Na pole tvorby pro děti se dál vydávají autoři, kteří patří ke špici současné literatury: nejnověji Petr Borkovec, Petr Stančík, Jan Jařab a Ondřej Buddeus. A ambiciózní nakladatelské aktivity, které ještě před deseti lety vypadaly jako stěží udržitelné, vydávají své plody a nasadily vysokou laťku, zejména co do výtvarné podoby knih.

Po několika knihách mýtů, pověstí, legend a pohádek ze slovesnosti Islanďanů, Sámů a Gróňanů přichází nakladatelství Argo s novým překladem tradičních norských pohádek. S jejich zaznamenáváním začali přátelé Peder Christian Asbjørnsen a Jørgen Moe v první polovině 19. století. Pohádky sami upravovali a vydávali v sešitech. V Norsku jimi sesbírané pohádky vycházejí znovu a znovu a objevují se opravdu všude – například uvnitř balení nejprodávanější norské čokolády.

Po několika knihách mýtů, pověstí, legend a pohádek ze slovesnosti Islanďanů, Sámů a Gróňanů přichází nakladatelství Argo s novým překladem tradičních norských pohádek. S jejich zaznamenáváním začali přátelé Peder Christian Asbjørnsen a Jørgen Moe v první polovině 19. století. Pohádky sami upravovali a vydávali v sešitech. V Norsku jimi sesbírané pohádky vycházejí znovu a znovu a objevují se opravdu všude – například uvnitř balení nejprodávanější norské čokolády.

Norské národní pohádky vycházejí poprvé v češtině v kompletním vydání, a to ve věrném překladu, který není upraven pro dětského čtenáře. Pohádky, které Asbjørnsen a Moe sesbírali, vycházejí v Norsku znovu a znovu a objevují se doslova všude – ve zkráceném znění například uvnitř balení nejprodávanější norské čokolády.

Jednou v létě - bylo teplo a sedláci pozdě do večera sváželi sena - nechal rybář dceru samotnou ve člunu, zakotveném na kanále Langesloot. Druhý den chtěl jít časně zrána do Eernewoude do kostela. Třeba holka...

„Nizozemské pověsti – copak to existuje?“ diví se obvykle Holanďané.

Bibliografie knižních překladů z portugalské literatury do češtiny (1990–2010).

Antologie povídek a pohádek o Bretani a Bretoncích zavede čtenáře do světa této francouzské provincie, seznámí ho s jejími reáliemi, ale i těžkostmi a touhami tamních obyvatel. Povídková Bretaň je jakoby ponořena do lehkého soumraku, který neskrývá pouze tíživá tajemství, ale také veselé venkovské příběhy a lidové pohádky.

Pohádkový příběh švýcarského autora Maxe Bolligera Šťastný skřítek s ilustracemi Petra Síse připravilo v českém překladu Magdaleny Hennerové nakladatelství Paseka právě v roce, kdy bylo výtvarníkovi českého původu uděleno nejvyšší uznání, jehož lze na poli knižní tvorby pro děti dosáhnout – Cena Hanse Christiana Andersena.

Anglická klasická knížka Michaela Bonda o medvídkovi, který se jmenuje jako nádraží, kde byl londýnskou rodinou nalezen a poté adoptován, se k nám dostává se zpožděním několika desetiletí.

Hledá se hvězda. Zářivá Hvězda, která království chránila před zlem. Zlem ukrytým v kamenných vejcích. Najděte Hvězdu co nejdřív, Princezno a Kašpárku! Protože první kamenná vejce už pukají a zlo z Ďáblova kaňonu se šíří…

Všemožnými cenami ověnčeného románu Susanny Clarkové Jonathan Strange a Pan Norrel se i u nás prodalo zhruba deset tisíc výtisků. Nyní mají fanoušci možnost vrátit se do kouzelné Anglie přelomu 18. a 19. století a dozvědět se víc o báječném světě, který Clarková tak samozřejmě oživuje ve svých dílech.

Úspěšný debut Susanny Clarkové z roku 2004 vyšel konečně česky, a to hned ve dvou provedeních (stejně jako v originále): s černou, nebo bílou obálkou. Proč?

Novou knihu malíře, ilustrátora a spisovatele Pavla Čecha Dobrodružství pavouka Čendy by měli čtenáři dostávat za odměnu. Pohádkovým způsobem nás odvádí do poněkud strašidelného světa jednoho pavoučího pokoje uvnitř starých hodin.

Do světa literatury pro nejmenší čtenáře vstupují tento podzim dva noví hrdinové. Jsou sice menší než špendlík, ale děti na jejich dobrodružství nezapomenou. Příběhy skřítků Kuldy a Culdy vypravuje redaktorka a televizní moderátorka Markéta Čepická Daňhelová.

Soubor třiceti pohádek Čertovo kopyto zaujme především svou genezí a autorskou skladbou. Je spojen s alternativní kulturou v předlistopadových desetiletích, kterou mimo jiné reprezentovala skupina Plastic People of the Universe se svými příznivci.

Knížka pro kulihráška je unikátní soubor pohádkových příběhů, který k nám promlouvá sice z nedávné, ale možná již trochu zapomenuté minulosti. Pyšní se také nepřeberným množstvím ilustrací, které se s každým dalším prohlížením stávají klasikou.

Bohemista, teatrolog, pedagog a pohádkář Michal Čunderle nastavuje zrcadlo konvenčnímu pojetí stáří pohádkovým příběhem akčních seniorek – devadesátiletých sester Vonáškových. Publikace Jak Mařenka a Boženka koukaly aneb Pohádka mládí vstupuje k dětským recipientům péčí nakladatelství Albatros.

Bulharská básnířka a Maja Dălgăčeva píše poezii pro dospělé, ale hlavně pro děti: básně, hádanky, pohádky ve verši i próze a texty písní pro nejmenší.

Básník Jiří Dědeček nabídl výtvarníkovi Petru Niklovi pohádkový text (a snad i tašku „obnošených“ hraček) k dotvoření díla, jež metaforicky představuje svět dětských her a fantazií.

„Jsem už dost starý na to, abych dál bydlel u táty!“ řekne si jednoho dne Bůh a udělá si svůj vlastní svět. A ve čtenáři romské pohádky „Ráj na zemi“ ze stejnojmenné sbírky Gejzy Demetera pořádně hrkne – jaký otec? A neměl by Všemohoucí mít nějaké vyšší důvody pro stvoření světa, než jen neúnosnou bytovou situaci?

Zanzibar jak vyšitý je ojedinělý autorský projekt Radky Dráčkové, která své veršované i prozaické texty o navštíveném ostrově u východoafrického pobřeží doprovodila s pomocí jehly a nití – vlastnoručně ušitými látkovými ilustracemi.

Pohádky pana přednosty jsou jedna z nejnovějších knížek z železničního prostředí, které malé děti okouzluje již řadu generací. Napsal je bývalý výpravčí Robert Drozda, „co celý život dráze sloužil“, tedy opravdový odborník, který má k tématu co říct. Dětští čtenáři, již se skutečně zajímají o železnici, mu porozumějí. Ti ostatní se možná budou ke konci knihy již nudit.

Hrdiny krátkých příběhů jsou zvířata, rostliny a věci, které se chovají jako lidé. V díle se alegoricky poukazuje na nejrůznější lidské nedostatky a chyby (pýchu, lenost, hloupost, marnivost). Přece se však nejedná o klasickou bajku ezopovského typu, neboť v těchto bajkách-nebajkách jako by nad poučením převažoval vtip a humor.

Pohádkový soubor básnířky a prozaičky Sylvy Fischerové (1963) Egbérie a Olténie patří k nejoriginálnějším autorským počinům na poli současné české pohádky. Čtrnáct samostatných pohádkových textů se vyznačuje tematickou různorodostí, přičemž spojujícím prvkem je strhující živelnost autorčina vypravěčství.

Vesela Flamburari, bulharská spisovatelka pro děti a mládež, odbornice na teorii pohádky.

Knížka Líný kocour Josef od německé spisovatelky Franzisky Biermannové je určena dětem od pěti let. Těm ji přečtete za jeden nebo dva večery a rozhodně se na každé stránce nějakou dobu zastavíte. Bohatý ilustrační doprovod vytvořila sama autorka, a to včetně přiloženého plakátu. Zastavíte se však i u neobrazové části knihy, protože leccos budete muset malým posluchačům sami dovysvětlit.

Nejnovější básnická sbírka Radka Fridricha je plná pohádkových bytostí, o nichž lze tušit snad jen to, že pocházejí stejně jako básník sám od hranice severních Čech s Německem. Fridrichovy básně jsou magické, záhadné a poustevnicky čarovné.

Arnošt Goldflam nalezl inspirační podnět ke své nové knize pohádek v obyčejné krabici nadepsané „Staré nepotřebné hadry“, kterou před lety zdědil po svém otci. Její obsah se skutečně shodoval s nápisem, Goldflam z ní však po letech vytěžil námět k pohádkám ve snaze dokázat, že i zdánlivě neužitečné v sobě může skrývat nečekaný poklad.

Pod smrkovou kůrou se skrývají lýkožroutí cestičky, které lze interpretovat jako písmo. Jak se ta drobná stvoření naučila psát? Aneta Františka Holasová broučí mýtus nakreslila a napsala s poetickou lehkostí a úctou k přírodě. Jako kdyby ho vyčetla z lýka.