Cenami ověnčený román Hlavní město, který popisuje fungování Evropské unie, je – vzhledem k „byrokratickému“ tématu možná překvapivě – vtipná a velice lidská kniha. Nedlouho před evropskými volbami vychází její český překlad, který na Světě knihy představil autor osobně. V rozhovoru jsme mluvili o pulsujícím Bruselu, vizích a perspektivách Evropy, mýtech o EU i o hloupém nacionalismu.

„Podléhání ideologiím je aktuální nejen ve Finsku, ale v celé Evropě, kde populismus a nacionalismus získávají na síle,“ říká finská autorka Rosa Liksom v souvislosti se svým románem Paní plukovníková. Ten se sice odehrává ve finském Laponsku a v době před druhou světovou válkou, vypovídá však hlavně o naší době.

Rozhovor s norskou spisovatelkou a novinářkou Martou Breen o pozadí a podobách komiksu Neohrožené ženy, o spolupráci s ilustrátorkou Jenny Jordahl a o dějinách ženské emancipace v různých zemích.

Co se musí stát, aby překladatel přeložil nepřeložitelné? Může překládaný text změnit jeho pohled na svět? A v čem spočívají hlavní zádrhele při překládání ze švédštiny? O své zkušenosti se v rozhovoru dělí nositelka Řádu polární hvězdy, překladatelka a pedagožka Dagmar Hartlová, která zprostředkovala českému publiku mimo jiné díla Kerstin Ekman, Stevea Sem-Sandberga, Petera Englunda, ale i Ingmara Bergmana či Augusta Strindberga.

Tęcia Werbowski je prozaička, která náleží třem literaturám – polské, francouzské a anglofonní. Její život je však výrazně spjat s Prahou, kde na přelomu 50. a 60. let žila a studovala. Rozhovor se točil kolem jejího života a vztahu k české kultuře a literatuře, ale došlo třeba i na prokletí autobiografičnosti nebo na to, jak jedna z jejích novel posloužila Pavlu Kohoutovi jako námět pro jeho proslulou hru Kyanid o páté.

Rozhovor s norským autorem Rogerem Pihlem o typicky norském humoru, stoupající oblibě stand-up komiků, ale i o tom, proč se nakonec nezapsal do Guinnessovy knihy rekordů.

O tom, proč se rozhodl psát o anšlusu, o vztahu mezi skutečností a fikcí, o potenciálních hrozbách, kterým dnešní společnost může čelit, a o české literatuře se v rozhovoru pořízeném při jeho pražské návštěvě zmiňuje francouzský spisovatel Éric Vuillard, autor knihy Tagesordnung: anšlus Rakouska v šestnácti obrazech.

„Přestal jsem oddělovat skutečnost uvnitř imaginace od skutečnosti reálného světa,“ říká v rozhovoru brněnský básník Tomáš Přidal a nepřímo tím charakterizuje jedinečný půvab své tvorby, v níž si nemůžeme být jisti naprosto ničím. V jeho nové sbírce opice mizí v zrcadle, jahoda je popravená gilotinou a vánoční stromek kouří marihuanu. A co na to básník? Ten také poklidně kouří a na všechno vrhá svůj potutelný úsměv – v jeho světě je totiž vše dovoleno.

O tom, jak se literární cena stane vstupenkou do médií, a tudíž i vhodným nástrojem občanské a politické angažovanosti, o svobodě a zodpovědnosti, o síle literatury schopné dát slovo mrtvým, o krásách a inspirativním duchu Istanbulu a o svých poznatcích o dnešním Turecku v rozhovoru vypráví francouzská spisovatelka Valérie Manteau.

Román Archipel (Souostroví) získal na podzim 2018 Německou knižní cenu a v prosinci ho spisovatelka Inger-Maria Mahlke přijela představit do Prahy. Kniha čtenáře přivádí na Kanárské ostrovy a ukazuje, že k objevování je tu mnohem víc než notoricky známé písečné pláže.

Sérii článků věnovanou překladatelům současné české literatury do němčiny uzavírá rozhovor s Veronikou Siska: překladatelkou z Mnichova, která si nejvíce oblíbila Michala Ajvaze, ale německojazyčnému publiku už zpřístupnila i řadu dalších českých autorů. Ve své disertaci se věnuje národním mýtům v současné české kultuře.

Čeští spisovatelé by se v zahraničí nemohli prezentovat, kdyby nebylo překladatelů, a překladatelé často patří k těm, kdo českou literaturu znají vůbec nejlépe. Ve společném rozhovoru se představují dvě překladatelky, díky nimž se německé publikum může seznámit mimo jiné s Petrem Hruškou, Filipem Topolem nebo Terezou Semotamovou.

Díky němu se němečtí čtenáři můžou těšit na román Emila Hakla Umina verze nebo na komiks Zatím dobrý Jana Nováka a Jaromíra 99: obě knihy budou uvedeny v březnu 2019 na knižním veletrhu v Lipsku. Překladatel Mirko Kraetsch se v rozhovoru mimo jiné zamýšlí nad tím, co tento svátek české literatury přinese.

S bulharským spisovatelem Georgim Gospodinovem o lidech narozených v roce 1968, o roli intelektuálů ve východní Evropě, moderní symbolice mýtu o Minotaurovi a stárnutí, které se nejlépe vyjadřuje adjektivy.

Ein empfindsamer Mensch Jáchyma Topola; Ein Beitrag zur Geschichte der Freude Radky Denemarkové. Za oběma aktuálními překlady významných českých autorů do němčiny stojí Eva Profousová, díky níž promlouvají k německým čtenářům i Kateřina Tučková, Jaroslav Rudiš, Petr Zelenka a řada dalších. Co ji na české literatuře zajímá a nakolik těžké je pro ni nadchnout německé nakladatele? A může na tom něco změnit letošní Lipský knižní veletrh?

Co může česká literatura nabídnout světu? Otázka v souvislosti s blížícím se Lipským knižním veletrhem, kde bude Česká republika hlavním hostem, více než případná. O tom, jak organizátoři k této jedinečné příležitosti i výzvě přistupují, jsme si povídali s vedoucím projektu a ředitelem Moravské zemské knihovny Tomášem Kubíčkem.

Webový portál zaměřený na knižní kořist odvezenou do Švédska na konci třicetileté války má za sebou něco přes měsíc existence, přesto již dokázal vzbudit pozornost odborné i laické veřejnosti. Jeho autorka Lenka Veselá v rozhovoru mimo jiné prozradila, jaká překvapení při svém výzkumu zažila, jaké má s portálem plány do budoucna i jak se staví k otázce navrácení knih zpět do Česka.

S Elżbietou Cherezińskou, přezdívanou na domácím hřišti „Sienkiewicz 21. století“, o klíčových okamžicích polského a českého středověku, vyplňování bílých míst historie a o tom, jaké to je, když spisovatel chodí v botách svých hrdinů.

Krisztina Tóthová nám mimo jiné připomíná, že Krteček nikdy nezestárne a že lidové pohádky souzní s magickým světem dětské představivosti.

Od devadesátých let se věnuje překladům ze severských jazyků, překládá nejen beletrii, ale i technické a právnické texty. Je však také úspěšnou spisovatelkou knih pro děti. V rozhovoru vypráví o tom, v čem tkví náročnost technických překladů a jak se tato práce liší od překládání beletrie. Prozrazuje také, čím je specifické psaní knih pro děti.

Co přivedlo Jana Těsnohlídka ml. k psaní básní? Jaké to je vydávat dnes poezii? Co pro něj znamenají básnická čtení? A jak se s odstupem času dívá na spálení sbírky Jaromíra Typlta? Rozhovor přináší odpovědi i na mnohé další otázky a dotkne se také rozdílu mezi tištěnými a elektronickými periodiky.

Smrt, sex nebo třeba trávicí procesy. I takové náměty si pro dětské knihy volí úspěšná švédská spisovatelka a ilustrátorka Pernilla Stalfelt. Snaží se přitom odpovídat na otázky, které děti v souvislosti s tabuizovanými tématy trápí. Autorka zavítala do České republiky v rámci festivalu Dny Severu 2018 a v rozhovoru například prozradila, kterou pasáž z knihy O smrti smrťoucí byla nucena vyškrtnout, protože to i na Švédy byla příliš silná káva.

„Dělá mi velkou starost, že ve společnosti dochází k vyostření různých názorů tak, že se rozdělí na dva tábory, které mají problém spolu jakkoli diskutovat,“ říká finský prozaik a neuropsycholog Jussi Valtonen a dodává, že pro něj je jeho román Oni nevědí, co činí především o složitosti komunikace a nedorozuměních, která mohou zásadně ovlivnit naše životy.

KAVKA Art Books ve funkcionalistickém domě na pražském Starém Městě vytváří jedinečný knižní svět, kde se výtvarné umění – v knihách i mezi nimi – prolíná s dalšími tvůrčími iniciativami. Nápad Karolíny Truhlářové založit knihkupectví byl jen začátek, který dal vzniknout prostředí pro oživování kultury a kultivování života každého návštěvníka.

Vyprávění příběhů mě nikdy nezajímalo, k psaní mě přivedla touha pravdivě přepsat skutečnost – říká v rozhovoru Grégoire Polet, belgický spisovatel, jehož tvorba zatím neoslovila žádného z českých nakladatelů. Témat k diskusi jsme ale našli spoustu a Polet se nadšeně podělil o mnohé, co s jeho tvorbou souvisí.

O spadaných kaštanech, o loupání cibule, o komárovi poletujícím v kavárně – Ana Luísa Amaral při psaní poezie často vychází z každodenních situací. Ohrazuje se však proti termínu „banalita“, protože nic, co se týká života, není banální. Její tvorba je ale také aktivistická, angažovaná, upozorňuje například na nebezpečí návratu diktatur. Podle ní je to jako s vejcem: jakmile spadne, rozbije se a už ho nikdy neslepíte a nenaplníte rozlitým obsahem.

Otec marockého spisovatele dělal šaška královi, jeho bratr se účastnil vojenského puče. Mahi Binebine bojuje na jiných frontách a jinak: z toho, co vydělala úspěšná kniha, zakládá v chudinských čtvrtích marockých měst kulturní centra. Román Boží koně na podobném místě začíná – a popisuje, jak se z dětí z předměstí marocké Casablanky, jež nečekala žádná budoucnost, stali sebevražední atentátníci. V rozhovoru, který nám poskytl, je stručný, jeho slova ale nejdou jen po povrchu.

S Romanem Helinským jsme se přesvědčili, jak snadné je začít u fotbalu a skončit u spisovatelství, jak těžké je vybočit z řady a navštívit zubaře a jak povznášející je spojit Umpa-lumpy s Julianem Sorelem.

Proč dnes vnímáme Friedricha Nietzscheho zkresleně? Co je na jeho překládání nejtěžší, a co nejlehčí? Byl Kafka básník? A na co by si měli dát pozor začínající překladatelé? V dalším z rozhovorů se současnými překladateli se o své zkušenosti dělí Věra Koubová.

Proč bulharský příběh o odporu proti moci oslovuje čtenáře po celém světě? Německý spisovatel Ilija Trojanow hovoří o svém novém románu, který prý maďarský nakladatel v obavách z postihů odmítl a ten ruský před autorem málem utekl. V rozhovoru Trojanow také prozrazuje, jak je to ve skutečnosti s jeho konverzí k islámu.