Vražda premiéra Olofa Palmeho vyvolala do té doby nejrozsáhlejší policejní pátrací akci ve švédské historii. Nejeden zvídavý čtenář si jistě někdy položil otázku, jaký případ se asi pyšnil tímto „nej“ před Palmeho vraždou. Odpověď přináší ve své nejnovější knize historik známý i českým čtenářům.

Polský thriller z on-line prostředí nabízí už poněkud ohranou estetiku severských detektivek, svět hackerů, sociálních sítí a vydírání. Dokázal přesto Szamałek svým románem, zasazeným částečně do reálného a částečně do kybernetického světa, překonat žánrové hranice?

Román Růže z Jericha je rozkročen mezi jazyky, zeměmi, kulturními tradicemi, ale částečně i mezi žánry. Druhá próza mladé spisovatelky Michaely Štěchové zaujme čtenáře nejen dynamickým vztahem mladého Egypťana s o tři roky starší Češkou.

První dva díly trilogie Vikingové přinášejí dobrodružství z dob, kdy se lidé chovali jako dravá smečka. Ocení je všichni milovníci napínavých příběhů. Škoda jen, že nakladatelství nevěnovalo větší péči překladu a redakci.

Zvířata nejsou jen mazlíčci, i jejich život je bohatý a často není snadný. V knize J.-C. Mourlevata se stávají lidmi a řeší lidské problémy. Obyčejná vražda tak dostává nový rozměr a obyčejná detektivka humorné ladění. Se zvířecími postavami se dětští čtenáři snadno ztotožní, příběh je pobaví, celý je zároveň dobře rozehraný k lekci o důležitosti přátelství. Rámec příběhu ovšem začne praskat, když do něj autor napasuje ještě třecí plochy lidského a zvířecího světa – a vyrazí na jatka.

Detektivní romány mají obvykle pevně danou, lineární strukturu. V úvodu dochází ke zločinu, jehož vyšetřování se poté čtenář ve společnosti detektiva či jemu podobné instance účastní. Rakouský prozaik Paulus Hochgatterer tento lineární způsob vyprávění záměrně rozbíjí. Jeho detektivní příběhy připomínají skládačky, v nichž si čtenář odpovědi tak trochu hledá sám.

Svět zasáhlo pandemické onemocnění chřipkového typu. Velká města se izolovala, obchody zavřely a ulice ovládá strach – podání ruky se stalo nebezpečnější zbraní než puška. Toto není perex novinového článku o koronaviru, ale stručný popis fikčního světa nejnovějšího a vysoce aktuálního románu Petera Maye.

Druhá prozaická kniha hlučínského rodáka rozehrává témata regionální identity, globalizace, politických čachrů, ale především mezilidských vztahů. Díky důvěrné znalosti krajiny, ostravského nářečí a všední reality obyvatel historicky rozdělené oblasti autor čtenáři zprostředkovává příběh, v němž se střetávají národní identita a politické názory s pomalým životním tempem postav, odměřovaným refrénovitě se opakujícím „Jušiš!“

Třetí román Pavla Bareše Meta představuje svět obývaný vedle „normálních“ lidí také těmi se superschopnostmi. Za sci-fi motivem se ovšem ukrývají mnohem zásadnější témata jako třeba násilí na ženách. Jak se je autorovi – oblíbenci instagramové generace – podařilo zachytit?

Na český knižní trh se po několikaleté přestávce vrací královna dánské krimi Sara Blædel spolu se svou vyšetřovatelkou Louise Rickovou. Ta se pouští do zdánlivě jasného případu, jehož spletité kořeny sahají do neveselé části dánské historie. Autorka však čtenáře zbytečně nepoučuje, soustřeďuje se na děj a nabízí čtivou detektivní jednohubku.

Vlk! dokáže čtenáře přitáhnout už povedenou obálkou v duchu kultovního Sin City. Detektivní příběh z drsného města se zdá být přeplněný postavami, různými aluzemi i žánrovými hříčkami. Přesto vše díky autorovu smyslu pro detail drží pohromadě a nachází se přesně tam, kde má být.

Rozplétání složité sítě mezilidských vztahů a zamlčované historie obyvatel maloměsta stojí v popředí detektivního románu, v němž je vyšetřování vraždy pouhou kulisou. Jak tento svérázný typ detektivky obstojí?

Třetí román série drsných kriminálek z nepokoji zmítaného Severního Irska osmdesátých let má překvapivě konzervativní zápletku. Řeší se tu záhada zamčeného pokoje.

Na první český překlad klasika norské literatury pro děti Tormoda Haugena jsme si museli počkat více než čtyřicet let. Poetický příběh o prázdninovém přátelství, složitých rodinných vztazích a hledání sebe sama ale ani po tolika letech nezestárl a má co nabídnout i dnešnímu čtenáři.

K vraždě švédského premiéra se „přiznalo“ přes sto třicet lidí, pachatel však zůstává neznámý. Švédský publicista Jan Stocklassa se prostřednictvím archivu spisovatele a novináře Stiega Larssona vydává po zavátých stopách atentátu z roku 1986, neboť „[v]ražda Olofa Palmeho je škaredý virus, kterým se už nakazili mnozí“. Podařilo se mu víc než jen sestavit napínavé vyprávění: přesvědčivě prezentuje vlastní teorii o pozadí zločinu.

Oceňovaná švédská autorka se v češtině poprvé představuje románem. Brutálně otevřený a zároveň poetický text, volně inspirovaný skutečnou vraždou prostitutky, tne do živého.

Ve své druhé próze se významná tanečnice, divadelní režisérka a choreografka vypořádává s obdobím dospívání zasvěceným baletu. Autobiograficky inspirovaný román láká čtenáře autentickým odhalováním života plného dřiny, drilu a odříkání i šokujícími zážitky v atmosféře Prahy devadesátých let. Ironizující pohled mladé protagonistky díky své střízlivosti míří nejen do vlastních řad, ale především pak k despotickým a nevyrovnaným kantorům zneužívajícím svého mocenského postavení.

Přemysl Krejčík přišel koncem minulého roku s příběhem, jaký ještě nikdo nenapsal, zato ho mohl leckterý český čtenář prožít. Jeho detektivní román Malej NY je obrazem maloměstské hiphopové kultury začátku milénia.

V detektivním románu Morušový strom sledujeme investigativní činnost mladého novináře, který se snaží vyřešit záhadu sériových vražd, inspirovaných mučednickými příběhy raného křesťanství. Namísto sofistikovaného poodhalování pravdy skrývající se za zločiny však příběh nabízí jen kumulaci předvídatelných literárních postupů, prokládaných lekcemi o gnosticismu.

Na otázku, proč je izraelská literatura ve světě tolik oblíbená a překládaná, odpověděl E. Nevo takto: „Mám pro to psychologické vysvětlení – to jediné, co mi zůstalo ze studií psychologie. Myslím, že základní emocionální stav Izraelců je potlačování: musíte potlačovat všechno, co se děje kolem vás (…), ale když něco potlačujete, musíte také najít způsob, jak to ventilovat, a to je možná důvod, proč tolik lidí v Izraeli píše a proč je tohle psaní plné energie.“ Jeho nová kniha je toho důkazem.

Případy losangeleského policisty Harryho Bosche díky televiznímu seriálu získávají nové fanoušky. A sám hrdina dostal také novou spoluhráčku a trochu politické korektnosti navrch.

Cloé kdosi ve dne v noci sleduje a nesnaží se to skrývat, ale odmítá se jí ukázat. Na chvíli beze stopy mizí, vzápětí se zase objeví. Kdo to je a proč to dělá? Chová se tak nenápadně a podivně, že to krásné a úspěšné kariéristce Cloé nikdo nechce věřit. Nakonec pochybuje i ona, jestli záhadný Stín není jen výplod její fantazie… Francouzská autorka psychologických thrillerů Karine Giebelová se českým čtenářům představuje velmi sugestivním příběhem, který ale poněkud shazuje nedotažený překlad.

Mary se po dvaceti letech vrací do rodné Argentiny, odkud kdysi uprchla. V románu, který kritici charakterizují označením detektivní fikce, argentinská spisovatelka Claudia Piñeirová popisuje, co všechno najednou, po tak dlouhé době, prožívá žena, která kdysi přišla o to, co nejvíc milovala.

Zábavná drsná detektivka z konce 18. století i román o morální zkorumpovanosti západního světa. Román přináší moderní pohled na problematiku otroctví a zdůrazňuje, že se zdaleka neomezovalo na oblast Severní Ameriky. Laura Shepherd-Robinsonová zavádí čtenáře do městečka Deptford, významného centra britského obchodu s otroky, kde je jednoho dne objevena mrtvola umučeného abolicionisty.

Prostor povídek Vratislava Kadlece zabydlují velmi obyčejní lidé. Autor je však staví před situace neobyčejné, absurdní až fantastické. Mnohdy tak nejen postavy, ale i čtenáře nutí opustit svět logiky, kterou jsme – slovy jedné z postav – „nemocní“.

Mladý a literárně nadmíru produktivní polský spisovatel slaví úspěchy nejenom v rodném Polsku, ale díky slušnému počtu překladů i v zahraničí. Koncem roku 2018 se jeden z jeho románů dostal i do rukou českých čtenářů. Po převážně zdařilé ochutnávce jménem Nenalezená nezbývá než doufat, že u jednoho nezůstane.

Autorovy příznivce jistě nepřekvapí, že ani v této knize nechybí Ajvazovy oblíbené motivy: města, putování a pátrání po nějaké záhadě. Protagonista na své románové misi zavítá hned do několika metropolí, do kterých ho zavádí snaha odhalit tajemství nenápadného a zároveň velmi podivuhodného předmětu.

Úspěšný spisovatel Jiří Šimáček publikoval na konci loňského roku čtvrtou knihu. V románu sází na některé konstanty svého psaní, celek se mu však rozpadá pod rukama – a neústrojně popsané sexuální scény nejsou ještě tím největším nedostatkem.

Kapitán Joachim Stein má v oblibě zabijačku u známého mlynáře. Jenže letos někdo mlynáře zmlátil, mlynářku znásilnil a pašíka zrekvíroval. Začíná další akční detektivka ze šestnáctého století, kde nechybějí ani strašidla.

Švédský bestsellerový autor překvapuje každým svým novým textem. Tentokrát servíruje čtenářům historickou detektivku z dalekého severu. Její kouzlo – ale i zrádnost – nicméně spočívá v něčem úplně jiném.