Bestseller německého novináře Takise Würgera, založený na skutečných událostech, balancuje na hraně mezi fikcí a realitou, jeho poselství pak na hraně mezi morálními hodnotami a bojem o přežití, mezi úsilím o spravedlnost a strachem z poznání pravdy.

Republika obou národů je často spojena s představou o šlechtické svévoli, politickém úpadku a tmářství, jež logicky měly přivést tuto podivnou směsici království a republiky k jejímu zániku. Historik a politolog Jan Květina odkrývá odlišný a v Česku dlouhodobě nedoceněný obraz polského raného novověku s jeho originálním republikánským a parlamentaristickým étosem.

Pestrá a inspirativní kniha o možnostech rozvoje našeho hlavního města se zamýšlí nad tím, jak se v současné Praze odrážejí základní geografické danosti, které ideologické vrstvy jsou v ní dnes čitelné nebo který přístup k městské zeleni je skutečně ekologický, a který se tak jen tváří.

Knihou o počátcích moderního policejního aparátu v Čechách otevírá Pavel Himl jeden z velkých interpretačních problémů dějepisectví: jakou roli hrála represe v rámci procesu formování občanské společnosti. Nahlédnutím do osvícenských kořenů policie tak umožňuje poodkrýt známou janusovskou tvář modernity a aktuálně možná pomoci s reflexí naší ochoty podřídit se kontrole a dohledu ve jménu veřejného blaha a obecného zdraví.

Jsou lidé přirozeně hierarchické, nebo rovnostářské bytosti? Na tuto otázku hledá odpověď zevrubná monografie amerického antropologa, která čtenáře provede evolucí politického uspořádání hominidů, od jeho despotických počátků u šimpanzů a dalších afrických primátů přes rovnostářskou mezihru lovců a sběračů po flexibilní současnost.

Krizové momenty mohou jednotlivce i národy potkat náhle a neočekávaně. Dají se pro jejich řešení najít nějaké obecné rady? Podle polyhistora Diamonda ano. Kniha, kterou na toto téma sepsal, rozhodně stojí za přečtení.

Příběh českých siamských dvojčat sester Blažkových lze pokládat za dostatečně známý. Mladý akademik se ve své práci zamýšlí nad otázkou, jak nejen jejich veřejná vystupování chápat ve vztahu k sílícímu českému národnímu hnutí.

Příběh agenta KGB, kterému se podařilo uprchnout z Moskvy poté, co byla odhalena jeho zrada, slibuje napínavé čtení. Autor ale hledá odpovědi i na otázku, co může člověka přimět k tomu, aby se postavil proti režimu, kterému přísahal věrnost, a jakou cenu za to musí být ochoten zaplatit.

Jiří Weil zaznamenal v posledních desetiletích v zahraničí důstojný ohlas. V Nizozemsku roku 2012 vyšel v reedici jeho Život s hvězdou (poprvé vydaný 1989 pod názvem De ster van Josef Roubíček) a nově byly přeloženy romány Na střeše je Mendelssohn a Moskva-hranice, přičemž v souhrnu tyto knihy vzbudily nebývalý ohlas v médiích. V angličtině vyšel Mendelssohn on the roof s doslovem Philipa Rotha. Ve Francii se tento román letos dočkal třetího vydání (poprvé vyšel už v roce 1993).

Po mnohaletém básnickém dřímání se Ewald Murrer vrací zjevně odpočatý. Projevem plné tvůrčí síly je hned několik literárních projektů; a to by bylo, aby z toho básníkovi Murrerových schopností nevzešla alespoň jedna nominace na mediálně nejznámější tuzemskou literární cenu, Magnesii Literu. Podařilo se mu to hned se sbírkou Noční četba.

Zábavná a poučná knížka současné ukrajinské literární kritičky Tetjany Trofymenko na téma tzv. sučukrlitu (současné ukrajinské literatury). S velkou dávkou pochopení, ale i břitkého sarkasmu předkládá čtenářům přehled nejvýznamnějších knih a informací o jejich autorech za dekádu 2007 až 2018.

Otázka „Jak vznikl život?“ je jednou z nejdůležitějších, bohužel však také nejnepřístupnějších, jaké si dnes může věda položit. Nepokládá si ji ale jen současná věda. Za více než dva tisíce let se ji pokoušeli z různých úhlů uchopit mnozí, a byť nikdo s definitivní odpovědí dosud nepřišel, samo její hledání nám pomáhá lépe porozumět povaze života jako takového, jak dokládá nevšední kniha dvou amerických autorů.

V nejnovější prozaické knize se Petr Motýl ohlíží za cestou, kterou česká společnost od roku 1988 prošla. Čeho si všímá a čím své ironické glosy obohacuje?

K vraždě švédského premiéra se „přiznalo“ přes sto třicet lidí, pachatel však zůstává neznámý. Švédský publicista Jan Stocklassa se prostřednictvím archivu spisovatele a novináře Stiega Larssona vydává po zavátých stopách atentátu z roku 1986, neboť „[v]ražda Olofa Palmeho je škaredý virus, kterým se už nakazili mnozí“. Podařilo se mu víc než jen sestavit napínavé vyprávění: přesvědčivě prezentuje vlastní teorii o pozadí zločinu.

Tak trochu horor, tak trochu terapie a tak trochu groteska: rakouský spisovatel Josef Winkler otevřeně a vztekle líčí nacismem prosáklou atmosféru poválečného Rakouska, konzervativní rodnou vesnici i vlastní přísnou rodinu a obžalovává svého bezcitného otce.

Podomácku vyrobený traktor nebo sekačka sestavená podle návodu z časopisu Urob si sám, vybavená kolečky z dětského kočárku; Přemek Podlaha i soudobí „tvořílkové“. První česká kniha o proměnách českého kutilství, které ovšem není tak úplně původní, protože jeho kořeny autoři odhalují v Americe.

Jak spolu souviselo rozdělávání ohně, výroba kamenných nástrojů a rozvoj lidské řeči? Podle psychologa Krásy možná více, než si myslíme. Dobrodružná i trochu fantastická sonda do prehistorie lidské mysli.

Váno Krueger si ve sbírce Poslední Leninův polibek pohrává s obrazy komunistické propagandy. Ve stylu tzv. „nekrokomunismu“ je vkládá do nečekaných kontextů a spojuje je s dalšími motivy, třeba i pornografickými.

Vyprávění dvaceti pamětníků, Němců, kteří byli po druhé světové válce vyhnáni ze svých domovů v českém příhraničí, převedla plzeňská germanistka do knižní podoby, jež přináší na rozdíl od faktografických učebnic dějepisu osobní svědectví o životě v Sudetech, ztrátě domova, ale také následném hledání nových nadějí na jihozápadě Německa. Autorka tak využila jedné z posledních příležitostí zachovat vzpomínky těch, kteří odsun sami zažili.

Při vzpomínce na 90. léta a události doprovázející rozpad Jugoslávie si nejeden čtenář jistě již položil otázku, jak se něco takového vůbec mohlo v Evropě stát. Kniha sepsaná dvanácti historiky pomůže najít odpověď a zároveň i ukazuje, jak si Balkán stojí v citlivé problematice vztahů mezi jednotlivými státy a národnostmi dnes.

Srbský (tehdy ještě jugoslávský) absolvent pražské FAMU a pozdější výrazný režisér vzpomíná svá studia v šedesátých a sedmdesátých letech. A jeho postřehy mají svou cenu, přestože byl text psán už před čtyřiceti lety.

Piloti jsou oblíbenými postavami autorů i čtenářů dobrodružných příběhů, neboť životu nebezpečné situace jsou jejich denním chlebem. Jak sluší nový český kabát jednomu z klasických děl tohoto subžánru?

Co mají společného béčkové filmy, 3D projekce, porno a potoky krve? To se v pozoruhodné publikaci mapující povětšinou odvrácenou stranu filmového umění pokusila odhalit čtveřice autorů, kteří se nespokojili jen s fanouškovskou encyklopedií pokleslé filmografie, ale ve snaze vymezit některé související termíny nabízejí i vydatný exkurz do filmové historie.

Před několika týdny uplynulo 80 let od smrti první švédské nositelky Nobelovy ceny za literaturu, Selmy Lagerlöf. Ve Švédsku je památka této i do češtiny hojně překládané autorky stále živá, nejnovější životopis této spisovatelky vyšel loni. Nakolik má šanci zaujmout i čtenáře neznalé švédských reálií?

Jáchymov tak, jak jej přinejmenším laická veřejnost moc nezná, totiž jako mineralogická lokalita světového významu. Vedle bohaté přehlídky nerostů však v knize nechybí ani kapitoly o historii zdejších dolů či podrobný popis nejvýznamnějších jáchymovských rudních žil.

Generační román, román s tajemstvím, iniciační či společenský. Stopy všech těchto žánrů můžeme najít v druhém románu slovenského spisovatele Michala Havrana, nazvaném Analfabet. Je mnoho způsobů, jak si k tomuto jazykově sugestivnímu, ba strhujícímu dílu najít cestu. Čím déle však čteme, tím je jasnější, že nejedna z nich bude slepá.

Psána z křesťanských pozic, ale celkem otevřena sekulárnímu světu je kniha o hledání transcendence napříč evropskými dějinami. K provokativním akcím soudobých umělců, kteří například s krucifixem zacházejí velmi originálními způsoby, přistupuje spíše se snahou o pochopení nežli s karatelsky zdviženým prstem. Podnětné čtení zvláště na Velký pátek, o němž autoři netvrdí, že to musí být státní svátek…

Vraťme snům jejich právoplatné místo ve světě, začněme s nimi zacházet jako se skutečnými a hlubokými prožitky, kterými také jsou, vyzývá v knize americká novinářka. A její argumenty jsou pádné a přesvědčivé.

„Realita neexistuje. To filozofové zjistili už dávno. Existuje jenom naše vnímání reality. Tím bychom se měli řídit. V tom spočívá postpolitika, v níž žijeme,“ takto nechá Bronisław Wildstein promlouvat jednu z postav. A tato slova měl autor zřejmě na paměti při psaní knihy, kterou loni v květnu přijel představit na mezinárodní knižní veletrh Svět knihy v Praze.

Mapy, na nichž jsou zakresleny jevy rozebírané v historických studiích i velkých přehledech dějin střední Evropy, nabízejí jiný úhel pohledu než text a pomáhají v porozumění krátkodobým i dlouhodobým jevům. Užitečná příručka pro učitele, badatele i amatérské zájemce o moderní dějiny.