Leckdo by jistě mohl namítnout, že učit se jiný jazyk než angličtinu je ztrátou času, český lingvista a antropolog však jasně ukazuje, že úsilí udržet při životě či obnovit již mrtvé jazyky má význam – nejen etický, ale někdy i velmi praktický.
Publikace psychologa i filmového publicisty nabízí cenný pohled na vnímání filmového média. Škoda jen, že se autor omezuje spíše na shrnutí poznatků zahraničních teoretiků.
Román o německém chlapci, který se po skončení druhé světové války ocitne v městečku osídleném výlučně Židy, sice obsahuje řadu komických scén, především ale pozoruhodně pracuje s motivem kolektivní viny a individuální odpovědnosti za vlastní činy.
Sbírka Kosti splňuje nároky, které lze klást na poměrně pozdní debut. Autor již nalezl svá témata, motivy, postupy a dovede přemýšlet nad tím, jak básně komponovat v rámci knihy. Ta má nicméně i nešvary, které jsou pro debuty charakteristické: ze začátku sice zaujme, ale postupně jí dochází dech.
Zamýšlené úvodní seznámení s genetikou určené mladším čtenářům je trochu hutnější, než by bylo nutné, vytyčený cíl ale plní a krom názorných ilustrací zaujme i snahou o nápravu jedné dávné genetické křivdy.
Štěstí jako povinnost, autenticita jako iluze a seberozvoj jako byznys – Liv Strömquist v novém komiksu rozebírá současnou posedlost dokonalým životem s humorem, ironií i filozofickou hloubkou.
Milostná aférka M. M. s exotickou Maud, Paříž na přelomu tisíciletí a nijak závratná, ale typická francouzská kariéra jako splněný sen jednoho malého kluka vyrůstajícího s bratrem a poněkud despotickým otcem v normalizačních Čechách. Román o různých podobách lásky (nebo snad posedlosti)? O velmi dobrém jídle. O Paříži. O zrádnosti splněných snů. Jsou ale věci skutečně takové, jaké se zdají být?
Chytré chobotnice z Naylerovy předchozí knihy vystřídal v jeho loňské novele, která v češtině vyšla letos, jiný inteligentní živočich. Nikdy nekončící lidská honba za kly, k níž má každý pytlák své vlastní důvody, se v sugestivním líčení zprostředkovaném pohledem slonů a mamutů stává životně bolestnou.
Jaké objekty se při filmování označují jako „MacGuffin“ nebo „rudý sleď“? Proč se průměrná délka filmového záběru historicky výrazně snižuje? Co vědci mohou říct ke vzniku husí kůže? Kniha vystudovaného psychologa a filmového kritika je informacemi nabitá, ale současně i čtivá.
Jaké je to být doma v prostředí, které je nám zároveň cizí? Sociologické a politické zkoumání sebe sama, v němž se autor vyrovnává s vlastní sociální podmíněností a snahou se z ní vymanit, rozporem mezi homosexuální a dělnickou identitou a s potřebou úniku i návratu. Ukazuje, jaké to je, když je naše identita v konfliktu s normami prostředí, do kterého jsme se narodili.
Autoři jednoho z nejslavnějších psychologických experimentů ve společné knize představují šest iluzí, s nimiž se naše mysl takřka dennodenně potýká, a radí, jak jim podléhat co možná nejméně.
Po komiksových sequelech knižního bestselleru Prašina mají české děti k dispozici další dobrodružný a trochu strašidelný komiks. Jde o solidně odvedené řemeslo, které má šanci zaujmout čtenáře v tom správném věku.
Samantha Harveyová v Orbitách líčí nádheru naší planety, stísněnost kajut vesmírné stanice i rozlehlost vesmíru se vzdálenými hvězdami. Vyprávění evokuje zvláštní perspektivu astronautů, kteří jsou odloučeni od Země a pozorují ji při několikanásobných obletech v kosmické lodi.
Po prožitých dobrodružstvích se z šestnáctiletého Tjuriho konečně stal rytíř. Nebezpečí ale nikam neodešlo a je čím dál pravděpodobnější, že se skrývá ve stínech Divokého hvozdu. Čeští čtenáři se po více než dvaceti letech dočkali překladu druhého dílu nizozemské klasiky.
Z ranní kávy i stínu za oknem vystupuje úzkost – tichá, ale neústupná. Klára Krásenská ve své nové sbírce zkoumá, co zůstává, když někdo odejde, a co všechno může znít mezi řádky. Jak se poezie stává dopisem, a dopis zrcadlem ztráty?
První díl v zahraničí velmi populární série military science fiction má své nedostatky. Přesto má román všechny předpoklady uspět i na našem trhu. Je totiž akční a zároveň vtipný.
Pierre de Coubertin, iniciátor novodobých olympijských her, věřil, že sport může sloužit jako nástroj míru. Zbigniew Rokita naopak ví, že na hřišti i na tribunách není daleko k válce. V knize Králové střelců nás reportér bere na fotbalový zápas. Ať se však nenechají odradit ti, kteří ke sportu necítí takovou náklonnost, protože – jak zaznívá v knize – není to „obyčejná hra, je to hra politická“.
Známý odborník na moderní dějiny představuje Antonína Zápotockého jako člověka mnoha funkcí a talentů, teprve téměř v poslední řadě jako prezidenta.
Sbírka Až mě vypálí slunce přináší tichou, ale silnou výpověď o zakořenění, pomíjivosti a víře. Nesází na formální efekty, ale na hloubku prožitku. Čím je poezie Kláry Machů nenápadná? Čím oslovuje? A proč se u ní vyplatí na chvíli zastavit?
Mladý virtuos, který ztratil schopnost hrát, houslistka, jež ho naučí znovu prožít emoce, a lež, která všechno změní. Žádný žebříček top 10 nejdojemnější mangy se neobejde bez Tvé dubnové lži.
Pracovní interview je pomyslným kolbištěm, v němž se nejvýrazněji projevují podvědomé lidské sklony jako závist, touha po moci, velikášství a sebepohrdání, domnívá se švédský publicista a bavič Jacob Sundberg. Tyto potlačené tendence se snaží prozkoumat ve svých humoristických povídkách, které všechny bez výjimky zachycují přijímací pohovor.
Dějiny pražské MHD jsou zde podány formou srozumitelnou i malým čtenářům, ledacos zajímavého se ale dozvědí i rodiče.
Vopěnka zasazuje příběh o Golemovi a jeho tvůrci do dobových, někdy i nečekaných souvislostí. Celkový dojem podtrhují i ilustrace, které celé knize dominují.
Zavražděný muž měl tři identity a tři odlišné životy. Jak se k tomu postaví jeho tři nic netušící, oddaně milující ženy? A co stopa, která vede do Plzně? Michel Bussi dokázal v příběhu loutkářské rodiny spojit leccos: vedle vražd, pomsty a lží tu má významnou roli i Rimbaudova poezie, Stravinského balet, sexuální zneužívání, požár s doživotními následky, autismus či různé podoby lásky.
Jaké to je dospívat na statku v Korutanech na přelomu osmdesátých a devadesátých let? Rakouská divadelní režisérka a spisovatelka Julia Jost v románovém debutu věrohodně vykresluje svazující prostředí venkova z pohledu queer adolescentky a zároveň odhaluje i kořeny současného pravicového populismu.
Proč neromantizovat duševní onemocnění? A čemu škodí terapeutický slovník? Kniha záslužně tematizuje nebezpečí a paradoxy spojené s mluvením o nemocech duše.
Po devíti letech se Branko Jelinek vrací s dalším rozmáchlým příběhem Oskara Eda. A dílo je to opět v mnoha ohledech mimořádné. Jen až příliš kryptické.
Tchajwanský prozaik Syaman Rapongan ve svých dílech propojuje mytické příběhy kmene Tao s moderní realitou, aby ukázal hluboké sepětí člověka s oceánem. Moře je pro něj i jeho hrdiny nejen zdrojem obživy, ale i metaforou identity, tradice a vzdoru vůči asimilaci.
Kouzelný vláček v podání tchajwanského autora a českého ilustrátora proveze malé cestovatele od čtyř let krásami tchajwanské krajiny, navštíví s nimi domorodé kmeny i významné památky a přiblíží jim tak celé století tamní železnice.
Český výbor z mnohaleté badatelské práce slavistky Veroniky Tuckerové, působící na Harvardově univerzitě v Cambridge, se zaměřuje na československou reflexi díla Franze Kafky v literatuře, výtvarném umění, hudbě, divadle i filmu v období vymezeném Kafkovým úmrtím a pádem komunismu.
