Tato otázka by mohla být podtitulem celé knihy. Biance Bellové se podařilo napsat knihu, která se velmi blíží iniciačnímu románu.

Jak vypadá peklo na zemi? Jako osada na maďarském venkově v sedmdesátých letech 20. století. Bezútěšnost a zkaženost je ve zdejším prostředí natolik zakořeněná, že je vlastně zbytečné se o cokoliv pokoušet. Jak se má něco vyvinout a vychýlit, když zde nejsou podmínky k životu? Nejnižší lidské pudy nespadají pod kritické měřítko, protože žádné jiné ve vesnici nikdy neexistovaly. Snad i proto zvolil Borbély dětského vypravěče.

Pompa Funebris je skvostným pokladem maďarské reflexivní poezie a našeho uměleckého překladu. Zrcadlí bolestný, ale odvážný příběh duše, která se po smrti dvou základních kamenů ocitne uprostřed propasti temna a prázdnoty a znovu v ní najde světlo, sílu žít dál.

Praha zlodějů, vrahů, prostituce; poprav, pogromů, válek; moru, požárů, povodní. Praha chmur a přitažlivě malebného romantického temna. Čtenářům knih A. M. Ripellina či P. Demetze tato publikace patrně nepřinese mnoho nového, vybraná témata ovšem protahuje do současnosti.

Voliéry jsou tvořeny nahodilými deníkovými zápisy, postřehy, stručnými vyprávěními, uspořádanými do krátkých kapitol. V centru tohoto kaleidoskopu se nachází vypravěčka, přesněji její pohled: zjitřený, přecitlivělý a pronikavý.

Jaké jsou skutečné rizikové faktory války? Proč hasiči, nasazující životy, rozumějí rizikům lépe než finančníci? Hrozí nám „nízkopopulační bomba“ či úpadek vzdělanosti? I na to odpovídá fascinující kniha poskytující přehled o tom, čím se zabývají přední soudobí vědci a myslitelé.

Srbský autor Miodrag Bulatović (1930–1991) ve svém truchlivém románu alegoricky zpodobnil nešťastné osudy hrstky jedinců, ztracených existencí, již jsou nuceni čelit surovosti a až ďábelskému zlu ve svém okolí, kde je „červený kohout“, symbol lidské svobody a metafora života, soustavně pronásledován a ubíjen. Na zdánlivě ohraničeném pozadí dvou událostí, vesnické svatby a pohřbu, rozehrává autor symboly nabité drama, jež mu v moderní jugoslávské literatuře zajistilo jedno z předních míst.

Na jednom irském hřbitově se až na věčnost hašteří mrtví venkované. Hlavními hrdiny snad nejvtipnějšího díla irského modernismu jsou nejen oni, ale také jazyk – irština, a to v celé své pozapomenuté bohatosti. Dílo z roku 1949 je mimo jiné též důvtipným komentářem k neblaze proslulé irské neutralitě za druhé světové války.

Polský lékař, spisovatel, sociolog, vychovatel a ochránce dětských práv Janusz Korczak vytvořil sirotkům ve varšavském ghettu svět, kde v blížící se apokalypse ještě mohli být dětmi.

Tragická postava maďarské literatury Géza Csáth (1887–1919) se představuje českému čtenáři pozoruhodnou sbírkou povídek. Ve svých symboly nabitých textech zobrazuje nešťastné hrdiny pohybující se zčásti ve snovém světě a zčásti v syrové realitě vlastní existence, z níž se, každý po svém, pokouší vymanit. Zdařile tak demonstruje frustrující atmosféru urbánního prostředí přelomu 19. a 20. století a zachycuje lidské trápení v jeho nejfatálnějších podobách.

Internetový performer, informatik a student Piotr Czerski (1981) popisuje Polsko v období kolem papežovy smrti.

Proč nás po vytržení zubu může začít bolet koleno? V čem při tělesném výkonu pomáhá hekání? K čemu je Novaku Djokovičovi při tenisu dobré, že umí skvěle napodobovat jiné lidi? Známý fyzioterapeut ukazuje člověka jako opravdu složitou psychosomatickou jednotku a nabízí podněty k zamyšlení, jak se „svými“ těly zacházíme a nakolik jsme k nim pozorní.

Přepestrý svět prudérní, cudné i bujné erotiky v lidových obyčejích, magii či v kolektivních rituálech je natolik různorodý, že je stále co zkoumat a zpřesňovat.

Debutový thriller italského televizního scenáristy se odehrává v italských Alpách a řeší jednu dávnou brutální vraždu. Namísto vzrušení z odkrývání stop však čtenář po většinu stran zakouší strach o osud hlavní postavy a jejích blízkých.

románu Györgye Dalose Brigáda Balaton (Balaton-Brigád, 2005), zachycující životní bilanci bývalého důstojníka Stasi. Poodhaluje smýšlení člověka, jenž zůstává vůči systému loajální i po jeho ztroskotání. Bigotní přisluhovač režimu, či jen oběť vlastní ideologie?

Dánský fotograf Daniel Rye Ottosen strávil třináct měsíců v zajetí islámských extremistů. Přežil, mnozí jeho spoluvězni však takové štěstí neměli. Kniha Rukojmí ISIS je autentickým obrazem hrůzných vězeňských praktik Islámského státu, ale také příběhem o naději a rodinné pospolitosti.

Najnovšia kniha z pera slovenského bestseleristu Na podpätkoch predstavuje výšky aj pády. Po knihách Beštia; Nehanebné neviniatko; Knieža, smrť; Hriech náš každodenný prichádza Dominik Dán s názvom, ktorý pasuje ku kriminálke ako päsť na oko. Autorova snaha napísať jednu až dve knihy za rok sa v tomto prípade výrazne premietla do kvality.

Na knižních pultech se objevily povídky současného maďarského spisovatele László Darvasiho, který byl u nás doposud neznámý. Překladatel Milan Navrátil seřadil chronologicky autorovy povídky do útlé, ale působivé sbírky.

Nakladatelství BB art představuje “nový, dosud nevydaný soubor překladů Jana Vladislava…

Najnovšia knižka Dušana Dušeka má podtitul románik a motto o nádeji. Očakávaný či želaný posun v autorovej poetike však nijako neznamená – skôr je opätovným a sústredeným rozvíjaním toho, na čo sme u Dušana Dušeka zvyknutí, a to aj napriek tomu, že k piešťanskej topografii pridal americkú road-movie.

Významný maďarský spisovatel Péter Esterházy se v románu Pomocná slovesa srdce vyrovnává se smrtí matky. A činí tak po svém – pozoruhodným estetickým gestem.

Kniha Pétera Esterházyho Pomocná slovesa srdce vyšla v originále v roce 1985. Popudem k jejímu vzniku byla smrt spisovatelovy matky. Esterázy si jako mnozí před ním klade otázku, jak se vyrovnat se zkušeností, která je hluboce osobní a zároveň všem společná.

Ačkoli Péter Farkas (1970) publikuje víceméně plynule od roku 1996 a třebaže mu byla roku 1997 udělena domácí Bródyho cena, kterou získávají zajímavé prózy nadějných začínajících autorů, událostí letošního Týdne knihy, tradičně pořádaného v červnu a zaměřeného na původní literaturu, se stala jeho delší novela Osm minut.

Kniha Osm minut maďarského autora Pétera Farkase (* 1955) vypráví o zvláštním stavu nesmrtelnosti těsně před smrtí. O fyzicky zchátralé dvojici, která se na sklonku života propadla do jiného času a vnímání reality. O doprovázení blízkých bytostí až k ústí černého tunelu.

Novela Osm minut maďarského spisovatele Pétera Farkase (1955) nás zavádí do panelákového bytu, v němž dožívají svůj život dva staří manželé. V kulisách všedního dne se tu odehrává proces fyzického rozkladu, ale i téměř mystický přerod z jedné dimenze bytí do druhé.