Druhý český překlad díla japonského básníka a blogera Naokiho Higašidy zase o trochu víc odhaluje myšlení lidí, které společnost ještě donedávna považovala za mentálně retardované. Setkání s velmi pestrým a intelektuálně zajímavým světem autistů, a to i těch, kteří nejsou příliš schopni verbálně komunikovat, může i nám ostatním pomoci být lepšími lidmi.

Novinářka Alice Horáčková svou posedlost lidskými osudy dokázala skvěle zúročit i jako spisovatelka – vhodnou volbou stylu vyprávění vytvořila velmi plastickou a dynamickou postavu, svéráznou paní, která s vtipem a grácií chrlí historky o svém dětství a mládí v době socialismu a o životě po boku malíře trpícího duševní poruchou.

Na rozdiel od tradične koncipovaného kresťanského spiritualizmu je autorov rukopis výrazne profánny, provokujúci, a predsa nie znesväcujúci. Požičajúc si spojenie od teoretikov kultúry, charakterizuje ho pragmatický idealizmus.

Jeden z posledních projektů věhlasného editora sci-fi a fantasy se věnuje subžánru meče a magie. A dokazuje, že i ve zdánlivě přežité oblasti fantastiky se stále nalézají skvělé příběhy – pokud naleznete skvělé vypravěče. A to Dozois uměl jako málokdo.

Román Sylvie Richterové Každá věc ať dospěje na své místo, česky vydaný roku 2014, nyní vydalo italské nakladatelství Mimesis v překladu Alessandry Murové. Citujeme z recenze otištěné v deníku La Reppublica.

Zásadní a vážné otázky o tom, co je životní osud, do jaké míry je předurčen, zda se mu lze vzepřít nebo je-li vhodné zasahovat do života druhým lidem, předkládá kanadský autor Denis Thériault prostřednictvím lehce absurdního a poměrně napínavého příběhu, v jehož podání se lyrická nota potkává s ironickým nadhledem. Není to humoristický román, ale úsměv k němu patří.

Druhý román bulharského spisovatele Georgi Gospodinova Fyzika smutku je hojně překládán a těší se pozornosti recenzentů také mimo Bulharsko. Ke konci roku 2018 se dočkal i českého překladu. Rafinované, fragmentární a těkavé vyprávění o trojnásobném životě – děda, otce a syna – má zároveň i epičtější polohu.

Zodpovědné včelaření je piplačka. Superorganismus zvaný včelstvo je sám o sobě tak dokonalý a samoudržitelný, že do něj může člověk vstupovat jen velmi opatrně a doslova po špičkách, aby jej nepoškodil a zachoval v plném zdraví. To včely mají včelaře, nikoliv naopak, a dobrý hospodář si tento fakt s láskou a pokorou uvědomuje. Kniha Zázračný svět včel nahlíží do života v úlu právě z perspektivy včel, lidský vstup je tu zmíněn až na druhém místě.

Atmosféra starobylé luxusní restaurace a číšník posedlý svou prací, rutinou a pravidly. Dokud tuto idylu nenaruší nový host – pohledná mladá žena… Matias Faldbakken se poprvé představuje v češtině: suchým humorem, citem pro vykreslení atmosféry a vytříbeným jazykem.

Záslužné vydání romantického seriálu z let 1947–8 představuje jeden z důležitých příspěvků k poznání dějin a vývoje českého komiksu. Editor zároveň v doslovu podrobně líčí, jak triviální melodramatický komiks vadil sílící komunistické cenzuře.

Plodná americká autorka se ve svém posledním románu pouští do tématu potratů, které je v USA velmi kontroverzní. V mozaice osudů soustředěných kolem centra ženského reprodukčního zdraví nesoudí, nýbrž ukazuje, že nic, ani to zdánlivě nejhorší, není černobílé.

Irena Brežná, obvykle označovaná jako slovensko-švýcarská autorka, nabízí ve své knize právě to, co slibuje její titul – postřehy emigrantky, která musela za minulého režimu s rodiči odejít z nesvobodné země. Ale ani švýcarská společnost se svým latentním nacionalismem a xenofobií není líčena jako nějaký ráj na zemi.

Autorka oceňovaného románu Jasno, lepo, podstín, zhyna ve své druhé knize zamířila žánrově jiným směrem a zvolila fragmentární autofikci, kterou prokládá fotografiemi mrtvých zvířat a popisy uměleckých děl. Ačkoli se může zdát, že se od prvotiny odklonila i tematicky, ve Vyšlapané čáře stejně poetickým jazykem rozvíjí další příběh o izolaci, depresi a jinakosti, se kterou se člověk nemůže vyrovnat jinak, než že uteče a vydá se na cestu, ať už reálnou, nebo duchovní.

Výjimečná interaktivní knížka pro začínající cestovatele přesvědčí láskou k řemeslu: kvalitním papírem, odklápěcími okénky, originální ilustrací a vtipnými rýmovačkami. Jedééém! z tvůrčí dílny nakladatelství Pop-Pap vizuálně ztvárnila Marie Urbánková a otextovala Ester Stará.

Hospodské maloměstské mudrování v chátrající sauně – tak by se dala zjednodušeně charakterizovat novela Jaroslava Rudiše. Ačkoli se osudy, touhy i obavy potících se mužů liší, všechny nejvíce zajímá, co se skrývá za zdí. Ta totiž odděluje jejich miniaturní saunové království od toho ženského.

Próza se odehrává na úsvitu křesťanství a tvoří ho tři různé příběhy. Protagonisty dvou z nich jsou římský setník a vůdce lupičské bandy, který byl ukřižován spolu s Ježíšem z Nazareta. Rámuje je part současného moldavského intelektuála, jenž zabíjí čas flámováním.

Noc oživlých mrtvol je úzce zaměřená hororová antologie, která sice dodržuje základní pravidla zombie žánru, ale v bezmála dvacítce povídek ukazuje, že fantazii se meze nekladou a místa pro originalitu zbývá pořád dost.

Jean Mermoz, Henri Guillaumet a Antoine de Saint-Exupéry – tři přátelé, letci pracující pro francouzskou poštovní společnost, mají naprosto rozdílné charaktery i představy o životě, a přitom jsou si v mnohém podobní. Španělský spisovatel A. G. Iturbe jejich osudy popisuje v napínavém příběhu o počátcích civilního letectví, kde kulisu tvoří různá místa na zeměkouli od Španělska přes vyprahlé Maroko až po divokou Latinskou Ameriku.

Osmatřicetiletý John Lennon vyráží hledat svůj ostrůvek u severozápadního pobřeží Irska a spolu s ním také novou životní energii a tvůrčí inspiraci. Sice ho pronásledují hordy novinářů a specifičtí vnitřní démoni, ale ve finále v knize vystupuje zkrátka jako umělec, potažmo kdokoli z nás.

Poutavé dopisy Evy Límanové, manželky známého českého japanologa Antonína Límana, líčí osobní zážitky z ročního pobytu v Japonsku na začátku osmdesátých let. Poznávání exotické kultury a těžko uchopitelného jazyka se v nich mísí s rodinnými vzpomínkami. Dopisy vydané ve formě deníkových zápisů ale bohužel neprošly redakční úpravou a k hotovému literárnímu dílu jim tak mnohé chybí.

Vzestup populisty Trumpova typu autoři zasazují do celosvětového kontextu. Téma soumraku demokracie střídají příklady zemí, které se dokázaly nástupu totalitních ideologií ubránit. I když kniha přináší mnoho přesvědčivých analýz, praktická upotřebitelnost jejích rad je alespoň v našem geopolitickém prostoru někdy problematická.

Sbírka deseti povídek haitského spisovatele a básníka Reného Depestra je oslavou vztahu mezi mužem a ženou a úspěšným pokusem o zbožštění ženy. Zatímco scenérie karibského ostrova jim dodává punc exotiky, za výsostně poetickým tónem stojí stylistické kvality díla, komponovaného jako ohlas orálně založené kultury a specifického vidění světa.

Hororová komiksová povídka je vystavěna důmyslněji, než většina mang, které v češtině známe, a podobá se povídkám Stephena Kinga. Zároveň je však v ději příliš mnoho zkratů a kresba je místy zbytečně chaotická.

V posledním díle zdařilé trilogie znovu ožívá z nemalé části zaniklý svět středoevropských židovských spisovatelů a s ním i osudy nejslavnějšího literáta, který se kdy narodil na české půdě. Autor zůstává věrný faktům, přitom ale Kafkův příběh zprostředkovává uvěřitelně a takřka románově.

Mrazivou výpovědí o stavu práva zarámovanou do detektivního příběhu se v češtině poprvé představuje čínský autor Mu-žung Süe-cchun. Je považován za jednoho z neostřejších kritiků společenských poměrů v současné Číně.

Silné pouto psa Tuláčka a jeho kamarádky Kláry jako návod proti uspěchanosti dnešního světa. Pohádka Erika J. Grocha prostřednictvím dětského jazyka a jednoduchých ilustrací akcentuje základní životní hodnoty a svou poetickou atmosférou vysvětluje, proč „déšť je ta nejlepší hudba k piškotovým hodům, kostem i čekání na konec deště.“

Nová kniha o ateliéru abstraktní sochy na Akademii výtvarných umění sleduje odkaz našeho kulturního dědictví, který formovali významní umělci Hugo Demartini a Jindřich Zeithamml.

Pocit vykořeněnosti, ztráta kontaktu s dříve blízkými lidmi nebo rozčarování při návratu domů – to jsou jen některá témata knihy, jejíž děj autorka částečně umístila do skříně, malého, stísněného prostoru, odkladiště věcí, které právě nepotřebujeme. Pro její hrdinku se ale stává východiskem z nouze – neobvyklý přístřešek jí poskytne čas, aby se mohla znovu usadit a pokusit se obnovit zpřetrhaná pouta…

Uvařit něco zdravého po vánočním a silvestrovském obžerství? Kuchařka The Green Kitchen k tomu vybízí. Hyzdí ji ovšem nepovedený překlad na pomezí strojového převodu a dětsky neobratného pokusu. Původní anglické formulace z češtiny trčí jak připálený česnek.

Eseje Chimamandy Ngozi Adichieové si kladou za cíl najít definici feminismu hodnou 21. století, která by z něj nedělala strašáka. Spočívá v tom, že by si měl k této problematice každý najít vlastní cestu. Autorka nevnucuje ani neútočí: jednoduše nabízí svůj názor a především osobní zkušenost.