Eseje Chimamandy Ngozi Adichieové si kladou za cíl najít definici feminismu hodnou 21. století, která by z něj nedělala strašáka. Spočívá v tom, že by si měl k této problematice každý najít vlastní cestu. Autorka nevnucuje ani neútočí: jednoduše nabízí svůj názor a především osobní zkušenost.

Nejnovější kniha Jiřího Kamene, sbírka povídek Elvis ze Záluží, je příkladem bezstarostného kratochvilného psaní. Na prvním místě je tu radost z vyprávění a bezbřehé fabulace. Jiří Kamen nemá dar vyvolat smích, ale úsměv ano.

Dánsko není pro každého ideální místo k životu, jak ukazuje psycholožka Andrea Hejlskov, která se rozhodne spolu se svými čtyřmi dětmi odstěhovat mimo civilizaci. V otevřené zpovědi se svěřuje s mnoha bolestmi i malými vítězstvími, které jí nový začátek uprostřed lesů přinesl.

Ovce intelektuálka mudruje o literatuře, matematice, filozofii, popkultuře i sportu. Stripy Michala Jareše ocení především ti, kteří se dovtípí kontextu jednotlivých jemných vtípků.

Kandidát na nejoriginálnější polskou literární reportáž posledních let, zpráva o ukrajinské cestě gonzo reportéra Ziemowita Szczerka, pojednává o šňůře flámů a odkazuje také na Kerouacův román Na cestě.

Davidovi se jednoho dne splní dávný dětský sen: promění se ve lva. Kdo zná předchozí knihy Uriho Orleva spojené s válečnou tematikou, možná by čekal variaci na kafkovskou proměnu. Čtvrtá česky vydaná kniha izraelského spisovatele však přináší humorné a odlehčené čtení, zároveň se ale autor ani tentokrát neuchyluje k snadno předvídatelné dějové linii nebo laciné snaze čtenáře jen bavit.

Diskriminace, ponižování, perzekuce, vyhánění, vyvražďování – to jsou jen některé z důsledků postupu vládní moci proti části obyvatel, která se v některém z momentů 20. století ocitla v její nelibosti. A důvody? Národnostní původ, náboženství, politické přesvědčení, sexuální orientace nebo jednoduše „nežádoucí“ způsob života. Bolestivou kapitolu našich moderních dějin promýšlejí autoři ve třinácti studiích.

Ve sbírce Život lidí, zvířat, rostlin, včel Pavel Kolmačka ustoupil od přílišné rafinovanosti, jež zatěžovala předchozí knihu Wittgenstein bije žáka, a znovu ukázal, že je jedním z nejosobitějších básnických hlasů současné české poezie.

Víte, jak funguje budík ve vašem mobilním telefonu? A platební karta? Co má společného tělesné teplo s čidly pro otvírání dveří? A proč se nás doktor ptá, jestli máme tetování, když nás posílá na vyšetření magnetickou rezonancí? Pakliže na tyto otázky nedokážete odpovědět, ale rádi byste to napravili, není lepší cesty než sáhnout po nejnovější knize amerického popularizátora vědy, který protentokrát nechal stranou své oblíbené superhrdiny a zaměřil se na každodenní život obyčejných smrtelníků.

První svazek série o meziválečném superhrdinovi je sympatická pocta dobovým šestákovým příběhům, komiksovým, literárním i filmovým. Děj je patřičně překotný, padouchů houfy, včetně nezbytných nacistických agentů.

Když si nějakou knihu do svého literárního klubu vybere Oprah Winfreyová, evropské sečtělé publikum spíše blahosklonně pokrčí rameny, než aby na ni šlo stát fronty, ale ve Spojených státech je „Oprah“ obrovský fenomén. Do jejího klubu se dostávají díla diametrálně odlišných kvalit, avšak prodeje pokaždé dramaticky stoupnou všem bez rozdílu. A jak zhodnotit román An American Marriage Tayari Jonesové, na nějž se afroamerická ikona zaměřila letos v únoru?

V divoké přírodě na severu Kanady lze najít svobodu a klid. Ušetřit se ponižujícího dožívání v ústavu, bolestného umírání, případně i utéct před zákonem. Tak je rozehraný příběh o třech starcích, kteří odešli dožít „mimo systém“. Poklid jejich pečlivě chráněného soukromí však naruší dvě dámské návštěvy. A také připomínka požárů, jež před mnoha lety zpustošily nejen kraj, ale i mnoho lidských osudů. Jocelyne Saucierová se v tichém, intimním vyprávění dotýká důležitých momentů lidství.

Dechberoucí road trip napříč Norskem, kde po skončení druhé světové války svobodná matka s dítětem na hrudi hledá svého milého, představuje mrazivé podobenství o nevyřčené vině a snaze zapomenout na minulost.

Jak a kde se ukládají vzpomínky? Co jsou to sny? Jak se mozek podílí na tom, kým jsme? Zvídavým čtenářům na tyto i mnohé další otázky srozumitelně i s humorem odpoví bohatě ilustrovaná publikace polských autorů Jerzyho Vetulaniho a Marie Mazurkové, která se zabývá nejúžasnějším, a dost možná i nejzáhadnějším objektem, jaký známe – lidským mozkem.

Je paměť něco jednou provždy daného, nebo se jedná o proces spojený s mechanismy jako přepisování, hniloba a recyklace? Autorčina důkladná znalost kulturních dějin jí dodává uklidňující pocit jistoty, že žádná technologická revoluce ve fungování a ukládání našich paměťových dat není tak radikální, aby se k ní nedal najít starší precedens.

Novinka věhlasného autora knih pro děti se pohybuje na pomezí komiksu a obrázkové knihy a ani cílová skupina není jasně vymezená. Mohou to být děti i dospělí.

Obdivuhodná odysea polské židovské hrdinky ve zpracování vynikající spisovatelky a reportérky Hanny Krall. O tom, jak jediný život může přinést mnoho významů a jak by bylo jednoduché se ho vzdát.

Lidmila Kábrtová upoutala neobvyklou prvotinou už v roce 2013. Její debut, knihu Koho vypijou lišky, tvořily prozaické miniatury, jež byly vždy přesně padesát slov dlouhé a dohromady vytvářely soudržný příběh. Ve své druhé knize, povídkové sbírce nazvané Místa ve tmě, již Kábrtová nevsadila na experimentální ráz textů, přesto je její kniha v rámci současné produkce lecčíms neobvyklá.

Jsou knihy, které jdou za hranici skutečného a ukazují, jaký by svět mohl být. A jsou knihy, které si nemusejí vymýšlet nic. Ukazují svět, jaký je a jaký by rozhodně být neměl. Žádné „kdyby“ tu neplatí, dějiny se staly a nic je neukáže tak ostře a barevně jako prostě zaznamenaná skutečnost. Taková je nová kniha Wojciecha Tochmana z edice Prokletí reportéři.

Románový debut Kristýny Sněgoňové rozhodně nezapadá do průměru současné české fantastiky. Otázka je, zda čím dál populárnější povídkářka příliš nepodlehla stylu úspěšných domácích kolegů.

Po informacích o pohnutých podzimních týdnech roku 1938 mizí vývoj událostí v Sudetech z učebnic dějepisu a tím i z povědomí širší veřejnosti. Tuto málo známou kapitolu novodobých českých dějin přibližuje práce německého historika.

Básně v próze filmové režisérky Bronky Nowické, oceněné polskou literární cenou Nike, přinášejí pestrou paletu variací dětského pohledu na každodenní předměty a jejich prostřednictvím na elementární životní otázky.

Svůj život se snaží žít, jak nejlépe dovedou. O tom, co skutečně prožívají, ale raději mlčí. O jejich citech a pravém „já“ okolí někdy vůbec nic netuší. Anna Gavalda opět zúročila svůj talent empatické pozorovatelky a v nové knize dává postupně nahlédnout do duší dvou žen a pěti mužů.

Erik Jakub Groch se ve své nové básnické sbírce ztrácí hledaje konce vět, počátky veršů, podobu měsíčního svitu před čtvrtinou sekundy nebo padající sníh. Jak napovídá tajemný název, drobný sešit poezie by skutečně mohl být úvodem k ničemu, nicméně zdá se, že slovenský básník toho má ještě hodně na duši, na jazyku i v ruce.

První český výbor z díla významného polského básníka Macieje Meleckého přináší témata smrti, smrtelnosti, tíhy bytí a každodennosti.

Jak se na evoluci moderních lidí podíleli neandrtálci? Čím se kdysi živili lovci a sběrači z různých oblastí Evropy? Kdy a kde vzniklo zemědělství? Známe původ indoevropských jazyků? Nejen na tyto otázky se snaží s využitím výsledků nejnovějších archeologických a evolučně-genetických výzkumů najít odpověď informačně nabitá kniha švédské novinářky, ověnčená prestižní Augustovou cenou.

Inscenace kombinuje texty několika autorů a divákovi klade do cesty místy obtížně překonatelné překážky. Patří do řady současných místy sympaticky neuctivých adaptací antických textů, které přestože si nesnadno hledají cestu k obecenstvu, potvrzují, že v krutém antickém mýtu je obsaženo cosi podstatného, co v nás zůstává zapsáno, ať žijeme v jakékoli době.

Po výtečném zpracování osudů Emila Zátopka se autorská dvojice zaměřila na další výrazný příběh padesátých let – diverzní akce bratří Mašínů a jejich útěk přes východní Německo. První polovina komiksu však trochu drhne.

Rodinné vzpomínky, příběh vojáka a Rembrandtův obraz v newyorském muzeu – v románu španělského spisovatele Antonia Muñoze Moliny se v kulisách magického venkova a smyšleného města Mágina potkávají bájné bytosti s reálnou pamětí autorových příbuzných, minulost a budoucnost, pravda a lži. Na český překlad tohoto významného díla, jež zahrnuje prvky mnoha žánrů, jsme čekali přes čtvrt století.

Miroslav Žamboch se po dlouhých osmi letech vrátil ke své druhé nejslavnější postavě. Bakly zestárl, svět kolem něj se ještě víc přiblížil velké magické válce, ale hrubá síla stále řeší většinu problémů. Jen se čtivostí je to horší.