Recenze

Komiksů beze slov u nás nevyšlo mnoho, zvláště ne v rozsahu komiksového románu. Dílo francouzského kreslíře uhrane expresionistickou kresbou i fantaskním příběhem na pomezí balady.

Maďarský šlechtický rod Lázárů postupně čelí rozpadu monarchie, nástupu fašismu a komunistickému režimu. Během půl století jeho členové zažívají první lásky, duševní choroby, vlastní zbabělost, pocity viny, znásilnění, nebo seberealizaci a úspěch. Román se tak stává nostalgickou jízdou zpátky do minulosti.

Dětem stačí málo, aby se běžný den proměnil v dobrodružství. Na chvíli se zasnít a podívat se na svět jinýma očima. Novinka z nakladatelství Běžíliška zve do světa dětské fantazie, kde nic není nemožné a i ty nejobyčejnější okamžiky dostávají zcela nový rozměr.

Jak dlouho se spí, když kvetou orchideje? Na otázku, která zní jako dětská hádanka, není třeba hledat v povídkovém debutu Marie Škrdlíkové doslovnou odpověď. Podstatnější je způsob, jakým podobné myšlenky vznikají: z pozornosti k drobným věcem, dětské imaginace, vztahu k přírodě i potřeby najít v chaotickém světě řád.

Autor trvá na naprosté kredibilitě materiálů sepsaných pracovníky Státní bezpečnosti od padesátých až do osmdesátých let 20. století, konkrétně těch, které se týkají kontaktů básníka a filozofa Zbyňka Fišera (Egona Bondyho). Své oponenty „usvědčuje“ z falšování dějin, z tzv. příručnosti, jestliže stejně jako on sám nevěnují pozornost především materiálům StB a podle nich nehodnotí život a dílo „ZFEB“.

První díl romantické fantasy trilogie o vědkyni studující víly zavádí čtenáře na zasněžený skandinávský ostrov. Vyprávění o hrdince, jež není obdařená magickou mocí, zvláštní silou ani krásou a jejímiž zbraněmi jsou zpravidla jen bystrá mysl, znalost vílích příběhů a kovová mince v kapse, se nese převážně v poklidném tempu, přesto uspokojí i náročnější čtenáře.

Autobiografie rudé od kanadské básnířky a literární vědkyně Anne Carsonové přináší pozoruhodné přepsání starověkého mýtu do moderního příběhu o jinakosti a výjimečnosti. Skvěle dokládá slova Švédské akademie, jež Carsonovou ocenila za „smělé a invenční dílo, které v hravém dialogu s klasickou tradicí vytvořilo nové formy pro současnou literaturu“.

Izraelský přírodovědec nepřináší ve své pozoruhodné knize pouze nahlédnutí do biologie netopýrů, ale dobrodružně líčí i desetiletí vývoje samotné chiropterologie a seznamuje čtenáře s jejími čelnými představiteli. Nicméně pro samé odbočky příběh létajících savců trochu ztrácí na údernosti.

Čtyřdílná série argentinského kreslíře nabízí klasickou akční sci-fi plnou střetů v kosmu i na roztodivných planetách. Giménezova kresba je opulentní, dynamická a plná detailů, jen občas není jednoduché se v ní vyznat.

V literární skice rámované všedním dnem v Praze poloviny padesátých let dává současný německy píšící pražský rodák nahlédnout do nitra a spletence vztahů a okolností, jež doprovázely život židovského intelektuála Jiřího Weila.

Vztek se na člověka někdy valí jako slon a nejde si s ním poradit. Jakou má ale skutečně podobu? Jak chutná? A dal by se nějak překonat? Světoznámá ilustrátorka a spisovatelka čtenáře při hledání odpovědi zavede na místo sice nevábné, ale pro děti jistého věku rozhodně atraktivní – do kanálu.

Přestože některé historické momenty označujeme výrazem kolaps civilizace, tok dějin se v daném okamžiku nezastavil. Na příkladu východního Středomoří kolem roku 1000 př. Kr. autor ukazuje, že některé říše se z krize nevzpamatovaly, ale jiné ji dokázaly využít ve svůj prospěch. Pokulhává ovšem v podání vysvětlení, proč tomu tak bylo.

Kde vlastně končí člověk a začíná stroj? Nový román Marka Šindelky zkoumá tuto hranici prostřednictvím vztahu pianistky Ady s jejím otcem, motivů paměti, hudby i technologií. Ambiciózní próza, která místo rychlých odpovědí nabízí pomalé čtení a prostor k přemýšlení, pravděpodobně jen tak v proudu české literatury nezapadne.

Americký spisovatel se vrací ke své úspěšné trilogii o tajuplné Oblasti X. Ani nový román o ní neprozradí o moc víc než předchozí knihy, nicméně příběhy, které se v její blízkosti odehrávají, jsou patřičně bizarní a skvěle vyprávěné.

V monumentálním románovém cyklu Septologie rozehrává norský nobelista Jon Fosse dva různé osudy malíře Asleho. V hypnotickém proudu vyprávění o samotě, umění a víře hledá odpověď na otázku, jak najít své místo ve světě plném nejistot.

Knižní výprava do historie objevování chemických prvků příliš nepřekvapí a sází hlavně na osvědčené příběhy, ale vyváženým spojením slova a obrazu si čtenáře snadno získá. A ačkoli jde o obrazového průvodce, autor dává na odiv i svůj popularizační um.

Hvězda světové knižní ilustrace přichází s novou knihou po dlouhých sedmi letech. Je to okouzlující a působivé jako vždy, jen čtenář marně pátrá po tom, proč to autorovi tak dlouho trvalo.

Odpoutání se od minulosti, nový začátek v odlišné kultuře, srdce toužící po čisté lásce a hledání sebe sama. To vše nabízí prvotina nadějné íránsko-nizozemské spisovatelky.

Krátké nahlédnutí do světa, který v dané podobě sice nikdy neexistoval, ale kdyby se evoluce vydala po trošku odlišných cestičkách, klidně mohl. Netradiční naučná kniha pro menší čtenáře sice občas popouští uzdu fantazii, také však ukazuje, že skutečnost je někdy stejně úchvatná jako nejsmělejší představy.

Nekompromisní lidskost je zbraní celospolečenské kritiky ve verších Iryny Zahladko. Připojte se i vy ke svazáctvu!

Motivy původní verze příběhu o Modrovousovi slouží v románu americké spisovatelky spíš jako atmosférická kulisa než jako nosné prvky děje. Děj táhne slušně vystavěná detektivní zápletka, avšak oproti autorčiným předchozím knihám je romantická linka schematická a některé vedlejší postavy působí jen jako prostředky k dokreslení prostoru.

V posledním románu tureckého nobelisty se na fiktivním osmanském ostrově stane morová epidemie katalyzátorem vraždy, revoluce a vzniku nového národa.

Mnoho jazyků, nespočet domovů, jediná paměť. Průvodce krajinou židovské literatury nás vede po modrobílé značce vinoucí se po tři tisíce let.

Téměř sedmdesát let starý argentinský komiks má i dnes svou působivost. Zub času je znát hlavně v pomalejším tempu a dlouhých dialozích. Český čtenář žasne především nad tím, jak nadčasoví uměli scenárista i kreslíř být.

Vítejte ve světě staré Indie, kde čas neplyne pouze lineárně, kde probíhají působivé metamorfózy a různí tvorové se vyjadřují řečí, která je lidem srozumitelná. V centru románu Vítězné město stojí silná ženská postava, jež se dožije téměř půl třetího století. S protagonistkou sledujeme vývoj bájné říše Bisnagy včetně dynamiky idejí, které zpočátku zajišťují společenskou soudržnost, ale navzdory jejich zdánlivě nadpozemské síle se jejich magie časem vyčerpá.

Čtenářsky oblíbený autor se ze sci-fi žánru přesouvá k dobrodružné fantasy ve středověkých kulisách, v níž srozumitelně zprostředkovává lidskou příchylnost k náboženství a ochotu slepě uvěřit snadným řešením. To podstatné z jeho tvorby ale zůstává zachováno – význam osobní odvahy a dětského přátelství.

Novinářka Rika se kvůli rozhovoru s foodblogerkou obviněnou z trojnásobné vraždy začne učit vařit a objevovat rozkoš z jídla. Román otevírá v Japonsku aktuální téma misogynie a společenského tlaku na ženské tělo, byť se jeho ambiciózní záměr ne vždy daří naplnit.

Debutový román se hrdě hlásí ke svým vzorům v hrdinské fantasy. A i když v základní premise pokulhává, vše zachraňuje skvělá směs situačního humoru v podání postav unavených válkou.

Ve Vykloubeném čase protíná křivku osobní historie anglisty a shakespearologa Martina Hilského vertikála nadčasových literárních děl, jimž se většinu života profesně věnoval. Kniha je inspirativní nejen pro filology.

Pátrání po neznámém českému básníkovi ukazuje úskalí výzkumu autora, který nezanechal skoro žádné stopy. Autorka mapuje různé materiály a zdroje, nabízí vzpomínky pamětníků, dopisy, básně i kresby Jiřího Volfa. Vzniká nejen obsáhlý portrét zapadlého exilového básníka, ale i kritický pohled na práci s omezenými zdroji a na problematiku exilové literatury v rámci jazyka i literárního dědictví.