Ludmila Javorová byla v sedmdesátých letech biskupem Felixem M. Davídkem tajně vysvěcena na kněze. Čtenáři se s její osobností mohou seznámit díky emotivnímu a autentickému rozhovoru o kněžství jako poslání, o situaci žen v maskulinní katolické církvi i o bouřlivém zákulisí skryté církve.

O tom, že se o Vánocích dějí, když už ne zázraky, tak alespoň podstatné změny k lepšímu, přesvědčuje sbírka povídek, zaměřená na publikum takzvaných mladých dospělých. Texty jsou poplatné svému žánru, a přestože vůči jejich literárním kvalitám můžeme mít spoustu výhrad, nelze popřít, že autoři některých z nich si na českém knižním trhu vysloužili své místo.

Modlitba k městu, pobožná zvířata, skrytá mystika, postavy podobající se Kristu a přejímající jeho roli, to vše M. C. Putna nachází v tvorbě Karla Čapka. Vykládá ji v kontextu pozdějšího vývoje křesťanské teologie i s ohledem na to, v čem může být Čapkova „plachá zbožnost“ a jeho důraz na obecnější antropologické konstanty aktuální dnes.

Česká společnosti 19. století a metafora hráče: autor klade důraz na aktivní přístup jednotlivých skupin občanů, které se nedaly umrtvit státním dozorem.

Bílá kniha povídek zasazených do bělohorské doby přináší fascinující příběh o třech tématech: o postupujících dějinách, o proměňujících se prostředcích, stylech, výrazivu a vyznění povídkového žánru a o budujícím se národním mýtu.

První český překlad románu z úspěšné série rakouského spisovatele sugeruje historickou detektivku. Čtenáři však budou méně zklamaní, když text budou vnímat spíše jako historický román s detektivní zápletkou.

Úhoř je prazvláštní ryba, proplouvající od nepaměti spodními proudy lidských dějin, unikající rybářským léčkám i lidskému vědění. Čím více se o ní dozvídáte, tím pevněji ovíjí vaši mysl. Stejně neochvějně se v myšlenkách usazuje kniha Patrika Svenssona, který na inspirativní výpravě za poznáním a pochopením úhořího života nachází především sám sebe i místo člověka v současném světě.

Životopis populárního českého novináře a spisovatele z pera polského publicisty? Proč ne, nicméně k důkladné kritické monografii tomu ještě něco schází.

Malá modrovlasá holčička žijící v krajině pozoruhodných magických stvoření se původně zrodila v komiksovém světě. Její věrní fanoušci se možná budou podivovat nad tím, kde se postava tak těsně spjatá se svou vizuální stránkou vzala ve světě audioknih. O smysluplnosti zvukového zpracování však svědčí ocenění v soutěži, jejímiž porotci jsou samy děti.

Autorská trojice úspěšně uzavřela velkolepou trilogii o nejslavnějším šumavském převaděči. Nedramatický závěr skutečných osudů Josefa Hasila je přitom zpestřen smyšleným špionážním příběhem.

Francouzský thriller Útočiště klame tělem. Vyprávění o mladé novinářce Sandrine a její babičce Suzanne graduje v hororových kulisách pochmurné Normandie a v ozvěnách německé okupace za druhé světové války. Nakonec se ukáže, že nic z toho není pravda.

Po pětašedesáti letech od vydání originálu vychází poprvé v českém jazyce román Józefa Mackiewicze Cesta nikam. Autor v něm zachycuje brutální sovětizaci lidské mentality na pomezí dnešní Litvy a Běloruska v předvečer největšího světového konfliktu.

Kniha Eustachyho Rylského v sobě spojuje historický válečný román z napoleonských válek a příběh o dvojici na útěku za útočištěm i smyslem života. Od klasických historických próz se Podmínka odlišuje především čtivým stylem a rychlým spádem.

Margaret Mead je jednou z nejkontroverznějších osobností kulturní antropologie. V jejím portrétu z pera českého badatele se čtenáři dočkají férového přístupu i popisu toho, jak se u ní mísil profesní a intimní život. Koneckonců i antropologové jsou jenom lidé.

Evoluce nás vybavila nezměrnou představivostí, díky níž si můžeme v mysli modelovat různé problémy či situace, aniž bychom je museli skutečně prožívat, což by bylo nákladné a leckdy i nebezpečné. Při hledání odpovědí na nejrozmanitější otázky tak není nutné postupovat metodou pokusu a omylu, nýbrž stačí uvážit všemožná řešení a vybrat to nejvhodnější. Opravdu si ale ta ostatní naši pozornost nezaslouží? Podle amerického kreslíře a spisovatele rozhodně zaslouží, a čím pitomější jsou, tím lépe.

Švédsko a Finsko, to je pro Středoevropany dlouhá zima a tak trochu exotika na konci světa. Ale údolí řeky Torneå představuje daleký sever a exotiku i pro většinu Švédů a Finů. Právě tam, v odlehlém kraji u hranic obou zemí, se odehrává rodinná sága spisovatelky Niny Wähä s názvem Závěť, která se stala jednou z nejúspěšnějších švédských knih roku 2019.

Nepohodlných politiků a politicky činných osob se režimy zbavovaly snad ještě dřív, než politika v dnešním slova smyslu vůbec vznikla. Jedy, meče, hedvábné struny, kulky, případně mnohem sofistikovanější způsoby, pokud byl zadavatel, případně vykonavatel dostatečný blázen, sadista nebo obojí. A také bomby.

Vyhlížení vlka v knize švýcarské autorky Gianny Molinari trochu připomíná Beckettovo Čekání na Godota. V dnešním světě má ale vlk asi mnohem jasnější kontury, i když je jeho existence stejně absurdní a nepodložená jako ta Godotova.

Obraz dívky, jež sestoupila k ústí tunelu metra a položila hlavu na koleje, vyvolá u mladé hrdinky zdánlivě nepřehledný sled vzpomínek a úvah o vlastním osudu a sourozeneckých vazbách. Próza rámovaná a rytmizovaná zvukovými kulisami jedoucího vlaku vyniká stejně osobitým vypravěčstvím jako autorčina prvotina.

Jaký byl vztah dělníků ke spiritismu? A vylučoval se u nich odpor k církvi s posíláním vlastních potomků na hodiny katechismu? Průkopnická kniha o tom, že dělnictvo rozhodně nebylo výhradně ateistické, naopak v něm bujel silný zájem zvláště o alternativní religiozitu.

Světem zmítá pandemie, ekonomiky se bortí a společnost se ukazuje z té nejhorší stránky. Ne, to není další zpráva o pandemii koronaviru, nýbrž děj románu amerického spisovatele, kterému se podařilo pozoruhodně přesně předpovědět řadu problémů, které přijdou, až pandemie nastane. Do napínavého příběhu, lemovaného miliony mrtvých, navíc dokázal zakomponovat i řadu faktických zajímavostí o patogenech, kteří lidstvo sužují odjakživa a ani přes úžasné pokroky medicíny s tím jen tak nepřestanou.

Vyznání Frannie Langtonové je román o lásce a vraždě, ale hlavně kniha, u které budete víc přemýšlet o morálce než o vrahovi. Sara Collinsová navíc dokázala román, jehož děj se odehrává v první polovině devatenáctého století, naplnit mnoha aktuálními otázkami.

Jedno místo, jeden čas, postavy mluvící často stejným jazykem, ale rozdělené prudkou nenávistí. Všechny je uvádí na scénu své knihy reportér Forró a sám zastává roli aktéra, který se úporně snaží pochopit obě strany. A daří se mu to.

K výročí prvního publikování slavné Čapkovy hry vyšla letos také její komiksová adaptace. Příjemně překvapuje především nečekaně jemnou a karikaturní kresbou.

Téměř století starý román švýcarského autora Roberta Walsera je jako rozvodněná řeka či divoké lesní houští a svými postupy si v mnohém nezadá ani s postmodernou, v současnosti stále doznívající. Pod nánosy komického cynismu, filozofického glosování společnosti, experimentální hry a teoretizujícího analyzování literárního textu se ovšem ukrývá příběh citlivého a svou dobou odmítaného spisovatele.

Proti EBS je covid-19 jenom taková horší chřipka. Kdo chytí EBS, tomu už není pomoci: postupně celý vybledne a zprůsvitní, tělo mu zřídne, molekuly se rozestoupí a nakonec se postižený doslova vypaří; jeho fyzická schránka přestane existovat. Přišlo to z Číny, vakcína v nedohlednu, šíří se to vzduchem a podle některých taky po internetu, a dokud to nemá každý druhý, všichni si myslí, že je to jenom nafouknutá mediální bublina. Reprodukční číslo někde kolem pětky a smrtnost rovných 100 procent…

Zpočátku bezvýznamný dvojník rumunského komunistického diktátora, který mnoha vnějšími rysy připomíná Nicolaea Ceauşesca, se postupem času pravému diktátorovi podobá čím dál víc. Román tak lze číst jako kafkovsky temnou satiru na totalitní režim, ale i jako filozofující podobenství o vztahu mezi originálem a kopiemi, jejichž reprodukování zajišťuje vzoru věčný život.

Po šestiletém odmlčení vydává Matěj Hořava svou druhou knihu Mezipřistání. Po nadšeně přijatém, Magnesií Literou korunovaném, debutu Pálenka: Prózy z Banátu se autor vrací se svou specifickou poetikou rytmizovaného vyprávění. Rukopis zůstal, ale kulisy se proměnily, a tak prostředí rumunského venkova vystřídala gruzínská metropole.

Nakladatelství specializované na detektivky se vrátilo k prvnímu románu ceněného australského spisovatele. Jde o místy až staromódní drsnou školu – a právě to je na knize sympatické.

Barandien – geologicky i paleontologicky jedinečná oblast mezi Kutnou Horou, Prahou a Plzní, pojmenovaná na počest francouzského badatele Joachima Barranda – se v bohatě ilustrované publikaci ukazuje v proměnách času od starohor a prvohor až po současnost. Vedle textů, na nichž se podílela řada českých odborníků, mnoha fotografií a rekonstrukcí dávných tvorů, kteří území obývali, nabízí kniha tipy na výlety do nejkrásnějších zákoutí středočeské krajiny.