Kniha nekniha, o které byste se možná nikdy nedozvěděli a do smrti toho litovali.

Interdisciplinární publikace plasticky a ve velkoryse globálním měřítku znázorňuje složité propletení společenského, mytického a teologického ukotvení moci. A dává podněty k promýšlení legitimizace státních autorit v časech krize demokracie.

Kvantová fyzika byla nepochybně jeden z nejvýznamnějších fyzikálních objevů minulého století. Její působení ovšem nemělo revoluční dopad jen v mateřském oboru: už od svých počátků se přelévala také do dalších méně i více vzdálených oblastí kultury, v nichž zanechala nesmazatelné stopy. A právě po původu těchto stop pátrá na pozadí líčení historického vývoje kvantové teorie tato kniha.

Administrátor webového portálu scifi.sk Alexander Schneider mal ku mne prosbu, či by som sa nepozrel na zborník poviedok, ktorý obsahuje výber toho najlepšieho, čo sa za rok 2010 objavilo na ich stránkach.

Příběhy o netvorech, na kterých si vyjasňujeme temné sklony nás samotných a jejichž prostřednictvím se s nimi vyrovnáváme, budou vznikat i nadále. Literární vědci a kulturní teoretikové, kteří se zabývají jejich interpretací, tak jistě nepřijdou o přísun nového materiálu k analýze. Způsob, jakým ji provádí Herec, se dá označit za poučený, vynalézavý a intelektuálně podnětný.

Tiger Green so svojimi kolegami z austrálskej pobočky kalifornskej pobočky NASA zachytia signál z vesmíru.

Přestože se Kolmačkovo básnictví ve sbírce Wittgenstein bije žáka příliš nezměnilo (sbírku opět tvoří krátké, srozumitelné útvary s méně nápadnou zvukovou stylizací), lze v nových Kolmačkových básních zahlédnout něco, co v těch dřívějších přítomné nebylo – přídech kritičnosti.

V souvislosti s novou básnickou knihou Pavla Kolmačky Wittgenstein bije žáka bylo mnohokrát, ať už v pozitivním, či negativním smyslu, použito označení experiment. Kolmačka skutečně zkomponoval sbírku trochu jinak, než u něj bylo zvykem.

Na konci minulého roku vyšla zatím poslední česká kniha polského futurologa a světoznámého autora sci-fi Stanisława Lema (1921–2006) s názvem Sex wars. Klasik české sci-fi Ondřej Neff o Lemovi mluví takřka jako o géniovi, a hlásí se k němu také autoři ze zcela jiných oblastí.

Dnešní Velký knižní čtvrtek přináší mimo jiné první díl finsko-norské sci-fi pro děti, včetně těch, které knihy obvykle nečtou. Kepler62 představuje další z řady obdobných, pěkně vypravených produktů, které Seveřané umějí výborně zpropagovat a dodat v patřičně cool balení. Obsah ale může být trochu zklamání.

Nejzásadnější a nejzajímavější objevy, kterých fyzika od začátku 20. století dosáhla, shrnuté do útlé knížky a podané přístupnou a čtivou formou. Světový bestseller italského teoretického fyzika Carla Rovelliho má své čestné místo i na českém knižním trhu.

Americký astronom a průkopník hledání mimozemských civilizací Carl Edward Sagan je u nás známý díky mnoha svým přeloženým knihám jako skvělý popularizátor vědy.

Před 66 miliony let se Země srazila s asi desetikilometrovou planetkou, což vyústilo v jedno z největších vymírání v historii pozemského života a zcela převrátilo miliony let evolučního vývoje. Nejnovější publikace, která se touto katastrofou zabývá, líčí jak její důsledky, tak pozoruhodný vývoj teorie, podle níž za vyhynutím dinosaurů stál právě dopad kosmického tělesa.

Nový román Olgy Tokarczukové, jenž přebírá pěkný apokalyptický titul z Wiliama Blakea, je detektivka. V Kladské kotlině, na hranici s Českem, bydlí tři lidé – jeden z nich, pytlák, umírá hned na začátku; dva zbylí sousedé, kteří zůstanou naživu, se ještě před příjezdem policie rozhodnou mrtvolu umýt a obléknout, aby získala civilizovanou podobu, u které lze vykonávat modlitby a již lze pohřbít, aniž by vzbuzovala hrůzu, jak vypadá.

Sebastiano Vassalli v Noci komety představuje italského básníka Dino Campanu, jehož životní pouť ho zaujala natolik, že z ní uhnětl románovou látku: poeta považovaný v rodném městečku za obecního blázna prý za své místo ve výšinách umění vděčil průletu Halleyovy komety.

Rafał Wojaczek je dnes v Polsku především symbolem a legendou. Zasloužil se o to jak jeho osud - Wojaczek se léčil se schizofrenií a po neúspěšném pokusu oběsit se o několik hodin později, v noci z 10. na 11.5. 1971, otrávil, tak i filmové zpracování jeho života a tvorby ("Wojaczek" v režii Lecha Majewského). Především však jeho poezie samotná.