Pokračování fantasy detektivky ze současného Londýna se vydává do čtvrti Soho, plné jazzových barů. Aaronovitch dobře nastudoval místní reálie, opět chrlí zajímavé a neotřelé nápady, nicméně zápletka mu příliš nedrží pohromadě. I proto, že namísto dvou kolegů tentokrát vysávání jazzmanů vyšetřuje jen jeden příslušník paranormálního oddílu.

Čtvrté pokračování úspěšné série o nadpřirozených vraždách v Londýně je zatím nejslabší. Ukazuje se, že Aaronovitch patrně neumí napsat zajímavou zápletku a raději se zaměřuje na monology a dialogy hlavních hrdinů. Ale kdo kouzlu této městské fantasy propadl, bude spokojen.

V poutavě napsané městské fantasy prolíná britský autor londýnskou každodennost s nadpřirozenými prvky. Dva ústřední hrdinové, policisté z velmi specifického útvaru, jsou skvělými průvodci po světě, kde magie existuje a náležité orgány o ní vědí, ale nemluví.

Ve třetím díle u nás nečekaně úspěšné série městské fantasy ze současného Londýna se podíl fantastična rozšiřuje. A je to ku prospěchu věci, autor může rozehrát víc motivů hned ve třech nadpřirozených zločinech najednou.

Úspěšná knižní série o vyšetřování paranormálních zločinů se objevuje také v komiksové verzi. A bohudík nejde o adaptaci stávajících románů, ale o úplně nový případ. Navíc sevřenější a s podařenější detektivní zápletkou.

Zajímavý název a téma pokroucených vztahů ve zdánlivě vzorných rodinách plus trocha mrazivých tajemství k tomu – nic z toho není dost nové, aby kniha čtenáře překvapila. Pozornost věnovaná dětství a umně dávkovaná nejistota z ní však dělají solidní žánrové čtení.

Belgický spisovatel A.-M. Adamek a jeho román Největší ponorka na světě čtenáře láká na „báječnou detektivku, do které je snadno se ponořit“ nebo třeba na alkohol, kurvy a velkou ruskou ponorku. Dílo je však především oním „hrabalovským pábením, odehrávajícím se na dně moře i společnosti“, jak avizuje obálka.

Český překlad bohužel v detailech za originálem hodně pokulhává a někdy ho přímo shazuje: hloupými chybami, nelogickými či nesrozumitelnými větami. Je to škoda, protože horší pasáže bohatě vyvažují stránky, které se čtou dobře, a v knize nacházíme mnohá řešení, kde se překladatel projevuje jako kreativní a nápaditý spolutvůrce textu.

Ve čtvrtém pokračování případů zvláštního oddělení Q, které se zaměřuje na kriminalistické pomníčky, se policisté setkávají s rozvětvenou strukturou zdánlivě solidních lidí, převážně lékařů, jejichž vůdce, vlivný gynekolog, se před nimi nesnaží skrýt nebo uniknout, ale dává se s nimi do boje.

Dánský král krimi, Jussi Adler-Olsen, nás ve své druhé knize Zabijáci zavádí do společnosti mladých sadistů, kteří se po brutálních násilnostech uklidňují zhlédnutím Kubrickova filmu Mechanický pomeranč.

Carl, kdysi špičkový kodaňský detektiv odstavený na vedlejší kolej, vyšetřuje spolu se svým exotickým asistentem Hafezem el-Assadem záhadné zmizení jedné političky, nad kterým už dánská policie dávno zavřela dveře.

Začátkem loňských prázdnin se na pultech řeckých knihkupectví objevila třetí z byzantských detektivek – nebo „příběhů s tajemstvím“, jak je nazývá sám autor – Panagiotise Agapitose.

Kniha Bronzové oko je druhá v pořadí z trilogie detektivek, které napsal profesor byzantských dějin a literatury na Kyperské univerzitě v Nikósii. Tentokrát se napínavý příběh protospatharia Leona odehrává v Soluni v době, kdy v ní vyrůstali svatí Konstantin (Cyril) a Metoděj a kdy dochází ke krizi obrazoborectví.

Cesta na jih, nový román Michala Ajvaze, je knihou o šťastném prázdnu, z kterého se rodí příběhy, vyprávěním o vyprávění. Obsahuje množství sebevysvětlujících prvků, a tak je stejně příkladem tohoto šťastného prázdna jako jeho obhajobou.

„Za úsvitu se objevilo město ze světlého betonu, táhnoucí se do daleka po pobřeží; chtěl jsem jít vzbudit Kristýnu, ale objevila se sama. Usmála se na mne a začala se mě vyptávat, jak se dostaneme z Iraklionu do Chanie.

Pod (dlouho utajovaným) pseudonymem B. Akunin vydal Čchartišvili množství románů povídek v sériích Dobrodružství Erasta Fandorina, Dobrodružství jeptišky Pelagiji a Dobrodružství magistra, jehož první samostatnou část poprvé předkládáme českému čtenáři.

Není až zas tak běžné, aby autor románu už v prvních odstavcích prozrazoval, jakým směrem se bude jeho dílo vyvíjet. V případě Londýnských polí tomu je přesně naopak. „Toto je příběh vraždy. Ještě k ní nedošlo. Ale dojde.“

Strhující román s detektivními prvky má za cíl nejen pobavit čtenáře, ale především je na základě jednání a myšlení hlavních postav pobídnout k uvažování o jeho poselství, kterým je kritika současné italské konzumní společnosti a celkový úpadek Itálie po stránce kulturní, sociální a ekonomické.

Zpočátku může mít čtenář pocit, že drží v ruce nějaká novodobá dobrodružství Toma Sawyera, může pomyslet i na Ostrov pokladů.

Niccolò Ammaniti je často zmiňován jako jeden z největších talentů mezi současnými italskými spisovateli a všechny jeho knihy patří v Itálii mezi bestsellery.

Další český pokus o soustavnější vydávání francouzského komiksového mainstreamu přináší krimikomedii ze světa fantasy. Brilantně kreslenou, nápaditou a slibující zajímavé variace.

Udmurtsko je u nás poměrně neznámou zemí. Někdo možná zaznamenal místní ženský soubor Buranovské babičky, který v roce 2012 zazářil ve finále pěvecké soutěže Eurovize, někdo si hlavní město Iževsk možná spojí se jménem Kalašnikov, protože právě zde vznikla jeho útočná puška. Prostřednictvím novely Iževské noci však máme první příležitost seznámit se s uceleným dílem současné udmurtské literatury.

Ženatý paleontolog Rémi se už dva roky schází se svou milenkou, psychoanalytičkou Viktorií, v podzemních garážích. Jednoho dne však Viktoria nepřijde.

Dílo, které jako by kombinovalo Agathu Christie s drsnou školou a subtilní kresbou partnerských a rodinných kolizí Richarda Yatese nebo Johna Updikea...

Nejstarší komiksová superhrdinka se v českém překladu objevuje poprvé. Respektovaný scenárista Brian Azzarello se v restartu série v roce 2012 rozhodl více než superhrdinskou složku akcentovat hrdinčin původ a rozehrává příběh antických bohů zasazený do aktuální současnosti.

Sovětské paranormální výzkumy, kabaretní obludárium i bavorská tajná policie: to vše stylem nejbláznivějších filmů Davida Lynche propojují autoři komiksové trilogie Monstrkabaret Freda Brunolda.

Salată orientală je těžko přeložitelný název rumunského salátu, který se svými přísadami dá přirovnat k českému bramborovému salátu a podobně jako u nás každá rodina uchovává ten svůj správný recept. Názvy kapitol v této knize odpovídají různým ingrediencím, máme tedy před sebou autorův vlastní recept? A jak do salátu přimíchat smyšlené akademiky?

Severská krimi se rozrostla o další jméno. Norský autor Heine Bakkeid do tohoto žánru přináší atmosféru nadpřirozena na severonorském venkově, která je sice příjemným zpestřením, avšak spolu s častými zdlouhavými popisy dosti brzdí spád děje.

Petr Hankl se ze studenta teologického semináře stane čarodějem nekromantem a v roce 1920 vstoupí do Čarotvorných služeb mladé Československé republiky. Cyklus propojených povídek debutujícího autora nabízí netradiční mix špionážního románu a fantastického hororu.

Zapadlá francouzská vesnice zahalená do sněhu a mlhy, statní farmáři, moudré stařenky, něžná dívka, co umí rozmlouvat s ptáky a tajemnými tvory… a nad tím vším visí záhadné proroctví v neznámém jazyce. Na druhé straně uměním prodchnutý Řím, tajemný a mlčenlivý profesor, starobylé verše a děvče, které hraje na klavír tak, že kanou slzy a tají se dech, a svou hrou dovede nahlédnout lidem do duše. Avšak nad oběma dívkami se vznáší zlá předtucha a k moci se pomalu dostává strach.