Román nominovaný na cenu Brama Stokera ukazuje, že i v současné době lze vystavět funkční horor kolem mnohokrát vytěženého motivu strašidelného domu. A nemusí ani být někde na blatech, ale uprostřed kansaské prérie…

Retrospektivní román s kriminální zápletkou, odehrávající se na fiktivním místě, v němž od začátku známe oběť a podle všeho i vraha, je v kánonu moderní arabské literatury výjimečný především tím, že jsou pod ním podepsaní hned dva významní autoři.

Novela současné japonské autorky pojednává o stalkingu, jednom z poměrně častých a velmi neblahých fenoménů naší doby. Současně ale příběh dvou mladých žen ukazuje problémy Japonska posledních let, jako jsou nezaměstnanost, nedostupnost bydlení a další sociální problémy a především z nich pramenící vyšinutost mezilidských vztahů.

Poezie Any Blandiany je dnes známá nejen v Rumunsku, ale i v řadě dalších zemí – jde totiž o nejpřekládanější rumunskou básnířku. Český čtenář ale doposud neměl příliš mnoho příležitostí se s ní setkat, publikováno bylo jen několik ukázek časopisecky. Výbor Řeka s jediným břehem je tedy splátkou dosti velkého dluhu, a to snad splátkou nikoliv poslední.

Zvířata sice už za bezduché stroje nepovažujeme, ale co o jejich mysli doopravdy víme? Co se v ní odehrává? Je pro nás její obsah zcela nepřístupný, nebo jej můžeme odvodit z vlastních zkušeností? A nezavání to antropomorfismem? Na tyto otázky se pokusil najít odpovědi americký ekolog, který se však nechtěl spoléhat jen na svědectví ostatních a uchýlil se přímo mezi ty, o nichž hovoří.

Pohádkově laděné příběhy z prostředí židovské komunity v meziválečném francouzském Alžírsku se dočkaly souborného českého vydání. Přítomnost inteligentních komunikujících zvířat však neznamená, že jde o komiks pro děti.

Kromě malého nalezence, jehož jméno tvoří její titul, vypráví kniha příběh několika postav žijících v Teheránu během třiceti let předcházejících íránské revoluci, kterou autorka s jejich pomocí zachycuje v celé její komplexnosti. Všichni hrdinové mají svou historii a všichni jsou pro děj knihy a pochopení společenských souvislostí Teheránu té doby stejně důležité.

Do českého prostředí zmítaného často vágními a tendenčními argumenty přináší monografie Tomáše Hříbka s názvem Obrana asistované smrti morální obhajobu eutanazie a sebeusmrcení pacienta za pomoci lékaře. Kontroverzní téma nás ale vede k hlubší úvaze o dobré kultuře smrti.

Nejspíš o něm víte, ale moc o něm nepřemýšlíte: co je mozek, proč ho máme, jak vzniká, jak roste, co dělá? Proč jsme šťastní, proč pláčeme, proč milujeme? Jak vypadá myšlenka? Chodí za mě nohy, nebo neurony? Až když vám vlastní dítě začne klást banální otázky, najednou zjistíte, jak jsou záludné a že se na ně odpovídá těžko. Už jste si takhle povídali o mozku? Knihu Uvnitř si pořiďte dřív, než bude pozdě!

První román herce Matěje Dadáka nabízí postavu zhýralého spisovatele, charakter, který je možná pro někoho pořád ještě atraktivní. Když si však recenzent položí otázku, čím dalším by mohl text případné čtenáře nalákat, odpověď ne a ne najít.

Paulina Świst se vrací na scénu s další sérií románů z prostředí polské advokacie, slibuje však netradiční zvrat v podobě hrdinů-záporáků, kteří se místo boje s podsvětím vrhají do jeho svůdné náruče. To vše samozřejmě s notnou dávkou akce a erotiky. Vlastně nic víc a nic méně, než co si čtenáři zvykli od autorky očekávat. Je na co se těšit?

Podle odhadů odborníků čítá napoleonská bibliografie mnoho desítek tisíc knižních titulů. U prvotiny švédského napoleonského nadšence s českými kořeny tak nelze očekávat, že by přinesla zásadně nové informace, přesto nejednoho čtenáře může překvapit, co a proč autora v Napoleonově životě zaujalo.

Příběh o španělské prostitutce, která se svému povolání oddává v Římě a postupně se zde stane vyhledávanou osobou i pro své jiné dovednosti, patří k nejzajímavějším a také nejzáhadnějším památkám španělské literatury. Dílo s velmi moderně pojatou narativní strukturou se datuje do roku 1530, následně však na celých tři sta let zmizelo ze světa a objevilo se znovu až v polovině 19. století. V češtině vyšlo poprvé vloni.

Mohutné prastaré lípy působí v krajině svým jedinečným půvabem, oduševnělostí a klidnou silou. Pro okolí představují nejen ozdobu, ale doslova požehnání v podobě chráněného životního prostoru, osvěžujícího stínu a léčivých vlastností. Není divu, že se nová kniha Marie Hruškové věnuje právě jim. Těchto pozoruhodných stromů v ní poznáme více než osmdesát, a to opět prostřednictvím krátkých příběhů a záplavy fotografií.

Nejslavnější upírský příběh se už dočkal mnoha adaptací. Aktuální komiksové ztvárnění z Francie vyniká úchvatnou realistickou kresbou a citlivostí k předloze.

Cândida Ventura, femme fatale Portugalské komunistické strany, vzdělaná, atraktivní a angažovaná žena nadšená pro komunistické ideály, žila od roku 1965 deset let v Československu. Kvůli těm ideálům byla ochotna riskovat vlastní zdraví. Ale události srpna 1968 ji ideálů zbavily. Do Prahy se vracela až do konce života v roce 2015. Pro české čtenáře je její kniha zajímavá osobitým pohledem na období tzv. normalizace – pohledem pozorovatele, který byl v centru dění, a přece si zachoval odstup.

Z podnětného rozhovoru známé moderátorky s předním českým psychiatrem vznikla hutná, leč fascinující kniha, která čerpá z nejnovějších vědeckých výzkumů i myšlenek řady novověkých filosofů a snaží se poodhalit podstatu lidského vědomí. Zároveň však pátrá i po jeho hranicích, jež ovlivňují náš pohled na svět a mohou stát za řadou problémů moderní společnosti.

Kam chodí mýval na záchod? Jak vyrobit zvířecí hotel? Na co se venku vyplatí nesahat? Překvapivé i poučné odpovědi nabídne ekologický nadšenec a milovník lesů Peter Wohlleben ve své nejnovější knize pro děti, pokud se s ním vydáte objevovat přírodu přímo ve vašem městě. Při troše štěstí ucítíte třeba vůni žvýkačky z pustorylu nebo najdete kámen, který vám bude vyprávět svůj příběh.

Porotci Magnesie Litery letos nominovali trojici básnických hlasů, které za sebou mají řadu vydaných sbírek, avšak na větší institucionální ohlas stále čekají. Jeden z nich patří Yvetě Shanfeldové, jejíž sbírka Skromná místa nespaní vyjadřuje touhu po ztraceném jazyce někdejšího domova a na dnešního čtenáře působí tak trochu jako z jiného světa.

Stereotypy o Židech se možná mění, ale jsou takřka nevykořenitelné. Široce rozkročená historická publikace sleduje obrazy židovství ve středoevropském prostoru od středověku po současnost. Analyzuje přitom zcela zjevné antisemitské postoje, ale i ty, které není tak snadné na první pohled dešifrovat.

Nejlepším švédským beletristickým titulem loňského roku byl podle porotců Augustovy ceny debut třiatřicetileté göteborské rodačky Lydie Sandgren. Obsáhlý a neobyčejně propracovaný román s názvem Sebrané dílo, jehož hlavním hrdinou je stárnoucí majitel menšího nakladatelství, představuje slovy poroty „vyznání lásky literatuře“, zároveň se ale také vysmívá intelektuálskému tlachání.

Stephen King se po deseti letech vrací ke svému oblíbenému formátu čtyř novel v jedné knize. Ani jeden z příběhů se nezapíše mezi autorovy nejlepší, přesto však fungují lépe než většina jeho pozdních románů.

Román Roky patří mezi méně známá díla Virginie Woolfové, ale velmi dobře dokládá proměny její prózy a témat, jimiž se zabývala od třicátých let minulého století – kritikou britského impéria a patriarchátu, postavením žen a nejasnou vidinou budoucnosti. Přes vnější zdání tradiční románové formy v díle kombinuje prvky eseje, rodinné ságy a kroniky. Jeho ústředním tématem je přeměna pozdní viktoriánské společnosti v moderní sociální řád, kde aristokracie a buržoazie ztrácejí svá privilegia.

Rozpínající se lidstvo ohrožuje svými neuváženými činy stabilitu biosféry, což se mu nakonec může šeredně vymstít. Náprava situace by přitom podle světoznámého britského popularizátora a přírodovědce nemusela být tak drastická, jak se nás odpůrci šetrnější environmentální politiky snaží přesvědčit. Jen to bude vyžadovat přehodnocení našeho přístupu k přírodě i role, kterou v ní hrajeme.

Užitečný průvodce právními předpisy v české i zahraniční kinematografii je přínosný také ve vysvětlování a komentování soudních sporů, které se točily kolem výroby českých filmů.

Bilanční kniha slavného novináře přináší svědectví evokující specifické kulturní milieu exulantů. Zároveň dává nahlédnout do pracovní dílny nejuznávanějšího klasika žánru knižních rozhovorů.

Někdy autorovi seriálu či knižní série jedna vedlejší postava vyroste natolik, že si řekne o vlastní dílo. Přesně to je případ koumáka Pateho ze série knížek o Elle a jejích spolužácích, pod kterou je podepsaný Fin Timo Parvela. Propojení krátkých zápisků tohoto nehrdinského hlavního hrdiny se zábavnými ilustracemi má šanci zaujmout i méně nadšené začínající čtenáře.

Německý historik a novinář podává multiperspektivní obraz rozpadu starého světa (a drobných zárodků světa nového). Názorně přitom ukazuje, jak obtížné bylo pro většinu Němců rozlišit porážku armády sloužící nacistickému režimu, devastaci jejich země a současně její osvobození.

Jednou ze tří sbírek nominovaných na cenu Magnesia Litera za rok 2020 se stala kniha Zápisky z garsonky Pavla Novotného. Po systematické práci s vícehlasím svých předchozích knih, které tvořil jako sběr nahrávek převáděných do toku básní, upřel autor pozornost do mikroprostoru svého dětství a dospívání, do obyčejné garsonky na sídlišti v Liberci, kterou sdílel od narození do svých dvaceti let s nemocnou matkou.

Kdo je obětí války? Jak daleko sahá vina a kdo ji může soudit? Elizino tajemství představuje neobvyklou podobu zpracování příběhu z Osvětimi, snad nejznámějšího nacistického vyhlazovacího tábora, kde o životě a smrti rozhodoval vrtoch dozorců a kde těžce vydobytá šance na přežití s sebou nesla stigma zaprodání se Říši.