Překročením technologického prahu, za nímž umělá inteligence už nikdy nebude taková, jakou ji zatím známe, se jako lidstvo rozhodně nedostaneme do světa Cameronova Terminátora. Spekulativních scénářů možného vývoje ovšem existuje nespočet. Americký popularizátor vědy důkladně rozebírá přidružená rizika i výhody a na detailních příkladech s pomocí logických argumentů přesvědčuje čtenáře o nutnosti zabývat se daným tématem jako jednou z klíčových výzev blízké budoucnosti.

Když se v psychoterapeutově ordinaci objeví nenápadná a mimořádně ošklivá dívka, nikoho nenapadne, jak mimořádný příběh s sebou přináší. Teprve při terapii si uvědomí, že ve svém minulém životě v harému krále Šalomouna to byla ona, koho pověřili sepsáním nejúspěšnějšího bestselleru všech dob – Bible. Scliarův román nepřináší jen osobitou verzi biblických příběhů, ale i poselství o naději a nezničitelné moci lásky.

Výlet vlakem za město do panenské přírody v okolí fiktivní Úvoznice, vše v podání na slovo skoupého vousáče, který dobře ví, kde si nejlépe odpočine a načerpá síly. Svérázná knížka o „životě v lese“ pro předškolní děti i hipsterský dárek pro opravdové zálesáky.

Redaktorka, publicistka a scenáristka Eva Střihavková tento rok debutovala novelou Vzácná návštěva. Kniha odkazuje ke Staré dámě od Friedricha Dürrenmatta a vypráví o životě několika obyčejných maloměšťáků, kteří nám jsou v mnohém velmi podobní. Možná až příliš podobní. A možná jsou až příliš obyčejní.

Vaše dítě se normálně vyvíjí, říká první slova. Motoricky je na tom dobře, začíná třeba navlékat korálky. Kolem dvou let se v něm ale něco zlomí. Vývoj se zadrhne, slova se vytratí a přidá se stále silnější, stravující neklid. Neklid přeroste v záchvaty a agresi, namířenou nejčastěji vůči dítěti samotnému. Noční můra každého rodiče. Petr a Petra Třešňákovi v knize Zvuky probouzení popisují, jak se s takovou situací už třináct let vyrovnávají.

Stephen Chbosky vydává dvacet let po svém debutu druhý román. Rozsáhlý horor, nepřehlédnutelně inspirovaný Stephenem Kingem. Má čím oslovit čtenáře, nebo se autor jen dopouští prázdného epigonství?

Cestopisy představují pro dějiny cestování jeden z klíčových písemných pramenů. Co ale mohou prozradit o svém autorovi a co může pokládat za vhodné či naopak nevhodné prozradit on sám?

Utrpení, láska, smrt, víra... a tělo jako podstata lidství: Amélie Nothombová vydala na podzim roku 2019 knihu s názvem Soif (Žízeň). Ježíš Kristus v ní komentuje poslední dny svého života.

Hlavní hrdinkou novely není ani tak manželka francouzského ministra financí Valentine de Lestrangeová jako její podivná duševní porucha. Na příběhu zasazeném v kulisách bohatého a dobře zaopatřeného života se o kleptomanii dozvídáme víc a víc. Snaha o osvětu se však místy tluče s vyprávěním jako takovým.

Proč existuje smutek, žal nebo žárlivost? Jsou špatná nálada či úzkost opravdu něčím, čemu je nutné se vždy a za každou cenu bránit? Co je příčinou duševních poruch a proč jsou tak časté? Jaký význam hrají v našem životě emoce a jak vznikly? Zodpovězení těchto otázek není důležité jen pro hlubší porozumění lidské mysli, ale mohlo by přispět také k lepší psychiatrické péči. Ve snaze je vyřešit se však často zapomíná na jeden důležitý faktor: evoluci.

Pozoruhodný francouzský komiks umí nečekaným způsobem překvapovat, ba šokovat. Ostatně výstižnější název by byl spíš Roztomilá morbidita.

Příběhy žen z vězení a z nápravných táborů v Sovětském svazu za stalinismu i po něm nás vtáhnou do promrzlé sibiřské krajiny, ale i do rozpáleného Kazachstánu. Autorka knihy Monika Zgustová z rozhovorů, které s devíti ženami pořídila, vytvořila kompaktní a komplexní dílo, jež nestaví jen na depresivních obrazech: většina žen si z hraniční zkušenosti v gulagu odnesla něco dobrého a jejich zpovědi ukazují hloubku lidské krutosti a pomstychtivosti stejně jako krásu umění a pevnost přátelství.

Terezie z Avily patří mezi nejvýznamnější a nejzajímavější reformátorky a autorky duchovních děl vůbec. A když její životopis napíše původem židovská filozofka zavražděná v Osvětimi, je pak taková kniha nejen zdrojem poznání života barokní světice, ale i myšlení slavné světice století dvacátého.

Na stovku originálních „profilů“ unikátních stavebních památek z celého světa a napříč epochami sestavila varšavská architektka nejen pro své čtyři děti. Vypráví o historických stavbách, které inspirovaly realizace novější, o emocích doprovázejících stavbu Eiffelovy věže, Opery v Sydney či Pyramidy v Louvru. A představuje i pozoruhodné architektonické objekty nového tisíciletí.

Vyhlazení Lidic a Ležáků se stalo celosvětově známou součástí nacistických zvěrstev. V Polsku ovšem podobný osud postihl nikoli dvě, ale tisíce vesnic. V osobně laděné knize Pamatuješ, mami? se o jedné z nich velmi podrobně rozepisuje polská autorka Anna Janko.

Knižní debut básnířky Alžběty Luňáčkové (1995) česká literární veřejnost očekávala s velikou netrpělivostí. Autorka ji navíc přiživovala jednotlivě vydávanými básněmi z aktuální sbírky, které kritika velice dobře přijímala. Knihu Pravý úhel lze číst jako její poetické vypořádání se s vizí niterné dokonalosti i jako nabourávání „pravého“ úhlu pohledu jejích čtenářů.

Populární etnolog se tentokrát představuje v roli dekonspirátora. V nejnovější knize prezentuje folkloristiku jako vědu, která dokáže velmi pružně reagovat na aktuální společenskou situaci, což zároveň vede k otázce, co vše se dá ještě považovat za „folklor“.

Americká spisovatelka N. K. Jemisinová je první Afroameričanka, která získala cenu Hugo v kategorii románů. Vítězství následně unikátně zopakovala i s oběma dalšími díly trilogie Zlomená země – Branou z obelisků a Kamenným nebem, které nedávno vyšlo v češtině.

Povídky polské nobelistky přinášejí témata a motivy, které se na první pohled zdají být nové. Ve skutečnosti je však autorka použila už v minulosti, jen s nimi pracovala méně bizarně. Některé příběhy od čtenáře vyžadují velkou dávku trpělivosti a představivosti. Troufáte si?

Stárnutí a smrt jsou nedílnou součástí života a tak to prostě je. Můžeme o tom diskutovat, můžeme o tom vést spory, můžeme s tím i nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat, jak by řekl klasik. Je však stárnutí skutečně nezvratné? Podle australského biologa nikoli a zanícenost, s níž obhajuje své přesvědčení, patrně nalomí i ty, kdo tuto myšlenku dosud zavrhovali jako pošetilou.

Duo Brubaker a Phillips opět pokračuje v oživování tradice komiksového noiru. Tentokrát se vrací do té pravé noirové doby – do čtyřicátých let. Tehdejší politické i ekonomické střety v Hollywoodu přitom skvěle zapojuje do chytré zápletky.

Šest dnů v životě drogového dealera zachycuje úspěšný polský román Oslněni světlem, předloni převedený i do seriálové podoby. Kromě drogového podsvětí a špíny noční Varšavy ovšem znovu otevírá témata stará bezmála jako literatura sama a pod povrchem drogové gangsterky netají umělecké ambice.

Popoví zpěváci coby rozervaní básníci. Hluboká sonda do měnící se mentality západní společnosti zřejmě vyvolá nesouhlas příznivců Margaret Thatcherové, ale i pro ty, kteří nesdílejí levicový pohled autorů, může jít o velmi podnětné čtení.

Výprava čtyř přátel do švédské divočiny se změní v boj o přežití. V prastarém lese se totiž skrývá něco, co běžná lidská zkušenost dokáže pojmout jen stěží, a s každým dalším krokem se ukazuje, že hrůza může nabývat vskutku mnoha podob. Oceňovaný hororový román, který si v roce 2017 našel cestu i na televizní obrazovky, se konečně dočkal českého překladu.

Působivý debut zpracovává život několika postav, ovlivněný historickými událostmi přelomu 19. a 20. století v kraji bytostně spjatém s hornictvím. Kromě toho, že kniha do literárního prostoru vnáší téma československo-polského sporu o Těšínsko, neustále vrací do hry i schopnost člověka převzít zodpovědnost a rozhodovat o vlastním životě.

Mladá rakouská autorka Laura Freudenthaler jde ve stopách Marlen Haushoferové a Ingeborg Bachmannové, dvou velkých dam rakouské literatury 20. století. Intimní portréty vnitřního světa jejích ženských postav čerpají svou vypravěčskou sílu z toho, že se nikdy neztrácejí ve vyčerpávající psychologizaci, ale opírají se o silný příběh, detailní pozorování a neutuchající zájem vidět postavy ze všech úhlů.

Nábožensky či politicky motivovaných pokusů opustit domov, vydat se na dalekou cestu a tisíce kilometrů od staré vlasti vybudovat ideální společnost bychom v dějinách našli mnoho. Jen málokterý přitom neskončil tragicky a ani případ Čechoslováků mířících daleko do nitra Sovětského svazu nebyl bohužel výjimkou.

Virginia Woolfová je známá hlavně jako autorka modernistických románů. Vrcholem její neprávem opomíjené esejistické tvorby jsou texty Vlastní pokoj a Tři guineje, v nichž autorka rozvíjí úvahy o roli žen ve společnosti, nepoměru vlastnictví finančních prostředků mezi pohlavími, právu žen na seberealizaci nebo vzdělávacím systému. První esej byla napsána krátce po tom, co Britky získaly volební právo, a druhá těsně před druhou světovou válkou, ale jejich témata rezonují společností dodnes.

Hudební publicisté Veselý a Hroch vykreslují posledních čtyřicet let populární hudby jako „playlisty temných nálad“. Publikace s výmluvným podtitulem zaujme mimo jiné přístupem autorské dvojice, která dění v popkultuře zachycuje na společensko-politickém pozadí.

Jak se vyrovnat s nepříjemnou a neléčitelnou chorobou? Například tím, že o tom napíšete komiks. Tereza Drahoňovská takto zachytila svůj boj s alopecií, jejímž průvodním jevem je vypadávání vlasů.