Když člověk místo horkého kakaa doma po těžkém dnu popadne sklenku s něčím ostřejším a shodí pracovní oděv, ať už jsou to montérky, nebo formální oblek, může se snadno stát šťastným Finem.

Fascinace mimozemštinou je nakažlivá: průvodce umělými jazyky nenechá chladným ani toho, kdo se jinak o popkulturní trháky typu Star Wars nijak zvlášť nezajímá.

Na brněnskou a pražskou expozici o fenoménu multimediálního divadla Laterna magica navazují kurátorky výstavy také pozoruhodnou výpravnou publikací, která dalece přesahuje rozměr doprovodného katalogu.

Co nám dnes může dát návrat k pohanství? Názorů je celá řada. Odpověď, kterou na tuto otázku dává francouzský politický filozof de Benoist, patří k těm problematičtějším.

Antologie povídek z finského severu představuje literární území polárního dne v různých žánrových a tematických podobách současné finské literatury. Prostřednictvím příběhů, které umí být syrové i odlehčené, dává českému čtenáři příležitost dohlédnout dál za všechna klišé o depresivní evropské pustině.

Páťáci z baletního souboru trénují třikrát týdně na celorepublikovou soutěž. Intenzivně trávený společný čas akceleruje řadu vztahů, nejen mezi kamarády, ale i mezi spolužáky, učiteli a rodiči. Škoda jen, že svižně vyprávěný text s mnoha dobrými nápady tolik strádá nedostatečnou jazykovou redakcí.

Co do počtu nových titulů je na tom současná česká literatura dobře – což může mít ale za následek i to, že se kdejaká kniha v onom množství snadno ztratí. K tomu, aby mohla kniha z produkce vyčnívat, se jistě hodí doporučení od osobnosti, jako je psychiatr Radkin Honzák. Kniha, již doporučuje, by nicméně obstála i bez toho.

Stephen King se v posledních letech opakovaně vrací do Castle Rocku – do městečka, v němž se jeho čtenáři mohou pohybovat již minimálně od vydání románu Mrtvá zóna v roce 1979 a jehož epilogem měl být „výprodejový“ román Nezbytné věci.

Poetický román Agathe je minimalistická sonda do duše stárnoucího psychologa, který si během léčení depresivní pacientky uvědomí vlastní osamělost a naivitu fixní myšlenky, že s odchodem do penze konečně začne pořádně žít. Příběh občas balancuje na hraně banální sentimentality, představuje ale příjemné vybídnutí k životní sebereflexi.

Hlavní slabinou kuchařky Václava Havla je nedostatek Havla. Recepty, historky a snímky, které kulinární stránku jeho života a osobnosti opravdu představují, jsou utopené v nadbytečné až nepatřičné obecné omáčce.

Sníh, strmé srázy a v patách naštvaní venkované i šermířský rival. S tím vším se musí vypořádat titulní hrdina sympaticky starosvětského dobrodružného příběhu z roku 1535.

I v éře počítačů mohou humanitní vědy vzkvétat… jen se přitom radikálně změní jejich podoba: autorství bude spíše kolektivní. A univerzitní katedry se možná budou remixovat „jako digitální hudební samply“.

Město plundruje vítězná armáda, živého muže aby v něm pohledal a ženy si musí zvolit: vrhnout se dolů z hradeb a uchovat si tak čest, nebo se nechat zajmout nepřítelem, sloužit mu, a někdy ho dokonce i milovat. V románu Angličanky Pat Barkerové sice stejně jako v Iliadě vystupují Achilles, Patroklos, Agamemnón nebo Odysseus, ale hlavní roli tu mají Bríseovna, Chrýseovna a nespočet bezejmenných matek, manželek a dcer, kterých se zkáza Tróje dotkla snad ještě více než jejich mužských protějšků.

Dětské dobrodružství, které přepisuje dějiny, ukazuje mladším školákům, jakou sílu má obětování a pomoc druhým i proč je dobré překonávat vlastní strachy.

Věkovité stromy v krajině nelze přehlédnout. Udivují nás svou krásou, mohutností i výdrží, s jakou se neúnavně každé jaro znovu zazelenají, byť jejich kmen už začíná trouchnivět. A jistě mnohé z nás ve stínu starobylé koruny napadlo, co všechno pamatují a co se muselo v jejich blízkosti odehrát. Marie Hrušková, inspirována historkami lidového vyprávění, nabízí jako odpověď tuto půvabnou knížku.

Obrazy z dětství i současnosti, které propojuje pro každé dítě tak zásadní postava – otec. Protagonista lyrické prózy Tamáse Jónáse si vybavuje vzpomínky na otce nebo s ním v duchu rozmlouvá a odkrývá tak čtenáři různé stránky komplikovaného muže, který je jak barbar, tak seladon, jak násilník, tak milující krásný člověk.

Nová kniha britského spisovatele Williama Kinga, usazeného v Česku, tentokrát nepřináší pokračování makabrózně rozverné série Zabíječ. Autor místo toho přichází s prvním dílem trilogie o největších elfích hrdinech světa Warhammeru – dvojčatech Tyrionovi a Teclisovi.

Aktuální český překlad cenami ověnčeného švédského autora je na první pohled dílo výsostně intelektuálské. Příběh „obyčejného člověka ze Severu“, kterému okouzlení nádherným artefaktem změní život, však nemusí být nutně sebevražedným nakladatelským počinem, jak by mohl naznačovat název české ediční řady Kamikaze.

Termínem „čtvrtá revoluce“ oxfordský filozof Luciano Floridi vysvětluje další krok na cestě, která opouští člověka coby suverénní střed veškerého dění. Jeho knihu by si měl přečíst každý, kdo rád přemýšlí nad dopadem informačních technologií v širokém a vrstevnatém společenském kontextu.

Třetí filmová adaptace díla Jaroslava Rudiše byla možná tou nejnadějnější. Ale film Štěpána Altrichtera vyvolává víc pochybností než potlesku.

Zapadlá francouzská vesnice zahalená do sněhu a mlhy, statní farmáři, moudré stařenky, něžná dívka, co umí rozmlouvat s ptáky a tajemnými tvory… a nad tím vším visí záhadné proroctví v neznámém jazyce. Na druhé straně uměním prodchnutý Řím, tajemný a mlčenlivý profesor, starobylé verše a děvče, které hraje na klavír tak, že kanou slzy a tají se dech, a svou hrou dovede nahlédnout lidem do duše. Avšak nad oběma dívkami se vznáší zlá předtucha a k moci se pomalu dostává strach.

Dobře načasovaný titul pro vrcholící houbařskou sezónu: hřiby, smrži a pýchavky jako prominenti v humorně ilustrovaném miniatlase hub pro předškoláky. A nádavkem pár příhod z houbaření plus návod, jak si vyrobit otisk výtrusů.

Po pouhém roce od druhého románu Viktorie Hanišové Houbařka se na pulty knihkupectví dostal její (dle autorčiných vlastních slov alespoň pro tuto chvíli) poslední příspěvek k tématu nefunkčního rodičovství, zejména pak mateřství. Rodičovská selhání, jež stojí v centru próz Hanišové, jsou ovšem s každým dalším dílem závažnější.

Rodinné nakladatelství Kořeny vydává publikace etnobotanika, kulturního antropologa a bylináře Wolfa-Dietera Storla již od samého počátku svého vzniku. Důvodem je obdiv k pravdivosti, pokoře a skutečnému porozumění vzájemné propojenosti všech jevů na úrovni mikro i makrokosmu, vlastních všem dílům tohoto autora. Duše rostlin není výjimkou.

Sci-fi novela a k hororu inklinující sbírka povídek představují amerického autora, který do fantastických žánrů vnáší nejednoznačné, otevřené a obecně velmi vynalézavě psané příběhy

Román Vlny, pokud ho můžeme nazývat románem, představuje po úspěchu inovativních próz Paní Dallowayová a K majáku naprostý vrchol literárního umu Virginie Woolfové. Autorka v něm experimentuje jak s formou – tím, že každé kapitole předchází přírodní interludium, jež na pozadí mořských vln a světla naznačuje, co se bude v dané kapitole odehrávat –, tak s narativní technikou polyfonního vyprávění.

Větší šanci na přežití měl v polovině 19. století voják v první bojové linii než pacient hospitalizovaný v nemocnici. Na český trh nyní přichází životopis muže, který se na rozdíl od svých kolegů s daným stavem odmítl jen tak smířit.

Další várka brutálně pornografických, sexistických, fekálních a jinak nekorektních vtipů už nabízí méně těch povedených a více jen brutálních. Když se ale některý povede, stojí to za to.

Pátrání po biologickém otci, záhadné fungování klinik zajišťujících umělé oplodnění a touha poznat vlastní kořeny. Osud dětí, které se narodily díky dárci spermatu v 80. a 90. letech v Nizozemsku, sleduje polský reportér Kamil Bałuk ve svém knižním reportážním debutu Všechny Louisovy děti.

Neotřelý a osvěžující pohled na gravitaci z pera u nás dosud nepříliš známého čínsko-amerického fyzika a vědeckého popularizátora. Krom základního představení této slabé, avšak všudypřítomné síly, díky které je vesmír takový, jak jej známe, autor upozorňuje i na význam nedávné detekce gravitačních vln a na nové směry výzkumu, jež se nám díky tomu otevírají.