Důležitější než děj a zápletka je pro Radka Adamce atmosféra železnice a jazyk, kterým své příběhy vypráví. Vrší slovní hříčky, starosvětsky žertuje, oslovuje dětského čtenáře, jako kdyby s ním skutečně hovořil. Z jeho pohádek čiší nefalšované nadšení pro zašlý svět lokomotiv a železničářskou romantiku. Na příběh se bohužel někdy zapomene úplně: pohádky o nezbedných mašinkách občas dobře dopadnou dřív, než se vůbec něco začne dít.

Na pole tvorby pro děti se dál vydávají autoři, kteří patří ke špici současné literatury: nejnověji Petr Borkovec, Petr Stančík, Jan Jařab a Ondřej Buddeus. A ambiciózní nakladatelské aktivity, které ještě před deseti lety vypadaly jako stěží udržitelné, vydávají své plody a nasadily vysokou laťku, zejména co do výtvarné podoby knih.

Knížka o psovi Samsonovi a kocourovi Robertovi, kteří zdědí penzion Nad Fjordem a čtrnáct korun padesát, se zprvu tváří jako klasický příběh o strašidelném domě. Strašidlo je ale rychle sprovozeno ze světa a penzion se může otevřít prvním zvířecím hostům.

Sedm dosud nepublikovaných pohádek Hanse Christiana Andersena představuje truchlivé, až erbenovské příběhy o lidech, jimž se nad hlavou vznáší heslo Memento mori. Zneklidňující texty v moderním a věrném překladu Františka Fröhlicha dokazují, že Andersenovy pohádky rozhodně nejsou čtení pro děti.

Drápy netvora z Krásky a zvířete se zapletou do rukavic, z Jeníčka a Mařenky jsou malí architekti a Popelka odemyká zámky pomocí kousků střevíčků. Klasické pohádky jsou tu okleštěné o prvek strachu a nadstavené humorem.

Příběh s pohádkovými atributy nabízí putování dějinami evropské kultury a umění i podobenství o cestě životem. Současně je lyrickou skladbou o osobní cti a významu daného slova, o touze člověka po poznání, dobrodružství, přátelství a kráse. Zdaleka není jen příběhem vánočním.

Přečtěte si pohádky Jakoba Arjouniho o přáních. Budete se nejen královsky bavit, ale především se dostatečně připravíte a obrníte na chvíli, kdy se před vámi objeví kouzelná víla. A budete si přát – myčku na nádobí.

Po několika knihách mýtů, pověstí, legend a pohádek ze slovesnosti Islanďanů, Sámů a Gróňanů přichází nakladatelství Argo s novým překladem tradičních norských pohádek. S jejich zaznamenáváním začali přátelé Peder Christian Asbjørnsen a Jørgen Moe v první polovině 19. století. Pohádky sami upravovali a vydávali v sešitech. V Norsku jimi sesbírané pohádky vycházejí znovu a znovu a objevují se opravdu všude – například uvnitř balení nejprodávanější norské čokolády.

Po několika knihách mýtů, pověstí, legend a pohádek ze slovesnosti Islanďanů, Sámů a Gróňanů přichází nakladatelství Argo s novým překladem tradičních norských pohádek. S jejich zaznamenáváním začali přátelé Peder Christian Asbjørnsen a Jørgen Moe v první polovině 19. století. Pohádky sami upravovali a vydávali v sešitech. V Norsku jimi sesbírané pohádky vycházejí znovu a znovu a objevují se opravdu všude – například uvnitř balení nejprodávanější norské čokolády.

Norské národní pohádky vycházejí poprvé v češtině v kompletním vydání, a to ve věrném překladu, který není upraven pro dětského čtenáře. Pohádky, které Asbjørnsen a Moe sesbírali, vycházejí v Norsku znovu a znovu a objevují se doslova všude – ve zkráceném znění například uvnitř balení nejprodávanější norské čokolády.

Kniha pohádek, pověstí, legend a humorek z Bosny a Hercegoviny ve výboru Anežky Kindlerové a Jaroslava Otčenáška nám plasticky přibližuje kouzelný svět křesťansko-muslimské lidové slovesnosti.

Jednou v létě - bylo teplo a sedláci pozdě do večera sváželi sena - nechal rybář dceru samotnou ve člunu, zakotveném na kanále Langesloot. Druhý den chtěl jít časně zrána do Eernewoude do kostela. Třeba holka...

„Nizozemské pověsti – copak to existuje?“ diví se obvykle Holanďané.

Ačkoli není v tomto dánském románu nouze o pohádkové motivy je od začátku zřejmé, že Jonas T. Bengtsson nepíše naivní nasládlý příběh. Silný depresivní příběh, ve kterém se nakonec dočkáme aspoň trochu optimistického vyústění, se v Dánsku obdržel velice pozitivní kritiky a čtenáři jej dokonce nominovali na významnou cenu médií DR Romanprisen.

Interdisciplinární publikace plasticky a ve velkoryse globálním měřítku znázorňuje složité propletení společenského, mytického a teologického ukotvení moci. A dává podněty k promýšlení legitimizace státních autorit v časech krize demokracie.

Ačkoliv jde o nezkrácenou verzi, audiální adaptace poválečného románu pro mládež sází na zvukové efekty obvykle spojované s dramatizací a dětskou stylizaci ze strany interpretky. Kromě budování atmosféry tak tvůrci usnadňují dětskému posluchači orientaci v textu a oživují bohatý vnitřní svět vyprávějící hrdinky.

Bibliografie knižních překladů z portugalské literatury do češtiny (1990–2010).

Novela upředená z rozjímání o současnosti, vzpomínání na minulost a snových sekvencí je více než co jiného obdivuhodná jazyková hra. Silně imaginativní vyprávění jako by všechny události i postavy jazykově ohledávalo a přetřásalo, aby poukázalo na výjimečnost či absurditu.

Vzít jakýkoli literární či komiksový metr na knížku nakladatelství Labyrint Ticho hrocha je prakticky nemožné. Jedná se totiž o obrazem zpracované současné africké pohádky, jejichž imaginární svět je nám vzdálený snad ještě víc než sám černý kontinent.

Pohádkové podobenství ze země obrů o tom, jak i ten nejmenší dovede přechytračit velkého. Humorné moderní ilustrace vtiskly bezmála půlstoletí starému příběhu z pera švýcarského klasika dětské literatury novou tvář.

Pohádkový příběh švýcarského autora Maxe Bolligera Šťastný skřítek s ilustracemi Petra Síse připravilo v českém překladu Magdaleny Hennerové nakladatelství Paseka právě v roce, kdy bylo výtvarníkovi českého původu uděleno nejvyšší uznání, jehož lze na poli knižní tvorby pro děti dosáhnout – Cena Hanse Christiana Andersena.

Anglická klasická knížka Michaela Bonda o medvídkovi, který se jmenuje jako nádraží, kde byl londýnskou rodinou nalezen a poté adoptován, se k nám dostává se zpožděním několika desetiletí.

Ve své nejnovější sbírce nabízí Adam Borzič poctivou lyriku, tišší a civilnější než v předchozích sbírkách. Při četbě přicházejí na mysl představy celistvosti, inkluzivity a všeobjímajícího laskavého principu, který udržuje svět pohromadě.

Hledá se hvězda. Zářivá Hvězda, která království chránila před zlem. Zlem ukrytým v kamenných vejcích. Najděte Hvězdu co nejdřív, Princezno a Kašpárku! Protože první kamenná vejce už pukají a zlo z Ďáblova kaňonu se šíří…

Zajímavá a v českém prostředí průlomová publikace ukazuje Hanse Christiana Andersena v jiném světle, než v jakém nás provází od dětských let. Dozvíme se, proč vlastně Andersenovy texty působí neklidně, proč se dočkaly tolika přepracování a proč se pro ně hodí spíš označení příběh než pohádka.

Loutková adaptace nejslavnější knihy Ivy Procházkové přidala jejímu křehkému příběhu akci, velkolepou výpravu a humorné scénky. Čtenáři knihy budou možná místy překvapeni, což ale neznamená, že by film byl špatný. Je jen trochu jiný.

Kniha rabiho příběhů, výroků a pohádek převyprávěných filozofem ukazuje všednodenní složitost a pestrost života, který se ještě nevzdal náboženské zkušenosti, snů a tajemna.

Nejen lidé by nejradši chtěli právě to, čeho se jim nedostává. Ani zvířata v lese nejsou vždycky spokojena s tím, co mají. Zvědavý zubr tak naláká medvěda, aby neprospal celou zimu. Jednoduchý příběh s dobrým koncem v autorských knihách ukrajinské výtvarnice Oksany Buly oživují zejména postavičky tukoňů.

Převést jeden z legendárních příběhů dětské literatury do filmu není jen tak. Vedle sebe se ocitly dva zcela rozdílné světy – poetika anglické literární tradice s mašinérií hollywoodského velkofilmu.

Čtyři příběhy pro děti v knize Báchrobky se nesou v melancholické přátelské atmosféře, přestože se odehrávají na hřbitovech a na popravišti. Jsou plné slovního humoru a promyšlených detailů, včetně nápadité obálky. Kat nemusí lidem sekat hlavy, pes sežrat všechny kosti, bludička svádět z cesty a kámen má taky právo na názor!