Působivý debut zpracovává život několika postav, ovlivněný historickými událostmi přelomu 19. a 20. století v kraji bytostně spjatém s hornictvím. Kromě toho, že kniha do literárního prostoru vnáší téma československo-polského sporu o Těšínsko, neustále vrací do hry i schopnost člověka převzít zodpovědnost a rozhodovat o vlastním životě.

Mladá rakouská autorka Laura Freudenthaler jde ve stopách Marlen Haushoferové a Ingeborg Bachmannové, dvou velkých dam rakouské literatury 20. století. Intimní portréty vnitřního světa jejích ženských postav čerpají svou vypravěčskou sílu z toho, že se nikdy neztrácejí ve vyčerpávající psychologizaci, ale opírají se o silný příběh, detailní pozorování a neutuchající zájem vidět postavy ze všech úhlů.

Nábožensky či politicky motivovaných pokusů opustit domov, vydat se na dalekou cestu a tisíce kilometrů od staré vlasti vybudovat ideální společnost bychom v dějinách našli mnoho. Jen málokterý přitom neskončil tragicky a ani případ Čechoslováků mířících daleko do nitra Sovětského svazu nebyl bohužel výjimkou.

Virginia Woolfová je známá hlavně jako autorka modernistických románů. Vrcholem její neprávem opomíjené esejistické tvorby jsou texty Vlastní pokoj a Tři guineje, v nichž autorka rozvíjí úvahy o roli žen ve společnosti, nepoměru vlastnictví finančních prostředků mezi pohlavími, právu žen na seberealizaci nebo vzdělávacím systému. První esej byla napsána krátce po tom, co Britky získaly volební právo, a druhá těsně před druhou světovou válkou, ale jejich témata rezonují společností dodnes.

Hudební publicisté Veselý a Hroch vykreslují posledních čtyřicet let populární hudby jako „playlisty temných nálad“. Publikace s výmluvným podtitulem zaujme mimo jiné přístupem autorské dvojice, která dění v popkultuře zachycuje na společensko-politickém pozadí.

Jak se vyrovnat s nepříjemnou a neléčitelnou chorobou? Například tím, že o tom napíšete komiks. Tereza Drahoňovská takto zachytila svůj boj s alopecií, jejímž průvodním jevem je vypadávání vlasů.

Ve třiašedesáti krátkých až lakonických povídkách se Rosa Liksom nebojí nasvítit jakýkoliv společenský problém, ať už se jedná o bezdomovectví, drogy, alkoholismus, či život na sociálních dávkách. Poměrně syrový a drsný obrázek současného Finska však podává se svým typicky sarkastickým humorem.

Poeticky a svobodomyslně ilustrovaný pohádkový příběh o prvním tázání po nekonečnu a zdánlivém nic vyzývá nejen dětskou fantazii k hledání odpovědí. Velryba v této knize připomíná vzducholoď a dovede být nejlepší kamarádkou i shovívavou průvodkyní na cestě do peřin mraků a ještě dál. Koho by napadlo, že věci zdánlivě neviditelné se lesknou?

Na jedné z pravidelných návštěv u své maminky, žijící v domově pro lidi s demencí, vzala Lika Nüssliová do ruky tužku. Začala si kreslit, co kolem sebe viděla, a zaznamenávat události, pocity či útržky rozhovorů. Výsledkem je neobvyklý komiks „Nezapomeň na sebe“, smutný, humorný, dojemný i absurdní zároveň.

Jan Švankmajer je stále věrný surrealismu. Čtenáře tedy jistě nepřekvapí, že se textový i obrazový obsah jeho knihy nese na vlnách asociací, že si s ním autor neustále pohrává a mnohé zůstane nedořečeno. Příběh tohoto „románu“ je roztříštěný natolik, že je těžké ho postihnout; přesto, nebo možná právě proto na nás autorova imaginace působí tak osvobodivě.

Nikdo není dokonalý. Své o tom ví Lionel Duroy alias novinář Marc, který se rozhodl pátrat po tom, jak to bylo s vraždou Any Mladićové, dcery generála Ratka Mladiće, který si dnes jako válečný zločinec odpykává doživotní trest. Jinak ho však vidí jeho spolupracovníci, blízcí a spoluobčané. Zima mužů je působivý román a ve čtenáři zanechá výrazný dojem. Probírá témata rodinných vztahů, přátelství, politiky, korupce a války, zejména pak (ne)ospravedlnitelnosti hrůzných zločinů.

Detektivka renomované britské spisovatelky osloví spíše čtenáře jejích postmoderně vynalézavých románů než milovníky kriminálního žánru. Děj tu plyne pomalu a je plný retrospektiv a úvah.

Není to tak dávno, co kanadská společnost jako celek začala pracovat na smíření s původními obyvateli země, jejichž děti byly ještě v roce 1996 násilně odebírány od rodin a posílány do indiánských internátních škol. Českému čtenáři se nabízí drsně poetický úvod do této problematiky v novele Wenjack, nazvané po asi nejznámější oběti tohoto systému.

Proč mají lanýže tak pronikavou vůni? Jak na nás působí psilocybin? Kolik je na světě druhů hub? Proč jsou lišejníky tak odolné? A jak nám mohou houby pomoct s hromadami odpadů? To je jen několik otázek, na něž odpovídá knižní prvotina britského vědce a vášnivého mykologa, který ukazuje, že význam hub pro pozemský život je mnohem větší, než by se na první pohled mohlo zdát.

Zdraví má člověk jen jedno, ale často si to uvědomí, až když o něj přijde. Od nepaměti tak lidé zkoumají, jak ztracené zdraví alespoň částečně získat zpět. Dějiny medicíny jsou plné úžasných objevů, inspirativních příběhů i tragických omylů a komiks je báječným médiem pro jejich zpracování. Umožňuje totiž stručně, srozumitelně a barvitě zachytit události, jež by jinak vydaly na několik svazků.

Vyzrálý debut mladé švýcarské autorky se točí kolem napínavé zápletky s vlkem ohrožujícím dělníky v poloopuštěné továrně, primárně v něm však nejde o napětí, ale o otázky po samotném smyslu existence a výzvy, jež s sebou přinášejí proměny zaběhnutého řádu světa.

Nadupaná kolekce jednoduchých, a přitom chytrých nápadů, jak nejmenším dětem vštípit základní povědomí o matematických principech. Tak sbalte svačinu (i s tou se musí počítat!) a honem stavět pyramidy z kamenů, měřit hloubku kaluží, přepočítat poslepu šišky a porovnávat velikosti hnízd a nor!

Román Milostné zasvěcení vznikl ve druhé vlně francouzského symbolismu na začátku 20. století. Společně s motivy typickými pro symbolistně-dekadentní poetiku v něm autor pracuje s tématem lásky jako mystického prožitku, který postupuje od zamilování do prostitutky až k meditativnímu prozření křesťanské lásky k Duchu svatému.

O tom, nakolik dokáže pátrání po pravdivém jádru starých rodinných historek změnit a obohatit život, svědčí příběh enviromentalisty, kterého osudy jeho strýce zavedly až do Singapuru. Čtenářům potom spolu s životním příběhem Silvestra Němce zprostředkovává třeba principy fungování firmy Baťa či geopolitickou situaci v jihovýchodní Asii v předvečer druhé světové války.

Forenzní fonetik, dvojitá vražda, postřelený právník a přinejmenším dva zdánlivě různé zločiny, jejichž nitky se pochopitelně linou stejným směrem. Čím jsou však Mazáčova Nezbytná opatření odlišná od jiných žánrových románů? A mohou v záplavě stále nových a nových detektivek, krimi a thrillerů zaujmout?

Příběh ze současného Reykjavíku napovídá, že nové technologie neznamenají jenom pokrok, ale i velkou hrozbu. Především tedy pro mezilidské vztahy. Lidé se jejich prostřednictvím možná snáze seznamují, ale stejně jednoduše si jejich pomocí i ubližují.

Zdá se, že knižní vydání románu Summer zůstalo čtenáři nedoceněno. Může audioknižní podoba učinit toto dílo přístupnějším? Pokud se práce chopí zkušení režiséři a interpreti, pak je to téměř jisté.

Vražda premiéra Olofa Palmeho vyvolala do té doby nejrozsáhlejší policejní pátrací akci ve švédské historii. Nejeden zvídavý čtenář si jistě někdy položil otázku, jaký případ se asi pyšnil tímto „nej“ před Palmeho vraždou. Odpověď přináší ve své nejnovější knize historik známý i českým čtenářům.

Slavný staroanglický epos o hrdinovi, který vítězil nad obřími obludami, se dočkal další komiksové adaptace. Překvapivě se jí chopili španělští autoři a záležet si dali hlavně na atmosféře.

Pokračování Příběhu služebnice, jemuž seriálová adaptace přinesla celosvětový věhlas, přináší pohled do mocenského zákulisí Gileádu – nástupnického režimu dnešních Spojených států, v němž se obě knihy odehrávají – i každodenního života v totalitě ustanovené skupinou náboženských fanatiků. Strohé líčení často šokujících skutečností je však v konečném důsledku nositelem naděje.

Ať už k moři jezdíte pravidelně, teprve se tam chystáte nebo o písečných plážích a nekonečné modré hladině zatím jen sníte, štědře ilustrovaná kniha dvou francouzských tvůrců vám o něm prozradí všechno, co jste si kdy přáli vědět, a možná ještě o ploutev víc.

Linnea Axelsson získala za svůj epos věnovaný nedávné historii Sámů nejvýznamnější švédskou literární cenu Augustpriset za rok 2018. Oceněn byl v tomto případě zřejmě především chvályhodný záměr a odvaha.

Krobot je i jako spisovatel fascinován svéráznými postavami, mezi kterými nechybí ani téměř bájný cestovatel Eskymo Welzl. Ať už nám však zprostředkovává své osobní zážitky, vzpomínky či korespondenci, anebo se pouští do větších hlubin literární fikce, za vším čteme jeho osobní výpověď.

Ač může působit žoviálně, představuje nejnovější publikace známého psychiatra fundovaný úvod do fascinujícího a komplikovaného světa emocí. Kniha plná interdisciplinárních přesahů čtenáři nabízí poznatky současné vědy o strachu, pýše, bezmoci, údivu, závisti, radosti nebo lásce.

Robert Jackson Bennett patří k nejzajímavějším autorům fantastiky poslední dekády. Ve svém novém cyklu pokračuje (na pozadí tradičního příběhu o zlodějce, která si ukousla příliš velké sousto) ve své polemice s žánrem a s dědictvím kolonialismu a kapitalismu.