O Jiřím Frantovi se už dlouho ví, že je mimořádný kreslíř s originálním rukopisem. Potvrzuje to i jeho první komiksová kniha, v mnoha směrech obdivuhodná. Jen by potřebovala lepšího scenáristu.

Láska k přírodě a samotě hnala mladou dívku z anglické vesnice přes půl světa. Opuštěný ostrov pro ni nebyl noční můra, ale zhmotněný sen. Ten si splnila díky své tvrdohlavosti a urputnosti. Ochrana přírody se pro Janet Whiteovou stala životním posláním. Pastýřka je malé nahlédnutí do světa jedné farmařící ekoložky.

Příběh ženy, která prolomila hradbu rodinného mlčení a odhaluje minulost svého dědečka, ukazuje, že ne každý člověk je ochoten přijmout za své úsloví „Lepší v nevědomosti žíti než krutou pravdu poznati“.

Váno Krueger si ve sbírce Poslední Leninův polibek pohrává s obrazy komunistické propagandy. Ve stylu tzv. „nekrokomunismu“ je vkládá do nečekaných kontextů a spojuje je s dalšími motivy, třeba i pornografickými.

Ve své druhé próze se významná tanečnice, divadelní režisérka a choreografka vypořádává s obdobím dospívání zasvěceným baletu. Autobiograficky inspirovaný román láká čtenáře autentickým odhalováním života plného dřiny, drilu a odříkání i šokujícími zážitky v atmosféře Prahy devadesátých let. Ironizující pohled mladé protagonistky díky své střízlivosti míří nejen do vlastních řad, ale především pak k despotickým a nevyrovnaným kantorům zneužívajícím svého mocenského postavení.

Antologie polských fantastických povídek zahrnuje díla dvanácti více i méně známých polských spisovatelů. U některých z nich bychom podobné žánrové zařazení možná nečekali. Původní koncepce vybírat pouze Poeovy následovníky naštěstí nebyla dodržena, a tak máme k dispozici čtenářsky zajímavý a poučný výbor.

Zřejmě světově nejproslulejší polský spisovatel a první zdejší držitel Nobelovy ceny za literaturu se zapsal do povědomí čtenářů mnoha generací zejména svými historickými romány. Talentovaný vypravěč dokázal zaujmout zpracováním klíčových dějinných témat, která dodávala v dobách rozděleného a okupovaného státu domácímu publiku odvahu a sebevědomí, cizincům pomáhala pochopit polský národní naturel. Henryk Sienkiewicz byl však také bystrým komentátorem politických událostí na stránkách novin.

Na novele z prostředí polské vesnice nejvíce zaujme hlas dětské vypravěčky, která velmi rychle přichází o svou naivitu. Vzbuzuje dojem autenticity a zároveň skrze vyprávění pomalu a nepřímo odhaluje sama sebe. Ukazuje svět prostoupený ostrou břitkostí, zasazený do zvláštního bezčasí, kde plynutí času určují údery zvonu umíráčku.

Pazińského povídky se odehrávají v poloreálném nostalgickém prostoru kdesi pod Varšavou. Společně s vypravěčem procházíme polským hlavním městem v současnosti a zároveň se přenášíme hluboko do varšavské paměti. Díky bohatému, místy až symbolickému autorovu jazyku dostáváme do rukou kvalitní literární texty, kterým bohužel místy škodí uspěchaný překlad.

Autorka dvou povedených psychologických thrillerů se ve svém třetím románu vydala směrem k jiným žánrům. Název románu odkazuje k H. P. Lovecraftovi, a tedy hororu, ve skutečnosti však jde spíše o romanci.

Polská spisovatelka a novinářka Martyna Bunda se narodila v roce 1975 v Gdaňsku a sama sebe označuje za Kašubku. Není tedy náhodou, že na Kašubsku se odehrává i děj její knihy.

Čtyři protagonisté, jejichž životy se vzájemně prostupují, avšak bez ohledu na mezilidské vztahy každý z nich žije uzavřen ve svém emocionálním a myšlenkovém světě. Próza vzbuzuje otázku, kde vlastně leží hranice mezi úspěšným životem a citovým trosečnictvím.

Vyprávění dvaceti pamětníků, Němců, kteří byli po druhé světové válce vyhnáni ze svých domovů v českém příhraničí, převedla plzeňská germanistka do knižní podoby, jež přináší na rozdíl od faktografických učebnic dějepisu osobní svědectví o životě v Sudetech, ztrátě domova, ale také následném hledání nových nadějí na jihozápadě Německa. Autorka tak využila jedné z posledních příležitostí zachovat vzpomínky těch, kteří odsun sami zažili.

Komiksů pro dospělé, v nichž vystupují v hlavních rolích zvířata, není mnoho. Jack Wolfgang k nim sice nepřidává příliš nového, ale jako nadsazená bondovka s místy trochu podvratným humorem docela funguje.

Novinářka ve středním věku po matčině smrti náhle řeší dilema, zda je přípustné, aby překročila morální pravidla platící v civilizovaném světě, nebo zda může, donucena okolnostmi, tato pravidla překročit, když jde o otázku holého přežití. Karina Sainz Borgo na pozadí komorního příběhu několika postav představuje současnou Venezuelu.

Krátký příběh pro nejmenší s nezvykle početným ansámblem upovídaných postav má permanentní zápletku: svéhlavou holčičku Elí, která nikdy nepopluje s proudem, ani když se jde v neděli na ryby!

Při vzpomínce na 90. léta a události doprovázející rozpad Jugoslávie si nejeden čtenář jistě již položil otázku, jak se něco takového vůbec mohlo v Evropě stát. Kniha sepsaná dvanácti historiky pomůže najít odpověď a zároveň i ukazuje, jak si Balkán stojí v citlivé problematice vztahů mezi jednotlivými státy a národnostmi dnes.

Hradeckého poezie se čte těžce, čtenář se v ní pohybuje s obtížemi. Je podobná minovému poli, v němž jsou rozesety autorovy aforisticky jízlivé komentáře, které nás nutí našlapovat velice opatrně. Nakonec ale chceme být zasaženi. Na Hradeckého filozofickém smýšlení, pohybujícím se někde na pomezí osvícení a znicotnění, je totiž něco neskonale vábivého.

Omnibus sebraných povídek Dana Abnetta ze světa Warhammeru 40K spojených s jeho slavnými „inkvizitorskými“ trilogiemi Eisenhorn a Ravenor je ideální, více než šest set stran dlouhé pozvání do tohoto temného univerza.

V čem spočívá tajemství úspěchu rakouského spisovatele Clemense J. Setze? Líčí šílence takovým způsobem, že se v nich okamžitě poznáte, a láskyplně pitvá svět. V březnu byl za svou tvorbu, „posunující měřítka normality“, oceněn Kleistovou cenou.

Střet přítomnosti s rozvalinami dob minulých a hluboce důvěrný vhled do nitra lidské duše v podání jednoho z nejosobitějších romanopisců současnosti. Michel Faber ve svých dvou novelách dokazuje, že i kratší prózu zvládá s přehledem a na relativně skromném prostoru dokáže svým čtenářům poskytnout dostatek podnětů k zamyšlení.

Když se Toby Hemenway, původem biolog a výzkumník na poli genetiky a mikrobiologie, setkal s permakulturou, ocenil ji jako skutečný, smysluplný obor, který má velký potenciál změnit svět k lepšímu. Původní myšlenky Billa Mollisona a Davida Holmgrena obohatil o praktická vylepšení a pomohl jejich popularizaci a rozšíření do povědomí těch čtenářů a zájemců, jimž není osud planety lhostejný. A zrodila se Zahrada Gaii.

Srbský (tehdy ještě jugoslávský) absolvent pražské FAMU a pozdější výrazný režisér vzpomíná svá studia v šedesátých a sedmdesátých letech. A jeho postřehy mají svou cenu, přestože byl text psán už před čtyřiceti lety.

Příběh o přátelství kočky a člověka je místy příliš sentimentální a málo uvěřitelný, ale očekávání nenáročného příjemného čtení rozhodně splní, a to nejen u milovníků zvířat.

Piloti jsou oblíbenými postavami autorů i čtenářů dobrodružných příběhů, neboť životu nebezpečné situace jsou jejich denním chlebem. Jak sluší nový český kabát jednomu z klasických děl tohoto subžánru?

Prach, sníh, korály, špatně placení horníci. To vše autor shromáždil do své knihy, která přehodnocuje tradiční pojetí médií. Rehabilituje přitom některé romantické představy o naší planetě.

Metatextový román Melmoth završuje pomyslnou „gotickou trilogii“ britské autorky Sarah Perryové. Anglická překladatelka si volí asketický život v Praze, aby se potrestala za zločin, který kdysi spáchala, a vydává se po stopách přízračné Melmoth, podávající pomocnou ruku provinilcům.

Přemysl Krejčík přišel koncem minulého roku s příběhem, jaký ještě nikdo nenapsal, zato ho mohl leckterý český čtenář prožít. Jeho detektivní román Malej NY je obrazem maloměstské hiphopové kultury začátku milénia.

Městečko Groß-Einland, které se propadá do jámy, ale jeho obyvatelé si to odmítají připustit, podle autorky představuje zmenšeninu Rakouska. Možná to nezní jako příliš originální metafora, ale chmurnou grotesku, založenou na rakouském sahání si do svědomí, si čtenář docela užije.

Na začátku příběhu je mrtvá holčička vylovená z Temže, která najednou ožije. Zda jde o zázrak, nikdo neví, ale dítě postupně odkrývá temná tajemství všech zúčastněných postav. Ve výborně vystavěném vyprávění trvá napětí až do samého konce, přestože plyne pomalu a s odbočkami, jako by kopírovalo tok samotné řeky.