Nezvyklý titul nového románového příběhu Ivy Procházkové, královny české literatury pro děti a mládež, odkazuje k hlavnímu hrdinovi a vypravěči: Džojo je jeho jméno, jedenáct a čtvrt jeho věk. Snadno tak lze odvodit i doporučený věk čtenářů.
Tři hry dánského dramatika otevírají svět plný jemných i drsných momentů, v nichž člověk zápasí s neviditelnými silami systému, technologií i vlastních vztahů. Autor dokáže z drobných situací vystavět obraz současnosti, který zneklidňuje svou pravdivostí.
Byl únos Sabinek aktem civilizovaného národa? I s odkazem na něj tvrdí historik Stephen Kershaw, že staří Římané ctili i aspekty své historie, které by jejich řecké protějšky považovaly za typicky barbarské. A snaží se kategorii „barbar“ – tedy ten, kdo mluví nesrozumitelně, „brblá“ – lépe porozumět.
Propracovaná psychologická studie sleduje životní cestu ženy od mládí v dětském domově až po dospělost, kdy se živí jako exkluzivní prostitutka. Zaznamenává otevřenou výpověď nevšední formou monologu na nahrávce, zachycující i ruchy z jejího života. Hrdinka se skrze záznam snaží vypořádat s minulostí, kdy se stala obětí sexuálního predátora. Čtenáře tím dostává do znepokojivé role diváka i soudce.
Detektivky Michala Sýkory jsou čím dál temnější a krvavější. Ani název jeho letošního románu nezní zrovna optimisticky. A v ději je na české poměry opravdu hodně mrtvých.
České vydání vrcholného perského opusu islámské mystiky má své nedostatky. Přesto je dobře, že jej máme. Poutavé podobenství totiž může přiblížit duchovní odkaz súfismu i těm čtenářům, kteří se se zdejší odbornou literaturou míjejí.
Svět se žene za „pokrokem“, ale Ailton Krenak hlasitě varuje: skutečný pokrok hledejme v zastavení. Hlas indiánského národa Krenaků nás vyzývá k probuzení – k návratu k Zemi, která už dlouho volá o pomoc, a k přemýšlení nad tím, co znamená být člověkem.
O jednoduché, ne-li přímo primitivní hře píše autor natolik zapáleně, že čtenář by nejraději usedl k počítači a po x letech si ji znovu zahrál.
Ve snaze postihnout vše živé – tentokrát až s encyklopedickou důsledností – přichází po tvůrčí pauze Jitka Bret Srbová se svou nejnovější sbírkou. Zůstává v ní věrná citlivosti a empatii k přirozenému řádu světa. Všudypřítomný mýtus „malých věcí“ (nesoucí tíhu obrovského celku) upomíná na křehkost rovnováhy, na níž je závislý veškerý život. Srbová přitom naznačuje, že možná přeceňujeme vlastní schopnost přírodu zničit – neboť právě ona, v neustálé proměně, zůstává tím, co nás přesahuje.
Adaptace Goldflamových pohádek sice přináší významové i syžetové posuny oproti předloze, ale i tak představuje zdařilý snímek, který diváky vyzývá ke spoluprožívání emocí.
Dánská autorka přichází po dlouhé tvůrčí pauze s románem, který propojuje osobní příběh s napínavým politickým dramatem ze současného světa. Tragická smrt aktivistky Joanny spouští pátrání jejího otce, diplomata OSN, jež se promění v hlubokou úvahu o vině, moci a morálních hranicích. Tellerová znovu potvrzuje pověst autorky, která otevírá etické i existenciální otázky.
To poslední, co obyvatelé Mizerné Lhoty potřebují, je nečekaná mizérie v podobě mrtvého čaroděje, která naruší jejich poklid. Debutující autorka vykresluje kouzelný svět, který je i přes množství nadpřirozených postav veskrze povědomý a lidový.
Básnířka má těžkou práci / spojit fakta a legraci, říká Tereza Marianová v básni věnované rychlosti koňského kroku. Při pročítání jejího nejnovějšího počinu, kde se snoubí encyklopedický charakter, výtvarná invence a poetické hříčky, lze nicméně konstatovat, že konkrétně tahle práce se básnířce a ilustrátorce vydařila.
Těžko bychom ve 20. století hledali dvě osobnosti Británie, které by se jevily jako protikladnější. Přesto je ke konci života mnohé spojovalo, ale právě v tom jsou podle výborné knihy novináře Rickse inspirativní a aktuální.
Adam Borzič ve své sbírce otevírá snový atlas světa, v němž se ptačí okázalost střetává s přesností myšlení, Východ se dotýká Západu a imaginace se mění v mapu touhy. Sbírka plná barev, vůní i jemné absurdity však nabízí víc než poezii: zve k cestě, na níž se poznání rodí z obrazů, které nelze zapomenout.
Známý herec „obsadil“ do hlavní role svého románového debutu masérku Emmu. Láká na špionážní a milostné dobrodružství zasazené do exotického prostředí Ománu. Dlouho očekáváná kniha však ve svém žánru představuje spíše průměr.
Nejnovější překlad ze staroseverštiny představuje ságu stylem i obsahem jedinečnou. Dramatický děj sleduje politické pletichy skandinávských vladařů, jednu z nejslavnějších námořních bitev ve Skandinávii, a především činy udatných bojovníků známých jako jómští vikingové, kteří údajně sídlili na slovanském území a interagovali s místními obyvateli.
Je možné se vyznat v informačním chaosu? Kdy se slušnost mění v kompromis? A proč minulost stále formuje schopnost společnosti čelit manipulaci? Nejnovější rozhovor uznávaného novináře provokuje k zamyšlení, zda jsme připraveni čelit době, kdy pravda ztrácí pevnou půdu pod nohama.
Mladá hvězda současného švédského komiksu se v Česku představuje svébytným kreslířským rukopisem. Lázně jsou však spíše sledem uhrančivých obrazů a scén než promyšleným komiksovým románem.
Achilles byl jako dítě ponořen do řeky Styx a Siegfried se vykoupal v dračí krvi. To jim poskytlo kůži, jíž nedokázala proniknout zbraň. Zůstala zranitelná místečka, která se oběma stala osudnými. Ukázalo se, že navzdory svému polobožskému původu zůstali lidmi. Britský lékař poutavě popisuje, v čem je naše kůže „knihou“ i „obrazovkou“ a proč ji považuje za nejlidštější orgán.
Těžko přijímáte fakt, že smutek a zármutek patří k životu? Jordanka Beleva vás možná přesvědčí o tom, že mohou přinést i krásu…
Vánoce nejsou vždy časem radosti a dárků, ale také zkouškou lásky a odvahy. Andersenovsky laděný příběh dvou sester, které se snaží převzít odpovědnost dospělých, vydělat pár korun na dárky a snad i získat vlastní vánoční stromek, propojuje drsnou realitu s dětskou vírou a nadějí.
Uznávaná spisovatelka odlétá do panamské džungle zrekonstruovat případ zmizení dvou dívek z Holandska. Zažívá hororovou cestu do hlubin pralesa a čelí racionálnímu i iracionálnímu strachu. Oceňovaný román ukazuje temné stránky člověka a jeho opuštěnost.
Básnická prvotina Martiny Malinové zprostředkovává čtenáři sdílenou zkušenost pandemie, válek za hranicemi, environmentálního žalu, ale především mateřství v celé jeho syrovosti. Nabízí poezii, která z tělesnosti činí mapu společných zkušeností – od únavy a péče po odpor a smíření. Vzniká tak intimní i společenská zpověď o tom, co všechno naše těla nesou.
Čína na přelomu 19. století je úzce svázaná svými tradicemi, které prostupují všechny vrstvy společnosti a každodenní jednání, ale zároveň je také zemí, v níž se zraky mocných upírají k Západu. Na příběhu dvou dívek z rozdílných poměrů Jane Yang ukazuje, jak konvence formují a deformují jejich životy a že změna nepřichází snadno.
Oleandr, prudce jedovatý, zato krásný a opojně vonící keř je symbol prolínající se tvorbou Federica Garcíi Lorky, na nějž odkazují překladatelky nové poetické sbírky tohoto básníka. Učaruje tento výbor čtenáři stejně tak jako vůně oleandru?
Nela Bártová na sebe strhla pozornost už svým básnickým debutem, který se v roce 2021 dočkal nominace na Magnesii Literu za debut roku. A nutno říct, že ve své druhé sbírce Házeliště granátů je ještě přesvědčivější.
Novinář Zbigniew Rokita pochází z dnes polských, dříve německých Hlivic, a má předky polské i německé. Ve své knize formou reportáží i rozhovorů s odborníky pozoruhodně zkoumá, jaká je identita této oblasti, nakolik tam nově příchozí po roce 1945 zakořenili a zda mají nějaký identitotvorný příběh.
Trojice povídek belgického komiksového veterána nás vrací do dob, kdy nejčastějším žánrem komiksového média byly dobrodružné příběhy. A návrat je to docela sympatický.
Téměř sto let po své smrti zůstává Rjúnosuke Akutagawa jedním z nejvýraznějších autorů japonské literatury. Sbírka Život jednoho blázna ukazuje tohoto povídkáře v celé šíři – jako citlivého pozorovatele moderní doby, neúnavného hledače krásy i člověka zápasícího se svými démony.
