První titul z připravované šestisvazkové řady zahrnuje veškerou dochovanou korespondenci Karla Havlíčka Borovského od jeho filozofických studií v Praze až po začátek slavné pouti na Rus, a odkrývá tak ideje i zcela všední problémy legendárního novináře v době jeho dospívání, kdy stál na prahu důležitých životních rozhodnutí. Více než polovinu knihy tvoří odborný teoretický základ, který čtenáři pomáhá orientovat se v souvislostech rané tvorby jedné z nejvýznamnějších postav našich dějin.

Důležitější než děj a zápletka je pro Radka Adamce atmosféra železnice a jazyk, kterým své příběhy vypráví. Vrší slovní hříčky, starosvětsky žertuje, oslovuje dětského čtenáře, jako kdyby s ním skutečně hovořil. Z jeho pohádek čiší nefalšované nadšení pro zašlý svět lokomotiv a železničářskou romantiku. Na příběh se bohužel někdy zapomene úplně: pohádky o nezbedných mašinkách občas dobře dopadnou dřív, než se vůbec něco začne dít.

Nigérie je země, kde mít děti znamená všechno. Od svatby Akina a Yejide však uplynuly už čtyři roky a potomek se ne a ne objevit. Nepomáhají bylinky ani šamani a druhá manželka už vůbec ne. Román Zůstaň se mnou nabízí intimní portrét jednoho manželství a silný příběh o rodičovství, společenských tlacích a nepřízni osudu.

Debutový román švédské socioložky a spisovatelky finského původu Susanny Alakoski (nar. 1962) pojednává o nelehkém dětství vypravěčky Leeny v jihošvédském Ystadu, kam se její rodina počátkem 70. let přistěhovala z Finska.

Kniha Ať na mne prší život připomíná ze všeho nejvíc deník, rozdělený ne na jednotlivé dny, ale na dějství, a nedá se příliš určit, zda se jedná o příběh, zamyšlení, ironické glosy života nebo sbírku melancholických aforismů. Poezie, próza, možná i kousky divadelní hry, vše je zde zastoupeno a prolíná se v překvapivě kompaktním rytmu.

Knížka o psovi Samsonovi a kocourovi Robertovi, kteří zdědí penzion Nad Fjordem a čtrnáct korun padesát, se zprvu tváří jako klasický příběh o strašidelném domě. Strašidlo je ale rychle sprovozeno ze světa a penzion se může otevřít prvním zvířecím hostům.

Citlivou sondou do duší dětí a dospívajících nabízejí všechny romány italského autora Niccola Ammanitiho, českému publiku dobře známého z několika českých překladů. Hrdinkou nové knihy je třináctiletá Anna: divoká, odvážná, silná, ale také křehká, rozmarná a citlivá dívka, jež se ocitá v postapokalyptickém světě: píše se rok 2020, všichni dospělí jsou mrtví a ona musí zachránit mladšího bratříčka.

Čtrnáctiletý Lorenzo není normální „malej kluk“. Aby rodiče přesvědčil, jak je v kolektivu oblíbený, namluví doma, že ho spolužáci pozvali, aby s nimi strávil týden na horách. Mezitím si ale tajně naplánuje týden klidu. Chystá se ho prožít ve sklepě. Se sušenkami, cocacolou, konzervami s tuňákem, videohrami a hororovými romány.

Niccola Ammanitiho (nar. 1966 v Římě) můžeme představit jako velmi úspěšného současného italského autora.

Niccolò Ammaniti (1966), považovaný za jeden z největších italských literárních talentů posledních desetiletí, se stal díky románu Já se nebojím (2001) opravdovou celebritou.

Drápy netvora z Krásky a zvířete se zapletou do rukavic, z Jeníčka a Mařenky jsou malí architekti a Popelka odemyká zámky pomocí kousků střevíčků. Klasické pohádky jsou tu okleštěné o prvek strachu a nadstavené humorem.

Do rukou se nám dostává kniha mapující historii české vesnice na jižní Ukrajině, České Alexandrovky, kterou založili evangeličtí vysídlenci z východních Čech na konci 19. století v oblasti na sever od Oděsy.

Dětští čtenáři, kteří se zajímají o automobily a jejich fungování, mají v současné době na výběr hned z několika publikací. Knížka Jak fungují auta o sobě tvrdí, že je průvodcem interaktivním, a na první pohled slibuje četbu a hru dohromady.

Svazek obsahuje autorčiny krátké texty, je rozdělen do několika částí, každá s těžištěm v jiném literárním stylu i žánru. V jedné převažují básně v próze, v jiné mikropovídky, v další eseje.

Sbírka krátkých povídek, črt, úvah a snad i jakýchsi básní v próze. Český název odkazuje i k jejímu románu Slepý vrah.

Každý se může ocitnout v krizi, kdy je nespokojen se svým dosavadním životem či kariérou a má pocit, že je v pasti, z níž by nejraději utekl.

Život každého spisovatele je svým způsobem schizofrenní. Spisovatel vytváří fikci a přitom sám žije v určité realitě – musí být tady i tam. Život spisovatelky Joan je ještě složitější, protože v realitě žije dva životy a další prožívá na stránkách svých knih.

Edem Awumey (1975) pochází z Toga, v současné době žije v Québeku. Jeho druhý román, Les Pieds sales se objevil v nominacích na Prix Goncourt 2009.

Fredrik Backman sepsal recept na to, jak se nezbláznit při pokusech o přežití s malým dítětem a v nejlepším případě mu i předat něco z vlastní těžce nabyté moudrosti. Na rozdíl od jiných autorových knih se jedná o mozaiku textů, která potěší především fanoušky současné popkultury a blogů o životě, zároveň ale otevírá řadu závažnějších otázek, nad kterými se dříve či později musí zamyslet každý rodič.

Spektrum obrázkové knížky určené nejmenším dětským recipientům se výrazně oživilo: českého vydání se v edici Mini Mot dočkal titul Žravá mořská panna (2010), který je součástí zatím šestidílné série Prcek Chlupino.

Rozsáhlý kolážový román Antonína Bajaji (1942) Na krásné modré Dřevnici (Host) tvoří střídavé party několika literárních útvarů: fabulované povídkové příběhy se překlápějí do autentických vzpomínek...

Poslední román Jana Balabána se na necelých dvou stech stranách dotýká toho, co nazýváme posledními věcmi člověka. Jde o ohledávání smrti a konečnosti, úporné, ale přesto ze své podstaty neúspěšné.

Zeptej se táty je patrně nejočekávanější knihou letošního roku: jde o poslední román Jana Balabána, dokončený krátce před jeho nečekanou smrtí letos v dubnu. Tato očekávání ještě zvýšilo téma knihy (snad spíše novely než románu), jímž je umírání.

Za ústřední téma prozaického cyklu Ladislava Balleka Južná pošta lze označit dětství, strávené na jihu Slovenska, na slovensko-maďarském pohraničí.

Ani Světlé dny nepostrádají ono neuchopitelné, zasněně nostalgické kouzlo, jímž se vyznačoval už předchozí román Zsuzsy Bánk. Vyvolávají úsměv na rtech a zároveň berou za srdce.

Titulní motiv světlých dnů si autorka ústy jedné ze svých ženských postav vypůjčila z kterési dávné jazzové skladby. Světlé dny představují období v lidském životě, která vnímáme si uvědomujeme na pozadí vědomí, že dny mohou kdykoli potemnět. To je ústřední téma románu o rodičích a dětech, o dětství a dospívání.

Několik důležitých otázek, které se dotýkají našich základních hodnot, nastoluje útlá kniha Město světla španělského spisovatele Andrése Barby. Točí se kolem případu dvaatřiceti zemřelých dětí a popisuje zvláštní střet světa dětí a dospělých.

Román Devátý maďarského spisovatele Ference Barnáse (1959) se nečte snadno. Přesněji řečeno: proces čtení nepříliš rozsáhlého textu se neliší od čtení textů jiných, ale nad obsahem a způsobem jeho podání se čtenář jistě pozastaví z několika důvodů.

Slavná Barthesova kniha má setrvalý úspěch i v našich krajích. Jistou čtenářskou únavu snad mohou způsobit její časté a stereotypní útoky na buržoazii, avšak díky lehkosti, nápaditosti a hloubce ponoru u takové šíře kulturních témat zůstává dílo uhrančivé.

První díl volné „valbřišské trilogie“ oceňované polské autorky Joanny Batorové je originální svědectví padesáti let poválečné historie očima tří žen různých generací. Právě ženský pohled je to, čím autorka ozvláštňuje své pojetí „společenského románu“, poddruhu velké realistické epiky.