Mezi teology, kteří se zabývají vztahem lidí ke zvířatům, zaujímá významné místo anglikánský kněz Andrew Linzey. Jeho kniha Teologie zvířat je sice například v oblasti genetického inženýrství sporná, celkově však ukazuje přívětivější, otevřenější a soucitnější tvář soudobého křesťanství.

Julio Llamazares v krátké próze Žlutý déšť vypráví prostý, ale silný příběh vylidněné vesnice a jejího posledního obyvatele. Je to literární text par excellence.

Který ze zástupců zvířecí říše je člověku bližší než pes? Provází nás dějinami už tisíce let a tvoří neodmyslitelnou součást našich životů. Publikace známého rakouského zoologa Konrada Lorenze, v níž se harmonicky snoubí vědecké poznatky s humorem, je čtivé vyprávění o našem soužití s tímto zvířetem, o psí věrnosti a bezmezné lásce, o tom, dokáže-li pes simulovat, jak psa nejlépe vychovávat, a o řadě dalších zajímavostí, které psa představí ve známých i méně známých souvislostech.

Autor v knize uvažuje o obecných mechanismech fungování kultury, o vzájemném vztahu jednotlivých lidských kultur i o poměru mezi světem kultury a přírody. Čerpal přitom ze svých obdivuhodně bohatých znalostí ruské i světové literatury. Snad jen v oblasti etologie jsou Lotmanova tvrzení diskutabilní.

Máte problémy? Staňte se zvířetem… Šest povídek švédské spisovatelky zaujme milovníky chmurného severského příšeří, kteří se nebojí, a to ani výletů do lidského podvědomí.

Autorský debut mladého slovenského výtvarníka Macha zaujme výraznými barvami a nezaměnitelnými obrazy podmořského světa. Poutavý a působivý příběh však srážejí slabá místa v textu, jež narušují jinak podmanivou atmosféru pod mořskou hladinou.

Taňa Maljarčuk není českým čtenářům zcela neznámá; její povídka Moje posvátná kráva vyšla v antologii Expres Ukrajina (Kniha Zlín 2009) a byla i zdramatizována do audioverze. Kniha Zviroslov patří k tomu nejlepšímu, co Maljarčuk zatím vydala. Jde o sbírku deseti povídek nesoucích vždy latinský a prostý ukrajinský název různých zvířat.

Vitální edice leporel z Meanderu představuje původní českou tvorbu autorskou i výtvarnou, inspirativně propojuje zavedené autory s mladými, talentovanými ilustrátory a nejmladší příjemce knižního umění tak nepodbízivě láká do nového světa slov a fantazie.

Pi vyrůstá v zoologické zahradě, kterou vlastní jeho rodina. V jednu chvíli je nucen se svými zvířaty cestovat z Asie do Kanady, nicméně loď ztroskotá a Pi se zachrání na voru uprostřed oceánu. Spolu s ním se na nuzném plavidle ocitnou žirafa, orangutan, hyena a veliký tygr.

Teprve třetí Martelova kniha Pí a jeho život katapultovala do té doby neznámého kanadského spisovatele na sám vrchol popularity – v roce 2002 získal Martel Bookerovu cenu.

Teprve třetí Martelova kniha Pí a jeho život katapultovala do té doby neznámého kanadského spisovatele na sám vrchol popularity – v roce 2002 získal Martel Bookerovu cenu.

Graficky i obsahově vydařená kniha seznamuje s kulturními dějinami nejvýznamnějšího chrámu České republiky a jeho sepětím s identitou obyvatel naší země. S ohledem na to, jak odlišné osobnosti se v minulosti podílely na jeho vytváření, autoři litují toho, že je v dnešní době zájem umělců o působení ve svatovítské katedrále minimální.

Jsou zvířatům vlastní multikulturní postoje? A dá se u nich vysledovat pomlouvání, závist nebo mstivost? Nad těmito důležitými otázkami se zamýšlí tato kniha. Je přitom škoda, že její autor není ve svých závěrech umírněnější. Musíme ocenit to, jak očišťuje „krvelačná“ zvířata od negativních stereotypů. Proč to ale musí dělat za cenu bestializace a démonizace lidské společnosti? Legitimní boj za naše lepší zacházení se zvířaty a jejich lepší chápání tím totiž diskredituje.

Mnoho žen se po rozchodu uchyluje k nějaké změně, většinou třeba k novému účesu. Hrdinka knihy Pes být nechci nizozemské spisovatelky Almy Mathijsen má však natolik zlomené srdce, že touží po něčem mnohem radikálnějším – najde na internetu firmu, která ji změní v psa, aby se pak mohla stát domácím mazlíčkem svého milovaného. V ukázce zhruba z poloviny knihy se ocitáme v okamžiku, kdy se dívka o možnosti transformace dozvídá a rozhodne se ji využít.

Dnes tak oblíbeným útěkem z civilizace do divočiny – konkrétně části Kyrgyzstánu – se matka snaží zachránit, co se ve výchově syna nepodařilo. Jednoduchý příběh se přes osobitou formu překvapivě dobře čte a kromě věčného tématu rodinných vztahů přináší závan exotismu.

Ian McEwan je českým čtenářům dobře znám, není tedy třeba obšírně hovořit o jeho bohaté tvorbě. Přesto si však Černí psi zaslouží zvláštní pozornost, neboť mají v rámci jeho díla klíčové postavení.

Inteligenci, spolupráci, či dokonce sebevyjádření. Především to nachází autorka v knize o zvířecí komunikaci, kterou zasazuje do širších filozofických kontextů. A zvířecí schopnosti si umělecky i trochu dotváří.

Rodina s třemi dětmi tráví chmurnou dovolenou na tureckém pobřeží. Postarší manžel se tvrdohlavě vzpírá návrhům dcer, jak zlepšit životní situaci své dementní ženy. Matka s obavami sleduje dění v dceřině třídě, kde se dost možná schyluje k velké křivdě. Rakouská prozaička Eva Menasse v povídkové sbírce Tiere für Fortgeschrittene nahlíží do životů obyčejných lidí. Loni za svazek získala Rakouskou knižní cenu.

Čtrnáctistránková interaktivní obrázková knížka finské výtvarnice Aino-Maiji Metsoly upoutá na první pohled svou barevností, důrazem na tvarovou jednoduchost a přiznanou prací s rytmem plochy. Malí počtáři si s ní projdou čísla od jedné do deseti, vyřeší hádanky, domyslí mikropříběhy a na závěr si můžou ještě otestovat pozornost.

Julese právě opustila přítelkyně, a do toho mu volá matka, že se jí v Bouloňském lesíku ztratil Adolphe, totiž kocour… Společně se tedy proplétají houštím a při honu na šelmu se seznamují s populací, která žije na okraji společnosti, ale pořád je její součástí. Kromě moralizujících výroků doprovázejí prohlídku pařížského parku hrdinovy sebelítostné komentáře.

S ilustracemi mezinárodně úspěšné ukrajinské výtvarnice Oksany Buly u nás vyšlo již šest knih – vedle jejích autorských „tukoních“ knížek najdeme v produkci nakladatelství Host také naučné dětské příběhy o stromech, které rostou v parku a v lese.

Japonský básník a prozaik Kendži Mijazawa se s odstupem století poprvé představuje českým čtenářům, a to povídkovým souborem Noc na galaktické železnici. Ukazuje se nám jako milující bratr, přítel zvířat a trpících, altruista a originální stylista.

Atlas světa, jaký svět ještě neviděl od polských výtvarníků Mizielińských se stal celosvětovým bestsellerem. Jejich Mapy se v českém vydání dočkaly i drobných lokálních aktualizací, přibyla třeba vila Tugendhat.

Vyzrálý debut mladé švýcarské autorky se točí kolem napínavé zápletky s vlkem ohrožujícím dělníky v poloopuštěné továrně, primárně v něm však nejde o napětí, ale o otázky po samotném smyslu existence a výzvy, jež s sebou přinášejí proměny zaběhnutého řádu světa.

Vyhlížení vlka v knize švýcarské autorky Gianny Molinari trochu připomíná Beckettovo Čekání na Godota. V dnešním světě má ale vlk asi mnohem jasnější kontury, i když je jeho existence stejně absurdní a nepodložená jako ta Godotova.

Úvodní stránky z nepřehlédnutelného debutu švýcarské autorky, který pro české čtenáře vydalo nakladatelství Archa v překladu Marty Eich. Kniha byla představena v rámci Noci literatury 2020.

Více než dvě třetiny zemského povrchu pokrývá oceán. Ten je domovem nespočtu pozoruhodných tvorů, jež svým vhledem a schopnostmi leckdy zastíní i nejbizarnější organismy ze stránek vědeckofantastických románů. Jedním z úžasných příkladů mořské fauny jsou chobotnice. Pro někoho snad na první pohled nevzhledná oslizlá monstra, na ten druhý však inteligentní tvorové, kteří nás mohou naučit mnohé o evoluci, ale i o nás samotných, jak ukazuje nejnovější kniha známé americké autorky knih o přírodě.

Kniha proslulého anglického zoologa, etologa a popularizátora sociobiologie vychází z vydání z roku 1994, jež autor doplnil aktuálními komentáři. V některých ohledech je i tak trochu zastaralá a nemálo diskutabilní, leč stále podnětná.

V úvodní scéně komiksu slavného mainstreamového scenáristy trojice zabijáků zlikviduje nebezpečného hispánského bosse s celou jeho gangsterskou ochrankou. Až v posledních oknech se ukáže, že jde o trojici domácích mazlíčků: dobromyslný voříšek, zrzavá kočka s bílými tlapkami a černobílý králík. Jen mají na sobě inteligentní robotické brnění.

Zvířata nejsou jen mazlíčci, i jejich život je bohatý a často není snadný. V knize J.-C. Mourlevata se stávají lidmi a řeší lidské problémy. Obyčejná vražda tak dostává nový rozměr a obyčejná detektivka humorné ladění. Se zvířecími postavami se dětští čtenáři snadno ztotožní, příběh je pobaví, celý je zároveň dobře rozehraný k lekci o důležitosti přátelství. Rámec příběhu ovšem začne praskat, když do něj autor napasuje ještě třecí plochy lidského a zvířecího světa – a vyrazí na jatka.