Kniha citlivě mapuje osobní příběhy i každodenní realitu queer lidí v Česku. Autorovi se podařilo do českého knižního i společenského diskurzu dostat opomíjená nebo jinak problematicky zobrazovaná témata, jež spoluutvářejí krajinu LGBTQI+. Díky formě rozhovorů, osobnostem, s nimiž Filip Titlbach rozpráví, ale i vysvětlivkám doprovázejícím text se mu daří normalizovat pojem queer i to, co zastupuje.

Třetí svazek noirových kriminálek přináší šest povídek volně propojených s předchozími příběhy série. Autoři přitom víc než dříve spoléhají na to, že čtenáři jejich děj a postavy znají.

Internetová influencerka, která se stane tetou smrtelně nemocné holčičky, popisuje, jak internet zdeformoval naše chování i vnímání, a ptá se, jestli ještě existuje opravdový život. Břitké, fragmentární komentáře Patricie Lockwoodové vyvolají u čtenářů salvy smíchu i hluboké pohnutí.

Legendy i historická fakta spjatá s obyvateli Faustova domu na pražském Karlově náměstí Stančík s hravostí domýšlí do fantaskních příběhů. Nezastupitelnou roli přitom hraje násilná smrt a tajemný otvor, který opakovaně vzniká ve stropu místnosti, jak v dávných dobách prorokovala bohyně smrti.

Jaké byly nejoblíbenější knihy prvorepublikových vědců, herců, politiků nebo i náhodně vybraných čtenářů? Kdo se ankety kniha roku Lidových novin záměrně neúčastnil a jaké byly konkurenční akce jiných periodik? Obsáhlý svazek přetiskuje komentované odpovědi tehdejších hlasujících a poskytuje poutavý čtenářský profil československé společnosti.

Třetí sbírka Jana Škroba Země slunce načrtává ve vzájemně provázaných básních svět po katastrofě, kterým se procházejí tajuplné postavy. Ačkoliv sbírka nabízí impozantní nárys postapokalyptické budoucnosti, schází jí jistý spád.

Výbor z povídek několika žánrovými cenami ověnčené americké autorky je úzkým průřezem z dvou dekád její povídkové tvorby. Ač jsou hlavními tématy sex a násilí (ideálně v kombinaci), výsledkem je často překvapivě pojatá a nijak prvoplánová próza.

Prvotina francouzské básnířky Suzanne Renaud vychází po stu letech od prvního vydání v bilingvní podobě, zrcadlově doplněná o překlady Bohuslava Reynka – a ukazuje, jak se v obou jazykových verzích projevuje cit pro popisy přírody i melancholické rozjímání.

Co si vlastně máme (nebo můžeme) pod leckdy zprofanovaným či vyprázdněným pojmem liberalismus představit a nakolik se od sebe liší liberalismus 19., 20. a 21. století, nad tím se v době, kdy Donald Trump pevně držel v rukou opratě, zamyslel americký novinář, který se hrdě hlásí k tomu, že vyrostl ve světě konsenzuálního liberalismu.

Milovník starých hororů Richard Corben se vedle kreslení cizích scénářů občas pouštěl i do autorských komiksů. Bůh krys je koncentrací toho, co najdeme skoro ve všech jeho komiksech. Neznamená to ale, že je lepší než ty ostatní.

Dukajův Led je dílo alternativní historie, které sice obsahuje množství literární fantastiky, avšak mnohem více se tato próza pohybuje na pomezí románu a filozofického traktátu. Autorův oceňovaný opus tak mimo jiné připomíná, že i literární fantastika může hrdě stát po boku velikánů „vážné literatury“. V neděli získal cenu Magnesia Litera.

Ač jsme v konečném důsledku příbuzní se všemi organismy na planetě, primáti jsou nám přece jen nejbližší a při pohledu na ně můžeme mít často pocit, že se díváme sami na sebe. Pro každého, kdo se chce o primátech něco dozvědět a prohlédnout si, jak vlastně ta která opice vypadá, kde žije a čím se živí, bude atlas Evy Horské skvělou volbou.

Znáte umělecké dílo trvající šest miliard let nebo jiné, které je schopné vám záměrně zablokovat počítač? Sonda do podivného i podivuhodného světa umění, v němž stále větší roli hrají inteligentní stroje.

Básně ze sbírky Falkenfrau pocházejí ze světa dávno zapomenutých a ztracených legend. Ty ožívají díky občasnému narušení časové linearity nebo díky vzpomínkám, asociacím, jež vyplouvají na povrch, znovunalezené zvukem. Klára Goldstein tento svět staví svědomitě, někdy možná až příliš, takže pasáže, které by básně scelily a daly jim dostatečný přesah a působivost, zůstávají zahaleny v mlze a čtenáři jsou předkládány jen neurčité fragmenty.

Druhý díl trilogie Záhutí amerického spisovatele Roberta J. Bennetta rozvíjí přísliby předchozího románu. Stejně jako v případě autorovy předchozí trilogie má i nová série prudce vzestupnou úroveň.

Kostky jsou vrženy. Tento okřídlený citát, v latinské podobě připisovaný Juliu Caesarovi, se ve sbírce Josefa Hrdličky specifickým způsobem aktualizuje na Kosti jsou vrženy. Básně v ní obsažené variují témata spojená s časovou omezeností lidského života, jeho cykličností a smrtí jako největším prokletím i darem zároveň.

Gertruda Steinová je spolu s Virginií Woolfovou jednou z čelních představitelek anglosaského modernismu, ale jejich přístupy k tvorbě se radikálně liší. Na rozdíl od anglické spisovatelky se Steinová pouštěla do daleko odvážnějších experimentů na hranici srozumitelnosti, kvůli čemuž byla často svými současníky zesměšňována a odmítána. Výbor Mluvit a naslouchat obsahuje česky dosud nevydané texty, které mapují vývoj autorčiny poetiky a pomáhají čtenáři pochopit její komplexní a osobité dílo.

Druhý román Štěpána Kučery přináší fantastické vyprávění, ve kterém se setkává věhlasný autor se svými postavami, fikce a historie se mísí v zábavně spekulativní hře a pletivo příběhů silou imaginace přetváří skutečnost.

Zevrubně vylíčený a mimořádně čtivý příběh jednoho z nejrevolučnějších objevů biologie za posledních několik desetiletí i všech badatelů, kteří se o něj zasloužili. Hlavní hvězdou knihy je však americká biochemička Jennifer Doudnaová, která za tento mimořádný počin získala v roce 2020 Nobelovu cenu.

Na začátku příběhu leží Amálie v posteli ve starém letenském bytě a nenapadá ji žádný důvod, proč by měla vstát. Jako čtenáři ji provázíme po sedm následujících let, kdy hrdinka dějiště rodinných traumat opustí a procestuje mnoho míst včetně milovaného Japonska. A přece se nakonec i pod tíhou názvu musíme ptát, nakolik k nějakému pohybu skutečně došlo.

Mezi nominovanými tituly na letošní ceny Magnesia Litera v kategorii prózy je i nová sbírka povídek Ireny Douskové. V knize nahlížíme zlomové životní situace obyčejných lidí zasazené do odlišných dějinných událostí. Různí lidé v různých dobách, s různými názory a různými životy. Přesto mají všichni něco společného…

Karel Marx kdysi kritizoval, že v továrnách někteří majitelé přednostně zaměstnávali ženy s dětmi, protože byly odpovědnější, čímž se jejich ctnosti obracely proti nim samotným. Poutavá kniha o civilizované ženě ambivalentně líčí, jak ženské ctnosti, touhy a možnosti transformoval modernismus první poloviny 20. století.

Nejnovější adaptace knihy Philipa Rotha pochází z Francie. Režisér Desplechin si přitom zvolil prózu Milostné rozmluvy, která se skládá pouze z dialogů.

Perník oceňované britské spisovatelky Helen Oyeyemi není sladký ani úhledně zabalený jako perníkové srdce, které si odnesete z pouti. Magický svět této prózy klade před čtenáře množství otázek. První z nich zní: co to vlastně čteme?

Jednou z dětských knih, které v letošním roce obdržely nominaci na cenu Magnesia Litera, je i Kráva Říčanová o životě a úzkém vztahu mlékařky s krávou. Nevhodná je pro rodiče, kteří nechtějí, aby se jejich děti naučily výraz „hovnopytel“. Mimo to jde však o knihu s nenásilně vetkaným ekologickým poselstvím, jež je prodchnutá pokorou a moudrostí pramenící z nespočtu dnů těžké práce – a nechybí v ní ani humor.

Klikař Beny je příkladem toho, že není třeba zas a znovu zkoušet objevit Ameriku ani pokoušet se doložit, že vypouštěním tabákového dýmu do vody zlato nevznikne. Je to sázka na zručně vyprávěný uvěřitelný příběh, s nímž se mnozí ze čtenářů, často i na základě vlastní zkušenosti s dobou před pádem železné opony, mohou nějakým způsobem ztotožnit.

Výběr povídek z tvorby nesmírně plodného amerického spisovatele nabízí silnou kolekci přemýšlivé sci-fi tradičního ražení. Oblíbeným motivem povídek je cestování v čase.

V českém překladu vyšla dosud nepublikovaná krátká próza francouzské spisovatelky a filozofky Simone de Beauvoir z padesátých let. Silně autobiografický text nahlíží do autorčina dětství a dospívání a především na její vztah s přítelkyní Elisabeth Lacoin, zvanou Zaza. Po jeho přečtení se ptáme, zda právě toto dívčí přátelství s tragickým koncem formovalo názory a postoje budoucí ikony druhé vlny feminismu, ženy neúnavně bojující za všeobecné právo prožívat život a milostné vztahy podle svého.

Monografie věnovaná osobnosti dlouholetého vedoucího sbírky orientálního umění Národní galerie Lubora Hájka představuje nejen zdroj cenných informací o sběratelství asijského umění, ale říká mnohé i o povaze a vývoji kulturních kontaktů mezi Evropou a Asií.

Křehký komiks mladé německé autorky tematizuje její boj s úzkostmi a pochybnostmi, s vlastní nejistotou a strachem. Žánrově je někde mezi osobní zpovědí a obrázkovou esejí.