Navzdory poetickému podtitulu „Tři růže“ nezůstává druhý díl švédské historické detektivky oproti předchozímu nijak pozadu v naturalistickém líčení špatností, jichž jsou lidé schopni. Jen Pan Bejkovec tentokrát přijde trochu zkrátka.

Autorka mezinárodně úspěšného románu Porodní bába čtenáře ve své nejnovější próze zavádí do indiánské rezervace Fond du Lac v Minnesotě. I tam rozehrává témata typická pro svou tvorbu: srdcervoucí útlak menšin, brutální násilí na ženách, ale také řevnivost mezi sokyněmi v lásce či fascinaci přírodními náboženstvími. Příběh indiánů a finských přistěhovalců vypráví Katja Kettu svým nezaměnitelným jazykem, v němž se mísí poetičnost se zemitostí a který do češtiny skvostně převedla Jitka Hanušová.

Krym jako prostor střetávajících se mýtů, který je plodné území pro psaní kulturních dějin, ale také region značně rizikový pro ty, kteří překážejí uskutečňovatelům fantasmagorických mytických vizí.

Idealistický komiks o tom, jak žít trvale udržitelným způsobem života, je samozřejmě trochu agitka. Ale nápaditě vymyšlená a nakreslená.

Současný čínský román o odvěké lidské touze zajistit lepší život potomkům i o neobyčejné síle nepoddat se neúspěchu v sobě nese to nejlepší z tradice čínské literatury, ale odvolává se i na evropské spisovatelské velikány včetně Franze Kafky a Milana Kundery.

V dubnu tohoto roku vyšel poslední díl série Projít zrcadlem. V předposledním a závěrečném díle tetralogie se konečně prohlubuje hlavní dějová linka a my se s hrdinkou Ofélií vydáváme zachraňovat rozpadající se svět.

Žena shlížející přes zábradlí do temné a prázdné výtahové šachty, dvanáctiletá dívka z okraje společnosti, fanatická běžkyně nebo muž, jehož život určují zdravotní handicapy. Sedmero povídek v nejnovější knize autorky volné trilogie o nefunkčním mateřství zalidňují postavy, které buď samy prožívají existenciální krizi, nebo jsou svědky toho, kam až může vést.

Upíry, démony a vlkodlaky míváme spojené s Balkánem a Karpaty. Jenže jak připomíná dvojice švédských autorů v závěrečném díle své trilogie, který se téměř ze dvou třetin odehrává na českém území, Karpaty sahají až k Ostravě…

Čtenář jediného románu slavné básnířky si dodnes odnese nevšední zážitek díky dojmu z plynutí děje, který prýští ve slovech tak, jako by nad ním autorka neměla moc, díky tomu, jak se Sylvia Plathová úspěšně vyhnula narativní šablonovitosti, ale i díky černému humoru. Na mysl se vkrádají srovnání se J. D. Salingerem i Virginií Woolfovou.

Co mohlo člověka přimět k tomu, aby se stal spolupracovníkem komunistické Státní bezpečnosti a udával své kolegy a přátele pro jejich názory? Jak ukazuje kolektivní monografie badatelů spjatých s Ústavem pro studium totalitních režimů, nemuselo jít vždy jen o přesvědčení a touhu po materiálních výhodách. Ani na tuto motivaci bychom ale nad stránkami plnými především nešťastných lidských osudů neměli zapomínat.

Přehledná publikace sumarizuje filmové preference diktátorů různých režimů i to, se kterými filmovými postavami se nejčastěji identifikovali.

Posmrtně vydaný svazek Campo Santo z díla německého spisovatele W. G. Sebalda v lecčems navazuje na jeho jiné, českému čtenáři již známé knihy. Elegicky laděné, motivicky koncentrované a žánrově rozličné texty se skládají v soudržný, pozoruhodný celek, v němž kultovní spisovatel mimo jiné reflektuje tvorbu druhých i svou vlastní.

Kunsthistorik Kroutvor citlivě propátrává dějiny Novohradských hor i to, jaké stopy jednotlivé historické vrstvy – od dob vlády Buquoyů až po dnešek – zanechaly v tamní krajině. Balancuje přitom na hraně mezi mytizací a kýčem.

Jak už je autorovým zvykem, i jeho nejnovější básnická sbírka Velké obcování reflektuje především přírodu s jejími ekosystémy. Průkopník současné české environmentální lyriky ji ale v této knize nachází i v městském prostředí, kterému se doposud až na výjimky vyhýbal. Nakonec ale nemá smysl tyto dva světy (přírodní a lidský) stavět do opozice. Ve sbírce totiž tvoří jedno smysluplné a doplňující se univerzum.

V krátkém románu si americká spisovatelka Becky Chambersová odskočila od své rozmáchlé space opery Poutníci. I na omezeném prostoru však naplno využívá všechny své silné stránky.

O tom, kdo je to uprchlík a proč přichází do Evropy, se debatuje často. Literárně zdařilý švédský román, založený na skutečných událostech, ukazuje, co všechno může předcházet tomu, že osamocený mladík opustí rodnou Sýrii zmítanou občanskou válkou a zamíří do některé z bezpečných západních zemí.

Permanentní nebezpečí, krutost, stres, ale zároveň nekonečná trpělivost, úcta, velkorysost a neutuchající odvaha žít. Všestranně nadaní lékaři a „ideální“ pacienti. Nová kniha české záchranářky odhaluje všechny druhy emocí ve třech válkou zmítaných zemích.

Sebrané příběhy dvou odvážných horolezců, otce a syna, jsou sympatické svou přímočarostí a bezstarostností. Navíc oživují dobré tradice dobrodružných komiksů ze Čtyřlístku, kde vycházejí.

Alsasanka Mathilda se provdá za marockého vojáka Amina a odjíždí do Maroka splnit si sen o životě v exotické zemi. Jenomže ne vše probíhá tak, jak si to představovala. Úspěšná spisovatelka Leïla Slimani ve svém novém románu zavádí čtenáře do poválečného Maroka a tematizuje kulturní bariéry, s nimiž se Mathilda musí vyrovnávat.

Rostou jako krystaly, také se navíc množí, ale více života v nich není. Tyto Aristotelovy myšlenky o rostlinách přetrvávaly po staletí a ještě v 19. století se vedly spory, jestli jsou květiny schopny pohlavního rozmnožování. Snad jako snaha tento nebetyčný omyl uvést na pravou míru a pomyslně splatit dluh, který jako lidé vůči vegetaci máme, zajímá téma rostlinného vědomí mnoho současných vědců i filozofů.

V jednom Městě teče Řeka a stojí v něm dům, v němž se odehrává nebo odehrálo množství pozoruhodných příběhů. Ty jsou základem druhé prozaické knihy spisovatelky a novinářky Martiny Leierové. Zpočátku je próza trochu nevýrazná, s přibývajícími stranami však její atraktivita roste a roste.

Novelu a dvě povídky v knize Utrpení těla spojuje explicitní sexuální násilí, snaha šokovat a zhnusit. Chybí však přesah a výsledek zůstává jen prvoplánovým brakem, v němž je nakonec i ta největší brutalita předvídatelná a sterilně popsaná.

Román stěžejního autora polské literatury 20. století Tadeusze Konwického vzdává hold jeho rodné krajině a na pozadí milostného zrání dvou mladých lidí vzpomíná na dobu, kdy krásy domova padly za oběť násilí a hrůzám války.

Názory nacistických pohlavárů na sebevraždu, zejména pokud se týkala jiných lidí, mohou překvapit svou rozporuplností. Německý autor působící na britských univerzitách ve své knize ukazuje, že v rozhodujících chvílích se jejich postoj nijak výrazně nelišil od postoje, který zaujala velká část německé veřejnosti.

Už podruhé píše básník a spisovatel Ota Kars o svém kamarádovi z dětství a mládí, dětském herci Tomáši Holém. Po úspěšné biografii tentokrát zvolil komiksovou formu a osobnější tón.

„Je to kniha o ukrajinské vesnici ve stepi, vesnici, kterou z okna kyjevské kanceláře neuvidíte, vesnici, která dře, miluje, pije a rve se. Jasně, není lehké uvěřit, že opravdu existuje, ale jinou vesnici pro vás nemám.“ To řekl ukrajinský spisovatel Serhij Saigon, když se svým románem Jupak vyhrál hlavní cenu Knihy roku BBC 2020 (literární cena, kterou uděluje ukrajinská redakce BBC).

Světoznámý psycholog, „stvořitel zla“, společenský aktivista a propagátor hrdinství se představuje v zatím nejobsáhlejším rozhovoru, který čtenáři nabízí napínavé líčení jeho nejdůležitějších životních milníků.

Jaké to je vyrůstat v domě, který proslul jako sídlo kolaborantů? Co vedlo obyčejné Nory k aktivní spolupráci s okupanty? Mají norští Židé jistotu, že se tragédie, jíž prošli jejich předkové, nebude opakovat? Na tyto i další otázky hledá, inspirován osudem rodiny své manželky, v netradičně koncipovaném románu odpověď českému čtenáři dosud neznámý spisovatel.

Dvojice německých biologů se období koronavirové pandemie rozhodla využít k napsání knihy, která by mladším čtenářům přiblížila, co viry a jiní mikroskopičtí tvorové vůbec jsou, jak vyvolávají onemocnění, co nás o infekčních chorobách učí historie nebo jak funguje imunitní systém. Jejich úmysl dopadl nadmíru dobře.

Texty básnířky a výtvarnice Bronislavy Volkové se nám představují v počinu, který je významný hned ve dvou ohledech. Jednak mapuje 30 let autorčiny tvorby, jednak si čtenář může její básně vychutnat hned dvakrát – v českém a německém jazyce.