Marvin Bell, autor sedmnácti knih poezie a esejů, je nejdéle působícím profesorem slavné Spisovatelské dílny na Iowské univerzitě. V červenci Bell (narozený roku 1937 v New Yorku) vedl na filozofické fakultě UK v rámci Pražského letního semináře kurzy tvůrčího psaní.

Co říká Bianca Bellová na překlady své knihy do cizích jazyků? Jaké jsou její zkušenosti s přijetím knihy v jiných zemích? Rozhovor s Biankou Bellovou nejen o tom, jak se jí (ne)změnil život po úspěchu románu Jezero.

„Nikdy jsem neměl pocit, že někam zapadám. Sice nejsem blázen, jako otec v Pohádce, ani nepiju, stejně se cítím být mimo společnost,“ říká v rozhovoru dánský spisovatel Jonas T. Bengtsson.

Nevím, možná vám moje intonace připadá staromódní, možná některé mé výrazy někoho v Moskvě zarazí, slovník, v němž myslím, mluvím...

Louis de Bernières dnes bezpochyby patří k nejvýznačnějším anglickým prozaikům. Světovou proslulost si získal zejména Mandolínou kapitána Corelliho, romancí situovanou na řecký ostrov Kefalonia v době druhé světové války. U nás román v překladu Viktora Janiše vydalo nakladatelství BB Art, kde nedávno vyšel i Bernieresův románový debut Válka o zadnici dona Emmanuela...

Čerstvý laureát Ceny Georga Büchnera, německý spisovatel Marcel Beyer, poskytl iLiteratuře rozhovor při své říjnové návštěvě Prahy. Vypráví o tom, jak hnutí Pegida ovlivnilo jeho život v Drážďanech, k čemu ho inspirovali plačící politici či jaké spatřuje souvislosti mezi operou a šílenstvím.

Tworki, nejslavnější román ryzího a neopomenutelného polského autora Marka Bieńczyka, dostupný nyní českému čtenáři díky překladu Michaela Alexy, vyšel již před dvaceti lety. Nad jeho kvalitami však žasneme stále, čím dál víc. Proto jsme se Bieńczyka v rozhovoru ptali právě na jeho knihu, na hudebnost v próze, ale také na tajemství, sílu sentimentu a dojetí.

Svět je stav jevů a věcí kolem nás. Tyto jevy a věci se nám jeví jako nějakým způsobem provázané, koherentní, uspořádané a strukturované. Tím, že tam tu uspořádanost spatřujeme, nám svět dává nějaký „smysl“. Mezi jevy a věci patří to, co umíme pojmenovat, ale také to, co pojmenovat neumíme, nicméně přijímáme to jako součást světa, pokud to pojmenuje někdo jiný.

Pamätám si, keď som sa rozhodol zostať na štúdiu. V prvom ročníku som ani pravidelne nechodil na hodiny. Ale v druhom sa mi začala páčiť česká literatúra, najmä poézia. Naspamäť som sa učil básne z Nerudovej zbierky Písně kosmické. Dodnes si ešte niektoré pamätám. Naši učitelia nás tiež zoznámili so slovenskou literatúrou, keďže vtedy bolo ešte Československo.

Peter Bilý se narodil 4. května 1978 v Košicích. Dva a půl roku žil v Itálii v klášteře augustiniánské řehole, ze kterého později vystoupil. Od října 2001 žije v Španělsku. Debutoval básnickou sbírkou Spomalené prítmie (2001).

Otec marockého spisovatele dělal šaška královi, jeho bratr se účastnil vojenského puče. Mahi Binebine bojuje na jiných frontách a jinak: z toho, co vydělala úspěšná kniha, zakládá v chudinských čtvrtích marockých měst kulturní centra. Román Boží koně na podobném místě začíná – a popisuje, jak se z dětí z předměstí marocké Casablanky, jež nečekala žádná budoucnost, stali sebevražední atentátníci. V rozhovoru, který nám poskytl, je stručný, jeho slova ale nejdou jen po povrchu.

...Rozhodl jsem se vyhnout jakékoli psychologii, a tedy rovnou zavrhl to, co tvoří významnou část tradičního historického románu a na co se zaměřil například Jonathan Littell: nesnažil jsem se dostat Heydrichovi nebo parašutistům „do hlavy“. Mým cílem bylo podat události co nejpřesněji...

Básník, prozaik a publicista Marcus Birro (1972) je osobností poněkud paradoxní a na švédské kulturní scéně naprosto ojedinělou. Na představitele literárního undergroundu má nezvykle četné a hlavně různorodé publikum. Objíždí totiž pustý a kulturního života prostý švédský venkov, aby lidem recitoval svoje básně.

V rámci tradičních podzimních Dnů Severu přijela na pozvání Skandinávského domu do Prahy švédská spisovatelka Katarina Bivald (nar. 1983). Její debut Čtenáři z Broken Wheel doporučují byl dosud přeložen do 25 jazyků včetně češtiny. Katarina žije nedaleko Stockholmu a v současnosti pracuje na své třetí knize. Co stojí za celosvětovým úspěchem jejího příběhu o lásce ke knihám?

Chtěl jsem napsat vlastní verzi severské detektivky, která by měla o něco blíže k beletrii a u které by šlo více o vylíčení postav než o zápletku, říká norský autor Samuel Bjørk.

Dánská autorka Sara Blaedel vstoupila na českou literární scén románem Říkej mi princezno. V tomto románě z kriminální řady o komisařce Louise Rickové a novinářce Camille Lindové řeší autorka zrádnost známostí přes internet. Rozhovor se sympatickou autorkou se odehrál na podzim roku 2012 na kodaňském knižním veletrhu.

Jean-Marie Blas de Roblès představil v květnu na Světě knihy český překlad svého pozoruhodného románu Tam, kde jsou tygři domovem.

Rozhovor se známým slovinským spisovatelem Andrejem Blatnikem.

George Blecher (1941) je Američan židovského původu. Příležitostně píše povídky, pracuje jako publicista, překladatel a herec. Působil rovněž coby profesor anglické a americké literatury na City University of New York. Letos zavítal na pražský veletrh Svět knihy, kde představil svou sbírku povídek s názvem Jsou i jiní lidé.

Autorská dvojice Catel & Bocquet představila na letošním veletrhu Svět knihy české vydání komiksu o Josephine Bakerové. Dozvěděli jsme se, jak se píšou a kreslí příběhy skutečných žen. Povídali jsme si také o tom, co mají jejich hrdinky společného a v čem se liší.

- Sedmihradsko znají mnozí Češi jako zemi, která poutníkovi kdysi skýtala kus svobody, člověk si mohl postavit stan a založit oheň, kde potřeboval. Vaše zážitky z mládí, vězení – a můžeme otázku vztáhnout i na tragicky-groteskní rezervaci Sinistru – poskytují jiný pohled na nedotčenou přírodu Karpat… - Pocity českého turisty jsou částečně přesné, potuloval se po hřebenech Karpat, daleko od skutečnosti obehnané ostnatým drátem. Ale přesná je i moje zkušenost.

S literárním vědcem, překladatelem, kritikem a publicistou Oleksandrem Bojčenkem (nar. 1970) jsme se potkali v jedné z četných kaváren města Černovic – starodávné multikulturní metropole Bukoviny.

"Roberto Bolaňo čtenáře vede k jakési paranoidní četbě. Čtenář pořád čeká, že se něco stane, a to něco stále nepřichází..." Rozhovor nad knihou Divocí detektivové spolu vedly hispanistky Anna Housková a Anežka Charvátová.

Maďarský básník Szilárd Borbély, jehož kniha Pompa funebris byla právě přeložena do češtiny, navštívil Prahu.

Spisovatelem se stáváme každý den znovu a znovu, že nejde o něco projednou dosaženého na rozdíl od vědomostí, jež se mohou stát předmětem diplomu či titulu, a že o spisovateli, kterým jsme nebo chceme být, musíme neustále pochybovat...

L´entretien avec l´auteur suisse.

Proč byl K. H. Frank označován za čechofila? Existoval plán na rozdělení Protektorátu mezi okolní župy? Na otázky iLiteratury odpovídal německý historik Detlef Brandes, který v Praze uváděl novou knihu Germanizovat a vysídlit. Nacistická národní politika v českých zemích.

Prof. Dr. Petras Bražėnas je významným litevským literárním kritikem, esejistou a teoretikem. Od roku 1990 do konce února roku 2007 byl děkanem fakulty lituanistiky na Vilniuské pedagogické univerzitě, kde nadále působí jako profesor litevské literatury. Sedmnáct let byl také sekretářem Litevské unie spisovatelů.

Rozhovor s norskou spisovatelkou a novinářkou Martou Breen o pozadí a podobách komiksu Neohrožené ženy, o spolupráci s ilustrátorkou Jenny Jordahl a o dějinách ženské emancipace v různých zemích.

V těchto dnech vydává nakladatelství Doplněk sbírku povídek Fantomové bolesti mladého norského spisovatele Bjarteho Breiteiga. Překlad je společným dílem studentů magisterského oboru Norský jazyk a literatura brněnské Masarykovy univerzity.