„Pořád je za tím ta goethovská idea, že něco jako kánon světový literatury existuje. Snažíme se vydávat to, o čem si myslíme, že je to trošku nadčasové,“ prohlásil v jednom rozhovoru Jaroslav Tvrdoň z nakladatelství Rubato. Próza brazilského romanopisce Osmana Linse ve zkoušce časem bezpochyby obstála a vnímat ji jako nadčasovou je zcela namístě.
Bývalé Sudety jsou oblastí opakovaného vyhánění, v níž se později zvláště silně projevoval „socialistický dezurbanismus“ a snaha komunistického vedení o pokud možno co nejrychlejší vytěžení všeho použitelného. Jaké dědictví tam ale zbylo?
Jaké to je, když máte za bratra někoho, kdo umí kouzlit a proklínat? Nic moc, pokud je tak sebestředný, vztahovačný a zákeřný jako Itó.
Když chce autor do svého textu vložit příliš mnoho nesourodých témat a motivů, ale chybí mu jasný záměr, může se stát, že ke čtenáři dolehne jen malá část. Ku pomoci není ani rozvleklost románu: v záplavě slov pak zapadnou i myšlenky a pasáže, které se povedly.
Noční dobrodružství a malý bobřík odvahy, to je stanování u lesa bez rodičů. Jednoduchému příběhu o objevování přírody a samostatnosti vévodí pastelové ilustrace.
Ondřej Fibich působí jako neúnavný autor – píše stále nové knihy, které spadají do celé řady žánrů. Co je ale důležité – a co dokládá i jeho nová sbírka Osamělý argonaut – je neúnavný i v hledání poctivé básnické výpovědi.
Známý lékař v knize uvažuje o literatuře, náboženství, a především o medicíně. Díky širokému společenskému kontextu jsou ale jeho úvahy, zvláště o proměnách západního vnímání autority, hodné doporučení. I pro ty, kteří si dosud mysleli, že je lékařství ani Pavel Pafko nezajímá.
Další návrat Evžena Bočka k úspěšné ukončené sérii vzbuzuje spíše rozpaky. Jeho humor ztrácí jiskru a je zatížený stesky na ohlupující vymoženosti současnosti.
Střípky z kubánských dějin, diapozitivy násilí, absurdity a groteskna. Sto jedna krátkých textů bez vlastních jmen a bez kontextu ilustruje příběh „krásného, zeleného, nehynoucího, věčného ostrova“, který všechno a všechny přežije.
Mezi Starým a Novým světem se pohybuje hrdina nového románu Markéty Pilátové, český Němec a emigrant v Jižní Americe. A také osciluje mezi evropskou racionalitou a spiritualitou přírodních národů.
Memoáry předního českého historika odhalují jen málo o jeho osobním životě, o to cennější jsou jako sonda do dějin české historiografie.
Dokumentární verze jednoho příběhu Palánovy úspěšné knihy o samotářích těží především z toho, že se režisérovi podařilo otevřít nitro hlavních hrdinů – stárnoucích, ale spontánních a komunikativních dvojčat usazených na Šumavě.
Finská autorka Kiba Lumberg sleduje v částečně autobiografickém románu dospívání romské dívky Memesy, která se vzepře patriarchálnímu řádu své rodiny i diskriminaci většinovou společností. Její příběh o útěku, hledání svobody a právu být jiná je zároveň manifestem proti všem formám společenského vyloučení.
Lze najít teplo rodinného krbu uprostřed bělavého arktického lesa? Ano, stačí jen odhalit kouzlo sdílené radosti a krásu obyčejných věcí. Čtenářům při tom pomůžou zdařilé poetické ilustrace.
Jak by vypadal náš život, kdybychom měli třetí ruku? A jaký je rozdíl mezi omylem, lží, bludem a vírou? Höschlovy drobné úvahy jsou vtipné i erudované a dají se vnímat jako jeho posmrtný vzkaz.
Poštolka kálí na barokní světce, sluce se nepovedlo proletět sklem a netopýr měl sen o tom, že je člověk. Marie Iljašenko po delší době vydává novou básnickou sbírku a každou stránkou dokazuje, že město je domovem každého živého tvora. Navíc se jedná o čtení vysoce podmanivé.
Tchajwanský autor Chi Ta-wei ve své novele rozehrává mnohovrstevnatý příběh o identitě, intimitě a technologiích v dystopickém podmořském světě. Kniha z roku 1995, dnes považovaná za průlomové dílo čínsky psané queer sci-fi, se konečně dostává i k českému čtenáři.
Dvě bezejmenné palestinské dívky, drásavý psí štěkot a život v nepřekročitelných hranicích. Román Podružný detail je tenká kniha s dlouhým dozvukem, která se snaží popsat něco nepopsatelného bez jediné emoce navíc. Nechce se zalíbit, ale zarýt se pod kůži a zůstat tam.
Jak fungovala česká média v devadesátých letech a na počátku milénia, jaké to bylo pracovat jako zahraniční dopisovatel a je opravdu Blízký a Střední východ tak nepochopitelný, jak nám může připadat?
Postavy antropomorfizovaných zvířat mají sice milé výrazy a jejich velké hlavy jako by patřily do komiksu pro děti, první pohled ale klame. Krátký komiksový román je krvavá noirová detektivka se sériovou vražedkyní v hlavní roli.
Norský klasik dokázal několika úsečnými větami postihnout prázdnotu mezilidských vztahů i křehké okamžiky blízkosti. Nový český výbor povídek Kjella Askildsena ukazuje, proč jeho dílo neztrácí na síle.
Od piškvorek k superinteligenci. Tak by se daly shrnout dějiny toho, jak jsme si AI, roboty a umělé stroje odpradávna představovali a postupně vytvářeli. Kniha je nastiňuje nutně torzovitě a selektivně, ale přesto košatě a poutavě.
Kde se v člověku bere odvaha? A co všechno jsme schopni udělat pro ty, které milujeme? Strhující dystopie přináší příběh čtveřice mladých lidí: bojují za svobodu uprostřed kruté zimy, na konci které možná přece jenom vysvitne světlo.
Nový soubor krátkých povídek Jiřího Padevěta navazuje svým stylem na jeho předchozí tvorbu. Téma třetího odboje je slibné a povídky zachycují známé osobnosti v méně známých okamžicích jejich životů, zpracování ale i přes řadu originálních obratů bohužel drhne.
Military sci-fi není české fantastice neznámá. Autorské duo Merglová-Payrok ovšem přichází s takřka parodickým pojetím, které ovšem nezapře obdiv ke klasikám, jako jsou Vetřelci Jamese Camerona nebo knižní i filmová verze Hvězdné pěchoty.
Fragmentární kaleidoskop každodenního života, vztahů a myšlenek, kde se banální setkává s existenciálním a intimní s univerzálním. Abecední řazení vytváří rytmus, napětí a místo chronologie nabízí překvapivé kontexty, které čtenáře baví, matou a nutí číst dál.
Téměř osm set stran knihy jako by bylo nabito těmi nejlepšími i nejhoršími vlastnostmi, jaké lze v lidech objevit.
Film o Franzi Kafkovi je dílem zklidnělým a zkoumavým, řemeslně solidním. Zároveň působí chladně a může být problém s ním divácky souznít. Režisérka již natočila sevřenější a emotivnější filmy.
Zvláštní směs pasáží podnětných a užitečných, ale i fantasmagorických nabízí další kniha o odolnosti. Mimo jiné se v ní dozvíme, proč si Václav Cílek myslí, že je chytřejší než leckterý bystrý komentátor nebo influencer.
Smrt blízkého člověka je obvykle pobídkou k reflexi. Jaké byly naše poslední chvíle s ním? Kdo byl zemřelý a kým jsme byli my v jeho světě? A kým jsme nyní ve světě bez něj? Zośka Papużanka v románu Vytrácení dává hlas třem generacím jedné rodiny a ptá se, zda jsme předurčeni kráčet cestou, kterou nám vytyčila rozhodnutí našich předků.
