Čeští spisovatelé by se v zahraničí nemohli prezentovat, kdyby nebylo překladatelů, a překladatelé často patří k těm, kdo českou literaturu znají vůbec nejlépe. Ve společném rozhovoru se představují dvě překladatelky, díky nimž se německé publikum může seznámit mimo jiné s Petrem Hruškou, Filipem Topolem nebo Terezou Semotamovou.

Díky němu se němečtí čtenáři můžou těšit na román Emila Hakla Umina verze nebo na komiks Zatím dobrý Jana Nováka a Jaromíra 99: obě knihy budou uvedeny v březnu 2019 na knižním veletrhu v Lipsku. Překladatel Mirko Kraetsch se v rozhovoru mimo jiné zamýšlí nad tím, co tento svátek české literatury přinese.

S bulharským spisovatelem Georgim Gospodinovem o lidech narozených v roce 1968, o roli intelektuálů ve východní Evropě, moderní symbolice mýtu o Minotaurovi a stárnutí, které se nejlépe vyjadřuje adjektivy.

Ein empfindsamer Mensch Jáchyma Topola; Ein Beitrag zur Geschichte der Freude Radky Denemarkové. Za oběma aktuálními překlady významných českých autorů do němčiny stojí Eva Profousová, díky níž promlouvají k německým čtenářům i Kateřina Tučková, Jaroslav Rudiš, Petr Zelenka a řada dalších. Co ji na české literatuře zajímá a nakolik těžké je pro ni nadchnout německé nakladatele? A může na tom něco změnit letošní Lipský knižní veletrh?

Co může česká literatura nabídnout světu? Otázka v souvislosti s blížícím se Lipským knižním veletrhem, kde bude Česká republika hlavním hostem, více než případná. O tom, jak organizátoři k této jedinečné příležitosti i výzvě přistupují, jsme si povídali s vedoucím projektu a ředitelem Moravské zemské knihovny Tomášem Kubíčkem.

Webový portál zaměřený na knižní kořist odvezenou do Švédska na konci třicetileté války má za sebou něco přes měsíc existence, přesto již dokázal vzbudit pozornost odborné i laické veřejnosti. Jeho autorka Lenka Veselá v rozhovoru mimo jiné prozradila, jaká překvapení při svém výzkumu zažila, jaké má s portálem plány do budoucna i jak se staví k otázce navrácení knih zpět do Česka.

S Elżbietou Cherezińskou, přezdívanou na domácím hřišti „Sienkiewicz 21. století“, o klíčových okamžicích polského a českého středověku, vyplňování bílých míst historie a o tom, jaké to je, když spisovatel chodí v botách svých hrdinů.

Krisztina Tóthová nám mimo jiné připomíná, že Krteček nikdy nezestárne a že lidové pohádky souzní s magickým světem dětské představivosti.

Od devadesátých let se věnuje překladům ze severských jazyků, překládá nejen beletrii, ale i technické a právnické texty. Je však také úspěšnou spisovatelkou knih pro děti. V rozhovoru vypráví o tom, v čem tkví náročnost technických překladů a jak se tato práce liší od překládání beletrie. Prozrazuje také, čím je specifické psaní knih pro děti.

Co přivedlo Jana Těsnohlídka ml. k psaní básní? Jaké to je vydávat dnes poezii? Co pro něj znamenají básnická čtení? A jak se s odstupem času dívá na spálení sbírky Jaromíra Typlta? Rozhovor přináší odpovědi i na mnohé další otázky a dotkne se také rozdílu mezi tištěnými a elektronickými periodiky.

Smrt, sex nebo třeba trávicí procesy. I takové náměty si pro dětské knihy volí úspěšná švédská spisovatelka a ilustrátorka Pernilla Stalfelt. Snaží se přitom odpovídat na otázky, které děti v souvislosti s tabuizovanými tématy trápí. Autorka zavítala do České republiky v rámci festivalu Dny Severu 2018 a v rozhovoru například prozradila, kterou pasáž z knihy O smrti smrťoucí byla nucena vyškrtnout, protože to i na Švédy byla příliš silná káva.

„Dělá mi velkou starost, že ve společnosti dochází k vyostření různých názorů tak, že se rozdělí na dva tábory, které mají problém spolu jakkoli diskutovat,“ říká finský prozaik a neuropsycholog Jussi Valtonen a dodává, že pro něj je jeho román Oni nevědí, co činí především o složitosti komunikace a nedorozuměních, která mohou zásadně ovlivnit naše životy.

KAVKA Art Books ve funkcionalistickém domě na pražském Starém Městě vytváří jedinečný knižní svět, kde se výtvarné umění – v knihách i mezi nimi – prolíná s dalšími tvůrčími iniciativami. Nápad Karolíny Truhlářové založit knihkupectví byl jen začátek, který dal vzniknout prostředí pro oživování kultury a kultivování života každého návštěvníka.

Vyprávění příběhů mě nikdy nezajímalo, k psaní mě přivedla touha pravdivě přepsat skutečnost – říká v rozhovoru Grégoire Polet, belgický spisovatel, jehož tvorba zatím neoslovila žádného z českých nakladatelů. Témat k diskusi jsme ale našli spoustu a Polet se nadšeně podělil o mnohé, co s jeho tvorbou souvisí.

O spadaných kaštanech, o loupání cibule, o komárovi poletujícím v kavárně – Ana Luísa Amaral při psaní poezie často vychází z každodenních situací. Ohrazuje se však proti termínu „banalita“, protože nic, co se týká života, není banální. Její tvorba je ale také aktivistická, angažovaná, upozorňuje například na nebezpečí návratu diktatur. Podle ní je to jako s vejcem: jakmile spadne, rozbije se a už ho nikdy neslepíte a nenaplníte rozlitým obsahem.

Otec marockého spisovatele dělal šaška královi, jeho bratr se účastnil vojenského puče. Mahi Binebine bojuje na jiných frontách a jinak: z toho, co vydělala úspěšná kniha, zakládá v chudinských čtvrtích marockých měst kulturní centra. Román Boží koně na podobném místě začíná – a popisuje, jak se z dětí z předměstí marocké Casablanky, jež nečekala žádná budoucnost, stali sebevražední atentátníci. V rozhovoru, který nám poskytl, je stručný, jeho slova ale nejdou jen po povrchu.

S Romanem Helinským jsme se přesvědčili, jak snadné je začít u fotbalu a skončit u spisovatelství, jak těžké je vybočit z řady a navštívit zubaře a jak povznášející je spojit Umpa-lumpy s Julianem Sorelem.

Proč dnes vnímáme Friedricha Nietzscheho zkresleně? Co je na jeho překládání nejtěžší, a co nejlehčí? Byl Kafka básník? A na co by si měli dát pozor začínající překladatelé? V dalším z rozhovorů se současnými překladateli se o své zkušenosti dělí Věra Koubová.

Proč bulharský příběh o odporu proti moci oslovuje čtenáře po celém světě? Německý spisovatel Ilija Trojanow hovoří o svém novém románu, který prý maďarský nakladatel v obavách z postihů odmítl a ten ruský před autorem málem utekl. V rozhovoru Trojanow také prozrazuje, jak je to ve skutečnosti s jeho konverzí k islámu.

„Pokud je v poezii upřímný cit, báseň si své čtenáře najde, ať jsou kdekoli,“ říká v rozhovoru čínský básník Ťi-ti Ma-ťia, jehož tvorba se dočkala nečekaného ohlasu i v Africe.

Mladá izraelská autorka, psycholožka a scenáristka Ajelet Gundar Gošenová doposud napsala tři stylově i tematicky odlišné romány. Prvotina Lajla echad, Markovič (Jednu noc, Markoviči) je zasazená do doby založení státu Izrael, děj románu Probudit lvy (Lehair arajot) se odehrává v současném Izraeli a zabývá se otázkou eritrejských uprchlíků. Ač jsou obě knihy ryze izraelské, pohled na jednotlivé postavy a pohnutky jejich jednání jsou zcela univerzální.

Přední nizozemský bohemista a překladatel Kees Mercks (1944), laureát významných překladatelských cen (Aleida Schot-prijs, Martinus Nijhoff Vertaalprijs), je jedním z letošních rezidentů Českého literárního centra. Pracuje tu na překladu Šrutových Lichožroutů a shromažďuje materiál k brožuře o pobytu J. A. Komenského v Nizozemsku, jejíž vydání se chystá k 350. úmrtí J. A. K. v roce 2020.

Švédský spisovatel Jan Guillou o úspěšném cyklu historických románů Velké století, ale také o svém vztahu k Československu a o tom, proč pro něj byla fantastická zkušenost stát se politickým vězněm ve Švédsku.

In memoriam Julek Neumann (22. 4. 1953–22. 9. 2018), divadelník, překladatel, novinář. Připomínáme ho rozhovorem z roku 2009, kde vypráví o svém zajímavém rodinném původu, o svých barvitých osudech doma i v emigraci, o tom, jak se dostal k překládání, i o svém pohledu na českou divadelní scénu v porovnání se zahraničím. Jeho překladatelské i divadelní počiny by si zasloužily podrobnější zmapování.

Rozhovor s překladatelem, bývalým diplomatem a cestovatelem Zdeňkem Lyčkou odhaluje taje téměř neznámé grónštiny i kulturu ostrova, který si dodnes uchoval svůj ráz a kde se kosti považují za národní památku.

Petr Kopl je jedním z nejproduktivnějších českých komiksových tvůrců. Série Victoria Regina, v níž adaptuje klasická díla z přelomu 18. a 19. století, se dočkala překladu do angličtiny, jako první u nás začal vydávat sešitový superhrdinský komiks na pokračování a nejnověji vydal příručku pro kreslíře komiksů. Co stojí za jeho úspěchem a jak přistupuje k tvorbě?

Proč bylo těžké odhodlat se k překladu nového pokračování Harryho Pottera? A jak se redaktor a překladatel v jedné osobě dívá na palčivou otázku ohodnocení překladatelů? O své zkušenosti se podělil šéfredaktor nakladatelství Albatros Petr Eliáš.

Co říká Bianca Bellová na překlady své knihy do cizích jazyků? Jaké jsou její zkušenosti s přijetím knihy v jiných zemích? Rozhovor s Biankou Bellovou nejen o tom, jak se jí (ne)změnil život po úspěchu románu Jezero.

Proč se debutový román Jessie Chaffeeové odehrává ve Florencii? V čem tkvěla svoboda středověkých mučednic? A umějí být ženy vůbec šťastné? S Jessie Chaffee o jejím literárním debutu Florencie v extázi, který právě vyšel v češtině, ale také o situaci překladové literatury v USA a překládání obecně. Rozhovor vznikl těsně před autorčiným odjezdem do Ostravy na letošní Meltingpot, kde vystoupila spolu se svým manželem, taktéž spisovatelem Brendanem Kielym.

O špičkové izraelské literatuře, ale třeba i o tom, jak důležité je mít dobrého redaktora nebo jak se překládá v tandemu, vypráví hebraistka Lenka Bukovská v dalším rozhovoru z cyklu o překládání.