Trochu polemika s otcovým prozaickým dílem, kvůli kterému bude už navždy vnímán jako „Balabán mladší“, trochu sekvence slohových cvičení na různá zadání, je ale třeba přiznat, že zdařilých. Lukáš Balabán ve své prozaické prvotině ukazuje vztahové karamboly a prokletí výchovy a sarkasticky komentuje dnešní společenské diagnózy. Je to román? A záleží na tom?
Nový román Dana Browna jistě potěší pražské hoteliéry a incomingové agentury. Jestli potěší také čtenáře, není tak jisté. Od spekulativní detektivky s historickým pozadím se totiž opět odklání k technothrilleru.
Válečná špionáž, láska a hlavně cestování v čase. Poetický román v dopisech, v němž se stírají hranice mezi válečnými stranami, historickými obdobími, nepřítelkyněmi a milenkami – mezi Červenou a Modrou.
Mohly ženy získat v prvních staletích křesťanství kněžské, či dokonce biskupské svěcení? Historik umění se snaží tuto otázku zodpovědět na základě možností vlastního oboru, aby pak knihu zakončil poněkud překvapivou otázkou: Záleží na tom v dnešní debatě vůbec?
Surová dystopie plná ironie a nadsázky, kritiky a absurdna odkazuje na Ruské impérium a nechává nahlédnout do příběhu Oblomovů, mocné rodiny odhodlané trýznit svět a vytvořit svou vlastní říši.
Nový sborník plzeňských mezioborových sympozií se věnuje kapitálu a kapitalistům, tomu, jak se umělci dokázali uplatnit na ekonomickém trhu i jak podnikatele ve svých dílech zobrazovali a hodnotili.
Nakladatelství Crew pokračuje ve vydávání letité, nicméně v Evropě mimořádně úspěšné španělské komediální série. Aktuální příběh bohužel patří k těm průměrnějším.
Představte si, že jste možná posledním představitelem vývojové větve homo sapiens na Zemi. Svět zkolaboval, ostatní lidé zahynuli během pandemie neznámého viru. V opuštěných domech s trochou štěstí narazíte na zbytky prošlých potravin, a když máte kliku, i na nedopitou láhev skotské. Jste Sněžný, hrdina post-apokalyptického románu Margaret Atwoodové Gazela a Chřástal. A cítíte se strašně sám, i když vlastně nejste.
Co je česká hudba? Kdy začala, kde vznikala, co vlastně tento pojem označuje? Odpovědi na tyto otázky se pokusila nastínit známá hudební publicistka Vlasta Reittererová. Zvláště období 19. století je velmi dobře pokryto a přináší ucelený přehled vzniku české národní hudby jako osobitého fenoménu.
Hrdinství může mít mnoho podob: někdo zakládá školy, jiný léčí nemocné, další cestuje napříč kontinenty jen s deníkem a otevřenou myslí. Hrdinové Orientu učí děti, že skutečná velikost se nemusí měřit počtem dobytých měst, ale odvahou přemýšlet jinak. A také ukazují oblast Blízkého východu jako pradávnou křižovatku kultur a vědění, z kterých čerpala i Evropa.
V nejnovějším románu Veroniky Opatřilové nalezneme podobná témata jako v jejích předchozích knihách. Věnuje se zakázanému vztahu v minulosti, hledání sebe sama a hranicím svobody. Právě svobodu zde nalézají postavy pouze v přírodě. Les v tomto historicko-ekologickém příběhu hraje zásadní roli. Nejen jako prostředí děje, ale jako místo bezpečí, terapie a – jak hlavní postava několikrát sama zmiňuje – domova.
Co se ve Starém zákoně také mohlo dělat s předkožkami zabitých nepřátel (a v čem chybuje Leonardův nákres penisu)? Který souboj měla rozhodnout uzenka? Jak dopadl pokus operativně vytvořit dvouhlavého psa? Sbírka bizarností ukazuje, čeho všeho jsou lékaři schopni, jak často se mýlili a za co vše jim současně vděčíme.
Antologie tematizující strach z klaunů obsahuje skutečně výjimečných příběhů jen pár. Funguje nicméně jako zajímavá přehlídka dosud neznámých tváří žánru i fascinující náhled do moderní mytologie, z níž se k nám zatím dostaly pouze střípky.
O Německé demokratické republice a jejím dědictví, které ovlivňuje i naši současnost, si povídají tři spisovatelky, které spojuje nejen jejich původ a náhled na politiku, ale i výdrž při pití alkoholu.
Naomi Klein se ve své nové knize Dvojnice vydává na znepokojivou cestu, která propojuje celosvětový politický vývoj s intimním vyprávěním. Autorka, známá jako nekompromisní kritička neoliberalismu a korporátní moci, zde navazuje na svou předchozí tvorbu, ale tentokrát obrací pozornost směrem k sobě samé – a k tomu, co vidí „za zrcadlem“.
Česky začala vycházet nejprodávanější komiksová série všech dob plná akce, dobrodružství, pirátů a natahovacích končetin.
Do dospívání dvou osamělých neprůbojných kamarádů ze sídliště se vlamuje realita českého pokrytectví a velkohubosti. Sedmnáctiletý vypravěč nabízí úměrně svému věku sebestředný pohled, který průběžně sám reviduje, novela ale i tak v mnohém pomáhá otevřít oči.
V letošním roce slavíme 900 let od úmrtí Kosmy, prvního českého kronikáře. Jaká senzace, že se v témže roce k veřejnosti (v převyprávěné formě) dostávají jeho doposud neznámé záznamy o králi přímo legendárním – a když ne legendárním, pak alespoň příslovečném.
Město mnoha jazyků, které do jednoho umlčel velký požár. Turecký historický román se vrací do Smyrny počátku dvacátého století, do kosmopolitního města plného vůní, nadějí, intrik, tajemství, kde zároveň sílí přesvědčení, že každá ze skupin má na místo větší právo než ty ostatní. A ukazuje se, jak křehké takové soužití je.
Pro čest se lidé v minulosti nejednou zabíjeli. Dokážou se ale naopak díky novému chápání tohoto pojmu svého vražedného či násilného chování vzdát? Filozof Appiah ukazuje, že ano, i když v některých případech jde zřejmě o běh na dlouhou trať.
Kniha mapující padesát ročníků Letních filmových škol nenabízí úplně kritický pohled. Snad i proto, že jejím autorem je jeden z aktuálních členů organizačního týmu LFŠ v Uherském Hradišti. I tak má ale publikace svůj smysl.
Antologie V cizí kůži představuje českým čtenářům deset významných tchajwanských autorů poválečné éry, jejichž díla se dotýkají témat identity, osobních i kolektivních traumat a kulturní paměti. Kniha nabízí pestrou paletu žánrů a přináší nejen umělecký zážitek, ale i cenný vhled do hlavních proudů moderní tchajwanské prózy.
Poznání náboženských dějin je nezbytné pro pochopení jednání většiny našich předků. Alespoň jsou o tom přesvědčeni autoři knihy o zdejších dějinách křesťanství. S úkolem vylíčit je se vyrovnali se ctí, i když se můžeme přít, kolik důležitých oblastí a podrobností museli vynechat, a co naopak přebývá.
Legrační kočky, kam se podíváš – oceňovaná polská autorka a grafička prostřednictvím bohatých ilustrací a humorných průpovídek průvodkyně Šproty přibližuje pestrý život v kočičí metropoli.
I zdánlivě neškodné drobnosti mohou mít zničující následky. V případě spolupráce s StB to platilo obzvlášť, jak ukazuje román Milana Tesaře.
Se třemi hrdinkami poznáváme, co obnášelo francouzské osidlování delty Mississippi: Geneviève, Pétronille a Charlotte sem byly vyslány, aby se staly manželkami francouzských osadníků. Pohled na dějiny ženskýma očima je jiný – a pokud někde pokulhává, je to spíš vinou autorky románu.
Trik Mariji Stěpanovové zachycuje tíhu provizorní existence v emigraci: řadí se tak do kontextu dlouhé tradice (mimo jiné ruské) exulantské literatury, v níž autoři ohledávají identitu, jazyk i myšlení ve vztahu k opuštěné zemi i současnému domovu.
Ve stále se zmenšujících skupinách kladli ozbrojení příslušníci pobaltských národů odpor sovětské moci hluboko do padesátých let, v jednotlivých případech ještě déle. Dodnes není snadné proniknout nánosem nenávistné propagandy i obdivného patosu, který se kolem nich vytvořil.
Slavný komiksový experiment amerického kreslíře vychází z netradičního nápadu: každé okno zachycuje stejný prostor, jen v různých časových rozmezích. Někdy je mezi nimi vteřina, jindy roky nebo miliony let.
Mungo vyrůstá v dělnické čtvrti Glasgow v době, kdy tam většina lidí nemá práci a jejich frustrace vybublává v násilných konfliktech. V těch se realizuje i hrdinův bratr, vůdce protestantského gangu. Mungo žije se sestrou, která sní o vysoké škole, a alkoholickou matkou, jež se o děti stará, jen když na to má náladu. Jeho neutěšenou existenci však projasní první láska – ke katolíku Jamesovi.
