Znalce Ajvazovy tvorby Tyrkysový orel ničím nepřekvapí; fanoušky naplnění takřka všech jeho autorských konstant určitě potěší. Texty nespoutané ničím, snad jen velmi široce pojatou „logikou příběhu“ (a i v tomto bodě by leckdo polemizoval), jsou přehlídkou uvolněné, dlouhodobě kultivované autorské imaginace a zároveň ukázkou jaksi krajních možností psaní, vztahujícího se k reálnému světu jen minimálně.

Románů o samurajích existuje mnoho, jeden však má mezi nimi výsadní postavení. Jmenuje se podle hlavního hrdiny Musaši, napsal jej v roce 1930 Eidži Jošikawa a česky nyní vychází ve druhém vydání.

Pod nakladatelskou značkou Fobos u nás vyšlo už několik zajímavých současných hororů. V poslední době se zde však začínají objevovat i skryté klenoty z historie žánru. Elementálové jsou jedním z nich. Čtyřicet let stará kniha si zaslouží pozornost i dnes, třebaže už příliš nevyděsí.

Vypravěč z první Sorrentinovy knihy se vrací, aby se podělil o trochu nostalgie. Jeho vyprávění však působí dojmem, jako by si nedokázal vybrat a natáhl si přes nablýskané mokasíny krále večírků teplé papuče rozněžnělého důchodce.

Dlouhá cesta od touhy po výkonu až k hluboké podstatě sportu. Kniha plná nadšení, odhodlanosti, naštvání a smíření dělá z tématu jako stvořeného pro vševědoucí příručky existenciální fenomén, který bude po dočtení scházet i jeho nejzarytějším odpůrcům.

Samotářský muž se opakovaně vrací do galerie, kde dlouhé minuty pozoruje obrazy a sochy starých mistrů. Komiks mladého belgického autora vyniká pomalým tempem, ale zároveň i sugestivností.

Variace na Kafkovy příběhy o absurditě úřednické mašinerie a zároveň geniální fraška s úředníčkem P. v hlavní roli. Irský spisovatel Máirtín Ó Cadhain nabízí další doklad o tom, že je zpola vyhynulá irština dostatečně živoucí na to, aby se v ní dal napsat opravdový román.

V esejích o české aviatice se před čtenáři předestírá nápaditá cesta napříč myšlenkovými světy techniky, spirituality, politiky i lidské tělesnosti. Vše je propojeno tématem duchovního i fyzického putování do vesmíru. Kupodivu přitom nechybí ani Jan Žižka, Goethe nebo Karel H. Mácha.

Zdařilých encyklopedií, které dětem přibližují svět zvířat, je na knižním trhu dostatek. A přestože se zdá téměř nemožné, že by někdo mohl v této oblasti přijít s novým, neotřelým pojetím, podmanivá fotografická publikace Andrey Köhrsenové, věnující se zbarvení živočichů, poskytuje důkaz, že originální myšlenky nejsou zdaleka vyčerpány.

Simona Racková je již řadu let výraznou osobností české poezie. I když knižně debutovala už před necelými patnácti lety, vyšla jí letos teprve čtvrtá sbírka. Básnířka nás tentokrát zve na Noční převádění mláďat – do světa něžnosti, kterou všichni prožíváme, jenom si jí příliš nevšímáme.

Britský spisovatel pokračuje v mapování dějin Spojeného království. Potíže s mírem jsou druhý díl trilogie Věk šílenství, v níž autor svým nezaměnitelným ironickým stylem propojuje klasický syžet epické fantasy s průmyslovou revolucí.

Hlad, strach či žebrotu jako součást každodenního života ve válečném a poválečném Rusku, ale i malá dětská dobrodružství při schovávání se před babou Jagou – to vše zachycuje nevinným dětským pohledem Ljudmila Petruševská ve čtyřech autobiograficky laděných povídkách. Její prózy jsou upřímné a střízlivé, dalo by se říci až nerusky nepatetické.

Dvanáct měsíců a přes půl století nezapomenutelných událostí – mozaika novodobých dějin, vyskládaná z vyprávění bezprostředních svědků protektorátních perzekucí, napjatých momentů druhé světové války a triumfu i pádu komunistického režimu.

První celovečerní animovaný film Michaely Pavlátové potvrzuje návrat české animace na výsluní. Adaptace románu Petry Procházkové už několik festivalových cen posbírala a bez šance není ani při oscarových nominacích.

Již druhá do češtiny přeložená sbírka tchajwanského básníka, esejisty, malíře a kaligrafa Lo Ch’inga se dotýká univerzálních otázek po postavení člověka ve světě a poznání sebe sama. O výjimečnosti tohoto díla svědčí i to, že sbírka Krabička zápalek byla nominována na cenu Magnesia Litera 2020.

Jak česká společnost obstála v boji s covidem? Jakým výzvám čelí Česko i bez problémů způsobených pandemií a proč není dlouhodobě dobré žít v pasivní občanské společnosti? Sborník úvah autorů sdružených kolem Deníku N není právě příjemným počtením, bezpochyby ale přiměje čtenáře k zamyšlení.

Hildegard ve svých osmdesáti neví, čí je. Ani jak se vlastně jmenuje a kde se narodila. Trápí se tím, že má cejch kolaborantky. To všechno „jen“ proto, že na svět přišla v jedné z porodnic nacistického projektu Lebensborn. Švýcarský autor se vrací k tématu, které již bylo v literatuře i filmu zpracováno vícekrát – inspirovalo například Bohumila Hrabala. Oscar Lalo se však touto historickou skutečností zabývá velice detailně a s překvapivou empatií. Není patetický, a přitom jde opravdu na dřeň.

Jiří Pehe propůjčil protagonistovi svého nového románu mnoho položek z vlastní autobiografie. Spisovatel a politický komentátor Adam Drechsler nastupuje na začátku vypravování do letadla, které jej má dopravit od New Yorku. Je to jeho poslední cesta, protože mu kvůli nemoci ze života mnoho nezbývá. Když si vedle něj přisedne mladá doktorandka Natálie, která se zabývá jeho dílem, má náhle stárnoucí intelektuál mnoho prostoru k bilancování a vzpomínání…

Román, který z autora udělal hvězdu japonské detektivky, nabízí sice poněkud starosvětskou whodunitku, zato však opepřenou okultními a morbidními prvky a vynalézavým vyprávěním.

Příběh dívky postižené náhlou ztrátou paměti, ačkoliv jí samotné se zdá, že jí spíš paměť někdo vyměnil. Její vzpomínky se totiž zcela liší od vzpomínek lidí v jejím okolí. Román plný napětí, nedokončených vět a nevyslovených otázek. A také záludná hra s identitou, kdy často nelze bezpečně rozlišit skutečnost od představ a snů.

Knihu známé americké environmentální aktivistky lze charakterizovat především jako manuál. Radí nám totiž, jak přistupovat k rostlinám, abychom objevili a ocenili jejich jedinečnou krásu, úžasné schopnosti a mimořádnou funkci, kterou na planetě zastávají.

Kniha vycházející z posledního filmu slavného režiséra má mnoho podařených pasáží. Jen jí schází výraznější zápletka a ocení ji vlastně jen ti, kteří předtím viděli film.

Napadlo vás někdy, zda chod světových dějin nemohl ovlivnit někdo v pozadí? A co takhle někdo, kdo je tak neviditelný, že si na něho ani konspirační teoretikové nevzpomenou? Kdo? Kuchař. Witold Szabłowski přináší pozoruhodnou reportážní knihu nejen o tom, že kdyby diktátor dostal v rozhodující den přesolený oběd, všechno mohlo být jinak.

V poslední době se s knihami o obyvatelích mikrosvěta tak trochu roztrhl pytel. Ta nejnovější, která navíc vzešla z pera českých autorů, se však s ostatními tematicky příliš nepřekrývá, ba naopak, originálně je doplňuje. Přesto se nevyvarovala některých tvůrčích pochybení, jež její kvalitu poněkud srážejí.

Literární nováčci i známá jména, čeština i romština, anekdotické i tragické příběhy, nostalgická vyprávění i vážná témata: dvacítka romských autorů se v krátkých povídkách ohlíží do 20. století a zdaleka v něm nenachází jen samou krásu. Když třeba Patrik Banga líčí, co pro zdejší Romy změnila sametová revoluce, nezbývá než si poopravit obrázek o svobodných československých devadesátkách.

Více než šest let po smrti Terryho Pratchetta a devět let od vydání originálu máme konečně možnost se seznámit se sbírkou Mrknutí obrazovky - komentovaným průřezem celou autorovou tvorbou, obohaceným o knižně dosud nepublikované ilustrace Joshe Kirbyho.

Metafikční román Jordyho Rosenberga barvitě zachycuje prostředí londýnské spodiny 18. století a nabourává obraz historického Londýna jako homogenního bílého města. V silném milostném příběhu hermafroditního Jacka Shepparda a prostitutky Bess Khanové se na několika úrovních rozvíjí motiv osvobození.

Autobiografický příběh matematického génia a fenomenálního polyglota, který se rozhodl žít „jako normální člověk“ a pomáhat veřejnosti vyznat se v tajuplné mysli osob s vysokofunkčním autismem.

Strach ze školy, dospívání a láska k Beatles: autobiografický komiks Nowhere girl francouzské autorky Magali Le Huche otvírá silná témata, dokáže je však podat jako veselý příběh plný barev a hudby.

Mnoho postav, překrývající se vrstvy vyprávění, nečekané skoky v čase, narušená linearita příběhů, protichůdné informace o postavách a jejich činech, relativizace věrohodnosti vypravěče, otevřené lži: jako jakýsi prototyp „totálního románu“ popisuje Rozhovor u Katedrály peruánskou společnost v celé její pestrosti, představuje i dobové myšlení, politiku, reálie někdejšího Peru. Dílo z konce šedesátých let dostáváme v českém překladu do rukou sice opožděně, ale čas jeho originalitu nesetřel.