Příběh intrik a dospívání v obřím paláci velkém jako svět vyniká neobyčejnou krásou jazyka. Čtyřicetiletá autorka teprve druhého románu zazářila nebývalou intenzitou a ne náhodou se dostala mezi finální trojici Litery za fantastiku.
Podle amerického odborníka představuje závislost na pomstě jeden z největších problémů současné společnosti. V nevšední knize pátrá po jejích neurobiologických příčinách, poukazuje na zvěrstva, k nimž vedla v dávné i nedávné minulosti, přináší srdceryvné příběhy o bažení po odplatě a radí, jak se s touhou po pomstě vypořádat.
Komiksová prvotina francouzské autorky je drásavou sondou do jednoho toxického partnerského vztahu. Přičemž útrapy nekončí ani poté, co z něj žena konečně unikne.
Postavy románu Maartje Wortel se v kempu ukrývají před světem, samy před sebou, či nacházejí útočiště v objetí milenců. Letní pohoda se nekoná.
Želva stojí u růžové květiny rostoucí uprostřed ničeho a považuje to místo za nejlepší, kde může právě být. Když ale otočíte na další stránku, zjistíte, že z oblohy padá obrovský kámen. Jenže to je právě ono – kameny, které se na nás řítí, dost často nemáme šanci zahlédnout.
Na české básnické scéně se objevuje další sebejistý debut pracující se syrovou tělesností i křehkostí duše. Obrazy se na čtenáře valí jako balvan a dokážou překvapit svou rozvětveností. Podobných sbírek v poslední době vyšlo několik a kniha Eli Hondl se vedle nich může směle zařadit.
Nathan Ballingrud nepatří k bestsellerovým autorům, ale jen těžko v současném hororu najdeme někoho, jehož příběhy by měly hlubší emocionální dopad. Atlas Pekla je jeho druhou česky vydanou sbírkou povídek.
Nová publikace z Filozofické fakulty Ostravské univerzity mapuje, jak moderní etnická literatura reflektuje ničení životního prostředí a útlak menšin. Od starých mýtů o Matce Zemi až po sci-fi vize budoucnosti ukazuje, že ekologická krize může být hluboce propojena s rasovou a genderovou diskriminací. Výsledkem je angažované čtení, které nenechá nikoho chladným.
Knižní rozhovor filmové novinářky s populárním režisérem jde trochu po srsti, nicméně je důkladný a otevřený. Režisér umí přiznat nezdary a přemýšlí o vztazích uvnitř štábu. Jen jeho bohatá – a zároveň nevyrovnaná – seriálová tvorba zůstala na okraji zájmu.
Život zredukovaný na leštění nádobí a výchovu k poslušnosti. Zapomenuté literární klenoty z dob portugalské diktatury odkrývají bezútěšný svět hrdinek, jejichž jedinou seberealizací měla být domácnost. Autorka však tíživé ticho a všudypřítomnou samotu prořezává břitkou ironií a demaskováním pokrytectví tehdejší měšťanské morálky, která raději klevetí, než by pomohla.
Čím detailnější znalost původních Foglarových příběhů čtenář má, tím více si druhý Hornův foglarovský počin užije. Příběh o zločinech rodících se z chudoby ale obstojí i samostatně.
Hudebnice Kateřina Marie Tichá vydává svou druhou básnickou sbírku. Nalezneme v ní množství intimních textů, které působí citlivě a minimalisticky, ale současně místy balancují na hraně patosu.
Debutový román využívá antické inspirace a je zdařilým mixem fantasy a špionážního thrilleru. Pozornost si však zaslouží i díky nekompromisnímu přístupu k postavám.
Po více než dvaceti letech od prvního vydání vyšla česky Kaliban a čarodějnice, zásadní kniha marxistického feminismu. Její autorka, italsko-americká filozofka Silvia Federici, staví do centra svého výkladu figuru čarodějnice jako jednu z určujících postav zrodu moderního kapitalismu a polemizuje přitom s marxistickou tezí o původní akumulaci kapitálu.
Kritika společnosti nemusí být pouze sžíravá aneb laskavým tónem ke snížení polarizace.
Už delší dobu se ví, že Dan Černý kreslí komiksové příběhy Disneyho zvířecích hrdinů pro zahraniční vydavatelství. Nyní vychází česky soubor těchto jeho prací i s vysvětlením, jak to všechno vzniklo.
Svět venku hoří a my se uvnitř potichu rozpadáme. Čtvrtá básnická sbírka Přemysla Krejčíka nenabízí čtenáři bezpečný únik, ale naopak ho zamyká v klaustrofobní realitě jednoho běžného roku. Autor přináší syrovou inventuru každodenního života, ve kterém veškeré iluze odtékají kanalizací pryč spolu se vším ostatním.
Postupné zhoršování duševního zdraví dětí a mladých lidí má v posledních deseti letech podle amerického psychologa dvě příčiny. Nadměrnou ochranu dětí před fyzickým světem a žalostně nedostatečnou před tím virtuálním. Ještě ale nemusí být pozdě.
Nezaměstnanému židovskému profesorovi fyziky hrozí nervový kolaps. Ve své humorné zpovědi o neochotě se zaprodat ho jednu chvíli odvrací, ale hned druhou se mu vydává naproti.
Krejčovský příběh pracovitého psa jménem Baron ukazuje pravou hodnotu věcí i upřímného přátelství. Co jej ale skutečně pozvedává, je neobvyklá, ale o to působivější umělecká výprava celé knihy.
Zdánlivé osobní drama, nevýrazná hrdinka a těžké životní okolnosti – to vše se nečekaně převrátí v odvážnou grotesku o ženě, kterou najednou vidí celý svět.
První společný román legendární francouzské dvojice průkopníků psychologické krimi byl několikrát úspěšně zfilmován. Navzdory svému věhlasu se nicméně českého vydání dočkal až po čtyřiasedmdesáti letech.
Romány ze sportovního prostředí se zpravidla soustředí na sportovce-muže. O to výjimečnější je oceňovaný debut Rity Bullwinkelové, který nás zavádí mezi náctileté sportovkyně, a to dokonce boxerky.
Sto předmětů, jež mění pohled na minulost i přítomnost. Annabelle Hirsch vypráví dějiny žen způsobem, který je zábavný i mrazivý zároveň. Kdo si přečte její knižní debut, už se na žiletku, kolo nebo počítač nebude nikdy dívat stejně…
Drobný, ale poutavý a vizuálně podmanivý komiks vychází ze spekulace o nečekaných účincích námelu v upečeném chlebu. Zvláště, když jej sní středověký mnich.
Mladý, ale výrazný hlas katalánské literatury se zamýšlí nejen nad podobností postupného zániku lidských těl a menšinových jazyků.
Šestice romských dětí objeví zakletý cirkusový stan a pokusí se ho vysvobodit ze spárů chamtivého černokněžníka. Naučí se při tom akrobatické kousky a objeví houževnatost, soudružnost a to největší kouzlo na světě – sílu lidského srdce.
Čtenář nevěří, chytá se za hlavu, je mu do pláče. Postava podobná Doře se v české literatuře ještě neobjevila a je jisté, že nikoho nenechá chladným. Spisovatelka Eva Danišová ji vydolovala ze svých vzpomínek a muselo to stát kus sebezapření. Ale je dobře, že její příběh zaznívá.
Tereza Kadečková oprášila motivy jedné ze svých starších povídek a nabídla barvitý ponor do marasmu života v Londýně na sklonku 19. století. Se vzducholoděmi, automatony a Jackem Rozparovačem.
Vítězný titul loňské Bookerovy ceny má své mouchy, ale vykresluje přesvědčivý portrét moderního muže, který potlačuje svoji přirozenost.
