Komiksový román brazilského tvůrce těží z promyšleného sci-fi světa. Děj zajímavě mísí poznávání podivuhodné planety s bojem proti totalitní moci, celkově je však až příliš znát stáří komiksu.

Kamarádství, šikana a spletité holčičí vztahy nejsou jen záležitostí lidského světa. Mornštajnová dobrodružství i emoce zdařile převedla do prostředí vodních kapek: i ty musí chodit do školy a čtenáři se díky tomu nenápadně seznámí s koloběhem vody. Osobitý ráz postavám dodávají barevné ilustrace Galiny Miklínové.

Další komiksový román mistrů noirového žánru chytře lavíruje mezi parafrází motivů superhrdinských komiksů a nespolehlivostí vypravěče, který nejspíš není zcela příčetný.

Podivuhodná cesta do prvohor po boku ještě podivuhodnějšího badatele a jeho okouzlující společnice. Netradiční dětská kniha seznamuje s málo známými tvory, kteří Zemi obývali dávno před proslulými dinosaury, a ukazuje, že to nebyla žádná ořezávátka.

Poprvé od dob Harryho Pottera se J. K. Rowlingová vrátila k tvorbě pro děti. Příběh o účinnosti i nebezpečí propagandy však rozmělňuje nejen přemíra postav.

Vizuálně úchvatná pětidílná francouzská série navazuje na ty nejlepší tradice parodické fantasy. Fantasmagorický humor nicméně občas naléhavě zvážní.

Do zapadlé vesnice kdesi na severu, bojující s přívaly sněhu a odstřižené od proudu, se dostává zraněný mladík. Ujme se ho starý muž a svědomitě o něj pečuje. Sněhu za okny ale pořád přibývá a vymezený životní prostor začíná být pro dva příliš těsný. Zprávy o okolním světě stále nepřicházejí a někteří obyvatelé vesnice prchají neznámo kam. Cenami ověnčený a hojně překládaný román kanadského autora nabízí nejen tajemný příběh, ale i reflexi samoty a izolovanosti.

Na Velký knižní čtvrtek vyšel nový román Biancy Bellové s názvem Ostrov. Kniha plná tajemství, záhad a orientální pohádkovosti čtenáře dovádí k absolutní podstatě vypravěčského umění a příběhu.

Objemná a pozoruhodná antologie v šestadvaceti povídkách známých i téměř zapomenutých britských a amerických autorek představuje bezmála devadesát let vývoje duchařské povídky, od jejích gotických počátků po psychologický horor či parodii.

Úspěšná knižní série pro starší děti Prašina se rozrostla i do komiksového média. Autoři nicméně vyprávějí úplně jiný příběh. A na pokračování.

Dobrodružný příběh zavede čtenáře do zvláštní, tajuplné Prahy, která se nachází kdesi za kulisami nám známé metropole. V antikvariátu tu hopká víla, ulicemi projíždí děsivá noční hlídka, nad střechami krouží drak a mezi tím vším putuje holčička Emy po boku mocného čaroděje a jejich cílem není nic menšího než záchrana celého města.

Šestero příběhů zasazených do dob dávno minulých způsobem vyprávění nápadně připomíná pohádky, ovšem ty drsné andersenovské. I když většinou nekončí tak tragicky jako původní pohádky pro dospělé, rozhodně dávají čtenáři mnoho podnětů k přemýšlení. Mnohé lidské nectnosti v nich zobrazené vídáme přece kolem sebe každý den, jen převlékly kabátec.

Audioknize interpretované Petrem Čtvrtníčkem se daří zdůrazňovat žánrovou proměnlivost debutového románu, jenž si v loňských Literách vysloužil titul objev roku. Díky rychlému střídání pasáží naplněných strachem a neklidem hlavního hrdiny se situacemi plnými absurdit i bizarností lze jen těžko odhadovat, co bude následovat. Napínavý poslech plný zvláštních náhod a podivných lidí doprovází minimalistická hudba syntezátorů devadesátých let.

Detektiv profesionál a detektiv amatér jsou hrdinové Dvou pražských detektivek z 30. let minulého století. Oba chtějí přijít na kloub záhadným vraždám. Ale pozor! Nevyšetřuje se v Praze, nýbrž v Londýně a ve Skotsku.

Dospívání není jednoduché, zvlášť když ve škole jste trochu outsider a domů chodíte spíš za trest. A co teprve když na vás navíc spočívá úloha strážkyně – máte výjimečnou schopnost vidět nadpřirozené bytosti a musíte se postarat, aby ve vašem městě netropily neplechu.

Poslední do češtiny přeložený román Adama Nevilla jeho příznivce určitě nezklame. Nechybí přitažlivé prostředí, pár překvapivých zvratů, trocha folkloru ani několik mimořádně krvavých scén. Samotný příběh a děj, jímž se hlavní postavy probíjejí, však nepřesahují standardy žánru.

V první tchajwanské manze vydané v českém překladu se snoubí prvky fantasy a bojová umění. Autor pracuje technikou tušové malby a za své komiksy již získal několik ocenění doma i v zahraničí.

Trochu dobrodružství, trochu tajemství a trochu napětí nabízí první díl nové finské série o jedenáctileté Agnes, jíž se zdají velmi živé sny. Při prázdninovém pátrání po tom, co jí tajuplné sny naznačují a kdo vlastně bydlel ve staré vile, jí pomáhá nový kamarád.

Ondřej Hübl nás ve svém románovém debutu bere na propracovaný zájezd do nejtužšího komunismu, ale z nostalgické a lehce mrazivé dovolené se záhy stává boj o svobodu a přežití. I když mají dobro a zlo v napínavém příběhu zdánlivě jasně rozdělená místa, postupně se stírají hranice mezi světem před oponou a za ní a vkrádá se otázka: není skutečnost vlastně jedna velká hra?

Třetí svazek noirových kriminálek přináší šest povídek volně propojených s předchozími příběhy série. Autoři přitom víc než dříve spoléhají na to, že čtenáři jejich děj a postavy znají.

Milovník starých hororů Richard Corben se vedle kreslení cizích scénářů občas pouštěl i do autorských komiksů. Bůh krys je koncentrací toho, co najdeme skoro ve všech jeho komiksech. Neznamená to ale, že je lepší než ty ostatní.

„Cestopis jako literární žánr dnes pomalu, ale jistě chřadne na úbytě,“ napsal nedávno významný český novinář ve své recenzi poslední cestopisné knihy Ladislava Zibury, kterého uvádí jako výjimku. Co je na takovém tvrzení pravdy?

Na jedné straně fenomenální osobnost sama o sobě, na druhé skvadra přátel, které zná převážná většina výhradně z médií. Jak je možné, že v tandemu Voskovec-Werich bylo tolik protikladů, co Karla Gotta přesvědčilo jít do Semaforu a proč se Miloš Forman nesžil s Hollywoodem – nebulvárně, ale přitom zevrubně, jako součást vlastního příběhu, vypráví Jiří Planner.

Polorozpadlým postapokalyptickým světem se prodírá hrdina, jehož hlavní starostí je přežít. Nástrahy nepředstavují pouze zdivočelí lidé, ale také podivné zamaskované smrtící pasti. Jeho putování provází nevyřčená otázka: kdo nebo co představuje civilizační restart?

Norská spisovatelka Siri Pettersenová se po několika letech vrací s příběhem ze světa, v němž se odehrávala předchozí trilogie Havraní kruhy. Hlavní roli v něm hrají krev, moc, strach a touha. A konflikt s ďáblem.

Jak se Rusko zbavuje nepohodlných osob? Nejnovější román ruského spisovatele není zajímavý jen tím, že se inspiroval skutečnými případy vražd politických emigrantů, ale také důrazem na psychologii hlavních postav. Ta se nakonec ukáže jako důležitější než motivy, které bychom u špionážního thrilleru očekávali.

Po noční vichřici se ve větvích stromu zachytilo cosi černého. Děti to pozorují z okna a domýšlejí se, co to může být? Ta neznámá temná věc jim nahání strach. A strach má velké oči!

Na rozdíl například od Fízla (2007) klame Škola Petra Placáka svým tělem. Nenápadná černožlutá obálka, nevinný název, evokující jakési humorné vyprávění z minula. Pokud bychom jejího autora, někdejšího reprezentanta undergroundu (připomeňme román Medorek, 1985), neznali, možná bychom byli zaskočeni tak koncentrovanou a přímočarou „obžalobou“. Ale není tento způsob antikomunistické angažovanosti již trochu pasé? Co hůř, nebude svou repetitivností v knize dřív nebo později nudit?

Slavný klavírista se po tragické události uzavřel na ostrově a i pouhé pomyšlení na hudbu mu způsobuje bolest. Možná ho z traumatu vyléčí jeho syn, přezdívaný „Malý princ“. Psychologický thriller plodného francouzského autora je zajímavý i tím, že jej napsal ve dvojici s vlastní matkou.

Faerské ostrovy i cizími vlivy téměř netknutá faerština jsou pro nás stále poměrně velká exotika. S lidovou slovesností této svébytné části Evropy nás seznamuje nádherná a bohatě ilustrovaná publikace s obálkou barvy mořské hladiny.