Golem a jeho doba, Golem a naše doba
Vopěnka zasazuje příběh o Golemovi a jeho tvůrci do dobových, někdy i nečekaných souvislostí. Celkový dojem podtrhují i ilustrace, které celé knize dominují.
Vopěnka zasazuje příběh o Golemovi a jeho tvůrci do dobových, někdy i nečekaných souvislostí. Celkový dojem podtrhují i ilustrace, které celé knize dominují.
Zavražděný muž měl tři identity a tři odlišné životy. Jak se k tomu postaví jeho tři nic netušící, oddaně milující ženy? A co stopa, která vede do Plzně? Michel Bussi dokázal v příběhu loutkářské rodiny spojit leccos: vedle vražd, pomsty a lží tu má významnou roli i Rimbaudova poezie, Stravinského balet, sexuální zneužívání, požár s doživotními následky, autismus či různé podoby lásky.
Jaké to je dospívat na statku v Korutanech na přelomu osmdesátých a devadesátých let? Rakouská divadelní režisérka a spisovatelka Julia Jost v románovém debutu věrohodně vykresluje svazující prostředí venkova z pohledu queer adolescentky a zároveň odhaluje i kořeny současného pravicového populismu.
Proč neromantizovat duševní onemocnění? A čemu škodí terapeutický slovník? Kniha záslužně tematizuje nebezpečí a paradoxy spojené s mluvením o nemocech duše.
Po devíti letech se Branko Jelinek vrací s dalším rozmáchlým příběhem Oskara Eda. A dílo je to opět v mnoha ohledech mimořádné. Jen až příliš kryptické.
Tchajwanský prozaik Syaman Rapongan ve svých dílech propojuje mytické příběhy kmene Tao s moderní realitou, aby ukázal hluboké sepětí člověka s oceánem. Moře je pro něj i jeho hrdiny nejen zdrojem obživy, ale i metaforou identity, tradice a vzdoru vůči asimilaci.
Kouzelný vláček v podání tchajwanského autora a českého ilustrátora proveze malé cestovatele od čtyř let krásami tchajwanské krajiny, navštíví s nimi domorodé kmeny i významné památky a přiblíží jim tak celé století tamní železnice.
Český výbor z mnohaleté badatelské práce slavistky Veroniky Tuckerové, působící na Harvardově univerzitě v Cambridge, se zaměřuje na československou reflexi díla Franze Kafky v literatuře, výtvarném umění, hudbě, divadle i filmu v období vymezeném Kafkovým úmrtím a pádem komunismu.
Ve své nejnovější sbírce Klára Goldstein dokazuje, s jakou citlivostí je možné pracovat s dějinnými reáliemi i politickým tématem. Po přečtení některých veršů se sice může objevit pocit prázdna, vyvažují ho však nevšední obrazy a autorčina schopnost oslavit okamžik těmi správnými slovy a vytvářet prostor pro osobní revoluci.
Esejistická kniha nabízí introspektivně laděný, ale rozporný pohled na život kazašských pastevců v „čínském Sin-ťiangu“. Autorka píše z pozice osadnice chanského původu a její vzpomínky odhalují spíše zkušenost čínských kolonistů než místních Kazachů. Kniha tak ve výsledku reprodukuje oficiální obraz Sin-ťiangu, v němž jsou turkické národy redukovány na matnou kulisu hlavního příběhu čínského „pokroku“.
Série brutálních úmrtí několika narkomanů znepokojuje havířovské vyšetřovatele. Pachatel, který sám sobě dal jméno Čistič, zanechává na místě činu falešné stopy a vzkazy. Kolik mrtvých se ještě objeví?
„Pořád je za tím ta goethovská idea, že něco jako kánon světový literatury existuje. Snažíme se vydávat to, o čem si myslíme, že je to trošku nadčasové,“ prohlásil v jednom rozhovoru Jaroslav Tvrdoň z nakladatelství Rubato. Próza brazilského romanopisce Osmana Linse ve zkoušce časem bezpochyby obstála a vnímat ji jako nadčasovou je zcela namístě.
Bývalé Sudety jsou oblastí opakovaného vyhánění, v níž se později zvláště silně projevoval „socialistický dezurbanismus“ a snaha komunistického vedení o pokud možno co nejrychlejší vytěžení všeho použitelného. Jaké dědictví tam ale zbylo?
Jaké to je, když máte za bratra někoho, kdo umí kouzlit a proklínat? Nic moc, pokud je tak sebestředný, vztahovačný a zákeřný jako Itó.
Když chce autor do svého textu vložit příliš mnoho nesourodých témat a motivů, ale chybí mu jasný záměr, může se stát, že ke čtenáři dolehne jen malá část. Ku pomoci není ani rozvleklost románu: v záplavě slov pak zapadnou i myšlenky a pasáže, které se povedly.
Noční dobrodružství a malý bobřík odvahy, to je stanování u lesa bez rodičů. Jednoduchému příběhu o objevování přírody a samostatnosti vévodí pastelové ilustrace.
Ondřej Fibich působí jako neúnavný autor – píše stále nové knihy, které spadají do celé řady žánrů. Co je ale důležité – a co dokládá i jeho nová sbírka Osamělý argonaut – je neúnavný i v hledání poctivé básnické výpovědi.
Známý lékař v knize uvažuje o literatuře, náboženství, a především o medicíně. Díky širokému společenskému kontextu jsou ale jeho úvahy, zvláště o proměnách západního vnímání autority, hodné doporučení. I pro ty, kteří si dosud mysleli, že je lékařství ani Pavel Pafko nezajímá.
Další návrat Evžena Bočka k úspěšné ukončené sérii vzbuzuje spíše rozpaky. Jeho humor ztrácí jiskru a je zatížený stesky na ohlupující vymoženosti současnosti.
Střípky z kubánských dějin, diapozitivy násilí, absurdity a groteskna. Sto jedna krátkých textů bez vlastních jmen a bez kontextu ilustruje příběh „krásného, zeleného, nehynoucího, věčného ostrova“, který všechno a všechny přežije.
Mezi Starým a Novým světem se pohybuje hrdina nového románu Markéty Pilátové, český Němec a emigrant v Jižní Americe. A také osciluje mezi evropskou racionalitou a spiritualitou přírodních národů.
Memoáry předního českého historika odhalují jen málo o jeho osobním životě, o to cennější jsou jako sonda do dějin české historiografie.
Dokumentární verze jednoho příběhu Palánovy úspěšné knihy o samotářích těží především z toho, že se režisérovi podařilo otevřít nitro hlavních hrdinů – stárnoucích, ale spontánních a komunikativních dvojčat usazených na Šumavě.
Finská autorka Kiba Lumberg sleduje v částečně autobiografickém románu dospívání romské dívky Memesy, která se vzepře patriarchálnímu řádu své rodiny i diskriminaci většinovou společností. Její příběh o útěku, hledání svobody a právu být jiná je zároveň manifestem proti všem formám společenského vyloučení.
Lze najít teplo rodinného krbu uprostřed bělavého arktického lesa? Ano, stačí jen odhalit kouzlo sdílené radosti a krásu obyčejných věcí. Čtenářům při tom pomůžou zdařilé poetické ilustrace.
Jak by vypadal náš život, kdybychom měli třetí ruku? A jaký je rozdíl mezi omylem, lží, bludem a vírou? Höschlovy drobné úvahy jsou vtipné i erudované a dají se vnímat jako jeho posmrtný vzkaz.
Poštolka kálí na barokní světce, sluce se nepovedlo proletět sklem a netopýr měl sen o tom, že je člověk. Marie Iljašenko po delší době vydává novou básnickou sbírku a každou stránkou dokazuje, že město je domovem každého živého tvora. Navíc se jedná o čtení vysoce podmanivé.
Tchajwanský autor Chi Ta-wei ve své novele rozehrává mnohovrstevnatý příběh o identitě, intimitě a technologiích v dystopickém podmořském světě. Kniha z roku 1995, dnes považovaná za průlomové dílo čínsky psané queer sci-fi, se konečně dostává i k českému čtenáři.
Dvě bezejmenné palestinské dívky, drásavý psí štěkot a život v nepřekročitelných hranicích. Román Podružný detail je tenká kniha s dlouhým dozvukem, která se snaží popsat něco nepopsatelného bez jediné emoce navíc. Nechce se zalíbit, ale zarýt se pod kůži a zůstat tam.
Jak fungovala česká média v devadesátých letech a na počátku milénia, jaké to bylo pracovat jako zahraniční dopisovatel a je opravdu Blízký a Střední východ tak nepochopitelný, jak nám může připadat?