Román Roky patří mezi méně známá díla Virginie Woolfové, ale velmi dobře dokládá proměny její prózy a témat, jimiž se zabývala od třicátých let minulého století – kritikou britského impéria a patriarchátu, postavením žen a nejasnou vidinou budoucnosti. Přes vnější zdání tradiční románové formy v díle kombinuje prvky eseje, rodinné ságy a kroniky. Jeho ústředním tématem je přeměna pozdní viktoriánské společnosti v moderní sociální řád, kde aristokracie a buržoazie ztrácejí svá privilegia.

Rozpínající se lidstvo ohrožuje svými neuváženými činy stabilitu biosféry, což se mu nakonec může šeredně vymstít. Náprava situace by přitom podle světoznámého britského popularizátora a přírodovědce nemusela být tak drastická, jak se nás odpůrci šetrnější environmentální politiky snaží přesvědčit. Jen to bude vyžadovat přehodnocení našeho přístupu k přírodě i role, kterou v ní hrajeme.

Užitečný průvodce právními předpisy v české i zahraniční kinematografii je přínosný také ve vysvětlování a komentování soudních sporů, které se točily kolem výroby českých filmů.

Bilanční kniha slavného novináře přináší svědectví evokující specifické kulturní milieu exulantů. Zároveň dává nahlédnout do pracovní dílny nejuznávanějšího klasika žánru knižních rozhovorů.

Někdy autorovi seriálu či knižní série jedna vedlejší postava vyroste natolik, že si řekne o vlastní dílo. Přesně to je případ koumáka Pateho ze série knížek o Elle a jejích spolužácích, pod kterou je podepsaný Fin Timo Parvela. Propojení krátkých zápisků tohoto nehrdinského hlavního hrdiny se zábavnými ilustracemi má šanci zaujmout i méně nadšené začínající čtenáře.

Německý historik a novinář podává multiperspektivní obraz rozpadu starého světa (a drobných zárodků světa nového). Názorně přitom ukazuje, jak obtížné bylo pro většinu Němců rozlišit porážku armády sloužící nacistickému režimu, devastaci jejich země a současně její osvobození.

Jednou ze tří sbírek nominovaných na cenu Magnesia Litera za rok 2020 se stala kniha Zápisky z garsonky Pavla Novotného. Po systematické práci s vícehlasím svých předchozích knih, které tvořil jako sběr nahrávek převáděných do toku básní, upřel autor pozornost do mikroprostoru svého dětství a dospívání, do obyčejné garsonky na sídlišti v Liberci, kterou sdílel od narození do svých dvaceti let s nemocnou matkou.

Kdo je obětí války? Jak daleko sahá vina a kdo ji může soudit? Elizino tajemství představuje neobvyklou podobu zpracování příběhu z Osvětimi, snad nejznámějšího nacistického vyhlazovacího tábora, kde o životě a smrti rozhodoval vrtoch dozorců a kde těžce vydobytá šance na přežití s sebou nesla stigma zaprodání se Říši.

Původní česká antologie se ohlíží za lyrickou poezií psanou na území Finska, a to od jejích počátků za reformace až po konec 80. let 20. století. Nesporně tím v českém kulturním prostoru zaplňuje určitou mezeru, neboť mnoho z básnířek a básníků jejím prostřednictvím do české kultury vstupuje poprvé – má však i potenciál oslovit čtenáře, kterým jde především o zážitek z četby poezie jako takové?

Martin Hilský se ve své nejnovější odborné publikaci opět vrací k Shakespearovi, konkrétně k alžbětinské době, kterou poutavě popisuje v celé její šíři – od vlivu reformace na celospolečenské dění až po královské i veřejné parky a život žebráků a jiných lidí na okraji společnosti. Přestože se mnoho Shakespearových her neodehrává na Britských ostrovech, Hilský skvěle demonstruje, jak moc se Shakespearova doba propsala do všech dramatikových děl.

Vydavatelství Tympanum se po osmi letech od zpracování nejznámějšího textu Arnolda Lobela k oblíbené zvířecí dvojici vrátilo a připravilo k vydání další příběhy, které by neměly chybět v audiotéce milovníka dobrých audioknih i dobrého hlasového herectví.

Osmatřicátý příběh galských válečníků Asterixe a Obelixe vrací děj do jejich rodné vesnice. Dramatických i komických situací tu vzniká dost, byť jsou až příliš často postaveny hlavně na náhodě.

Obrazy, které by v Rusku pravděpodobně vzniknout nemohly. Kromě nostalgie po předbolševické době se v nich objevují exotické motivy, ideje všeslovanství i národnosti v širokém smyslu slova. Ilja Repin, Nikolaj Rerich, Grigorij Musatov, Boris Grigorjev, Sergej Mako a desítky dalších tvůrců, které spojuje pobyt v pražské emigraci, se nyní poprvé představují v komplexním přehledu.

Ambiciózní historický román z pera oceňované autorky Chimamandy Ngozi Adichieové o formování současné Nigérie je zasazen do období nigerijské občanské války v 60. letech minulého století. Drásavá historická fakta se v něm kombinují se silným příběhem a nezapomenutelnými postavami.

Pestrobarevná, originální, zábavná a přitom citlivě didaktická – taková je nová kniha o pozoruhodném světě rostlin, která burcuje čtenářskou fantazii svým vyzývavým názvem i překvapivými ilustracemi.

Mezi letošními nominacemi na cenu Magnesia Litera jsou i Tři kapitoly od Daniela Hradeckého. Autorova zatím nejucelenější próza je, stejně jako jeho poezie, plná cynismu, břitkosti, alkoholu a existenciální filozofie jedinců na okraji společnosti.

Původní myšlenka vzniku sociálních sítí byla usnadnit navazování mezilidských kontaktů. Jak ale ukazuje kniha finské novinářky, mohou se sociální sítě stát i prostředkem k novodobé ostrakizaci nepohodlného jedince, přičemž řada uživatelů ani nepostřehne, že k něčemu takovému dochází – v měřítku, nad jakým už nelze jen tak mávnout rukou.

Série rakouského spisovatele mívá dosti chabé detektivní zápletky, ale ve vykreslení historie obstojí. Tentokrát se odehrává v období zajímavém i pro české čtenáře.

Oceňovaný novinář a kunsthistorik přichází s pokračováním svého bestselleru, v němž neotřele vypráví dějiny předválečného roku, během kterého se bouřlivě tvořilo, vynalézalo, objevovalo, ale hlavně žilo.

Druhý v češtině vydaný svazek rozjívených dobrodružství punkové rebelky z tanku je kompletně v barvě a kreslený jiným kreslířem. Ne, že by byla kresba očividně horší, ale mizí z ní původní syrové a vesele podvratné kouzlo komiksu.

Ve čtrnácti letech měla první vztah a dodnes se nemůže vypořádat s tím, že partnerovi bylo přes padesát. Za všechno prý může matka, protože to dceři nezakázala. A hlavně také okolí a doba: v 70. a 80. letech se všichni tvářili, že nejde o nic zvláštního, natož nepřípustného. Nikdo neřešil hranice mezi pedofilií a láskou, přední intelektuálové dokonce podepisovali petice za změnu zákonů ohledně liberalizace styků mezi dospělými a nezletilými. Jenže časy se mění.

Přestože je nevidíme, jsou nedílnou součástí našich životů. Mikroby najdeme všude kolem nás, na nás i v nás, a je proto důležité se s nimi začít seznamovat co nejdříve. A proč ne třeba prostřednictvím knihy Philipa Buntinga, která bakterie, viry, houby či archea představuje mimořádně přístupnou formou.

Monotónní rytmizovaná próza protkaná verši zaznamenává pár let života muže s jeho novou partnerkou – či spíše vedle ní, jak mu vlastní uzavřenost až netečnost umožní. Přestože se vypravěč jaksi izoluje od vnějšího světa, nevykonává úplně pohyb „dovnitř“, nesměřuje „zpět k sobě“, k analýze vlastních duševních pochodů, pocitů, svého rozpoložení. Spíše utíká před tím, co se odehrává vně, staví zákopy. Proto onen pohyb může paradoxně vypovídat více o stavu současného světa než o protagonistovi.

S prudkým rozvojem globalizace, zvýšením konkurence a aktuálním přechodem do online světa se čas stává hlavním protagonistou téměř každého dne. Kniha špičkového novináře Simona Garfielda vybízí k přemýšlení nad časem jakožto neoddiskutovatelnou hodnotou překotného úspěchu, který se však rychle může stát překotnou katastrofou.

Třetí román Viléma Koubka představuje mírné vykročení z žánru české akční sci-fi. Drsná škola z konce jednadvacátého století je zatím nejumírněnější, ale paradoxně také nejzábavnější autorovou knihou.

Bezpečnostní opatření v letecké dopravě byla v polovině dvacátého století ve Spojených státech na zcela jiné úrovni než dnes. Následkem toho lze přelom šedesátých a sedmdesátých let označit jako zlatou éru únosů letadel. Jeden z nejnovějších svazků známé edice Prokletí reportéři přibližuje, jaké cíle únosci sledovali, z jakého prostředí pocházeli a jak jejich pokusy dopadly.

Kanadský kreslíř a scenárista tvoří vedle zakázek pro komerční série také autorské komiksy. Potápěč patří k těm nejmelancholičtějším.

Bezmála třicet let starý čínský román Padlá metropol vychází v češtině jako první autorova kniha. Ač je prezentována coby „první čínský erotický román“, ve skutečnosti daleko překračuje žánrové hranice a jako společenský román si zaslouží místo mezi velkými uměleckými díly dvacátého století.

Naše soužití s chytrými stroji často přináší nečekaná dilemata. Londýnský designér a spisovatel čtenáře upozorňuje na lidské předsudky nevyhnutelně obsažené v digitálních algoritmech a konfrontuje je třeba s otázkou, zda by měli roboti získat práva „elektronické osoby“.

Nakladatelství Volvox Globator připravilo další skvělý počin přinášející poučení i radost nejen všem laickým milovníkům rostlin, ale i profesionálům, ať už z oboru botaniky, ekologie, či farmakologie. Zapálená botanička a zkušený lékárník společně vytvořili knihu dostatečně odbornou, přiměřeně obsáhlou, překvapivě zábavnou, a místy dokonce dobrodružnou.