Tajuplný japonský autor ve svém thrilleru zajímavě využívá obrazový doprovod jako tajené či nezáměrné vzkazy pro pátrače. Samotná kriminální zápletka ovšem až příliš počítá s náhodami a příznivými shodami okolností.
Smrt staršího bratra je pro Édouarda Louise paradoxně konfrontací s člověkem, kterého vlastně nikdy nepoznal. Ve svém nejnovějším románu Zhroucení (L'Effondrement, 2024) se proto nepokouší jen rekonstruovat okolnosti jeho smrti, ale především pochopit život, který jemu po většinu času zůstával cizí, ačkoli šlo o sourozence.
Švédské loupení v českých zemích na konci třicetileté války je v české společnosti všeobecně známý fakt – možná proto dodnes někteří Češi nemohou Švédům přijít na jméno. Přesto se historičce Lence Veselé podařilo prozkoumat tento fenomén i z mnoha nových úhlů pohledu, které často odkrývají dříve netušené souvislosti.
Životní příběh švédsko-polského novináře vyvolává otázku, co všechno ještě mohou rodiče před svými dětmi tajit, aniž by je zároveň nepřipravili o jejich i vlastní identitu.
Devatenáct básní, devatenáct meditací o marnosti lidského života – a přesto ani stopa po patosu. Daniel Hradecký proměňuje existenciální skepsi v ironickou hru se čtenářem, jazykem i samotným aktem psaní.
Rozmáchlý epický komiks se sice inspiruje barokní klasikou, pikareskním románem Francisca de Queveda, dlouho však čtenáře klame podobně, jako hlavní hrdina ostatní postavy. Výsledkem je chytrý a mistrně nakreslený komiksový román.
Oceňovaný román Mraveniště švédské spisovatelky a hudebnice Anniky Norlin zkoumá potřebu pocitu sounáležitosti, touhu uprchnout z konzumní společnosti a žít jinak, ale i téma kolektivní viny a individuální odpovědnosti. Dá mezinárodnímu bestselleru šanci někdo z českých nakladatelů?
Byly nuceny snášet tyranské zacházení, sexuální zvůli i absolutní ztrátu soukromí, přesto někdy držely tehdejší domácnosti nad vodou. Polská novinářka plasticky a bez černobílého vidění skládá poctu statisícům žen, na které historie zapomněla – a nastavuje zrcadlo i našim vlastním dějinám.
Básnická skladba Radka Štěpánka je stejně tak naléhavá svou angažovaností jako intimitou. Na univerzalismus se v ní nabaluje osobní zkušenost, jazyk neustále odhaluje své limity. Ve verších se nicméně objevují také klišé či přílišná doslovnost. Lze se však podobným aspektům vyhnout, jde-li básníkovi o co největší porozumění tíživé realitě?
Úspěšná čínsko-americká autorka fantasy vysílá své dva hrdiny na pouť peklem. Průchod temným zásvětím prolínají sžíravé vzpomínky na tvrdé poměry na univerzitě v Cambridgi a rozuzlení má možná až příliš pohádkový půdorys.
Příběh kněze určeného za prvního vyslance Konžského království na papežském dvoře je obžalobou nejen otrockého systému, ale i všech těch, kteří kvůli penězům nebo vlastnímu fanatismu opustili ideál lásky k bližnímu.
Jaké to je vyrůstat vedle sourozence, který je autista a strhává tak na sebe veškerou pozornost? Ve své nejnovější knize pro děti dává autorka nahlédnout do rodiny, ve které je každodenní život obtížnější a mezilidské vztahy komplikovanější, než bývá obvyklé.
Impulsem pro sepsání tohoto díla bylo kompletní ukončení stavby svatovítské katedrály: nestalo se tak v roce 1929, ale až v roce 2026, kdy byly na novogotické kruchtě v západní části chrámu instalovány nové varhany, schopné ozvučit celý prostor dómu. Autor nejenže se podrobně zabývá okolnostmi vzniku těchto nových varhan, ale čerpá též z dokladů o jejich předchůdcích, a to už od středověku.
Další český životopisný komiks sleduje osudy Josefa Františka, jednoho z nejúspěšnějších českých leteckých stíhačů v uniformě RAF. V reáliích je spolehlivý, informačně bohatý, ale příliš výrazně se na něm projevuje původní scénář stejnojmenného filmového dokudramatu.
Existenciální i satirická novela z kancelářského prostředí představuje charismatickou hrdinku potýkající se s úzkostmi a impostor syndromem.
Osm dnes již pozapomenutých spisovatelek neslouží autorce jen jako příklady těžkostí, jimž čelily ženy snažící se prosadit ve světě literatury. Jsou pro ni osobnostmi pomáhajícími formovat její vlastní život a tvorbu.
Působivý příběh o statečné Elize a nesmělém Cvrčkovi vrací čtenáře do přímořského městečka známého z bestselleru Lampička. Autorka opět vychází z archetypů a magických prvků klasické pohádky, ale děj zasazuje do nemilosrdného světa, který se s nikým nepáře. Ani s malými dětmi.
Dvě ženy, dvě velmi rozdílné životní zkušenosti, přesto je spojuje víc než jen stejný byt, který se pro každou z nich v nějaké době stal domovem. Obě se totiž ve svém životě dostaly do fáze, v níž hledají, jak se ke své současné situaci postavit. A možná by mohly najít řešení společně.
Jakkoli čisté a sterilní nám naše domovy připadají, ve skutečnosti jsou rejdištěm tisíců druhů bakterií, hub, hlístic, členovců i jiných živáčků. To ale neznamená, že bychom těmto tvorům měli vyhlásit válku. Podle amerického biologa jsou mnozí z nich dokonce prospěšní.
V nejnovější knize spisovatelky Silvie Moreno-Garcia se v prostředí Mexico City mísí tajemství nedokončeného prokletého filmu s nacistickou magií. Spíše než hororové momenty však Stříbrné přízraky nabídnou zajímavé postavy a množství odkazů, které potěší fanoušky kultovních hororových filmů.
Originální název povídkového souboru Melancolia neodkazuje pouze ke smutku. Připomíná také renesanční pojetí tohoto stavu jako zdroje hlubšího vnímání světa, představivosti a kreativity. Takovou podobu má melancholie i u Cărtăresca, jehož dětští hrdinové se pohybují na pomezí skutečnosti a snu.
První původní česká monografie věnovaná Gustavu Mahlerovi nazvaná podle slavného obrazu švýcarského malíře Paula Kleea zaujme fenomenologickým výkladem a šíří mezioborových perspektiv. Je určena každému, kdo je stále schopen údivu nad světem.
Po úspěšném Oppenheimerovi sáhl slavný režisér po antické látce. Uchopuje ji jako velkolepou fantasy podívanou, ale naráží u toho na své limity.
Rodinná kronika, autobiografické pátrání i výpověď o polských dějinách 20. století. Polsko-švédský spisovatel a novinář rekonstruuje nejen osudy svých rodičů poznamenaných válkou a antisemitismem, ale také vlastní hledání místa v rodině i v zemi, která ho nikdy zcela nepřijala.
O ukrývaných dětech za druhé světové války ve Francii, ale především o udržení vlastní identity v krutých časech: hlavní hrdinka komiksu se vyrovnává s dospíváním v tu nejméně příhodnou historickou chvíli. Zároveň objevuje svou fotografickou vášeň, díky níž se komiks stává dokumentem v dokumentu.
Když se vás v probíhající krizi středního věku zeptá váš pětiletý potomek: „Táto, čím budeš, až budeš velkej?“, pravděpodobně vám příliš nepřidá. Dle nejnovější básnické sbírky Jana Sojky byla však tato otázka podnětem pro vznik veršů o pachtění se životním blátem člověka „s padesátkou na krku“.
Příběh intrik a dospívání v obřím paláci velkém jako svět vyniká neobyčejnou krásou jazyka. Čtyřicetiletá autorka teprve druhého románu zazářila nebývalou intenzitou a ne náhodou se dostala mezi finální trojici Litery za fantastiku.
Podle amerického odborníka představuje závislost na pomstě jeden z největších problémů současné společnosti. V nevšední knize pátrá po jejích neurobiologických příčinách, poukazuje na zvěrstva, k nimž vedla v dávné i nedávné minulosti, přináší srdceryvné příběhy o bažení po odplatě a radí, jak se s touhou po pomstě vypořádat.
Komiksová prvotina francouzské autorky je drásavou sondou do jednoho toxického partnerského vztahu. Přičemž útrapy nekončí ani poté, co z něj žena konečně unikne.
Postavy románu Maartje Wortel se v kempu ukrývají před světem, samy před sebou, či nacházejí útočiště v objetí milenců. Letní pohoda se nekoná.
