Svou prvotinou Malířovy dcery upoutala britská spisovatelka Emily Howesová pozornost kritiky a získala za ni literární ocenění. V příběhu dcer anglického malíře Thomase Gainsborougha zobrazila nadčasová témata sourozenecké lásky, ženské obětavosti a odvahy.
Serverovna, jazyk, šum i ticho: debut Jana Trtílka skládá poezii z fragmentů komunikace, kde slova ztrácejí jistotu a význam se rozplývá. Hravý i zneklidňující celek ukazuje, co se děje s řečí ve světě zahlceném signály – a jak snadno v něm mizí i náš vlastní hlas.
Bolest zřídkakdy zabíjí, o to víc však dokáže život ovládat. Renomovaný fyzioterapeut ve své nejnovější knize ukazuje, že ji lze dostat pod kontrolu nejen léky, ale i vlastním myšlením a mentálním nastavením.
Skvěle připravená monografie představuje významného, avšak trochu pozapomenutého tvůrce animovaných filmů. Doplněna je také stostránkovým rozhovorem s loni devadesátiletým režisérem a výtvarníkem.
Žijeme v době, kdy je minuta čekání věčností a algoritmus ví lépe než my, kam chceme jít. Christine Rosenová ve své analýze digitálního věku ukazuje, jak nás chytrá zařízení mění v pasivní diváky vlastních životů. Abychom zůstali svéráznými lidskými bytostmi, musíme do svých dnů vědomě vrátit napětí, nudu a interakci tváří v tvář – tedy vše, co se technologičtí giganti snaží v zájmu našeho pohodlí eliminovat.
Do Kamerunu bychom se letadlem dostali za necelý den. Bozajérům, tedy emigrantům z Kamerunu, může cesta v opačném směru zabrat několik krušných let. Třetí možností, jak vzdálenost zdolat, je vzít do ruky první knihu Maxe Lobeho přeloženou do češtiny, a tropickou zemi poznáme možná i lépe než při turistickém zájezdu.
Těžko si lze představit vyšší kompliment, který může dostat portugalský autor ve své zemi, než když o něm držitel Nobelovy ceny José Saramago řekne, že píše tak dobře, že by mu nejraději dal facku.
Oslava náhody, nečekaných nálezů a spontánních nápadů ve sbírce s promyšlenou kompozicí originálních básní a obrazového umění. Kniha oděná jako školní sešit z minulého století: ukázky krasopisu na předsádce a uvnitř modrý piják se stejnojmennou básní.
Jedna, co lítala metr nad zemí. Ta v parku. Ta v Bavorsku. Povídkovou sbírkou Magdalény Platzové defilují převážně bezejmenné hrdinky, které mohou, ale rozhodně nemusejí být autorčiným alter egem.
Přední jihočeský detektivkář si opět odskočil od Tomáše Volfa, rodnému kraji ale zůstává věrný. Román se nese v příjemně poklidném duchu, zajímavě přitom pracuje s proházenou chronologií jednotlivých kapitol.
Překladatelé Jiří Pešek a Vít Groesl přichystali literární tapas z osmi pečlivě vybraných katalánských povídek.
Gaël Faye se narodil v Burundi francouzskému otci a rwandské matce, Afriku však kvůli občanské válce ve třinácti letech opustil a vyrůstal ve Francii. V autobiografické knize Zemička, kterou vydal v roce 2016, se ohlíží právě za touto dobou konce svého dětství.
Mír nebo válka je nekompromisní obžaloba ruského státu i vnitřního světa ruského člověka. Na poměrně malé ploše dokáže postihnout stěžejní momenty ve vývoji ruské mentality, schizofrenní vztah k Západu i selhání inteligence. Je to strhující text plný pronikavých postřehů, který zůstává přístupný i čtenáři bez hlubší znalosti historie Ruska.
Klasickou pověst o krysařovi z Hameln český výtvarník okořenil zasazením do postapokalyptického sci-fi prostředí a prvky ze superhrdinských komiksů. Docela to funguje, byť výtvarná stránka výrazně předčí tu scenáristickou.
Máme právo vyprávět příběhy druhých? A dokážeme vůbec pravdivě odvyprávět ten vlastní? Kompozičně promyšlený a psychologicky laděný román islandské autorky se dotýká i problematiky pravdy v umění.
Co mají společného shoegaze a Zdeněk Kalista? Nová kniha Miloše Hrocha naznačuje, že víc, než by se zdálo. V portrétu české hudební scény devadesátých let se zvukové experimenty potkávají s barokní spiritualitou i porevoluční euforií.
Kluk den co den zírá na osamělého vlka v zoologické zahradě. Vlk zase nehybně zírá na něj a snaží se přijít na to, proč mu ten malý člověk nedá pokoj. Filozoficko-poetický příběh o důvěře, toleranci a svobodě hraje všemi barvami, i když na povrchu (zdánlivě) převládá pochmurná šeď.
V gigantické vertikální ekofarmě Biotopia začíná docházet k výpadkům dodávek, záhadným explozím a úmrtím dělníků. Berlínská ex-auditorka Malu dostává za úkol podívat se supermodernímu podniku na zoubek.
Čekat, že to všechno nějak dopadne, nebo se vydat do boje? A není lepší nechat to všechno na zítra?
Americký historik maďarského původu se tentokrát tematicky obrátil k významné části moderních dějin vlasti svých rodičů. Jeho schopnost vidět kontext a identifikovat podstatné momenty může obohatit i české čtenáře.
Novinka oblíbeného autora přináší nového hrdinu: bývalého kriminálníka, který pátrá po své unesené přítelkyni. A to pátrání je náležitě akční a krvavé.
Věčně zhulená íránsko-německá vyhazovačka z berlínského queer baru pátrá po příčině smrti své mladší sestry, bez které se cítí ještě osamělejší než kdy předtím. Nový životní směr jí určí přidělené opatrovnictví pubertální neteře.
Australská literární teoretička zpochybňuje představu literární vědy jako čistě racionální až sterilní disciplíny. Ukazuje, že okouzlení, šok, identifikace i potěšení nejsou selháním interpretace, ale jedním z legitimních způsobů, jak literatura působí – a proč má stále smysl ji číst i zkoumat.
Číst americký sci-fi komiks o velikonočních svátcích se zdá být trochu nepatřičné. V případě komiksového románu Bena Maura to však neplatí – ten příběh je totiž vlastně také o vzkříšení.
Prozaický debut slovenského básníka Michala Talla překvapuje experimenty, ale také nasvěcuje nelehké prožívání pocitu odpojení a neporozumění.
Jiří Levý (1926–1967) byl jednou z klíčových postav translatologie 20. století a autorem komplexní a inovativní teoretické koncepce, která předběhla svou dobu a předznamenala značnou část současných teoretických otázek. Gettina monografie je inspirativní, komplexní a ambiciózní práce: završuje předchozí výzkumy a díky pečlivému zacházení s dosud neznámými archiváliemi otevírá nové otázky.
Při procházce kolem zámku v Panenských Břežanech by se vám mohlo stát, že zahlédnete dvě exotické opičky s obrovskýma očima. Ale pozor, raději se v jejich blízkosti nedopouštějte žádných nepravostí. Jsou to totiž rození detektivové.
Kriminálník pod vlivem drog chce osvobodit Cikány živořící v pracovním táboře na maďarském ostrově – a dovést je do indické pravlasti. Zsolt Kácsor kolem této zápletky vystavěl mytologické vyprávění o jediném anarchistickém národu na světě.
Je to tak trochu meditace a snaha o znovunalezení cesty k člověku a společenství, trochu vzpomínka, snad i nostalgie a povzdech nad současným i minulým světem. A možná že to má i něco z modlitby. A taky z juda…
Snad každá stránka textu prozrazuje, že známý literární historik zpracovává jedno ze svých srdečních témat, a to způsobem, který má šanci stvořit další podobné srdcaře.
