Komiks Zámek a klíč svým finále prokazuje mimořádnou promyšlenost příběhu. Více než o sérii, jaké jsou v komiksovém médiu obvyklé, jde o vynalézavě komponované součásti jednoho sevřeného celku. Vyjevuje se to až v závěrečných svazcích, které zdánlivě pokleslý teenagerský horor povyšují na špičku svého žánru.

Sbírka povídek Veřejná tajemství Nobelovou cenou ověnčené Alice Munroové konečně vychází v českém překladu a čtenáři v ní naleznou vše, na co jsou u nejznámější kanadské autorky zvyklí – nevšední vypravěčský styl, autentické líčení místního koloritu a příběhy obyčejných lidí, jejichž neobyčejná tajemství autorka postupně odhaluje.

Píše se rok 2105, vše dobré už se na planetě stalo, lidstvo spěje do záhuby a změnit to, zdá se, nemůže už ani diktátorský vůdce Doživotní. Svět techniky pohořel, zničili jsme svou rodnou planetu, dávno již neprší a lidé se dělí na bohaté a umírající. Pak se narodí Eli. A začne pršet.

Cynický novinář a spisovatel Patrick Besson opět zesměšňuje francouzskou společnost. Tentokrát mu k tomu slouží 17 kratičkých povídek, kde se setkávají osobnosti z různých časových období. Autor si vypůjčuje knižní tituly, upravuje lidské osudy, míchá dohromady různé události a hlavně se nebojí kriticky, s nadsázkou a humorem vykreslit (nejen) současnou Francii.

Stvoření Eugena Lišky je literární experiment, v němž se zábavnou formou směle kloubí metafyzický horor s iniciačním románem o dospívání. Co se stane, když fantazie naivního hrdiny, po dobrodružství toužícího školáka Čmeláka, začnou prosakovat do skutečného světa? Podaří se mu zachránit nového psího kamaráda před bídnou smrtí? Zasadit drtivou ránu upírům, kteří se mezi lidmi v hojném počtu skrývají? A jaké bude setkání se Stvořitelem?

Debutující britská autorka, která však již delší dobu žije a pracuje v Austrálii, přináší případ o návratu policisty do rodného města. Musí zde vyřešit vyvraždění rodiny svého přítele z dětství. A právě jedno společné tajemství z doby dospívání je podstatnou částí příběhu, který vyniká bravurně napsanými postavami.

Ptáci toho mají z pohledu lidské kultury odjakživa hodně na práci. Letem věští budoucnost, nosí poštu bohům, symbolizují volnost, Ducha svatého, přivolávají smrt, znesvěcují náhrobky, učí lidi tančit, dávají jim jména a terorizují spáče. Objemný katalog jejich ne zcela vědomé umělecké činnosti vytvořil brněnský zoolog zaměřený na ornitologii.

V knize sice sehrává stěžejní roli postava literáta, jehož úkolem je napsat za peníze v zájmu PR jisté turistické destinace „prozaický epos charterové turistiky“, Hans Gunnarsson však na rozdíl od tohoto svého literárního alter ega napsal spíše další sbírku povídek, která svou žánrovou všehochutí dovolenou nijak zvlášť neokoření, ale ani neznechutí.

Nová kniha Tomáše Halíka a Anselma Grüna je o lidském pochybování, z něhož se nakonec může zrodit silná a občerstvující víra a naděje a také radost a ochota dělat něco pro druhé. Jde ve stopách spekulativní a hledačské tradice, jež patří k samým základům židovské a křesťanské spirituality.

Barokní andělíček jako pražské strašidlo a neobvyklý komiksový (super)hrdina? Velšský rodák Stafford míchá pražské legendy i historické reálie s popkulturními odkazy a pubertálními vtípky.

První česká ucelená dějepisná práce věnovaná jednomu neúspěšnému portugalskému kolonizačnímu experimentu, uskutečněnému na „zářivém ostrově“.

Pochmurná pohádka, „newyorský román“, v němž na dějišti nesejde, studie zneužívání dětí a lidského utrpení, bildungsroman, komentář k věčnému tématu amerického snu. To vše je román Američanky havajsko-korejského původu Hanyi Yanagihary, který se v roce 2015 probojoval do užších nominací na Man Bookerovu cenu.

Vzdálený, nedosažitelný, zahalený či jinak skrytý cíl, a především touha k němu napřená jsou objektem zájmu Štěpána Smolena. Jako materiálu se chopil literatury a výtvarného umění 19. století. Vývody, jež z poutavě vylíčených dilemat svých hrdinů vytěžil, jsou však spíše soukromého rázu.

Veselé kresby plné humoru a dialogů lidí, zvířat i skřítků prohlubují svět dětské fantazie. Ať už se člověku v životě přihodí cokoli, není od věci brát to s humorem. Jednoduché vtipné říkanky navíc pomáhají dětem procvičovat rozvíjející se jazykové schopnosti.

Poměrně nevýrazný příběh, který sleduje kroky začínajícího českého spisovatele Štěpána Hrdiny, prázdného umělce s nasazenou maskou geniality a neodolatelnosti, na jeho skromných cestách, skrývá více, než se na první pohled zdá.

V rámci přísně tajného vědeckého experimentu se podaří vytvořit časoprostorovou škvíru, kterou lze cestovat přímo do druhohorního světa dinosaurů. Několik vědců se vydává dávno vymřelou faunu a flóru prozkoumat, ale místo rozjímání nad prehistorickou přírodou musejí bojovat o holé přežití. I tak mezitím stíhají působivě vylíčit pozdně křídový svět, a to s ohledem na nejnovější vědecké poznatky.

Většina populárně naučných knih zabývajících se biologickou evolucí se obvykle soustřeďuje na nápadné a dobře známé mnohobuněčné organismy, nejčastěji na několik oblíbených skupin živočichů. Nejenže tak opomíjí značnou část veškeré biologické rozmanitosti, ale i většinu času, po který život na Zemi existuje. A v důsledku trestuhodně upozaďuje klíčovou událost, bez níž by život na Zemi nikdy nebyl takový, jaký jej známe – vznik eukaryotické buňky.

Těžko uvěřitelný tragikomický příběh o jedné nevšedně výstřední a notně poblázněné rodině vypráví ve své komerčně úspěšné prvotině mladý francouzský autor Olivier Bourdeaut. Děj se nese v rytmu melancholické písně zpěvačky Niny Simone Mr. Bojangles: dokud se tančí, nemůže být hůř.

V roce 1984 vydal Erazim Kohák, filozof zaměřený mimo jiné na ekologickou etiku, v americkém exilu knihu The Embers and the Stars. Nyní, po mnoha letech a zkušenostech, ji sám volně přeložil a doplnil pro českého čtenáře.

Své vlastní „upadnutí“ do stavu blížícího se počítačové závislosti autor analyzuje elegantním stylem, s vhledem, erudovaností i sympatickou sebeironií. Vliv informačních technologií na lidský mozek nepopisuje ani nehodnotí jednostranně, obavám o „lidskou přirozenost“ se však nevyhne. Otázka je, co tím má přesně na mysli.

Každodennost je pojem značně relativní, jak upozorňují autoři čtvrtého a posledního svazku monografické řady Kultura a totalita.

Komiksový prequel ke slavné Foglarově „stínadelské“ trilogii zkouší převyprávět historii Vontů i Druhostraníků předtím, než se na scéně objevily Rychlé šípy. Autoři mají zajímavé i nosné nápady, ale zpracování je místy zoufalé.

První skutečná sbírka povídek Chucka Palahniuka je ve světle jeho počinů z nedávné doby vítaným osvěžením, mimo jiné díky působivější společenské kritice. V příbězích rozličných žánrů nalezneme nejen autorovu typickou zálibu v nepříjemných a naturalistických motivech, ale i části zcela jiného ladění, dosvědčující Palahniukův široký záběr.

Psaní i čtení může být terapií. Příběh o autistickém klukovi a jeho tátovi, kteří k sobě díky společnému hraní jedné počítačové hry zázračně najdou cestu, může být terapií nejen pro táty v podobné situaci, ale zřejmě tak fungoval i pro tátu-autora, který něco podobného zažil na vlastní kůži.

Faksimile samizdatové knihy textů Jana Patočky o Chartě 77 a vzpomínek jeho přátel je skvělá příležitost seznámit se s filozofickými a občanskými postoji jednoho z nejvýznačnějších českých myslitelů dvacátého století.

Báje a mýty nás i dnes mohou v mnohém poučit: k tomu dospívá vypravěč nového románu spisovatele Ono-dit-Biota. Po ztrátě milované manželky se mu nechce žít, posléze se ale vydává do světa, putuje po italských, španělských, a nakonec dokonce japonských ostrovech, jde po stopách antické kultury a volně vstupuje do vlastních vzpomínek. Francouzští čtenáři knihu chválí jako oslnivou výpravu do mistrně popsané krajiny nových (snových) obzorů, kam z bájného Olympu sestupují sami antičtí bohové.

Kniha Ladislava Šerého s názvem Nikdy nebylo líp se v soutěži Magnesia Litera 2017 dostala mezi šestici finalistů v kategorii próza. Na nejvyšší post však nakonec nedosáhla. Přestože v předešlém roce asi skutečně patřila k tomu lepšímu, co se v české prozaické produkci objevilo, a přinejmenším stylovou nápaditost nelze autorovi upřít, v některých aspektech přece jen vzbuzuje jisté pochybnosti.

Ecovy malé výpravy časem, které kdysi pravidelně vycházely v časopise LʼEspresso, v rubrice pojmenované Poznámky na krabičkách od sirek. Výběr je autorův.

Jak dopadne úspěšný muž, který se rozhodne všeho vzdát, odstěhovat se do stanu a trávit dny po boku malého losa? Erlend Loe přichází s pokračováním svého populárního románu Doppler, v němž s humorem a nadhledem kritizuje naši konzumní společnost.

Mravokárný příběh o jednom napraveném seminaristovi celkem čtivou a nenásilnou formou přibližuje učení sv. Jana Kassiána, významné postavy západního mnišství. Autor si pohrává s řečí marketingových hesel a herních návodů, jež naplňuje jiným, ba protikladným obsahem.