poštěkali se / a ztrapnili se...

Rozhovor na dálku je název knihy statí, esejů, rozhovorů a básní ruského spisovatele čuvašského původu Gennadije Ajgiho - svého druhu pomník Ajgimu, jen s jednou zvláštností a totiž, že si ho básník vystavěl sám. Tato výpravná publikace s řadou ilustrací a fotografií je především osobitým komentářem samotného Ajgiho k jeho vlastní tvorbě a životu, zobecněním myšlenek o poezii a umění za období delší než čtyřicet let.

Nový překlad Komedie z pera Vladimíra Mikeše je již čtvrtým kompletním překladem Komedie do českého jazyka. Poprvé ji přeložil Jaroslav Vrchlický (1879-1882), po něm Karel Vrátný (1930) a Otokar František Babler spolu s Janem Zahradníčkem (1952). S trochou velkorysosti a s přihlédnutím k hendikepu čtyřicetileté devastace české kultury komunisty lze říci, že stejně jako u nejvyspělejších národů i u nás si každá generace znovu Danta přeložila a interpretuje.

Laskavá vůle, v níž je ztajená / ta láska, která vždycky zpříma dýchá / – tak jak z té lačné čiší chtivost zla – // dá pokyn lyře, aby byla zticha, / pravici nebe náhle povelí, / ať se těch svatých strun už nedotýká. //

Dantovská kritická tradice u nás nesměle začíná již v 19. století a rozhodněji se rozvíjí nad překladem Jaroslava Vrchlického.

Dantova Komedie patří k nejkomentovanějším dílům světových literárních dějin a učinila svého toskánského tvůrce nesmrtelným.

Očistec je druhá kantika Dantovy Komedie. Dante jej popisuje jako součást onoho světa, která se zrodila, když Bůh vyhostil z ráje buřiče Lucifera.

Dantova pouť začíná v temném lese hříchu, kde sešel ze správné cesty. Snaží se z něj vyjít směrem k pahorku, který osvětluje slunce (symbol Boha).

Ráj je poslední kantikou Dantovy Komedie. Přestože se první dvě kantiky, Peklo a Očistec, často nachází ve vztahu vzájemné opozice, obě fungují na podobném principu a jsou koncipovány v návaznosti na svět pozemský.

Stalo se pak, když jsem se ubíral dlouhou cestou, podle níž tekl potok velmi čirý, že na mne přišlo takové puzení, abych to vypověděl, že jsem začal přemýšleti o způsobu, jak bych to učinil:

Nový život (Vita nuova) je dílem Dantova mládí. Dante dílo věnoval svému příteli Guidovi Cavalcantimu, který Danta přiměl, aby ho napsal v italštině a ne v latině.

Nový život je Dantovým raným dílem. Jedná se o příběh Dantovy lásky k Beatrici, ale zároveň je to i spis o poezii. Dante zde dospěl k novému pojetí lásky, ve kterém spojil stilnovistické pojetí lásky s křesťanskou filozofií.

Na pole tvorby pro děti se dál vydávají autoři, kteří patří ke špici současné literatury: nejnověji Petr Borkovec, Petr Stančík, Jan Jařab a Ondřej Buddeus. A ambiciózní nakladatelské aktivity, které ještě před deseti lety vypadaly jako stěží udržitelné, vydávají své plody a nasadily vysokou laťku, zejména co do výtvarné podoby knih.

První stránky Andjelkovského sbírky jsou magické a strhující. Básně připomínají mumlání zaklínajícího šamana, který v různém, ale přesně stanoveném pořadí opakuje stále stejná, magická slova. Nutno ale říci, že toto kouzlo brzy vyprchá.

Arbesův fejeton o setkání Petrarky a Laury a historii jejich lásky.

Gyvas atodūsis / Breathing Free nabízí přehled litevského básnictví. Nedá se říci, že by to byl přehled stručný – čítá přes pět stovek stran bilingvního litevsko-anglického textu.

V literárněvědné studii V. Bakešové, Ticho a naděje, jsme skrze lidské osudy a umělecká díla Marie Noëlové, Suzanne Renaudové a Sylvie Germainové znovu uvrženi do tužeb a běsů celého dvacátého století.

višničko třešničko višničko třešničko udělej to kouzlo s mincemi z nichž jednu beru do ruky a když zavíráš oči počítám do deseti pokládám je na stůl a ty všechny hladíš a říkáš to je ona a to je ta ještě teplá vypaluje ti rudý cejch do vnitřku dlaně a mně uvnitř a v dalším okamžiku ti letím přes ruce mizím ve tvém oku uchu

Jak by Justyna Bargielska odpověděla na titulní otázku Píšeš báseň? v názvu výboru? Snad jako v jednom rozhovoru: nepíšu, vyhlížím ji. A dodala by, že nejdříve ale jen poslouchá a čeká na slova, verše a věty, které k ní samy přicházejí. Nedokáže psát básně na objednávku a její digresivní a asociativní próza více připomíná poezii. Skrývá se za tím oslava poetické inspirace?

Ze všech básníků z dosud poslední české antologie polské poezie 12x Polsko (jejímiž editory byla Lucie Zakopalová, překladatelka recenzované knihy, spolu s Grzegorzem Jankowiczem) je u nás Justyna Bargielska jednoznačně nejpopulárnější. V Česku opakovaně vystupovala, často se objevovala v literárních časopisech a je mezi nimi první, jíž vyšel samostatný výbor.

Kniha představuje sondu do díla u nás zatím prakticky neznámé spisovatelky Anny Barkovové, která strávila dvacet let v sovětských lágrech. Obsahuje tři básnické řady, kratší prózy, deníkové záznamy a také autorčinu soukromou korespondenci.

Kniha nekniha, o které byste se možná nikdy nedozvěděli a do smrti toho litovali.

Klasika moderní americké literatury Saula Bellowa zná většina čtenářů jako autora Humboldtova daru, Dobrodružství Augieho Marche či monumentálního Herzoga, tedy rozmáchlých románových pláten zachycující nesnadné postavení intelektuála v komplikovaném současném světě...

Dne 5. listopadu 2016 převezme německý básník a prozaik Marcel Beyer z rukou představitelů darmstadtské Německé akademie pro jazyk a poezii Cenu Georga Büchnera. Nejprestižnější německé literární ocenění se tak už poněkolikáté dostává do rukou autorovi, který je doma uznávanou veličinou, v Česku ale mimo germanistické kruhy takřka neznámým jménem.

Čerstvý laureát Ceny Georga Büchnera, německý spisovatel Marcel Beyer, poskytl iLiteratuře rozhovor při své říjnové návštěvě Prahy. Vypráví, jak mu hnutí Pegida ovlivnilo život v Drážďanech, k čemu ho inspirovali plačící politici či jaké spatřuje souvislosti mezi operou a šílenstvím.

Bibliografie knižních překladů z portugalské literatury do češtiny (1990–2010).

Pro označení Hlavy žáru tradiční kategorie žánrů nepostačují. Není však sporu, že je to dílo celistvé; nejlépe by asi bylo nazvat je koláží. Jejím rámem jsou léta 1958-68, jenže tento rám je jen stěží s to ukrotit dynamiku barev a tvarů, přelévají se přes něj všemi směry.

Vladimír Binar proslul především jako znalec a editor díla Jakuba Demla. Ale jaký je Binar básník? Svou první samostatnou sbírku veršů vydal až v roce 2010, nesla titul Hlava žáru a zahrnovala tvorbu z období 1959–1968. Tedy celkem dlouhé ohlédnutí do minulosti. Podobný „moment zpoždění“ obsahuje i novinka s názvem Rty na sněhu, která soustředí verše z let 1969–1972. Oproti prvotině ji poznamenává sice drtivý, avšak tvůrčímu i osobnostnímu zrání příznivý tlak doby.

Miluju tvou hranatou tvář / Ostrou bradu / Šikmé oči / Popelavou pleť ženský nad třicet / Vlasy černé jako stav duše...

Elizabeth Bishopová je jednou z nejdůležitějších básnířek americké literatury 20. století, držitelka Pulitzerovy ceny za r. 1956, je v Čechách téměř neznámá.