Ve čtvrtém pokračování případů zvláštního oddělení Q, které se zaměřuje na kriminalistické pomníčky, se policisté setkávají s rozvětvenou strukturou zdánlivě solidních lidí, převážně lékařů, jejichž vůdce, vlivný gynekolog, se před nimi nesnaží skrýt nebo uniknout, ale dává se s nimi do boje.

V rámci oslav sta let od vzniku Československa se nakladatelství Mystery Press, specializující se na krimi a thrillery, rozhodlo vydat historickou detektivku z přelomu října a listopadu 1918. A je to oslava minimálně zajímavá, i když nakonec ne čistě kriminální.

Petr Hankl se ze studenta teologického semináře stane čarodějem nekromantem a v roce 1920 vstoupí do Čarotvorných služeb mladé Československé republiky. Cyklus propojených povídek debutujícího autora nabízí netradiční mix špionážního románu a fantastického hororu.

Co mohlo člověka přimět k tomu, aby se stal spolupracovníkem komunistické Státní bezpečnosti a udával své kolegy a přátele pro jejich názory? Jak ukazuje kolektivní monografie badatelů spjatých s Ústavem pro studium totalitních režimů, nemuselo jít vždy jen o přesvědčení a touhu po materiálních výhodách. Ani na tuto motivaci bychom ale nad stránkami plnými především nešťastných lidských osudů neměli zapomínat.

Je to potřetí, co polská spisovatelka a novinářka Joanna Batorová přivádí čtenáře do rodného Valbřichu. Zatímco děj předcházejících románů Písková hora (Piaskowa Góra) a Země mraků (Chmurdalia) spolu vzájemně souvisí, oceněný román Tma, téměř noc (Ciemno, prawie noc) stojí samostatně. Magický Valbřich zůstává.

Špionážní thriller ze současnosti je žánr, kterému se čeští autoři v posledních letech věnují jen výjimečně. Debutant s pseudonymem Berg se o něj pokouší se střídavým úspěchem. Dojem kazí hlavně nezvládnutý závěr.

S postavou svérázného sicilského komisaře Montalbana, který si dokázal získat sympatie čtenářů i daleko za hranicemi Itálie, se čeští diváci mohli nedávno seznámit ve stejnojmenném italském televizním seriálu, vysílaném ve večerních hodinách na ČT 1. Nyní se k nám konečně dostává i překlad úspěšné knižní předlohy, podle níž byl seriál natočen.

Recenze prvního českého překladu románu Tvar vody Andrey Camilleriho, populárního autora detektivních příběhů.

Akčnost, na jakou jsme si zvykli díky některým nejmodernějším vzorkům špionážní literatury, u le Carrého nehledejme. Jeho román je stejně tak poutavá, napínavá a zábavná četba jako analýza oné podivné, vzrušující i záhadné profese, kterou přisoudil svým hlavním hrdinům.

Z poměrně rozsáhlého díla srbského novináře, esejisty a úspěšného romanopisce Zorana Ćiriće (1962) přineslo nakladatelství Runa překlad „mafiánského“ románu Hobo, oceněného v Srbsku profesionální i čtenářskou literární cenou.

Srbský autor próz z mafiánského prostředí, z města Niše 90. let minulého století, se po svém románu Hobo v češtině představuje výborem z povídek. Nutno říct, že spojení tohoto autora a krátkého prozaického žánru, v němž nemusí konstruovat složitý děj, ale může se soustředit na detail a náladu, je mnohem šťastnější.

Románem Živý nebo mrtvý dal Tom Clancy světu na vědomí, že už ho obtěžuje i psaní „vlastních“, nesériových románů a že odteď svěřuje i jejich tvorbu ghostwriterům. Základní přístup zůstal nezměněn: i nový špionážní technothriller přetéká na detaily bohatými militariemi.

Svět stojí na pokraji zkázy v podobě nejmasivnějšího kybernetického útoku všech dob a jediný, kdo může katastrofu zvrátit, je americký prezident a jeho tým. Ohraný motiv zde však získává na atraktivitě – spoluautorem špionážního románu je totiž Bill Clinton. Navzdory mnohým negativním očekáváním a kritikám jde o poměrně zdařilý literární thriller.

Po úspěších předchozích filmových adaptací románů Johna le Carré došlo i ke zfilmování jeho novější knihy Nejhledanější muž z roku 2008. Režisér Anton Corbijn, jehož jméno je stále ještě spojováno hlavně s fotografiemi rockových hvězd, však neměl lehkou úlohu: Nejhledanější muž nepatří mezi spisovatelova nejlepší díla.

Debutový thriller italského televizního scenáristy se odehrává v italských Alpách a řeší jednu dávnou brutální vraždu. Namísto vzrušení z odkrývání stop však čtenář po většinu stran zakouší strach o osud hlavní postavy a jejích blízkých.

Román Györgye Dalose Brigáda Balaton zachycuje životní bilanci bývalého důstojníka Stasi. Poodhaluje smýšlení člověka, jenž zůstává vůči systému loajální i po jeho ztroskotání. Bigotní přisluhovač režimu, či jen oběť vlastní ideologie?

Najnovšia kniha z pera slovenského bestseleristu Na podpätkoch predstavuje výšky aj pády. Po knihách Beštia; Nehanebné neviniatko; Knieža, smrť; Hriech náš každodenný prichádza Dominik Dán s názvom, ktorý pasuje ku kriminálke ako päsť na oko. Autorova snaha napísať jednu až dve knihy za rok sa v tomto prípade výrazne premietla do kvality.

Román vypráví příběh rodiny, která má víc tajemství, než je zdrávo...

Prvních sto stran nového románu Leifa Davidsena vážně nemá chybu. Ty poslední naopak maličko stíní přehnaně politicky korektní idyla...

Davidsen je ve své vlasti v oboru špionážní literatury a thrilleru už dlouhá léta nejúspěšnějším autorem, ale v českém prostředí se představuje až tímto, v pořadí šestým románem.

Tu větu nakonec řekne. Představí se tím charakteristickým způsobem, který mě vždycky přiváděl na myšlenku, že buď je Fleming bajkař, který neví nic o světě špionáže, nebo je jeho hrdina takový frajer, že si může dovolit pleno titulo. „Bond. James Bond,“ představí se i tady stejně nedbale jako vždy. Jiný špion by se při takovém počínání nedožil dalšího dílu. Literární Bond oslaví za dva roky šedesátiny.

Komiksů pro dospělé, v nichž vystupují v hlavních rolích zvířata, není mnoho. Jack Wolfgang k nim sice nepřidává příliš nového, ale jako nadsazená bondovka s místy trochu podvratným humorem docela funguje.

Román sa odohráva v nemenovanom slovenskom malomeste v lete 2003 a stručne ho možno charakterizovať ako spoveď prostoduchého mafiánskeho prisluhovača Eda o rozkvete a páde jednej z “rodín” slovenského podsvetia.

Komiksový James Bond se v českých knihkupectvích už jednou objevil a nijak zvlášť se mu tam nedařilo. Tentokrát však vychází dobrodružství úplně nové, vytvořené navíc věhlasným scenáristou.

Pohled na českou historii očima zasvěceného cizince může působit osvěžujícím dojmem. Právě to platí v případě norského bohemisty dlouhodobě žijícího v České republice. Jeho publikace založená na podrobných rešerších odhaluje zákulisí fungování tajných služeb a zároveň rozšiřuje dosavadní poznatky o česko-skandinávských vztazích 20. století.

Ve Švédsku vznikla teroristická buňka. Agenti tajné služby Säpo tápou a jsou stále o krok pozadu. Stihnou překazit útok, o kterém se dozvídají až na poslední chvíli?

Když v 90. letech ztratil autor důmyslných špionážních románů Frederick Forsyth nepřítele, a tudíž i ten správný psací drajv, nahradil ho o mnoho tupohlavější Tom Clancy. Bylo to zklamání, ale co naplat. Nyní však Forsyth supluje na oplátku Clancyho se všemi nešvary a slabinami.

Dánská autorka se vymyká klasickému žánru současné krimi. Obratně spojuje detektivní motiv, psychologický román a odborné poučení o spojitosti ptáků s dinosaury. Neotřelé prostředí fakulty biologie na kodaňské univerzitě a úzce specifické téma původu ptáků zaujmou i čtenáře, které současná krimi nezajímá, nebo ji dokonce odsuzují.

Po viacerých odpočúvacích kauzách, ktoré prehrmeli Slovenskom, najviac zarezonovala Gorila. Netreba však urážať tieto stredoafrické primáty ani literátsky zhodiť všetku vinu na Dánov, pretože niečo „je zhnité“ priamo v nás. Nezmení to žiadna nežná či drsná revolúcia, veď keby áno, román Petra Pišťanka z roku 1991 by bol iba vulgarizmom a nie doslova naplneným proroctvom. Ale so štatútom hriešnika národa sa mohol pochváliť už o poldruha storočia skôr Jonáš Záborský.

Kniha islandského autora je inteligentní mafiánský bildungsroman, jenž pobaví i náročnějšího čtenáře. Pokud mu tedy není protivný trochu drsnější a ne vždy politicky a společensky korektní humor ve stylu hrdinů filmu Pulp Fiction Quentina Tarantina.