Zimní pohádka uznávaného německého dramatika Schimmelpfenniga se opírá o paralelu mrazivého lednového počasí a chladu v mezilidských vztazích. Lakonicky načrtnuté rodinné a partnerské miniatury vzájemně propojuje proplétající se motiv osamoceného vlka, který míří do Berlína.

Bez plevele by příroda nemohla existovat. Životaschopné rostliny, které jako první osídlují nehostinné, vymýcené či vypálené plochy, vytvářejí v půdě semínkovou banku a třeba i desetiletí čekají na příležitost k růstu a rozmnožení, aby ochránily půdu před vysušením a erozí. Na našem pozemku pak bývají většinou bez použití drastických metod nezničitelné. Nová kniha Wolfa-Dietera Storla je důvěrně představuje, napomáhá docenit jejich přednosti a nalézt v nich užitečnou a krásnou součást zahrady.

Sebraný svazek roztroušených příběhů ikonického komiksového loupežníka uvítají všichni ctitelé Káji Saudka. Zároveň je luxusně připravená kniha ukázkou toho, jak se v průběhu let kvalita seriálu propadala.

Nikki, svobodomyslná dcera indických přistěhovalců, se vzepře rodičovským plánům ohledně své budoucnosti a začne učit vdovy ze sikhské enklávy v londýnském Southallu tvůrčí psaní. Čeká, že půjde o nudné ženy, zvyklé pobývat v ústraní, které nemají co říct, ale hned první povídka, kterou odevzdají, ji vyvede z omylu.

Islandská trilogie pro náctileté v sobě skrývá podstatně víc než jenom oddychové a napínavé čtení. Do znepokojivě realistického světa budoucnosti se totiž zcela jasně otiskuje současný vývoj společnosti, ekonomiky i klimatu, pokud tedy včas nezměníme směr.

Příběhy statečných odbojářů a partyzánů židovské národnosti působících v podstatě po celé okupované Evropě tvoří pestrou mozaiku, které však chybí pevnější rámec.

Hororové povídky současných romských autorů spojuje téma mulů – duchů zemřelých, navracejících se do světa živých. Pěkně vypravená kniha neskrývá ambice oslovit širší publikum: romská literatura se hlásí o slovo a slibuje překvapení.

Téměř devět stovek stran bojů, intrik, odhodlaného patosu hrdinů i zbabělosti padouchů. To je podstata dalšího z mnoha románů od Davida Webera, který žánr military sci-fi ovládá téměř dokonale.

V netradičním úvodu do stavitelského řemesla, který problematiku přibližuje i pomocí analogií k vaření, nechybí přemítání starověkých filosofů o tom, z které látky je náš svět vybudován, ani autorčino soukromé vyznání lásky k betonu.

Rakouský muzikolog Franz Ritter nemůže spát. Trápí ho čekání na diagnózu, kterou nad ním má vyřknout jeho lékař, ale mnohem větší neklid mu způsobí nečekaný dopis. Franzovi píše jeho celoživotní láska a připraví mu tak noc plnou vzpomínek, úvah a přemítání. Je to noc vyprávění se střípky příběhů rozkročených od básníků kmene Udhra a Chajjámových čtyřverší přes Liszta, Beethovena, Manna nebo třeba Aloise Musila po události islámské revoluce a tažení tzv. Islámského státu Sýrií.

Liberální demokracie je v krizi. Nadešla doba postpravdy, populismu, fake news a velká část společnosti se přiklání k autoritářství. Jak ale čelit této palčivé výzvě? Podaří se v budoucnosti vůbec uhájit demokratické ideály vybojované v krvavém 20. století? Na to se snaží odpovědět také Yascha Mounk ve své knize Lid versus demokracie.

Bizarní příhody policisty se psí hlavou využívají triviální kresby i dějové rozvernosti amatérských dětských komiksů. A v domovské Americe slaví ohromující úspěchy.

Výbor z díla jednoho z nejslavnějších učenců arabského středověku nabízí překlad tří vyprávění z jeho „iniciační trilogie“, pojednávajících o spirituální cestě duše k Bohu, a jeden text z rodu typicky avicennovských traktátů na podobné téma. Ibn Sínovo dílo je tak představeno reprezentativně a díky doprovodným studiím i přístupně.

Chudinská čtvrť na jihu Itálie. Násilí všude, kam se podíváš. Rodinné a sociální zázemí předurčuje budoucnost, vše svazují konvence a rodinná pouta. Kdyby Rosa Ventrella se svým románem přišla dřív, možná by se dočkala úspěchu, který sklidila Elena Ferrante. Dobíhá však jako druhá, a ačkoli je její příběh stejně autentický, působí jen jako slabší kopie.

O druhé světové válce byla napsána dlouhá řada titulů, ale téma nepřestává vybízet k literárnímu zpracování stále další a další autory. Američanka R. M. Romerová ho zkusila uchopit z pohledu panenek žijících ve vlastní pohádkové zemi.

Bytosti odmala vedené k práci a poslušnosti a současně vyhledávající dobrodružství, nemající zábrany a využívající fantazii podobně jako současné děti. Takto nejednoznačný obraz najdeme v nejobsáhlejší české knize o dějinách dětství.

Marek Toman ve své nové knize pro mládež zanechal knihovnici Boženku v cukrárně na Divokém západě a s humorem a parodií sobě vlastní se tentokrát prostřednictvím mladého anglického gentlemana nalodil mezi obávané piráty. Na nečekaném místě chce opět šířit lásku ke knize a příběhům literární klasiky.

Úspěšný spisovatel Jiří Šimáček publikoval na konci loňského roku čtvrtou knihu. V románu sází na některé konstanty svého psaní, celek se mu však rozpadá pod rukama – a neústrojně popsané sexuální scény nejsou ještě tím největším nedostatkem.

Debutová kniha oceňované slovenské prozaičky pojednává o pěti protagonistech, které spojuje jedno: více či méně úspěšně žijí v zahraničí, kde vedle pochopitelných potíží přistěhovalců bojují s následky trvalého stavu bytí na cestě.

Lepkavé horko, sexuální pnutí a jedno léto na konci století. Erotické vzpomínky spolu s přemýšlením nad „možná“ a „kdyby“ vynesly Martě Dzido a její knize Slast cenu Evropské unie za literaturu v rámci Polska. Přestože dílko ukazuje nový směr milostné literatury, hranice žánru nepřekračuje.

Román láká na suchý humor a líčení životních peripetií sympatické intelektuální hrdinky ve dvou slibných prostředích: na Harvardu v polovině 90. let minulého století a na maďarském venkově v téže době. Jako bizarnější z toho jednoznačně vychází to první.

Jeden z finalistů letošní Německé knižní ceny zaujme nejen válečnou tematikou a zajímavostmi ze světa včel. Paralely s fungováním včelího společenství dávají příběhu o odvěké lidské touze o životě ve svobodě nový rozměr.

Zkušená autorka biografií nás seznamuje s několika nejslavnějšími filozofy dvacátého století, kteří nám zanechali vzácný odkaz v podobě filozofického směru existencialismu.

Sykes je western velmi klasického střihu podpořený brilantní kresbou a obývaný sympatickými postavami, které ale občas dělají ne úplně sympatickou práci.

Román, od něhož se čtenář neodtrhne, přestože mu zůstanou odepřeny odpovědi na základní otázky, které samo dílo nastoluje – co se skutečně stalo a co bylo pouhým výplodem fantazie, jak se postavy mezi sebou proplétají nebo kde končí krása a začíná zrůdnost.

Půvabná knížka o hlemýždi, který nachází smysl bytí ne v rychlosti, ale v přátelství a životní cestě samotné, učaruje nejen dětem. Nečekaně dobrodružný příběh nevtíravě přibližuje tradiční čínskou filozofii a náboženství.

Fragmenty – taková je aktuální sbírka Miroslava Olšovského. Odráží pocit plynoucí z nemožnosti zachytit skutečnost, která se básníkovi neustále rozpadá na detaily, a zároveň z neschopnosti popsat ji běžným jazykem.

Knižní rozhovor s neklidným člověkem, ve kterém se střetávají různé vášně, mezi nimiž se bolestně snaží hledat rovnováhu, přináší pohled na novinářství v současném rozbouřeném světě.

Do finále nejprestižnější švédské literární ceny se letos probojovala i nepříliš známá autorka se svým románem týkajícím se dlouhá léta utajované jaderné katastrofy v Sovětském svazu. Při pozorné četbě lze ale odhalit, že v knize jde o víc.

Kapitán Joachim Stein má v oblibě zabijačku u známého mlynáře. Jenže letos někdo mlynáře zmlátil, mlynářku znásilnil a pašíka zrekvíroval. Začíná další akční detektivka ze šestnáctého století, kde nechybějí ani strašidla.