KAVKA Art Books ve funkcionalistickém domě na pražském Starém městě vytváří jedinečný knižní svět, kde se výtvarné umění – v knihách i mezi nimi – prolíná s dalšími tvůrčími iniciativami. Nápad Karolíny Truhlářové založit knihkupectví byl jen začátek, který dal vzniknout prostředí pro oživování kultury a kultivování života každého návštěvníka.

Vyprávění příběhů mě nikdy nezajímalo, k psaní mě přivedla touha pravdivě přepsat skutečnost – říká v rozhovoru Grégoire Polet, belgický spisovatel, jehož tvorba zatím neoslovila žádného z českých nakladatelů. Témat k diskusi jsme ale našli spoustu a Polet se nadšeně podělil o mnohé, co s jeho tvorbou souvisí.

O spadaných kaštanech, o loupání cibule, o komárovi poletujícím v kavárně – Ana Luísa Amaral při psaní poezie často vychází z každodenních situací. Ohrazuje se však proti termínu „banalita“, protože nic, co se týká života, není banální. Její tvorba je ale také aktivistická, angažovaná, upozorňuje například na nebezpečí návratu diktatur. Podle ní je to jako s vejcem: jakmile spadne, rozbije se a už ho nikdy neslepíte a nenaplníte rozlitým obsahem.

Otec marockého spisovatele dělal šaška královi, jeho bratr se účastnil vojenského puče. Mahi Binebine bojuje na jiných frontách a jinak: z toho, co vydělala úspěšná kniha, zakládá v chudinských čtvrtích marockých měst kulturní centra. Román Boží koně na podobném místě začíná – a popisuje, jak se z dětí z předměstí marocké Casablanky, jež nečekala žádná budoucnost, stali sebevražední atentátníci. V rozhovoru, který nám poskytl, je stručný, jeho slova ale nejdou jen po povrchu.

S Romanem Helinským jsme se přesvědčili, jak snadné je začít u fotbalu a skončit u spisovatelství, jak těžké je vybočit z řady a navštívit zubaře a jak povznášející je spojit Umpa-lumpy s Julianem Sorelem.

Proč dnes vnímáme Friedricha Nietzscheho zkresleně? Co je na jeho překládání nejtěžší, a co nejlehčí? Byl Kafka básník? A na co by si měli dát pozor začínající překladatelé? V dalším z rozhovorů se současnými překladateli se o své zkušenosti dělí Věra Koubová.

Proč bulharský příběh o odporu proti moci oslovuje čtenáře po celém světě? Německý spisovatel Ilija Trojanow hovoří o svém novém románu, který prý maďarský nakladatel v obavách z postihů odmítl a ten ruský před autorem málem utekl. V rozhovoru Trojanow také prozrazuje, jak je to ve skutečnosti s jeho konverzí k islámu.

„Pokud je v poezii upřímný cit, báseň si své čtenáře najde, ať jsou kdekoli,“ říká v rozhovoru čínský básník Ťi-ti Ma-ťia, jehož tvorba se dočkala nečekaného ohlasu i v Africe.

Mladá izraelská autorka, psycholožka a scenáristka Ajelet Gundar Gošenová doposud napsala tři stylově i tematicky odlišné romány. Prvotina Lajla echad, Markovič (Jednu noc, Markoviči) je zasazená do doby založení státu Izrael, děj románu Probudit lvy (Lehair arajot) se odehrává v současném Izraeli a zabývá se otázkou eritrejských uprchlíků. Ač jsou obě knihy ryze izraelské, pohled na jednotlivé postavy a pohnutky jejich jednání jsou zcela univerzální.

Přední nizozemský bohemista a překladatel Kees Mercks (1944), laureát významných překladatelských cen (Aleida Schot-prijs, Martinus Nijhoff Vertaalprijs), je jedním z letošních rezidentů Českého literárního centra. Pracuje tu na překladu Šrutových Lichožroutů a shromažďuje materiál k brožuře o pobytu J. A. Komenského v Nizozemsku, jejíž vydání se chystá k 350. úmrtí J. A. K. v roce 2020.

Švédský spisovatel Jan Guillou o úspěšném cyklu historických románů Velké století, ale také o svém vztahu k Československu a o tom, proč pro něj byla fantastická zkušenost stát se politickým vězněm ve Švédsku.

In memoriam Julek Neumann (22. 4. 1953–22. 9. 2018), divadelník, překladatel, novinář. Připomínáme ho rozhovorem z roku 2009, kde vypráví o svém zajímavém rodinném původu, o svých barvitých osudech doma i v emigraci, o tom, jak se dostal k překládání, i o svém pohledu na českou divadelní scénu v porovnání se zahraničím. Jeho překladatelské i divadelní počiny by si zasloužily podrobnější zmapování.

Rozhovor s překladatelem, bývalým diplomatem a cestovatelem Zdeňkem Lyčkou odhaluje taje téměř neznámé grónštiny i kulturu ostrova, který si dodnes uchoval svůj ráz a kde se kosti považují za národní památku.

Petr Kopl je jedním z nejproduktivnějších českých komiksových tvůrců. Série Victoria Regina, v níž adaptuje klasická díla z přelomu 18. a 19. století, se dočkala překladu do angličtiny, jako první u nás začal vydávat sešitový superhrdinský komiks na pokračování a nejnověji vydal příručku pro kreslíře komiksů. Co stojí za jeho úspěchem a jak přistupuje k tvorbě?

Proč bylo těžké odhodlat se k překladu nového pokračování Harryho Pottera? A jak se redaktor a překladatel v jedné osobě dívá na palčivou otázku ohodnocení překladatelů? O své zkušenosti se podělil šéfredaktor nakladatelství Albatros Petr Eliáš.

Co říká Bianca Bellová na překlady své knihy do cizích jazyků? Jaké jsou její zkušenosti s přijetím knihy v jiných zemích? Rozhovor s Biankou Bellovou nejen o tom, jak se jí (ne)změnil život po úspěchu románu Jezero.

Proč se debutový román Jessie Chaffeeové odehrává ve Florencii? V čem tkvěla svoboda středověkých mučednic? A umějí být ženy vůbec šťastné? S Jessie Chaffee o jejím literárním debutu Florencie v extázi, který právě vyšel v češtině, ale také o situaci překladové literatury v USA a překládání obecně. Rozhovor vznikl těsně před autorčiným odjezdem do Ostravy na letošní Meltingpot, kde vystoupila spolu se svým manželem, taktéž spisovatelem Brendanem Kielym.

O špičkové izraelské literatuře, ale třeba i o tom, jak důležité je mít dobrého redaktora nebo jak se překládá v tandemu, vypráví hebraistka Lenka Bukovská v dalším rozhovoru z cyklu o překládání.

Roman Tilcer (nar. 1987) se věnuje překladu od roku 2008, kdy uspěl v Soutěži Jiřího Levého, a do češtiny převádí zejména fantasy a sci-fi. Žije v Lošticích. Před časem založil facebookovou skupinu Tváře překladu a i jinak se zasazuje o zviditelnění překladatelů. V letním pokračování cyklu rozhovorů prozrazuje, co ho k překládání přivedlo, jak se mu je daří skloubit s rodinným životem, čím se liší práce s fantasy či sci-fi od jiné beletrie a která kniha mu změnila život.

Nakladatelství Absynt, sídlící v Žilině, si díky atraktivním tématům a grafické úpravě vydávaných reportážních titulů rychle získává popularitu i v českých zemích. V rozhovoru s jeho polským spoluzakladatelem byla řeč samozřejmě o polské reportážní škole, ale hlavně o zákulisí nakladatelství a o jeho plánech do budoucnosti.

Zpráva o smrti překladatelky ze severských jazyků, vysokoškolské pedagožky a spisovatelky Heleny Kadečkové zasáhla v uplynulých dnech její studenty, kolegy i početné řady fanoušků severské literatury. iLiteratura získala svolení on-line uveřejnit obsáhlý rozhovor, který vyšel roku 2012 v publikaci Slovo za slovem.

O situaci literárního překladu v Rumunsku, nešvaru překládání přes třetí jazyk, agenturách, které dodávají na klíč literární překlady a jméno překladatele tak zůstává utajeno, o výši honorářů za literární překlad, ale i o vydávání klasických světových děl teorie překladu mluví v rozhovoru Peter Sragher ze Svazu rumunských spisovatelů.

Romain Puértolas přijel v červnu do Prahy představit svůj román Léto bez Facebooku. V rozhovoru prozradil, v čem spočívá úspěch jeho knih, jaká mu literatura přináší dobrodružství a co si myslí o literárním snobismu. Krom toho se také přiznal ke knižnímu fetišismu…

Proč dává překladatel z dánštiny, angličtiny, němčiny a švédštiny Robert Novotný přednost redaktorkám před redaktory? A co si myslí o situaci českého překladu jako takové?

O maďarském či americkém pohledu na nespoutanou Evropu, o Hrabalovi, o rozpadu společnosti, ale především o své knize s námi hovořil maďarský prozaik Ferenc Barnás.

Ingmar Bergman – jeden z nejznámějších světových režisérů a ikona filmu – je ve Švédsku stále nedoceněný a na své znovuobjevení v rodné zemi čeká. Nejen kolem Bergmana, ale také kolem krize současné žurnalistiky ovládané oligarchy se točí rozhovor s česko-švédským novinářem Hynkem Pallasem, autorem dokumentárního filmu Trespassing Bergman.

Rozhovor s vlámským prozaikem Jeroenem Olyslaegersem se točil kolem jeho nedávno do češtiny přeloženého románu Vůle, ale došlo také na témata národní identity, renesančních Antverp a umírající Evropy, kterou možná zachrání smart cities.

Jeroen Olyslaegers provází Thomase de Veena po Antverpách, dějišti svého románu Vůle. Ukazuje důležitá místa, vypráví o svých inspiračních zdrojích, o svém dědečkovi-fašistovi, zamýšlí se nad morálními dilematy lidí za německé okupace i nad způsoby, jak v literatuře přistupovat k historickému období, které autor na vlastní kůži nezažil.

Rozhovor s komiksovou autorkou Kati Närhi o situaci tohoto žánru ve Finsku, o vyčnívající hrdince a o tom, jak samotnou tvůrkyni vlastní příběhy často překvapí.

Asaf Gavron, autor prvního románu z prostředí osad na Západním břehu Jordánu, hovoří o funkci humoru ve své tvorbě, o současné hebrejské literatuře, ale také o svém mládí a o okamžiku, kdy se rozhodl začít psát.