Pozoruhodná směs beletrie a populárně naučně literatury určená zejména školákům z druhého stupně nabízí vedle zábavného příběhu i úvod do některých zásadních fyzikálních témat. To vše v sympatickém grafickém provedení a s řadou zdařilých ilustrací.

Po roce od vydání románu s tajemným názvem Prašina zve Vojtěch Matocha dětské čtenáře na další výpravu do záhadné pražské čtvrti, kde nefunguje elektřina ani jiné vymoženosti moderní doby. Nové dobrodružství je možná ještě nebezpečnější než to předcházející a autorovi se daří prohlubovat dříve naznačená témata. Navzdory tomu, že základní zápletka Černého merkuritu dojde rozřešení, působí druhý díl jako nakročení k dalšímu příběhu, ostatně třetí díl už byl nakladatelem avizován.

Dětské dobrodružství, které přepisuje dějiny, ukazuje mladším školákům, jakou sílu má obětování a pomoc druhým i proč je dobré překonávat vlastní strachy.

Zapadlá francouzská vesnice zahalená do sněhu a mlhy, statní farmáři, moudré stařenky, něžná dívka, co umí rozmlouvat s ptáky a tajemnými tvory… a nad tím vším visí záhadné proroctví v neznámém jazyce. Na druhé straně uměním prodchnutý Řím, tajemný a mlčenlivý profesor, starobylé verše a děvče, které hraje na klavír tak, že kanou slzy a tají se dech, a svou hrou dovede nahlédnout lidem do duše. Avšak nad oběma dívkami se vznáší zlá předtucha a k moci se pomalu dostává strach.

Když se skupina mladých lidí koncem šedesátých let rozhodne zúčastnit tajného psychologického experimentu, nikdo z nich netuší, že počáteční idylka se záhy nemilosrdně zvrtne. Poutavý příběh předcházející událostem populárního seriálu prozrazuje, jak to všechno začalo, avšak na své si přijdou i čtenáři, kteří televizní předlohu neznají.

Umíte si představit hlubokou tragiku toho, když se uprostřed intenzivního boje snažíte přeskočit z jedné virtuální skály na druhou, uklouznete a umřete jen kvůli stisknutí špatného tlačítka? Pokud patříte mezi zapálené hráče, pak nejspíš ano a informace ze zákulisí vzniku videoher patrně oceníte. Je ovšem otázka, zda si kniha dokáže získat i zatím nezaujatého čtenáře.

Debut švédského šlechtice naznačuje, že severská detektivní tvorba dosud neřekla své poslední slovo a může uspokojit i náročnější čtenáře. Román s lakonickým názvem 1793 čtenáře zavádí do tajemného prostředí barokního Stockholmu.

Pokračování ikonického komiksu z osmdesátých let vlastně není samo o sobě špatné. Ale ve srovnání s původním eklektickým a vícevrstevným dílem působí poněkud konvenčně až průměrně.

Životy dvou dětských hrdinů změní zdánlivě obyčejný kamínek. Dobrodružství v sobě skrývá nejen putování protagonistů napříč tajemným světem a překonávání různých nástrah, ale i hlubší filozofickou linku.

Není moc pravidelných čtenářů současné české prózy, kteří by nezaregistrovali, že Miloš Urban vydal před nedávnem nový titul. Zvlášť když se jedná o další z řady autorových „černých“ románů, jimiž si dosud získal nejvíce fanoušků. Kar nabízí mnohé z toho, na co jsme u Urbanových knih zvyklí. Navíc se odehrává v Karlových Varech, kde strávil autor podstatnou část mládí…

Udmurtsko je u nás poměrně neznámou zemí. Někdo možná zaznamenal místní ženský soubor Buranovské babičky, který v roce 2012 zazářil ve finále pěvecké soutěže Eurovize, někdo si hlavní město Iževsk možná spojí se jménem Kalašnikov, protože právě zde vznikla jeho útočná puška. Prostřednictvím novely Iževské noci však máme první příležitost seznámit se s uceleným dílem současné udmurtské literatury.

Když se filozof rozhodne napsat knihu pro děti a má dceru talentovanou výtvarnici, nemůžeme se divit, že jejich společné práce upomínají na Alenku v kraji divů a za zrcadlem a Medvídka Pú. Minulost se v knize prolíná se současností, realita s fikcí, vyprávění má spád, spoustu kliček a zákoutí, přitom autor nenechá čtenáře zabloudit. Veverka v příběhu skládá básně a potok mluví. I přes hororovou dějovou linku je to krásný svět.

Gorila, která umí řídit loď, překoná strach, a aniž by promluvila, najde s vámi společnou řeč. To je Sally Jones v oceňované dětské knize Jakoba Wegeliuse.

Fanouškům kultovního britského seriálu Sherlock bude asi jeho komiksová adaptace připadat statická, fanouškům mangy zase příliš evropská. Ale své kouzlo v rámci krimi žánru má.

Populární komiksová série se dostala do své poloviny. Dlouho se nic převratného neděje, ale potom se ukáže, že se scenárista rozhodl pro odstranění dvou klíčových postav.

V Aramše, malém indickém městečku, vznikla zbrusu nová čtvrť na prostoru vykáceného pralesa. Proto tam také přijíždí mladý voják Derek – chystá se spravovat vybudované kulturní centrum a šířit mezi indické děti literární vzdělání. Místo aby si tady ale v klidu léčil duševní rány z války a rozjímal o knihách, stojí tváří v tvář novému nebezpečí. Lidožravému tygrovi se totiž nová čtvrť na jeho bývalém území ani trochu nezamlouvá.

Dramatické vyprávění o střetu islandského trauleru s ledovou bouří je založeno na reálné historické události z roku 1959. V útlé novele vzdává Einar Kárason hold rybářskému řemeslu, které je neodmyslitelně spjato s jeho rodnou zemí.

Naivní fantasy v bravurních olejomalbách: to je osmatřicet let stará komiksová série španělského výtvarníka. Zafunguje hlavně jako vzpomínka na doby, kdy byly komiksy určené starším klukům.

Nekorektní dílo pro děti, ve kterém se stařenka ráda hrabe v popelnici a hlavní dějová zápletka je vystavěna na lsti. Vypráví o nepořádné holčičce Marušce a o tom, jak ji její sousedka učila uklízet. V rámci uklízecích lekcí udělala pořádek i ve vztazích v Maruščině rodině – bohužel na to ale šla poněkud složitě.

Debut britské autorky napodobuje prózy o zločinech a dětství od Stephena Kinga, ale chybí mu jejich propracovanost i napětí. Jako jednorázové oddechové čtení však uspokojí.

Nápaditě sestavená kniha o seberozvoji v přírodě může přispět k poznání dějin pedagogiky v Čechách, ale třeba také k úvahám, jestli mládí některých čtenářů nebylo až příliš usedlé, a o něco podstatného tak náhodou nepřišli.

Třetí pokračování fantasy série má převážně akční děj a ústřední příběh zamotává jen málo. Cílová skupina – tedy starší školní děti – však bude spokojena.

V chatě na samotě u jezera Blankvann je brutálním způsobem zavražděn ministr vládnoucí strany Arve Storefjeld a čtyři další osoby. Celé Norsko je v šoku, truchlí a zároveň hledá pachatele. Důležitější než odhalení vraha je ale pro autora reakce společnosti, na níž neponechá nit suchou.

Fantasy příběh jedenáctileté dívky nenásilně otevírá otázky lidského svědomí, nutnosti volit mezi dobrem a zlem a zároveň ukazuje, že každý se může zmýlit. Důležité je pak najít tu správnou cestu zpět.

Thriller v korejské literatuře nemá tradici a je v ní nováčkem, ještě větším překvapením je však fakt, že jeho autorem je žena. Navzdory všem stereotypům navíc autorka za svého psychopatického hrdinu mluví a jedná uvěřitelně, přesvědčivě a bez sentimentalit, které se spisovatelkám občas přisuzují.

Nizozemský překlad románu Marka Šindelky Únava materiálu (přel. Edgar de Bruin) je jednou z pěti nejlepších překladových knih za rok 2018. O tom, který z pěti titulů získá nizozemskou Cenu pro evropskou literaturu, se rozhodne na podzim. Nicméně i nominace už znamená nejen širokou publicitu pro autora a titul, ale i uznání role, kterou v zahraničním úspěchu knihy sehrává překladatel.

Zatím největší omnibus dobrodružství vikinského válečníka ukazuje cestu jak pro další vydávání Thorgala, tak obecně pro vydávání frankofonních komiksových alb v Česku.

Unikátní příručka pro mladé a nestárnoucí mistry pábitelského řemesla. Zapoj fantazii a nechej vládnout tetu Náhodu. Otevři knihu na libovolné straně a přečti si úkol nebo začátek příběhu, pak zalistuj znovu a vylosuj si slovo, které do příběhu zapojíš. Potká se třeba žabí kráska s trosečníkem?

Ilustrátor Chrudoš Valoušek získal za knihu Panáček, pecka, švestka, poleno a zase panáček významnou nizozemskou cenu Zilveren penseel. Z osmi laureátů v různých kategoriích jsou dva zahraniční výtvarníci – kromě Valouška ještě Američan Jeffrey Alan Love. Zásluhou nakladatelství Boycott představil svou knihu společně s Vojtěchem Maškem a Jurajem Horváthem na podzim 2018 v Antverpách a Utrechtu. V srpnu se chystá v Amsterodamu výstava.

Nejslavnější francouzský soukromý detektiv se vrací do českých knihkupectví. V již postarší komiksové adaptaci, která navzdory dlouhým dialogům stále svede vykouzlit působivou noirovou atmosféru.