Poslední tři desetiletí v zrcadle osobních příběhů: jak je prožili populární kněz, bývalí disidenti, vlivná feministka nebo dva Američané, kteří mají k naší zemi profesní nebo rodové vazby? Kde tkví kořeny psaní i přemýšlení některých z nich, třeba Aleše Palána?

Spisovatel Radu Ţuculescu (*1949) je jednou z výrazných postav rumunské literatury generace 80. let.

Prostor povídek Vratislava Kadlece zabydlují velmi obyčejní lidé. Autor je však staví před situace neobyčejné, absurdní až fantastické. Mnohdy tak nejen postavy, ale i čtenáře nutí opustit svět logiky, kterou jsme – slovy jedné z postav – „nemocní“.

Štěpán Kopřiva také svou druhou detektivkou ukazuje, že i do českého prostředí lze zasadit thriller drsné školy, aniž by u toho měl čtenář pocit trapnosti nebo nutkání k smíchu.

Různých literárních atlasů už u nás vyšlo několik. Tento poslední ale vyznívá poněkud rozpačitě, a v jistém ohledu dokonce působí spíše jako kuriózní literární hříčka.

Kdo rozhoduje o tom, kdo je a není normální? Někteří lidé vypadají jinak už na první pohled, jiní se rozhodnou svým způsobem života nepodvolit společenským konvencím. Román norského autora Gunsteina Bakkeho spojuje zdánlivě rozdílné osudy tří postav v jeden příběh o lidství, samotě, smrti i narození. Užijí si ho především náročnější a přemýšlivější čtenáři.

Co se z učebnic dějepisu o dějinách vlastní země dovídají žáci v Egyptě, Číně, Polsku, Japonsku, Arménii, Spojených státech i v dalších zemích a proč? Komentovaný přehled francouzského historika umožňuje lepší pochopení (nejen) pozadí mnoha zdrojů napětí v mezinárodních vztazích.

Slovo mizanscéna v češtině nikdy nezdomácnělo a i zahraniční teorie pro ně mají různé významy. Americký teoretik probírá řadu definic s četnými praktickými příklady z filmů dobře známých i u nás.

Románová trilogie provází osobními příběhy čtyř žen a jejich nejbližších na pozadí dramatických dějin dvacátého století. První díl Dcer nové doby se odehrává od konce první světové války do poloviny století v Hamburku, městě, které dnes už v podobě, jak ji líčí román, neexistuje. I díky výborné znalosti místopisu, brilantně zachycené celospolečenské náladě a propracované psychologii nesklouzává sága k přílišné nostalgii ani zbytečné brutalitě. Druhý díl bestselleru u nás vyjde na jaře.

Napínavá a tak trochu zlověstná pohádka autorky bestsellerů Eleny Ferrante je vyprávěna hlasem vyděšené opuštěné panenky, čelící hrozbám noci. Motiv ztracené panenky, vyvolávající vzpomínky na dětství hlavní hrdinky, se objevil už v autorčině předchozím románu Temná dcera, tentokrát je však panenka Celina v centru krátkého příběhu.

Co má krom barvy Slunce společného s banány? Jak vznikl Měsíc? Existuje spojení mezi parazity a evolucí pohlavního rozmnožování? Kde hledat mimozemský život? A co nám říká teorie relativy o nevýhodách bydlení ve vyšších patrech? Celkem padesát zajímavých vědeckých otázek s humorem i neskrývaným úžasem rozebírá ve své nejnovější knize jeden z předních vědeckých popularizátorů současnosti.

Klimatická krize a její dopady dnes už nejsou jen tématem vědeckých konferencí a ekologických organizací, nýbrž se jimi zabývají i umělci a kulturně činné osoby (teď už jen zbývá, aby se o ně opravdu začali zajímat i politici). Téma enviromentální poezie v poslední době rezonuje i českým literárním prostorem. Do tohoto kontextu vstupuje kniha Olgy Stehlíkové O čem mluví Matka, když mlčí.

Mladý a literárně nadmíru produktivní polský spisovatel slaví úspěchy nejenom v rodném Polsku, ale díky slušnému počtu překladů i v zahraničí. Koncem roku 2018 se jeden z jeho románů dostal i do rukou českých čtenářů. Po převážně zdařilé ochutnávce jménem Nenalezená nezbývá než doufat, že u jednoho nezůstane.

Autor Anglického pacienta se ve svém nejnovějším románu znovu vrací k druhé světové válce, nezajímá ho však její průběh, nýbrž důsledky pro jednu konkrétní rodinu. Nathaniel a Rachel vyrůstají v poválečném Londýně a jednoho dne jim rodiče oznámí, že musí na delší dobu odjet za prací do ciziny. Mezitím se o ně má starat svérázný rodinný přítel Mol, díky kterému sourozenci pomalu přicházejí na to, že válka ve všech ohledech ještě zdaleka neskončila a že jejich rodiče patrně nikam neodjeli.

Mezi entuziasmem osobního zanícení a nevšední erudicí se rozprostírá psaní jeho esejí; nedávno zesnulý autor v nich rozvíjí svobodnou intelektuální hru na různorodá témata.

Čtyři studie současných filmových teoretiků se zabývají slavným, ale české veřejnosti dlouho nedostupným filmem Alfréda Radoka Daleká cesta z roku 1949. Různé prvky snímku srovnávají například s Občanem Kanem.

V českém prostředí sice Guillaume Apollinaire patří – vedle Villona, Rimbauda a Verlaina – k nejznámnějším francouzským básníkům, přesto jsme až doposud z jeho slavných Kaligramů znali jen část. Obrazově a prostorově ztvárněnou poezii ze sbírky vydané francouzsky už v roce 1918 si nyní v překladu Petra Šrůty můžeme poprvé prostudovat v celém rozsahu.

Příslib blahobytu i strach z rozvratu a nákazy. To vše si naši předci spojovali s továrnami, jejichž dějiny líčí Katedrály industriálního věku. Kniha nabízí pohled na každodennost dělníků, kteří mnohdy chodili do práce nepravidelně, z továren utíkali nebo ignorovali pracovní postupy.

Nejvýše, nejhlouběji, na samý kraj známého světa: výběr neuvěřitelných objevitelských příběhů z nedávné historie i současnosti je určený dětem od deseti let, není ale vyloučeno, že jim přes rameno rádi nahlédnou i rodiče.

Nápadité kunsthistorické exkurzy, šťavnatá líčení uměleckých děl i poutavé historky ze života velikánů. Bohužel místy knihu kazí autorovy náznaky o tom, co vše v té jediné správné Evropě má místo a co už ne.

Petr Borkovec byl vloni nominován na cenu Magnesia Litera v kategorii poezie. Nijak by nepřekvapilo, kdyby se mezi nominovanými objevil i letos – ačkoliv v jiné kategorii. Na konci loňského roku totiž vydal tento autor knihu fejetonů, sloupků a kratších próz nazvanou Petříček Sellier & Petříček Bellot. I kdyby to však nakonec s cenou Magnesia Litera nevyšlo, jedno ocenění už Borkovec získal – cenu Tvárnice časopisu Tvar, kterou mu udělil kritik roku Jan M. Heller.

Druhý román Viléma Koubka má nakročeno k tomu, aby se stal jednou z loňských žánrových knih, které se budou skloňovat ve všech pádech. Perfektně totiž zapadá do představ o české akční škole, jejíž limity však zároveň odhaluje.

Homosexualita, transgender, ale především láska a hledání identity jsou témata neotřelého románu mladé grónské autorky, která svým textem narušuje veškeré normy, včetně těch jazykových.

Vyčerpávající úvod do rychle se rozvíjejícího vědeckého odvětví, v němž se snoubí kvantová mechanika s biologií. Ačkoli to na první pohled může vypadat jako spojení trochu pošetilé, už dnes existují přesvědčivé důkazy, že se kvantové jevy na některých základních aspektech života skutečně podílejí. Ambice kvantové biologie jsou však nesrovnatelně větší.

Krvavé horory, prostoduché akční filmy, plačtivé romance i pornografie. Kniha čtveřice filmových teoretiků se zaměřuje na ten typ filmů, které většina diváků považuje za pokleslé, odporné a vulgární.

Do nepálské oblasti Dolpo se s přáteli a několikačlennou karavanou vydává italský prozaik Paolo Cognetti. Dlouhé putování horskými údolími a masívy skýtá příležitost zkoumat nejen okolní krajinu a kulturu, ale i vlastní stavy mysli. Vměstnat všechny tyto podněty na pole krátkého literárně laděného cestopisu ovšem není nic samozřejmého ani pro tak zkušeného horala a spisovatele.

Proč dostal mladý James Watt při zkoumání síly páry na zadek, co děsilo návštěvníky prvních kinosálů a proč si Benjamin Franklin pouštěl draka nejraději za bouřky? Stručné představení zrodu několika desítek přelomových vynálezů a příběhů lidí, kteří za nimi stáli, nenabízí mladým čtenářům jen ponaučení. Získá si je i poutavou grafickou úpravu, jíž dominují dvoustránkové ilustrace, které text promyšleně doplňují, avšak snadno by obstály i samostatně.

Autorovy příznivce jistě nepřekvapí, že ani v této knize nechybí Ajvazovy oblíbené motivy: města, putování a pátrání po nějaké záhadě. Protagonista na své románové misi zavítá hned do několika metropolí, do kterých ho zavádí snaha odhalit tajemství nenápadného a zároveň velmi podivuhodného předmětu.

Vikingové a král Alfréd Veliký, to je slavné období anglické historie. Kanadský autor je však pojal nikoli v žánru historického románu, ale jako fantasy. Je to místy trochu iritující, ale výtečně napsané.

Zimní pohádka uznávaného německého dramatika Schimmelpfenniga se opírá o paralelu mrazivého lednového počasí a chladu v mezilidských vztazích. Lakonicky načrtnuté rodinné a partnerské miniatury vzájemně propojuje proplétající se motiv osamoceného vlka, který míří do Berlína.