V několika rozsahem nevelkých povídkách v útlé sbírce nechává autorka promluvit aktéry nejožehavějších problémů současné turecké společnosti. Sluch popřává násilníkům, obětem, svědkům – a psům.

Povídky jednoho z nejvýraznějších autorů angloamerické fantasy budou mimořádným zážitkem pro ty, kteří už mají přečtené jeho romány. Ostatní budou ochuzeni o kontext a často i o pointy příběhů.

Omnibus sebraných povídek Dana Abnetta ze světa Warhammeru 40K spojených s jeho slavnými „inkvizitorskými“ trilogiemi Eisenhorn a Ravenor je ideální, více než šest set stran dlouhé pozvání do tohoto temného univerza.

V letech 1991–2004 byla šéfredaktorkou časopisu 22, vydávaného nezávislou Skupinou pro společenský dialog, a od května 2005 řídí kulturní přílohu Bucureştiul Cultural tohoto týdeníku. Za své romány, které se těšily značnému úspěchu u veřejnosti, získala řadu literárních cen.

Šmuel Josef Agnon patří k největším postavám moderní izraelské literatury. Přesto bylo v češtině, doufejme jen prozatím, vydáno pouze třináct jeho povídek v souboru nazvaném Šátek a jiné povídky (1999).

Povídková sbírka Naji Marie Aidt je o lidech s duchem paviána v těle a o pocitech, které druzí v jejich přítomnosti prožívají. O strachu, smrti, nevěře, násilí, nemoci a pudech. Ale i o lásce. Za sbírku Pavián dostala autorka v roce 2006 nejhodnotnější dánskou cenu za literaturu Cenu kritiky a v roce 2008 Cenu Severské rady za literaturu.

Touto knihou se dostává čtenáři do ruky výbor deseti Akutagawových povídek poprvé přeložených do češtiny. Téměř každý zná film Rašómon, oceněný v roce 1951 v Benátkách, ale málokdo ví, že k jeho scénáři byly použity dvě Akutagawovy povídky...

Rjúnosuke Akutagawa za svůj krátký život (1892-1927) napsal asi sto čtyřicet povídek, výbor J. Levory jich nabízí jedenáct.

Číňana Janga Moa jedné letní noci probudilo nesnesitelné vlhko a vedro. Lehl si na břicho, rukou si podepřel bradu a pohroužil se do blouznivého snění, když vtom si náhle všiml, že po okraji postele leze veš.

Přestože Akutagawa Rjúnosuke (1892–1927) patří k japonským spisovatelům z největších a jeho jméno zdobí prestižní japonskou literární cenu, většina jeho tvorby bohužel českým čtenářům stále zůstává úplně neznámá.

Bondelmonti miluje Leonoru z nepřátelské rodiny Bardiů. Po podivné příhodě, jež ho potká, jde raději na smrt, aby nepoškodil dívčinu čest. Statečná Leonora ho zachrání a obě rodiny se smíří.

V milostném příběhu o Ippolitovi a Leonoře si vždy univerzální Alberti “odskočil“ do novelistického žánru, kvetoucího v Itálii již od konce 13. století.

Úvahy o povaze a moci bohyně Štěstěny (Fortuny) provázejí dějiny evropského myšlení již od starověku.

Sbírka povídek popisujících totalitní režim v Albánii, zemi, z jejíž literatury se u nás skoro nepřekládá. Obraz bezútěšné doby se skládá z detailů každodenního života s citem pro černý humor i čirou hrůzu.

Povídky o drobných podivnůstkách obyvatel stockholmského Södermalmu, známého v celém Švédsku jako centrum hipsterů a alternativců.

Netradičně pojaté dílo maďarského autora (kterého, to už musí čtenář zjistit sám) tematizuje tajemnou atmosféru Užhorodu a jeho okolí v období první poloviny 19. století. Díky dopisům jistého lékaře Szeghalmiho je čtenáři nabídnuta možnost přenést se do hororového světa hemžícího se duchy, vlkodlaky či zaříkávači a svojí originální poetikou a jazykem simuluje dílo dobu, kdy ještě nadpřirozeno tvořilo nedílnou součást lidských životů.

Experimentální povídky polské autorky Lidie Amejko jsou těžkým soustem i pro hravého čtenáře. A právě proto stojí za to si je přečíst.

Sbírku šestnácti povídek lze brát i jako přehled Ammanitiho tvorby za posledních dvacet let, aniž by se však čtenáři vnucovalo hledisko autorova postupného tvůrčího vývoje. Setkáváme se v ní se všemi tématy, která autora proslavila v jeho románech, a s jeho živým, výstižným a až vulgárně přesným jazykem s břitkým smyslem pro humor, nezřídka černý.

Čtrnáctiletý Lorenzo není normální „malej kluk“. Aby rodiče přesvědčil, jak je v kolektivu oblíbený, namluví doma, že ho spolužáci pozvali, aby s nimi strávil týden na horách. Mezitím si ale tajně naplánuje týden klidu. Chystá se ho prožít ve sklepě. Se sušenkami, cocacolou, konzervami s tuňákem, videohrami a hororovými romány.

Poslední vlak do Helsingøru dánské autorky Heidi Amsinck je sborník klasických strašidelných povídek odehrávajících se v Kodani. Duchařské příběhy potěší svou atmosférou a čtivým jazykem, mívají ale předvídatelná rozuzlení a nevybočují z žánru.

Život je banální, a někdy absurdní. Často pěkně zamotaný, a jindy sakra smutný. Občas se někomu nečekaně zvrtne v dokonalou gangsterku, a pro jiného bude pěkně těžkou zkouškou. V podání Nicolase Anciona, a jeho jazykem, pak nejspíš... povedenou drsárnou.

Sedm dosud nepublikovaných pohádek Hanse Christiana Andersena představuje truchlivé, až erbenovské příběhy o lidech, jimž se nad hlavou vznáší heslo Memento mori. Zneklidňující texty v moderním a věrném překladu Františka Fröhlicha dokazují, že Andersenovy pohádky rozhodně nejsou čtení pro děti.

Za hranicí je les; za lesem jsou Rusové. Vrcholky urostlých bříz sahají až do oblak, olšiny se táhnou do dálky, borovice šumí. Omšelé kmeny se ztrácejí v zelené houštině maliní a kopřiv.

Vždycky opakoval, že bude létat. Na první pohled to není nic divného. V dětském věku jsme všichni letci, kosmonauti, námořníci, nebo přinejhorším velitelé partyzánských oddílů, kteří v tmavých nocích vedou své muže do nekonečného boje za pravdu a za Vlast.

Sbírka Příkladné povídky obsahuje relativně krátké texty s prostým a přímočarým sdělením. Ústředním tématem každé povídky je některé ze zásadních témat, či některá z klíčových hodnot, na nichž stojí lidský život.

Úmrtí Hany Andronikovy (* 1967) nedlouho před Vánoci bylo nepřekvapivě zastíněno těmi medializovanějšími. Přestože nepatřila k autorům, kteří otisknou během jednoho desetiletí sedm románů, zapsala se zlínská rodačka, cestovatelka a terapeutka, absolventka bohemistiky a anglistiky, do historie české literatury ne snad nápadně, ale důrazně. Andronikova navíc psala pokaždé zcela jinak, jako by se autorský rukopis dal změnit na přání. Přesto mají její prózy cosi společného.

Přečtěte si pohádky Jakoba Arjouniho o přáních. Budete se nejen královsky bavit, ale především se dostatečně připravíte a obrníte na chvíli, kdy se před vámi objeví kouzelná víla. A budete si přát – myčku na nádobí.

Jedná se o výbor z kratších próz a ukázek z románů bosenskohercegovských, černohorských, chorvatských a srbských prozaiků střední a mladé generace, který speciálně pro českého čtenáře sestavil srbský spisovatel, nakladatel a publicista Vladimir Arsenijević.

Brit Neal Asher si získal početné čtenáře díky akčním příběhům a pozoruhodným mimozemským příšerám. Soubor deseti povídek ukazuje, že má i na víc – ale že rád zůstává u vyzkoušených schémat a motivů.

Krátce po sobě se na našem knižním trhu objevily dvě další knihy nejvýznamnější současné kanadské spisovatelky Margaret Atwoodové: její zatím poslední román Oryx and Crake z roku 2003 vydala Mladá fronta pod názvem Přežívá nejsmutnější; BB art pak vydal starší sbírku povídek Dobré kosti (v originále Good Bones).