Velmi elegantní a vkusný pokus o praktické využití sémiotických teorií, román italského spisovatele Calvina Neviditelná města, může zprvu čtenáře odradit tím, že vypadá jako prázdná formalistická hra. Přistoupíme-li však na neobvyklou formu, založenou na popisech imaginárních míst, totiž „neviditelných měst“, a tvořící tak zvláštní román v podstatě bez děje, budeme se těšit z četby krásně napsané oslavy radosti z cestování, radosti ze života, oslavy poznávání nového, ale i nostalgie po starém.

Čtivá a vtipná mozaika příběhů představuje desítky vynálezců, objevitelů, spisovatelů či hudebníků, kteří zásadním způsobem utvářeli podobu našeho dnešního světa – a jejichž smělé plány si zprvu vysloužily výsměch.

Třetí svazek pohádkově dobrodružných příběhů odvážné malé Hildy tentokrát přináší jen jediné velkolepé dobrodružství. V divokém tempu se musí Hilda i s maminkou vymotat z hory plné nebezpečných trollů.

Druhý román spisovatelky Adélaïde de Clermont-Tonnerre se ve Francii dočkal rozporuplných reakcí. Pro jedny konečně opravdový román, který člověka úplně pohltí, pro druhé příběh plný amerických klišé, propočítaných emocí a plytkých postav jako z telenovely. Nicméně získal i prestižní literární cenu. Přestože kromě napětí a zamotaného příběhu nenabízí nic moc zajímavého a jeho pohled na dějiny je až přehnaně povrchní.

V jedenácti rozhovorech se sochařem a kameníkem Petrem Váňou naleznete kromě uměleckého vyznání civilně podané výpovědi o tom, co tvoří život životem: láska, vztahy, práce, talent, naděje, víra.

Francouzský spisovatel Laurent Binet je autor potměšilé mystifikace. V jeho „lingvisticko-filozofickém“ románu Sedmá funkce jazyka vystupuje řada postav (nejen) francouzské intelektuální scény raných osmdesátých let a zaobírá se i někdejší prezidentskou kampaní, kdy proti sobě stál levicový kandidát François Mitterrand a pravicový Valéry Giscard d’Estaing. Pobaví i ty, pro něž je svět, o kterém vypráví, spíše jen mlhavou krajinou.

Beznadějně vyprodaný průvodce po britském literárním modernismu, oblíbený studenty literatury i širokou veřejností, vychází v reedici.

Vlámský román z roku 2005 přibližuje mladým čtenářům historickou postavu hraběnky Markéty III. Flanderské. Představuje ji jako energickou dívku, která se vzpouzí konvencím své doby – postoj blízký dospívajícím bez ohledu na historickou epochu. Kniha získala několik literárních cen. Osloví cílovou skupinu i v českém překladu?

Historik Zídek nesoudí ani nemoralizuje. Prohlašuje, že vztah s Oldrou Sedlmayerovou Tomáši Garriguu Masarykovi nic neubírá na velikosti, jen prezidenta zlidšťuje.

Česká hrůzostrašná literatura od lidových krváků přes Erbena po Urbana zaujala polského literárního a filmového vědce Patrycjusze Pająka. Zasazuje ji do obecnějšího kulturního a antropologického kontextu a zajímá se, jak žánr reaguje na některé základní metafyzické otázky. Díky své heterogennosti kniha nepůsobí akademicky nezáživně ani mrtvolně.

Některé skutečné loupeže nadlouho poutají pozornost veřejnosti i tisku: někdy nezvyklostí provedení, jindy odvahou pachatelů, další precizní přípravou předcházející samotnému zločinu. Útok na sídlo bezpečnostní agentury v jižní části Stockholmu v září 2009 v sobě spojil všechny uvedené ingredience.

Retrospektivní monografie Vladimíra Křivánka o českém PEN klubu je zdařilá sonda do života českých i evropských literárních tvůrců. Kniha s bohatou obrazovou přílohou zaujme každého čtenáře, pro něhož je literatura a obecně umění důležitou součástí života.

Co je vůle, co je láska, co je rozum, proč žít, proč psát… Poezie Bernarda Noëla je tělesná, materiální a plná otázek. Sbírka Výřezy z těla čtenáře provede jeho tvorbou z rozmezí asi padesáti let a kromě toho, jak naléhavým hlasem k nám mluví, překvapí i tím, že podlehneme dojmu, že naše niterné a zdánlivě neuchopitelné pocity leží popsané v knize před námi.

Díla Sofie Podlipské měla v první řadě kultivovat čtenářstvo a rozmnožovat jeho řady, a sice v době, kdy se česká literatura etablovala a stávala svébytnou. Jana Vrajová charakterizuje tvorbu Podlipské jako midcultovou literaturu, což rozhodně není synonymum braku. A má pro to mnoho důvodů.

Čtyřicátníkovi z Berlína se nedaří v soukromí ani profesně. Z životního provizoria ho vytrhne smrtelná nehoda, jíž je svědkem. Přivolaná lékařka ho pro nápadnou podobu s obětí považuje za bratra zesnulého. S jeho taškou tak Tomu Kulischovi předává i identitu Rumuna Iona Rebreanu. Čtenář se v suverénně napsaném románu švýcarského autora Daniela Goetsche souběžně seznamuje se dvěma napínavými lidskými příběhy, které propojil osudový omyl.

Autorem pečlivě snesené střípky statistických a dalších údajů a rozhovorů vytvářejí plastickou mapu soudobé – nejen české – literární a čtenářské kultury. Jako badatel a komentátor je Jiří Trávníček tolerantní: neprosazuje žádné výraznější představy, co by lidé měli číst.

Dvě romistky a scenárista Mašek pokračují v reportážních komiksech o lidech z okraje. I v sérii Nejisté domovy, která se zabývá dětmi, které vyrůstaly bez rodičů, převažují příběhy Romů. Vyprávěné civilně, věcně, bez sentimentu.

Při práci v archivu narazila Maud Simonnotová na neznámé jméno a začala se o záhadnou osobnost zajímat. Ukázalo se, že Robert McAlmon, americký spisovatel a zakladatel nakladatelství Contact, hrál klíčovou roli ve 20. letech 20. století v Paříži. To on objevil talent E. Hemingwaye a dopomohl J. Joyceovi k vydání jeho později slavného díla Odysseus. Simonnotová ve svém biografickém románu vykresluje postavu McAlmona v dobových literárních a vztahových souvislostech.

Mnoho návodů, jak v práci účinně kamuflovat „poflakování“, v knize nenajdeme. Místo toho dostaneme radu, abychom si sehnali skutečně smysluplnou práci. Autor bez přílišné skromnosti tvrdí, že odhalení z jeho knihy urychlí příchod doby, kdy základním kamenem ekonomiky budou stále menší pracovní jednotky a jedinci se naučí stát profesně na vlastních nohou.

Příběh dvanáctiletého Honzy začíná v druhém roce války a končí na podzim 1943 s epilogem po osvobození v roce 1945. Po zatčení otce gestapem končí chlapci bezstarostné dětství a jeho dospívání se odehrává v atmosféře strachu, v níž knižní dobrodružství blednou před výzvami skutečného života. František Tichý nechává svého literárního hrdinu při pokusu o záchranu židovského kamaráda proniknout za zdi terezínského ghetta a fikci propojuje s dokumentárními materiály.

Druhé pokračování neapolské tetralogie Geniální přítelkyně s názvem Příběh nového jména osudy věrných přítelkyň rozděluje. Která ze dvou tak odlišných cest přinese víc štěstí? Stejně jako zůstává neznámá pravá totožnost autorky (či autora?) této celosvětově úspěšné tetralogie, ani nové peripetie obou žen nevyznívají zdaleka jednoznačně. Což ostatně patří k atributům literatury pro náročnější čtenáře.

Knihy Aleny Mornštajnové spojují příběhy „obyčejných“ lidí v mechanismech tzv. velkých dějin 20. století a nejinak je tomu i u jejího nejnovějšího románu Hana. Ani zde se autorka nevěnuje pouze titulní hrdince, ale vystavuje okolo ní složitou románovou kroniku. Více než dříve se Mornštanjnová snaží nahlížet na lidské osudy z více stran, ne vše se ale tak docela daří.

Druhý díl autorčiných vzpomínek se týká hlavně její porevoluční umělecké práce, cest a hledání nového domova. Kniha plná rozhovorů, fotografií, s bohatou dokumentační přílohou a hudebním CD patří k nejčtivějším memoárovým knihám posledních let.

Román, jehož název tvoří hashtag, přeložitelný snad nejlépe anglickým #resistLOVE, představuje první prozaickou reflexi největšího protirežimího protestu v dějinách Turecké republiky, známého jako „boj o park Gezi“. Jeho autor se jako kritik režimu před železnou pěstí premiéra Recepa Tayyipa Erdoğana uchýlil do České republiky, kde požádal o politický azyl. Román však nepojmenovává aktuální témata přímo a zůstává spíše v abstraktní rovině.

Parta přátel se vydává do bájného japonského lesa Aokigahara, avšak z dobrodružného výletu se záhy stává boj o přežití. Hororový román, jenž je úvodním dílem seriálu o nejděsivějších místech světa, nabízí nenáročnou, přesto zábavnou výpravu na místo, které se v posledních letech stává dle statistik jednou z nejoblíbenějších destinací pro skoncování se životem.

Ne náhodou se román Amose Oze točí kolem tří osudů: Ilany, jejího bývalého manžela Aleka a nového manžela Michela. Obdobně jako judaismus, křesťanství a islám v Jeruzalémě se i tito tři lidé snaží najít způsob, jak žít vedle sebe. Situace je napjatá, proto spolu komunikují prostřednictvím dopisů. Epistolární román zprvu plný nenávisti pomalu spěje ke smíření, vášně však neutichnou nikdy.

Představovat českým čtenářům Tove Jansson jako autorku série dětských knih je jistě zbytečné. Její povídky pro dospělé, které kniha Cestovat nalehko v češtině představuje vůbec poprvé, však nejsou vždy tak prozářené sluncem a srdečnou vlídností jako příběhy obyvatel muminího údolí.

Německá škola Bauhaus byla (a dodnes svým způsobem je) s Československem propojena různými způsoby. Kniha Markéty Svobodové popisuje jednotlivé obory, které byly na Bauhausu vyučovány, každou z disciplín pro ilustraci doprovázejí výpravné reprodukce. Kromě toho nás historií Bauhausu a jeho vztahu k československé avantgardě provádí také více než dvacet studentů z celého Československa.

Alžírskému spisovateli Kamelu Daoudovi vyšel letos v srpnu druhý román. Po jeho prvním velkém literárním debutu, románu Meursault, přešetření, se čtenáři po kratší odmlce dočkali textu, v němž autor prostřednictvím hlavní postavy sdílí své úvahy na téma role jazyka a literatury v rámci lidského údělu.

Nadpřirozené bytosti, akční scény a souboje, to vše v kulisách středověkého Japonska. První dva díly série francouzského kreslíře a scenáristy Huba přinášejí podařenou ukázku tamějšího mainstreamu – žánrem na pomezi fantasy a hororu.