Recenze

Poslední do češtiny přeložená kniha amerického spisovatele potěší všechny milovníky hororu. Nejde však o lacinou zábavu. I díky přesahu zanechá v duši stopu, která bude patrná ještě dlouho po dočtení.

Pro někoho může být přepadení traumatem na celý život. Co když ale existují lidé, kteří chtějí být přepadeni „jak se sluší a patří“? Příběh o převrácení rolí a odkrývání těch nejutajovanějších zákoutí duše je (nejen) psychologickým thrillerem, ale i působivou ukázkou mísení žánrů, v níž čtenář nalezne odpověď na otázku, co je lehčí než vzduch.

V podání Pavla Hoška není Kryl jen politickým rebelem, ale hluboce věřícím „písmákem“ a novodobým prorokem, jehož texty dodnes působí jako varovné memento. Doplňuje to ovšem Krylova komplikovaná povaha, jeho někdy až černobílé vidění světa i rizika, která s sebou nese přivlastňování jeho odkazu politickými extremisty.

Jedenáct příběhů z historie Jizerských hor má zejména díky Chludově kresbě nepopiratelné kouzlo. Škoda jen, že scénáře jednotlivých příběhů bývají popisné a bez point.

Když před dvaceti lety vyšel román irského spisovatele Johna Boyna Chlapec v pruhovaném pyžamu, skoro přes noc se stal literární senzací. Kniha byla přeložena do desítek jazyků, prodalo se několik miliónů kopií, ale vytvořila také úspěšný stín, který se autor od té doby snaží překročit. Povedlo se mu to v tetralogii Živly a v jejím prvním díle s názvem Voda?

Chtěli byste prozkoumat miniaturní svět zpomalených super-želvušek pořádně zblízka i bez mikroskopu? Pak se vydejte do šumavského měříku spolu se Sofinkou a objevujte nejen krásy pomalého stylu života, ale i nových přátelství a přírody.

Nadčasová připomínka objevu Země Františka Josefa v širším arktickém kontextu a české stopy, která na ní byla zanechána.

Pokračování oceněné knihy přináší osm nových rozhovorů se severokorejskými uprchlíky. A je to návrat k tomu, co Špitálníková dobře umí. Na základě autentických výpovědí otevírá běžná i kontroverzní témata, která mohou čtenáře hluboce zasáhnout.

Na kladenském stadionu byla nalezena mrtvola mladého sportovce. O pár dní později v blízkosti místa činu vypukne požár. Jedná se o dva odlišné případy, nebo se pachatel snaží skrýt stopy? Odpověď na tuto otázku hledá pražský vyšetřovatel a vášnivý běžec Petr Lenz.

Román prosycený vůněmi, chutěmi a nostalgií může být pro českého čtenáře plný exotiky, přesto však popisuje pravý opak: jednoduchý život v kalábrijském městečku. Vypravěčka odtud utekla, protože toužila po velkém světě, nakonec ale právě zde nachází nejen sebe samu, ale i sílu jít zase dál.

Ve snaze vyjmenovat co nejvíce umělců, kteří v městech působili, je kniha místy až příliš encyklopedická, mnoho námětů zůstává jen naznačených, například význam Marie Terezie pro feminismus. Autorův pokus stručně popsat kulturní dějiny Prahy, od kněžny Libuše po filmovou novou vlnu, a dalších sousedních metropolí přesto většinou nepůsobí banálně ani učebnicově nudně.

Pětici krátkých komiksových románů hvězdného amerického dua vydalo české nakladatelství v jediném rozsáhlém svazku. Případy kalifornského soukromého detektiva pracují s tím nejlepším ze špiček i pokleslých románů americké drsné školy.

Lars Mytting potvrzuje svou pověst podmanivého vypravěče, který dokáže čtenáře uchvátit i popisem prosté výměny náboje v komoře lovecké pušky.

Staré čínské přísloví říká: „Je prokletí žít v zajímavé době.“ Hannah Arendtová se nepovažovala za člověka, jenž by k zajímavosti své doby přispěl rolí, kterou v ní sehrál. Svůj význam viděla v díle, jímž tuto dobu obohatila a kterým přispěla k porozumění zajímavosti doby 20. století.

Kniha plná působivých akvarelových ilustrací ukazuje, že vrcholy najdete nejenom v horách, ale také pod mořem, v nížinách nebo třeba ve vesmíru.

Voda, dětství, úzkost i rytmus říkanek se v básnické sbírce Vzpomínka na soutok spojují do pevně vystavěného celku. Zaplouvání pod hladinu obrazů, paměti i verše ukazuje, jak promyšleně Anna Gažiová pracuje s hlasem, zvukem a napětím.

Americký spisovatel pokračuje v rozšiřování svého kosmírského projektu. Nejnovější česky vydaný román funguje i samostatně, ale se znalostmi alespoň dalších deseti autorových knih prostě vyzní lépe.

V románu Návrat se autorka vyrovnává s jizvou, kterou do kolektivní duše vypálil rozpad portugalského impéria a následná migrační krize roku 1975. Dospívající Rui, vržený vírem dějin z tropické Luandy do nehostinné reality Lisabonu, ztělesňuje deziluzi statisíců zámořských Portugalců, kteří jsou po „návratu“ do vlasti cizinci a nevítanými hosty.

Biolog a nositel Nobelovy ceny pátrá po evolučních i fyziologických příčinách stárnutí a shrnuje výsledky dosavadního snažení tento proces zpomalit, nebo dokonce zvrátit. Přináší opatrnou naději, ale varuje před nekritickým optimismem i nesmírnou složitostí problému.

Filmová verze ceněného románu nasbírala sedm oscarových nominací včetně té za nejlepší film. Zaujme působivými záběry a hereckými výkony, příběh však vyznívá poněkud kýčovitě.

Po více než čtvrtstoletí se do rukou českým čtenářům dostává debutový román nobelistky Olgy Tokarczuk. Autorka v něm rozehrává magickou cestu za knihou, která možná neexistuje – a přesto dokáže změnit ty, kdo ji hledají. Sedmnácté století, alchymie, láska i podivuhodné bytosti ve zkumavkách tu skládají příběh, jehož síla neleží v cíli, ale v tom, co se cestou začne drolit i odkrývat.

Kdy Inuité nechtějí sluneční svit a proč běžci v Keni budí sousedy? Věda začala zkoumat noc a odkrývá ji jako prostor pro lov, rituální běh i filmový horor. Společenské vědy v Česku tak dohánějí světový trend, i když někteří jako by před „tmou“ utíkali k tradičnějším a ověřenějším tématům.

Azilo Bazileus je panovník krutosti tak nevídané, že to v knize pro prvočtenáře skoro překvapí. Úspěšná autorka ale ví, že kolem dětí není třeba vždy našlapovat po špičkách. Na názorném, a přitom svěže odvyprávěném příběhu ukazuje, že tyran bez těch, kdo by ho poslouchali, je jen vzteklý mrňous.

Druhý román Eliho Beneše se od vydařeného debutu liší téměř vším: dobou, prostředím i dojmy, které si čtenář z jeho četby odnese.

Dvě sbírky autora povídkové předlohy k filmu Příchozí (2016) zvou čtenáře k alternativnímu pohledu na naši historii, společnost i místo člověka ve vesmíru. Chiang si razí vlastní cestu mořem science fiction a otevírá hranice naší představivosti v oblastech kosmogonie, matematiky, paralelních světů, paměti, mysli i svobodné vůle.

Ve svém novém románu Poslední lanovka se americký spisovatel John Irving vrátil k řadě svých ikonických motivů. Nepodařilo se mu z nich však vystavět působivý literární celek, jako tomu bylo například v knize Svět podle Garpa, která mu téměř před půlstoletím zajistila světovou proslulost. Během četby Poslední lanovky člověka napadá otázka, kam se vytratil Irvingův spisovatelský um.

Když se řekne Chorvatsko, většině se vybaví azurové moře, vynikající jídlo a malebná příroda – zkrátka symboly, které zemi vtiskly přesvědčivou masku bezstarostné dovolenkové destinace. Co se ale skrývá pod ní? Reportáž z desetiletého putování za odpovědí na tuto otázku nyní vychází v českém překladu.

Poslední sbírka Jiřího Dynky zve čtenáře k únikům i návratům: pryč z hlavního města, zpátky k sobě samému. Cesty však často končí ve slepých uličkách a cíl se snadno ztratí ze zřetele: „Vraťme se domů (odkud jsme nikdy neodjeli)“.

Krásné, pomalé a přitom strhující vyprávění, jež se namísto hrdinného zápasu a věhlasného vítězství věnuje tomu, co přijde poté, když mrtvoly nepřátel vychladnou, oslavné fanfáry utichnou a cesty úspěšných bojovníku se musejí rozejít.

Velké dějiny, pocity, sny, prchavé imprese i nikdy nezahojené bolesti. Téměř neznámá spisovatelka vypráví o svém životě a nebojí se být – zejména k sobě samé – nelítostně upřímná.