Proč existuje smutek, žal nebo žárlivost? Jsou špatná nálada či úzkost opravdu něčím, čemu je nutné se vždy a za každou cenu bránit? Co je příčinou duševních poruch a proč jsou tak časté? Jaký význam hrají v našem životě emoce a jak vznikly? Zodpovězení těchto otázek není důležité jen pro hlubší porozumění lidské mysli, ale mohlo by přispět také k lepší psychiatrické péči. Ve snaze je vyřešit se však často zapomíná na jeden důležitý faktor: evoluci.

Pozoruhodný francouzský komiks umí nečekaným způsobem překvapovat, ba šokovat. Ostatně výstižnější název by byl spíš Roztomilá morbidita.

Příběhy žen z vězení a z nápravných táborů v Sovětském svazu za stalinismu i po něm nás vtáhnou do promrzlé sibiřské krajiny, ale i do rozpáleného Kazachstánu. Autorka knihy Monika Zgustová z rozhovorů, které s devíti ženami pořídila, vytvořila kompaktní a komplexní dílo, jež nestaví jen na depresivních obrazech: většina žen si z hraniční zkušenosti v gulagu odnesla něco dobrého a jejich zpovědi ukazují hloubku lidské krutosti a pomstychtivosti stejně jako krásu umění a pevnost přátelství.

Terezie z Avily patří mezi nejvýznamnější a nejzajímavější reformátorky a autorky duchovních děl vůbec. A když její životopis napíše původem židovská filozofka zavražděná v Osvětimi, je pak taková kniha nejen zdrojem poznání života barokní světice, ale i myšlení slavné světice století dvacátého.

Na stovku originálních „profilů“ unikátních stavebních památek z celého světa a napříč epochami sestavila varšavská architektka nejen pro své čtyři děti. Vypráví o historických stavbách, které inspirovaly realizace novější, o emocích doprovázejících stavbu Eiffelovy věže, Opery v Sydney či Pyramidy v Louvru. A představuje i pozoruhodné architektonické objekty nového tisíciletí.

Vyhlazení Lidic a Ležáků se stalo celosvětově známou součástí nacistických zvěrstev. V Polsku ovšem podobný osud postihl nikoli dvě, ale tisíce vesnic. V osobně laděné knize Pamatuješ, mami? se o jedné z nich velmi podrobně rozepisuje polská autorka Anna Janko.

Knižní debut básnířky Alžběty Luňáčkové (1995) česká literární veřejnost očekávala s velikou netrpělivostí. Autorka ji navíc přiživovala jednotlivě vydávanými básněmi z aktuální sbírky, které kritika velice dobře přijímala. Knihu Pravý úhel lze číst jako její poetické vypořádání se s vizí niterné dokonalosti i jako nabourávání „pravého“ úhlu pohledu jejích čtenářů.

Populární etnolog se tentokrát představuje v roli dekonspirátora. V nejnovější knize prezentuje folkloristiku jako vědu, která dokáže velmi pružně reagovat na aktuální společenskou situaci, což zároveň vede k otázce, co vše se dá ještě považovat za „folklor“.

Americká spisovatelka N. K. Jemisinová je první Afroameričanka, která získala cenu Hugo v kategorii románů. Vítězství následně unikátně zopakovala i s oběma dalšími díly trilogie Zlomená země – Branou z obelisků a Kamenným nebem, které nedávno vyšlo v češtině.

Povídky polské nobelistky přinášejí témata a motivy, které se na první pohled zdají být nové. Ve skutečnosti je však autorka použila už v minulosti, jen s nimi pracovala méně bizarně. Některé příběhy od čtenáře vyžadují velkou dávku trpělivosti a představivosti. Troufáte si?

Stárnutí a smrt jsou nedílnou součástí života a tak to prostě je. Můžeme o tom diskutovat, můžeme o tom vést spory, můžeme s tím i nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat, jak by řekl klasik. Je však stárnutí skutečně nezvratné? Podle australského biologa nikoli a zanícenost, s níž obhajuje své přesvědčení, patrně nalomí i ty, kdo tuto myšlenku dosud zavrhovali jako pošetilou.

Duo Brubaker a Phillips opět pokračuje v oživování tradice komiksového noiru. Tentokrát se vrací do té pravé noirové doby – do čtyřicátých let. Tehdejší politické i ekonomické střety v Hollywoodu přitom skvěle zapojuje do chytré zápletky.

Šest dnů v životě drogového dealera zachycuje úspěšný polský román Oslněni světlem, předloni převedený i do seriálové podoby. Kromě drogového podsvětí a špíny noční Varšavy ovšem znovu otevírá témata stará bezmála jako literatura sama a pod povrchem drogové gangsterky netají umělecké ambice.

Popoví zpěváci coby rozervaní básníci. Hluboká sonda do měnící se mentality západní společnosti zřejmě vyvolá nesouhlas příznivců Margaret Thatcherové, ale i pro ty, kteří nesdílejí levicový pohled autorů, může jít o velmi podnětné čtení.

Výprava čtyř přátel do švédské divočiny se změní v boj o přežití. V prastarém lese se totiž skrývá něco, co běžná lidská zkušenost dokáže pojmout jen stěží, a s každým dalším krokem se ukazuje, že hrůza může nabývat vskutku mnoha podob. Oceňovaný hororový román, který si v roce 2017 našel cestu i na televizní obrazovky, se konečně dočkal českého překladu.

Působivý debut zpracovává život několika postav, ovlivněný historickými událostmi přelomu 19. a 20. století v kraji bytostně spjatém s hornictvím. Kromě toho, že kniha do literárního prostoru vnáší téma československo-polského sporu o Těšínsko, neustále vrací do hry i schopnost člověka převzít zodpovědnost a rozhodovat o vlastním životě.

Mladá rakouská autorka Laura Freudenthaler jde ve stopách Marlen Haushoferové a Ingeborg Bachmannové, dvou velkých dam rakouské literatury 20. století. Intimní portréty vnitřního světa jejích ženských postav čerpají svou vypravěčskou sílu z toho, že se nikdy neztrácejí ve vyčerpávající psychologizaci, ale opírají se o silný příběh, detailní pozorování a neutuchající zájem vidět postavy ze všech úhlů.

Nábožensky či politicky motivovaných pokusů opustit domov, vydat se na dalekou cestu a tisíce kilometrů od staré vlasti vybudovat ideální společnost bychom v dějinách našli mnoho. Jen málokterý přitom neskončil tragicky a ani případ Čechoslováků mířících daleko do nitra Sovětského svazu nebyl bohužel výjimkou.

Virginia Woolfová je známá hlavně jako autorka modernistických románů. Vrcholem její neprávem opomíjené esejistické tvorby jsou texty Vlastní pokoj a Tři guineje, v nichž autorka rozvíjí úvahy o roli žen ve společnosti, nepoměru vlastnictví finančních prostředků mezi pohlavími, právu žen na seberealizaci nebo vzdělávacím systému. První esej byla napsána krátce po tom, co Britky získaly volební právo, a druhá těsně před druhou světovou válkou, ale jejich témata rezonují společností dodnes.

Hudební publicisté Veselý a Hroch vykreslují posledních čtyřicet let populární hudby jako „playlisty temných nálad“. Publikace s výmluvným podtitulem zaujme mimo jiné přístupem autorské dvojice, která dění v popkultuře zachycuje na společensko-politickém pozadí.

Jak se vyrovnat s nepříjemnou a neléčitelnou chorobou? Například tím, že o tom napíšete komiks. Tereza Drahoňovská takto zachytila svůj boj s alopecií, jejímž průvodním jevem je vypadávání vlasů.

Ve třiašedesáti krátkých až lakonických povídkách se Rosa Liksom nebojí nasvítit jakýkoliv společenský problém, ať už se jedná o bezdomovectví, drogy, alkoholismus, či život na sociálních dávkách. Poměrně syrový a drsný obrázek současného Finska však podává se svým typicky sarkastickým humorem.

Poeticky a svobodomyslně ilustrovaný pohádkový příběh o prvním tázání po nekonečnu a zdánlivém nic vyzývá nejen dětskou fantazii k hledání odpovědí. Velryba v této knize připomíná vzducholoď a dovede být nejlepší kamarádkou i shovívavou průvodkyní na cestě do peřin mraků a ještě dál. Koho by napadlo, že věci zdánlivě neviditelné se lesknou?

Na jedné z pravidelných návštěv u své maminky, žijící v domově pro lidi s demencí, vzala Lika Nüssliová do ruky tužku. Začala si kreslit, co kolem sebe viděla, a zaznamenávat události, pocity či útržky rozhovorů. Výsledkem je neobvyklý komiks „Nezapomeň na sebe“, smutný, humorný, dojemný i absurdní zároveň.

Jan Švankmajer je stále věrný surrealismu. Čtenáře tedy jistě nepřekvapí, že se textový i obrazový obsah jeho knihy nese na vlnách asociací, že si s ním autor neustále pohrává a mnohé zůstane nedořečeno. Příběh tohoto „románu“ je roztříštěný natolik, že je těžké ho postihnout; přesto, nebo možná právě proto na nás autorova imaginace působí tak osvobodivě.

Nikdo není dokonalý. Své o tom ví Lionel Duroy alias novinář Marc, který se rozhodl pátrat po tom, jak to bylo s vraždou Any Mladićové, dcery generála Ratka Mladiće, který si dnes jako válečný zločinec odpykává doživotní trest. Jinak ho však vidí jeho spolupracovníci, blízcí a spoluobčané. Zima mužů je působivý román a ve čtenáři zanechá výrazný dojem. Probírá témata rodinných vztahů, přátelství, politiky, korupce a války, zejména pak (ne)ospravedlnitelnosti hrůzných zločinů.

Detektivka renomované britské spisovatelky osloví spíše čtenáře jejích postmoderně vynalézavých románů než milovníky kriminálního žánru. Děj tu plyne pomalu a je plný retrospektiv a úvah.

Není to tak dávno, co kanadská společnost jako celek začala pracovat na smíření s původními obyvateli země, jejichž děti byly ještě v roce 1996 násilně odebírány od rodin a posílány do indiánských internátních škol. Českému čtenáři se nabízí drsně poetický úvod do této problematiky v novele Wenjack, nazvané po asi nejznámější oběti tohoto systému.

Proč mají lanýže tak pronikavou vůni? Jak na nás působí psilocybin? Kolik je na světě druhů hub? Proč jsou lišejníky tak odolné? A jak nám mohou houby pomoct s hromadami odpadů? To je jen několik otázek, na něž odpovídá knižní prvotina britského vědce a vášnivého mykologa, který ukazuje, že význam hub pro pozemský život je mnohem větší, než by se na první pohled mohlo zdát.

Zdraví má člověk jen jedno, ale často si to uvědomí, až když o něj přijde. Od nepaměti tak lidé zkoumají, jak ztracené zdraví alespoň částečně získat zpět. Dějiny medicíny jsou plné úžasných objevů, inspirativních příběhů i tragických omylů a komiks je báječným médiem pro jejich zpracování. Umožňuje totiž stručně, srozumitelně a barvitě zachytit události, jež by jinak vydaly na několik svazků.