Kniha představuje sondu do díla u nás zatím prakticky neznámé spisovatelky Anny Barkovové, která strávila dvacet let v sovětských lágrech. Obsahuje tři básnické řady, kratší prózy, deníkové záznamy a také autorčinu soukromou korespondenci.

Ve svém novém románu Roviny života se Julian Barnes pokouší o zajímavou paralelu mezi životy herečky Sarah Bernhardtové a jejího milence, vzduchoplavce Freda Burnabyho, a svým vlastním životem, poznamenaným manželčinou smrtí. Podává osobité a zároveň autentické svědectví o žalu, který člověk prožívá po ztrátě nejbližších.

Stylizovaný literárně-fotografický dokument otevírá osobní a společenská témata a situace, na které ještě stále neumíme reagovat bez předsudků, když se s nimi setkáme. Když se zaškatulkují, znějí prvoplánově. Ale v konkrétních případech zachycených bez zaslepeného sentimentu nabývají na ryzosti.

Milé, upřímné, čtivé, poučné i zábavné – takové je autobiografické psaní Rudolfa Barty, dosud neznámého autora, jehož život emigranta ze socialistického Československa je protkán řadou neuvěřitelných událostí a shledání. Trochu jako chytřejší Forrest Gump nebo ne-vynálezce Jára Cimrman se Rudolf Barta setkává s lidmi mocnými, slavnými či jinak zajímavými, drobně ovlivňuje jejich životy a sám ovlivňován dál putuje vstříc novým dalším rokům.

Krátké rýmované básně, někdy jen pouhá slova oddělená pauzami. Milostné básně, patetické verše o životě i záznamy nahodilých vzpomínek. To vše spojuje až šílená touha dozvědět se víc, pohlédnout kamsi za hranici bytí. V dvojjazyčně vydané básnické prvotině se českému publiku představuje francouzský autor Guillaume Basset, který již delší dobu žije a pracuje v Praze.

Elif Batumanové se podařilo napsat text, v němž se snoubí opravdová vášeň k ruské literatuře s vysokou erudovaností vědce a nové pohledy na známé tváře literárního světa s vtipem, ironií a nesporným spisovatelským talentem.

Pro autory je Bose ušlechtilým hrdinou indického boje za národní osvobození, jiní interpreti ale otevřeně píší o jeho „kolaboraci s říší“, byť měla „velice omezený charakter“. První český Boseho životopis je v tomto kontextu možná trochu jednostranný a příliš oslavný, ale pro seznámení s pozoruhodným životem a dílem této osobnosti jistě poskytuje nemálo materiálu. Aby si však o jeho nejednoznačném odkazu čtenář vytvořil svůj vlastní názor, bylo by asi lepší nahlédnout i do jiných pramenů.

Autorčina nejnovější kniha se podstatným způsobem dotýká problematiky české kulturní účasti v životě novodobého Bulharska (běžně se setkáváme i s pojmy „česká intelektuální expanze“, „česká kulturní okupace“ či „civilizátorská úloha Čechů“), jež je již tradičním, ačkoli stále aktuálním předmětem české bulharistiky a bulharské bohemistiky.

V centru cigaretového oparu v klubu newyorské zlaté mládeže sedí mladá Oona O’Neill a poprvé se setkává s nesmělým začínajícím spisovatelem Jerrym… Kniha francouzského spisovatele Fréderica Beigbedera poutavě (a poněkud idylicky) zachycuje léta, která velmi pravděpodobně ovlivnila celý život i veškerou tvorbu autora slavného románu Kdo chytá v žitě.

Un roman français vyšel ve Francii v nakladatelství Grasset v roce 2009, téhož roku získal prestižní cenu Prix Renaudot. Autor díla Frédéric Beigbeder dnes ve Francii patří k nejznámějším spisovatelům: mnohým se vybaví především jako literát poněkud kontroverzní. Na český trh se prozatím podařilo proniknout třem z jeho románů: 99 franků (2003), Windows on the world (2004) a Láska trvá tři roky (2005).

Benčík si pre svoj biograficko-beletrizujúci triptych vybral literárne trojsúhvezdie – Janka Kráľa, S. H. Vajanského a P. O. Hviezdoslava, s náročnou ambíciou: priblížiť čitateľom najdramatickejšie chvíle zo života troch slovenských kráľov ducha a prezentovať ich jedinečné a neopakovateľné životné príbehy.

Filosof Walter Benjamin psal své vzpomínky na dětství v Berlíně s vědomím, že si po jejich dokončení vezme život. Tento čin, své ultima ratio, uskutečnil o osm let později, v roce 1940 při útěku z Francie po jejím obsazení Němci...

Próza Jany Beňovej Plán odprevádzania (Café Hyena) prináša naliehavú správu o sebaprežívaní, prežívaní sveta a vo svete. Hovorí o Petržalke – zvláštnom mieste-nemieste, nevľúdnom gete, z ktorého nechce pochádzať nikto a predsa z neho pochádzajú všetci.

Jana Beňová sa svojou najnovšou knižkou Plán odprevádzania znova o čosi pevnejšie situovala do radu tých spisovateľov, ktorí – bez prisúdenia akéhokoľvek negatívneho podtónu – stále píšu jeden text.

Autobiografický román Američanky Clary Bensenové je o autorčině třítýdenní cestě po Evropě ve společnosti protějšku, s nímž se před měsícem dala dohromady na seznamce. Dvojice chce zjistit, jak se jim bude cestovat s naprostým minimem věcí a co celý podnik udělá s jejich vztahem.

Obsáhlý rozhovor s katolickým knězem, pedagogem a hudebníkem Ladislavem Heryánem dalece překonává vše, co u nás v daném žánru s osobnostmi církevního života za poslední léta vyšlo. Na české knižní pulty se dostala kniha, o které se bude mluvit.

O letech prožitých v emigraci, ale také o dětství v carském Petrohradu, o meziválečném Berlíně, o Praze a o lidech, které na životní pouti dvacátým stoletím potkala, vypráví Berberovová ve strhující autobiografii Psáno kurzivou.

V textovém prostoru ženského rukopisu zaujímá Ruska Nina Berberovová (1901-1993) významné místo. I když nebyla feministka, patří do feministického diskursu: má podíl na vytváření ženského autobiografického a literárně kritického rukopisu.

Peterovi L. Bergerovi, asi nejznámějšímu americkému žijícímu sociologovi, už česky vyšly čtyři knihy, z nichž některé patřily v době mých vysokoškolských studií mezi mými vrstevníky k „hitům“. CDK k nim loni přidalo další titul, autorovu intelektuální autobiografii, a od brněnského nakladatelství to byl neobyčejně šťastný ediční počin.

Švédský režisér Ingmar Bergman je též autorem dvou autobiografií: zatímco Laterna magica (1987, č.1991) byla věnována zejména jeho dětství a soukromému životu, Obrázky (Bilder, 1990)věnoval autor především přímo svým filmům.

Thomas Bernhard, Ano: Ačkoli je název tak krátký, je překvapivě výstižný. Navíc jde o trochu jiného Bernharda, než jsme zvyklí. Tato odlišnost nespočívá ve stylu či formě, ale ve vyznění a podtextu příběhu, který má autobiografický základ.

Od smrti rakouského spisovatele a dramatika Thomase Bernharda (1931–1989) uplynulo 12. února dvacet let. Za tu dobu jeho dílo neupadlo v zapomnění, jak mnozí kritici prorokovali.

Dvojice filmových historiků pojala rozhovor s producentem Švankmajerových filmů jako metodu, jak individuální osudy přiblížit nápaditěji a příměji, než dokáže souhrn objektivních dat.

Židovský blues je křehká a poetická kniha, plná postřehů o Židech a Němcích, jemné ironie a především autorových osobních vzpomínek. Působivě napsaná a vtipná výpověď o tom, jak těžké je být Židem a jak těžké je o tom neustále přemýšlet.

Autobiografická próza současného německého autora s židovskými kořeny. Formou krátkých vyprávění Maxim Biller promítá reportážní záběry ze své životní cesty, na které hledal sám sebe jako člověk, Žid a spisovatel. Publikace přesahuje rámec memoárové literatury zejména výraznou reflexí životních postojů. Při zpětném pohledu Biller považuje za svou první chybu, že se rozhodl – stejně jako Philip Roth – být sám sebou, neovlivňovat svou fantazii a svobodnou vůli, a za druhou pak, že přestal snít o I

Tři prózy, které spisovatel, překladatel a editor Vladimír Binar zahrnul do souboru Číňanova pěna, čekaly na vydání poměrně dlouho. Všechny tři texty vycházejí takto pospolu poprvé, ale přesto se zdá, jako by k sobě odjakživa patřily, ačkoliv nevznikaly společně. Jsou totiž propojeny tématem – nebo spíš magickou silou – měsíce. Měsíc stojí kdesi v pozadí každého textu a svým mlčenlivým svitem určuje jeho povahu.

Žil muž jménem Geirmund Heljarskinn a patřil mezi nejpřednější muže Islandu. Přesto, nebo právě proto mělo být jeho jméno zapomenuto. Z jeho rodu však vzešel Bergsveinn Birgisson, jemuž norny určily jako nejpřednější zbraň nikoliv meč, ale jazyk. Když dospěl v muže, rozhodl se odčinit křivdu spáchanou na Geirmundovi.

Kniha Cesty života (Livslinjer) je koláží rozhovoru norského novináře, skladatele a pianisty Ketila Bjørnstada s Liv Ullmannovou a úryvků z jejích dosud nepublikovaných deníků a zápisků.

„Třasořitka? Ani náhodou!“ Životní příběh světoznámé spisovatelky, zručně a poutavě zpracovaný pro školáky.

Blasband v Bruselu uvádí divadelní ságu, čtyřhodinové představení pro 38 herců s názvem Zapomenutá vesnička tam za horami.