Kvantová fyzika byla nepochybně jeden z nejvýznamnějších fyzikálních objevů minulého století. Její působení ovšem nemělo revoluční dopad jen v mateřském oboru: už od svých počátků se přelévala také do dalších méně i více vzdálených oblastí kultury, v nichž zanechala nesmazatelné stopy. A právě po původu těchto stop pátrá na pozadí líčení historického vývoje kvantové teorie tato kniha.

V rozdělené společnosti, která zápasí o svou budoucnost a tvář, by sborník příspěvků o československém disentu mohl ukázat, kudy z této situace ven, a kam se rozhodně nevracet.

Další komiksový výklad dějin pro školní děti je dílem dvou popularizátorů historie a celkem šesti kreslířů. Sympatický a cenný je dobrou znalostí kontextu a souvislostí, naopak kresebná roztříštěnost mu trochu škodí.

Zajímá vás, co je třeba podniknout, než vydáte knihu? Zkuste se inspirovat u francouzského spisovatele Davida Foenkinose: v románu Záhada Henriho Picka představuje zákulisí knižního trhu. Slibný námět však zůstal na půl cesty mezi příručkou pro neúspěšné spisovatele, detektivkou a humoristickým románem.

Román Der Reisende (Cestující) se v Německu stal bestsellerem až nyní, téměř 80 let po svém vzniku. Příběh o židovském obchodníkovi, který bloudí Německem a marně hledá záchranu před nacistickým pronásledováním, lze jen těžko oddělit od životních osudů jeho autora. Dokazuje, že mnohokrát zpracované téma ještě zdaleka nemusí být vyčerpané. A působí nepříjemně aktuálně.

Když se řekne chlupáč, vybaví se nám nejčastěji chundelaté psisko. V příběhu s nekompromisním názvem Já nejsem tvoje maminka, který slovem i obrazem vypráví frankofonní Kanaďanka Marianne Dubuc, je to však tajemné bílé stvoření, jež místo štěkání pípá. A dovede obměkčit nejedno zatvrzelé srdce.

„Duchařské“ téma této knihy je typicky interdisciplinární: víra v nábytek, jež na dotazy adresované mrtvým odpovídal ukláněním a údery nohou do podlahy, zasáhla zejména v druhé polovině 19. století do politiky, přírodních věd, náboženství i kultury. To autor nevyužil bezezbytku, ale i tak vznikl nevšední a pestrý průvodce po významné kapitole duchovních dějin, jež bývá vědci opomíjena či vysmívána.

Minulý čtvrtek (10. 5. 2018) získal Ondřej Macl za debutovou sbírku Miluji svou babičku víc než mladé dívky Cenu Jiřího Ortena. Postavou slovensky hovořící babičky propojil autor zdánlivě nesourodé texty do pestré a soudržné mozaiky. Nejen o babičce, také o sobě samém, své generaci či o střetávání mládí a stáří píše Macl se suverenitou, která by překvapila i u ostřílených literátů.

Strach z islámu, odpor k němu a mnohdy mylné představy s ním spojené jsou témata, jež vzbuzují v české společnosti vzhledem k nepočetné komunitě místních muslimů neuvěřitelně silné emoce. Proč se islámu tak bojíme a odkud náš strach a odpor pramení? Jaké jsou nejčastější mýty a polopravdy spjaté s islámem? A neměli bychom se vlastně bát něčeho docela jiného?

Guillouova desetidílná historická série Velké století, která si klade za cíl prostřednictvím románů zpracovat zásadní historické okamžiky dvacátého století, dospěla k šestému dílu, který líčí nelehká padesátá léta.

Staroseverské literární památky se v českých zemích vždy těšily solidnímu zájmu překladatelů, čtenářů i literárních badatelů. Z odborné literatury v poslední době vyšla kromě Kozákova Óðinna také kniha Nesmrtelní vikingové, která sleduje adaptace severských mýtů, básní či ság v moderní literatuře vybraných zemí.

Japonský básník a prozaik Kendži Mijazawa se s odstupem století poprvé představuje českým čtenářům, a to povídkovým souborem Noc na galaktické železnici. Ukazuje se nám jako milující bratr, přítel zvířat a trpících, altruista a originální stylista.

Významu kultury si byly vědomy všechny totalitní režimy a okupační úřady zřízené v protektorátu nebyly výjimkou. O metodách a cílech kulturní politiky podřízené válečnému úsilí i o reakci českých umělců a jejich publika pojednává obsáhlá práce mladého německého historika.

Další bizarní space opera komiksového provokatéra a svéráze hromadí násilné i potřeštěné stránky vesmíru. Jodorowsky bez přestání znejisťuje, paroduje, bere si ze sci-fi ty nejpokleslejší postupy a v každé kapitole pracuje s prvkem náhody.

Po Americe a Rusku přistoupil Martin C. Putna ke kulturním dějinám Střední Evropy, již líčí především jako území překrývajících se kulturních a náboženských vlivů, kde žádnou z kultur nelze vnímat autonomně.

Hledat mezi Waltariho knihami dílo, které ještě nebylo přeloženo do češtiny, začíná být poměrně obtížné, a to i přesto, že šlo o velmi plodného autora. Nyní mají čeští čtenáři možnost nahlédnout do nitra začínajícího spisovatele prostřednictvím jeho cestopisně laděné knihy, která v originále vyšla před téměř 90 lety.

Iniciace, sebeoběť a vlastní podstata nejvyššího staroseverského boha Óðina – to jsou ústřední témata tohoto komentáře k vybraným skandinávským mýtům. Knihy, která může sloužit k orientaci v problematice a k osvětlení základních rysů staroseverské mytologie a pramenů jejího studia.

Vajíčko tvoří žloutek a bílek, který je obalený skořápkou. Až ta z nich dělá vejce. Takto, možná banálně, popisuje pro TV Kosmas svou novou básnickou sbírku Olga Stehlíková. Zároveň tím ale prozrazuje hlavní koncept spočívající ve dvojakosti významů. Vejce, od kterého je odvozen název díla, se stává metaforou toho, že dvě věci mohou zároveň tvořit jeden celek i stát vůči sobě v opozici. Kniha zaujme také svým nestandardním formátem s centrální perforací – jak jinak než ve tvaru vejce.

Proč nás po vytržení zubu může začít bolet koleno? V čem při tělesném výkonu pomáhá hekání? K čemu je Novaku Djokovičovi při tenisu dobré, že umí skvěle napodobovat jiné lidi? Známý fyzioterapeut ukazuje člověka jako opravdu složitou psychosomatickou jednotku a nabízí podněty k zamyšlení, jak se „svými“ těly zacházíme a nakolik jsme k nim pozorní.

Vzpomínková kniha břevnovského arciopata Prokopa Siostrzonka je pozoruhodná sonda nejen do kněžského života, ale také do porevoluční obnovy jednoho z tradičních českých duchovních center.

V severských kulisách a se seversky existenciálními trabli tentokrát pracuje autor americký, navíc židovského původu. Jeho thriller o starci, který s klukem z Balkánu prchá před gangstery i policií, má naštěstí i dostatek uštěpačného humoru.

Osada na pahorku, román vybavený podtitulem První román z prostředí izraelských osad na Západním břehu, na pozadí variace starozákonního příběhu o dvou bratrech nabízí pestrý obraz izraelské společnosti, různorodé a rozdělené. Současně dává nahlédnout do procesu vzniku osad na okupovaném území. Toto brizantní téma však autor zpracovává bez morálního stranění či politické angažovanosti.

Nejnovější příspěvek z matematického světa přináší poutavý pohled na geometrie, v nichž platí poněkud jiná pravidla, než která nám ve škole vštěpovali v souvislosti s klasickou geometrií eukleidovskou. Přestože tyto neeukleidovské geometrie byly ještě před pár staletími v podstatě neznámé, dnes se s nimi třeba díky navigačním systémům setkáváme takřka denně.

Román Nádherná kacířství lze číst jako drsnou sociální sondu do irského maloměstského života v době, kdy skončila léta hospodářského zázraku i časy, kdy se vše řídilo přísnou katolickou morálkou a tím, co řekl při mši či zpovědi váš farář. Jenže každá tragédie se může, pokud je viděna z určitého úhlu, velice snadno zvrtnout v komedii. A jestli je v tomhle někdo skutečný mistr, jsou to Irové.

Komiks o takzvané kuřimské kauze, proslulé bizarní identitou Barbory Škrlové, mučením dětí a zapojením mnoha výrazných brněnských osobností, se snaží být víc než jen rekonstrukcí. Fabulované pasáže tu ovšem patří k těm slabším.

Valtonenův rozsáhlý psychologický román je studie nevyhnutelnosti, v jejímž stínu žijeme své životy naplněné prázdnými rozhodnutími. Jedná se o zásadní knihu, jež má ambice stát se trvalou výpovědí o naší době.

Politické uvolnění roku 1968 bylo lákavé, vybízelo ke spolupráci při budování socialismu s lidskou tváří, i když za nadšením se leckdy skrývalo prospěchářství. Za normalizace se pak už málokdo odvážil na nedávno vyznávaných stanoviscích trvat, jak na různých příkladech připomněla konference historiků v Českých Budějovicích.

V prvním díle „hitlerovské trilogie“ známé britské autorky knížek pro děti Judith Kerrové prchá židovská rodina se dvěma dětmi s předstihem z Německa, v němž se začíná rýsovat nacistická hrozba. Kniha nevypovídá ani tak o nacistickém teroru, jako spíš o dopadech totalitních režimů na ty nejmladší.

Nový román Václava Kahudy Bytost tematicky do značné míry navazuje na jeho předchozí rozsáhlý román Vítr, tma, přítomnost. Přesto se jedná o zásadně odlišný text, neboť autor tentokrát nepopisuje přítomnost, ale zaměřuje se na svéráznou predikci naší blízké budoucnosti roku 2080.

Kniha o Leninově jízdě zaplombovaným vlakem je psána se suchým anglickým humorem a v dynamickém rytmu. Autorka střídá perspektivy, od tělesných detailů pasažérů přechází na rovinu mezinárodní velmocenské politiky a intrik agentů; čtivě propojuje malé a velké dějiny. Plasticky přibližuje chaotické a osudové dění a takřka kunderovsky ukazuje, jak pošetilé jsou lidské plány.