Názvem sbírky povídek Balla sám sebe s gustem pohřbil. Anebo ne? Co čekat od knihy, kterou autor předkládá čtenářům s takovým dramatickým patosem? Bezesporu nadnesenou sebereflexi a hloubavou ironii, stejně jako radostné hrátky s jazykem. Přináší ale i temnější, hutnější témata, nastavující zrcadlo společnosti, která má tolik nedostatků, kolik je v ní lidí. Balla servíruje pestrý tác jednohubek, z nichž některé jsou lehce stravitelné a jiné představují sousto, které je nutné řádně přežvýkat.

Někdy by člověk mohl mít dojem, že kultivovaně diskutovat v Česku o politice snad ani není možné. Kniha dvou amerických badatelů – i navzdory určitým odlišnostem mezi oběma kulturami – podává návody a rady, jak tyto debaty vést s úctou a jak se nechat lidmi s odlišnými postoji i obohatit.

Nejnovější filmová adaptace slavného Balzacova románu se soustřeďuje na plejádu rozporuplných postav v čele s hlavním hrdinou plným ambicí. Skvělé herecké výkony a působivá výprava však statickou a staromilskou podívanou zachraňují jen zčásti.

Sbírka Dopisy k narozeninám přináší básně-vzpomínky, básně-momentky i básně-výčitky. Jejich adresátem i objektem je Hughesova žena, americká spisovatelka Sylvia Plathová, jejíž poezie tak stojí v pozadí jako memento i měřítko.

Na výlet do Prahy – anebo pokud nejste přespolní, pak na výlet Prahou – přibalte dětem zábavný Výletník a výtvarník Karolíny Čaplové. Děti se nebudou nudit, něco nového se dozvědí a taky si budou chtít povídat – interaktivní sešitový průvodce Prahou totiž podněcuje ke zvídavým otázkám a burcuje fantazii i rodinné vzpomínky.

Kanadský religionista a antropolog ve své přehledové publikaci vysvětluje, proč jsou pro nás rituály obecně důležité a které rituální chování sdílíme se zvířaty. Upozorňuje přitom, že ne každá změna je nutně k lepšímu a že tradice nemusí být vždy represivní.

Prvotina mladého autora přivádí čtenáře do vyhlášené turistické oblasti Japonska, kde český student během brigády v hotelu poznává místní prostředí, zaměstnance i sám sebe. Chybějící emoce příběhu dodává hudba; román je vybaven dokonce soundtrackem a celkově působí jako literární videoklip.

Finský horor o dávném esenciálním zlu je variace na klasický motiv strašidelného domu. Tím je v tomto případě dům bytový, což Marku Hautalovi poskytuje lepší manévrovací prostor a také možnost nově pojmout atmosféru cizosti, z níž pramení děs a hrůza. Přestože se autor nezdráhá sahat po žánrových klišé, výsledek je překvapivě dobrý.

Vystačí si člověk sám se sebou, nebo potřebuje ke svému bytí další spřízněnou duši? A když už člověku nic jiného nezbývá, dokáže mu zachránit život přátelství? Román Ewalda Arenze Staré odrůdy se snaží na tyto otázky najít odpovědi, ve svém hledání se ale vydává snad až příliš snadnou cestou.

Co stojí za popularitou Vladimira Putina mezi prostými Rusy a lze očekávat, že po jeho odchodu se Rusko nějak zásadně změní? Kniha novináře ruského původu jasně vysvětluje, proč bychom si ani o dnešní zemi, v níž „zítra znamenalo včera“, neměli dělat iluze.

Nejznámější komiksový životopisec současnosti se tentokrát zaměřil na osud černošského boxera, který při jednom ze svých zápasů udeřil soupeře natolik silně, že dotyčný upadl do kómatu a v nemocnici později zemřel.

Láska patří k mládí stejně jako ke stáří. Když ale starý člověk ztratí životního partnera, přichází tím nejen o lásku, ale i o identitu. Monolog ženy, jež po manželově smrti upadá do hlubokého smutku, nabízí sugestivní příběh jednoho vztahu i života po životě.

Útlá kniha pro rodiče a učitele mateřských škol obsahuje třicet minipříběhů s dětskými hrdiny, kteří prožívají strach, špatnou náladu, zahanbení, štěstí, radost či pocit bezpečí. Při poslechu příběhů a během tvořivých i experimentálních aktivit se děti učí zorientovat ve spletitém světě emocí a rozvíjejí smysl pro empatii.

Dcera se vrací domů s pocitem vykořeněnosti. Ohmatává nostalgicky vybledlé vzpomínky a sleduje, jak vše pomíjí a stárne. Jediné, z čeho bere sílu, je ironie. Jen díky ní si připadá živá, přestože jde o pouhou masku před dávnou bolestí. A ona to moc dobře ví. Natálie Nera vydala svou první básnickou sbírku.

Vzpomínky na první návštěvy Islandu, které na sklonku života na základě vlastních deníkových záznamů a poznámek z cest sepsala Helena Kadečková, osloví nejen skandinavisty, ale všechny, kdo jsou ochotni se zamyslet nad otázkou, jak moc se náš svět od konce padesátých let proměnil.

Analýza nezdravého vztahu, v němž má ona příliš dlouho na očích klapky a on se ze zoufalství dělá jiným, než ve skutečnosti je. Román současné norské autorky si klade otázku, kde je hranice lásky k druhému.

Etgar Keret, jeden z nejpopulárnějších izraelských spisovatelů současnosti, oblíbený především u zahraničního publika, vydal po delší pauze další sbírku povídek. Nejprve vyšel slovenský překlad s názvem Porucha na kraji galaxie a těsně po něm i ten český pod titulem Tak už leť.

Ve včelím úlu má všechno řád a smysl – i obětování jednotlivců pro blaho celku. To se však nedá říct o světě, ve kterém žije Egidius Arimond, vypravěč románu Zimní včely. Zatímco se tento bývalý gymnaziální učitel v německém městečku nedaleko belgických hranic oddaně stará o svá včelstva, kolem něj zuří poslední měsíce druhé světové války. Egidius nebyl odvelen na frontu, ale čelí závažnému problému: trpí epilepsií, kterou musí skrývat, a na léky si vydělává převážením uprchlíků na hranici.

Humorná, poučná a nadmíru čtivá kniha zachycuje počátky kariéry Davida Attenborougha a ukazuje, jak se z britského televizního producenta stala legenda dokumentárních filmů o přírodě, která za více než půlstoletí představila divákům nejpodivuhodnější tvory ze všech koutů naší úžasné planety.

Vesnice plná psychicky narušených lidí, kteří potřebují pečovatele? V Německu jedna taková existuje a komiksový kreslíř o ní napsal a nakreslil vtipný a dojemný (ale ne dojímavý) příběh.

V dystopickém románu japonské autorky jsou postavy izolovány od okolního světa a postupně se zbavují věcí i vzpomínek na ně. Totalitní praktiky na ostrově plujícím v prázdném moři nejsou nástrojem ideologické doktríny, ale rovnou se zažírají do genetického kódu obyvatel.

Oddaný skaut, kterému už zbyl jen jeho kroj, talentovaný umělec, jenž za sebou nechal všechny své obrazy, bohatá rodina držící se luxusu do poslední chvíle, vojáci bojující proti Islámskému státu, nesmlouvavá policie a přes sto dobrovolníků na balkánské trase v roce 2015. Strach, bezmoc, bída, ale také úleva, legrace a spousta sebereflexe.

Dospívání není jednoduché, zvlášť když ve škole jste trochu outsider a domů chodíte spíš za trest. A co teprve když na vás navíc spočívá úloha strážkyně – máte výjimečnou schopnost vidět nadpřirozené bytosti a musíte se postarat, aby ve vašem městě netropily neplechu.

Téma duchovní cesty spojuje většinu z osmi povídek souboru, vycházejícího z autorčiných zkušeností z cest na Východ. „Lidé bloudí po světě a hledají lásku. Žádostivá fantazie se tváří jako skutečnost. Těla šílí, duše pláčou. Někteří hledači nacházejí na dalekých cestách štěstí v sobě.“

Kdy se lékaři začali zabývat významem larvální terapie pro čištění ran a záchranu životů? Skutečně akupunktura a sérum pravdy fungují? Kdy byla provedena první operace oka? A bude někdy možné zmrazit člověka a oživit ho o sto let později? Poučná sonda do dějin lékařství nenechá stranou ani psychoterapii či dilemata lidské nesmrtelnosti.

Poslední do češtiny přeložený román Adama Nevilla jeho příznivce určitě nezklame. Nechybí přitažlivé prostředí, pár překvapivých zvratů, trocha folkloru ani několik mimořádně krvavých scén. Samotný příběh a děj, jímž se hlavní postavy probíjejí, však nepřesahují standardy žánru.

Přírodní motivy, metapoetičnost a zaujetí jazykem se spojují v působivém obrazu lyrického já, které zadumaně promýšlí limity vlastního světa. Sbírka klasika finského básnictví Paava Haavikka Zimní palác osloví rozjímavé duše, které rády bloumají mezi slovy a neobávají se zabloudění.

V první tchajwanské manze vydané v českém překladu se snoubí prvky fantasy a bojová umění. Autor pracuje technikou tušové malby a za své komiksy již získal několik ocenění doma i v zahraničí.

Představuje další rozvoj umělé inteligence pro lidstvo spásu, která nám pomůže vyřešit řadu globálních problémů, nebo naopak smrtelné nebezpečí, které je třeba bez ohledu na jeho potenciál zadusit hned v zárodku? Ačkoli druhá možnost, tedy ukončit vývoj AI, není jen zbytečná, nýbrž i nereálná, ani ta první není zcela ideální. Pokud nechceme riskovat, že se naplní nejčernější scénáře známé z tolika filmů a knih, budeme muset současný, příliš benevolentní přístup přehodnotit.

Psaní o samotném procesu psaní má své pevné místo v literatuře přinejmenším od dob modernismu. Napsat román o vlastním (skutečném) slavném románu však může působit přinejmenším lehce narcistně. Spisovatel Ťia Pching-wa, který patří k nejvýznamnějším současným čínským tvůrcům, napsal v době covidu jaksi mimoděk román o svém nejznámějším díle Padlá metropol. Otevřít za dvacet let dalece překračuje hranice memoárového psaní a stává se univerzální uměleckou výpovědí o spisovateli v současném světě.