Ranami osudu notně zkroušený Jonas se rozhodne opustit rodný Island a ukončit dobrovolně život v daleké cizině. Do cesty mu nečekaně vstoupí rozbořený hotel a jeho oprav chtiví majitelé. Příběh o druhých šancích sice příliš připomíná autorčiny minulé tituly, ale i tak patří k tomu kvalitnějšímu, co současná feelgood literatura nabízí.

Novela současné japonské autorky otevírá téma jinakosti, v této zemi dodnes palčivé. Třicetiletá žena, jež netouží ani po kariéře, ani po manželství, je zrcadlem japonské společnosti – jejích předsudků a očekávání.

Severofinská autorka Rosa Liksom po dvaceti letech znovu vychází česky. Její útlý román je studií nerovného partnerského vztahu na půdorysu pohnutých finských dějin 20. století a zejména 30. – 40. let, poznamenaných obdivem k nacistické ideologii.

Přední francouzský znalec Mahlerova díla vytvořil záslužnou biografii jednoho z největších skladatelů, kteří se narodili na našem území. Jediný svazek, mapující pestrý, byť nedlouhý Mahlerův život plný takřka románových peripetií, obohacuje jinak nepříliš početnou česky vydávanou literaturu o klasické hudbě a opeře. Tradičně pojatá biografie, nezahlcená odbornými hudebními termíny či notovými zápisy, má navíc ambice oslovit i širší publikum.

Do bohaté kolekce českých překladů publikací o slavném filmovém režisérovi přibyla další. Faktograficky i obrazově je zajímavá, ale zásadních nových zjištění nebo přehodnocení se od ní nedočkáme.

Život v Praze inspiroval bulharskou básnířku Lidii Gălăbovu k napsání poezie pojící se právě k hlavnímu městu Česka. Ve sbírce se vrací ke smutku po svém bulharském domově a zároveň prožívá přijetí, jež jí nakonec Praha poskytla.

Švýcarský spisovatel Philippe Favre publikoval před několika lety historický román o odvážném lékaři Guillaumovi Perronetovi, který se ve 14. století postavil na odpor biskupovi i hraběti. Vloni se kniha s podtitulem Historický román z doby císařského panování Karla IV. dostala i na pulty českých knihkupectví. Co měl obyčejný lékař ze švýcarského údolí Valais společného s největším českým králem?

Příběh tureckého novináře arménského původu Hranta Dinka, kterého v roce 2007 zastřelil turecký nacionalista, pro svůj druhý román použila francouzská spisovatelka Valérie Manteau. Částečně autobiografický, stylově i tematicky velmi různorodý text na pomezí skutečnosti a fikce má výrazně angažovaný ráz, až místy připomíná spíše esej o současném Turecku.

Hledáte-li zábavné a duchaplné čtení pro plus minus desetileté čtenářky a snad i čtenáře, trojdílný příběh o sympatické Svéhlavíně, která se vypořádává s rozchodem rodičů a vážnou nemocí mámy, může být dobrá volba.

Kniha slavného sociologa a litevského filozofa je napsána brilantní, esejisticko-dialogickou formou a obsahuje řadu podnětných postřehů. Některé její soudy jsou však možná příliš paušalizující či přehnaně alarmistické.

Čtvrtý díl autobiografické série Karla Oveho Knausgårda se nese ve znamení alkoholu a marných pokusů o ztrátu panictví. Otevřená zpověď o mladických chybách a trapasech se dobře čte, ale po jejím skončení v nás příliš mnoho čtenářských zážitků nezbyde, trochu jako v nás stále trochu zůstává pocit hladu po návštěvě fastfoodu.

Básnířka Olga Stehlíková má v poslední době napilno. V minulém roce jí vyšla atypická dvojjazyčná sbírka dvojverší Vejce/Eggs a společně s Milanem Ohniskem vydala pod pseudonymem Jaroslava Oválská sbírku básní Za lyrický subjekt. To nejočekávanější si ale básnířka nechala na konec roku, respektive na začátek roku nového. Není řeč o ničem jiném než o její nové sbírce Vykřičník jak stožár, kterou navazuje na velmi oceňovanou prvotinu Týdny, za niž obdržela v roce 2015 Magnesii Literu za poezii.

Trilogie Stín krkavce vynesla Ryanovi pověst jednoho z nejzajímavějších nových autorů žánru – i když se nejednalo o kdovíjak originální příběh. Ryanova síla byla v postavách a perfektní znalosti toho, co žánroví čtenáři chtějí. Ve své nové trilogii se pokouší z této komfortní zóny vystoupit.

Je Tom Hanks americký Michal Viewegh? Nadšené ohlasy je třeba brát s rezervou, ale na každém šprochu je pravdy trochu. Neobvyklý typ je kniha plná amerických reálií, a když si ji vezmete jen tak do metra, občasné vyrušení vám čtenářský zážitek nezruinuje.

Vypravěčka knihy Ve skříni se s předraženými nájmy v našem hlavním městě vypořádá po svém – přestěhuje se do skříně. V té ji kromě skromného majetku obklopují i kostlivci minulosti. První samostatná próza Terezy Semotamové však nabízí mnohem víc než jen osobitou protagonistku, která s nezaměnitelným cynismem komentuje tak trochu bezútěšné lidské pinožení.

Román Archipel, oceněný Německou knižní cenou za rok 2018, se dobře hodí na dovolenou na plážích Tenerife, ale především potěší kteréhokoli čtenáře s alespoň vlažným zájmem o historii: poskytuje totiž neobvyklý úhel pohledu na posledních sto evropských let.

Nigérie je země, kde mít děti znamená všechno. Od svatby Akina a Yejide však uplynuly už čtyři roky a potomek se ne a ne objevit. Nepomáhají bylinky ani šamani a druhá manželka už vůbec ne. Román Zůstaň se mnou nabízí intimní portrét jednoho manželství a silný příběh o rodičovství, společenských tlacích a nepřízni osudu.

O předsudcích, o strachu z neznámého a o tom, jakou neopodstatněnou nenávist může takový strach vyvolat, vypráví román Lydie Salvayre, francouzské autorky se španělskými kořeny. Příběh si vystačí bez nadhledu vypravěče – slovo dostávají střídavě obě strany stále vyhrocenějšího konfliktu. Dva protichůdné úhly pohledu ukazují, jak relativní je vnímání skutečnosti.

Ještě před pár desetiletími jsme byli přesvědčeni, že ptáci jsou se svými maličkatými mozky odsouzení k životu nepříliš inteligentních tvorů, jejichž chování je víceméně přesně naprogramováno a jež jakákoli výraznější změna podmínek snadno vyvede z míry. V posledních desetiletích se však stále jasněji ukazuje, že kognitivní dovednosti ptáků jsou i díky specifické stavbě mozku mnohdy daleko vyšší, než jsme se domnívali.

Detektivní případy z různých etap české i světové historie variují známé modely komiksových detektivek pro děti. Přidávají ovšem historickou věrnost a důkladnost v zachycení kulis skutečných historických událostí a postav.

Co trápí spermii na cestě k vytouženému druhému břehu? Co se stane, když spisovateli začnou docházet kozy? Povídková sbírka Lost in the funhouse představuje silně experimentální ukázku rané postmoderní literatury, ale rovněž nabízí odpovědi na tyto a další podobné otázky.

Dospívající Marit se musí vyrovnávat se smrtí dvou malých sestřiček, které zemřely dříve, než se sama narodila. Román o nelehkém dětství a chybějícím zázemí představuje bolestný portrét lidské vykořeněnosti.

Thriller pojatý jako obhajovací řeč údajného vraha před soudem posouvá čtenáře do role porotce. Kolik potřebujeme informací, abychom rozhodli o osudech obžalovaného? Do jaké míry je kniha věrohodná? A je český překlad dost dobrý, aby nás udržel v iluzi, že jsme přímými účastníky procesu?

Odkud a kam se má vrátit dívenka Lejla? Kdo ji volá? Komu se po ní stýská? Šestašedesátiletá Švédka Eva Lindström klade ve svých knížkách pro děti zneklidňující otázky. Poetické obrazové album si naléhavě říká o odpovědi, o dovyprávění příběhu.

V posledních letech získávají na českém knižním trhu výrazný prostor audioknihy, a to jak v případě novinek souběžně vydávaných s tištěnou verzí, tak v podobě nového kabátu pro staré známé klasiky. Může však akt čtení představovaný audioknižním zpracováním přinést přidanou hodnotu prokazatelně svébytnému textu? Nové zpracování románu Nesnesitelná lehkost bytí představuje jednu z nejlepších příležitostí se nad touto otázkou zamyslet.

Jakou roli hraje geografie v politickém uspořádání světa? Podle autora publikace o soudobé geopolitické situaci se i výrazné osobnosti a velké myšlenky pohybují v mantinelech předurčených právě geografií. I za jasně daných zeměpisných podmínek nám ale zůstává možnost volby.

Švédského výtvarníka doma i ve světě proslavily fotorealistické obrazy, které do venkovské krajiny osmdesátých let vnášejí fantaskní a sci-fi prvky. Malířský cyklus autor doplnil texty a výsledkem je výjimečná publikace, plná znepokojivých nostalgických výjevů.

Dá se žít bez ohledu na vlastní prospěch či důstojnost? Jak tenká je hranice mezi normálností a šílenstvím? Má smysl věřit ideálům? Je lpění na morálních hodnotách důležité? Je důležitější, co člověk prožívá tady a teď, nebo jak bude žít jeho podoba ve vzpomínkách? Většina z nás nechce vědomě páchat zlo – jsme ale schopni ho včas rozeznat? A vzorovat mu? Lima Barretův román z konce 19. století řeší zcela aktuální otázky. A mnohé odpovědi jsou skryté mezi řádky.

Může být člověk sám o sobě chápán jako znak? Kdy je nůž textem? Nakolik se dá lidská komunikace formalizovat a převést do vzorců? I na tyto otázky hledají odpovědi Sémiotické studie, průřezový výbor z díla slavného německého sémiotika českého původu Rolanda Posnera.

Dvacet let po prvním českém vydání Gaimanova textu, který se proslavil mimo jiné i díky populárnímu filmovému zpracování, se českému čtenáři konečně dostává pod ruku původní ilustrovaná verze této magické pohádky pro dospělé.