Úsporné zavlažování, ochrana kybernetického prostoru, protiraketový systém, dobrovolnická záchranka operující v minisanitkách. O inovacích vznikajících v současném Izraeli pojednává kniha, jež se místy pohybuje na hranici propagandy, ale i tak může být velmi inspirativní.

Třináct mikropříběhů spojených se třinácti modely mobilních telefonů. To jsou stavební prvky, které si Milan Tesař, novinář a publicista, zvolil za spojovací linku povídek. Ty mají spád, humor i nápad. Autor však rozehrává se čtenářem ještě další hru, za jejíž kulisy si zvolil útroby jednotlivých telefonních přístrojů. V nich se odehrává život telefonních čísel nacházejících se v paměti mobilu.

Debut švédského šlechtice naznačuje, že severská detektivní tvorba dosud neřekla své poslední slovo a může uspokojit i náročnější čtenáře. Román s lakonickým názvem 1793 čtenáře zavádí do tajemného prostředí barokního Stockholmu.

Třetí do češtiny přeložený román rodáka z Aljašky Davida Vanna se odehrává v Seattlu, kde žijí dvanáctiletá Caitlin a její matka samoživitelka Sheri. Rutinně ubíhající dny obou žen naruší vpád staříka, s nímž se Caitlin potká v budově akvária, kde každý den po škole čeká na pracující matku. Nejenže se stařík vyzná v rybách, čímž Caitlin učaruje, ale také otevře některé rány z minulosti, které už se zdály být zapomenuté.

Překvapující množství prospěšných rad a informací v poměrně útlé knížce zcela jistě využije každý zahradník a zahrádkář. Ten, kdo si uvědomuje, že včely a další hmyz opylující rostliny a keře jsou ve vážném ohrožení a že právě zahrada, byť by čítala jen pár metrů čtverečních, má potenciál stát se jejich jedinečným útočištěm.

Pokračování ikonického komiksu z osmdesátých let vlastně není samo o sobě špatné. Ale ve srovnání s původním eklektickým a vícevrstevným dílem působí poněkud konvenčně až průměrně.

Série válečných konfliktů na konci dvacátého století zasáhla všechny země bývalé Jugoslávie, tedy i Chorvatsko. Příčiny vzniku těchto konfliktů byly až bizarní; autorka knihy Sara Novićová napovídá, že v chorvatském případě začal o krabičku cigaret. Chorvatských, či srbských? Odpověď na tuto otázku hledá očima desetileté Any v knize Dcera války.

Životy dvou dětských hrdinů změní zdánlivě obyčejný kamínek. Dobrodružství v sobě skrývá nejen putování protagonistů napříč tajemným světem a překonávání různých nástrah, ale i hlubší filozofickou linku.

Po záplavě dánského hygge a švédského lagom máme možnost seznámit se s finským fenoménem houževnatosti a odhodlanosti zvaným sisu. Kniha Katji Pantzar je však psána pro americké čtenáře, našince její povrchnost, rozvláčnost a přehršel banalit nevyhnutelně nudí.

Není moc pravidelných čtenářů současné české prózy, kteří by nezaregistrovali, že Miloš Urban vydal před nedávnem nový titul. Zvlášť když se jedná o další z řady autorových „černých“ románů, jimiž si dosud získal nejvíce fanoušků. Kar nabízí mnohé z toho, na co jsme u Urbanových knih zvyklí. Navíc se odehrává v Karlových Varech, kde strávil autor podstatnou část mládí…

Oproti předchozímu románu se norský autor více inspiruje problematickými jevy z aktuálních novinových titulků. Je to vítané, i když děj kvůli tomu občas drhne.

Udmurtsko je u nás poměrně neznámou zemí. Někdo možná zaznamenal místní ženský soubor Buranovské babičky, který v roce 2012 zazářil ve finále pěvecké soutěže Eurovize, někdo si hlavní město Iževsk možná spojí se jménem Kalašnikov, protože právě zde vznikla jeho útočná puška. Prostřednictvím novely Iževské noci však máme první příležitost seznámit se s uceleným dílem současné udmurtské literatury.

Co se děje s klimatem a jak výrazná je a bude klimatická změna v blízké budoucnosti? Opírá se teorie globálního oteplování o tvrdá data, nebo jen o víru, jak tvrdí někteří klimaskeptici? Proč se kvůli probíhajícím změnám stáváme křehčími a náchylnějšími k různým krizím a co se s tím dá dělat? To jsou některá z témat, jimiž se zabývá nová kolektivní monografie o klimatické změně a jejích dopadech, sepsaná řadou převážně českých odborníků.

Tři rozsáhlé studie analyzují typologii sudetských Němců v poválečné kinematografii, pojetí normalizace v té polistopadové a trojici seriálů z české historie. Fundovaným textům schází jen stanovisko samotného autora.

Chceme-li porozumět současné Číně, Lu Sün je prvním autorem, kterého bychom měli číst. Stál u zrodu moderní Číny i moderní čínské literatury – přitom nebyl jen jejím svědkem, ale přímo aktivním tvůrcem.

Když se filozof rozhodne napsat knihu pro děti a má dceru talentovanou výtvarnici, nemůžeme se divit, že jejich společné práce upomínají na Alenku v kraji divů a za zrcadlem a Medvídka Pú. Minulost se v knize prolíná se současností, realita s fikcí, vyprávění má spád, spoustu kliček a zákoutí, přitom autor nenechá čtenáře zabloudit. Veverka v příběhu skládá básně a potok mluví. I přes hororovou dějovou linku je to krásný svět.

Zakladatelka blogu Módní peklo vydala knihu o módě – oproti jiným knihám spadajícím do kolonky móda a odívání je uzpůsobena českému prostředí, řadí praxi nad teorii a je psána s kousavým vtipem. Nastudovat si ji ale musíte v pohodlí domova, v kabelce se dost pronese.

Děčínský básník Radek Fridrich si od získání ceny Magnesia Litera v roce 2012 dopřál dlouhou publikační pauzu – alespoň co se týče básnických sbírek. Jeho další počin na tomto poli nazvaný Ptačí řečí spatřil světlo světa až v roce 2017. Každopádně se na tento soubor promyšlených fónických básní vyplatilo čekat.

Radka Třeštíková napsala další čtení (zejména) pro ženy s humoristickými prvky, v němž se však snaží i o vážnější sdělení. Opět ukazuje, že umí čtivě psát, ale ačkoliv je tu mnoho trefného a upřímného, výsledný dojem zůstává rozpačitý.

Rodinné soužití s dětmi ve věku, kdy se bouří proti všemu, není žádný med, připomíná Jérôme Colin. Zároveň kritizuje školu jako instituci, která těžko může děti připravit na život, když se zajímá jen o kázeň a není připravena zohlednit jejich individuální předpoklady. Ještě jiný motiv se ale postupně vyjevuje mezi řádky: otec nemusí být ten nejlepší, nejsilnější a neomylný, stejně jako není samozřejmé, že obstojí jako opora rodiny.

Gorila, která umí řídit loď, překoná strach, a aniž by promluvila, najde s vámi společnou řeč. To je Sally Jones v oceňované dětské knize Jakoba Wegeliuse.

Výrazy „mučedník“ a „mučednice“ v nás obvykle evokují obrazy mužů a žen žijících před stovkami let, jejichž strnulý pohled na nás dopadá při návštěvě kostela. I ve 20. století bychom ale nalezli případy lidí, jejichž oddanost víře byla silnější než obavy o vlastní život. Jedním z nich byla i prostá dívka z východního Slovenska.

Fanouškům kultovního britského seriálu Sherlock bude asi jeho komiksová adaptace připadat statická, fanouškům mangy zase příliš evropská. Ale své kouzlo v rámci krimi žánru má.

Barnes ve svém posledním románu opět zavítal do anglického maloměšťáckého prostředí a rozvíjí svá již tradiční témata – funkci paměti, úlohu vzpomínek v našem životě, nešťastné manželství a osudovou lásku –, avšak přidal k nim jedno téma nové: alkoholismus. Struktura románu rovněž kopíruje Barnesovy obvyklé tři narativní celky vyprávěné z jiných časových perspektiv, přičemž tentokrát je jejich styčným bodem definice lásky, o kterou autor od počátku do konce románu usiluje.

Chcete si s dětmi připomínat, že se různé generace mohou vzájemně obohacovat nebo že stanout každý týden na vrcholku světa má smysl a nikdy se to neomrzí? Roztomilý kocourek Lulu a vlídná paní Jezevcová vám budou znamenitými průvodci.

Nakladatelství Dokořán ve své edici Pergamen přináší kratičké, výtvarně zaměřené ochutnávky velkých témat. Jsou postaveny na atraktivním grafickém zpracování, půvabných ilustracích a náznacích mystiky, a mohou být díky tomu vítaným dárkem pro milovníky krásných knih. Čtenář, který však hledá více než jen líbivou formu, může být někdy zklamán.

Co by se stalo, kdyby na Zemi přiletěli mimozemšťané z různých planet ve snaze nalézt zde útočiště? Dostalo by se jim vřelého uvítání, nebo jen více či méně skrytého opovržení? Rozsáhlá imerzivní inscenace propojuje osudy čtyř mimozemských kmenů v pozemském adaptačním táboře a ve zřejmé paralele k uprchlické krizi si klade otázky ohledně základních morálních hodnot a jejich pevnosti tváří v tvář neznámému.

Špionážní thriller od pseudonymního amerického autora ruského původu o tom, jak se ruská rozvědka snaží překroutit pravdu ve svůj prospěch, je vrcholně aktuální. Jen tu ještě stále vyhrává ta poctivější, západní strana.

Česko-německá antologie VERSschmuggel (pašování veršů) / Překladiště vzešla ze spolupráce básníků a tlumočníků obou zemí v rámci tradiční překladatelské dílny pořádané při Festivalu poezie v Berlíně. Přináší zajímavý pohled na četbu uměleckého textu, která je přiměřenější jazykové pluralitě současného evropského prostoru. Odhlédnutí od jediného (původního) jazyka básně totiž dovoluje spatřit něco podstatného v jazyce samotném i v podobách jeho (ne)přeložitelnosti.

Šest měsíců o samotě ve srubu na Sibiři. Pro někoho boj o přežití, pro Sylvaina Tessona příležitost pohroužit se do myšlenek o literatuře, životě, civilizaci a především o sobě samém. Autor úvahového deníku nebere půl roku na břehu Bajkalu jako cíl, ale jako prostředek. „Konečně se dozvím, jestli mám nějaký vnitřní život,“ předesílá hned na začátku líčení své dobrovolné izolace.