Terstský komparatista a germanista Claudio Magris, nositel Ceny Franze Kafky, se ve své poslední knize obrací ke dvěma tématům: k násilí v dějinách a ke spolehlivosti příběhů, které se o násilí vyprávějí. V celku Magrisova díla nejde o intelektuálně nejnáročnější knihu, ale rozhodně o jednu z nejpůsobivějších.

Reportážní román vycházející ze skutečných událostí v sobě spojuje detektivku a sociologickou studii. Jak si švédská policie počínala v honbě za tajemným útočníkem, který se „proslavil“ díky laserovému zaměřovači své pušky? Co vraha vedlo k útokům na náhodné oběti tmavé pleti? A jak obstála švédská justice, politická scéna a nakonec celá společnost tváří v tvář sílícímu rasismu?

Nejslavnější francouzský soukromý detektiv se vrací do českých knihkupectví. V již postarší komiksové adaptaci, která navzdory dlouhým dialogům stále svede vykouzlit působivou noirovou atmosféru.

Problematika různých teoretických přístupů k lidskému tělu a jeho tematizace ve výtvarném umění je aktuální a živelně proměnlivá, kniha ji však zpracovává fragmentárně a diskutabilně. Podnětnější jsou v ní možná texty týkající se konkrétních výtvarníků a také připojené rozhovory.

Ulice norského hlavního města vypadaly po druhé světové válce o poznání chudší než dnes. Norský autor Lars Saabye Christensen zavádí čtenáře do doby bez ropného bohatství i technologických vymožeností a ve svém osudovém Oslu rozehrává další z nenápadných příběhů obyčejných lidí.

Motýlí odysea ve verších, vystavěná na osvědčeném pohádkovém půdorysu – se sudičkami, nástrahami, statečnými činy, životní láskou a šťastným koncem. Nápadité a odvážné rýmy Ester Staré si nezadají s vždy originálními ilustracemi Milana Starého. A jako bonus audiokniha se zpěvem!

Autorka se ve svých vzpomínkových črtách vrací především do sedmdesátých a osmdesátých let, prožitých v heterogenní skupině českých exulantů. Přináší historky a anekdoty o úspěšných i neúspěšných kariérách, překážkách i nečekaných osudových zvratech.

Ženami v přechodu se zabývá řada odborných textů, jiné se snaží negativní obraz menopauzy narušit a ukázat, že život je krásný i po padesátce. Nizozemská spisovatelka a výtvarnice nakreslila knihu o tom, jak prožívala vlastní menopauzu. Nebyla to procházka růžovou zahradou, spíše emoční tobogán, ve kterém se málem utopila. A čtenářky spolu s ní.

Kniha zkoumá digitální data a ukazuje, že jejich prostřednictvím se můžeme dozvědět leccos z toho, co o sobě ani my sami nevíme. Radí také, jak s daty coby nebezpečně dvousečnou zbraní náležitě zacházet. Autorovy interpretace jsou někdy příliš přímočaré, ale celkově jde o potřebnou a užitečnou publikaci.

Nakladatelství Mystery Presss, jehož portfolio tvoří především detektivky a thrillery, udělalo další krok stranou a vydalo román jednoho z nejvýraznějších spisovatelů fantastiky posledních třiceti let. V autorově bibliografii nepatří k nejdůležitějším, přesto si zaslouží pozornost nejen fanoušků science fiction.

Jediný román Zeldy Fitzgeraldové je výrazně autobiografický a zaujme neotřelými stylistickými prvky. Příběh o zrání Alabamy Knightové a její opožděné touze stát se baletkou a získat nezávislost se však vyznačuje i řadou problematických rysů. Opravdu stál Zeldin talent neprávem ve stínu jejího slavnějšího chotě?

Autor přichází s další evolucionistickou teorií o vzniku představy boha. Přívržence prvotního „prvobytného monoteismu“ asi jeho čtivá kniha přiměje k rozhořčené polemice, ale u čtenáře ideologicky nevyprofilovaného by mohla vzbudit touhu vytvořit si svoji vlastní teorii vzniku náboženství, tak říkajíc sobě na tělo.

Vizuálně nesmírně působivý komiks je převrácením mýtu o Artemidě a Siproitovi a temným poselstvím o mužském chtíči. Šokující intimní tečku mu dává autorčin doslov.

Jednoho rána vešla do ložnice a zjistila, že její manžel je mrtvý… Carolina dál kojí syna, zařizuje pohřeb, snaží se vrátit k pracovnímu životu, udržuje styky s rodinou, shání nové bydlení. Neustále však přitom vede vnitřní zápasy, od těch dramatických až po ty nenápadné.

Autoři, oba zkušení zahradníci, se výsadbě původních druhů věnují desítky let. Své bohaté zkušenosti uspořádali do útlé knížky, která dobře poslouží jako zahradnické minimum, zdroj neobvyklých nápadů pro oživení zahrady a názorná „kuchařka“, jak založit a obhospodařovat záhony s planě rostoucími rostlinami.

Do dětských let vracejí manažerka Renata Mrázová a ilustrátorka Denisa Prošková třiatřicet českých žen z minulosti a současnosti. Na rozmanitosti jejich povah a dívkami zvolených povolání ukazují (nejen) malým čtenářkám, že mohou být, čím chtějí, ať je jejich temperament jakýkoliv.

Po úspěšných prózách Slepá mapa, Hotýlek a Hana prezentuje Alena Mornštajnová v románu Tiché roky další výpravný příběh rozmáchlý do několika desetiletí turbulentního dvacátého století. A opět splétá a rozplétá komplikovanou historii jedné rodiny v nemalém propojení s historií českých zemí, avšak tentokrát do velké míry ztišenou na pozadí. Zaměřuje se na vztah mezi otcem a dcerou, jejichž soužití ztěžují hlavně komunikační problémy.

Graficky i obsahově vydařená kniha seznamuje s kulturními dějinami nejvýznamnějšího chrámu České republiky a jeho sepětím s identitou obyvatel naší země. S ohledem na to, jak odlišné osobnosti se v minulosti podílely na jeho vytváření, autoři litují toho, že je v dnešní době zájem umělců o působení ve svatovítské katedrále minimální.

První díl z plánované trilogie sebraných povídek H. G. Wellse představuje autorovu tvorbu z let 1888 až 1896. Nabízí přepestrou směsici příběhů, mezi nimiž nechybí vědeckofantastické, dobrodružné, temné i tragikomické povídky, jež reflektují tehdy nové vědecké poznatky, populární teorie i autorovy politické názory.

Druhý díl sebraných povídek anglického prozaika H. G. Wellse představuje autorovu tvorbu z let 1897 až 1903. Nechybí žádné z jeho oblíbených témat, ať už jsou to úvahy o budoucnosti vědy a techniky, tragikomické příběhy z každodenního života, nahlížení do jiných světů – minulých, budoucích i paralelních –, či povídky ryze, byť stále „wellsovsky“ dobrodružné.

Debut Anuka Arudpragasama se odehrává na Srí Lance v době občanské války, ale má univerzální platnost. Oproti většině válečné literatury je to kniha úsporná, zachycuje pouhý jeden den, ale to jí nikterak neubírá na síle. Nejprve se spolu s hrdinou necháme otupit hrůzami války a pak začne svítat.

Slovo gen se v poslední době stalo nedílnou součástí naší každodenní řeči, ale jen málokdo skutečně ví, co to gen je, v čem je historie jeho objevu zajímavá, jak se vyvíjelo jeho pojetí nebo kterak se geny vztahují k tomu, jací doopravdy jsme. Rozsáhlá publikace indicko-amerického onkologa a spisovatele tuto problematiku objasňuje vyčerpávajícím způsobem a přitom srozumitelně. Zaručeně tak osloví široké spektrum čtenáře, od naprostých laiků až po profesionální přírodovědce.

Americký kreslíř a scenárista třetím dílem uzavřel sérii o životě v meziválečném Berlíně. Dohromady jde o silné a úctyhodné dílo, byť poslední díl je z trojice nejslabší.

Na počátku byl Borges, později přibyl Kafka, Pavelić, Krleža a nakonec Irving. Kromě toho se z povídkové knihy vynořují postavy jako Freud, Hitler, jeruzalémský velký muftí nebo Jásir Arafat. Tak čtenářům předložil povídkové miniatury na rozhraní postmoderního psaní, hororu a magického realismu jeden z nejoceňovanějších chorvatských autorů dneška Denis Peričić.

Houby, velkoformátová, originálně ilustrovaná kniha encyklopedického typu, si hned na první pohled říká o obdivné wow! Zaujme nejen budoucí mykology-amatéry, ale i zapálené houbaře, kteří si chtějí oblíbenou českou volnočasovou aktivitu zasadit do solidního vědomostního rámce.

Ve sbírce Jana Škroba Reál se snoubí angažované básnické polohy se spirituálními. Básníkovo vědomí se bojovně a s velkou duchovní vervou snaží vklínit do soukolí negativně viděného světa: „jsme silnější než všechen establishment / drsnější / než jeho mříže a zámky“. Je v tom však Škrobova sbírka přesvědčivá, či uvízla v přehnaném a plytkém volání po revoluci?

U Ženevského jezera se v létě ztratila devatenáctiletá Summer a ani po pětadvaceti letech není jasné, co se tehdy stalo. Summer možná žije? To by si rozhodně přál její mladší bratr Benjamin, který se s velkým časovým odstupem pokouší tragickou událost vysvětlit.

Když se zkrachovalý burzovní makléř s dcerou setkají na Manhattan Beach s gangsterem Stylesem, fatálně to ovlivní zbytek jejich životů. Držitelka Pulitzerovy ceny Jennifer Eganová přišla s kvalitním historickým románem. Nic víc, nic míň.

Aby člověk mohl psát o skutečných lidech, musí je učinit fiktivními. Jedině tak jim lze vdechnout život. Těmito slovy popisuje norská spisovatelka Linn Ullmannová způsob, kterým se rozhodla zachytit své rodiče a sebe samu v románu Neklidní. Podařilo se jí tak vyrovnat se se slavným jménem a zároveň vytvořit svébytný literární text.

Dvojice autorek – fotografka a etnoložka – mapuje tradiční způsob obživy romských žen v Rumunsku: věštby, předpovídání budoucnosti, léčitelství. Zatímco totiž tradiční mužská řemesla jsou na ústupu, povolání „čarodějnice“ v této komunitě vzkvétá. Čarodějnice jsou vnímány na stejné úrovni jako lékaři nebo kněží a jejich příjmy vůbec nejsou malé.