Recenze

Na prahu devadesátky vydal autor legendárního Posledního jednorožce nový fantasy román. Vyprávět umí stále skvěle, příběh má také své kouzlo, jen je místy dost předvídatelný.

Kolektivní monografie čtyř historiků potěší nejen železniční srdcaře, ale představuje i významný příspěvek k dějinám každodennosti.

Autofikční komiksový román slavné americké kreslířky tematizuje její celoživotní posedlost sportováním a tělesnými aktivitami. Ale nakonec z toho vychází trochu repetitivní autobiografie tvůrkyně, která to v životě neměla jednoduché.

Jakkoliv důležitou roli hrají v knize postavy z pera Karla Maye i herci, kteří je ztvárnili, autorovi jde především o zachycení složitých dějinných zvratů a jejich dopadu na obyčejné lidi na obou stranách železné opony.

Není podstatné, v jakém městě ani v jaké době sousedky Madla a Květa žijí. Nebýt osamělosti, zvědavosti a smělosti té malé, možná by se ani nepoznaly. Mikropříběh nenadálého mezigeneračního setkání však vyústí v příslib nového přátelství.

Co se skrývá ve křoví, na rumištích a dalších místech, která obvykle míjíme bez povšimnutí? Působivá kniha obrací pozornost od centra k periferii a prostřednictvím haptické poezie a fotografií ohmatává městskou divočinu.

V novém románu s Mickeym Hallerem si Michael Connelly zavzpomínal na dobu své novinářské kariéry. Bohužel přitom trochu zapomněl na to, že píše tradiční právnický thriller.

Jaké to je být ženou, když společenská očekávání přetrvávají i tam, kde už dávno máme pocit, že jsou překonaná? Norská spisovatelka zachycuje vzpouru čtyřicetileté ženy proti rolím vzorné manželky, matky a přítelkyně a s ironií i vztekem se ptá, kolik ze svého skutečného já jsme ochotné obětovat představám druhých.

Byla to prý láska na první pohled. Jemu je letos pětačtyřicet, jí sto devatenáct. Ona – pamětnice, dřevěná tuleňářská loď, on – vzděláním knihovník a knihkupec, její zachránce, mořeplavec, dobrodruh… a rybář příběhů.

Váš nejlepší kamarád zemřel, přesto ale sedí vedle vás. Jeho tělo sice teď obývá lovecraftovské monstrum, vy ho ale nedokážete přestat milovat. Komiks skrývajícího se autora s prvky hororu i gay romance už se stal v Japonsku hitem.

Novela Večírek s kasuárem zachycuje zdánlivě bezstarostné studenty na narozeninovém večírku, ze kterého se jedním vzkazem či myšlenkovým experimentem stává pátrání po skutečných záměrech i pravých tvářích přátel.

O tom, jak člověku komplikuje život úzkostná porucha a mámino přesvědčení, že mu pomůže, když ho bude všude vodit za ručičku a zavařovat s ním džemy.

Maňák nás ve svých „sociologických reportážích“ provází po středoevropském prostoru nezvyklou trasou – místy spojenými s gay kulturou, od titulních saun přes ulice až po operu. Dění na těchto místech zasazuje do širokého kulturně-historického kontextu a ukazuje, že pohledy majoritní společnosti na tuto komunitu odhalují o současné situaci ve středu Evropy víc, než bychom si chtěli přiznat.

Fantasy román začínajícího českého autora sice není nijak zvlášť inovativní, zato je vyprávěn poutavě a inteligentně, s rozmyslem a se zajímavými postavami. A snad v případném pokračování autor také důkladněji promyslí principy svého fiktivního světa.

Brněnské nakladatelství Větrné mlýny vydalo v letošním roce už pět překladů sbírek současných ukrajinských básnířek, čímž jejich poezii otevírá cestu k českým čtenářům. Daryna Hladun patří k nejvýraznějším hlasům mladé generace ukrajinských autorek.

Boris Akunin napsal Dějiny ruského státu jako anatomii moci. V posledním svazku svého monumentálního projektu sleduje, jak se po revoluci roku 1917 zrodil systém, který spojil ideologii, byrokracii a státní násilí v mimořádně účinný a nebezpečný mechanismus. Kniha o Leninovi a Stalinovi tak není jen pohledem do minulosti, ale i varovným komentářem k Rusku současnosti.

Krátký komiksový román pro děti těží z kosmopolitní poetiky Star Wars, kde se potkávají různé vesmírné rasy a kde se chytří a odvážní piloti kosmických lodí můžou postavit mnohem mocnějším meziplanetárním silám. Prospěl by mu ale promyšlenější ústřední příběh.

Zranění, o nichž nemluvíme, předáváme dál. Román ze současné Bukurešti sleduje tři generace žen, jež si k sobě navzdory bolesti a studu snaží znovu najít cestu.

Jeden deštivý den, bláto a špatný prací cyklus. Nezbývá než se vypravit do města pro nový kabátek. Olga Černá rozehrává nenápadný příběh o věcech, které vlastníme, a jejich druhém životě.

Třetí básnická kniha Eleny Pecenové se oproti těm předchozím vydává poněkud odlišným směrem. Ústřední téma zkušenosti se smrtí blízkého člověka zprostředkovávají intimní promluvy, ve kterých se přirozeně šetří slovy. Působivost výpovědi naroste, budou-li čtenáři knihu číst jako kontinuální, promyšlený příběh o existenciálním pocitu, s nímž každý někdy přijde do styku.

Fantasy nebo hororových příběhů o tom, jak se skupinka nepravděpodobných hrdinů postaví nadpřirozenému zlu, už vzniklo dost. Obvykle to bývají děti nebo náctiletí outsideři. Tentokrát proti monstru bojují ženy v domácnosti.

O umělém oplodnění a vzpouzejícím se těhotenství, hlavně ale o pocitech, které by podle společenských konvencí neměla žena nikdy mít. Nesnesitelně upřímný, rozporuplný a lidský text.

Ze svobodného potulování po palestinské přírodě se postupně stává ohraničené a přesně plánované kličkování mezi rozrůstajícími se izraelskými osadami a silnicemi. Krajinu zalévá beton a Shehadeha, právníka i poutníka, opouští naděje.

Podle obálky vypadá francouzská série jako veselá pohádková fantasy pro nejmenší děti, avšak nabízí i temnější tóny. Rozhodně jde o poutavé a napínavé čtení pro školní děti, jakých v českých knihkupectvích není k dispozici mnoho.

Výmarská republika, Magda Goebbelsová, společenské skandály, peníze, vyšší kruhy a sem tam nějaký ten bar pro homosexuály: Pokud by někdo chtěl upozornit na poslední knihu Nory Bossongové prostřednictvím klišé a chytlavosti, šlo by to velice snadno. Leč Náměstí Říšského kancléře nabízí více než jen pohled pod deku Goebbelsovy manželky.

V hlavní roli křehké i houževnaté rostliny, jež se snadno nevzdávají, a když to jen trochu jde, zapustí kořeny. Jejich život spoluutvářejí lidé, kteří je buď ochraňují, nebo jim kladou překážky.

Druhá světová válka na Přerovsku a osudy dvou rodin. Román sledující především osobní linku zapadá do současného proudu historické beletrie, zároveň se ale jednak vybraným prostorem, jednak postavami od tohoto proudu odlišuje, i když jen mírně. Zběhlé čtenářky (a zběhlí čtenáři) historických dramat však kýženou porci pohnutí jistě dostanou.

Akčních pohádek o tom, jak se statečný muž úspěšně postaví mocnému gangu, jsou plné videotéky, obvykle to jsou takzvaně béčkové filmy. Jaroslav Částka se tento syžet pokusil přenést do českého prostředí a vlastně se mu to povedlo – byť z nižší kategorie nijak zvlášť nevyčnívá.

Válečná léta české vědě pochopitelně nepřála, nic však není zcela černobílé a ani uzavření českých vysokých škol nezasadilo zdejší vědecké obci smrtelnou ránu.

Přestávka skončila líčí životní peripetie čerstvého doktoranda Marcella, kterému jeho školitel přidělí jako téma disertace literární dílo a osudy italského levicového teroristy Tita Selly. V (sebe)ironickém odlehčeném vyprávění se odkrývá tragikomika akademického světa, ale i ideový vývoj italského politického směřování.