Napadlo vás někdy, zda chod světových dějin nemohl ovlivnit někdo v pozadí? A co takhle někdo, kdo je tak neviditelný, že si na něho ani konspirační teoretikové nevzpomenou? Kdo? Kuchař. Witold Szabłowski přináší pozoruhodnou reportážní knihu nejen o tom, že kdyby diktátor dostal v rozhodující den přesolený oběd, všechno mohlo být jinak.

V poslední době se s knihami o obyvatelích mikrosvěta tak trochu roztrhl pytel. Ta nejnovější, která navíc vzešla z pera českých autorů, se však s ostatními tematicky příliš nepřekrývá, ba naopak, originálně je doplňuje. Přesto se nevyvarovala některých tvůrčích pochybení, jež její kvalitu poněkud srážejí.

Literární nováčci i známá jména, čeština i romština, anekdotické i tragické příběhy, nostalgická vyprávění i vážná témata: dvacítka romských autorů se v krátkých povídkách ohlíží do 20. století a zdaleka v něm nenachází jen samou krásu. Když třeba Patrik Banga líčí, co pro zdejší Romy změnila sametová revoluce, nezbývá než si poopravit obrázek o svobodných československých devadesátkách.

Více než šest let po smrti Terryho Pratchetta a devět let od vydání originálu máme konečně možnost se seznámit se sbírkou Mrknutí obrazovky - komentovaným průřezem celou autorovou tvorbou, obohaceným o knižně dosud nepublikované ilustrace Joshe Kirbyho.

Metafikční román Jordyho Rosenberga barvitě zachycuje prostředí londýnské spodiny 18. století a nabourává obraz historického Londýna jako homogenního bílého města. V silném milostném příběhu hermafroditního Jacka Shepparda a prostitutky Bess Khanové se na několika úrovních rozvíjí motiv osvobození.

Autobiografický příběh matematického génia a fenomenálního polyglota, který se rozhodl žít „jako normální člověk“ a pomáhat veřejnosti vyznat se v tajuplné mysli osob s vysokofunkčním autismem.

Strach ze školy, dospívání a láska k Beatles: autobiografický komiks Nowhere girl francouzské autorky Magali Le Huche otvírá silná témata, dokáže je však podat jako veselý příběh plný barev a hudby.

Mnoho postav, překrývající se vrstvy vyprávění, nečekané skoky v čase, narušená linearita příběhů, protichůdné informace o postavách a jejich činech, relativizace věrohodnosti vypravěče, otevřené lži: jako jakýsi prototyp „totálního románu“ popisuje Rozhovor u Katedrály peruánskou společnost v celé její pestrosti, představuje i dobové myšlení, politiku, reálie někdejšího Peru. Dílo z konce šedesátých let dostáváme v českém překladu do rukou sice opožděně, ale čas jeho originalitu nesetřel.

V armádě čichá plyn ze sprejů, sbírá kousky rozstřílených kamarádů, vykopává dveře iráckých vesničanů, sní nad katalogem z Ikey a nechává si od kámošů posílat drogy. Po návratu do nich spadne naplno, protože i když byl život v Iráku nesnesitelný, není možné ho jen tak nechat za sebou. Poloautobiografický román Nico Walkera barvitě zachycuje absurditu a zvrácenost moderního válčení.

Když je něco popletené, děti to obvykle baví. Na tento předpoklad vsadila i mladá kreslířka, která pod značkou nakladatelství Meander vydala útlou černobílou komiksovou knížečku o českých příslovích a pořekadlech.

Rok po debutu vydává Ondřej L. Hrabal druhou básnickou sbírku. Texty jsou rozsáhlejší a v mnoha ohledech básničtější. Tato poloha autorovi sluší a mohla by být i nadále nosná. Básně působí svébytně a uchovávají si vnitřní kouzlo. Racci jsou důkazem toho, že i slamer umí vytvořit zajímavou básnickou sbírku.

Příběh zasazený do světa úspěšného televizního seriálu Stranger Things odkrývá nelehký životní osud jedné z hrdinek a dokazuje, že kvalitní literatura young adult snese i závažnější témata.

Barvitá freska současného stavu Evropy v podání nizozemského spisovatele usídleného už léta v Itálii vzbudila v roce 2018 širokou čtenářskou pozornost, protože náročné téma podává s dávkou ironie i sebeironie a odlehčuje ho prvky vypůjčenými z populárních žánrů. Ani množství literárních ozvěn či narážek pro zasvěcence nesnižuje čtivost tohoto objemného románu.

Americká novinářka se snaží čtenářům vysvětlit, jaké škody napáchal Donald Trump na politické kultuře své země a jak zásadně vychýlil křehkou rovnováhu mezi jednotlivými institucemi amerického veřejného života. Co si z knihy mířící primárně na zámořské publikum může odnést český čtenář?

Loutková adaptace nejslavnější knihy Ivy Procházkové přidala jejímu křehkému příběhu akci, velkolepou výpravu a humorné scénky. Čtenáři knihy budou možná místy překvapeni, což ale neznamená, že by film byl špatný. Je jen trochu jiný.

Genocida muslimských mužů a chlapců v bosenské Srebrenici v červenci 1995 tvrdě zasáhla světovou veřejnost svou primitivní brutalitou. Na nic podobného nebyla Evropa necelých 50 let po skončení druhé světové války připravena. Jaký byl ale konkrétní mechanismus tohoto zločinu?

Že komunitní kompostér není nic pro čtyřleté děti? A na otázky po smyslu života taky ještě mají času dost? To si rozhodně nemyslí slovenská ilustrátorka Simona Čechová, která ve své nejnovější autorské knize František z kompostu pošle do světa na zkušenou veselou žížalu, aby poznala, čím chce jednou být. A vysvětlila dětem, k čemu je dobrý kompost.

Maloměsta jsou často hrdá na poklidný život a mají tendenci nad lecčím přivírat oči, a to i nad tím, když je ubližováno těm nejmenším. Lehečková líčí dění v jednom dětském „dramaťáku“ naivníma očima jedenáctileté dívky, přesto dospělému čtenáři běhá mráz po zádech. Tím spíš, že se autorka netají vlastními zkušenostmi s podobným predátorem.

Trojicí detektivních novel, v jejichž centru stojí osobitý vyšetřovatel Oliver Pech, se čtenářům představuje debutující spisovatelka Klára Aycox. Kdo by od začínající autorky čekal nějaké opatrné ohledávání toho, co vše si může na stránkách knihy dovolit, bude dost možná překvapen. Klára Aycox se do psaní takříkajíc vrhla po hlavě tak, jako se Oliver Pech vrhá do vyšetřování.

Život na okraji lidské společnosti mladá rakouská autorka Cornelie Travnicek tematizuje v různých podobách ve všech svých románech; tentokrát se zaměřila na děti zneužívané dospělými „pasáky“ ke krádežím – a jejich kruté osudy líčí nebývale křehce, s poetikou dětské fantazie.

Co byste udělali, kdyby vás na čerpací stanici oslovil vrásčitý kouzelník v botách z hadí kůže a nabídl vám místo asistentky na turistické lodi mířící do Singapuru? A jak byste se na toto bizarní setkání dívali o třicet let později? Judith Hermannová ve svém posledním románu rozehrává hru s minulostí a přítomností a nechává svou hrdinku rozjímat nad životem i strachem z nové životní etapy.

Ambiciózní mezioborové dílo zabývající se estetikou přírody v neobvyklém celku spojuje rozmanitost poznatků a teoretických náhledů. Stibral zkoumá do značné míry umělou hranici mezi světem přírody a tvůrčí lidskou činností. Svým dílem ji ani tak nesmazává, jako spíš střídavě nahlíží vždy z jednoho kategorizačního břehu na ten protikladný. Estetický i environmentalistický kontext tím přitom zajímavě obohacuje.

Vydavatelství OneHotBook se soustavně věnuje vydávání klasických děl české i světové literatury na zvukových nosičích. V červenci letošního roku vydalo slavný psychologický román Daphne du Maurier. Po jeho poslechu je nutno říct, že by neměl jen tak zapadnout, a to hned z několika důvodů.

Další souborné vydání nejslavnějšího českého komiksu lze považovat za kritické. Přináší totiž všechny varianty některých příběhů a je doplněno obsáhlým komentářem.

Norský spisovatel Roy Jacobsen rozšířil původně plánovanou trilogii o obyvatelích malého ostrova u polárního kruhu o čtvrtý díl. Rozvíjí v něm osudy svých postav, ale současně vypráví o cestě poválečného Norska k sociálnímu blahobytu. Rodinná sága, zachycující věrně a zároveň s notnou dávkou poetiky dějiny země i svérázného kraje rybářů, udělala z autora žijícího klasika, přirovnávaného ke Knutu Hamsunovi.

Zhuštěné verze klasických literárních děl určené dětem nejsou nijak výjimečným jevem. V případě Alenky pro nejmenší však autor původní dílo vlastnoručně přepsal tak, aby ho zpřístupnil dětem od nuly do pěti let. Výsledek je poněkud rozpačitý.

Šimon poslouchá black metal, žije na maloměstě a je ve věku, kdy se dětství mění v dospívání a kdy člověk často moc neví, co se sebou. Protagonista nového románu Ivy Hadj Moussy to zkrátka nemá lehké – na rozdíl od čtenářů. Pokud jste naladěni na podobnou notu, tímto románem proletíte za dva večery.

Ani v dnešní době neprobíhá předání moci v řadě zemí vždy hladce, ostří meče však vystřídaly líté boje na sociálních sítích. Román Irská princezna zavádí čtenáře zpět do časů, kdy vítěz bral vše, zatímco poražený mohl přijít o majetek, svobodu i život, a kdy boje o moc probíhaly stejnou měrou na bitevním poli jako na dvorech intrikujících králů.

Tragické osudy etnických Němců v carském Rusku a následně v Sovětském svazu dlouhá léta patřily mezi nežádoucí témata vydávané literatury, ruská spisovatelka tatarského původu však svou druhou knihou pomáhá tento dluh splatit. Zároveň ukazuje, že psát o epoše plné násilí lze i bez explicitně násilných scén.

Ačkoliv její význam v současnosti klesá, zaslouží si sté výročí vzniku tuzemské komunistické strany vzhledem k roli, kterou v českých dějinách sehrála, pozornost. Mladý badatel, který sám již dobu vlády jedné strany nezažil, se ve sbírce rozhovorů snaží pochopit, z jakých zdrojů KSČ čerpala, jakým způsobem se držela u moci i nakolik legitimní je fungování její nástupkyně v dnešní politice.