Psát o studentech klasické řečtiny není zrovna recept na jasný bestseller. V případě Tajné historie však toto tematické zaměření nebylo nijak na překážku. Tarttová svůj román oděla do na první pohled líbivého hávu detektivky či thrilleru, ale ve skutečnosti se jedná o meditaci nad základními morálními otázkami.

Příběh plný záhad zavede čtenáře na finský sever, kde místní obyvatele po celé generace děsí postava báby Motyky. Protagonistka Maisa se snaží zjistit pravdu a přijít věcem na kloub, roztáčí tím však kolotoč událostí, které vedou k nečekanému rozuzlení.

Inscenace jedné z divadelně nejvděčnějších Sofoklových tragédií v pražském Divadle v Dlouhé se vyznačuje precizní dramaturgickou prací, absencí antické stylizace a snahou pojmenovávat věci pravými jmény. V kontextu současných interpretací antických her je překvapením, když se vyskytne divadelní tým, který nekompromisně předvede, že je možné vzít antického autora absolutně vážně.

Jaké jsou skutečné rizikové faktory války? Proč hasiči, nasazující životy, rozumějí rizikům lépe než finančníci? Hrozí nám „nízkopopulační bomba“ či úpadek vzdělanosti? I na to odpovídá fascinující kniha poskytující přehled o tom, čím se zabývají přední soudobí vědci a myslitelé.

Že ještě neexistuje žádná cestovní kancelář, která by poskytovala lety k různým tělesům sluneční soustavy? A co na tom, průvodce se přece hodí vždycky, zejména když je plný zajímavých informací o různých exotických destinacích a nápadů, jak si dovolenou, až to tedy bude možné, co nejlépe užít.

Pokud máte chuť podívat se do okouzlujícího hotelu, kde potkáte mluvící maxikočku, upířího trpaslíka nebo pokoj plný ožívajících stínů, můžete se tam vydat společně s knihou Nikdyuš. Průvodce vám bude dělat Morrigan, jedenáctiletá prokletá dívka, která má před sebou čtyři zkoušky do výjimečné Divinské společnosti.

Nová básnická sbírka Petra Borkovce Herbář k čemusi horšímu zaujme nejen svým tajuplným názvem. Autor, jehož knihy budí pozornost dlouho předtím, než jsou publikovány, přichází s opulentní sbírkou plnou humoru a nadsázky, v níž vedle přírodní lyriky nalezneme medailony pornohereček a vedle útržků z internetových diskusních fór vzletnou češtinu obrozenců.

Zásadní dílo německého spisovatele Iliji Trojanowa si klade za cíl literárně se vypořádat s poválečnou bulharskou historií, která má dodnes – jako bychom to neznali – skříně plné kostlivců. Příběh o totalitě, moci, odporu a příliš snadném zapomínání ale funguje mnohem univerzálněji.

V zahraničí ceněný autor hororových povídek nabízí koncentrovaný děs, který bohužel občas postrádá fikční zázemí. Skvělá vizualita navíc příliš často trpí nedostatkem míry.

Díky nakladatelství Meander a zapálenému obdivovateli grónské kultury Zdeňku Lyčkovi se nyní můžeme dozvědět, jak si Inuité od pradávna představovali dobré i zlé nadpřirozené bytosti, které zasahovaly do jejich každodenního života.

Od snad nejčtenějšího současného dánského spisovatele Petera Høega, jehož kniha Cit slečny Smilly pro sníh učarovala i Hillary Clintonové a jehož jiné tituly kritika naprosto strhala, přichází v češtině nový román Susanin efekt. Tentokrát se Høeg čtenáři opět ukazuje jako velký autor, schopný stvořit neobyčejně mnohovrstevnatý příběh, jemuž nechybí napětí, humor ani filozofické zamyšlení nad stavem dnešního světa.

Říjen 1918 nebyl pouze okamžik, kdy nadšené davy vítaly prezidenta osvoboditele, ale také doba chaosu, násilí a materiálního strádání, podobně jako předcházející měsíce a roky.

Lyrická novela o zatoulaném štěněti, které se ocitne samo v hlubokém lese a přežívá zde téměř celý rok, přibližuje čtenáři přírodu a její zákonitosti očima nevšedního chlupatého protagonisty.

V rozhovorech s průkopnicí paliativní a hospicové péče v České republice je přes záchvěvy humoru a odlehčení patrná určitá tvrdost k sobě samé, která Marii Svatošové paradoxně pomohla vybudovat dílo plné laskavosti, milosrdnosti a něhy nejen k pacientům.

Žánrové spektrum do češtiny přeložených islandských knih se rozrostlo o čtivý young adult kousek, se kterým můžete vy či vaše odrostlejší děti přečkat podzimní prázdniny – pakliže nemáte v plánu něco lepšího, třeba stejně jako protagonistka Bergljót prchat před invazí mimozemšťanů.

Nové dobrodružství profesora Astrokocoura a jeho party nás zavede k něčemu, co je nám na jednu stranu bytostně blízké, na tu druhou o tom možná víme až pohříchu málo – k našemu vlastnímu tělu. Vyvážená směs informací, humoru a jednoduchých, leč výstižných ilustrací jistě zaujme nejednoho mladého čtenáře, a dost možná i zvědavého rodiče, který mu bude pokradmu nakukovat přes rameno.

Po celosvětově úspěšné Geniální přítelkyni si můžeme česky přečíst i prvotinu Eleny Ferrante. Románový svět Tíživé lásky vychází z podobného půdorysu jako slavná tetralogie: Neapol, napjaté partnerské a rodinné vztahy, ženské osudy. Delia se přes všechnu snahu těžko zbavuje osudového vlivu své matky Amalie. Ani jedna nemá snadný život, obě bojují s násilím, strachem, láskou i nenávistí. Ač jde o tematiku v literatuře mnohokrát zpracovanou, nemusí tenhle román sednout každému.

Výpravná kniha o historii létání v českých zemích nejspíše uspokojí všechny fanoušky letadel. Méně už fanoušky komiksu: ačkoliv je komiksových stran v knize nejvíc, jsou tím slabším článkem publikace.

Nevšední vhled do života reportéra, který riskuje vlastní život a jde záměrně vstříc nebezpečí v době, kdy je práce novináře riziková sama o sobě. Szántóova snaha být při tom a zjistit, co se doopravdy děje, je těžko docenitelná v době, kdy někteří politici hlásají „alternativní fakta“ a vytvořit falešný snímek či video je stále snadnější.

Čtvrtý díl populární humoristické série se odklání od epizodického modelu předchozích knih a nabízí jeden ucelený příběh. A je to čirý humor švandrlíkovského ražení.

Nakladatelství Druhé město v rámci Velkého knižního čtvrtku vydává debut Ondřeje Hübla Hod mrtvou labutí. V převážně satirických příbězích se v něm se svým osudem utkávají pražští hipsteři, manipulativní režiséři, povýšenečtí umělci a především frustrovaní jedinci, jejichž nanicovaté životy plují stokou falešného pocitu vlastní výjimečnosti. Autorův nabroušený vtip osciluje mezi přímočařejší parodií a důmyslněji utkanou sítí společenských vztahů, z nichž jen málokdo vyvázne živý.

Především intelektuální autobiografie mísí sofistikované detaily terapeutické teorie se sentimentalitou a otevřeností k dědictví klasické filozofie a ke krásné literatuře.

Půvabné svědectví o touze zdolat nejvyšší horu Moravy v dobách, kdy byla turistika ještě v plenkách, potěší nejen znalce a milovníky Jeseníků. Cestopis z konce předminulého století, psaný nádhernou češtinou, připraví jedinečný čtenářský zážitek všem těm, kteří si toulky přírodou umějí vychutnat ve stejně romantickém rozpoložení jako Jan Havelka a jeho vlastivědná družina.

Další pokus o českou drsnou školu pochází z pera pseudonymního autora. Kriminálka z Prahy je sice oproti sloganu z obálky spíše řídká než řízná, ale potěší svižným tempem i neobvykle otevřeným závěrem.

Jednou z velkých otázek současné fyziky je nalezení teorie, která by dokázala úspěšně sjednotit obecnou teorii relativity a kvantovou mechaniku. Objevili se sice různí adepti, ale podle obliby teorie superstrun by se mohlo zdát, že vítěze, byť prozatím třeba neoficiálního, už známe. Jak ovšem ukazuje kniha významného italského torického fyzika, existuje i jiný kandidát, který strunám začíná silně šlapat na paty.

Francouzská spisovatelka Delphine de Vigan (nar. 1966) je českým čtenářům dobře známá – letos od ní v českém překladu vyšla již pátá kniha a dostala název Pouta. V předposledním a poměrně obsáhlém románu Podle skutečného příběhu (č. 2016) vsadila de Vigan na nápaditou kombinaci autobiografie a fikce. V Poutech je jednak úspornější, jednak žánrově konzervativnější.

Nemožné situace a schopnosti, jimiž se americké superhrdinské komiksy hemží, americký fyzik zábavným a poučným způsobem dovádí do důsledků. Jeho svérázná učebnice středoškolské fyziky nabízí zároveň stručnou historii specifického komiksového žánru.

Česká komiksová verze slavného Verneova románu je svým pojetím velmi klasická až staromódní. Slušel by jí větší rozsah, více nadsázky a jistější kresba.

Kniha proslulého anglického zoologa, etologa a popularizátora sociobiologie vychází z vydání z roku 1994, jež autor doplnil aktuálními komentáři. V některých ohledech je i tak trochu zastaralá a nemálo diskutabilní, leč stále podnětná.

Druhá knižní reportáž polské reportérky Angeliky Kuźniak nahlíží do romské komunity prostřednictvím vyprávění romské básnířky Bronisławy Wajs, známé pod přezdívkou Papuša (romsky panenka).